VÍDEŇSKÝ MODRÝ KRÁLÍK je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Hosta je rostlina skrývající se pod českým názvem bohyška nebo funkie. Jedná se o trvalku, která je okrasná nejen listem, ale i krásně kvete, a to fialově, modrofialově nebo bíle. Spolehlivě vám zdárně poroste na jenom stanovišti mnohem déle než deset let. Za tu dobu nevyžaduje žádnou zvláštní péči, prostě si roste, kvete a stárne tam, kde ji vysadíte.
Hosta ′Blue Angel′
′Modrý anděl′ dorůstá do výšky okolo 70 cm a šíře v trsu je okolo 80 cm. Barva listu je výrazně šedo- až modrozelená, barva květu je bílá až světle fialová.
Jde o trsnatou nenáročnou a poměrně rychle rostoucí trvalku, okrasnou především svým listem. Kultivar s velkými, výrazně žilnatými srdcovitými listy v husté růžici. Zabarvení listu je závislé na věku rostliny a stanovišti. Trubkovité květy jsou na dlouhých silných bezlistých stoncích. Je plně mrazuvzdorná, vhodná na málo osluněná místa skalek, trvalkových záhonů a do nádob.
′Modrý anděl′ se dá koupit v zahradnictvích nebo internetových obchodech, jeho cena se pohybuje okolo 55 Kč za kus.
Zdroj: článek Hosta
Nejlepší odrůdy
Jak říkají zkušení pěstitelé, žádná nejlepší odrůda neexistuje. Každá odrůda je jiná, každá je něčím jedinečná. Vybrat si musíte nejprve mezi paličáky a nepaličáky – paličáky (například Brenecký paličák, Ropal, Znojemský) jsou takové odrůdy česneku, které vytvářejí na vrcholu palici, tedy kulovité květenství s květy a pacibulkami. Nepaličáky (například Japo, Prim, Záhorský) nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky a mívají bílé stroužky. Přestože je dle odborníků pěstování nepaličáků snazší (lépe se přizpůsobují místním podmínkám pro pěstování a lépe se i skladují), u nás se častěji pěstuje česnek paličák.
Odrůdy česneku lze dále rozdělit dle doby výsadby. Podzimní odrůdy (například Alan, Záhorský, Bzenecký paličák, Ropal, Znojemský) se vysazují od září do poloviny října (někdy i v listopadu, ale zde není jistota, že spolehlivě zakoření před zamrznutím půdy) a jsou určeny ke sklizni začátkem léta. Mívají vyšší výnos, ale nepředstavují nejlepší odrůdy na skladování. Jarní odrůdy (například Japo, Prim) se vysazují na jaře, až rozmrzne půda, ale obvykle není pozdě ani v květnu. Sklízí se už o prázdninách, pokud jste jej dali do země až koncem jara, tak samozřejmě později, v každém případě však jarní sadba mívá kratší vegetační dobu a tím i nižší výnosy. Pěstitelé proto raději dávají přednost podzimní výsadbě, i když některé jarní odrůdy lépe odolávají chorobám, zejména těm houbovým (o tom viz níže).
Mimo jiné lze rozlišovat i velkostroužkové odrůdy (Dukát, Havran, Jovan) a odrůdy s menšími stroužky (Slavin, Benátčan), které se mnohem lépe rozmnožují.
Zmínit můžeme i rozlišení česneku na modrý a bílý. Modrý česnek má vnější blanitý obal obepínající stroužky modrofialový a stroužky jsou fialově žilkované. Bílý česnek má vnější obal i stroužky bílé.
V posledních letech si velkopěstitelé nejvíce oblíbili odrůdu Bjetin, avšak ani tuto odrůdu nelze jednoznačně označit za nejlepší. Mezi drobnými pěstiteli je oblíbený Bzenecký paličák či Záhorský nepaličák.
Zdroj: článek Pěstování česneku pro začátečníky
Modré moštové odrůdy
Odpočiňme si na chvíli od škůdců a pojďme k příjemnějšímu tématu: minule jsme si povídali o bílých moštových odrůdách. Mohli bychom v tom pokračovat?
Ano, ampelografie (= věda zabývající se popisem odrůd) je nedílnou součástí vinohradnictví. Dnes bych se chtěla zmínit o některých odrůdách ze skupiny modrých moštových. Opět jsem vybrala takové, které jsou buď méně známé, anebo nové, ale vždy něčím zajímavé.
První z nich je odrůda zvaná Jakubské. Asi vás bude zajímat, proč se jmenuje Jakubské. Bobule této odrůdy obvykle začínají zaměkat okolo svátku sv. Jakuba, který je v kalendáři zařazen koncem července. Jde o starou francouzskou odrůdu z rodiny Pinot, u nás pojmenovanou Rulandské, dříve Burgundské. Tato modrá moštová odrůda pravděpodobně vznikla přirozenou mutací z odrůdy Pinot noir, kterou u nás známe jako Rulandské modré. Naši předkové ji krásně pojmenovávali Roučí modré. Ale zpět k odrůdě Jakubské – ta tehdy nebyla zapsána v Listině povolených odrůd. Stalo se tak až v roce 2011, i když se pěstovala dávno před tím místně jako okrajová odrůda, dříve označovaná jako Burgundské modré rané. Jak z tohoto názvu vyplývá, patří mezi nejranější odrůdy. Kromě toho, že brzy dozrává, se vyznačuje ještě dalšími významnými vlastnostmi – je poměrně mrazuodolná a nesprchává. Ač má krátkou vegetační dobu, dosahuje dobrých kvalit. Sklízí se začátkem září, a v dobrých polohách dokonce už koncem srpna.
Hrozny odrůdy Jakubské
Z její ranosti ovšem plyne jedna nepříjemnost – bývá napadána hmyzem, zejména vosami, a také si na ní rádi pochutnají ptáci. Ale to je problém všech raných odrůd. Vína z ní vyrobená bývají jemná, hladká, harmonická, často s ovocnými tóny. Jejím jediným současným nedostatkem je, že se s ní málokdy potkáme na trhu s víny. Spíše bývá na vinařských soutěžích a ochutnávkách.
Jinou odrůdou, kterou považuji za zajímavou, je odrůda Agni.
Jak se to správně čte? Agny?
Ano, je to české slovo, autorem vytvořené z některých písmen v názvu rodičovských odrůd, proto se to čte podle pravidel češtiny – Agny. Je to odrůda českého původu a vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Perné, kde začali s křížením v roce 1973, a povolena byla v roce 2001. Šlechtitelé v jednotlivých šlechtitelských stanicích se v poměrně dlouhém období před rokem 1989 specializovali na různé šlechtitelské cíle a právě v Perné se zaměřili na to, aby vyšlechtili něco, co tu ještě nebylo: modré moštové odrůdy, která by vynikaly výrazným aromatem. Proto jako rodičovské páry byly vybrány odrůdy André, což je také modrá moštová odrůda českého původu (kříženec odrůd Frankovka a Sv
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - říjen
Králík na paprice
Ingredience: 1 odblaněný králík, 150 g slaniny (paprikovaného bůčku), 80 g i více cibule, 1,5 lžičky sladké mleté papriky, 40 g hladké mouky, 1/2 lžičky soli, šlehačka, 2 střední mrkve, 1 menší petržel, 1 plátek celeru, 3–4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, malá hrstička celého pepře, 3/4 kostky masoxu, 1 větší stroužek česneku
Postup: Na rozpálený olej s kostičkami osmažené slaniny dáme na kolečka nakrájenou cibuli, mrkev a petržel, přidáme na kostičky nakrájený celer, bobkové listy, nové koření a pepř a opékáme za častého míchání cca 15 minut. Přidáme na čtvrtky (i na jiné části) naporcovaného králíka, zasypeme paprikou a zhruba 4–6 minut necháme maso za obracení dost zprudka opéct. Zalijeme vřelou vodou, přidáme masox, rozmačkaný česnek a dusíme doměkka (v papiňáku 50–60 minut). Měkké maso vyndáme a obereme od kostí. Do šťávy přidáme šlehačku, ve které jsme rozmíchali trochu hladké mouky (nebo mouku rozmícháme zvlášť v trošce studené vody), a necháme za častého míchání 5–10 minut povařit (pro barvu i chuť můžeme přidat i trochu kečupu). Přecedíme, dochutíme solí, citrónem), přidáme maso, prohřejeme a podáváme. Jako příloha se doporučuje houskový knedlík, brambory nebo rýže.
Zdroj: článek Králík na smetaně
