Rychlá odpověď:
Choroby ostružin se nejčastěji poznají podle skvrn na listech, nedozrávajících plodů nebo červů v ostružinách. Nejčastějšími příčinami jsou houbové choroby, roztoči nebo larvy škůdců. Důležité je včas rozpoznat příznaky a zasáhnout vhodným postřikem nebo úpravou péče o keř.
Ostružiny patří mezi poměrně odolné ovocné keře, přesto se v zahradách často objevují různé choroby a škůdci. Pěstitelé si jich většinou všimnou až ve chvíli, kdy plody nedozrávají, zasychají nebo mají zvláštní skvrny.
Mnoho problémů přitom vzniká kombinací několika faktorů – počasí, hustého porostu nebo nedostatečné péče. Pokud se ale příznaky správně rozpoznají včas, lze většinu chorob ostružiníku poměrně snadno zastavit.
FAQ – často kladené otázky
Proč ostružiny nedozrávají?
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovníkostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovníkostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovníkostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA OSTRUŽINÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kovalová Věra.
Na vlnovníkostružiníkový bohužel žádné z uvedených přípravků nejsou.Již se nevyrábějí.Prosím,aktualizujte přípravky - hodně se objevila i rez ostružiníková.
Dnes jsem zakoupila Sanium Ultra - má být právě na likvidaci vlnovníka,tak nevím.Poradíte mi,jaká koncentrace.Jsou to 2 ampulky po 5 ml,prý na 12-30
litrů vody,v registraci je uvedena pouze réva - obaleči.
Děkuji.Kovalová Věra,Opava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vlnovníka ostružinového nejlépe účinkuje postřik přípravkem KUMULUS WG. Tady můžete vidět jak vypadá a kolik stojí: https://www.zbozi.cz/hledan…
Vy jste si zakoupila Sanium Ultra, což je přípravek proti žravým škůdcům, typicky proti květopasi. Jeho ředění se provádí v poměru 5 ml na 6 litrů vody.
Proti rzi ostružiníkové můžete s úspěchem použít Flowbrix 1 l PROFI. Tady je vidět jeho cena a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/hledan…
Vlnovníkostružiníkový je roztoč z čeledi Eriophyidae. Dospělý jedinec má délku těla asi 0,16-0,18 mm. Hřbet je bílý, vřetenovitý, se dvěma páry nohou. Larvy tohoto škůdce jsou vzhledově podobné dospělcům, ale o něco menší.
Příznaky na listech
Na ostružinových plantážích se vlnovníci začnou krmit brzy na jaře. Napadají listy, pak květy a poupata plodů – vysávají z nich rostlinné šťávy. Vnáší do poškozených pletiv toxickou látku, která způsobuje změnu barvy na postižených listech. Jimi poškozené plody zůstávají tvrdé a mají zelenočervenou nebo světle červenou barvu. Může dojít i k odbarvení celého plodu – v závislosti na počtu krmících se jedinců.
Přenos
Vlnovník může být na plantáž zavlečen spolu se sadbou (řízky). Během vegetace se přemísťuje větrem nebo kapkami vody. Tento škůdce přezimuje na výhoncích ostružin, pod pupenovými šupinami a také v poškozených plodech ponechaných na keřích.
Populace tohoto škůdce se zvyšuje se zvyšující se teplotou vzduchu. Během vegetačního období se objevuje několik generací vlnovců.
V naší poradně s názvem CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Horálková.
Dobrý den, neví prosím někdo, co způsobuje nedozrání ostružin?. Plodů bylo hodně, ale nedozrávaly. Poškození nebo napadení jsem žádné neviděla. Fotku nemám. Děkuji za odpověď. Horálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vlnovníkostružiníkový způsobuje částečné nevyzrávání plodů, přičemž některé peckovičky zůstávají červené.
Jako ochranu je možné použít přípravek Agro NATURA Rock Effect. Cena: https://www.zbozi.cz/hledej…
Vlnovníkostružiníkový je mikroskopický roztoč, který patří mezi nejčastější škůdce ostružin. Jeho přítomnost si pěstitelé často uvědomí až ve chvíli, kdy plody začnou dozrávat nerovnoměrně.
Napadené plody mají typický vzhled – část ostružiny zůstává červená a tvrdá, zatímco zbytek plodu dozrává.
Jak se vlnovníkostružiníkový pozná
Nejčastější příznak je nedozrávání části plodu. Některé peckovičky zůstávají červené, zatímco ostatní zčernají.
Roztoč se živí rostlinnými šťávami v jednotlivých peckovičkách plodu. Poškozené části pak přestanou růst a nikdy plně nedozrají.
Fotografie ostružiny s červenými a černými peckovičkami způsobenými vlnovníkem ostružiníkovým.
Moje zkušenost s vlnovníkem ostružiníkovým
Když jsem tento problém na ostružinách viděl poprvé, myslel jsem si, že jde o nedostatek živin. Plody totiž vypadaly na první pohled normálně, jen část z nich zůstávala červená.
Teprve později jsem zjistil, že jde o typický příznak napadení vlnovníkem ostružiníkovým. Po použití postřiku proti roztočům se během další sezóny počet poškozených plodů výrazně snížil.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovníkostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Vlnovníkostružiníkový (někdy též ostružníkovitý) se běžně vyskytuje na ostružinových plantážích, kde způsobuje nerovnoměrné zbarvení plodů ostružin. V důsledku shánění potravy tohoto škůdce zůstávají některé plody jasně červené, tuhé a kyselé. Poškozené plody ztrácejí obchodní hodnotu – nelze je prodat. V extrémních případech může být poškozeno 10 - 50 % úrody ovoce.
K přezimování vlnovci kolonizují drobné prostory pod vnějšími šupinami spících pupenů ostružin. Jak sezóna postupuje, dochází k migraci tohoto roztoče po stonku květu, aby kolonizoval listeny (list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství), oblast kalichu plodu a také prostory mezi kuličkami bobulí. Jejich krmení pak zabraňuje stejnoměrnému dozrávání bobulí, což způsobuje, že jedna i více kapének zůstane jako jasně červený shluk na jinak černém a plně zralém ovoci. Postižené kuličky nikdy nedozrají, takže celé ovoce je nepoživatelné a neprodejné. Historicky vlnovci nejvíce poškozovaly odrůdy ostružin, které dozrávají později v létě (srpen a září). Ztráta výnosu způsobená poškozením vlnovníkem ostružinovým se může pohybovat od 10 do 50 % celkové úrody ostružin.
Množství poškozených (zbarvených) plodů se zvyšuje s dobou sklizně. Nejvíce jsou napadeny pozdní odrůdy ostružin. Jak vypadá úroda napadená vlnovníkem se můžete podívat tady: vlnovník na ostružinách foto.
V naší poradně s názvem POSTŘIK NA VLNOVNÍK OSTRUŽINOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomčík, PhDr. et Mgr..
Zdravím a dovoluji se dotázat : Můžu brzy na jaře provádět postřik ostružiníku mi doporučeným přípravkem SULFURUS? Jde o fungicid proti padlí.
Děkuji - Tomčík Hynek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
SULFURUS je sirný fungicid s vedlejší akaricidní účinností na hubení roztočů a svilušek. Díky tomu by mohl být použit i na hubení vlnovníka ostružinového. Postřik je třeba zahájit před rozpukem pupenů, aby byli zahubeni roztoči, kteří přezimovali na rostlině.
Nedozrávání ostružin může mít několik různých příčin. Nejčastěji jde o kombinaci škůdců, nedostatku vody nebo nevhodných pěstitelských podmínek.
Následující tabulka pomáhá rychle určit pravděpodobnou příčinu problému.
Příčina
Jak ji poznat
Řešení
vlnovníkostružiníkový
část plodu zůstává červená
jarní postřik proti roztočům
nedostatek vody
plody jsou malé a tvrdé
pravidelná zálivka
pěstování ve stínu
pomalé dozrávání plodů
více slunečního světla
nedostatek živin
slabý růst keře
hnojení
Moje zkušenost s nedozráváním ostružin
Na vlastní zahradě jsem si tohoto problému poprvé všiml před několika lety. Plody začaly dozrávat jen částečně a část ostružiny zůstávala červená. Nejprve jsem si myslel, že jde o nedostatek vody.
Po bližším prozkoumání jsem ale zjistil, že většina plodů má typický příznak napadení vlnovníkem ostružiníkovým. Po jarním postřiku proti roztočům se problém během další sezóny výrazně zlepšil.
Toto video je velmi užitečné pro část článku o prevenci chorob ostružin. Správný řez totiž zásadně ovlivňuje zdravotní stav keře.
Podle zahradnické praxe je dobré větrání porostu jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit šíření houbových chorob.
Důležité momenty ve videu
0:30 – 1:40 – vysvětlení rozdílu mezi starými a novými výhony
1:40 – 3:30 – praktická ukázka odstranění starých výhonů
3:30 – 5:00 – jak řez zlepšuje kvalitu plodů a zdraví keře
Proč je důležité pro článek
Nejčastější chyby při pěstování ostružin
Jak zabránit chorobám ostružin
Jak na to – ochrana ostružin
2. Posezónní řez ostružinového keře
Proč jsem vybral právě toto video
Toto video má velmi dobré zhlédnutí a ukazuje praktickou péči o ostružiny po sklizni.
Správný řez po sklizni je důležitý pro:
omezení chorob
odstranění napadených výhonů
podporu nových plodonosných výhonů
Důležité momenty ve videu
0:40 – 2:00 – jak poznat výhony, které už plodily
2:00 – 3:20 – odstranění starých výhonů
3:20 – 4:30 – jak připravit keř na další sezónu
Proč je důležité pro článek
Kdy řezat ostružiny
Prevence chorob ostružin
Nejčastější chyby při pěstování
3. Řez ostružiníku (praktický návod)
Proč jsem vybral právě toto video
Video je jednoduché, přehledné a dobře ukazuje praktickou práci s keřem ostružin. Taková videa mají dobré výsledky ve vyhledávání, protože lidé často hledají právě vizuální návod.
Důležité momenty ve videu
0:20 – 1:30 – ukázka přerostlého keře
1:30 – 2:30 – postup řezu krok za krokem
2:30 – 3:30 – výsledek správného řezu
4. Redberry Mite Workshop – problém nedozrávajících ostružin
Proč jsem vybral toto video
Toto je jedno z nejlepších odborných videí vysvětlujících problém, kdy ostružiny nedozrávají a část plodu zůstává červená. Jde o typický příznak škůdce nazývaného redberry mite (vlnovníkostružiníkový).
Nejzajímavější momenty videa
1:10 – 2:30 – vysvětlení proč část ostružiny zůstává červená
3:00 – 5:00 – detailní záběry poškozených plodů
8:00 – 10:00 – strategie ochrany a postřiků
Proč je důležité pro článek
Proč ostružiny nedozrávají
Vlnovníkostružiníkový
5. Identification of Orange Rust in Blackberries
Proč jsem vybral toto video
Toto video velmi dobře ukazuje rez ostružinovou (orange rust), jednu z nejtypičtějších chorob listů ostružin.
Ve svém příspěvku POSTŘIK NA VLNOVNÍK OSTRUŽINOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kovalová Věra.
Docela dobře zabírá postřik Lepinoxem - navíc má nulovou ochranou lhůtu.
Kontrolu provádím tak,že pár zralých ostružin uzavřu do malé skleničky a na cca 2 hodiny uložím do ledničky.Chladem se objeví na vnitřní straně skla - pak stříkám.
Jinak všechny napadené odstraňuji - včas.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při pěstování ostružin se většina problémů dá vyřešit poměrně rychle správně zvoleným postřikem. Důležité je ale vědět, na jaký problém daný přípravek použít a kdy ho aplikovat. Mnoho pěstitelů totiž dělá chybu, že použije nesprávný postřik na špatný typ problému.
Například vlnovníkostružiníkový je roztoč, takže na něj fungují úplně jiné přípravky než na houbové choroby. Naopak rzivost ostružiníku nebo rez ostružinová vyžadují fungicidní ochranu.
Problém
Přípravek
Kdy použít
Poznámka
vlnovníkostružiníkový
Omite 570 EW
jaro
proti roztočům
roztočík malinový
akaricid
před květem
ochrana plodů
rzivost ostružiníku
fungicid
při prvních skvrnách
odstranit napadené listy
rez ostružinová
fungicid
během vegetace
prevence
bejlomorka
insekticid
před květem
ochrana plodů
přezimující škůdci
olejový postřik
brzké jaro
preventivní ochrana
Pokud si nejste jistí diagnózou, je vždy lepší začít nejprve diagnostikou příznaků. Ta totiž často během několika minut napoví, jaký problém ostružiny skutečně mají.
V naší poradně s názvem PIERIS JAPONICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balašová.
Dobrý den ,
chtěla jsem se zeptat jestli je rostlina pieris japonica ( mountain fire )
jedovatý pro domácí zvířata a v jakém množství .Je možné že způsobí uhynutí malých koziček ?
Děkuji za odpověď , Balašová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Japonský pieris je jedovatý. Je jedovatý úplně stejně, jako rododendron. Obě rostliny totiž obsahují šedé toxiny, tak zvané polyhydroxylované diterpeny. Toxická dávka zelené rostliny u skotu a koz je 0,2-0,6% tělesné hmotnosti zvířete, takže když malá kozička váží 15 kg, tak je pro ni smrtelná dávka 30 až 90 gramů této rostliny.
Mezi hlavní příznaky patří:
- nadměrné slinění, zvracení a bolest břicha, které se obvykle projeví 6-8 hodin po konzumaci rostliny;
- svalová slabost a neobvyklý klid;
- zrychlený srdeční tep s komorovou tachykardií, arytmie;
- zrychlená dýchací frekvence;
- u těžce otrávených zvířat dochází ke křečím. Léčba
Neexistuje žádná specifická léčba otravy polyhydroxylovanými diterpeny. Pokud nedojde k aspirační pneumonii, tak se zvířata obvykle sama zotaví. Aspirační pneumonie je typ plicní infekce, která je způsobena vdechnutím obsahu žaludku. Při otravě může pomoci aktivní uhlí a projímadlo.
Pokud kyzy dlouhodobě spásají japonský pieris, tak pak začnou rodit mrtvá kůzlata, projeví se u nich tak zvaná mumifikace plodu.
Ostružiny patří mezi poměrně odolné ovocné keře, ale přesto existuje několik chorob a škůdců, které se v zahradách objevují pravidelně. Tyto problémy mohou výrazně snížit úrodu nebo zhoršit kvalitu plodů.
Mezi nejčastější patří:
vlnovníkostružiníkový
roztočík malinový
bejlomorka ostružiníková
rzivost ostružiníku
rez ostružinová
Tyto problémy mají společnou jednu věc – většinou se rozvíjejí pomalu a první příznaky jsou nenápadné. Právě proto je důležité keře pravidelně kontrolovat.
Ukázka typického napadení ostružin chorobami a škůdci.
Co o chorobách ostružin říkají zahradnické studie
Podle zahradnických výzkumů patří mezi nejčastější problémy ostružin především houbové choroby listů a napadení roztoči. Tyto problémy se objevují zejména v hustých porostech, kde je omezené proudění vzduchu.
Odborníci také upozorňují, že velkou roli hraje správná prevence. Pravidelný řez, dostatek světla a odstranění napadených částí rostlin může výrazně snížit výskyt chorob ostružiníku.
Odborné zdroje a doporučení
Informace o chorobách ostružin vycházejí z praktických zkušeností pěstitelů i z odborných zahradnických zdrojů.
Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:
Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:
A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:
Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasych
popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.
Obaleč mramorový (Lobesia botrana)
popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi
Plstnatost révy vinné (erinózu) způsobuje roztoč vlnovník révový (Colomerus vitis). Na horní straně čepelí listů se tvoří nápadně vypouklé, různě velké, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře, na rubu vyplněné hustou plstí (erineum), v níž roztoči žijí. Škodlivost vlnovníka révového je malá, jde spíš o estetickou vadu. Vlnovník (vlnovníkovec) je velice drobný roztoč (jen 0,16 mm) patrný jen pod mikroskopem. Přezimuje ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů. Postřik se provádí jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky onemocnění. Sirnaté přípravky, jako je například Kumulus WG, případně i akaricidy, například Omite 570 EW, Sanmite 20 WP a další, se aplikují na jaře při rašení a po vyrašení révy (jsou plně účinné při teplotách nad 15 °C). Postřik se opakuje podle potřeby ještě dvakrát ve dvoutýdenních intervalech. Postřik omezí i případné napadení sviluškou chmelovou a ovocnou.
Pokud ostružiny začnou zasychat, nedozrávají nebo mají skvrny na listech, je nejlepší začít rychlou diagnostikou podle viditelných příznaků. Tento jednoduchý přehled pomůže velmi rychle určit pravděpodobnou příčinu problému.
Během let pěstování ostružin jsem se setkal s několika problémy, které se v zahradách objevují velmi často. Největší potíže mi způsobil především vlnovníkostružiníkový.
První rok jsem si všiml, že část plodů nedozrává. Některé peckovičky zůstávaly červené, zatímco zbytek plodu byl černý. Nejprve jsem si myslel, že jde o problém s hnojením.
Až později jsem zjistil, že jde o typický příznak napadení roztočem. Po jarním postřiku proti roztočům se situace během další sezóny výrazně zlepšila.
Další problém se objevil během velmi suchého léta. Velká část plodů začala zasychat ještě před dozráním. Po zavedení pravidelné zálivky se tento problém téměř úplně vytratil.
Vizuální diagnostický klíč chorob ostružin podle části rostliny
Velmi často pomůže jednoduché pravidlo – podívat se, která část rostliny je poškozená. Podle listů, plodů nebo výhonů lze poměrně přesně odhadnout příčinu problému.
Problémy na listech ostružin
Pokud se na listech objeví skvrny nebo barevné změny, jde většinou o houbovou chorobu. Typickým příkladem je rzivost ostružiníku, která se pozná podle oranžových skvrn.
Rychlý rozhodovací strom: co dělat když ostružiny mají problém
Když se na ostružiníku objeví problém, pěstitel často neví, kde začít. Listy mají skvrny, plody nedozrávají nebo se objevují červi. V takové situaci pomůže jednoduchý rozhodovací postup podle toho, jaký příznak je na rostlině nejvýraznější.
První krok je vždy pozorování. Zaměřte se na to, zda je problém hlavně na listech, plodech nebo výhonech. Každý typ poškození totiž obvykle ukazuje na jinou příčinu.
Mezi nejnebezpečnější škůdce patří mšička révokaz, která saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Dalšími častými škůdci jsou vlnovník révový způsobující plstnatost listů, sviluška ovocná a sviluška chmelová sající na listech a housenky obaleče jednopásého a obaleče mramorovaného poškozující rostliny žírem poupat a bobulí. Částečná poškození působí i zobonoska révová a hálčivec révový. Samice zobonosek vykusují pruhy v listech a následně je stáčejí do kornoutků. Takto zničené listy opadávají. Hálčivec naopak saje na mladých listech, což může při silném napadení vést k oslabení rostliny. Mezi nejčastější choroby révy vinné patří virový roncet, houbové choroby padlí révové a šedá plesnivost čili plíseň šedá.
