Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

VEPŘOVÝ PERKELT SE SMETANOU


VEPŘOVÝ PERKELT SE SMETANOU bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Perkelt neboli maďarský pörkölt je pokrm podobný českému guláši. Je to národní pokrm. Jedná se o kostky vepřového, hovězího, skopového, jehněčího či drůbežího masa podušené na cibulce a sádle, v pokrmu pak nesmí chybět ani mletá červená paprika, samozřejmě nejlépe maďarská, paprikové lusky a rajčata.


Maďarský perkelt se smetanou

Ingredience: 1 000 g vepřové plece, 2 středně velké cibule, 2 lžíce vepřového sádla, 4 čerstvé paprikové lusky, 4 čerstvá rajčata, 1 vrchovatá polévková lžíce sladké papriky, 1/2 lžičky pálivé papriky, sůl, 1 čerstvá pálivá paprička, 4 lžíce smetany

Technologický postup: Vepřovou plec opláchneme, osušíme a nakrájíme na kostky. Maso krájíme přes vlákno (i když se nakonec třeba mírně rozvaří, nebudou strávníci zápasit s dlouhými vlákny masa). Cibuli oloupeme a nakrájíme. V kastrolu rozpustíme asi dvě lžíce vepřového sádla (žádný jiný tuk se nedoporučuje) a při nízké teplotě a za stálého míchání osmažíme cibuli. Přidáme maso a zvolna orestujeme. Když jsou kousky masa zatažené, přidáme vrchovatou lžíci sladké mleté papriky. Zamícháme. Nejlepší mletá paprika je maďarská, která se prodává pod označením csemege, lahůdková. Kvalitní maďarská lahůdková paprika se vyznačuje plnou, opravdu paprikovou chutí a je nesrovnatelná s červeným práškem, který se prodává u nás. Můžeme přidat i půl lžičky maďarské pálivé (csípős). I ta má (na rozdíl od chilli) paprikovou chuť. Paprikové lusky zbavíme jader, opláchneme a nakrájíme na menší proužky. Rajčata spaříme a oloupeme, nasekáme na kousky. Tento krok není bezpodmínečně nutný, někde do perkeltu přidávají rajčata neloupaná, jen posekaná. Kvalita zeleniny se odrazí na chuti. Proto je lepší perkelt vařit v době, kdy je na trhu dostatek čerstvé zeleniny. Zeleninu přidáme k masu. Přidáme asi dvě lžičky soli, chvíli mícháme, stále při mírné teplotě. Pak přiklopíme poklicí. Asi za pět minut odklopíme a zkontrolujeme, kolik vlastní šťávy pustila zelenina a maso. Když byla zelenina čerstvá, masitá, sahá šťáva tak do poloviny celkové vrstvy pokrmu. Tak by to mělo být. Když byla zelenina bez šťávy, přikápneme velice malé množství vody. Při tomto stavu tekutiny perkelt pomalu dusíme pod pokličkou. Teplotu pod kastrolem nezvyšujeme. Občas zkontrolujeme, jestli se šťáva nevyvařila – to by hrozilo připálení. Jestliže přidáváme vodu, tak opět jenom maličko – do polovičky vrstvy. Maso se musí dusit, ne vařit ve vodě. Když je maso měkké, odkryjeme pokrm, zvýšíme teplotu a zredukujeme do zahoustlé konzistence. Perkelt se na talíři neroztéká. Do tohoto perkeltu se nepřidává žádné moučné nebo jiné zahušťovadlo, hustoty se docílí jen závěrečným odpařením. Nakonec pokrm ochutnáme, případně přisolíme nebo zostříme přídavkem malého množství mleté pálivé papriky. V Maďarsku se perkelt podává buď s noky (nokedli) nebo s drobnými těstovinami (tarhonya). Místně, ale ne všude, může být na talíři zakápnutý malým množstvím smetany.

Zdroj: článek Vepřový perklet

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků

Co je to vepřový perkelt

Pörkölt se v Maďarsku připravuje na mnoho způsobů, tak jako u nás guláš. Na maďarských gastronomických webech se o perkeltu diskutuje právě tak, jako na našich stránkách o guláši (jen jsou Maďaři k sobě vlídnější a tolerantnější). V zásadě ale musí perkelt splňovat to, že se jedná o směs masa, cibule, paprik a rajčat, dušenou ve vlastní šťávě. Perkelt má hustší konzistenci, neplave v omáčce. Vůbec se nezahušťuje moukou.

Perkelt je možné připravit z vepřového, hovězího, skopového, jehněčího a drůbežího masa.

V Maďarsku se perkelt nejčastěji podává s tarhoňou, což je těstovinová rýže – speciální maďarská těstovina. České hospodyně znají pouze průmyslově vyráběnou obměnu této výborné těstoviny. Pravá tarhoňa se v Maďarsku i dodnes ještě připravuje většinou podomácku a jejím domovem je segedínský kraj. Její název svědčí o tom, že se tarhoňu Maďaři naučili připravovat od Turků.

Tarhoňa recept

Ingredience: 300 g polohrubé mouky, 1 vejce, sůl, voda, olej

Technologický postup: Nasypeme do mísy mouku, přidáme vejce, špetku soli a studenou vodu. Vypracujeme tuhé těsto – vody dáme jen tolik, abychom mohli vypracovat tuhou hroudu z těsta. Poté připravené těsto nastrouháme najemno, tarhoňu rozložíme na čistou utěrku a necháme usušit. V hrnci na rozehřátém oleji za stále míchání tarhoňu pražíme, dokud nezačne hnědnout. Poté zalijeme vodou (jako rýži), osolíme a přikryté dusíme asi 10 minut. Vypneme a necháme dojít.

Zdroj: článek Vepřový perklet

Poradna

V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.

Zdroj: příběh My madagascar tubiflora

Vepřový perkelt s rýží

Ingredience: 500 g vepřového masa, 3 cibule, 2 barevné papriky, 4 rajčata, 1 lžíce sladké papriky, 1 lžička pálivé papriky, pasta Perkelt, 1 lžíce sádla, sůl

Technologický postup: Na sádle zpěníme jemně pokrájené cibule a necháme zesklovatět. Přidáme maso pokrájené na kostky, opečeme, osolíme, přidáme obě papriky, pastu a mírně podlijeme. Když je maso téměř měkké, přidáme oloupaná pokrájená rajčata (zalijeme je vařící vodou, zchladíme a potom je snadno sloupneme), jemné nudličky paprik a dovaříme doměkka. Perkelt se již nezahušťuje, podává se s rýží.

Zdroj: článek Vepřový perklet

Příběh

Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.

Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.

Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest

Zdroj: příběh Blechy v bytě bez zvířete

Pravý maďarský perkelt

Ingredience: 1 kg hovězí plece, 4 lžíce sádla, 750 g cibule, nakrájené nadrobno, 2 lžíce mleté sladké papriky, 2 zelené papriky na nudličky, 4 rajčata na kostky, 1–2 sušené chilli papričky, sůl, čerstvě mletý pepř, hovězí vývar na podlévání

Technologický postup: Na sádle za stálého míchání asi 10 minut zvolna opékejte dorůžova cibuli. Měla by hodně změknout, ale ne se připálit. Zasypte ji paprikou a zamíchejte. Ihned přidejte maso, promíchejte a zesilte plamen. Když maso zesvětlá a zatáhne se, vsypte papriky, rajčata a chilli a přiveďte k varu. Opět ztlumte a duste přiklopené ve vlastní šťávě doměkka, trvá to nejméně 2 hodiny. Během vaření podlévejte, ale jen málo – tak, aby maso bylo téměř ponořené, ale neplavalo. Maďarský perkelt ani guláš se nezahušťují, takže si při dokončení nařeďte tekutinu, jak chcete (perkelt hustý, guláš řídký), a podle chuti osolte a opepřete. Podávejte v misce s chlebem, v Maďarsku se někdy jí se speciálními těstovinami zvanými tarhoňa (viz výše).

Zdroj: článek Vepřový perklet

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.

Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:

Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.

Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.

Zdroj: příběh Choroba perenospora vína

Český vepřový perkelt se smetanou

Ingredience: 500 g vepřové plece, 1 cibule, 2 lžíce sádla, 2 lžičky mleté papriky, 1 lžíce hladké mouky, 1 konzerva rajčatového protlaku, 2 stroužky česneku, 1 dl smetany, sůl

Technologický postup: Maso nakrájíme na kostičky. Cibuli očistíme, nakrájíme nadrobno a osmažíme na sádle dozlatova. Do osmahlé cibule vmícháme papriku, osmahneme několik vteřin a hned vmícháme maso. Osmahneme na největším plameni, často mícháme, maso se musí zatáhnout. Pak poprášíme moukou, opět krátce osmahneme za stálého míchání. Nyní zalijeme asi 4 dl vařící vody z rychlovarné konvice a přidáme rajský protlak, osolíme. Necháme maso dusit pod pokličkou na mírném plameni doměkka. Během dušení očistíme česnek. Nakonec vmícháme smetanu, prohřejeme a přidáme česnek.

Zdroj: článek Vepřový perklet

Poradna

V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.

Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.

Zdroj: příběh Gekončík turecký

Ovocný dort se zakysanou smetanou

Chcete-li si připravit ovocný dort se zakysanou smetanou, máte dvě možnosti, buď si připravíte korpus, jehož způsob přípravy najdete výše, nebo můžete zvolit svěží a rychlý nepečený dort se zakysanou smetanou. Postup při tvoření obou dortů bude hodně podobný. Jen místo piškotů použijete upečený rozkrojený korpus. Při přípravě náplně vám v korpusovém podání bude stačit poloviční dávka, aby dort nebyl příliš mokrý.

Ovocný dort se zakysanou smetanou nepečený

Pro přípravu nepečeného ovocného dortu se zakysanou smetanou budete potřebovat 2 balíčky piškotů, čerstvé nebo kompotované ovoce, 1 kelímek jogurtu, 3 kelímky zakysané smetany, asi 100 g moučkového cukru (dle chuti), 2 až 3 sáčky barevné želatiny, 1 sáček čiré želatiny. Ovoce si zvolte sami dle chuti, u kompotovaného to může být například kombinace ananasu a mandarinek, kde budete potřebovat od každého po jednom balení, u čerstvého ovoce lze použít jahody, maliny, ostružiny, borůvky, velice chutné je, když čerstvé ovoce zkombinujete.

Připravte si dortovou formu, jejíž dno vyložte pečicím papírem, strany vymažte máslem a vysypte kokosem, aby se vám pak dort dobře odděloval od formy.

Připravte si čirou želatinu dle návodu na obalu (dle vlastní zkušenosti raději dávejte vody o kapku méně než více, aby želatina krásně ztuhla). Nechte trochu zchladnout, ale nezapomeňte občas zamíchat, želatina nesmí úplně vystydnout, protože byste ji nerozmíchali do smetany. Pokud by se vám to stalo, můžete želatinu opět zahřát. Do mírně prochladlé želatiny po lžících přimíchávejte zakysanou smetanu a jogurt a dochuťte moučkovým cukrem.

Dno připravené dortové formy vyložte piškoty, jeden vedle druhého, a zalijte vrstvou připravené smetany, tento postup opakujte několikrát, dokud smetanu zcela nevypotřebujete, pozor, vrchní vrstva by měla být smetanová. Při druhé vrstvě můžete dát piškoty i na boční stěny, už vám tam budou pěkně držet, lze použít i dlouhé cukrářské piškoty, které dortu dodají jiné kouzlo. Na poslední vrstvu naskládejte připravené ovoce, ovoce se může překrývat či být ve větší vrstvě, o to svěžejší dort bude.

Máte před sebou poslední úkol, připravit barevnou želatinu dle návodu na sáčku. Pokud jste použili kompotované ovoce, opět můžete při přípravě želatiny použít místo vody šťávu z kompotu, jen pozor na cukr, nejprve ochutnejte. Připravenou želatinu nechte zchladnout, poté po lžících pomalu nalévejte na dort, až zakryjete všechno ovoce. Teď už jen dort nechte ztuhnout v lednici do druhého dne a pak můžete opatrně přesunout na talíř.

Zdroj: článek Ovocný dort

Poradna

V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.

pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.

Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.

Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.

Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…

Zdroj: příběh Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů

Slovenský vepřový perkelt s haluškami

Ingredience: 1 500 g vepřové plece, 3 cibule, 2 červené papriky, 4 rajčata, 4 lžíce oleje, 2 lžíce červené mleté papriky, sůl, pepř, voda

Ingredience na halušky: 400 g polohrubé mouky, sůl, voda

Technologický postup: Oprané vepřové plecko si nakrájíme na větší kostky, cibuli nakrájíme nahrubo. Na rozpáleném oleji necháme zesklovatět cibuli, poté přidáme na kostky nakrájené maso, které zprudka orestujeme. Je dobré maso si už v míse prosypat červenou mletou paprikou, solí a pepřem. Po orestování malinko podlijeme vodou, aby se nám paprika nepřipálila a nezhořkla. Kastrol přikryjeme dobře přiléhavou pokličkou a maso necháme dusit za občasného míchání, až začne měknout. Podléváme jen slabě, aby se voda vypařovala a maso se dusilo v přírodní šťávě. Když je poloměkké, přidáme na kousky nakrájenou papriku a rajčata a vše dobře provaříme do změknutí. Vzniklou šťávu ochutíme. Pro milovníky ostřejších jídel lze přidat ke konci feferonku nebo pálivou papriku. Mouku na halušky v míse smícháme se solí a opatrně přidáme vodu, aby vzniklo polotekuté těsto. To pak malou lžičkou házíme po kouskách do osolené vroucí vody. Mísu držíme mírně nakloněnou, aby nám těsto stékalo, a lžičku si po každé halušce namáčíme do horké vody. Také můžeme použít síto na halušky. Doba varu je krátká, jakmile halušky vyplavou na povrch, jsou uvařené. Vyndáme je sítem, a aby se neslepily, můžeme je malinko zakápnout olejem nebo promastit například lžící sádla.

Zdroj: článek Vepřový perklet

Poradna

V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.

V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?

vlašské ořechy choroby
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.

Zdroj: příběh Vlašské ořechy choroby

Cikánský vepřový perkelt s těstovinami

Ingredience: 500 g vepřového masa, 100 g anglické slaniny, 1 cibule, 1 stroužek česneku, 1,5 lžíce mleté sladké papriky, sůl, 120 g rajského protlaku

Technologický postup: Cibuli s česnekem oloupeme. Cibuli nasekáme na jemné kostičky, česnek utřeme se solí. Slaninu nakrájíme na kostičky a vepřové maso (kýtu nebo plec) po omytí a osušení na kostky. Slaninu rozpustíme na pánvi, přidáme cibulku, zpěníme, vmícháme sladkou papriku a podlijeme troškou vody. Do základu dáme maso, trošku soli a dusíme do poloměkka. Pak přidáme protlak s utřeným česnekem, promícháme a dusíme asi 15 minut. Poté zalijeme vodou, povaříme, dochutíme solí a můžeme podávat. Vynikající přílohou k vepřovému perkeltu jsou těstoviny.

Zdroj: článek Vepřový perklet

Poradna

V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.

Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď

Dýně - druhy
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….

Zdroj: příběh Dýně - druhy

Vepřový perkelt po maďarsku

Ingredience: 800 g vepřového plecka, 2 zelené papriky, 2 červené papriky, 1 cibule, 2 rajčata, ½ lžičky sladké maďarské mleté papriky, 4 lžíce sádla, voda, sůl

Technologický postup: V hrnci na sádle necháme zpěnit oloupanou, nadrobno nakrájenou cibuli. Osmahnutou cibuli s hrncem odstavíme ze zdroje tepla, přidáme mletou sladkou papriku a na kostky nakrájené maso, hrnec vrátíme zpět na zdroj tepla a za stálého míchání maso během několika minut osmahneme. Přidáme na kostičky nakrájené papriky zbavené jadřinců, na měsíčky nakrájená rajčata a pokrm osolíme. Mírně podlijeme malým množstvím horké vody a pod poklicí dusíme na mírném zdroji tepla doměkka. Podáváme s knedlíky, noky, nakládanou zeleninou či zeleninovým salátem.

Zdroj: článek Vepřový perklet

Příběh

Ve svém příspěvku KOLAUDACE BYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.

Pokud budete budovat a vytvářet prostor k podnájmu, tak nejen že budete potřebovat kolaudaci nově vybudovaného bytu, ale neobejdete se ani bez ohlášení Stavebnímu úřadu a zpracování projektové dokumentace. Dle níže uvedených odstavců se můžete dozvědět, jakým způsobem máte úřad kontaktovat.

- stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžaduje rekonstrukce spočívající ve stavebních pracích, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA) a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby;

- ohlášení stavebnímu úřadu je potřeba, pokud provedení rekonstrukce povede ke změně způsobu užívání (byť části) stavby, aniž by zároveň došlo k zásahům do nosných konstrukcí stavby, změně vzhledu stavby nebo ke vzniku povinnosti zajistit posouzení vlivů na životní prostředí;

- žádost o stavební povolení je pak nevyhnutelná, pokud se rekonstrukcí zasahuje do nosných konstrukcí stavby, mění se vzhled stavby, vyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí nebo provedení rekonstrukce může negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby.

U vás má rekonstrukce změnit způsob užívání (části) stavby, a proto si zřejmě vystačíte s ohlášením rekonstrukce příslušnému stavebnímu úřadu. Zákonná lhůta stavebního úřadu k povolení ohlášené rekonstrukce činí 40 dnů ode dne doručení ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud se úřad v uvedené 40-ti denní lhůtě k ohlášené rekonstrukci nevyjádří, uplatní se fikce vydání souhlasu s provedením rekonstrukce uplynutím lhůty. Přitom je nutno počítat s výdaji na pořízení projektové dokumentace, která tvoří povinnou součást ohlášení.

Kdyby rozsah plánované rekonstrukce splnil první z uvedených podmínek, tak Stavební úřad nemusíte informovat vůbec a není potřeba ani kolaudace.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel David.

Moc diky pomohlo mi to

Zdroj: příběh Kolaudace bytu

Segedínský guláš podle Wiki

Wikipedie uvádí, že segedínský guláš je jeden ze známých druhů gulášů. Jeho název je odvozen buď ze sousloví „szegedi gulyás“ (segedínský guláš) nebo ze „székely gulyás“ (sikulský guláš). Vaří se z vepřového masa – libového vykostěného bůčku nebo plecka. Další důležitou surovinou je kysané bílé zelí. Dále se používá cibule, olej nebo sádlo, mletá sladká červená paprika, sůl, černý pepř, bobkový list (údajně proti nadýmání) a pro zjemnění smetana. Jako příloha se hodí houskový nebo kynutý knedlík. Je možné podávat i s chlebem.

Dle Wikipedie je tento pokrm v Maďarsku známý pod názvem székelygulyás nebo székelykáposzta. Názvem „Székely“ se označovalo historické obyvatelstvo geografické oblasti Erdély nebo Székelyföld (v Česku známé jako Sedmihradsko). Tato oblast se nachází na území dnešního Rumunska, historicky patřila k Velkému Maďarsku. Tradičními surovinami Sedmihradska jsou brambory (pityóka), kukuřice (kukorica) a zelí (káposzta). A právě z kysaného zelí se připravuje segedínský guláš. V Maďarsku se podává výhradně s chlebem. Základem je vepřový perkelt, smetana na šlehání a již zmiňované kysané zelí.

Zdroj: článek Segedínský guláš

Příběh

Ve svém příspěvku DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.

Koupila jsem si v OBI nadhernou metrovou Dracenu,ktera byla v akci kolem 300Kc.Pravda mela nektere listy viditelne odstranene ze stredu ruzice a jine zase meli nevzhledne ustrizene spicky,dokonce i celou polovinu listu.Coz jsem tolik nevnimala,nebot radost z toho,ze si muzu splnit muj sen mi vyradila z provozu rozum.Podvedomi se mi,ale asi na sekundu restartovalo,protoze jsem si to i s Dracenou namirila k prodavaci s otazkou,jest-li mi Dracena neuhyne a vzpamatuje se.Odpovedel ze ano a pridal dalsi rady ohledne pece.Asi po 3 tydnech se zacala moje "botanicka zahrada" menit na ..... ani nemam slov.Zpozornela jsem...aaaa do prdele puklice....hlavou mi letel rozhovor s prodavacem....vzapeti si nadavam do "bububu" ....jasne,ze se vzpamatuje...psychologie prodeje,na co jsem ji studovala?....proc rikam dceri: nez si neco koupis dobre si to prohlidni... kam jsem cumela ja?....na ten silnej kmen a jak je krasne vysoka....blbo uzavrela debatu sama se sebou.Co slo jsem ostrihala,celej zarostlej strop vodenkou strhla a kdyz jsem zkoncila rozbrecela se.Tolik let piplani a radost z kazdeho noveho listecku a ted holy klacky :-( Rady z internetu nepomahali,za to prazdne kvetinace se mi mnozili.Az jsem nasla navod na vetsinu skudcu.Obycejny slupky z cibule,cim.vic tim lip a 2 dny je louhovar ve srudeny vode,pak vsechny kytky postrikat.Dalsi dny plne nadeje a ocekavani....HURAAA...JASAM A MAM SNAD JESTE VETSI RADOST,NEZ KDYZ JSEM SI "SPLNILA MUJ SEN".ZADNE DALSI NOVE NAPADENE LISTY A TO NA ZADNY KYTCE.PRO JISTOTU PO TYDNU OPACKO S POSTRIKEM.. .KYTKY SE ROZRUSTAJI A "MOJE BOTANICKA" NA KTEROU SE CHODIL KOUKAT CELEJ BARAK VCETNE NAVSTEV NAJEMNIKU BUDE BRZY JAKO DRIV A V OBI UZ NEKOUPIM NIKDY NIC!!!

Zdroj: příběh Dendrobium nobile přesazování

Historie svíčkové omáčky

Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.

Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.

Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).

Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.

Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.

Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.

V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.

Zdroj: článek Svíčková omáčka

Zapečené těstoviny zalité smetanou

Ingredience: 500 g těstovin, 200 g kuřecího masa, 250 ml smetany, 100 ml mléka, 3 ks taveného sýra, 250 ml zakysané smetany, mletá sladká paprika, mletý pepř, sůl, rajče, kapusta, hrášek, žampiony, kukuřice, paprika

Technologický postup: Nejdříve dáme do hrnce uvařit těstoviny podle návodu na obalu. Než se nám uvaří, důkladně vymažeme zapékací mísu nebo pekáč máslem. Kuřecí maso předvaříme nebo osmahneme. Zeleninu očistíme a nakrájíme na kousky. Volíme ji podle chuti. V míse smícháme uvařené těstoviny se zeleninou. Přidáme kousky masa a podle chuti osolíme, opepříme. Můžeme přidat sladkou papriku, bylinky (bazalku). Důkladně promícháme. Poté připravíme omáčku. Smetany a mléko slijeme dohromady a rozšleháme se sýrem. Těstovinovou směs vložíme do pekáče a přelijeme omáčkou, vložíme do trouby a na 200 °C zapékáme přibližně dvacet minut. Zapečené těstoviny se smetanou můžeme ozdobit čerstvými bylinkami a přidat zeleninový salát. Podáváme teplé.

Zdroj: článek Zapečené těstoviny se smetanou

Zapečené těstoviny se smetanou a nivou

Ingredience: 500 g těstovin, 60 g tuku, 250 ml smetany ke šlehání, 250 g šunky, 150 g nivy, hříbky, česnek, mletý pepř, sůl, cibule

Technologický postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Hříbky očistíme a nakrájíme na kousky. Šunku nasekáme na kostičky. Cibulku mírně osmahneme společně se šunkou a hříbky, poté zalijeme smetanou. Osolíme, opepříme a necháme krátce povařit. Můžeme přidat prolisovaný česnek. Těstoviny si mezitím uvaříme podle návodu na obalu. Omáčku smícháme s uvařenými těstovinami, přidáme nastrouhanou nivu a dáme do pekáčku. Vše společně krátce zapečeme v troubě. Zapékané těstoviny se šunkou a nivou podáváme jako teplý hlavní chod.

Zdroj: článek Zapečené těstoviny se smetanou

Zapečené těstoviny se zakysanou smetanou

Ingredience: 2 kuřecí prsa, 500 g těstovin, 1 pórek, 10 žampionů, 200 ml kysané smetany, 200 g tvrdého sýra, 200 ml smetany ke šlehání, 1 lžička kari, sůl, mletý pepř, olej

Technologický postup: Kuřecí prsa nakrájíme na menší kousky, pórek na kolečka a žampiony na plátky. Na rozpáleném oleji orestujeme kuřecí kousky, přidáme pórek, žampiony a orestujeme skoro doměkka. Přidáme kari, sůl a pepř. Uvaříme těstoviny v osolené vodě doměkka, slijeme a dáme do zapékací mísy. Přidáme orestované maso s pórkem a žampiony, zalijeme sladkou smetanou, přidáme zakysanou a promícháme. Posypeme sýrem a krátce zapečeme ve vyhřáté troubě, než se smetana trochu vsákne.

Zdroj: článek Zapečené těstoviny se smetanou

Křenová omáčka se zakysanou smetanou

Ingredience

  • cukr krystal dle chuti
  • sůl
  • 400 g strouhaného křenu
  • 2 lžíce hladké mouky
  • 400 ml mléka
  • 200 ml smetany
  • 200 ml zakysané smetany

Postup

V hrnci smícháme mléko se zakysanou smetanou, moukou a osolíme. Směs přivedeme k varu, chvilku povaříme a přidáme nastrouhaný křen. Omáčku dosolíme, přidáme trochu citronové šťávy nebo octa, popřípadě i osladíme. Křenovou omáčku podáváme s houskovým knedlíkem a můžeme přidat i plátek hovězího masa.

Tip: Křenová omáčka se zakysanou smetanou k masovému fondue

Ingredience

  • ½ šálku zakysané smetany
  • ½ šálku smetany ke šlehání
  • 1 lžíce strouhaného křenu
  • špetka soli
  • 2 lžíce majonézy

Postup

Ušlehejte smetanu. Všechny přísady promíchejte a nakonec vmíchejte smetanu ke šlehání. Nechte proležet v chladu. Jde o netradiční, ale velmi chutné provedení.

Zdroj: článek Křenová omáčka od babičky

Zapečené těstoviny s kuřecím masem, žampiony, nivou a smetanou

Ingredience: 3 kuřecí prsa (menší), 500 g těstovin, 200 g nivy, 250 g žampionů, sůl, mletý pepř, majoránka, 2 stroužky česneku, 200 ml smetany

Technologický postup: V osolené vodě uvaříme těstoviny. Mezitím nakrájíme na malé kousky nebo nudličky kuřecí maso. To osmažíme na pánvi, okořeníme solí a pepřem. Přidáme oloupané žampiony a 15–20 minut dusíme pod pokličkou. Poté smícháme těstoviny s kuřecím masem a žampiony, prolisovaným česnekem, přidáme majoránku, pepř a dosolíme. Nakonec přimícháme nastrouhanou nivu. Vše vyklopíme na zapékací mísu, posypeme zbytkem nivy a zalijeme smetanou. Dáme zapéct na 180 °C přibližně na půl hodiny.

Zdroj: článek Zapečené těstoviny se smetanou

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová

 Nina Vinšová


vepřový ořech recepty
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
vepřový plátek ala flamendr
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.