Téma: 

vřes v zimě


Facebook Twitter Pinterest email tisk

VŘES OBECNÝ

Vřes v zimě

Na záhonech přečká vřes zimu bez problémů. Pouze pokud máte mladé rostliny, je lepší přikrýt je chvojím, textilií nebo alespoň mulčovací kůrou. Vřes v nádobách a truhlících je potřeba obalit netkanou textilií nebo polystyrenem, abyste zabránili vymrznutí kořenů.

Detail odstavce: Vřes v zimě
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: vřes

Dobrý den,chtěla bych vědět zda s e mají květy vřesu na jaře ostříhat.Krasně mě vřes přezimoval a na koncích květů jsou již nové větvičky.Aby znonu vykvetl tak nevím zda ho mám ostříhat od květů.Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Vřes
Odesláno: 26.5.2017 uživatelem Hana
Počet odpovědí: 0

VŘES OBECNÝ

Péče o vřes v záhonu

K bujnému růstu vřes vyžaduje kyselou půdu, světlá a slunná stanoviště. Snese ale i půdy suché a písčité. Rostlina vytváří bohatě kvetoucí polštáře s převážně růžovými, purpurovými až fialovými drobnými květy (najdeme i odrůdy bílé). Sazenice by se měly vysazovat v rozestupech přibližně 25 cm. Vřes se hodí také na zpevňování písčitých svahů. Co se týče vzrůstu, pohybuje se podle jednotlivých kultivarů od 10 až do 70 cm. Pro kompaktní růst a tvorbu bohatých květů se doporučuje vřesy pravidelně na jaře seřezávat. Jinou péči de facto nevyžadují.

Detail odstavce: Péče o vřes v záhonu
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: muškaty

dobry den jak zalivat muškaty v zimě
děkuji renca

Zdroj: diskuze Muškaty
Odesláno: 4.12.2017 uživatelem RENATA
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VŘES OBECNÝ

Vřesovec versus vřes

Vřesovec (Erica) je rostlina natolik podobná vřesu, že ji většina lidí jen těžko rozezná. Dříve byly oba druhy i botaniky řazeny do stejného rodu. Stejně tak jako vřes, najdeme vřesovce především na rašeliništích. Na zahradách jim vyhovuje kyselá i velmi kyselá půda. Nejlépe se mu daří na slunci, ale na rozdíl od vřesu roste i v polostínu, dokonce i ve stínu. Špatně snáší sucho. Nejběžnější u něho je bílá barva květů, jsou ale i odrůdy s růžovými a červenými barvami. Nejpodstatnějším rozdílem je, že vřesovce kvetou brzy na jaře, někdy dokonce i v zimních měsících (únor – duben), zatímco vřes na podzim a v pozdním létě (červenec – listopad). Z tohoto důvodu nesmíme vřesovce na podzim sestříhávat, protože již mají nasazené pupeny na kvetení.

Detail odstavce: Vřesovec versus vřes
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: zazimování čmelína

Takže je dobré po zimě čmelín vyčistit a na jaře opět naplnit ? V hnízdě zůstane vosk,dá se nějak využít?

Zdroj: diskuze Zazimování čmelína
Odesláno: 28.1.2018 uživatelem Anna
Počet odpovědí: 0

VŘES OBECNÝ

Účinky vřesu

Vřes je nejen okrasnou rostlinou, ale patří i mezi významné léčivky. Bývá součástí bylinných směsí a čajů. Vřes je výborným močopudným, desinfekčním a protizánětlivým prostředkem především na močové cesty, dále na gynekologické problémy, zlepšuje odvod tekutin z těla, pomáhá při revmatických onemocněních. Při snížené funkci ledvin je výborným prostředkem pro vylučování kyseliny močové z těla. Dokáže rozpouštět i močové kameny. Kromě toho uklidňuje nervovou soustavu a zlepšuje spánek. Je také potopudný, čehož se dá využít při chorobách z prochladnutí a horečkách. Dá se použít i zevně k omývání ran a při kožních problémech (má stahujících vlastnosti). Pro léčivé účinky využíváme ale jen původní druh, nikoli zahradní kultivary.

Detail odstavce: Účinky vřesu
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: ŠVESTKA

Švestky se nesmí stříhat v zimě, protože hrozí nákaza hobovou chorobou pevník nachový. Nejlepší doba řezu pro mladé stromky je jaro. Vzrostlé stromy je pak nejlepší prořezávat v polovině léta.

Zdroj: diskuze ŠVESTKA
Odesláno: 11.2.2019 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ERICA X DARLEYENSIS - VŘESOVEC

Vřesvřesovec rozdíly

Vřesvřesovce patří do čeledi rostlin vřesovcovitých. Rod vřes však obsahuje pouze jeden druh, a to vřes obecný (Calluna vulgaris – Calluna je odvozeno z řeckého slova „k zametání“, tedy šlo o rostlinu určenou k výrobě košťat; vulgaris je pak odvozeno z latinského slova „běžný, obyčejný“). Vřes obecný byl dříve zahrnut do rodu vřesovců, protože se od sebe liší jen velmi málo. Vřes má listy šupinaté a kratší než vřesovec (kolem 2–3 mm), kvete na podzim, přičemž koruna květů je rozdělena do více samostatných lístků, a listence jsou nahloučeny pod květem. Vřesovců je mnohem více druhů, listy mají jehlicovité, delší než 3 mm a v přeslenech, kvetou obvykle na jaře.

Vřes je nízkorostoucí keř dorůstající výšky 20–50 cm, vzácně až 1 m. Je rozšířen v mnoha zemích Evropy a Malé Asie. Roste v kyselých půdách na výsluní a polostínu. Je převládající dřevinou na vřesovištích a rašeliništích v Evropě až po Turecko a Povolží, najdeme jej rovněž v severozápadní Africe a některých bažinatých porostech a kyselých borových a dubových lesích. Je odolný k okusu a dobře regeneruje po občasných požárech. Je důležitým zdrojem potravy pro ovce a jeleny, kteří se mohou krmit vrcholky rostlin, když sněhová pokrývka mírně pokrývá vegetaci. Vřes kvete na konci léta (spíš začátkem podzimu) růžově nebo růžovofialově, ale občas lze najít i bíle kvetoucí rostliny. Plodem je tobolka.

Detail odstavce: Vřes a vřesovec rozdíly
Zdroj: Erica x darleyensis - vřesovec
Zveřejněno: 1.7.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: muškaty

Zálivka muškátů v zimě závisí na prostředí, ve kterém jsou uskladněny. Čím nižší teplota, tím méně zálivky. Substrát by měl být spíše suchý a neměl by stát ve vodě. Obvykle stačí zalít jednou za týden.

Zdroj: diskuze Muškaty
Odesláno: 5.12.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi


Facebook Twitter Pinterest email tisk

BUXUS

Jak na buxus v zimě

Tato oblíbená okrasná dřevina je mrazuvzdorná a snáší i drsné klimatické podmínky. Jen zimostráz pěstovaný v nádobě musíte zabezpečit tak, aby mu nepromrzl kořenový bal, to znamená přesadit do záhonu, nebo celý umístit na místo, kde v zimě nebude mrznout, třeba na verandu či do zimní zahrady.

Detail odstavce: Jak na buxus v zimě
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: recept utopenci se zelím a křenem

V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?

Zdroj: diskuze Recept utopenci se zelím a křenem
Odesláno: 4.7.2016 uživatelem Inka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DRUHY TÚJÍ

Túje Columbia

Vlastnosti: Rostlina tvoří štíhlý sloup, v zimě má bílé špičky, dorůstá do výšky 15 metrů.

Detail odstavce: Túje Columbia
Zdroj: Druhy tújí
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: kamelie japonska

dobry den. CHtela bych se zeptat na pestovani kamelie na zahradě a jestly muže byt nasazena k plotu do pudy. takze by byla porad venku i v zimě. A jak rychle roste. Dekuji za odpoved

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Odesláno: 11.4.2018 uživatelem helena
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

DRUHY TÚJÍ

Túje Little Champion

Vlastnosti: Rostlina má pravidelný kulovitý tvar, v zimě má nahnědlou barvu a dorůstá do výšky 0,5 až 1 metru.

Detail odstavce: Túje Little Champion
Zdroj: Druhy tújí
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: vřes - stříhání

Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.

Zdroj: diskuze Vřes - stříhání
Odesláno: 28.2.2019 uživatelem Jan Drobilič
Počet odpovědí: 0

DRUHY TÚJÍ

Túje Recurva nana

Vlastnosti: Rostlina má pravidelný kuželovitý tvar, v zimě má nahnědlou barvu a dorůstá do výšky 2 metrů.

Detail odstavce: Túje Recurva nana
Zdroj: Druhy tújí
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: pěstování kamélií

Ani podlahové topení a ani málo světla není pro kamélie to pravé. V létě je dobré ji pěstovat venku nebo na terase a v zimě ji ideálně dát na okenní parapet v místnosti s teplotou okolo 15°C. Každé nedodržení těchto podmínek povede k tomu, že kamélie buď nepokvete nebo nebude vůbec prosperovat.

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Odesláno: 17.2.2014 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Stříhání vřesovce

Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více ji zkracujeme. Vřesovce jsou však obvykle ještě výrazněji barevné, některé mají i zajímavě zbarvené listy.

Stříháme pouze odkvetlé keříky, u ostatních počkáme, až skončí doba jejich květu. Vřesovce kvetou podle druhu v létě, na podzim, ale i v zimě až do časného jara. Stříháním dáme vřesovcům tvar úhledné koule, ony následně hustě obrazí a pokvetou.

Detail odstavce: Stříhání vřesovce
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017

MARANTA BĚLOŽILNÁ

Maranta leuconeura

Tato velice pomalu rostoucí rostlina v noci svinuje listy, jako by spala. Pochází z tropických deštných lesů Střední a Jižní Ameriky. Vyhovuje jí světlé stanoviště bez přímého slunce, a to především v zimě. Na příliš světlém stanovišti rostlině blednou listy. V létě zaléváme 2x až 3x týdně, v zimě stačí jen 1x týdně. Když rostlině nezajistíme dostatečnou zálivku, listy odspodu zežloutnou anebo se objeví skvrny. Vysoká vzdušná vlhkost je pro tuto rostlinu velice důležitá, proto jí dopřejeme každodenní rosení. V období růstu hnojíme jednou za 14 dní standardním tekutým hnojivem, v zimě stačí jednou za měsíc. Tato teplomilná rostlina uvítá běžnou pokojovou teplotu kolem 20 °C, teplota by však nikdy neměla klesnout pod 10 °C.

Detail odstavce: Maranta leuconeura
Zdroj: Maranta běložilná
Zveřejněno: 21.1.2015

KROTON

Kroton pestrý

Jeho český název je podivec pestrý. Kroton lze směle zařadit díky tvaru a barvy jeho listů k těm nejrozmanitějším rostlinám. Pochází z Malajsie a jihovýchodní Asie. Rostlina vyžaduje jasné rozptýlené světlo bez přímého slunce v létě. Čím má kroton blíže ke světlu, tím lépe jsou jeho listy zbarveny. V období vegetace vydatně zaléváme, v zimě zálivku omezíme. Zaléváme vlažnou vodou. Zvýšená vlhkost vzduchu je pro tuto rostlinu nutná, takže listy často mlžíme. V době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem, v zimě postačí 1x za měsíc. Kroton vyžaduje běžnou pokojovou teplotu, v zimě je pak pro něj minimum 15 °C. Výkyvy teplot způsobují opadávání listů. Mléčná šťáva vytékající z krotonu po přelomení stonku je jedovatá. Na pokožce způsobuje vyrážky, po požití nevolnost.

Detail odstavce: Kroton pestrý
Zdroj: Kroton
Zveřejněno: 2.2.2016

ŽIVÝ PLOT Z HABRU

Živý plot v zimě

Listy na podzim sice zhnědnou a uschnou, udrží se však až do jara a opadnou najednou při rašení nových lístků. Habr je tak velmi oblíbený do živých plotů, protože i během zimy tvoří neprůhlednou stěnu. Zde můžete vidět obrázky.

Detail odstavce: Živý plot v zimě
Zdroj: Živý plot z habru
Zveřejněno: 20.12.2018

JAK ZAZIMOVAT HORTENZIE

Zalévání v zimě

V chladném období rostliny odpočívají. Ty, které shodily listy, jako by opravdu upadly do zimního spánku – odložením listí se dřeviny přizpůsobují proměnám ročních období. V zimě, kdy je světla málo, se vláha může proměnit v led a být nedostupná, takže by se jim s velkými listy žilo obtížně. Vypařily by příliš mnoho vody, navíc nejsou odolné vůči mrazu. Kůra pak chrání holé kmeny a větve a dřevina vydrží i zimní sucho.

Na sněhovou nadílku bývají současné zimy skoupé, ale pokud sníh napadne, je ideální izolací a zároveň zajistí přísun vláhy. Z cest ho proto odhrnujte na záhony a pod dřeviny. Pokud se však sněhu ani deště nedostává, občasná závlaha hortenziím prospěje.

Detail odstavce: Zalévání v zimě
Zdroj: Jak zazimovat hortenzie
Zveřejněno: 16.10.2018

BERGENIA CORDIFOLIA

Další druhy Bergenia

Bergenia purpurea

Bergenia purpurea je, jak už její název napovídá, rostlina zbarvená do purpurově červené barvy. Červenou barvu mají jak květy, tak i listy. Tento druh dorůstá do výšky kolem 40 cm.

Bergenia purpurascens

Bergenia purpurascens je velice odolná stálozelená rostlina, charakteristická svými drobnými červenými květy. V dospělosti tento druh dosahuje výšky kolem 30 cm.

Bergenia strachei

Bergenia strachei je na rozdíl od ostatních druhů bergenií náchylnější na mrazivé počasí, její listy v zimě umrzají, ale ani to nebrání květům, aby vykvétaly brzy na jaře. Barva květů Bergenia strachei je růžová.

Bergenia ciliata

Bergenia ciliata je rostlina zdobená drobnými růžovými kvítky a stejně jako Bergenia strachei je náchylnější na mrazivé počasí a její listy v zimě také zmrznou.

Bergenia crassifolia

Bergenia crassifolia je o něco menší odrůda než předchozí druhy, její lodyhy většinou nepřesáhnou délky 30 cm a květy mají krásnou červenou barvu.

Detail odstavce: Další druhy Bergenia
Zdroj: Bergenia cordifolia
Zveřejněno: 21.11.2015

ZELENEC

Pěstování

Je prokázáno, že zelenec zbavuje vzduch v místnosti toxických látek a některých choroboplodných zárodků. Jeho pěstování je jednoduché. V létě snese teplotu 20 až 25 °C, v zimě nejlépe 10 až 15 °C, teplota by ale neměla klesnout pod 7 °C. Rostlina dobře snáší slunné i stinné stanoviště, kultivary s pruhovanými listy se ale nejlépe vybarví na slunci. V létě je možné i umístění na venkovní stanoviště. V době vegetace musí být zálivka hojná, vyhnout byste se však měli přemokření substrátu. V zimě zálivku mírně omezte. Je-li to možné, používejte k zálivce měkkou (dešťovou) vodu. V létě prospěje vzdušná vlhkost okolo 70 %, při vyšších hodnotách se mohou objevit zahnědlé špičky listů. V zimě (při snížení teploty) je vhodné snížit i vzdušnou vlhkost. Přesazování je vhodné na jaře (ale v podstatě je možné kdykoliv) do směsi pařeništní zeminy, rašeliny, drnovky a písku, smíchané v poměru 2:1:1:1, pH by mělo být v rozmezí 6-7,5. Starší rostliny obvykle postačí přesadit 1x za dva roky, mladší třeba přesazovat i 2x ročně. Zahnědlé konce listů se objevují při pěstování v příliš suchém nebo příliš vlhkém vzduchu, nebo při nadměrné zálivce, nebo při podvýživě (pak je třeba přesadit nebo přihnojit). Pokud v zimě listy blednou, žloutnou, poklesávají či opadávají, bývá příčinou vysoká teplota nebo nedostatek světla. Jestliže se během zimního období objeví na listech hnědé proužky, pak je obvykle příčinou mnoho vody při pěstování v chladném prostoru (takže je třeba zalévat méně). Jsou-li listy v době vegetace hnědě puntíkované, žloutnou či opadávají, pak jde zřejmě o příliš suchý substrát.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Zelenec
Zveřejněno: 27.2.2018

JAK ZAZIMOVAT HORTENZIE

Příprava na zimu

Hortenzie v zimě snadno omrznou. Následující jaro obrazí od kořenů, takže sice přežijí, ale nekvetou.

Při pěstování venku tedy zabezpečte hortenzie na zimu aspoň deseticentimetrovou vrstvou mulče nebo lehkým kompostem, suchým listím a ještě je překryjte větvičkami chvojí.

Výhony nesestříhávejte na podzim, ale až na jaře po vyrašení nových výhonů.

Postup zazimování venku:

  • Ke kořenům přihrneme dostatečné množství hrabanky nebo listí.
  • Nadzemní části obalíme bílou netkanou textilií, která je prodyšná a přitom rostliny ochrání dostatečně, jen ji musíme důkladně upevnit. Igelitová fólie není vhodná, protože se působením slunečních paprsků prostor uvnitř ohřeje na poměrně vysokou teplu a v noci se pak zase prudce ochladí, což rostlinám nesvědčí.
  • Nakonec kolem hortenzií hustě zapícháme chvojí. Zajistíme tím nejen stabilitu netkané textilie, ale vytvoříme i další vrstvu tepelné izolace a zabráníme teplotním výkyvům mezi dnem a nocí.
  • Pokud je dlouhodobě sucho a zem nezamrzá, průběžně rostliny mírně zaléváme i v zimě.

Detail odstavce: Příprava na zimu
Zdroj: Jak zazimovat hortenzie
Zveřejněno: 16.10.2018

KALOKVĚT – AGAPANTHUS AFRICANUS

Kalokvět pěstování

Kalokvět není náročnou rostlinou na pěstování. V prvé řadě vyžaduje hodně světlé stanoviště. Má rád teplo, proto ho v létě zaléváme dostatečně, ale v zimě musí mít chladnější teploty, a to mezi 5–12 °C. V této době je třeba také zálivku omezit na minimum. Rostlinku přesazujeme jen v nejnutnějším případě, je lepší, když bude mít těsnější květináč. Pak nám lépe pokvete. Rostlina nevyžaduje rosení. Množení provádíme dělením při přesazování vždy na jaře. Nejlépe jednou za 4–5 let. Velkou výhodou je, že rostlinu napadají škůdci jen velmi zřídka.

Detail odstavce: Kalokvět pěstování
Zdroj: Kalokvět – Agapanthus africanus
Zveřejněno: 14.3.2015

VŘES OBECNÝ

Množení vřesu

Šlechtěné odrůdy vřesu na zahradě množíme dvěma způsoby. Buď hřížením, nebo pomocí řízků. Při hřížení ohneme delší výhonek rostliny k zemi. V místě, kde se dotýká země, ho lehce nařízneme, zasypeme zeminou a zatížíme např. kamenem. Po nějaké době se v zářezu vytvoří kořínky a tento mladý, nový výhonek od mateřské rostliny můžeme odříznout. Množení pomocí řízků je nejvhodnější provádět v červenci až srpnu. Z vyzrálých větévek, nejlépe dvouletých keříků, nařežeme vrcholové řízky asi 10 cm dlouhé. Ty zasadíme do směsi rašeliny a písku, udržujeme stálou vlhkost. Do podzimu by pak řízky měly zakořenit.

Detail odstavce: Množení vřesu
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015

VŘES OBECNÝ

Pěstování vřesu v truhlíku

Vřesy lze úspěšně pěstovat i v truhlících a různých nádobách. Mohou tak zdobit balkony, terasy nebo zápraží po celý rok. Aby se rostlinám dařilo, nejdůležitější je opět půda. Nesmí obsahovat vápno a sazenice je dobré podsypat rašelinou nebo lesní hrabankou. Pro umístění pak stejně jako na záhonech vybíráme světlá a slunná stanoviště. Vřesy pravidelně zaléváme měkkou vodou, substrát raději nenecháváme příliš vyschnout. Stačí ale jen mírně vlhký, dobrá je rovněž drenáž na dně nádoby. Jednou za dva až tři týdny rostliny přihnojujeme přípravky bez vápna.

Detail odstavce: Pěstování vřesu v truhlíku
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015