Máte chuť na šťavnaté libové vepřové maso? Pak byste měli skočit do řeznictví a vybrat si nějaký pěkný kousek vepřové pečeně a už cestou domu můžete přemýšlet, jakou dobrotu si z ní připravíte. Abyste nemuseli hledat v širokém okruhu receptů, připravila jsem pro vás několik zajímavých, které určitě stojí za to vyzkoušet.
Recepty z vepřové plece
Vepřováplec na paprice
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
2 cibule
70 ml oleje
250 ml mléka
250 ml smetany
100 g másla
100 g hladké mouky
paprika mletá sladká
pepř
sůl
Postup:
Vepřovou plec očistěte, opláchněte, osolte a opečte na oleji. Opečené maso vyjměte, na tuku osmahněte cibulku nakrájenou na plátky, přidejte mletou papriku a zalijte asi 400 ml vody. Vraťte maso a za občasného obracení a přelévání duste do měkka, poté ho vyjměte. Z másla a mouky připravte světlou jíšku, kterou vmíchejte do omáčky, přidejte ještě asi 400 ml vody a mléko a vařte za občasného míchání alespoň 20 minut. Ke konci přidejte do omáčky smetanu pro zjemnění a dochuťte solí a pepřem. Maso nakrájejte přes vlákno na plátky, naservírujte na talíř a přelévejte omáčkou. Jako příloha se k vepřové pleci na paprice hodí rýže, těstoviny nebo houskové knedlíky.
Vepřováplec pečená
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti s kůží
15 g hladké mouky
kmín
sůl
Postup:
Vepřovou plec omyjte, osolte a okmínujte, vložte do pekáče kůží dolů, podlijte trochou vody a vložte do trouby vyhřáté na 200 °C. Maso pečte asi 60 minut, občas ho přelijte vzniklým výpekem, v případě potřeby podlijte trochou vody. Maso by mělo být upečeno dozlatova. Po hodině pečení plec otočte kůží nahoru, tu pokrájejte na proužky a vložte zpět do trouby, aby byla křupavá. Předtím než vložíte pekáč zpět do trouby, slijte část výpeku pro vytvoření šťávy. Výpek dejte na pánev, zaprašte trochou mouky a osmahněte, zalijte trochou vody a vařte asi 20 minut. Na konci šťávu dochuťte solí. Dopečené maso pokrájejte na plátky, podávejte přelité šťávou. Vhodnou přílohou k tomuto pokrmu budou různě upravené brambory či bramborové, chlupaté nebo houskové knedlíky, doplněné dušeným zelím, špenátem či kapustou.
Vepřováplec na smetaně
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
3 cibule
500 ml smetany
150 ml oleje
100 g hladké mouky
kmín mletý
paprika sladká mletá
pepř mletý
sůl
Postup:
Cibuli nakrájejte na kostičky a společně s kmínem nechte zesklovatět na oleji. Přidejte omytou a na kostky pokrájenou vepřovou plec. Maso osolte, opepřete a zprudka osmahněte, aby se zatáhlo, přidejte sladkou papriku, promíchejte a zalijte asi 1 litrem vody. Přiklopte pokličkou a nechte alespoň 30 minut dusit, do poloměkka. V nádobě si rozmíchejte smetanu s moukou a za stálého míchání ji p
Co jsou vepřová líčka a čím se liší od jiných částí masa?
Vepřová líčka jsou maso z lícní části hlavy prasete a vyznačují se vysokým obsahem kolagenu, díky kterému jsou po správné úpravě mimořádně šťavnatá a měkká.
Na rozdíl od běžných libových částí nejsou vepřová líčka vhodná pro rychlou přípravu. Vyžadují delší čas a nižší teplotu, aby se kolagen postupně přeměnil na želatinu. Právě tato vlastnost způsobuje, že maso po dlouhém tažení doslova měkne a omáčka získává přirozenou plnost bez nutnosti velkého zahušťování.
Proč jsou vepřová líčka po uvaření někdy tuhá?
Nejčastějším důvodem tuhosti je příliš krátká doba přípravy nebo vysoká teplota, při které se kolagen nestihne správně rozpustit.
Kolagen se nezačne měnit na želatinu okamžitě. Pokud maso rychle opečete nebo dusíte krátce, zůstane tuhé a suché. Řešením je vrátit líčka zpět do tekutiny, snížit teplotu a pokračovat v pomalém vaření. V praxi často platí, že líčka nejsou převařená, ale naopak nedovařená.
Jak dlouho se vaří nebo pečou vepřová líčka?
Doba přípravy vepřových líček se pohybuje obvykle mezi 2 až 6 hodinami podle zvoleného postupu a teploty.
Při dušení nebo pečení kolem 140–150 °C počítejte minimálně se dvěma až třemi hodinami. Při velmi pomalém tažení v troubě kolem 120 °C může příprava trvat i šest až osm hodin. Výhodou je, že maso se nepřipaluje a výsledek je extrémně jemný.
Jaká teplota je ideální pro přípravu vepřových líček?
Ideální teplota pro přípravu vepřových líček je nízká až střední, nejčastěji mezi 120–150 °C.
Při této teplotě má kolagen dostatek času se přeměnit na želatinu. Vyšší teploty sice zkrátí dobu přípravy, ale zvyšují riziko, že maso zůstane tuhé. Vepřová líčka patří mezi typická jídla, kde čas pracuje ve váš prospěch.
Je nutné vepřová líčka předem marinovat?
Marinování není nutné, ale může výrazně zlepšit chuť a strukturu masa.
V praxi se velmi osvědčilo alespoň jednoduché nasolení den předem. Sůl pronikne do masa a pomůže mu udržet šťavnatost. U výraznějších receptů, například na víně nebo pivu, se často marinuje přímo během dlouhého tažení, takže samostatná marináda není nutná.
Kolik tekutiny je potřeba při přípravě vepřových líček?
Líčka by měla být při přípravě alespoň zčásti ponořená v tekutině, ideálně do dvou třetin své výšky.
Tekutina je zásadní pro správnou přeměnu kolagenu. Bez ní se maso spíše peče než táhne a výsledek je horší. Použít lze vývar, víno, pivo nebo jejich kombinaci. Tekutina se během vaření redukuje a vytváří základ omáčky.
Dají se vepřová líčka připravit den dopředu?
Ano, vepřová líčka jsou ideální jídlo na přípravu den dopředu.
Ve svém příspěvku VEPROVA KYTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
moc pěkné zpracované
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Narazila jsem na tyto stránky náhodou a moc se mi líbí. Divím se, že - např. u vepřové kýty - je jen jeden komentář. Přála bych autorům více pochval!
Díky!
Vepřováplec je maso překrývající kloub přední nohy, můžete se setkat také s názvem ramínko nebo plecko. Většinou se jedná o světlé, libové maso nebo jen s trochou sádla, tvořené několika svaly či úpony. Vepřováplec je velmi chutné a šťavnaté maso s širokým využitím a bývá nejčastěji používaným masem v kuchyni. Můžete se s ní setkat v různých omáčkách a minutkách, ale i při pečení, dušení či grilování.
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podle Pohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Cibulová omáčka nabízí řadu chutí v závislosti na způsobu přípravy, od sladké a jemné až po slanou a výraznou. Může být použita k vylepšení chuti masa, zeleniny a dokonce i jako základ pro jiné omáčky.
Kulturní význam
Cibulová omáčka je základem mnoha kuchyní, zejména britské, kde je klasikou s klobásami a bramborovou kaší nebo nedělními pečeněmi. Historické záznamy ukazují, že cibule se v omáčkách používala již v dávných dobách.
Zdravotní přínosy
Cibule, klíčová ingredience, je známá svými antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.
Techniky vaření
Karamelizování cibule je běžnou technikou pro dosažení sladkosti a hloubky chuti. Mezi varianty patří krémová cibulová omáčka, omáčka z červené cibule a pikantní cibulová omáčka.
Párování
Cibulová omáčka je vynikající k masu (zejména vepřovému a hovězímu), drůbeži a dokonce i k vegetariánským pokrmům. Může být použita jako nádivka k drůbeži nebo podávána s bramborami, hráškem nebo těstovinami.
Konkrétní příklady a variace
Soubise (francouzská cibulová omáčka): Klasická francouzská omáčka z cibule a bešamelu nebo smetany.
Omáčka z karamelizované cibule: Všestranná omáčka připravená pomalým vařením cibule, dokud nezměkne a nezkaramelizuje, čímž získá sladkou chuť.
Bílá cibulová omáčka: Krémová omáčka, často připravovaná s bešamelovým základem, někdy odlehčená smetanou.
Sladká cibulová omáčka (napodobenina Subway): Oblíbená omáčka s vyváženou kombinací sladkých, pikantních a slaných chutí.
Cibulová omáčka ke kachně: Tradiční příloha, zejména k pečené kachně.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Proč se do znojemské omáčky podle Pohlreicha nedává smetana?
Znojemská omáčka v tomto pojetí nestojí na smetaně, ale na chuti masa.
Smetana by zakryla chuť výpeku a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Znojemská podle Pohlreicha je postavená na redukované masové šťávě, která dává omáčce sílu a charakter. Právě absence smetany umožní vyniknout masu i jemnému kyselému akcentu okurek.
Jaký kus hovězího je na znojemskou nejlepší?
Nejvhodnější je hovězí zadní nebo loupaná plec.
Tyto kusy mají dostatek kolagenu, který se při dlouhém dušení rozpadá a zajišťuje šťavnatost masa. Zároveň nejsou příliš tučné. Pro pravou znojemskou omáčku je důležité, aby maso vydrželo delší dušení a zůstalo měkké, ale nerozpadalo se.
Kdy přesně přidat sterilované okurky?
Okurky patří do omáčky až úplně na závěr.
V Pohlreichově postupu se okurky restují zvlášť na másle a do omáčky se přidávají až po jejím zahuštění. Díky tomu zůstane chuť omáčky masová a okurky dodají jen jemný kyselý kontrast, nikoli dominantní kyselost.
Proč znojemská omáčka není zelená?
Tmavší barva je známkou správného postupu.
Pokud se okurky přidají až na konec a omáčka stojí na výpeku z masa a cibule, zůstane hnědá až tmavší. Zelená barva je typická spíš pro okurkovou omáčku, kde okurky tvoří základ. Správná znojemská má barvu po mase, ne po zelenině.
Dá se znojemská omáčka zahustit jinak než moukou?
Tradičně se používá mouka, ale jen v malém množství.
Mouka v tomto receptu slouží pouze jako technické zahuštění po vydusení šťávy. Pokud chcete omáčku lehčí, můžete ji zahustit delší redukcí. Důležité je, aby omáčka nebyla moučná, ale hladká a lesklá.
Lze znojemskou vařit bez trouby?
Ano, ale trouba dává lepší kontrolu.
Na plotně je potřeba hlídat teplotu a často kontrolovat, aby se základ nepřipaloval. Trouba zajišťuje rovnoměrné teplo a klidné dušení. Pokud troubu nemáte, vařte na velmi mírném plameni a často podlévejte. Výsledek může být dobrý, ale vyžaduje více pozornosti.
Jak zachránit příliš kyselou znojemskou omáčku?
Přílišná kyselost se dá částečně zmírnit.
Pomůže delší vydusení omáčky, které kyselost zakulatí, případně malá špetka cukru. Pokud je kyselost způsobená okurkami přidanými příliš brzy, už ji nelze zcela odstranit. Proto je důležité okurky používat střídmě a až na závěr.
Proč znojemská omáčka chutná lépe druhý den?
Chutě mají čas se propojit.
Během odležení se masová chuť zvýrazní, kyselost se zjemní a celek působí vyváženěji. Druhý den je znojemská omáčka často plnější a harmoničtější než čerstvě uvařená. Proto je ideální ji vařit s předstihem.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Jelení maso na guláš marinovat nemusíte, ale výrazně tím zvýšíte měkkost a hloubku chuti. Nejlepší výsledky jsem dosáhl po 24 hodinách ve víně s jalovcem.
Bez marinování bude jelení guláš pevnější a chuť čistší, ale méně komplexní. Marinování pomáhá narušit povrchové struktury masa a zvýraznit aroma. U farmového masa stačí 12 hodin, u zvěřiny z honitby doporučuji minimálně 24 hodin. Pokud marinovat nechcete, počítejte s delším dušením a větším množstvím tuku.
Jak dlouho dusit jelení guláš, aby byl opravdu měkký?
Ideální doba dušení jeleního guláše je 2,5 až 3 hodiny při velmi mírném varu. Kratší čas často nestačí na rozpad kolagenu.
Při jedné hodině zůstává jelení maso tuhé, i když je prohřáté. Při dvou hodinách je měkkost přijatelná, ale až kolem třetí hodiny dosáhnete plné vláčnosti. Důležité je nevařit prudce – silný var vysušuje maso. Pokud si nejste jistí, zkuste test vidličkou: maso se má oddělit bez odporu, ale nesmí se rozpadat.
Proč je můj jelení guláš tuhý i po dlouhém vaření?
Nejčastější příčinou tuhého jeleního guláše je příliš vysoká teplota nebo nedostatek času. Další faktor může být stáří kusu.
Při prudkém varu se maso stáhne a ztratí šťávu. Pokud byl kus starší, obsahuje více vaziva a potřebuje delší dušení. Řešení je jednoduché: přidejte trochu vývaru, snižte teplotu a pokračujte dalších 30–60 minut. Trpělivost je klíčová. Někdy pomůže i malá dávka kyseliny, například lžíce vína.
Jak odstranit silný pach zvěřiny?
Silný pach zvěřiny zmírní delší marinování ve víně a použití jalovce. Pomáhá i kvalitní tuk.
Pach je výraznější u masa z volné přírody. Pokud je aroma příliš intenzivní, použijte 24hodinovou marinádu a přidejte lehce rozdrcený jalovec. Vyhněte se přehnanému kořenění, které chuť jen přebije. Někdy pomůže i malé množství brusinkového džemu na závěr, které chuť zaoblí bez ztráty charakteru.
Kolik cibule patří do jeleního guláše?
Ideální je poměr téměř 1:1 mezi masem a cibulí. Na 1 kg masa počítejte kolem 800 g cibule.
Cibule funguje jako přirozené zahušťovadlo. Pokud jí dáte málo, omáčka bude řídká a budete sahat po mouce. Dlouhé pomalé restování cibule minimálně 20 minut je zásadní. Barva má být tmavě zlatá, ne spálená. Správně připravená cibule je základ celého guláše.
Je lepší jelení guláš na sádle nebo na oleji?
Sádlo dává jelenímu guláši hlubší chuť a lepší základ než běžný olej. Rozdíl je znatelný.
Olej je neutrální a méně podporuje karamelizaci. Sádlo stabilně snáší vyšší teplotu a dodává jemný masový tón. Máslo se přepaluje příliš rychle. Pokud nechcete čisté sádlo, zkombinujte ho s ma
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Proč chutná koprová omáčka druhý den lépe než hned po uvaření?
Koprová omáčkazraje s časem a chutě se během odstátí lépe propojí.
V praxi jsem si všimla, že druhý den je koprovka jemnější, méně ostrá a sladkokyselá chuť je vyváženější. Kopr už není tak „vpředu“ a omáčka působí celkově uhlazeněji. Pokud vařím koprovku na rodinnou oslavu, klidně ji připravím den předem a jen lehce prohřeju.
Dá se koprová omáčka připravit i bez masa?
Ano, koprová omáčka bez masa funguje velmi dobře.
V domácí realitě ji často vařím jen s vejcem natvrdo nebo s bramborami, když nechci těžké jídlo. Chuť stojí hlavně na smetaně, másle a kopru, takže maso není nutné. U této verze je ale ještě důležitější dobře vyvážit sladkost a sůl.
Jak zachránit přeslazenou koprovou omáčku?
Přeslazenou koprovku lze zjemnit smetanou nebo solí.
Osobně nikdy nepřidávám ocet ani citron naráz. Raději přiliji trochu smetany, případně přidám špetku soli. Pokud je omáčka hodně sladká, pomůže i přidání další malé dávky kopru, který chuť srovná.
Dá se koprová omáčka zamrazit?
Zmrazení koprové omáčky možné je, ale s omezeními.
Smetanové omáčky po rozmrazení někdy změní strukturu. Když už koprovku mrazím, počítám s tím, že ji po rozmrazení musím pomalu zahřívat a znovu promíchat. Chuť zůstává dobrá, ale konzistence může být o něco řidší.
Čím nahradit jehněčí, když ho neseženu?
Jehněčí lze nahradit hovězím nebo vařeným vejcem.
V běžné domácnosti často sáhnu po hovězím masu na způsob vařeného. Pokud chci rychlejší variantu, dávám vejce natvrdo. Chuť je jiná, ale koprová omáčka si s oběma variantami rozumí.
Proč se mi koprová omáčka někdy srazí?
Sražení způsobí prudké vaření nebo studená smetana.
Z praxe vím, že smetanu je lepší mít alespoň pokojové teploty a omáčku vařit zvolna. Pokud se i tak začne oddělovat tuk, pomůže stáhnout teplotu a omáčku krátce prošlehat metličkou.
Hodí se koprová omáčka i pro děti?
Ano, koprovka může být vhodná i pro děti.
U dětí se mi osvědčilo dát méně kopru a sladit omáčku spíš jemně. Pokud není přehnaně aromatická, většina dětí ji přijme lépe, než bych čekala – zvlášť s bramborami nebo haluškami.
Jak poznám, že je koprová omáčka správně provařená?
Textura je hladká, chuť plná a omáčka se na lžíci „zavěsí“, ale nestéká vodově. Pokud mám pochybnosti, raději ji nechám vařit o pár minut déle. U koprovky se trpělivost vždycky vyplatí.
Uvařte si, co máte rádi, jen maso (pokud máte rádi hodně měkké) nechte trošku méně měkké a snažte se udělat více šťávy, výpeku či omáčky z masa. Pak to všechno napěchujte do sklenic a pořádně zavřete novými víčky s červenou gumičkou. Dejte do zavařovacího hrnce a zavařujte na 80 °C 60 minut.
Horké sklenice vytáhněte a nechte vystydnout. Můžete takto zavařit maso vepřové, hovězí i kuřecí na kmíně i zelenině, na nudličky, kostičky i plátky, vepřový guláš, segedínský guláš, pečené vepřové maso i svíčkovou. Pokud budete dělat svíčkovou, pak mouku na zahuštění a smetanu do jídla přidávejte až při přípravě na dovolené. Moc času to nezabere a omáčka bude lepší.
Uvařte si, co máte rádi, je zbytečné vařit cizí recepty, které vám nemusí vůbec chutnat.
Kuře
Upečte buď celé, nebo jenom stehna, případně kupte grilované. Pak je naporcujte, napěchujte do sklenic, zavíčkujte a zavařujte 1,5 až 2 hodiny. Na místě ohřejte ve sklenici v hrnci s vodou asi 1/2 hodiny, mezitím uvařte brambory a máte chutný oběd či večeři. Nebo stačí maso obrat, nakrájet a použít do rizota nebo s čínskými nudlemi.
Vepřováplec
Vepřovou plec trochu nasolte, napěchujte do sklenic, přidejte cca dvě lžíce vody, zavíčkujte a nechte zavařovat 1,5 až 2 hodiny na 100 °C.
Takto lze zavařovat maso, uzené, klobásy. Na dovolené si pak jídlo připravíte podle chuti na zelenině, na cibulce a podobně.
Hotová jídla
Hotová jídla, jako je guláš, rajská omáčka, kuře (bez kostí) na paprice, vepřové ve vlastní šťávě a jiné, dáme uvařené a ještě horké do sklenic. Pořádně utáhneme a asi 1 hodinu zavařujeme. Druhý den opět cca hodinku zavařujeme.
Řízky
Do sklenic dáme řízky obalené v trojobalu a upečené. Děláme je menší, aby šly pěkně naskládat do sklenic a nelámaly se. Ale i když se přelomí, nic se neděje. Řízky jsou ve sklenici jen tak nasucho. Pozor, sklenici při zaváření nezapomeňte zatížit.
Zavařování omáček na cesty
Omáčku připravíme bez zahuštění, ještě horkou ji nalijeme do sklenic a zavaříme 30 minut. Poté ji na dovolené vyklepneme ze sklenice a zahustíme (bramborou a podobně), některé omáčky to ani nepotřebují. Takto můžete zavařit jakoukoliv omáčku dle vlastní receptury.
Proč jsou vepřová líčka po burgundsku někdy tuhá, i když se pečou několik hodin?
Nejčastější příčinou je nedostatečný čas v nízké teplotě nebo přerušení procesu pečení.
Vepřová líčka obsahují vysoký podíl kolagenu, který se nezačne rozpadat hned. Pokud se pečení zkrátí, zvýší se teplota nebo se maso vytáhne dřív, než kolagen přejde v želatinu, zůstane struktura gumová. U burgundské úpravy je čas zásadní a nelze ho obejít, ani když maso vypadá po dvou hodinách hotové.
Je nutné používat do receptu červené víno, nebo ho lze nahradit?
Ano, červené víno je klíčovou součástí burgundské úpravy.
Víno zde nefunguje jen jako tekutina, ale jako chuťový základ, který se během dlouhého pečení zakulatí a propojí s masem. Náhrada například vývarem nebo džusem vytvoří jiný typ omáčky a výsledek už nebude burgundský. Bez vína vznikne jiné jídlo, i když může být chuťově dobré.
Jaké červené víno je pro burgundská líčka nejvhodnější?
Nejlepší je suché, středně plné červené víno bez výrazné kyselosti.
Není nutné používat drahé víno, ale mělo by být pitelné. Příliš kyselé nebo svíravé víno zanechá v omáčce tvrdost, která se ani dlouhým pečením zcela neztratí. Ideální je víno, které byste si dali ke stolu, ne víno určené jen na vaření.
Proč se slanina v receptu nejdříve blanšíruje?
Blanšírování slaniny slouží ke zmírnění její slanosti a kouřové chuti.
Při burgundské úpravě má být slanina chuťovým doplňkem, ne dominantou. Krátké povaření odstraní přebytečnou sůl a část kouře, takže slanina pak omáčku nezatíží. Výsledek je jemnější a vyváženější, zejména po delším pečení.
Musí se líčka opravdu péct tři hodiny, nebo stačí kratší doba?
Ano, tři hodiny jsou u tohoto receptu realistické minimum.
První dvě hodiny slouží hlavně k rozkladu kolagenu, třetí hodina pak ke sjednocení chutí a stabilizaci struktury masa. Pokud se pečení zkrátí, líčka sice změknou částečně, ale omáčka nebude plná a chuť vína zůstane hrubší. Délka pečení přímo ovlivňuje kvalitu výsledku.
Proč se recept nejdříve krátce zapéká na vysokou teplotu?
Krátké zapečení na vysokou teplotu pomáhá aktivovat mouku a povrch masa.
Tento krok zajistí, že se mouka rovnoměrně spojí s tukem a zeleninou a později vytvoří hladší omáčku. Zároveň se tím nastartuje chuťový základ. Bez tohoto kroku bývá omáčka plošší a méně stabilní.
Je možné připravit vepřová líčka po burgundsku den dopředu?
Ano, příprava den dopředu je dokonce ideální.
Během odležení se chutě propojí, omáčka zhoustne přirozeně a víno ztratí poslední ostré tóny. Druhý den jsou líčka chuťově hlubší a vyváženější než v den přípravy. Jde o typické jídlo, které zráním získává.
Pepřová omáčka bývá hořká hlavně kvůli přepálenému pepři nebo základu, který se dostal za hranici správného opečení.
Pepř přidaný příliš brzy do horkého tuku rychle zhořkne a tuto chuť už nelze úplně odstranit. Hořkost vzniká také tehdy, když se přepálí máslo nebo výpek. Správný postup je přidávat pepř postupně a hlídat vůni – jakmile voní spáleně, je pozdě.
Jaký pepř je do pepřové omáčky nejlepší?
Nejlépe funguje čerstvě drcený černý pepř s výraznou vůní a střední hrubostí.
Předem mletý pepř nemá dostatek aroma a často pálí bez chuti. Zelený pepř je jemnější, ale chuťově plošší. Ideální je kombinace malého množství pepře v základu a čerstvě nadrceného pepře těsně před dokončením, kdy se projeví vůně i dlouhý dozvuk.
Musí se pepř do omáčky drtit, nebo může být celý?
Pepř je nejlepší lehce nadrcený, ne celý ani jemně mletý.
Celý pepř se v omáčce neotevře a zůstane tvrdý, jemně mletý se naopak rychle přepálí. Hrubě drcený pepř uvolňuje chuť postupně a dodává omáčce charakter. Právě tento kompromis vytváří restauranční efekt.
Dá se pepřová omáčka udělat bez smetany?
Ano, pepřová omáčka se dá připravit i bez smetany, ale bude výrazně ostřejší a sušší.
Smetana v tomto pojetí neslouží jako hlavní složka, ale jako prostředek ke zjemnění. Bez ní omáčka funguje spíš jako pepřový jus. Pokud smetanu vynecháte, je nutné mít velmi dobrý základ a redukci, jinak bude chuť nevyvážená.
Proč restauranční pepřová omáčka nepálí, ale je výrazná?
Restauranční pepřová omáčka nepálí proto, že pepř není přepálený a je přidaný ve správný čas.
Pálivost vzniká hlavně špatným zacházením s pepřem, ne jeho množstvím. V restauraci se pracuje s vůní, redukcí a dozvukem. Pepř se ozývá až na konci, ne hned po ochutnání, což vytváří hlubší a kultivovanější chuť.
Kolik pepře je do pepřové omáčky už moc?
Příliš mnoho pepře poznáte ve chvíli, kdy pálí hned po ochutnání a přebije ostatní chutě.
Správná pepřová omáčka má pepř v dozvuku, ne v první vteřině. Lepší je přidat pepř ve dvou krocích a ochutnávat. Přidat se dá vždy, ubrat už ne. Přehnané množství pepře vede k agresivní a nepříjemné chuti.
Jak zachránit nepovedenou pepřovou omáčku?
Záchrana závisí na typu chyby, ale některé kroky pomáhají vždy zmírnit problém.
Hořkou omáčku lze částečně zjemnit smetanou nebo máslem, ale úplně ji neopravíte. Řídkou omáčku zachrání delší redukce, ne mouka. Těžkou omáčku lze odlehčit trochou vývaru nebo alkoholu a znovu krátce provařit.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila?
Smetanu je nutné přidat až ve chvíli, kdy je základ hotový a zredukovaný.
Telecí maso je bledě růžové až růžové, jemně vláknité, měkké konzistence a libové. Obsahuje více vody než maso hovězí. Vzhledem k malému podílu tuku je lehce stravitelné a vhodné na dietní a dětskou výživu. Telecí maso má příjemnou chuť s vůní po mléce. Nejlepší je z tří- až pětitýdenních savých telat o hmotnosti kolem 60 kg. Barvu a strukturu masa ovlivňuje výživa. Na trhu lze koupit maso z mléčných telat, která jsou krmena jen mlékem, a běžné telecí, to je z telat krmených pící. Maso z mléčných telat je mnohem světlejší a křehčí. Vedle delikátní chuti nelze ani opomenout význam telecího z nutričního hlediska. Telecí má kalorickou hodnotu 580 kJ/100 g, jen 6 % tuku a 21 % bílkovin. Díky těmto hodnotám je toto maso nepostradatelné pro jedince s dietou s nižším obsahem tuku a s redukční dietou.
telecí droby – mezi telecí droby patří játra, srdce, plíce, jazyk, mozek, okruží (předžaludky telat a část střeva), slezina, brzlík (růstová žláza).
Díky výše popsané struktuře se telecí maso tepelně upravuje velmi rychle. Musíme dávat pozor při pečení a smažení, protože telecí maso má sklon k rychlému vysychání. Zásadně používáme nižší teploty a kratší čas přípravy. Lehké obalení masa v mouce před smažením udrží maso šťavnaté. Výjimečnou chuť telecího masa podtrhne kombinace s jemnými krémovými omáčkami, zeleninou a bylinkami. Všechny části určené na rychlou úpravu (pečeně, kotlety, svíčková, steaky) jdou výtečně kombinovat se všemi druhy hub. Přestože jde o maso libové, je například u pečeně žádoucí vrstvička tuku (tukové krytí), která chrání maso během kulinářské úpravy před vysušením. Tuk odstraňujeme zásadně až z upečeného masa.
Technologický postup: Vepřovou plec nejprve opláchneme, poté otřeme ubrouskem a nakrájíme na menší kousky, asi tak 2x3 centimetry (podobně jako na guláš). Při krájení masa dbáme na to, aby řez vedl vždy pokud možno přes vlákno, plec je tvořena různými svaly. Případné tučnější kousky nebo blanky odřežeme a ty rozřežeme na velice drobné kousky. Na dvou lžících másla zpěníme dvě cibule nakrájené nadrobno. Dále přidáme nakrájené maso (kostky i maličké odřezky) a zprudka ze všech stran opečeme, aby se zatáhlo. Vepřové maso osolíme lžičkou soli a opepříme. Následně podlijeme vodou, přiklopíme a dusíme. Dále se občas podíváme pod pokličku, zda se vypařila všechna tekutina, případně doléváme vodu. Mrkev omyjeme, očistíme a nakrájíme na plátky. Když je vepřové maso udušené, ale ještě trochu tuhé, přisypeme k němu mrkev. Potom přilijeme vodu, aby byla směs do poloviny zalita. Přiklopíme a dusíme, až je mrkev udušená, ale ještě příjemně tuhá. Vepřové maso tímto společným varem změkne docela, což je potřeba. Potom maso s mrkví zaprášíme jednou nebo dvěma lžícemi hladké nebo polohrubé mouky. Mouku provaříme, hustotu přizpůsobíme vyhovující konzistenci. K zahuštění můžeme použít i kuličku moučného másla. Dušenou mrkev s vepřovým masem dochutíme solí a černým pepřem, můžeme přidat cukr, ocet nebo citronovou šťávu, pokud máme rádi ve sladkokyselé chuti. Dušenou mrkev s vepřovým masem podáváme s vařenými nebo v troubě pečenými bramborami a před servírováním sypeme nasekanou zelenou petrželkou.
Srnčí maso je jemné nejen svou chutí ale i vůní, která není tak aromatická jako u jiné zvěřiny. Zvěřinové maso (tedy i to srnčí) je vhodné ke konzumaci i v rámci různých diet. Navíc obsahuje dostatek železa, zinku, aminokyselin a vitamíny ze skupiny B.
Někteří lidé se srnčího masa obávají ze zdravotních důvodů, ale srnčí maso prodávané v českých obchodech prochází veterinární kontrolou, která stanoví, zda je maso nezávadné. Není teda potřeba mít z něj obavy. I maso získané přímo od mysliveckých spolků, by mělo být testováno. U takovýchto zdrojů není třeba mít strach o své zdraví (ke kontrole zdravotní nezávadnosti konkrétního kusu zvěře se vystavuje i písemné potvrzení).
Pro srnčí maso je typická jeho červenohnědá barva, jemná struktura svalového vlákna (čím starší je zvíře, z něhož maso pochází, tím je pevnější struktura masa i jeho chuť je výraznější). „Dietáři“ jistě ocení i nízký obsah tuku u tohoto masa. Jako u jiných typů masa, i u srnčího platí, že velmi žádané je maso z mladých srnců (zhruba okolo jednoho roku věku).
Srnčí maso není vhodné k dlouhým tepleným úpravám, protože má tendenci se snadno vysušit (vliv na to má nepochybně nízký podíl tuku v mase). Proti vysušení mu může pomoci třeba prošpikování slaninou, nebo obalením do ní (navíc slanina dodá srnčímu masu zajímavou chuť).
Za nejušlechtilejší srnčí maso se považuje hřbet, který se podává i jako carpaccio (maso se nakrájí na velmi tenké plátky a krátce se opeče). Stejně tak se ale může hřbet péct vcelku, nebo třeba jako srnčí medailonky.
Na steaky se ze srnčího masa nejvíce hodí vrchní a spodní šál. K pečení se zas doporučuje třeba kýta a plec (tu kuchaři využívají i na různé masové rolády). Pro přípravu omáček, srnčího guláše nebo masové směsi se využívá srnčí bok, pupek i hrudí.
Cena srnčího masa je různá. Například srnčí kýta bez kosti se prodává zhruba za 500 Kč za kilogram, srnčí plec bez kosti pak asi za 350, srnčí svíčková zhruba za 800 Kč a cena za maso na srnčí guláš se pohybuje kolem 250 korun.
Celer, mrkev, petržel, cibuli a špek nakrájíme nadrobno, přidáme bobkový list, nové koření a pepř. Maso odblaníme, osolíme, prošpekujeme, obložíme zeleninou s kořením, zalijeme rozpuštěným máslem a necháme v chladu do druhého dne.
Níže uvedené ceny jsou pouze orientační a jsou za 1 kg masa:
Srnčí kýta bez kosti cca 380 Kč s DPH – vhodná na pečení, řízky a výborné omáčky.
Srnčí plec bez kosti cca 265 Kč s DPH – vhodná na pečení a dušení v celku, na ragú nebo guláš.
Srnčí na guláš cca 184 Kč s DPH – vhodné na guláš, mletí nebo ragú.
Srnčí hřbet bez kosti cca 690 Kč s DPH – vhodný na pečení v celku nebo přípravu roastbeefu a steaků.
Srnčí svíčková cca 690 Kč s DPH – má nejjemnější maso, vhodné na rychlou minutkovou úpravu.
Srnčí kosti cca 10 Kč s DPH – vhodné na vývary a polévky.
Plec bez kosti a bez kližky cca 292 Kč s DPH – níže uvádíme několik tipů na úpravu.
