Vrba jíva se od ostatních druhů vrb liší tím, že ji nelze množit dřevitými řízky, téměř vůbec nezakořeňuje.
Vrba jíva je rozšířená takřka po celém území Evropy (kromě jižní části Pyrenejského a Balkánského poloostrova), zasahuje přes severní Írán či Island až do severní Asie a do Japonska. Toleruje nejrůznější půdy, nesnáší však, na rozdíl od jiných druhů, přemokřená a zrašeliněná stanoviště.
Zdroj: článek Vrba jíva
Ve svém příspěvku DRACÉNA AŽ KE STROPU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Svobodová.
Dobrý den, chtěla bych poradit. Dcera dostala před 10 lety rostlinku Dracény.
Nyní hlavní kmínek je už ke stropu cca 2,5m a listy začínají od špiček hnědnout a uprostřed kmínku jakoby vadnou. Listy na kmínku začínají až ve výšce cca 1,5m. Z kmínku už jdou další dva kmínky cca 1,5 m a 1m.
Poradí mi prosím někdo co se dá dělat. Moc Vám děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míla.
Dracena je nezmar a normálně vždycky obrazí po seřezání. Normálně ji zkraťte jak uznáte za vhodné. Z ořezaných částí můžete nadělat řízky a namnožit si další rostlinky. Chvíli budete mít jen holé torzo, ale to zanedlouho obrazí rašícími listy.
Zdroj: příběh Dracéna jak se o ni starat
Vrba jíva je dvoudomá, kvete v březnu a dubnu před rašením listů. Květy jsou uspořádány v nápadná, stříbřitě lesklá jehnědovitá květenství, 2,5–3,5 cm dlouhá (samičí jehnědy jsou delší a štíhlejší). Samčí květy mají dvě tyčinky, samičí květy mají jednu nektariovou žlázku a černé, dlouze chlupaté listeny. Samčí jsou žluté od prašníků, samičí jsou zelenkavé. Plody jsou tobolky v klasu dlouhém 5 cm, které dozrávají v květnu. Tobolky jsou stříbřitě chloupkaté, krátce stopkaté, do 10 mm veliké s 5–7 základy semen v každé chlopni. Semena jsou drobná a ochmýřená a jsou větrem snadno přenášena na velikou vzdálenost.
Zdroj: článek Vrba jíva
V naší poradně s názvem VRBA JÍVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Josef Holejšovský Ph..
Dobrý den, kde je prosím možné zakoupit, případně objednat, sazenice vrby jívy (kočičky). Děkuji předem za vaší odpověď.
S pozdravem
Josef Holejšovský
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vrba jíva je běžně k dostání v zahradnictví a v hobby marketech (OBI, Hornbach, Bauhaus, Baumax). Zakoupit jde i na internetu. Nabídky internetových obchodů můžete vidět zde: https://www.heureka.cz/?h%5…
Zdroj: příběh Vrba jíva
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kubánek.
nadpis vašeho článku a nejen vašeho je střihání vinné révy na podzim a není tam ani slovo o tom střihu na podzim,prosím o jednoduchou věc,jak a kdy se stříhá vinná réva na podzim. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.
Zdroj: příběh Řez vinné révy na podzim
Okrasná převislá vrba prospívá v prostředí, které poskytuje přímé sluneční světlo, dostatečná intenzita světla podporuje robustní růst a optimální zdraví. Kroucená vrba však vykazuje flexibilitu v tolerování i částečného slunce, i když to může vést k suboptimálním rychlostem růstu a potenciálně ovlivnit hustotu listů. Při vystavení světlým podmínkám se listy vrby mohou přizpůsobit tak, aby optimalizovaly absorpci světla a zlepšily účinnost fotosyntézy. Okrasnou kroucenou vrbu nejlépe vysazujte na otevřené venkovní plochy, které po většinu dne dostávají přímé světlo, aby byl zajištěn její bujný růst a výrazný převislý tvar.
Okrasná převislá vrba prokazuje pozoruhodnou odolnost vůči změnám teploty, odolává chladu až do -25 °C a zvládá teplo až do 38 °C. Tato přizpůsobivost činí tuto vrbu vhodnou pro různá podnebí, ale vyžaduje ochranná opatření při extrémních teplotách. V chladných podmínkách může kroucená vrba vykazovat hnědnutí nebo vadnutí listů; Při nadměrném vedru jsou běžnými příznaky vadnutí a spálení listů. Aby se zabránilo vymrznutí, zvažte zábrany proti větru. Proti přehřátí zajistěte dostatečnou zálivku a částečné zastínění. Tyto strategie zvyšují schopnost kroucené vrby prospívat navzdory extrémním teplotám a zdůrazňují potřebu pozorné péče v drsnějších klimatických podmínkách.
U kroucené vrby se ujistěte, že je půda dobře provzdušněná a správně odvodňuje. Zkombinujte zahradní zeminu s organickým kompostem a perlitem nebo pískem, abyste zlepšili provzdušnění. Abyste zabránili podmáčení, zajistěte dobrou drenáž umístěním malých kamenů nebo kousků keramiky na dno výsadbové jámy nebo květináče. Během vegetačního období používejte pravidelně vyvážená hnojiva, abyste podpořili zdravý růst. Vyhněte se příliš kompaktním nebo jílovitým těžkým půdám.
Zdroj: článek Okrasná vrba převislá
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Podzimní řez vinné révy
Zakládací řez – provádí se u mladých stromů v období jejich intenzivního růstu. Nejčastěji se jedná o řez prováděný v okrasné školce při založení koruny, nebo se jedná o řez při výsadbě stromů na trvalé stanoviště, kdy je základem pro formování koruny do typického habitu či funkčního typu. Provádí se do 15–20 let věku stromu, pak následují řezy udržovací.
Výchovný řez – jeho cílem je zabezpečit druhově charakteristický staticky odolný tvar koruny ošetřovaného jedince a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon. Rovněž přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (úpravou podchodné, pojezdové výšky). Při provádění výchovného řezu se odstraňují zejména poškozené, suché větve, kodominantní větvení, navzájem se křižující větve a větve s vrůstající kůrou v úžlabí (tlaková větvení).
Udržovací řez – používá se u vzrostlých stromů, které již překlenuly období intenzivního růstu. Cílem je zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich možné negativní působení na okolí.
Zdravotní řez – jedná se o komplexní udržovací řez (ostatní udržovací řezy z něj vycházejí). Cílem je především zabezpečit dlouhodobou funkčnost stromu z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tento řez se opakuje v několikaletých intervalech, alespoň však jednou za 8– až 10 let, s ohledem na aktuální stav stromu. Tímto řezem se odstraňují či zkracují větve suché, mechanicky poškozené, zlomené, jinak provozně nebezpečné, napadené škůdci nebo houbami, větve, které se kříží, větve zahušťující korunu, nevhodně směřující větve. Ošetřují se tak kodominantní a tlaková větvení, zarovnávají pahýly po nekvalitních řezech a podobně.
Bezpečnostní řez – je nejjednodušší variantou zdravotního řezu, zaměřenou pouze na provozní bezpečnost stromu. Bezpečnostním řezem se odstraňují pouze větve, které by mohly bezprostředně ohrozit okolí. Jedná se o větve suché, mechanicky poškozené, nalomené, zlomené. Z důvodu závažnosti je možno bezpečnostní řez provádět celoročně v intervalech přibližně 2–6 let.
Redukční řez – podle charakteru a zaměření se dělí na redukční řez vlastní (redukce od určité překážky), prosvětlovací (prosvětlení koruny z provzdušnění a revitalizace koruny), symetrizační (symetrizace z důvodu náporu větru) a stabilizační SIA (stabilizace stromu pomocí redukce výšky koruny, vypočtená dle metody Static Integrated Assessment).
Redukční řez vlastní – se zaměřuje na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Často se jedná o stromy v blízkosti různých překážek nebo stromy dlouho ponechané bez jakékoliv péče. Taktéž se odstraňují větve, které výrazně vychylují strom z jeho těžiš
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Řez stromů dle pěstebního tvaru
V naší poradně s názvem VYSOKÝ FIKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobrý den, mám cca 3metry vysoký fikus lze ji ustřihnout alespoň o metr i když mi od spodní části velké listy odpadávají? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fíkus můžete zkracovat jak potřebujete, klidně i několik desítek centimetrů nad květináč. Fíkus znovu obrazí a rozvětví se. Nejlepší doba pro řez je jaro. Oříznutý fíkus musíte umístit na co nejosvětlenější místo, protože právě sluneční paprsky vytáhnou z kmínku nové výhony. V době, kdy rorostlina nebude mít žádné listy, tak omezte množství zálivky. Zalévejte stále stejně často, ale snižte množství vody na jednu zálivku o 70%. Jakmile se objeví nové výhony začněte přihnojovat hnojivem NPK nebo Krystalonem Jaro.
Zdroj: příběh Fíkusy druhy a pěstování
Vrbu jívu převislou můžete znát pod názvem kočičky nebo Kilmarnock. Roste do velikosti okolo 1,5 m a začátkem jara (březen) rostlinu obsypou krásné žluté květy. Jívy nejsou náročné na pěstování. Sází se do propustné, neutrální půdy na slunečné nebo polostinné stanoviště s dostatkem vláhy. Rostlinu je vhodné seřezávat na jaře.
Zdroj: článek Vrba jíva
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Podzimní řez vinné révy
Kroucená okrasná vrba převislá byla vyvinuta v provincii Buenos Aires v Argentině. Tváří v tvář výraznému úpadku, který utrpělo zalesnění nejpěstovanějšího klonu v deltě řeky Paraná v polovině 20. století – topolu vrbového (Salix alba cv. "calva") – byl v roce 1953 zahájen plán na zlepšení populace vrb, nacházejících se v Národním centru pro zemědělský výzkum (CNIA), ve městě Castelar patřícím k INTAlaru. Tato vrba tam přirozeně vznikla zkřížením samice kultivaru vrby kroucené čínské (S. matsudana f. tortuosa), která byla volně oplodněna pylem z poblíž rostoucího exempláře; Nejprve se věřilo, že pochází ze samčího stonku vrby smutné (S. alba vitellina var. tristis), což je kultivar vrby bílé (S. alba), která se vyznačuje tím, že má žluté, převislé větvičky; Pyl byl později připsán kříženci mezi smuteční vrbou (S. babylonica) a S. alba subsp. vitellina.
Vyrobená semena byla zaseta a získané rostliny byly studovány, aby se zjistily jejich vlastnosti a potenciál. Výsledný produkt neměl žádné kvality pro výrobu dřeva, ale vynikal svou estetickou hodnotou. Tímto způsobem, ačkoliv bylo hlavním cílem úsilí tohoto projektu získat a vylepšit nové klony dřevitých Salicaceae, byla tato okrasně významná vrba vyvíjena doplňkovým způsobem.
V roce 1961 byl zveřejněn jeho popis a nákres jeho identifikačních znaků. Později se začala šířit v samotné Argentině a dosáhla pozoruhodného přijetí. Řízky byly zasílány do zemí jižního kužele (Brazílie, Chile a Uruguay) i do dalších, evropských zemí (Rakousko, Španělsko, Francie, Itálie), odkud dosáhly širokého rozšíření v západní Evropě. Zejména školky prodávají rostliny, které byly naroubovány vysoko na klony vrb s rovným kmenem, čímž se získají atraktivnější exempláře. Lze jej snadno množit řízky; trpí nálety mšic.
Zdroj: článek Okrasná vrba převislá
V naší poradně s názvem ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Františka Dostalová.
Dobrý den.
Mladá meruňka má výhonky na kmínku.Mohu je odstříhat.?
Jinak je prořezaná.Děkuji.
Dostálová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Výhony na kmínku jsou zbytečné a navíc můžou vyrůstat z podnože, takže určitě odstřihnout je nejlepší řešení.
Zdroj: příběh Řez ovocných stromů
Kmen vrby má v průměru 50 cm. Borka je zpočátku hladká, matná, světle šedá, s kosočtverečnými lenticelami; s přibývajícím věkem přechází v podélně popraskanou tmavošedou až nahnědlou. Letorosty jsou silné, v mládí šedozelené nebo nažloutlé, řídce chlupaté, později hnědozelené a lysé. Pupeny jsou vejcovité, zelenohnědé a lysé. Tento druh patří mezi širokolisté vrby. Listy jsou eliptické nebo vejčité, nepravidelně pilovité až téměř celokrajné. Jsou střídavé, 6–11 cm dlouhé a 3–5 cm široké, na líci tmavozelené, svraskalé a téměř lysé, na rubu šedobílé chlupaté se zřetelnou žilnatinou. Řapík je dlouhý 1–2 cm, palisty velké, polosrdčité a dlouho vytrvalé. Exempláře s nápadně úzkými listy, s čepelí dvakrát delší než širší, se řadí k variantě angustifolia. Jedince s velmi krátkými prýty s téměř okrouhlými listy označujeme jako formu rotundifolia.
Zdroj: článek Vrba jíva
Dřevo se využívá většinou jako palivo. Vrba jíva je ovšem ceněna pro své pionýrské kvality, je velmi užitečná při přirozeném zalesňování krajiny. Nepotlačuje ostatní dřeviny, zlepšuje svým opadem lesní půdu, poskytuje potravu zvěři, a jakmile ji hlavní dřeviny začnou přerůstat, sama odumírá a ustupuje.
Důležitá je i ve včelařství, neboť poskytuje bohatou a zároveň první jarní pastvu včelám (pyl i nektar). Pro širokou veřejnost je však nejvíce známá jako jedna z kočičkových vrb – větévky samčích stromů jsou v předjaří řezány pro okrasu. V sadovnictví se občas vysazuje kultivar Pendula s převislými větvemi, tzv. smuteční odrůda jívy.
Zdroj: článek Vrba jíva
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Vodičková.
poraďte, prosím, kdy odstranit nové měkké výhony, které vyrůstají okolo kmínku z kořenů? Je možné je odstranit kdykoli během roku, tedy i v létě? děkuji Eva Vodičková - Jablonná nad Vltavou
Zdroj: příběh Řez vinné révy na podzim
Ve svém příspěvku VĚJÍŘOVKA PŘEVISLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAVA.
Dobrý denprosím, kde se nechají zakoupit semena vějířovky?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Vějířovka převislá
Kultivary vrby, a sice samčí exempláře, jsou na jaře nejdůležitějším zdrojem pylu. Vrba je rostlinou dvoudomou, tedy samčí a samičí, květy se nacházejí odděleně na různých rostlinách. Samičí vrbové keře nebo stromy navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují nektar. Nektar nabízejí i květy samčí, ale méně než květy samičí. K vrbám náleží kolem 20 druhů. Nejznámější je vrba košařská, která kvete velmi brzy, a jíva. Včely ji navštěvují velmi intenzivně, takže by v žádné zahrádce takový keř nebo strom neměl chybět. Vrba je nenáročná, ke svému růstu ale potřebuje hodně vláhy. Rozmnožuje se velmi snadno pomocí řízků: po odkvětu uřízneme z větví asi 25 cm dlouhé řízky se 4–5 očky. Zapíchneme je do zeminy a intenzivní zálivkou zajišťujeme dostatek vláhy. Na vhodně položených pozemcích je živý plot z vrb pro včely velmi dobrým zdrojem pylu.
Smetanka lékařská (pampeliška) začíná kvést dříve než ovocné stromy a kvete potom současně s nimi. Kromě pylu poskytuje v některých letech za slunečného, teplého a vlhkého období tolik nektaru, že můžeme počítat s dobrou sklizní medu. Včelaři proto rádi vyhledávají rozlehlé luční plochy jako zdroj vyloženě časné snůšky, kterou využívají k rozvoji včelstev.
Naše ovocné dřeviny jsou velmi dobrými zdroji pylu a nektaru. Zvláště u cizosprašných třešní, jabloní, hrušní a švestek je opylovací činnost včel velmi potřebná a poskytuje včelám velmi dobrou snůšku.
Další kulturní a divoké dřeviny. Jako velmi časný zdroj pylu se osvědčují různé druhy olší, které rostou převážně na březích řek nebo potoků. Hodně pylu a nektaru mají trnky a hloh bílý, ale nejbohatší sortiment – pokud to tak můžeme říct – mají javory: javor klen, javor mléč a javor babyka. Poskytují kromě nektaru a pylu i medovici. Většinou jsou to pěkné stromy do parků a alejí; javor mléč a javor klen jsou důležitými dřevinami ve smíšených lesích. Krušina olšová je ve všech směrech skromná; její květy jsou nenápadné a včelám poskytují pouze nektar, zato ale ve velkém množství.
Zdroj: článek Včely v květnu
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Zdroj: příběh Pestovani katalpy
Kroucená okrasná vrba, známá svými půvabnými převislými větvemi a elegantním vzrůstem, se snadno množí řízkováním, což je preferovaná metoda pro zachování charakteristických vlastností této rostliny. Chcete-li zajistit úspěšné zakořenění, vyberte mladé zdravé větve a nařežte je na části, každou s několika pupeny listů. Tyto řízky by měly být umístěny ve vlhké půdě nebo vodě, která poskytuje dostatečné teplo a nepřímé světlo, aby se podpořil vývoj kořenů. Pečlivá kontrola úrovně vlhkosti je nezbytná, protože řízky kroucené vrby jsou náchylné k hnilobě, pokud jsou přemokřené. Jakmile vypustí kořeny, kroucená vrba prospívá ve vlhkých, dobře odvodněných půdách a ukazuje svou neskonalou krásu.
Zdroj: článek Okrasná vrba převislá
Ve svém příspěvku ANTÚRIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Já pěstuju anturii již dlouho a úspěšně. Vždy mi bohatě kvete. Staré květy, které ztratí svěžest a barvu, stříhám asi 3cm od kmínku rostliny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Děkuji za radu ohledně stříhání květu,myslela jsem si to,ale nebyla jsem si tím jistá,ještě jednou děkuji
Zdroj: příběh Antúrie
Pokud neprší, tak plán zavlažování je každé 1 až 2 týdny. Okrasná vrba kroucená má ráda střední vlhkost substrátu. Kroucená vrba se přizpůsobila tak, aby prospívala i s minimální vlhkostí a vykazuje vysokou toleranci vůči suchu. Tato odolnost se promítá do skromného režimu zavlažování, který vyžaduje zálivku jednou za 1 až 2 týdny. Zavlažovací návyky této vrby jsou vyvážené, nevyžaduje časté máčení, ale nevydrží jen s pár kapkami vody. Vzhledem k tomu, že jde o listnatý strom běžně pěstovaný venku, spotřeba vody kolísá s ročním obdobím; Při aktivním růstu na jaře a v létě vrbě prospívá mírně zvýšená zálivka pro podporu bujného olistění.
Zdroj: článek Okrasná vrba převislá
V naší poradně s názvem VEDENI V PRVNIM ROCE VYSAZENÉHO ŘÍZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
dobrý den mam na vas dotaz ohledně zasazeného řízku vinné revy. Letos na jaře jsem vysadil vinnou revu a ma už ted zhruba vyšku 130cm a sílu jak tužka ,jedna se mi o to jestli mam odstranit krom fazochu i spodni listy na kminku nebo je ponechat děkuji moc za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy nechte, fazochy odstraňujte.
Zdroj: příběh Vedeni v prvnim roce vysazeného řízku
Pokud pěstujete kroucenou okrasnou vrbu v květináči, nebo potřebujete-li přesadit vrbu jinam, tak nejlepších výsledků dosáhnete, když ji přesadíte během chladného období časného jara nebo časné až pozdní zimy. Vyberte místo s dobře propustnou půdou a dostatkem slunečního světla. Pamatujte, že klíčem k přesunu těchto jemných trvalek je dělat to jemně.
U kroucené okrasné vrby se přesazování provádí každé 2 až 3 roky, aby se zvládl růst kořenů. Ideální je jaro na začátku růstového cyklu. Prostorná nádoba je zásadní pro umístění jejího rozsáhlého kořenového systému. Po přesazení zajistěte dostatek vody a vyhněte se přímému slunečnímu záření, aby se vrba zotavila a prospívala. Pečlivě sledujte vlhkost půdy a přidejte mulč, abyste udrželi konzistentní podmínky. Pamatujte, že okrasná kroucená vrba vyžaduje dostatek prostoru, aby dobře rostla.
Zdroj: článek Okrasná vrba převislá
V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu a letos na jaře ještě neobrazila. Mám o ni strach. Je to v pořádku, teprve koření a obrazí příštím rokem ? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.
Zdroj: příběh Pestovani katalpy
Při venkovní výsadbě umisťujeme azalky na přistíněné místo, například pod nepříliš hustými korunami stromů, přes které částečně proniká slunce. Ideálním místem je i takové, kam ráno nebo dopoledne sluneční svit dosáhne, ale nezasahují sem palčivé polední a brzké odpolední paprsky.
Azalku na kmínku můžeme pěstovat i v domácím prostředí, ale musíme jí zajistit světlé a chladnější místo. Vyraší-li nám na kmínku postranní větvička, kterou zde nechceme mít, odstřihneme ji, a to těsně u kmenu.
Zeminu udržujeme vlhkou, občas porosíme. V létě měsíčně hnojíme prostředky pro rododendrony. V tu dobu můžeme pokojovou azalku vynést ven na stinné místo.
Azalky je vhodné zalévat dešťovou vodou, vyvarujeme se tak žloutnutí listů. Zálivka by měla být občasná i v zimním období, aby nedošlo k zaschnutí mělkého kořenového systému.
Zdroj: článek Azalka na kmínku
Čilimníky (Cytisusy) jsou stálezelené i opadavé keře. Ve volné přírodě rostou ve Středomoří, ve střední a západní Evropě a na Kanárských ostrovech. Botanických druhů známe kolem 70, v zahradách se však spíše setkáváme s různými pestrokvětými kříženci, kterých se vyšlechtilo několik set.
Čilimníky dosahují výšky od cca 20 cm (poléhavé druhy) do více než 250 cm, záleží na druhu keře. Kmínky mají krátké a tenké, bohatě obrostlé úzkými, hustě olistěnými, metlovitými a u většiny druhů hranatými větvemi. U nízkých poléhavých druhů jsou větve mírně převislé, až téměř vodorovně rostoucí. Květy jsou asi 1 cm velké a mají bílou, žlutou, krémovou, růžovou, oranžovou, červenou či tmavě purpurovou barvu, často můžeme vidět dokonce kombinaci více barev. Většina druhů silně voní. Keře kvetou nejčastěji od května do začátku července, některé druhy až do konce srpna. Plody jsou několik centimetrů dlouhé lusky.
Čilimníky milují slunce a sušší stanoviště, proto jim vyhovuje území orientované na jih či západ. Vyžadují dobře prosychající, nejlépe hlinitopísčitou půdu s dobrou drenáží. Na přemokření jsou citlivé, zvláště ve spojení s nízkými teplotami. Janovce jsou sice mrazuvzdorné, ale kombinace nízkých teplot a vlhka, která bývá v zimě v našich podmínkách dosti častá, je může zahubit. Sucho naopak snášejí poměrně dobře. Vzrostlé čilimníky, jež se plně ujaly, se zalévají pouze v době květu nebo při déletrvajícím suchu. Rostliny nesnášejí častější přesazování, protože jejich kořenový systém je málo větvený (to jest bez výraznějšího kořenového vlášení), a při přesazování se tudíž snadno poškodí. Na výživu nejsou náročné, hnojit se nemusí.
Čilimníky vyniknou na zahradě jako solitérní keře, které bohatě kvetou a které v zimě zaujmou zajímavým vzhledem. Ojíněné keře totiž vypadají jako skleněné fontány. Čilimníky se rovněž velmi dobře kombinují s jinými rostlinami, například s jalovci či nízkými formami tmavých jehličnanů. Ve společnosti bříz pak působí velice vzdušně a hezky doplňují také vřesovištní výsadby.
V dobrých podmínkách roste čilimník opravdu rychle, a koupíte-li keř s kořenovým balem, bez problémů se i ujme. Existuje několik druhů tohoto keře, které se od sebe liší vzrůstem a konečnou velikostí, a to dost podstatně. Vybrat si můžete keře rostoucí vzpřímeně či kulovitě, některé čilimníky mají převislé větve, jiné jsou nízké a široce rozložené a najdete i typ poléhavý (téměř plazivý).
Co se týče barev, jednobarevné čilimníky konkurují čilimníkům s květy dvou- i vícebarevnými a věřte, že je opravdu těžké se rozhodnout. Podobně obtížně budete hledat i stejný odstín jedné barvy u různých druhů či
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Čilimník