Zajímá vás téma VYPESTOVAT KURKUMY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Kurkuma je v našich zeměpisných šířkách známá jako šafrán. Je to koření ze sušeného mletého oddenku kurkumovníku dlouhého, který má žlutou barvu. Obsahuje asi 5 % éterického oleje (hlavní složky sabinen, felandren a žluté barvivo kurkumin). Používá se v kari koření. Z kurkumy se také vyrábí škrobová moučka; na trhu se objevuje pod názvem Arrowrot, někdy se také nazývá koa. Kurkuma se používá k zahušťování exotických rybích a želvích polévek. Kurkumy se využívá rovněž jako barviva do potravin, například do bezvaječných těstovin, polévek, rýže, za účelem dosažení pěkné žluté barvy.
Recepty na použití kurkumy v kuchyni
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Vaječná omeleta
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu. Vmíchejte k ní jogurt, přidej
Rostlina je původem z jižní Asie, jejím největším producentem je Indie. Kurkumovník je vytrvalá bylina se zdužnatělými kořenovými oddenky, podobnými známým oddenkům zázvoru nebo našich kosatců. Z hlízovitého oddenku vyrážejí dlouze řapíkaté listy a až 1,5 metru vysoký stonek. Mezi listy vyrůstá hustý klas bledě žlutých kvítků. Plodem jsou mnohosemenné tobolky, které se ve zralosti samy rozevírají. Oddenky kurkumy se několik hodin vaří, poté se suší a následně pomelou na sytě žlutý prášek. Aktivní složka kurkumin má zemitou, nahořklou, pepřovitou a hořčici podobnou chuť.
Kurkuma je zatím u nás málo známá rostlina, vysoká 90 až 120 cm. Pěstuje se jako pokojová rostlina. Kořen kurkumy sadíme na světlé stanoviště s hlinitopísčitým substrátem v pokoji, nebo v létě do nevytápěného skleníku, či přímo ven. Jedná se o tropickou rostlinu, proto jí dopřejte dostatek tepla. Nejlépe se rostlině daří při teplotě 25 °C, vyžaduje světlé stanoviště. Nedostatek světla totiž snižuje intenzitu zabarvení listů. Květy se objevují od července a při správné péči vydrží kvést do října. Po odkvětu je však třeba rostlinu přemístit na chladné stanoviště, tedy do teploty kolem 7 °C. Od jara do léta vydatně zaléváme, po odkvětu zálivku omezíme a zaléváme pouze mírně, aby cibule zcela nevyschla. Rostlina vyžaduje časté rosení listů. Květináč s rostlinou umístěte do misky s vlhkými oblázky, zajistíte tak kurkumě nepřímou vzdušnou vlhkost. Hnojíme od jara do odkvětu každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Prach z listů stíráme vlhkým hadříkem nebo rostlinu osprchujeme jemným proudem vody. Při správném uchovávání v zimě rostlina vydrží kvést v období vegetace řadu let.
V naší poradně s názvem RAJČATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lipská.
prosím,jdou z loňských usušených jadérek rajčat vypěstovat ta samá kvalitní odrůda rajčat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud byla rajčata, z kterých jsou semínka, vypěstována přirozeným způsobem na denním světle a plody dozrály na rostlině, tak po jejich zasetí vzejdou velmi podobné rostliny a některé z nich budou mít stejné plody. Při pěstování rajčat z vlastních semen je potřeba vypěstovat více rostlin, protože jen některé budou mít možnost plodit pěkná rajčata.
Technologický postup: Kuřecí prsa nakrájíme na větší kostky. Připravíme si marinádu z oleje, soli, pepře, Garam Masala, papriky, koriandru, kurkumy/kari, skořice a kardamomu. Maso v marinádě důkladně promícháme a necháme asi 3 hodiny i déle rozležet v chladničce. Poté rozpálíme pánev (nejlépe Wok), přidáme trochu oleje, maso osmahneme a vyjmeme z pánve. Snížíme teplotu, na pánev přidáme 50 g másla a nakrájenou cibulku, osmahneme dozlatova. Přidáme zpět kostky masa a společně se směsí promícháme. Mezitím jsme si již do misky připravili směs: rajčata, jogurt, česnek, zázvor, mandle, cukr, citron. Tuto směs přilejeme do pánve k masu, promícháme a necháme cca 20 minut dusit. Průběžně promícháváme. Po 20 minutách přilijeme smetanu, dáváme pozor, aby se nesrazila, stále mícháme, krátce provaříme. Nakonec přidáme zbytek másla na zjemnění, případně dochutíme solí a ostatním kořením. Podáváme s indickou plackou Naan nebo s rýží Basmati.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Existuje pouze jeden jediný zástupce rodu oleandru, a to oleandr obecný. Výrazněji odlišné znaky má pouze bývalý druh Nerium indicum, který má hranaté větvičky. Šlechtěním však vzniklo mnoho kultivarů kvetoucích různými barvami – od bílé přes žlutou až po tmavě růžovou. Křížením se docílilo i plnokvětosti a vůně květů u některých kultivarů. Žlutě kvetoucí, plnokvětá a vonící odrůda je pojmenována Nerium oleander ´Luteum Plenum´. Latinské pojmenování Nerium má řecký základ ve slově neros. Původní barva květů oleandrů je růžová. V 16. století byl na Krétě vypěstován bělokvětý kultivar. Vonné odrůdy byly vyšlechtěny až na konci 17. století. Za vrchol šlechtitelství bylo považováno vypěstování žlutokvěté odrůdy na počátku 19. století. Dodnes jsou žlutě kvetoucí oleandry spíše vzácností.
Jak již bylo napsáno, oleandr je keř, který můžete tvarovat do stromečků pomocí spletení kmínku a sestřihávat větvičky tak, aby se vytvořila korunka, anebo si vypěstovat bonsaj. Záleží jen na vaší fantazii. Také si můžete vypěstovat vícebarevný oleandr – zasazením různých zakořeněných barevných variant.
V naší poradně s názvem ŽLUTĚ KVETOUCÍ KEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Sibera.
Prosím o určení žlutě kvetoucího opadavého keříku, který jsem vypěstoval z loňskýchn řízků. Květy jsou úzké zvonečky asi 20 mm dlouhé, nyní má plody v průměru 10 mm. Prohledal jsem spoustu literatury bez jakéhokoliv výsledku. Děkuji za případnou odpověď.
Miloš Sibera Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Povedlo se vám vypěstovat rostlinu Zimolez zákrovečný (Lonicera involucrata). Lonicera involucrata je druh zimolezu pocházející ze severní a západní části Severní Ameriky. Roste v nadmořských výškách od hladiny moře do 2,900 m.
Je často používán jako okrasná rostlina. Je odolný proti znečištěnému ovzduší a může být pěstován ve velké zahradě. Plody můžou být jedovaté.
Ingredience: 200 g kuřecího masa, 1/4 celeru, 1 vejce, 1 lžička kurkumy nebo kari koření, 2 polévkové lžíce oleje, sůl, pepř, mletý kmín
Postup: Kousky kuřete marinujeme nejlépe přes noc v oleji se lžičkou kurkumy nebo kari koření. Maso před použitím vyndáme a necháme okapat, pomeleme a umeleme i čtvrtku celeru, přidáme žloutek, sůl, pepř, mletý kmín. Vypracujeme směs a tvoříme karbanátky, které opečeme na oleji, v němž jsme maso marinovali. Jako přílohu, si můžeme dát zeleninový salát.
Množení rozmarýnu není náročné. Buď ho můžete vypěstovat ze semen, která se vysévají na jaře (březen). Následně pěstujeme při teplotě okolo 20 stupňů celsia. Do záhonu pak mladé rostlinky sázíme v červnu, a to do sponu přibližně 30 x 30 cm. Druhým způsobem množení je řízkování. Ze zdravé, měkké a ještě nezdřevnatělé rostliny odřízněte velmi ostrým nožem konce výhonků (řízky) 10 – 15 cm dlouhé, a to nejlépe v letním období. Zapíchejte je do vzdušné zeminy v květináči (smíchané s pískem) a půdu kolem lehce přitlačte. Aby se vám výhonky nezlomily, udělejte si předem tyčkou nebo kolíkem v hlíně dírky a z části rostliny, která „půjde pod zem“ otrhejte listy. Umístěte květináč na světlé místo (ne ale na přímé slunce) a udržujte mírnou vlhkost substrátu. Vzhledem k tomu, že se často všechny řízky neuchytí, dejte jich do jednoho květináče větší počet. Tvorba kořenů je ukončena do jara následujícího roku.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M. Chalupníková.
Letos se podařilo kamarádce vypěstovat z jedné odrůdy brambory,které se po uvaření nedají jíst,jsou hořké. Čím by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V bramborách může být solanin a ten produkuje hořkou chuť, i když brambory nemají žádné zelené skvrny. Někteří lidé jsou citlivější na solanin a vnímají jeho hořkou chuť silněji než ostatní lidi.
Rukola je salátová rostlina z čeledi brukvovitých, která má typickou, výrazně štiplavou a peprnou chuť. V Itálii, Řecku nebo ve Francii se přidává zejména do salátů, těstovin či lehkých zeleninových pokrmů, jimž dodává zajímavou pikantní příchuť. Obsahuje velké množství vitamínu C, čistí krev a podporuje chuť k jídlu. U nás se pěstuje její „příbuzná“, roketa setá, jež chutná i vypadá podobně, má však drobnější lístky. Můžete si ji vypěstovat i sami, semínka jsou běžně k dostání.
Postup: V misce utřeme pomazánkové máslo se sýrem a ochutíme trochou mletého pepře. Pomazánku rozdělíme na poloviny a jeden díl dochutíme utřeným nebo jemně usekaným česnekem. Plátky chleba lehce opečeme v toastovači nebo nasucho v pánvi či v troubě. Všechny plátky světlého chleba potřeme z jedné strany česnekovou pomazánkou, polovinu chlebů poklademe plátky ementálu a ještě lehce potřeme pomazánkou a na zbývající namazané krajíce rozložíme omytou a osušenou rukolu. Chleby spojíme k sobě – chléb se sýrem vždy s chlebem s rukolou, a lehce přitiskneme. Ostrým nožem překrojíme na trojhránky. Celozrnný chléb nakrájíme na kostky, ozdobně nastříkáme nebo potřeme sýrovou pomazánkou, posypeme nasekanými kapary a obložíme plátky uzeného lososa. Zakapeme citronovou šťávou, posypeme čerstvě mletým pepřem, přiklopíme zbylými plátky chleba a spíchneme párátkem, jímž přichytíme lístek rukoly.
Bramborový salát s rukolou a olivami
Ingredience: 1 kg nových brambor, 1/2 lžičky kmínu, sůl, mletý pepř, 200 g sušených rajčat v oleji, 2 stroužky prolisovaného česneku, velká hrst černých oliv, 80 g rukoly
Postup: Brambory omyjeme a uvaříme i se slupkou v osolené vodě s kmínem doměkka. Necháme je trochu vychladnout, oloupeme, překrájíme na větší kousky a vložíme je do mísy. Sušená rajčata nakrájíme na proužky a rukolu omyjeme a necháme okapat. Brambory v míse promícháme se sušenými rajčaty, olivami, osolíme, opepříme a promícháme s trochou oleje z rajčat, ve kterém jsme rozmíchali prolisovaný česnek. Nakonec vmícháme lístky rukoly a podáváme.
Tagliatelle s rukolovým pestem
Ingredience: 400–500 g těstovin tagliatelle, sůl, 150 g rukoly, 1 svazek bazalky, 1 hrst hladkolisté petrželky, 2 velké stroužky česneku, 40–50
Ve svém příspěvku KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka Tomiczkova.
Dobrý den, chci se zeptat zda se kala dá vypěstovat i za semen.Dostala jsem sáček semen Kaly-mix barev. V případě, že ano, za jak dlouho pokvetou. Stejný dotaz bych měla i u lilií. Díky za odpověď .blanka
Pastiňák je lidový název pro pastinák setý (Pastinaca sativa), vytrvalou bylinu, která patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), stejně jako mrkev, petržel, celer, kmín, fenykl a další. Pochází z Kavkazu, Blízkého Východu a Střední Asie, postupně zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena a následně pěstována i v Americe a Austrálii. Pěstuje se pro svůj zdužnatělý aromatický kořen, jenž je na povrchu lehce zahnědlý a uvnitř se skrývá bílá dužina. Rostlina může dosahovat výšky 30–100 cm, ve druhém roce života kvete žlutými až žlutozelenými květy, a to v období července a srpna, případně i počátkem září.
Pastinák obsahuje až 80 % vody a je bohatý na sacharidy. Kořen pastináku je bohatým zdrojem vitamínů, zejména pak vitamínu C. Z minerálních látek v něm můžete najít draslík, fosfor, síru a chlór. Obsahuje také hodně vlákniny. Pokud vás zajímá jeho energetická hodnota, pak vězte, že 100 g pastináku má přibližně 55 kalorií, což je asi 230 kilojoulů. Zajímavou látkou je alkaloid pastinacin, díky němuž má kořen pastináku močopudné účinky a působí proti nadýmání. Římané věřili, že kořeny pastináku působí jako afrodiziakum.
Pokud máte zahrádku, můžete si pastinák vypěstovat sami. Jde o nenáročnou plodinu. Semena pastináku vysévejte na začátku jara, nejlépe v březnu, a to 3–4 semena přibližně 35 cm od sebe a do hloubky 2–3 cm. Aby pastinák prospíval, potřebuje úrodnou, poměrně lehkou půdu a dostatek slunečních paprsků, vybírejte tedy světlá stanoviště. Rostlinu nezapomeňte pravidelně okopávat a zalévat. Kořeny se sbírají po odkvětu rostliny, kdy se vyjmou ze země a přezimují ve vlhčím písku či v pařeništi. Pokud nemáte tu možnost, uložte pastinák do utěrky či papírového sáčku a vložte do lednice. Plody se sbírají po dozrání a suší se. Pozor – sbírání holýma rukama může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci nebo podráždění kůže.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla Večeřová.
Mám ve skleníku asi 10 let1 ks révy velkoplodé - odrůdu nevím, nahodilý kup. Na jaře prostříhávám, ale stejně má asi 50 sřapců hroznů. Kolik jich mám nechat, aby dozrály?
Děkuju za odpověď. Večeřová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Oldřich Česák.
Dobrý den,
potřeboval bych poradit, jak vypěstovat kmínek u vinné révy vysoký asi 80 cm z jehož
vrcholu bych už ohýbal tažně do stran.Vypěstoval jsem si sazenice zřízků a některé
sazenice jsem si koupil. Ty vypěstované doma jsem loni napodzim uložil do sklepa
letos jsem je znova nasázel ven zkrátil jsem výhony na 2 očka. Nyní mi rostou jak
na těch vypěstovaných doma,tak i na kupovaných dva výhony, jeden delší jeden kratší.
Chtěl bych se zeptat jak postupovat dále abych založil ten kmínek jako to je na vinicích. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Avokádo jste již snědli a teď využijte pecku – můžete si z ní vypěstovat svůj strom. Takže plod jste rozřízli, pecku vyjmuli a nyní je potřeba ji důkladně očistit od zbytku dužiny.
Chcete-li klíčení urychlit, udělejte do pecky pár dírek, například hřebíkem. Do těchto otvorů zasuňte párátko nebo špejli; děláte to proto, abyste mohli pecku zavěsit za okraj nádoby. Zvolte vhodnou nádobu, nemusí být velká, a nalijte do ní vodu, vody musí být tolik, aby se spodní plochý konec pecky neustále dotýkal hladiny. Vodu často kontrolujte a doplňujte, než se objeví první klíček.
Asi po měsíci, kdy již budou v nádobě kořeny, by se měl pomalu objevovat klíček, ze kterého postupně začnou vyrůstat listy. Připravte si dobře propustný substrát nebo perlit a pecku zasaďte do substrátu tak, aby minimálně polovina pecky zůstala nad zeminou a polovina byla zasazena v substrátu. Květináč nechte umístěný na teplém a světlém místě. Na počátku vám avokádo poroste pravděpodobně velmi rychle.
V naší poradně s názvem ANTURIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Mám 7 let starou anturii. Byla hodně košatá a krásně května, ale teď je taková vytáhlá a chudá. Sice kvete, ale má i menší květy. Můžu ji seříznout( omlazovací řez)? Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší řešení je seříznout a odřízlou část dát do vody a vypěstovat z toho novou rostlinu. Ta původní už bzde mít zdegenerovaný kořenový systém a žádný zázrak z ní už nebude. Nová rostlina vám bude dělat radost jako ta původní.
Vzhledem k pozitivním účinkům rakytníku na lidský organismus a jeho minimální dostupnosti v běžné obchodní síti je ideální vypěstovat si jej doma. Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.
Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Pohlaví rakytníku se nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách, kdy mají samčí keře větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě, plody jsou značně kyselé a trpké. Rakytník je naprosto mrazu odolný.
Dle odrůd u nás rakytník dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se boční kořeny dostanou několik metrů do stran, kde vypouští oddenky – tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně je nenechávejte na malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí.
Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření nebo zasolení. Při zavlažování a přihnojování přináší vysoké výnosy. Spon výsadby by měl být 2,5 m x 3 m. Při výsadbě přidejte dobrý kompost a superfosfát. Rakytník nesnáší zastínění, potom neplodí. Aby sklizeň byla každoroční, je nutné mít dva plodové keře a sklizeň řezem střídat, nebo každý rok sklízet jen polovinu keře. Řežou se jen výhony do průměru 1 cm.
Pěstování rakytníku na stinném místě
Rakytník nesnáší zastíněné místo, když je na takovém místě, přestává plodit. Pokud ho chceme pěstovat ke sběru plodů, tak jej na takové místo nesmíme v žádném případě zasadit.
Prvosenka jarní obvykle pěstovaná u nás jedovatá není. Účinky rostliny ale nejsou zanedbatelné, protože se využívá jako léčivka. Léčivé látky jsou v primuli obsaženy jak v květu, tak v listech, tak i v kořenu.
Primule jak udržet barvu
Proto, aby vám primule krásně kvetla a udržela si svou původní barvu, je potřeba vypěstovat a udržet silnou rostlinu. Ideální je pro ni světlé místo, ovšem bez přímého slunce. Dařit se jí bude ale i v mírném polostínu. Důležitou věcí je teplota – rozhodně květináč neumísťujte nad topení; raději má nižší teploty kolem 12–16 °C, hodí se tedy třeba na chodby. Některé primule se v obchodech zalévají vodou, která obsahuje potravinářské barvivo, čímž se změní právě barva květu.
Verbena, někdy také nazývána sporýš, je také velmi oblíbenou balkonovou květinou, a to především ve svém převislém vydání. Vzpřímené verbeny se hodí do květináčů i záhonů. Ani tyto balkonové květiny nejsou ochuzeny na barevné škále, bývají bílé, oranžové, růžové, červené, žluté, fialové i několikabarevné. Květ verbeny se skládá z několika drobnějších kvítků.
Jak verbenu pěstovat
Verbena má sice ráda slunce a teplo, ale můžete ji pěstovat i v polostínu. Abyste docílili nových a nových květů a tím i neustálého květenství, je potřeba, abyste alespoň jednou týdně zbavili rostlinu starých květů zaštípnutím. Verbeny jsou vhodné pro záhony i truhlíky, vyrůstají do výšky 15 až 30 cm a šířky 30 až 60 cm. Do jednoho truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlinek, abyste docílili očekávaného výsledku. Verbeny můžete kombinovat společně s jinými druhy rostlin, jen je potřeba volit takové rostliny, které mají rády hodně vláhy a hnojiva.
Substrát pro verbeny by měl být dobře propustný, plný výživy, ale zároveň by měl mít schopnost dobře si svou vláhu zadržet. Samozavlažovací truhlíky budou mít pro vás a rostliny i v tomto případě velký přínos, vy nebudete muset zalévat každý den a verbeny budou mít dostatek vláhy.
Chcete-li si verbeny vypěstovat ze semen, máte-li kde, není to problém. Je potřeba, aby místo, na které je chcete vysévat, mělo alespoň 10 °C, zároveň musí mít dostatek světla, ale ne na přímém slunci. Semena vysévejte v březnu ve vzdálenosti 2,5 cm, do hloubky 1 cm. Zeminu po celou dobu nesmíte nechat vyschnout. K vysévání můžete použít také semenáče, což jsou nádoby určené přímo k předpěstování rostlin. Do truhlíku je možné verbeny přesazovat jakmile se objeví první pravé lístky. Na balkon lze truhlíky umístit až „po zmrzlých“, protože teploty nesmějí klesat pod bod mrazu.
Zálivka a hnojení
Jak jsem již uvedla, verbeny mají rády vlhkou půdu, proto je potřeba pravidelná zálivka. V teplých letních dnech i každodenní, pokud tedy nevyužijete doporučené samozavlažovací truhlíky. Ani hnojivem nemůžete u verben šetřit, doporučená dávka je jedenkrát týdně. Používejte hnojivo pro balkonové květiny.
Přezimování
Chcete-li si rostliny uchovat na další rok, je potřeba je včas přemístit, aby nebyly poškozeny mrazem. Místnost by měla být dobře prosvětlená a teplota by se měla pohybovat mezi 8 až 10 °C, ideálním místem jsou zimní zahrady, zádveří či dobře prosvětlené a nevytápěné chodby. Výhonky rostliny seřízněte na délku asi 15 cm, aby se vám s verbenou lépe manipulovalo a zbytečně jste ji nepoškodili. Otrhejte všechny uvadající lístky. Během zimy rostliny průběžně zalévejte, aby úplně nevyschl
Břečťan je popínavá rostlina pěstovaná jako venkovní i jako zahradní druh. Někdy bývá pěstována pro své léčebné účinky, jindy zase pro svůj okrasný vzhled. Je hned několik odrůd břečťanu, které se liší jak tvarem, tak barvou listů, ty bývají zelené, zelenobílé či zelenožluté.
Jak břečťan pěstovat
Břečťan vyžaduje stinné stanoviště, je schopen zaplnit celou stěnu domu, ale to jen ty odrůdy, které jsou schopny přezimovat v našich podmínkách. I když se břečťan hodně rychle rozrůstá, zaplnit několik metrů souvisle by každý rok zas a znovu opravdu nedokázal. Chcete-li mít břečťan hustší, je potřeba ho pravidelně zaštipovat. Při pořizování si tedy dávejte pozor, zda nebudete muset svou rostlinu před mrazem stěhovat domů. Chcete-li si břečťan vypěstovat ze semene, začněte již na podzim, abyste na jaře měli připravenou zdravou, krásnou, mladou rostlinku. Další možností je pořídit si již předpěstovaný břečťan a ten vysadit na jaře rovnou do zeminy ven. Pro volbu zeminy použijte kompost nebo rašelinový substrát.
Zálivka a hnojení
Se zálivkou to u břečťanu nemusíte přehánět. Zalévejte pravidelně, ale jen mírně, břečťan nemá rád přemokřenou půdu, mohlo by vám docházet k zahnívání kořenů, opadávání listů nebo černání listů, v zimním období zálivku omezte na minimum.
Hnojivo aplikujte ve vegetačním období každé 2 týdny společně se zálivkou.
Přezimování
Zvolíte-li břečťan jako trvalku, nebudete s ním mít na podzim žádnou práci, protože je schopen přezimovat na svém stanovišti. Jestliže ale máte jinou odrůdu, musíte po tom, co teploty klesnou k 10 °C, rostlinu přemístit domů. Problém nastane v případě, necháte-li břečťan přes rok volně se pnout po konstrukci, v tom případě ho musíte buď opatrně oddělat a namotat například na vyrobený žebříček, nebo ho zakrátit.
Množení břečťanu
Množit břečťan můžete pomocí řízků odebraných z čerstvých výhonků, ty můžete nechat zakořenit ve sklenici s vodou, nebo je rovnou zasaďte do květináče se substrátem a předpěstujte do následujícího jara.
