Téma: 

vřesy na jaře


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Rozdíly

Vřesy kvetou od srpna po dobu celého podzimu. Kdežto vřesovce kvetou na jaře a na podzim, podle konkrétního druhu. Vřesovce vykvétají postupně jednotlivými kvítky po celé délce jednoletých výhonů, tedy těch, které narostly tento rok. Starší výhony nekvetou. Proto nastává situace, že z krásného hustého kompaktního keříku zakoupeného v zahradnictví po několika letech vznikne z našeho pohledu opelichaný, nevzhledný keřík se spoustou holých větviček.

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Stejně tak stříháme i vřesovce kvetoucí v létě. Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více řežeme.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: řez vinné révy na podzim

Hlavní doba prořezávání je počátkem zimy (koncem listopadu nebo prosince). Když budete prořezávat na jaře, tak z ran bude vytékat sladká tekutina, která jednak vysílí rostlinu a zároveň se na sladkém podkladu začnou vyvíjet bakterie, které budou dál ničit vaši révu. Na jaře a v létě se dělá jen vylamování výhonů: zde je k tomu více informací: www.ceskenapady.cz/k…

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Odesláno: 14.9.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Jak provést zastřižení vřesu

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Vřesy můžeme zkrátit i o 2/3 (na rostlině musí zůstat vždy něco zeleného, jinak již neobroste), zatímco z pomalu rostoucích vřesů a erik odstraňujeme pouze odkvetlá květenství.

Pro vřesy volíme zásadně maximálně slunné stanoviště. V polostínu a ve stínu nikdy nedocílíme hustých a kompaktních rostlin s bohatým kvetením. Kultivary s barevným (žlutá až oranžová) olistěním budou mít nevýraznou světlezelenou barvu. Pro plné vybarvení potřebují slunce.

Vřes kvete v průběhu léta a na podzim.

Stříháním dáme vřesům tvar úhledné koule, která do léta hustě obrazí a pokvete. Zanedbáme-li každoroční řez, keříky vřesu se rozklesnou a vytáhnou do několika zdřevnatělých výhonů s květy na jejich konci.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: katalpa

Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 6.9.2017 uživatelem Monika Heřmanová
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

VŘES OBECNÝ

Pěstování vřesu v truhlíku

Vřesy lze úspěšně pěstovat i v truhlících a různých nádobách. Mohou tak zdobit balkony, terasy nebo zápraží po celý rok. Aby se rostlinám dařilo, nejdůležitější je opět půda. Nesmí obsahovat vápno a sazenice je dobré podsypat rašelinou nebo lesní hrabankou. Pro umístění pak stejně jako na záhonech vybíráme světlá a slunná stanoviště. Vřesy pravidelně zaléváme měkkou vodou, substrát raději nenecháváme příliš vyschnout. Stačí ale jen mírně vlhký, dobrá je rovněž drenáž na dně nádoby. Jednou za dva až tři týdny rostliny přihnojujeme přípravky bez vápna.

Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: fíkusy druhy a pěstování

Fikus snese tvarování. Klidně ho sestříhejte jak potřebujete. Lepší je to dělat na jaře.

Zdroj: diskuze Fíkusy druhy a pěstování
Odesláno: 28.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

VŘES OBECNÝ

Péče o vřes v záhonu

K bujnému růstu vřes vyžaduje kyselou půdu, světlá a slunná stanoviště. Snese ale i půdy suché a písčité. Rostlina vytváří bohatě kvetoucí polštáře s převážně růžovými, purpurovými až fialovými drobnými květy (najdeme i odrůdy bílé). Sazenice by se měly vysazovat v rozestupech přibližně 25 cm. Vřes se hodí také na zpevňování písčitých svahů. Co se týče vzrůstu, pohybuje se podle jednotlivých kultivarů od 10 až do 70 cm. Pro kompaktní růst a tvorbu bohatých květů se doporučuje vřesy pravidelně na jaře seřezávat. Jinou péči de facto nevyžadují.

Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Výsadba vřesů a vřesovců

Jednotlivé sazenice by se měly vysazovat v rozestupech kolem 25 cm. Lépe vypadá, pokud vysadíme vždy skupinku několika sazenice stejného druhu a odrůdy společně. Nežli se rozrostou, což u vřesů a vřesovců trvá delší čas, volné plochy mezi nimi je ideální pokrýt mulčovací kůrou. Právě pro kyselomilné rostliny je tato kůra nejvhodnější.

Vřesy a vřesovce nerostou příliš rychle, lze je však poměrně snadno množit hřížením (nejlépe na konci léta a na podzim) i řízkováním (v létě).

Půda by měla být kyselá, lehčí a dobře propustná. Vápník tyto rostliny vyloženě nesnášejí. Vhodný substrát sestává z rašeliny, písku, menšího podílu kyselé či neutrální zahradní zeminy a případně kůrového humusu. K dostání je i speciální zemina pro vřesovištní rostliny, a zrovna tak hnojivo, které také nesmí obsahovat vápník. Dále je třeba zalévat měkkou, nejlépe dešťovou vodou (tvrdá vřesům nesvědčí právě kvůli obsahu vápníku). Vřesy příliš zálivky nepotřebují, ovšem s výjimkou mladých, ujímajících se sazenic a dlouhodobých období sucha a horka.

Vysazujeme na jaře (od března do května) nebo na podzim (od října do listopadu). Keříky vysazujte kvetoucí, abyste mohli daný kultivar ve vřesovišti správně barevně umístit a sladit s jinými rostlinami. Vzdálenost mezi rostlinami při výsadbě by měla odpovídat jejich výšce. V případě nižších druhů to může být dvacet centimetrů, u vyšších druhů od třiceti do padesáti centimetrů.

Kořeny těchto rostlin nemají příliš v lásce okopávání, na což byste neměli zapomínat. I proto se doporučuje důkladně odstranit veškerý plevel již při zakládání vřesoviště.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: zazimování čmelína

Takže je dobré po zimě čmelín vyčistit a na jaře opět naplnit ? V hnízdě zůstane vosk,dá se nějak využít?

Zdroj: diskuze Zazimování čmelína
Odesláno: 28.1.2018 uživatelem Anna
Počet odpovědí: 0

STŘÍHÁNÍ OSTRUŽIN

Prořezávání ostružin

Vzpřímeně rostoucí odrůdy se pěstují v řadách, podobně jako maliník. Dvouleté odplozené výhony se po sklizni nebo až na jaře u země odstřihnou, silné jednoleté rostliny se zkracují na jaře o třetinu délky, jejich obrost na 1–3 pupeny. Slabé jednoleté výhony se v létě odstraňují. Plazivé odrůdy se zkracují na jaře asi na 2 m a vyvazují se k drátěnce. Jejich postranní obrost se v létě zkracuje asi na 40 cm. Protože jsou méně mrazuvzdorné, musí se v polohách s většími zimními mrazy výhony na zimu sundat z drátěnky a položit na zem, aby byly přikryty sněhem nebo chvojím.

Zdroj: Stříhání ostružin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: línání psů

Mám problém , můj pes místo na jaře líná v největších mrazech v lednu .Dokáže mi někdo odpovědět ?Děkuji BRANKA

Zdroj: diskuze Línání psů
Odesláno: 23.1.2017 uživatelem BLANKA MANISOVA
Počet odpovědí: 0

PÉČE O PLEŤ

Péče o pleť na jaře

Na jaře se už nemusíme chránit před mrazem a chladem. V jarním období je nejdůležitější hydratace pleti a působení proti jejímu stárnutí, spojené s ochranou pokožky proti slunečnímu záření. Pokud má pokožka sklon k pigmentovým skvrnám, je nutné začít používat opalovací ochranné přípravky s vyšším ochranným faktorem, jinak postačí běžný denní krém s UV filtrem a výživný noční krém.

Zdroj: Péče o pleť
Zveřejněno: 8.8.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: tinktury

Dobrý den,
na jaře jsem vyrobila vlastní tinkturu z více druhů stromů.
Vadí tato směs, nebo jí můžeme užívat?
děkuji
Jana

Zdroj: diskuze Tinktury
Odesláno: 24.6.2016 uživatelem Janah
Počet odpovědí: 0

POSTŘIK ČESNEKU

Ošetření česneku na jaře

Ošetřují se jen porosty zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře buď formou postřiku, nebo zálivky. Postřik je třeba provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a o dva týdny později ho zopakovat. Zálivka se provádí jen jednou, a to 14 dnů po prvním zmiňovaném oteplení. Všechny povolené přípravky se mohou aplikovat ve formě postřiku, Basudin a Sumithion i ve formě zálivky. Do postřikové kapaliny je nutno přidat smáčedlo.

Zdroj: Postřik česneku
Zveřejněno: 10.4.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Rust vlasu

Dobrý den,zkuste výtažek z kořene lopuchu.Pozor lopuch se musí sklízet brzy na jaře nebo na podzim.

Zdroj: diskuze Rust vlasu
Odesláno: 15.7.2016 uživatelem Franek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PROČ JSOU VRÁSKY NA JAŘE HLUBŠÍ A PLEŤ MÉNĚ HEZKÁ?

Kvalitní kosmetika

Péče, kterou pokožce dopřejeme, má významný podíl na jejím vzhledu. Správnou kosmetikou můžeme zahladit nechtěné skvrny, kruhy po očima, žilky, odstranit pnutí a podráždění pokožky anebo zmenšit póry u mastné pleti. Volba kosmetiky by měla odpovídat typu pleti. Na jaře můžeme volit i péči s obsahem ovocných kyselin, které mají jemný peelingový efekt, dále s obsahem vitaminů (C, E, A), kolagenem, kyseliny hyaluronové. Výborným pomocníkem je koenzym Q10 v krémech.

Zdroj: Proč jsou vrásky na jaře hlubší a pleť méně hezká?
Zveřejněno: 22.3.2012


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: komule davidova pěstování stříhání

Je možné Komuli zkrátit aspoň o polovinu již na podzim a na jaře opět do požadované velikosti ? Obávám se rozlomení přes zimu.Děkuji za radu

Zdroj: diskuze Komule davidova pěstování stříhání
Odesláno: 18.8.2016 uživatelem Dagmar
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu totiž hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Katalpa Nana

Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu a letos na jaře ještě neobrazila. Mám o ni strach. Je to v pořádku, teprve koření a obrazí příštím rokem ? Děkuji

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 30.5.2017 uživatelem Diana
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE

Stříhání hortenzie

Hortenzie stříháme zásadně až na jaře, koncem léta po odkvětu odstřihneme jen suchá květenství nebo uschlé části výhonů. Buďte však opatrní, a dříve než sáhnete po nůžkách, přesvědčte se, jaký druh hortenzie přesně máte. Ne každý kultivar totiž snese řez v kteroukoliv roční dobu. Nesprávně zvolený řez může mít za následek to, že vám hortenzie nepokvete.

Například hortenzie stromečkovitá a hortenzie latnatá tvoří květní pupeny teprve během jara, a proto je seřízněte až u země nad prvním párem pupenů někdy v únoru nebo březnu, rozhodně však předtím, než rostlina vyraší, tedy před počátkem vegetační sezony. Tento řez by měl být radikální, protože nové květy se zakládají na mladých letorostech, prořezávejte každoročně jednoleté výhony hluboko, přibližně na jedno až dvě očka.

Jinak je tomu u hortenzie velkolisté, která sice také kvete v létě jako předchozí dva druhy, ale na květ nasazuje už na sklonku předchozí vegetační sezony. Proto na jaře odstraňujte jen zaschlá květenství a případně zmrzlé výhony nad prvním zeleným párem pupenů. Platí to i pro následující druhy: hortenzii pilovitou, hortenzii dubolistou, hortenzii Sargentovu a hortenzii drsnou. Pro vytvoření silných květních pupenů prořežte keře od května do poloviny června nad 3. až 4. očkem (pupenem). Výhony ukončené květním pupenem nesmíte na jaře odstraňovat, protože květní pupeny se zakládají již v předcházejícím roce.

Zdroj: Pěstování hortenzie
Zveřejněno: 1.7.2014

CO S MUŠKÁTY NA JAŘE

Co s muškáty na jaře

Když se konečně dočkáte očekávaného jara, je na čase začít s muškáty znovu pracovat. Zakraťte jejich výhony, odstraňte všechny zaschlé a nezdravé výhonky a přesaďte rostliny do nového substrátu, protože necháte-li je v tom starém, nemůžete čekat, že se jim bude dařit stejně jako v roce předchozím. Při přesazování použijte buď zakoupenou zeminu určenou pro pěstování muškátů, nebo si zeminu sami připravte. Muškáty potřebují dobře propustnou půdu obohacenou živinami, toho dosáhnete, když smícháte zeminu, kompost a písek, to vše v poměru 2 : 1 : 1. Mějte na paměti, že by zemina neměla být příliš přehnojená, aby vám muškáty nerostly obrovskou rychlostí a nebyly pak řídké, slabé a vytažené, nebo aby naopak neměly výživy málo a zůstaly zakrnělé. Čeho se ale nemusíte bát, je, že by v případě málo prohnojené zeminy nekvetly. Budete-li mít muškáty přesazené, je ještě potřeba počkat, až přestane mrznout, pak je můžete dát ven, ale pozor, jsou choulostivé na každý mráz, takže opravdu až po mrazech.

Zdroj: Co s muškáty na jaře
Zveřejněno: 28.2.2016

CO S MUŠKÁTY NA JAŘE

Uskladnění muškátů přes zimu

Protože nejsou muškáty jednoletky, ale trvalky, je dobré uskladnit je na podzim k přezimování a na jaře znovu obnovit, abyste nemuseli kupovat stále nové rostlinky. Důležité je, abyste našli ve svém obydlí vhodné místo, kam muškáty přes zimu uskladnit. Necháte-li je venku, zimu určitě nepřežijí. Je potřeba je schovat do místnosti, kde nemrzne, ale je zde dostatek světla a ideální teplota by se měla pohybovat od 5 do 10 stupňů. Necháte-li muškáty přes zimu v pokojové teplotě, budou mít pořád snahu růst, tím si neodpočinou, vysílí se a v dalším roce pak nebudou tak hezké a bohaté. Máte-li muškáty převislé, není potřeba je uskladňovat celé, zkraťte jim výhony na 20 cm. V případě vzpřímených či anglických muškátů můžete rostliny nechat tak, jak jsou.

Během zimního období vám mohou muškáty opadat, ničemu to nevadí, jen nenechávejte suché listy v nádobě, abyste zbytečně nenapomáhali šíření plísní a škůdců. Zálivku v tomto období omezte na minimum, postačí jednou za 1 až 2 měsíce.

Zdroj: Co s muškáty na jaře
Zveřejněno: 28.2.2016

PROČ JSOU VRÁSKY NA JAŘE HLUBŠÍ A PLEŤ MÉNĚ HEZKÁ?

Sport a pohyb ovlivňují mládí

Na první pohled jedinou souvislost mezi pohybem a krásou vidíme přes štíhlé kontury. Pohyb prokrvuje, posiluje stěny cév a zlepšuje výživu pleti, je skvělým prostředkem pro její zpevnění a pružnost. Sportovci mají také rychlejší regeneraci organizmu po zranění, snadněji se hojí.

Autor: redakce krasojízda.cz

Zdroj: Proč jsou vrásky na jaře hlubší a pleť méně hezká?
Zveřejněno: 22.3.2012

STŘÍHÁNÍ OLEANDRU

Množení

Oleandr rozmnožujte na jaře a v létě stonkovými řízky. Na jejich spodní části by měl stoprocentně zůstat malý kousek kůry pocházející z hlavního stonku. Zakořeníte je pohodlně v zemině anebo ve vodě. Právě ta se používá na množení častěji. Po výsadbě potřebuje rostlina oleandru dostatek dusíku přímo v substrátu. Při růstu se vyplatí využívat spíše hnojiv doplňujících živiny. Stonky získáte právě sestřihem oleandru.

Zdroj: Stříhání oleandru
Zveřejněno: 29.4.2017

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Stříhání vřesovce

Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více ji zkracujeme. Vřesovce jsou však obvykle ještě výrazněji barevné, některé mají i zajímavě zbarvené listy.

Stříháme pouze odkvetlé keříky, u ostatních počkáme, až skončí doba jejich květu. Vřesovce kvetou podle druhu v létě, na podzim, ale i v zimě až do časného jara. Stříháním dáme vřesovcům tvar úhledné koule, ony následně hustě obrazí a pokvetou.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017

CO S MUŠKÁTY NA JAŘE

Množení muškátů

Muškáty lze množit dvěma způsoby, a to semenným nebo u nás asi nejčastěji používaným způsobem – řízkováním. Řízkování provádějte v aktivním období, ne v době, kdy muškát odpočívá. Seřízněte vrcholek muškátu těsně pod kolénkem, nechte zaschnout nejlépe do druhého dne, ale ne na slunci. Poté odstraňte spodní list a zapíchněte do zeminy smíchané z písku a rašeliny, ta nesmí být přelitá, aby výhonek hned neuhnil. Stejně tak tento řízek můžete dát do sklenice s vodou, a až pustí kořeny, přesadit ho do substrátu.

Zdroj: Co s muškáty na jaře
Zveřejněno: 28.2.2016

PROČ JSOU VRÁSKY NA JAŘE HLUBŠÍ A PLEŤ MÉNĚ HEZKÁ?

Změna v jídelníčku

Měli bychom se soustřeďovat na příjem takových potravin, které nám pomáhají a dobíjí energii. Vynechat se doporučuje těžká, smažená a tučná jídla, dále cukrovinky, slazené nápoje, džusy. Tyto potraviny překyselují organizmus. Zelenina je vhodnější než ovoce, které je vhodné jíst jen dopoledne pro vysoký obsah cukru. Denně bychom měli zkonzumovat 8 kusů zeleniny, čím si zajistíme dostatek přirozených antioxidantů. Mléčné výrobky zahleňují, ale pokud vám jejich konzumace nečiní žádné potíže, klidně si je dopřejte.

Zdroj: Proč jsou vrásky na jaře hlubší a pleť méně hezká?
Zveřejněno: 22.3.2012

CO S MUŠKÁTY NA JAŘE

Škůdci a choroby u muškátů

I muškáty mají své choroby, nemoci a škůdce. Nejčastěji je trápí mšice, třásněnky a molice. Všichni tito zákeřní škůdci útočí na rostlinu na povrchu a zbavíte se jich chemickým postřikem. A s jakými že chorobami a nemocemi se u muškátů můžete setkat? Tak především je to kadeřavost a plíseň šedá. Kadeřavost poznáte podle žlutých skvrn na listech, které následně zasychají, a plíseň šedou podle šedobílého povlaku, který muže být na listech, stoncích, ale i květech. Vždy je potřeba napadené části rostlin odstranit a ošetřit vhodným postřikem, který zakoupíte v květinářství nebo hobby marketech.

Zdroj: Co s muškáty na jaře
Zveřejněno: 28.2.2016

PÉČE O TRÁVNÍK

Trávník na jaře

Trávník musíte na jaře především rozdýchat a dodat mu živiny. Než začnete s prvním sekáním trávy, měli byste z něj odstranit mech a odumřelý rostlinný materiál, tedy listy a jiné organické zbytky. Trávník je nutné prořezat, zbavit mechu, provzdušnit a pohnojit.

Aby byl okrasný trávník hustý a sytě zelený, potřebuje dodávat ve velkém množství především dusík – N, ale i ostatní živiny. Hnojením trávě zároveň pomůžete, aby se lépe prosadila proti plevelu a mechu. Předejdete tak i problémům s chorobami. Pravidelné hnojení podporuje růst husté, zdravé a jasně zelené trávy. Nejdůležitější je hnojení hned na počátku vegetačního období, tedy z jara. Nejprve trávník poprvé posečte a potom jej při zatažené obloze pohnojte. Nedělejte to při slunečném počasí, aby hnojivo v kombinaci se slunečními paprsky trávu nespálilo. Po pohnojení by měla následovat důkladná zálivka. Rozdíl mezi hnojeným trávníkem a trávníkem trpícím nedostatkem dusíku je patrný na první pohled. Na trhu je řada kapalných hnojiv, která se přidávají přímo do zálivky, nebo hnojiva ve formě granulí, jež můžete rovnoměrně rozsypat po trávníku. Důležité je skutečně rovnoměrné posypání, jinak za pár týdnů uvidíte nesouměrné zelené plochy a velmi rychle tak zjistíte, které části trávníku se dostalo hodně živin a které málo. Proto je vhodné použít na větší plochy rozmetač. Druhé hnojení provádějte v květnu až červnu. A pokud chcete trávníku dopřát opravdu nejlepší péči, myslete i na třetí hnojení v srpnu. Tehdy by neměl být hlavní složkou hnojiva dusík, ale draslík. Jinak může váš trávník ztratit mrazuvzdornost.

Zdroj: Péče o trávník
Zveřejněno: 27.2.2015

STŘÍHÁNÍ OLEANDRU

Zazimování oleandru

Kdyby u nás bylo o pár stupňů více, lemovaly by nám různobarevné oleandry zahradní cesty a stínily okna domů. Bohužel tomu tak není, a tak se začátkem každé zimy oleandry v květináčích stěhují do nezamrzajících prostor, chat, suterénů domů nebo chodeb. A na jaře je znovu vynášíme. Stěhování mohutných oleandrů v těžkých nádobách dovnitř a jejich jarní vynášení ven představuje náročnou akci i pro několik lidí. Kdo se tomu chce vyhnout, zaměří se na malé keříky nebo si možná troufne vypěstovat oleandrové bonsaje, které udivují něžnými miniaturními kvítky.

Na přezimování přeneste oleandr na podzim, nejčastěji koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě vyrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil. Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 do 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8–12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně. Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.

Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly. Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené. Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.

Zdroj: Stříhání oleandru
Zveřejněno: 29.4.2017