VYHLÁŠKA 50

Testy

Na každou odbornou způsobilost se vyhotovují písemné testy, zde jsou uvedeny vzory testů.

Zdroj: Vyhláška 50

Cena

Cena osvědčení se pohybuje podle toho, o jaké osvědčení se jedná a jaká společnost to organizuje. Orientační ceny jsou následující.

Zdroj: Vyhláška 50

Platnost

Dle této dosud platné vyhlášky musí být každý pracovník, který přichází do styku s elektrickým zařízením pravidelně proškolen a přezkoušen ze znalostí předpisů a norem týkajících se elektrických zařízení s přihlédnutím k charakteru vykonávané práce. Obvyklý termín pro osoby znalé je 3 roky, pro osoby poučené a seznámené je určen zaměstnavatelem.

Zdroj: Vyhláška 50

Neutralizace kyseliny fosforečné

Koncentrovaná kyselina fosforečná se ředí vodou. Při směšování s vodou se musí dbát na to, aby příliš nevzrůstala teplota roztoku. Kyselina se vždy pomalu a za stálého míchání přidává do vody, nikdy ne naopak! Produkt se vstřebává všemi cestami expozice. Dráždí dýchací orgány, je žíravý, způsobuje vážné popáleniny a těžce se hojící rány. Vnikne-li do očí, hrozí poškození až ztráta zraku (oční dráždivost: králík 119 mg – silně dráždivý (SEV); kožní dráždivost: králík 595 mg/24 hod – silně dráždivý (SEV)).

Vypouštění vod obsahujících produkt do kanalizace a vodotečí je přípustné až po neutralizaci a za podmínek stanovených vodohospodářskými orgány. Eliminace fosforu v odpadních vodách se provádí srážením solemi trojmocného železa či hliníku. Vzniklá nerozpustná suspenze se absorbuje v aktivním kalu.

Vhodný materiál k zředění nebo neutralizaci: zředěný roztok hydroxidu sodného, hašené vápno, mletý vápenec, soda.

Při likvidaci zbytků produktu a jeho obalů je nutno postupovat v souladu se zákonem o odpadech, ve znění všech prováděcích předpisů (vyhláška, kterou se stanoví Katalog odpadů; vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady). Jestliže se tento přípravek a jeho obal stanou odpadem, musí konečný uživatel přidělit odpovídající kód odpadu podle Katalogu odpadů. Zatřídění podle Katalogu odpadů je možno provádět na základě vlastností odpadu v době jeho vzniku.

Zdroj: Kyselina fosforečná

Povolení k chovu včel

Včela medonosná je považována za hospodářské zvíře, její přínos pro člověka spočívá nejen v tvorbě medu, ale zejména v opylování rostlin. Dalšími produkty jsou pyl, včelí vosk, propolis, mateří kašička a v lékařství i včelí jed.

Právní předpisy upravující chov včel na území České republiky jsou roztříštěné. V současnosti neexistuje žádný zákon, který by sjednocoval všechny požadavky, které musí být při chovu včel, výrobě medu nebo ochraně včel splněny, a včelařství je tedy upravováno několika zákony a vyhláškami. Některá města mají vlastní vyhlášku, která stanoví ohlašovací povinnost při umístění včelstva na území obce. Nemusíte být ani členem včelařského svazu. Ale pokud budete chtít dotaci na včelstva, musíte se stát členem svazu. Chov včel se řídí zákonem č. 154/2000 Sb., o povinné registraci všech chovatelů. Pro registrování včelstev je třeba vyplnit formulář, který podepíšete a odešlete na adresu: Českomoravská společnost chovatelů, a.s., pracoviště ústřední evidence včel, Hradišťko 123, 252 09 Hradišťko pod Medníkem. Následně vám bude přiděleno registrační číslo chovatele a stanoviště. Jakmile chov zaregistrujete, musíte jej ještě přihlásit do evidence u jednatele v Českém svazu včelařů. Jedná se o svaz, který sdružuje všechny chovatele včel. Dbá na dodržování veterinárních opatření, vydává časopis, organizuje přednášky, zajišťuje záležitosti ohledně dotací.

Právní normy:

• zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin
• vyhláška č. 91/2002 Sb., kterou se upravuje registrace přípravku na ochranu rostlin a zacházení s nimi
• nařízení vlády č. 390/2003 Sb., kterým se stanoví pravidla pro použití příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře obnovy včelstev
• nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů.

Zdroj: Chov včel

Jak získat osvědčení

Předmětem zkoušek a přezkoušení § 14 jsou:

• předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, případně řídit;
• místní pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí.

Ke zkouškám nebo přezkoušení pracovníků přizve organizace zástupce základní organizace, který má při zkouškách nebo přezkoušení podle § 6 až 8, 10 a 11 oprávnění člena zkušební komise.

Výsledek zkoušek nebo přezkoušení se hodnotí dvěma stupni známek (vyhověl, nebo nevyhověl). Při nevyhovujícím výsledku mohou být zkoušky nebo přezkoušení pracovníků opakovány v termínech určených organizací. Do úspěšného vykonání zkoušek nebo přezkoušení mohou být tito pracovníci pověřování jen činností, která odpovídá jejich znalostem prokázaným při zkoušce nebo přezkoušení.

Zdroj: Vyhláška 50

Vyhláška 50 paragrafy

Kvalifikace pracovníků v elektrotechnice dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. lze rozdělit do dvou základních kategorií:

1. na pracovníky bez elektrotechnického vzdělání;
2. na pracovníky s elektrotechnickým vzděláním.

Do první skupiny patří pracovníci seznámení (§ 3) a pracovníci poučení (§ 4). Pracovníci poučení jsou ti, kteří byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních, školeni v této činnosti, upozorněni na možné ohrožení elektrickými zařízeními a seznámeni s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem. Organizace je povinna stanovit obsah seznámení a dobu školení s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat, a zajistit ověřování znalostí těchto pracovníků ve lhůtách, které předem určí.

Školení a ověření znalostí provede pro obsluhu elektrických zařízení organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, a půjde-li o práci na elektrických zařízeních, pracovník s některou z kvalifikací uvedených v § 5 až 9; pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky poučenými.

Do druhé skupiny patří pracovníci znalí (§ 5ú) a znalí s vyšší kvalifikací (§ 6, 7, 8). Pracovníci znalí jsou ti, kteří mají ukončené odborné (elektrotechnické) vzdělání a po zaškolení složili zkoušku v rozsahu § 14 odst. 1. Zaškolení a zkoušku je povinna zajistit organizace. Obsah a délku zaškolení stanoví organizace s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky jejich přezkoušení.

Zaškolení provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřený pracovník s některou z kvalifikací uvedených v § 6 až 9; pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky znalými.

Pracovníci pro samostatnou činnost (§ 6) jsou pracovníci s vyšší kvalifikací, kteří splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 5 odst. 1, mají aspoň nejkratší požadovanou praxi (na elektrických zařízeních do 1 000 V je stanovena praxe 1 rok, na elektrických zařízeních nad 1 000 V je stanovena praxe 2 roky, na hromosvodech je stanovena praxe 6 měsíců) a prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro samostatnou činnost.

Zkoušku je povinna zajistit organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatnou činnost. Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v § 7 až 9.

Pracovníci s elektrotechnickým vzděláním mohou získat kvalifikace dle § 7 a 8 – pracovníci pro řízení jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří splňují požadavky na pracovníky znalé, mají alespoň nejkratší požadovanou praxi a složením další zkoušky ve stanoveném rozsahu prokázali znalosti požadované pro:

• řízení činnosti u pracovníků pro řízení činnosti (§ 7);
• řízení činnosti, a navíc pro řízení činnosti dodavatelským způsobem u pracovníků pro řízení činnosti dodavatelským způsobem (§ 8 odst. 1);
• řízení činnosti, a navíc pro řízení provozu u pracovníků pro řízení provozu (§ 8 odst. 1).

Zdroj: Vyhláška 50

Ohlášení a povolení stavby plotu

Před samotnou stavbou je potřeba si ověřit u místního stavebního úřadu, zda lokalita nespadá do oblasti, kde vydané územní rozhodnutí nezmiňuje i způsob oplocení pozemku. Pak je potřeba splnit podmínky na výšku plotu či materiál, ze kterého plot bude. Přesto současná platná legislativa vyloženě nepřikazuje, abychom plot měli. Rozhodně se vyplatí návrh na stavbu plotu zahrnout do projektové dokumentace ke stavbě nového domu.

Co se týče stavebního povolení či ohlášky stavby, není potřeba, pokud plot nepřesahuje svou výškou 1,8 m a zároveň nehraničí s veřejnou komunikací či prostranstvím. Také stavba v památkové zóně či v sousedství kulturní památky vyžaduje svolení příslušného úřadu památkové zóny. Proto doporučujeme před stavbou navštívit stavební úřad a ověřit si nutnost povolení.

Ovšem co nám vyhláška výslovně ukládá, je péče o plot. Proto pokud tento odděluje sousedící pozemek, je potřeba se domluvit na společné údržbě oplocení, popřípadě umožnění údržby plotu ze sousedovy strany. Kdyby se rozpadlý plot zhroutil do ulice či na silnici a tam někoho zranil, bude plně zodpovědný za způsobené škody vlastník plotu. Bohužel všichni z praxe víme, jak je domluva se sousedem občas problematická. To by ale byla kapitola sama o sobě...

Zdroj: Stavba plotu

Sazenice vinné révy

Plevelům se na povrchu té nevyhnojené půdy tolik dařit nebude, zatímco réva bude mít lepší podmínky. Musí se sazenice na výsadbu nějak připravit?

Záleží na tom, jak je připravená z révové školky. Sazenice při vyorávání ze školky mají dlouhé kořeny a na vrcholu dobře vyzrálý delší letorost – jak to nařizuje vyhláška o sadbě. Některé školky však pro zákazníky sazenice předem částečně upravují tak, že výhon zakrátí nanejvýše na dvě viditelná očka a celou vrchní část sazenice včetně místa srůstu podnože a roubu zaparafínují. To pak umožní výsadbu tzv. „na vysoko“, kdy místo srůstu bude trvale nad povrchem půdy a nebudou se tak vyvíjet rosné kořeny. Ty je totiž nutné v prvních letech odstraňovat nůžkami, aby se nestalo, že sazenice „zpravokoření“. Tím by se eliminovala ochranná funkce podnože před mšičkou révokazem, jak jsme o tom mluvili v lednu. Odstraňování rosných kořenů se odborně nazývá „ramování“.

Pokud sazenice ze školky zakrácené a naparafínované nejsou, musí se odstřihnout na dvě očka před výsadbou a musíme je vysadit hlouběji, aby místo srůstu (parafínem nechráněné) nevysychalo. Pak se ovšem ramování nevyhneme. Kořeny se zakracují tak, aby se bez problémů vešly do jamky a neměly tendenci se obracet nahoru – pak by nerostly. Obvykle je to na šířku dlaně, tady asi na 8 – 10 cm. Tyto úpravy se dělají bezprostředně, nejvýše den před výsadbou, a sazenice se pak na několik hodin, nejlépe přes noc, namočí, aby nasály vodu.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - srpen

Legislativa, zákony, předpisy a nařízení

Mluvila jste o nařízeních a právech v dobách historických. Jak je tomu teď?

Prvním zákonem, jak ho chápeme dnes, byl zákon o vinařství z roku 1907 o moštech a rmutech a také o obchodu s vínem, který vydržel poměrně dlouho. V době socialismu žádný vinařský zákon neplatil, pouze v roce 1954 byla vydána Československá státní norma, která byla zaměřená na dělení druhů vín, a na předepsané technologické postupy. V současnosti existuje řada legislativních předpisů, často v návaznosti na legislativu EU, které musí vinaři dodržovat. Především máme Vinařský zákon č. 321/2004 Sb., již několikrát novelizovaný, který se zabývá vinohradnictvím a vinařstvím obecně. Ten uvádí kategorie vín, informace, které jsou předepsány na etikety, a také se zabývá Vinařským fondem. Do Vinařského fondu jsou všichni profesionální vinaři povinni přispívat a mohou z něho čerpat prostředky na akce propagující víno.

Každý zákon je do určité míry napsán v obecné poloze, a proto musí být konkretizován prováděcími vyhláškami. Vinařský zákon doplňují dvě důležité prováděcí vyhlášky. Ta první, v současnosti platná, má označení č. 88/2017 Sb. a zabývá se konkrétními postupy při naplňování jednotlivých paragrafů Vinařského zákona. Druhá vyhláška, č. 254/2010 Sb. uvádí přehled vinařských oblastí, podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, což je velmi zajímavé čtení. Například jen jména viničních tratí! Jsou to často místní jména, a některá jsou velmi krásná.

Samozřejmě pro vinaře platí řada dalších souvisejících předpisů, není však problém, aby si zájemci příslušné legislativní předpisy dohledali sami.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - prosinec

Ochranná pásma komunikací

Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.

Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:

• u celostátní a regionální dráhy – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
• u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší než 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
• u vlečky – 30 m od osy krajní koleje;
• u speciální dráhy – 30 m od hranic obvodu dráhy;
• u tunelů speciální dráhy – 35 m od osy krajní koleje;
• u lanové dráhy – 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
• u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:

• 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace;
• 50 m od osy vozovky silnice I. třídy;
• 25 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace;
• 20 m od vozovky silnice III. třídy;
• 15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.

V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (například úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu a podobně). O případné výjimky se žádá při územním řízení.

Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud jde o:

• stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem;
• stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Spotřeba elektřiny rodinného domu

Dům si zpravidla pořizujeme jen jednou za život. Jeho pořizovací cena mnohonásobně převyšuje cenu výrobků, u nichž si neváháme za to, že spotřebují méně energie, připlatit. U domů to již takovou samozřejmostí není, pečlivě zvažujeme návratnost každé zvýšené investice, která nám přináší úsporu budoucích provozních nákladů. Přitom jde obvykle ruku v ruce i se zvýšením kvality bydlení.

O energetické náročnosti domů se v současné době hodně mluví, mluvíme o domech energeticky úsporných, nízkoenergetických, pasivních, s téměř nulovou spotřebou energie. Obecně je vnímáme jako domy dobře zateplené, které potřebují méně energie na vytápění. Zateplení je však pouze jeden z faktorů ovlivňujících energetickou náročnost domu, vytápění je jen jedna položka výdajů za spotřebovanou energii na provoz domu. Chystáme-li se stavět či rekonstruovat dům, měli bychom se o jeho budoucí energetické nároky zajímat komplexně a včas, abychom později nebyli nemile překvapeni. Energetickou náročnost domu zásadně ovlivňuje již samotný koncept a návrh domu. Tedy v prvé řadě velikost domu a jeho tvar. Dům neúměrně velký vzhledem k počtu jeho obyvatel je již a priori energeticky neúsporný. Na zvýšených účtech za vytápění se podepíše i členitost domu, protože složitější tvar zvětšuje celkovou ochlazovanou plochu jeho „obálky“. Vikýře, arkýře, výklenky a jiné tvarové rozmanitosti tak mají negativní vliv na energetickou bilanci domu, a navíc i v samotné realizaci stavbu komplikují, přinášejí větší riziko závad, vzniku tepelných mostů a samozřejmě ji i prodražují. Naopak pozitivně může prospět orientace domu ke světovým stranám tak, aby dovolila do vytápění zapojit i sluneční paprsky pronikající do interiéru. V tomto případě hovoříme o pasivních tepelných ziscích. Orientace a velikost okenních otvorů ovlivní i spotřebu energie na osvětlení. O energetické náročnosti domu rozhoduje hlavně samotná konstrukce, zejména kvalita obvodových stěn, oken, podlah a střechy. Nezáleží ani tak na materiálu, ale na výsledných tepelně-izolačních vlastnostech jednotlivých prvků konstrukce a na těsnosti takzvané obálky domu. A v neposlední řadě bude záležet na vybavení technologiemi, především na zvoleném způsobu vytápění a větrání. Zajistit dostatečné větrání úsporných domů je mimořádně důležité, protože u dobře utěsněných domů nedochází k přirozené výměně čerstvého vzduchu netěsnostmi.

Pro každý nově postavený rodinný dům s podlahovou plochu nad 50 m2 a pro větší rekonstrukce musí být vypracován průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který vypracuje energetický specialista. Ten podle dané metodiky zařadí dům do určité kategorie od A do G. Stavební povolení získají jen domy kategorie A až C, tedy mimořádně úsporné, úsporné a vyhovující. Pro stávající domy, které chceme prodat nebo pronajmout, je také nutné si opatřit PENB. V tomto případě nevadí, je-li dům zařazen do kategorie horší než C, tedy D až G, protože PENB má ryze informativní charakter pro kupujícího či nájemce. V průkazu nenalezneme dnes tak často užívanou klasifikaci na domy nízkoenergetické a pasivní, ale budovy úsporné (kategorie B) a mimořádně úsporné (A). Za nízkoenergetické jsou považovány domy, jejichž roční měrná spotřeba tepla na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m2, u pasivních nesmí překročit 15 kWh/m2. Tyto hodnoty je možné snadno spočítat z údajů v PENB.

Vypočítat náklady na topení je možné pomocí nové verze výpočetního nástroje portálu tzb-info.cz „Porovnávání nákladů na vytápění TZB-info“, který srovnává roční náklady nejen na vytápění, ale i na přípravu teplé vody, ostatní spotřebu elektřiny a roční podíl nákladů na pořízení zdroje tepla a topné soustavy. Ukazuje se, že jestliže dům vykazuje malou tepelnou ztrátu, je ekonomicky velmi výhodné správně provedené elektrické podlahové nebo stropní vytápění, vykazující příznivý poměr mezi investicemi, provozními náklady a návratností.

V současné době platí nová vyhláška o energetické náročnosti budov, která mění způsob hodnocení. Dříve se na základě dostupných podkladů stanovila měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu pro daný typ objektu a na základě předem stanovených rozmezí této hodnoty byl objekt zařazen do energetické třídy. Toto zařazení pak bylo jediným kritériem pro hodnocení, zda je objekt vyhovující. Nyní se domy hodnotí pomocí více kritérií, která zohledňují kvalitu obálky budovy, účinnost technických systémů, dodanou energii a primární energii v členění na obnovitelnou a neobnovitelnou. Úplnou novinkou je výpočet spotřeby neobnovitelné primární energie (NPE), která se počítá pomocí přepočtových koeficientů – faktorů primární energie. (Pochybnosti ovšem vyvolává velmi vysoký koeficient pro elektrickou energii, který velmi znevýhodňuje domy vytápěné pouze pomocí elektřiny.) Hodnotí se metodou srovnávání s referenční budovou, která představuje vyhovující třídu C. Tato metoda výpočtu je přesnější, lze u ní definovat více parametrů a odstraňuje některé nejasnosti se zařazením budov do kategorie podle způsoby využití. Pro vlastníka objektu mají výstupy i praktické využití, například si na jejich základě snadno vypočteme celkové náklady na provoz domu.

Nízké spotřeby energie, respektive nízkých nákladů na provoz domu, můžeme dosáhnout pomocí různě drahých opatření. Neexistuje přímá úměra mezi vloženými finančními prostředky a výslednými provozními náklady. Dobrý koncept domu, jeho úsporný tvar, orientace, dispozice, pasivní solární zisky, to vše může mít velký vliv na snížení provozních nákladů domu, a přitom to nemusí nijak zvýšit investiční náklady. Jinak je tomu u volby materiálů, ze kterých dům postavíme, volby zdroje tepla a dalších technologií. Je tedy na místě ptát se, zda je pro nás výhodnější dosáhnout stejné úspory pomocí investice do silnější izolace, kvalitnějších oken, anebo třeba do účinného zdroje vytápění, efektivní regulace, rekuperace tepla a podobně. Volba zdroje tepla má vliv i na další náklady na domácnost, například při topení elektřinou lze využít levnější proud i pro ostatní domácí spotřebiče a výrazně tak vylepšit poměr mezi investičními a provozními náklady. V úvahu je třeba brát i předpokládaný vývoj cen paliv a pevných plateb za jejich dodávku.

Ukazatele energetické náročnosti budovy v PENB:

• Celková primární energie za rok
• Neobnovitelná primární energie za rok
• Celková dodaná energie za rok
• Dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok
• Průměrný součinitel prostupu tepla
• Součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici
• Účinnost technických systémů

V každém případě se vyplatí investovat do kvalitního projektu, který zajistí součinnost jednotlivých faktorů, což je předpokladem úsporného fungování domu. Odpověď na otázky dlouhodobé výhodnosti investic do úsporných opatření a technologií pak může dát energeticko-ekonomická optimalizace projektu, která porovná vliv investičních nákladů na ty provozní. Ukazuje se, že dobře navržený dům může dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu při navýšení nákladů třeba jen o 10 % oproti domu odpovídajícímu kategorii C. Při výběru toho, kdo pro vás projekt zpracuje, se nezapomeňte o optimalizaci nákladů zajímat. Ideální je, aby projektant spolupracoval s energetickým specialistou již ve fázi projektové přípravy. Mělo by to v současné době být stejnou samozřejmostí jako spolupráce se statikem či topenářem.

V současné době je možné získat na úsporná opatření a realizaci úsporného domu dotaci z programu Nová zelená úsporám. Program je rozložen do etap. Podpora je poskytována na snižování energetické náročnosti stávajících domů (oblast podpory A), na výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností (oblast podpory B) a efektivní využití zdrojů energie (oblast podpory C). V oblasti podpory A se jedná zejména o zateplení obvodových či vnitřních konstrukcí a výměnu výplní stavebních otvorů. Podmínky jsou nastaveny tak, aby podporu získala komplexní řešení, nestačí tedy třeba jen výměna oken. Rozhodující je procentní snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění oproti stavu před realizací opatření při dosažení daných koeficientů prostupu tepla obálkou budovy a na všech rekonstruovaných stavebních prvcích. Podle účinnosti opatření je poskytována podpora ve výši 30, 40 nebo 55 % celkových způsobilých výdajů. Podpora v oblasti B je poskytována formou fixní dotace na jeden rodinný dům ve výši 400 000 Kč nebo 550 000 Kč, podle úrovně splnění sledovaných parametrů. Jsou jimi zvláště roční potřeba tepla na vytápění, součinitele prostupu tepla obálkou budovy a její průvzdušnost. Část spotřebované energie musí být zajištěna z obnovitelných zdrojů, povinná je instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací). V oblasti C je podporována výměna zdrojů tepla na tuhá a vyjmenovaná kapalná fosilní paliva za efektivní, ekologicky šetrné zdroje, instalace termických solárních systémů a systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla. Podrobnosti najdete v Příloze II Směrnice MŽP č. 1/2014 a na stránkách programu www.novazelenausporam.cz.

Zdroj: Spotřeba elektřiny