Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

VÝCHOVNÝ ŘEZ ŠVESTEK

OBSAH

Výchovný řez švestek

Hned po vysazení je nutný výchovný řez, který dá základ správnému tvaru koruny. Měl by se provádět pravidelně a důkladně. V průběhu prvního roku se kmen zkracuje přibližně na metr. Ideálním časem pro tento zásah je jaro. Příští rok je nutné ve stejnou dobu pokračovat. Vyberou se pouze tři nebo čtyři větve, ty se zkrátí o půlku, ostatní můžou více, vznikne z nich v budoucnu koruna. Později se jen provádějí řezy, jimiž se koriguje tvar, a to také na jaře. Nejčastěji se doporučuje pyramidálně dutá koruna, u níž chybí střední výhon. Zároveň se odstraní všechny větve, které překážejí těm hlavním.

Zdroj: Řez švestek

Poradna

V naší poradně s názvem POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Knedla.

Jsem začínající pěstitel švestek.Zajímám se o postřik švestek.Kdy a na co a čím provádět potsřik od začátku roku a až do zimy.Chci si o tom udělat přehled.Nebo
kde bych se o tom názorně mohl dočíst.
Děkuji Knedla jos.Valašské Meziříčí

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejdůležitější je, aby švestky při sklizni nebyly červivé. Tomu se dá zabránit postřikem aplikovaným ve třetím červnovém týdnu s opakováním po třech týdnech. K postřiku lze použít: KARATE, KUNG-FU, MATADOR, DEMAND CS, TRIAZICIDE, HOT SHOT, REAL KILL. Další možné postřiky pro tyto účely jsou DECIS AL, DECIS FORTE, DECIS MEGA, DECIS PROTEC, DELCAPS 050 CS, DELMETROS 100 SC, DELTOP 050 CS, FAST M, GRANPROTEC, K-OBIOL EC 25, KORON 100 SC, POLECI, PROTEUS 110 OD, SCATTO.
Jinak péče o švestky není obtížná. V březnu prvního a druhého roku zapravte do půdy půl kila organického hnojiva nebo dobře vyzrálého hnoje a v květnu prvního a druhého roku jeden šálek dusičnanu vápenatého. V následujících letech můžete přidat 2/3 šálku dusičnanu vápenatého v březnu a v srpnu. Zajistěte dostatek vody pro mladé stromy během suchého počasí. Umístěte rozdrcenou kůru nebo jiný kompost kolem stromu, abyste pomohl se zadržováním vody; buďte však opatrný, abyste se nedotkl kmene.

Zdroj: diskuze Postřik švestek

Kdy a jak stříhat švestky

Stříhání švestek je základem pro velkou úrodu. Řez by se měl provádět pravidelně a rozhodně se přitom nebojte být poměrně razantní. Hned po vysazení na vás čeká takzvaný výchovný řez, kterým založíte správný tvar koruny. Během prvního roku byste měli kmen zkrátit přibližně na metr. Ideální čas k tomuto kroku nastává na jaře. Příští rok ve stejnou dobu musíte pokračovat. Vyberte pouze tři čtyři větve, které zkrátíte o půlku, ostatní můžete více. Z těch také v budoucnu vznikne koruna. Dál vás čeká už jen řez, kterým zkorigujete tvar, a to také ve stejnou dobu, to znamená na jaře. Nejvhodnější je řez s takzvanou pyramidálně dutou korunou, kde chybí střední výhon. Pryč při něm musí všechny větve, které překážejí těm hlavním. Mnohé z nich by se nakonec samy postupem času mohly vylomit, protože rostou v ostrém úhlu a nezvládnou váhu plodů. V nejhorším případě by se mohl zničit i celý strom. Uvedeným krokem tomuto účinně předejdete.

Zdroj: Řez švestek

Diskuze

V diskuzi PRASKÁNÍ KMENŮ U ŠVESTEK A SLÍV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.

Na dozrávajícím kmenu švestky a slívy mám popraskaný kmen mladého stromku jako když ho pořežu nožem.Prosím poraďte.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.

prosím o radu jak zabránit ,praskání kůry kmenů švestek a jabloní

Zdroj: diskuze Praskání kmenů u švestek a slív

Výchovný řez

U tohoto řezu jsou vždy větve stříhány podobně jako u řezu po výsadbě. Dodržujeme pravidlo, aby se nové větve nekřížily, nebyly napadeny chorobami či škůdci, nebo byly dokonce suché.

Výchovný řez spočívá v založení dalšího patra řezem. Stejně jako u spodního patra se větve budou řezat tak, aby se mohly rozvětvit do dvou směrů.

Větve by neměly růst ani příliš vodorovně, ani příliš kolmo vzhůru. Ideální sklon je kolem 30 až 45°. Příliš vodorovné větve se po násadě plodů mohou ohýbat k zemi, naopak příliš kolmé větve zase nemívají mnoho plodů, neboť na kolmých větvích se spíše tvoří pupeny listové.

Zdroj: Řez ovocných stromů

Poradna

V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.

Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.

Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..


diky za vysvetleni

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.

Zdroj: diskuze Stříhání švestek

Řez švestek na obrázku

Zde si můžete prohlédnout fotografie zachycující řez slivoní.

Zdroj: Řez švestek

Poradna

V naší poradně s názvem GINKO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica Zemková.

Prosím o radu , koupila jsem si Ginko jako 70 ti cm proutek, nevím zda ho mám zastřihnout, aby se rozvětvil, nebo ho nechat ještě růst do výšky jaký chci mít kmínek. Ten samý problém mám s dřínem, jeden 2 metrový šlahoun. Prosím o radu. Děkuji mockrát

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Ginkgo stromy potřebují prořezávat pouze jednou ročně během vegetačního klidu na konci zimy. Konkurenční větve odstraňte ostrými zahradními nůžkami. Vzhledem k tomu, že tyto stromy dozrávají, aby měly velké koruny, můžete se rozhodnout zúžit jejich tvar. Zastřižením hlavní větve dosáhnete založení koruny a můžete tak nastavit její výšku, takže se vplatí počkat, až tam proutek doroste.
Dřín má tendenci tvořit více vůdčích stonků a pro kontrolu velikosti budete muset odříznout výhonky, které se objeví. Chcete-li rostlinu vycvičit jako malý strom, vyberte hlavní výhon jako kmen a poté systematicky odřezávejte konkurenční výhonky. Tento druh lze také snadno prořezávat, aby se udržoval jako rostlina živého plotu. Nejlepší načasování pro výchovný řez je bezprostředně poté, co květy na jaře odkvetou, ale uvědomte si, že při prořezávání přijdete o plody pro danou sezónu.

Zdroj: diskuze Ginko biloba keř řez pěstování

Postřik švestek po odkvětu

Postřik švestek po odkvětu se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte se a sedmý den rozmíchejte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujte.

Zdroj: Postřik švestek

Druhy řezů u švestek

Výchovný řez – v prvních letech po vysazení u švestek, slív, renklód i mirabelek, stejně jako u ostatních ovocných druhů, používáme výchovný řez, abychom zapěstovali správný základ koruny. Výhony prvního patra musí být vždy seříznuty do jedné roviny, aby rostly stejnoměrně a zůstaly podřízeny střednímu výhonu (terminálu). Kdybychom výhony sestřihli nestejnoměrně, ty silně zakrácené by rostly jen slabě, a naopak výhony slabě zakrácené by rostly silně. Při založení prvního patra ponecháváme na kmínku tři až čtyři kosterní větve v dostatečném odstupu od sebe. Další větve vyrůstající od prvního patra zakládáme střídavě na vzdálenost. Dbáme rovněž na to, aby kosterní větve nevyrůstaly v ostrém úhlu nasazení – při větší násadě plodů by se mohly vylomit nejen větve, ale mohl by se „rozčísnout“ i celý strom. V dalších letech zkracujeme už jen výhony delší než 60 cm, bez řezu by se totiž dolní pupeny změnily na spící, nebo by se z nich vyvinuly slabé trnovité výhony s krátkou životností.

Udržovací řez – nejvhodnějším tvarem stromů peckovin pro malé zahrady je čtvrtkmen nebo zákrsek s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu (terminálu). Hlavní větev vyřízneme při založení druhého patra, čímž udržíme stromek ve výšce přijatelné pro snadnější sklizeň i ošetřování. Protože se však málovzrůstné kultivary slivoní s nadměrnou plodností brzy vyčerpají, doporučuje se na jaře udržovací řez, který má zmlazující účinky. Pokud roční přírůstky nejsou menší než 40 cm, můžeme řez omezit jen na průklest.

Zmlazovací řez – ten posílí plodnost. U stromů, které mají menší přírůstky, se výrazně snižuje plodnost, a proto musíme provést zmlazovací řez koruny, kdy zkracujeme hlavní větve o 50–100 cm, což je dvou- až tříleté dřevo. Nejlepší doba pro tento řez je na počátku kvetení slivoní, tehdy se také řezné rány nejlépe zacelují za předpokladu, že jsou ošetřeny ochranným nátěrem (štěpařský vosk, stromový balzám nebo latex). Při hlubokém zmlazovacím řezu dodržujeme zásady Zahnova řezu (viz níže). Řezy vždy zatíráme štěpařským voskem nebo nátěrem. Takto ošetřujeme rány stromu větší než 1 cm. V září a říjnu neřežte větve o průměru větším než 3 cm.

Zdroj: Stříhání švestek

Diskuze

V diskuzi PRASKÁNÍ KMENŮ U ŠVESTEK A SLÍV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.

Na dozrávajícím kmenu švestky a slívy mám popraskaný kmen mladého stromku jako když ho pořežu nožem.Prosím poraďte.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Laďa.

Na kmeni stromu švestky,slív,jabloní jsou rýhy jako když to pořežu nožem.Pocelėm obvodu kmenů.Prosím poraďte co mám udělat.Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Praskání kmenů u švestek a slív

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Zdroj: Stříhání švestek

Diskuze

V diskuzi POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Knedla.

Jsem začínající pěstitel švestek.Zajímám se o postřik švestek.Kdy a na co a čím provádět potsřik od začátku roku a až do zimy.Chci si o tom udělat přehled.Nebo
kde bych se o tom názorně mohl dočíst.
Děkuji Knedla jos.Valašské Meziříčí

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana Burešová.

Prosím o radu, švestky ještě kvetou, je možné je postříkat postřikem KARATE nebo počkat po odkvětu ? Děkuji za odpověď

Zdroj: diskuze Postřik švestek

Postřik proti puchrovitosti švestek

Puchrovitost švestek se řeší postřikem, který se provádí hned na začátku sezóny. Doporučuje se například fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravte si 10 g přípravku a promíchejte jej ve 2 litrech vody (optimální množství na 1 strom). Postřik na švestky přelijte do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjte každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí tento postřik na švestky jednou opakujte těsně před květem.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze

V diskuzi POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel AnnaHonetschlagerova.

Švestka má listy děravé jako síto.Co to způsobuje? Plody jsou napíchnuté s kapičkou.Mám ji ještě stříkat

Děkuji předem za odpovědˇ.Honetschlagerova

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JAROSLAV.

Dobrý den u mospilanu 20SP SE NEUVÁDÍ MNOŽSTVÍ POUŽITÍ NA POSTŘIK ŠVESTKY,ani tam není uvedena v seznamu použití co stím?

Zdroj: diskuze Postřik švestek

Řez švestek po sklizni

Řez švestek si naplánujeme na polovinu září (ihned po sklizni plodů). Vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zakrátíme asi na polovinu a boční výhony zkrátíme na dvě očka. Dlouhé větve musíme zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To proto, aby se po řezu měla možnost větev prodlužovat.

Důkladného řezu se u peckovin není třeba bát, jsou vitální, a když postranní obrost necháme nedotčený, budou výhony slabé a ponesou menší plody než na prodlužujících se kosterních větvích.

Zdroj: Stříhání švestek

Diskuze

V diskuzi POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krejčí.

Prosvihl jsem postřik proti puchrivosti a strom už kvete. Mohu to napravit? Děkuji za pomoc

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Postřik švestek

Postřik švestek proti červivosti

Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dní po opadu květních lístků. Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se obvykle netrefíte.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze

V diskuzi KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.

Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.

Na listech švestky se objevují dírky,listy žloutnou a opadávají,Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Kroucení listů

Bobkovišeň Novita

Prunus laurocerasus Novita je odolná bobkovišeň, kterou lze vysadit kdekoli a často se používá k vytvoření živého plotu. Rostlina si udržuje své lesklé zelené listy po celý rok a vytváří hustou, křovinatou bariéru. Na jaře vytváří bílé voňavé květy, po nichž následují malé lesklé černé plody, které ale nejsou jedlé.

Bobkovišeň Novita roste do atraktivního velkého keře se stálezelenými listy. Rostlina je v Evropě velmi oblíbená jako plotová rostlina, zvláště vhodná pro pěstování v hustém stínu, kde její lesklé listy odrážejí světlo. Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez dvakrát do roka. V dospělosti mohou dosáhnout výšky až 5 m.

Zdroj: Kdy se stříhá bobkovišeň

Švestková povidla v pomalém hrnci

Ingredience: 1,5 kg švestek, 3 skořice, 3 badyány, 6 hřebíčků, šťáva z citronu, až 750 g cukru (množství záleží na zralosti švestek – čím zralejší, tím méně cukru)

Postup: Omyté a vypeckované švestky dejte do pomalého hrnce. Přidejte ostatní přísady a na stupeň 1 vařte 7–8 hodin. Nakonec vše rozmixujte tyčovým mixérem a naplňte do sklenic vymytých horkou vodou. Můžete i zakápnout troškou rumu.

Zdroj: Švestková povidla

Rychlost růstu

Prunus laurocerasus Rotundifolia je pohledný stálezelený druh bobkovišně. Jak vypadá se můžete podívat tady: bobkovišeň Rotundifolia obrázky živých plotů. Jeho velké stálezelené listy tvoří hustý, atraktivní dlouhověký větrolam nebo zástěnu. Bobkovišeň Rotundifolia se vyznačuje těmito vlastnostmi:

  • Tvarovací řez se provádí dvakrát do roka.
  • Nenáročná údržba a péče.
  • Zimní odolnost.
  • Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok.
  • Snese stín, částečný stín i plné slunce.

Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:

  • bobkovišeň Caucasica,
  • bobkovišeň Novita,
  • bobkovišeň Rotundifolia.
Tyto tři druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a díky tomu potřebují výchovný střih dvakrát do roka. Pokud by to pro vás byl problém a moc starostí, můžete použít pomaleji rostoucí druhy jako je:
  • bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
  • bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
  • bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
  • bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok;
  • bobkovišeň Otto Luyken - rychlost růstu 10 až 20 cm za rok;
Tyto pomalu rostoucí druhy bobkovišně potřebují výchovný udržovací řez jednou ročně.

Jak daleko se sází rostliny bobkovišně do živého lotu z varianty Prunus laurocerasus Rotundifolia a dalších rychle a středně rychle rostoucích:

  • Živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr.
  • Živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr.
  • Živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.

Pomalu rostoucí odrůdy jako je Otto Luyken se vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:

  • Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
  • Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.

Zdroj: Jak rychle roste bobkovišeň

Bobkovišeň Genolia

Bobkovišeň Genolia je švýcarská odrůda známá pro svůj vzpřímený, úzký růst. Má lesklé sytě zelené listy, které jsou o něco menší a protáhlejší než u druhu Rotundifolia. Ve skutečnosti si zachovává mnoho vlastností původní bobkovišně, jako jsou shluky květin a husté lesklé listy, ale vyžaduje jen malou údržbu. Roste pomalu a snadno, ale i tak vytvoří dokonalou zástěnu. Může dosáhnout výšky až 4 metrů a šířky 1 metr. Rychlost růstu je 30 až 50 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez jednou do roka.

Bobkovišeň Genolia je keř nenáročný na údržbu, který tvoří vynikající živý plot. Je mrazuvzdorná a ve Švýcarsku známá jako „sněhová“ bobkovišeň. Má kompaktní růst, díky čemuž se skvěle hodí do menších zahrad nebo tam, kde je problém s prostorem.

Zdroj: Kdy se stříhá bobkovišeň

Bobkovišeň Caucasica

Rostlina je ideální pro pěstování jako solitera, protože má svěží stálezelené listy a hustý habitus. Rostliny prunus laurocerasus Caucasica jsou skvělé pro problémová místa a jsou zvláště odolné vůči znečištění, hlubokému stínu a suchu. Vzhledem k tomu, že bobkovišeň Caucasica může být poměrně široká, je nejvhodnější pro střední až velké zahrady. Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez dvakrát do roka. V dospělosti mohou dosáhnout výšky až 5 m.

Bobkovišeň Caucasica je nenáročná na údržbu a je krásným doplňkem každé krajiny. Rostlina vytváří bílé voňavé květy, které na jaře přitahují včely. Z květů dozrávají červené bobule, které později zčernají a jsou oblíbenou potravou pro ptáky, což dává rostlině další nový rozměr, díky přítomnosti divokých ptáků.

Zdroj: Kdy se stříhá bobkovišeň

Ryngle stříhání

Rozsah řezu slivoní se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé slivoně tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy švestek by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože slivoně mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.

U slivoní jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření kotlovité koruny odstraněním terminálu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.

Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.

V prvních letech se u slivoní provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit zapěstování větve pod příliš ostrým úhlem k terminálu (později se může odlomit pod váhou úrody za větru). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.

Slivoně se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li slivoň na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.

Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Slivoně jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetaci bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.

Zdroj: Ryngle


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jiří Dvořák

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP