Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

VRBA JÍVA PŘEVISLÁ NA KMÍNKU PĚSTOVÁNÍ

Vrba jíva fotografie

Zde můžete vidět, jak vypadá vrba jíva.

Zdroj: Vrba jíva

Diskuze: Re: pěstování vinné révy vedle tůje

Spíše ty túje brání v proudění vzduchu a v listech révy se pak vytvoří vlhké prostředí, což vede ke vzniku plísně, ať už přilétla odkudkoliv. Buď přesaďte révu na otevřené slunné prostranství a zalévejte ji ke kmínku a ne na list. A nebo rostliny révy ošetřete postřikem. Těsně před květnem aplikujte FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE a po odkvětu v červnu aplikujte MELODY COMBI.

Zdroj: diskuze Pěstování vinné révy vedle tůje
Počet odpovědí: 1

Vrba jíva převislá

Vrbu jívu převislou můžete znát pod názvem kočičky nebo Kilmarnock. Roste do velikosti okolo 1,5 m a začátkem jara (březen) rostlinu obsypou krásné žluté květy. Jívy nejsou náročné na pěstování. Sází se do propustné, neutrální půdy na slunečné nebo polostinné stanoviště s dostatkem vláhy. Rostlinu je vhodné seřezávat na jaře.

Zdroj: Vrba jíva

Diskuze: Dracéna až ke stropu

Dobrý den, chtěla bych poradit. Dcera dostala před 10 lety rostlinku Dracény.
Nyní hlavní kmínek je už ke stropu cca 2,5m a listy začínají od špiček hnědnout a uprostřed kmínku jakoby vadnou. Listy na kmínku začínají až ve výšce cca 1,5m. Z kmínku už jdou další dva kmínky cca 1,5 m a 1m.
Poradí mi prosím někdo co se dá dělat. Moc Vám děkuji.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9

Vrba jíva prodej a cena

Ceny již od 50 Kč s DPH.

Zdroj: Vrba jíva

Diskuze: Re: antúrie

Já pěstuju anturii již dlouho a úspěšně. Vždy mi bohatě kvete. Staré květy, které ztratí svěžest a barvu, stříhám asi 3cm od kmínku rostliny.

Zdroj: diskuze Antúrie
Počet odpovědí: 1

Vrba jíva množení

Vrba jíva se od ostatních druhů vrb liší tím, že ji nelze množit dřevitými řízky, téměř vůbec nezakořeňuje.

Vrba jíva je rozšířená takřka po celém území Evropy (kromě jižní části Pyrenejského a Balkánského poloostrova), zasahuje přes severní Írán či Island až do severní Asie a do Japonska. Toleruje nejrůznější půdy, nesnáší však, na rozdíl od jiných druhů, přemokřená a zrašeliněná stanoviště.

Zdroj: Vrba jíva

Diskuze: saturejka a její pěstování

Kde je možné koupit semínky na pěstování saturejky venku do záhonu.... ?
Předem děkuji....

Zdroj: diskuze Saturejka a její pěstování
Počet odpovědí: 1

Vrba jíva květenství

Vrba jíva je dvoudomá, kvete v březnu a dubnu před rašením listů. Květy jsou uspořádány v nápadná, stříbřitě lesklá jehnědovitá květenství, 2,5–3,5 cm dlouhá (samičí jehnědy jsou delší a štíhlejší). Samčí květy mají dvě tyčinky, samičí květy mají jednu nektariovou žlázku a černé, dlouze chlupaté listeny. Samčí jsou žluté od prašníků, samičí jsou zelenkavé. Plody jsou tobolky v klasu dlouhém 5 cm, které dozrávají v květnu. Tobolky jsou stříbřitě chloupkaté, krátce stopkaté, do 10 mm veliké s 5–7 základy semen v každé chlopni. Semena jsou drobná a ochmýřená a jsou větrem snadno přenášena na velikou vzdálenost.

Zdroj: Vrba jíva

Diskuze: Re: Katalpa Nana

Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Počet odpovědí: 6

Dřevo z vrby jívy

Dřevo se využívá většinou jako palivo. Vrba jíva je ovšem ceněna pro své pionýrské kvality, je velmi užitečná při přirozeném zalesňování krajiny. Nepotlačuje ostatní dřeviny, zlepšuje svým opadem lesní půdu, poskytuje potravu zvěři, a jakmile ji hlavní dřeviny začnou přerůstat, sama odumírá a ustupuje.

Důležitá je i ve včelařství, neboť poskytuje bohatou a zároveň první jarní pastvu včelám (pyl i nektar). Pro širokou veřejnost je však nejvíce známá jako jedna z kočičkových vrb – větévky samčích stromů jsou v předjaří řezány pro okrasu. V sadovnictví se občas vysazuje kultivar Pendula s převislými větvemi, tzv. smuteční odrůda jívy.

Zdroj: Vrba jíva

Diskuze: rakytník pěstování a množení

jak rozpoznam samči a samiči

Zdroj: diskuze Rakytník pěstování a množení
Počet odpovědí: 2

Vrba jíva alias kočičky

Kmen vrby má v průměru 50 cm. Borka je zpočátku hladká, matná, světle šedá, s kosočtverečnými lenticelami; s přibývajícím věkem přechází v podélně popraskanou tmavošedou až nahnědlou. Letorosty jsou silné, v mládí šedozelené nebo nažloutlé, řídce chlupaté, později hnědozelené a lysé. Pupeny jsou vejcovité, zelenohnědé a lysé. Tento druh patří mezi širokolisté vrby. Listy jsou eliptické nebo vejčité, nepravidelně pilovité až téměř celokrajné. Jsou střídavé, 6–11 cm dlouhé a 3–5 cm široké, na líci tmavozelené, svraskalé a téměř lysé, na rubu šedobílé chlupaté se zřetelnou žilnatinou. Řapík je dlouhý 1–2 cm, palisty velké, polosrdčité a dlouho vytrvalé. Exempláře s nápadně úzkými listy, s čepelí dvakrát delší než širší, se řadí k variantě angustifolia. Jedince s velmi krátkými prýty s téměř okrouhlými listy označujeme jako formu rotundifolia.

Zdroj: Vrba jíva

Diskuze: Re: Rakytník - jeho pěstování

všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Počet odpovědí: 7

Jak vypěstovat azalku na kmínku

Azalky se dají pěstovat i na kmínku, kdy dojde k odstranění spodních větviček a vytvoří se korunka. Takto upravené rostliny by se měly takto pěstovat již od počátku růstu. Dají se různě tvarovat a z toho důvodu jsou oblíbené i mezi pěstiteli bonsají.

Zdroj: Azalka na kmínku

Diskuze: dracéna jak se o ni starat

Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9

Péče o azalku na kmínku

Při venkovní výsadbě umisťujeme azalky na přistíněné místo, například pod nepříliš hustými korunami stromů, přes které částečně proniká slunce. Ideálním místem je i takové, kam ráno nebo dopoledne sluneční svit dosáhne, ale nezasahují sem palčivé polední a brzké odpolední paprsky.

Azalku na kmínku můžeme pěstovat i v domácím prostředí, ale musíme jí zajistit světlé a chladnější místo. Vyraší-li nám na kmínku postranní větvička, kterou zde nechceme mít, odstřihneme ji, a to těsně u kmenu.

Zeminu udržujeme vlhkou, občas porosíme. V létě měsíčně hnojíme prostředky pro rododendrony. V tu dobu můžeme pokojovou azalku vynést ven na stinné místo.

Azalky je vhodné zalévat dešťovou vodou, vyvarujeme se tak žloutnutí listů. Zálivka by měla být občasná i v zimním období, aby nedošlo k zaschnutí mělkého kořenového systému.

Zdroj: Azalka na kmínku

Diskuze: kala květina pěstování

Potřebuji poradit proč kaly nekvetou? děkuji

Zdroj: diskuze Kala květina pěstování
Počet odpovědí: 0

Množení

Diefenbachii množíme vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů. Po práci s řízky si nezapomeňte důkladně umýt ruce.

Zdroj: Difenbachie

Diskuze: orchidej dendrobium pěstování zalévání

jak čato zalévat

Zdroj: diskuze Orchidej dendrobium pěstování zalévání
Počet odpovědí: 3

Prodej vějířovky

Vějířovka jako vypěstovaná rostlina se dá koupit v internetových obchodech nebo v zahradnictví, rostliny se prodávají v různých velikostech, od čehož se také odvíjí cena. Průměrně se částka pohybuje kolem 50 korun za rostlinu. Vhodným obdobím ke koupi je duben nebo květen, zpočátku byste měli vějířovku chránit před chladnými nocemi. Když kupujete rostlinu, tak byste si měli vybrat zdravou a svěží rostlinu, v obchodech si dejte pozor na polámané rostliny, ty určitě nekupujte.

K pěstování můžete zakoupit i semena, ty kupujte počátkem ledna a ihned vysaďte, dlouho jim trvá, než začnou klíčit. Takto vypěstovanou rostlinu pak v květnu umístěte do venkovních prostor.


Zdroj: Vějířovka převislá

Stříhání hortenzie video

Zde je názorné video, jak na to:

Zdroj: Pěstování hortenzie

Pěstování

Patří k nejprodávanějším truhlíkovým rostlinám v Americe a v posledních letech už i u nás. Původem je z Austrálie.

Najdeme ji v širokém sortimentu barev od bílé přes lila, světle až tmavě modrou po temně fialkovou. Je to velmi kompaktní převislá rostlina, obzvláště vhodná pro pěstování v nádobách a truhlících. Kouzelně působí v závěsech, kde je možné vysadit více rostlin stejného druhu pohromadě.

Minimální teplota, při níž je rostlina schopna vegetovat, je 18 °C v noci a kolem 22 a více stupňů přes den. Má ráda slunce anebo polostín. K raným odrůdám patří odrůda Briliant s fialovými květy. Vějířovka je velmi oblíbená právě pro pěstování v závěsných košících.

Vějířovky při správné péči dorůstají v závěsech do délky mezi 20 až 40 cm a na šířku se mohou rozrůst až do 50 cm. Pokud jimi osazujete 50centimetrový truhlík, postačí vám 4 rostliny.

Rostlinky pravidelně zaštipujte, a to od chvíle, kdy jim vyrostou lístky. Budou se tak lépe rozvětvovat a jejich závěsy budou v truhlících krásně husté. V květnu po zmrzlých můžete vějířovku přemístit ven na okna nebo balkon.

Vějířovku zalévejte měkkou vodou tak, aby půda byla stále mírně vlhká. Přemokření nesnáší. Nepotřebuje ani odstraňovat odkvetlé květy. Jednotlivá květenství totiž neodkvétají, ale postupně odrůstají, takže se na nich objevují stále nové a nové vějířky. V paždí listů se objevují další kvetoucí výhony, rostlina se postupně zahušťuje. Vysokou hladinu živin i bujný růst a bohaté kvetení pak nejlépe zajistíme použitím dlouhodobě působícího hnojiva a pravidelným přihnojováním.

Rostlinám se nejlépe daří v dobře propustném substrátu bohatém na živiny. Ten si můžete koupit již předem připravený v každém větším zahradnictví. Substrát si můžete namíchat také sami ze zeminy, kompostu a písku v poměru 2 : 1 : 1. Scaevole se nejlépe daří v podlouhlých keramických (cihlových) truhlících. Pokud pěstujete rostlinu v klasických plastových truhlících, nezapomeňte na dno nádoby umístit cihlové střepy a vyvrtat otvor pro dobré odtékání přebytečné vody. Rostlinám se tak bude lépe dařit a porostou rychleji.

Vějířovka má dužnaté listy, které jí umožňují přežít krátkodobé vyschnutí kořenového balu, kvete od dubna do října.

Zdroj: Vějířovka převislá

Nenáročná pokojová rostlina diefenbachie

Tato rostlina pochází z deštných pralesů tropické Ameriky. Diefenbachie má veliké listy zbarvené žlutě a zeleně. Pěstování v našich domácnostech tak není pro tuto pokojovou rostlinu zcela bez problémů. Diefenbachie má vysoké nároky na teplotu a vzdušnou vlhkost. V létě musíme diefenbachii chránit před přímým sluncem, v zimě naopak vyhovuje rostlině jasně osvětlené místo. Diefenbachie nesnáší průvan, v létě potřebuje vyšší teplotu, maximálně však do 30 °C, v zimě jí vyhovuje teplota kolem 18 až 20 °C, starší rostliny můžeme pěstovat při 16 °C, ale teplota pod 14 °C již může vést k celkovému poškození rostliny.

Diefenbachie, česky také mramornatka, patří přes svou nebezpečnost k oblíbeným pokojovým rostlinám, a to jak pro svou výšku, tak pro nápadné zelenožluté nebo zelenobílé skvrnité listy.

Jedná se o statnou, až 2,5 m vysokou rostlinu s dřevnatým, přímo rostoucím kmínkem. Listy vyrůstají ze silného kmínku, jsou velké, řapíkaté, střídavé, široce eliptické, výrazně žilnaté, skvrnité nebo pruhované. Květy jsou drobné, žluté, uspořádané v palici, v kultuře se však objevují jen ojediněle. Plodem je červená až oranžovočervená bobule.

Odrůdy Dieffenbachia maculata

Candida – žlutě až smetanově zbarvený list se zelenými skvrnami a se zeleným okrajem.

Camilla – barva listu se proměňuje od žluté přes smetanovou k bílé, okraj listu zelený.

Compacta – rostlina hustě olistěná u paty, list nepravidelně zeleně skvrnitý na žlutém až smetanově zbarveném podkladu.

Mars – nepravidelně skvrnité listy s tmavozelenou, světle zelenou a žlutou barvou.

Zdroj: Difenbachie

Pěstování avokáda a jeho plody

Budete-li se o avokádo řádně starat, dočkáte se odměny ve formě plodů. Na plody si ale budete muset dost dlouho počkat, zhruba tak pět let, někdy je to dříve, jindy později. Tato rostlina nepotřebuje ani opylení květů, poradí si i bez toho. Když se tedy nakonec dočkáte úrody, co pak s plody? Zkuste některý z níže uvedených receptů...

Zdroj: Pěstování avokáda z pecky

Hortenzie cena

V jakých cenových relacích se pohybuje pořízení hortenzie, zjistíte například na těchto webových stránkách:

Zdroj: Pěstování hortenzie

Azalka pokojová

Pokojová neboli hrnková azalka patří mezi nejkrásnější rostliny, jimiž často zdobíme své interiéry. Jedná se o druh pěnišníku, který pochází z východu Asie. V našich podmínkách není mrazuvzdorná, takže ji nelze zaměňovat s běžně pěstovanými azalkami v našich zahrádkách. Na trhu jsou k dostání azalky kvetoucí v různých odstínech červené, fialové nebo bílé, květy bývají často žíhané nebo na koncích kadeřavé. Klasickým tvarem je keřík, velmi atraktivní jsou azalky na kmínku, exoticky zase působí ty, které rostou do pyramidy. Hlavním obdobím kvetení pokojových azalek je konec podzimu až začátek jara. Azalka vám při správné péči vydrží kvést šest až osm týdnů.

Zdroj: Azalka

Kořeny túje

Túje mají kořeny do několika směrů, nejméně do tří. Kořenový systém se tvoří podle toho, do jaké výšky necháme rostlinu vyrůst.

Zdroj: Pěstování tújí

Pěstování růží na zahrádce

Jako pěstitelé růží byste před výsadbou měli znát především typ růstu, s nímž je spojena výška rostliny, a barvu květu. Dále pak tvar květu a jeho plnost, délku a bohatost kvetení, vůni, olistění a řadu dalších estetických hodnot.

Polyantky jsou růže mnohokvěté. Mají v květenstvích dokonce desítky květů, které jsou velké od dvou do pěti centimetrů. Růže jsou vzpřímeného vzrůstu a krátí se před zimou přibližně na polovinu původní výšky, tedy asi na 50 cm.

Čajohybridy jsou velkokvěté růže, které mají květy o průměru 9 cm a více, v květenstvích je jich jen několik. U těchto růží ponechávejte před zimou jen dvě až čtyři očka na základních větvích. Z metrové růže vám zbude třeba jen 15 cm. Vypadá to nemilosrdně, ale převážná většina dřeva se opravdu odstranit musí. Jenom tak tyto růže budou po mnoho let přinášet velké a kvalitní květy, neporostou do nežádoucí výšky, a také nezmrznou.

Floribundy jsou růže mnohokvěté. Květenství na lodyze mají obvykle složeno ze 4 až 9 květů, ale jednotlivé květy jsou menší. Jejich průměr je 6–9 cm. Růže této skupiny prořezávejte o poznání méně než třeba čajohybridy. Na každé základní větvi by u nich po provedeném řezu mělo zůstat 5 až 7 oček.

Růže miniaturní jsou vzpřímené keříčky vysoké nejvýše 50 cm. Také je řežte málo, vlastně jen odebírejte prosychající a zmrzlé větvičky a občas vyřízněte nejstarší větvičky.

Růže stromkové jsou odrůdy předešlých skupin, naočkované nikoliv v kořenovém krčku, ale až na vysokém kmínku.

Růže vyžadují písčitohlinitou, lehčí a nepříliš suchou půdu, která má být dostatečně vzdušná a při dešti nebo zálivce má dobře přijímat vodu. Důležité je vydatné zásobení půdy humusem. Půdy příliš těžké, jílovité, trvale zamokřené a studené, kamenité nebo velmi mělké růže naprosto nesnášejí. Podobně se růžím nedaří ani v půdách příliš kyselých nebo zcela písčitých a nedostatečně zásobených humusem.

Zdroj: Pěstování růží

Pěstování

Diefenbachii pěstujeme ve větší nádobě s běžnou zeminou pro pokojové rostliny nebo zahradní zeminou složenou z listovky, rašeliny a hrubého písku, obohacenou dobře vyzrálým kompostem. Diefenbachii pěstujeme nejlépe jako solitér nebo jako dominantní rostlinu ve skupinách.

Diefenbachie má vysoké nároky na teplotu a vzdušnou vlhkost. V létě jí vyhovuje vyšší teplota, ale ne přes 30 °C, v zimě nejlépe teplota mezi 18 a 20 °C, starší rostliny je možné pěstovat při 16 °C, ale teplota pod 14 °C již může vést k poškození rostliny.

V létě by se měla chránit před přímým sluncem, v zimě jí naopak vyhovuje jasně osvětlené místo. Rostlina nesnáší průvan.

Zálivka by měla být na jaře a v létě častá, v zimě je dobré přísun vody poněkud omezit. K zálivce by měla být použita měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostlině prospívá vyšší vzdušná vlhkost (70 až 80 %), při nižší vlhkosti je nutné rosit.

Přibližně každý druhý rok na jaře by se měla rostlina přesadit. Nejlépe je použít směs hrubé listovky, drnovky, rašeliny a písku smíchané v poměru 2 : 2 : 1 : 1 – pH substrátu je vhodné 5,5 až 6.

Diefenbachie se množí vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů. Po práci s řízky si nezapomeňte důkladně umýt ruce.

Rostlinu hnojíme 1x za 14 dní speciálním tekutým hnojivem pro pokojové rostliny.

Normálním jevem je opadávání spodních listů. Proto je vhodné čas od času rostlinu omladit seříznutím stonku 10 centimetrů nad zeminou v květináči. Velmi brzy vám obrazí a vrchní část rostliny můžete nechat znova zakořenit.

Zdroj: Difenbachie

Azalka pěstování venku

Venkovním azalkám vyhovuje obvykle polostín a mírně vlhká půda. Je tedy vhodné sázet je k severní straně domu nebo do blízkosti stromů, nejlépe jehličnanů, jejichž stín je ochrání před slunečním úpalem. Venkovní azalky a rododendrony nejlépe rostou ve středních a vyšších polohách, kde je vyšší vzdušná vlhkost, půdní vláha a v zimě dostatek sněhu, který je rovněž chrání. Mrazové kotliny určitě nejsou vhodné.

Venkovní azalky vyžadují půdu kyselou (pH 4,1–5,4), velmi humózní a lehkou. Vysazujte je do větších jam, které vyplníte kyselým substrátem – na trhu jsou k dostání speciální substráty pro rododendrony a azalky. Kyselou zeminu si sami můžete namíchat ze surové dubové a borové hrabanky, rašeliny a drcené borky. V blízkosti azalek by se neměly nacházet žádné vápenaté stavební materiály, ani třeba opadaná omítka.

Sazenici zakoupenou v kontejneru lze vysazovat po celou vegetační dobu. Vybírejte vždy takovou, která má alespoň tři výhony, listy beze skvrn a dalšího poškození a kompaktní kořenový bal. Rostlinu i s kontejnerem několik hodin před výsadbou ponořte do vody. Za sucha zalévejte nejlépe dešťovou vodou, v průběhu vegetace přihnojujte azalky kyselými hnojivy. Řez se nedoporučuje, výjimečně jej proveďte při bujnějším růstu. Pak raději odřízněte celou větev až u hlavního kmínku v době krátce po odkvětu. Po odkvětu nezapomeňte vylamovat květenství, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly tvorbou semen. Mělce kořenící azalky neokopávejte, raději na slehlý substrát nasypte rašelinu nebo lesní hrabanku. Tato vrstva vám pak spolu se spadaným listím pomůže v zimě chránit kořeny před mrazem.

Zdroj: Azalka

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Gabriela Štummerová

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU