VEPŘOVÉ PLECKO NA PAPRICE SE SMETANOU, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Zdrojem zvěřiny z České republiky, která je nabízena v obchodech, by měla být výhradně veterinárně řádně kontrolovaná lovená zvěř splňující všechny podmínky zdravotní nezávadnosti. Zpracování ulovených kusů podléhá přísným normám a maso je vždy prohlédnuto proškolenou osobou, a to členem mysliveckého sdružení. Pokud je zvíře v pořádku, myslivec vyplní prohlášení, bez něhož se maso nesmí prodávat.
Srnčí plec na červeném víně
Ingredience: 2 kg srnčí plece, 300 g anglické slaniny, celý černý pepř, rozmarýn, sůl, jalovec, cibule, máslo
Ingredience na nálev: 0,7 l červeného vína
Postup: Plecko dobře naporcujeme, aby se vešlo do pekáče. Pečlivě odblaníme, jinak bude cítit, a to každý nemusí. Prošpikujeme dobrou slaninou. Na dno pekáče nakrájíme plátky másla a poházíme zbylou slaninou. Navrch vložíme připravené plecko, na které ještě poklademe plátky másla. Potom osolíme, posypeme kuličkovým pepřem, jalovcem a rozmarýnem. Takto připravené srnčí plecko dáme do rozehřáté trouby péct na 220 °C a necháme cca na 20 minut péct, aby se maso zatáhlo. Plecko pak polijeme láhví kořeněného vína (například chilská frankovka Tarapaca), pekáč přiklopíme a necháme v troubě podusit přibližně 1 hodinu. Dobu dušení můžeme prodloužit podle kvality srnčího masa. Že je srnčí hotové nejlépe poznáme, když lehce vykroutíme kost z masa. Do masa nepícháme, ztratilo by šťávu! Po vyndání z trouby necháme maso na půl hodiny odpočinout, aby natáhlo zpět šťávu. Jako příloha k srnčímu plecku na červeném víně je ideální bramborový knedlík s cibulkou a červené zelí.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dobře očištěné kuře rozdělíme na 6–8 kousků, které osolíme a obalíme ve sladké paprice. V kastrolu na másle dozlatova osmažíme cibulku nakrájenou nadrobno. Na pánvi na oleji opečeme zprudka jednotlivé kousky kuřete ze všech stran. Potom do kastrolu s cibulkou vložíme kousky kuřete (bez oleje), zalijeme troškou teplé vody a pod pokličkou dusíme asi 30 minut.
Poté maso vyjmeme a uschováme ho v teple. Šťávu zahustíme sladkou a kysanou smetanou, omáčku za stálého míchání povaříme asi 5 minut a nakonec ji propasírujeme sítkem na porce kuřete. Maso necháme v omáčce jen chvíli prohřát, už nevaříme.
Kuře na paprice podáváme s maďarskými noky, houskovými knedlíky nebo s vařenými těstovinami.
Ve svém příspěvku VEPROVA KYTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
moc pěkné zpracované
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Narazila jsem na tyto stránky náhodou a moc se mi líbí. Divím se, že - např. u vepřové kýty - je jen jeden komentář. Přála bych autorům více pochval!
Díky!
Vepřovou plec očistěte, opláchněte, osolte a opečte na oleji. Opečené maso vyjměte, na tuku osmahněte cibulku nakrájenou na plátky, přidejte mletou papriku a zalijte asi 400 ml vody. Vraťte maso a za občasného obracení a přelévání duste do měkka, poté ho vyjměte. Z másla a mouky připravte světlou jíšku, kterou vmíchejte do omáčky, přidejte ještě asi 400 ml vody a mléko a vařte za občasného míchání alespoň 20 minut. Ke konci přidejte do omáčky smetanu pro zjemnění a dochuťte solí a pepřem. Maso nakrájejte přes vlákno na plátky, naservírujte na talíř a přelévejte omáčkou. Jako příloha se k vepřové pleci na paprice hodí rýže, těstoviny nebo houskové knedlíky.
Vepřová plec pečená
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti s kůží
15 g hladké mouky
kmín
sůl
Postup:
Vepřovou plec omyjte, osolte a okmínujte, vložte do pekáče kůží dolů, podlijte trochou vody a vložte do trouby vyhřáté na 200 °C. Maso pečte asi 60 minut, občas ho přelijte vzniklým výpekem, v případě potřeby podlijte trochou vody. Maso by mělo být upečeno dozlatova. Po hodině pečení plec otočte kůží nahoru, tu pokrájejte na proužky a vložte zpět do trouby, aby byla křupavá. Předtím než vložíte pekáč zpět do trouby, slijte část výpeku pro vytvoření šťávy. Výpek dejte na pánev, zaprašte trochou mouky a osmahněte, zalijte trochou vody a vařte asi 20 minut. Na konci šťávu dochuťte solí. Dopečené maso pokrájejte na plátky, podávejte přelité šťávou. Vhodnou přílohou k tomuto pokrmu budou různě upravené brambory či bramborové, chlupaté nebo houskové knedlíky, doplněné dušeným zelím, špenátem či kapustou.
Vepřová plec na smetaně
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
3 cibule
500 ml smetany
150 ml oleje
100 g hladké mouky
kmín mletý
paprika sladká mletá
pepř mletý
sůl
Postup:
Cibuli nakrájejte na kostičky a společně s kmínem nechte zesklovatět na oleji. Přidejte omytou a na kostky pokrájenou vepřovou plec. Maso osolte, opepřete a zprudka osmahněte, aby se zatáhlo, přidejte sladkou papriku, promíchejte a zalijte asi 1 litrem vody. Přiklopte pokličkou a nechte alespoň 30 minut dusit, do poloměkka. V nádobě si rozmíchejte smetanu s moukou a za stálého míchání ji p
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Oloupanou cibuli nakrájíme na drobné kostičky. Kuře dobře očistíme a naporcujeme. Na másle osmažíme jemně pokrájenou cibulku, když už je zlatavá, vmícháme mletou papriku. Po zpěnění zalijeme trochou vody, přidáme osolené porce kuřete a dusíme pod pokličkou. Při dušení porce obracíme a podléváme vodou.
Měkké porce kuřete vyjmeme, šťávu zahustíme světlou jíškou, kterou jsme připravili z mouky a másla, rozšleháme a povaříme nejméně 20 minut, než nám vznikne hustší omáčka. Přilijeme smetanu, necháme přejít varem, přisolíme. Omáčku nakonec přecedíme na porce kuřete a prohřejeme.
Klasické kuře na paprice podáváme s dušenou rýží nebo těstovinami.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Ingredience: 2 velké cibule, 6 stroužků česneku, 2 lžíce sladké mleté papriky, kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo voda, 1 kohout, sůl, snítka rozmarýnu, lžička mleté papriky, 250 ml 33% smetany, 1 kapie nebo červená paprika, 4 žampiony, slunečnicový olej
Postup: Na oleji dosklovata orestujeme na kostičky nakrájenou cibuli, přidáme česnek, orestujeme, pak zaprášíme mletou paprikou, krátce osmahneme, zalijeme vývarem, osolíme a přivedeme k varu. Části naporcovaného kohouta na straně kůže nařízneme, osolíme, opečeme na oleji ze všech stran dozlatova, přihodíme snítku rozmarýnu, během opékání lehce poprášíme mletou paprikou, pak sejmeme (olej uchováme i se snítky rozmarýnu) a vložíme do základu na omáčku, přiklopíme, dusíme doměkka, na závěr zalijeme smetanou, necháme přejít varem a podáváme. Na oleji po opečeném mase orestujeme papriku nakrájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony klademe na každou porci kohouta, navrch ozdobíme snítkou opečeného rozmarýnu. Jako příloha se hodí špecle, bramborové noky, knedlíky, rýže.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
2 rajčata nebo 1 lžíce rajčatového pyré (není nutné)
1 litr drůbežího vývaru (z kostky)
1 kelímek kysané smetany
2 lžíce hladké mouky
několik lžic mléka na zředění
sůl
Postup:
Kuře důkladně omyjeme, osušíme a rozdělíme na několik porcí, které osolíme. Cibuli oloupeme a nakrájíme co nejvíc nadrobno. V kastrole rozehřejeme máslo a opékáme na něm cibulku, než zesklovatí a pěkně zvláční. Poté cibulový základ odstavíme ze sporáku, přisypeme k němu sladkou papriku a necháme ji pěkně rozvonět v rozpáleném tuku. Na cibulku s paprikou vložíme připravené porce kuřecího masa, důkladně je obalíme v této směsi a necháme minutku dvě zatáhnout. Pokud chceme mít šťávu červenější, vmícháme do ní před vařením ještě lžíci rajčatového pyré. Pak podlijeme vývarem, zakryjeme poklicí a dusíme na mírném ohni asi hodinu, než maso úplně změkne.
Hotové maso vyndáme z hrnce, paprikový základ odstavíme z plotny. V kysané smetaně si rozmícháme mouku. Směs lze zředit trochou mléka (přibližně na hustotu palačinkového těsta). Tuto směs přilijeme k základu a dobře ji v něm rozmícháme, aby se neutvořily žmolky, hrudky. Vrátíme na sporák a přivedeme k bodu varu. Pak ztlumíme teplotu a za stálého míchání smetanovou omáčku ještě asi deset minut vaříme. Na závěr ochutnáme a dle potřeby dosolíme. Výbornou přílohou jsou těstoviny nebo houskový knedlík.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Ingredience: 1 rozporcovaná slepice na čtvrtky, 1 cibule, 60 g másla, 1 lžíce sladké papriky, 2 rajčata nebo 1 lžíce rajčatového pyré, 1 litr drůbežího vývaru z kostky, 1 kelímek kysané smetany, 2 lžíce hladké mouky, několik lžic mléka na zředění, sůl
Postup: Slepici důkladně omyjeme, osušíme a rozdělíme na 4 porce, které osolíme. Cibuli oloupeme a nakrájíme co nejvíc nadrobno. V kastrole rozehřejeme máslo a opékáme na něm cibulku, než zesklovatí. Poté cibulový základ odstavíme ze sporáku, přisypeme sladkou papriku a necháme ji pěkně rozvonět v rozpáleném tuku. Na cibulku s paprikou vložíme připravené porce masa, důkladně je obalíme v této směsi a necháme minutku dvě zatáhnout. Pokud chceme mít šťávu červenější, vmícháme do ní před vařením ještě lžíci rajčatového pyré. Poté podlijeme vývarem, zakryjeme poklicí a dusíme na mírném ohni, než maso úplně změkne. Hotové maso vyndáme z hrnce, paprikový základ odstavíme z plotny. V kysané smetaně si rozmícháme mouku. Směs lze zředit trochou mléka (přibližně na hustotu palačinkového těsta). Tuto směs přilijeme k základu a dobře ji v něm rozmícháme, aby se neutvořily hrudky. Vrátíme na sporák a přivedeme k bodu varu. Pak ztlumíme teplotu a za stálého míchání smetanovou omáčku ještě asi deset minut vaříme. Na závěr ochutíme.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
na omáčku: 500 g čerstvé červené papriky, 100 g cibule (šalotka), 20 g česneku, 100 ml bílého vína (suché), 500 ml olivového oleje, 4 lžičky sladké papriky, sůl
Postup:
Kuře omyjeme, vykostíme, ponecháme pouze dolní stehenní kosti. Do většího hrnce nalijeme vodu, přidáme kuřecí kosti, pepř, bobkový list, jednu celou oloupanou cibuli a vše lehce osolíme. Přivedeme k varu. Do hrnce přidáme vykostěné kousky a necháme krátce přejít varem. Maso se zatáhne, zůstane mu chuť a zároveň získáme silný vývar pro přípravu omáčky. Pak maso vyndáme, lehce osolíme a opepříme čerstvě mletým pepřem.
V kastrolu rozehřejeme olivový olej a orestujeme na něm najemno nakrájenou cibuli, přidáme na kostky nakrájenou červenou papriku a oloupaný česnek nakrájený na plátky. Čerstvá paprika dodá omáčce lehkost a svěžest. Vše podusíme ve vlastní šťávě doměkka, zaprášíme mletou sladkou paprikou a zalijeme bílým vínem. Víno necháme vyvařit a poté přilijeme kuřecí vývar. Přivedeme opět k varu a přísady necháme úplně rozvařit. Pak je rozmixujeme kuchyňským mixérem, případně propasírujeme přes cedník. Do hrnce vložíme maso a omáčku dále vaříme, dokud nezhoustne na potřebnou konzistenci. Není třeba omáčku již více zahušťovat, podle chuti ji můžeme ještě dosolit a opepřit.
Takto připravená omáčka i maso jsou lehkým pokrmem vhodným i pro teplé letní měsíce. Nemusíte jídlo podávat pouze s kynutým knedlíkem, ale vhodnou a zajímavou přílohou mohou být i bramborové halušky s nakrájenou čerstvou jarní cibulkou a opečenými kolečky světlé cibule.
Před podáváním lze omáčku zjemnit zakysanou smetanou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Kluci v akci vezmou osmažená stehna bez bylin a oleje a vloží je do hrnce, kde je osmahlá cibule s vývarem a vše dusí 1,5 až dvě hodiny. Tuk, ve kterém se smažila stehna Kluci odloží na později a použijí ho na orestování žampiónů a papriček. Nyní po dvou hodinách vaření je vidět, že šťáva z dušených stehen je krásně zahuštěná rozvařenou cibulí, takže není třeba zahušťovat jíškou, jen se chuť zjemní smetanou, kterou nalijí do vroucí omáčky. Zamíchají a odstaví.
Kuře naporcujeme a dáme vařit. Přidáme nakrájenou kořenovou zeleninu, sůl, pepř, dvě kuličky nového koření a zeleninový vývar. Vaříme asi 20 minut. Mezitím si rozpustíme máslo, na kterém zpěníme cibuli, pak vložíme uvařené porce kuřete, přidáme sladkou papriku, pepř, kostku hovězího vývaru, osolíme a krátce opečeme. Zalijeme přeceděným vývarem. Porce kuřete vyjmeme a omáčku rozmixujeme. Nakonec zahustíme smetanou s moukou a necháme povařit asi 3 minuty. Podáváme s houskovým knedlíkem.
Ingredience: 750 g srnčí plece, 200 g nakládaných hub, 100 g slaniny, 3 lžíce másla, 2 lžíce medu, 2 lžíce oleje, 1–2 lžíce solamylu (škrobové moučky na zahuštění), 1 lžíce nasekané petrželky kudrnky, 8 kuliček jalovce, 3 bobkové listy, 1 velká cibule, 1 mrkev, 250 ml červeného vína, mletý černý pepř, voda, sůl
Postup: Srnčí maso důkladně očistíme, omyjeme, osušíme a rozřízneme na plát, který po obou stranách dobře naklepeme, plecko osolíme, okořeníme pepřem. Houby scedíme a promícháme s nasekanou petrželkou, touto směsí potřeme připravený plát masa, opatrně zavineme a zajistíme provázkem. Roládu opečeme ze všech stran na rozpáleném oleji, pak ji přemístíme do pekáčku, přidáme máslo a na kostičky nakrájenou slaninu. V troubě vyhřáté na 200 °C pokrm pečeme asi 20 minut. Oloupanou cibuli s oškrábanou mrkví nakrájíme na kostičky a přidáme k masu spolu s kořením, dle potřeby vše podlijeme teplou vodou a v troubě vyhřáté na 190 °C dopečeme doměkka, což bude trvat asi 50 minut. Horkou roládu vytáhneme z pekáče, uchováme v teple, do výpeku nalijeme víno, promícháme a přivedeme k varu, zahustíme solamylem rozmíchaným v troše studené vody, omáčku krátce provaříme. Omáčku z výpeku ještě osolíme, dochutíme medem a mletým pepřem, vložíme do ní zpět roládu a vše ještě krátce prohřejeme. Roládu nakrájenou na plátky podáváme nejlépe s bramborovou kaší podlitou omáčkou z výpeku.
Chcete-li si připravit ovocný dort se zakysanou smetanou, máte dvě možnosti, buď si připravíte korpus, jehož způsob přípravy najdete výše, nebo můžete zvolit svěží a rychlý nepečený dort se zakysanou smetanou. Postup při tvoření obou dortů bude hodně podobný. Jen místo piškotů použijete upečený rozkrojený korpus. Při přípravě náplně vám v korpusovém podání bude stačit poloviční dávka, aby dort nebyl příliš mokrý.
Ovocný dort se zakysanou smetanou nepečený
Pro přípravu nepečeného ovocného dortu se zakysanou smetanou budete potřebovat 2 balíčky piškotů, čerstvé nebo kompotované ovoce, 1 kelímek jogurtu, 3 kelímky zakysané smetany, asi 100 g moučkového cukru (dle chuti), 2 až 3 sáčky barevné želatiny, 1 sáček čiré želatiny. Ovoce si zvolte sami dle chuti, u kompotovaného to může být například kombinace ananasu a mandarinek, kde budete potřebovat od každého po jednom balení, u čerstvého ovoce lze použít jahody, maliny, ostružiny, borůvky, velice chutné je, když čerstvé ovoce zkombinujete.
Připravte si dortovou formu, jejíž dno vyložte pečicím papírem, strany vymažte máslem a vysypte kokosem, aby se vám pak dort dobře odděloval od formy.
Připravte si čirou želatinu dle návodu na obalu (dle vlastní zkušenosti raději dávejte vody o kapku méně než více, aby želatina krásně ztuhla). Nechte trochu zchladnout, ale nezapomeňte občas zamíchat, želatina nesmí úplně vystydnout, protože byste ji nerozmíchali do smetany. Pokud by se vám to stalo, můžete želatinu opět zahřát. Do mírně prochladlé želatiny po lžících přimíchávejte zakysanou smetanu a jogurt a dochuťte moučkovým cukrem.
Dno připravené dortové formy vyložte piškoty, jeden vedle druhého, a zalijte vrstvou připravené smetany, tento postup opakujte několikrát, dokud smetanu zcela nevypotřebujete, pozor, vrchní vrstva by měla být smetanová. Při druhé vrstvě můžete dát piškoty i na boční stěny, už vám tam budou pěkně držet, lze použít i dlouhé cukrářské piškoty, které dortu dodají jiné kouzlo. Na poslední vrstvu naskládejte připravené ovoce, ovoce se může překrývat či být ve větší vrstvě, o to svěžejší dort bude.
Máte před sebou poslední úkol, připravit barevnou želatinu dle návodu na sáčku. Pokud jste použili kompotované ovoce, opět můžete při přípravě želatiny použít místo vody šťávu z kompotu, jen pozor na cukr, nejprve ochutnejte. Připravenou želatinu nechte zchladnout, poté po lžících pomalu nalévejte na dort, až zakryjete všechno ovoce. Teď už jen dort nechte ztuhnout v lednici do druhého dne a pak můžete opatrně přesunout na talíř.
Ingredience: vepřové maso – bůček, plecko; sůl (na kávovou nebo čajovou lžičku se vejde 6–15 g, takže raději 1,5 % soli; to znamená na 1 kg masa 15 g soli), zavařovací sklenice a víčka (narážecí Omnia, šroubovací Twist)
Víčka, to je problém, všude se dočtete, že se mají používat narážecí víčka Omnia s červeným těsněním, ale na nich je napsáno nepoužívat na potraviny s olejem a tukem. Vhodnější jsou Twisty s bílým těsněním. Gumička je s vroubkem.
Varianta 1
Postup: Syrové maso nakrájet na kostky, vložit do sklenic. Přidat nahoru 1,5 % soli. Nepřidávat vodu nebo přidat jen trochu vody. Maso vodu pustí, tak ať vám to nepřeteče do hrnce, ve kterém budete vařit, pak je vše mastné. Můžete přidat cca 50 ml vody.
Vařit v hrnci s vodou do 3/4 sklenic 2–3 hodiny. Sklenice nechat stát při pokojové teplotě. Za 48 hodin vařit 1–2 hodiny. Proč vařit 2x a ještě s odstupem 2 dnů? První vaření ničí bakterie, druhé vaření ničí bakterie, které přežily to první vaření; dělá se to vlastně jen kvůli jedné bakterii Clostridium botulinum.
Pozor, maso (živočišná bílkovina a živočišný tuk) není zelenina nebo ovoce (sacharidy), ty lze sterilovat snadno.
Skladujte ideálně do 10 °C. Možno i v lednici.
Varianta 2
Postup: Maso péct 7 hodin při 130 °C nebo vařit v pomalém hrnci, případně pomalu vařit v tlakovém hrnci. Potom zavařit. Ve druhé variantě je více sádla než ve variantě č. 1. Maso se peklo přikryté, jen ve vodě, kterou pustí po posolení.
Proč zavařovat maso? Pro někoho je to vzpomínka na dětství – když byla u babičky zabijačka a maso se dávalo do plechovek a do sklenic. Jiný je rád, že má opravdovou masovou konzervu – 98,5 % masa s 1,5 % soli. Hlavně je to ale chuťovka – dlouhým vařením ve skle získává maso (syrové i předtím upečené) zcela jedinečnou, zesílenou chuť a je důkladně sterilované.
No a co uvařit z takové vepřové konzervy? Zkuste například rizoto nebo stačí maso pouze ohřát a doplnit knedlíkem a špenátem. Nebo si ho jen namažte na čerstvý chleba.
Zavařování vás samozřejmě musí bavit a musíte na něj mít čas. Podobnou věc si dnes můžete i koupit (ale určitě ne na každém rohu). V některých obchodních řetězcích lze pořídit dobré maso ve sklenici za velmi dobrou cenu.
Ačokča je poměrně náročná na živiny, základem pro její pěstování je humózní, propustný substrát. Nesnáší těžké a udusané půdy. Tato rostlina vyžaduje slunné místo a hodně vody. Ačokča začíná plodit v srpnu a během vegetačního období může být přihnojována hnojivy na zeleninu.
Výsadba a pěstování
Ačokča je teplomilná rostlina. V našich klimatických podmínkách bývá předpěstovávána v květináčích, do kterých se vysévá v březnu. Stejně jako paprice se jí bude líbit ve fóliovníku nebo na okenním parapetu. Dva děložní lístky jsou podobné lístkům okurky, jinak jsou listy ačokči velmi dekorativní. V polovině května by rostlina měla dosahovat výšky 10–15 cm a je potřeba ji přesadit ven, na určené místo, a to přibližně 25 centimetrů od sebe, na jeden metr čtvereční byste měli mít asi čtyři rostlinky. Nechcete-li ačokču předpěstovávat, můžete ji vysévat přímo na záhon začátkem května. Ke každé rostlině si musíte připravit oporu, podobně jako u okurek, a výhony k ní pravidelně vyvazovat.
Květenství a plody
V červnu po zakořenění se vám rostlina začne bohatě rozrůstat. Je doporučováno výhonek zaštípnout, když dosáhne dvou metrů. Rostlina se pak začne rozvětvovat a podpoří se tím tvorba plodů. Ačokča roste velmi rychle a bohatě plodí až do mrazů. Květy má drobné, nažloutlé nebo nazelenalé. Teprve z těchto květů se tvoří plody.
Plod je bobule podobná okurce nebo zelené paprice, na konci zašpičatělá, s bílou, nahořklou dužinou. Vnitřek plodu je po dozrání dutý. Pro konzumaci jsou vhodné plody ve velikosti 3–10 cm, nejlépe v období, dokud jsou semena bílá a měkká. U starších plodů je zapotřebí zbavit se před konzumací starých, zralých, tvrdých semen, kterých bývá v jenom plodu šest až dvanáct. Na jedné rostlině za jeden den uzraje až deset plodů.
Další využití rostlin ačokča
Pokud by vám plody nechutnaly, můžete ačokču použít jako okrasnou, dekorativní rostlinu k plotům, suchým stromům, altánům, pergolám, které za krátký čas bohatě obroste. Její květy jsou pastvou pro včely a obrovskou výhodou je, že tuto rostlinu zatím nenapadají žádné nemoci ani škůdci.
4 kuřecí prsa s kůží (nebo stehna, protože prsa s kůží se u nás hůře shánějí)
1 větší cibule
500 ml mléka plnotučného
300 ml smetany na vaření
500 ml kuřecího vývaru
40 g červené mleté sladké papriky
slunečnicový olej
lžička másla
sůl a pepř
jíška (máslo, hladká mouka)
tagliatelle (široké nudle) nebo rýže
Postup:
Kuřecí prsa nebo stehna omyjeme, osolíme a opepříme. Na hlubší pánvi rozpálíme olej, maso opečeme dozlatova a vyndáme je ven.
Na rozpáleném tuku pak osmažíme dozlatova najemno nakrájenou cibuli, přidáme mletou sladkou papriku, promícháme a poté zalijeme mlékem a vývarem (nejlépe opravdový vývar, schovaný od polévky, než nějaký bujón).
Opečená kuřecí prsa/stehna vložíme zpátky a dusíme zhruba 30 minut na mírném ohni doměkka. Hotové maso vyjmeme, omáčku zahustíme jíškou a vaříme dál pomalu asi 30 minut. Poté dosolíme a dopepříme, přidáme smetanu a lžičku másla a ponorným mixérem vše rozmixujeme.
Hotovou omáčku můžeme přecedit a podávat s kuřetem a vaječnými nudlemi nebo rýží.
Tip: Není špatné dát kuřecí stehna na posledních 15 minut ještě do trouby s grilem, aby byla kůžička krásně křupavá.
