VÝPOČET OBJEMU VANY a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Objem vany se v dnešní době – při stále se zvyšujících cenách za vodné – stále více probírá. Vypočítat si sám objem vany je značně složité, proto většina výrobců van tento údaj již udává.
Jaký objem vody má vana
Než se vydáme do obchodu, v klidu se zamyslíme nad tím, jaké jsou naše priority, kolik osob bude vanu užívat, jaké máme zvyklosti, kolik prostoru k dispozici (vyměříme a zapíšeme na papír), co vlastně očekáváme. Možná zjistíme, že dáváme přednost praktičnosti před nápaditým designem, potřebujeme vanu menších rozměrů, ale bezpečnou pro děti či seniory, vanu, která dlouho drží teplou vodu, protože si v ní rádi čteme a tak dále.
Sepíšeme si své požadavky a pak vyrazíme do koupelnového studia. Tam se rozhodně nebojíme vanu vyzkoušet a vlézt si do ní, ptáme se na možnosti materiálu, tvaru, zajímáme se o možné další úpravy za příplatek (různé protiskluzové a antibakteriální úpravy), doplňky (madla, měkké podhlavníky), možnosti a náročnost údržby. Jen tak zjistíme, která vana je ta pravá právě pro nás.
Tvar vany do jisté míry limituje daný prostor, ale i tak máme více možností. Kromě klasického obdélníku je možné zvolit ovál, vanu rohovou nebo asymetrickou. Rozhodně neplatí, že malá vana rovná se menší pohodlí a naopak. Jde spíše o to, jak je vana ergonomicky provedená. Pohodlí při koupání ovlivňuje její vnitřní členění. Dobře ergonomicky navržená vana má ve vnitřní části oporu pro nohy. V ní se cítíme bezpečně a pohodlně. Ne vždy platí, že velká vana je komfortní. Velikost vany má odpovídat našim skutečným potřebám. U zbytečně velké vany s velkým objemem riskujeme plýtvání vodou.
Abychom mohli vypočítat velikost objemuvany, musíme znát některé základní údaje, jakými jsou délka, šířka a výška. Výška se započítává pouze pod horní bezpečnostní odtok. Dále se musí zohlednit tvar vany a také počítat s vlastní hmotností těla (průměrně se počítá okolo 70 litrů na dospělého člověka, u dítěte méně).
Objem vany také ovlivňuje tvar – obdélníkové, oválné, asymetrické a šestihranné. Výrobci udávají vždy vnější rozměry, proto mohou být mnohdy údaje o rozměrech vůči objemuvany zavádějící.
Objem vany v dnešní době přesně stanovuje výrobce, proto při koupi již tento údaj znáte. Musíte si tedy odečíst vlastní váhu těla, čímž vám vyjde přibližná spotřeba při napuštění plné vany.
V naší poradně s názvem AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, řeším podobný problém. Podařilo se Vám prosím zjistit, jak správně rostlinku zastřihávat, nebo co udělat, aby rostla do korunky? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Avokádo ve svém přirozeném prostředí dorůstá výšky a objemu našich lip. Proto, když stromku, který má v plánu dosáhnout výšky 15 metrů, zakrátíte hlavní výhon, tak nebude dělat nic jiného, než že vyšle nový výhon, který znovu požene do výšky. Dělá to proto, že v našich podnebných podmínkách má během zimy nedostatek světla a myslí si, že zakořenil někde v tmavém pralese a musí co nejvíce vyrůst do výšky, aby se dostal nahoře ke světlu. K vytvoření korunky ho přiměje jedině přibližně stále stejně dlouhý 12-ti hodinový denní svit po celý rok a to v našem podnebném pásu nedokážeme. Jedině, že byste stromku od listopadu do května svítila rtuťovou výbojkou o výkonu 1000 Wattů a prodloužila tak denní světlo na celkem 12 hodin. To by například v prosinci znamenalo svítit 8 hodin, aby se udržela požadovaná intenzita světla. V nákladech na elektřinu by to znamenalo přibližně 1000 Kč za celou zimní sezónu.
Říká se, že sprchováním ve srovnání s koupáním ve vaně uspoříme hodně vody, a tudíž peněz. Je to samozřejmě pravda, jen nesmíte pod sprchou stát hodiny. V takovém případě by bylo hospodárnější napustit jen tu vanu. Pokud se denně nekoupeme, ale sprchujeme, ušetříme nejen finance, ale i svou kůži. Dlouhé namáčení, u některých koupacích příznivců hraničící s macerováním kůže, naší pokožce nesvědčí, a už vůbec té suché a citlivé. Koupání je příjemné – uleví unavenému tělu, jindy navodí romantiku či poskytne chvilku klidu pro dočtení napínavé knihy. Ale levnější koupelová pěna kůži vysušuje stejně jako mycí gely a následné ošetření tělovým mlékem pomůže jen částečně. Na suchou pokožku tedy používejte šetrnou kosmetiku včetně koupacích olejů.
Obvyklou sprchovou hlavicí proteče asi deset litrů za minutu. Toto množství násobíme počtem minut, po které se zdržíme pod sprchou. Pokud si myjete hlavu, pod sprchou se zdržíte v průměru pět minut a více, ale po celou tu dobu voda neteče (zastavujeme ji, když si šamponujeme vlasy).
Vana (prázdná) má většinou objem 110 až 150 litrů. Neplníme ji však plnou, to bychom se tam nevešli, až 70 litrů bychom vytlačili. Od udaného objemuvany tedy musíme těchto zhruba 70 litrů odečíst, u dítěte méně, u muže více (záleží na váze daného jedince). Na jednu napuštěnou vanu tedy můžeme spotřebovat i méně než padesát litrů. Přidá se jen ještě závěrečné osprchování a umytí vlasů pod sprchou.
Je potvrzené, že kůže častým mytím ztrácí svou obranyschopnost. Proto sprchování několikrát za den a večer hodinová relaxace ve vaně nejsou rozumným počinem. Na druhou stranu, lidské tělo je tvořeno vodou, kterou musíme doplňovat a kůže je na tom úplně stejně. Ráno bychom si tedy na probuzení a na posílení imunity měli dát rychlejší sprchu – není třeba používat mýdlo.
Příjemné relaxování ve vaně je úžasná záležitost, ale měli bychom si takto užívat maximálně jednou týdně. Pokožka po delší době ve vodě ztrácí svou pružnost. Po koupání ve vaně se rozhodně musíme namazat krémem. Pokud máme ve vaně pěnu, je nutné ji z těla dokonale smýt. Pozor také na horkou vodu. Příliš horká voda povoluje svaly a vazy, a to například nesvědčí pevnosti našich prsou. V horké vodě také vznikají na pokožce nepříjemné červené fleky, které někdy zůstávají na těle až do rána.
O sprchovém koutu se už nedá mluvit jako o nouzovém řešení pro malé koupelny, ale jako o určitém životním stylu. Očista v něm proto musí být pohodlná a také snadná. Zatímco před lety patřily ke standardu vaničky o velikosti 75 x 75 centimetrů, dnes se prodávají hlavně devadesátky. Lidé dávají přednost nízkým vaničkám s hloubkou 2,5 až 4 centimetry. A to nejen kvůli tomu, že lépe vypadají, ale hlavně kvůli snadnějšímu přístupu do nich. Právě komfortní přístup patří k největším výhodám sprchových koutů. Proto patří především do domácností seniorů a lidí s pohybovým omezením, kterým tak dovolují zvládnout hygienu samostatně i v době, kdy by při mytí ve vaně potřebovali pomoc.
Ve svém příspěvku VÝPOČET SCHODŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel FRANTIŠEK ROZMANIT.
Jak spočítám počet a výšku schodů.Stavební výška je 138 cm a délka je 418 cm.Jedná se o venkovní schodiště.Děkuji F.Rozmanit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vážený pane. Záleží na tom, jak chcete mít jednotlivý schod vysoký. Většinou se dělá od 13 do 17cm. Stavební výšku máte 138cm tzn. 138 děleno výškou schodu. V případě výšky schodu 15cm je počet 138 děleno 15 to je 9,2. 9,2 schodu je samozřejmě nesmysl, musí vyjít na celé číslo, v tomto případě 9. Z tohoto se zpětně spočítá výška. Tj. 138 děleno 9 a to je 15,33cm. Pochopitelně je možno si rozměry určit jinak,ale potom budou schody na chůzi nepříjemné.
S pozdravem Honza.
Broskve nejprve omyjeme a oloupeme ostrým nerezovým nožem, nebo je spaříme ve vodě horké 90 °C, do které jsme přidali na 1 l vody 20 g kyseliny citrónové. Spařené plody ochladíme ve studené vodě opět okyselené 20 g kyseliny citrónové na 1 l vody. Uvolněnou slupku stáhneme a pak broskve ihned vkládáme zpátky do okyselené vody. Oloupané broskve půlíme v místě švu po celém obvodu a ukládáme je po obvodu střechovitě ve spirále, řeznou plochou šikmo dolů, aby vzduch zachycený v jamkách po peckách mohl uniknout. Po naplnění do sklenic broskve zaléváme cukrovým nálevem: 0,56 kg cukru svaříme v 1 l vody, získáme tak asi 1,3 l nálevu. Málo zralé plody sterilujeme ve sklenicích o objemu 1 l 35 minut při teplotě 85 °C, ve sklenicích o objemu 0,5 l 25 minut při teplotě 85 °C. Zralejší plody sterilujeme ve sklenicích o objemu 1 l 20 minut při teplotě 85 °C, ve sklenicích o objemu 0,5 l 15 minut při teplotě 85 °C.
Vana o rozměrech 160 x 70 x 41 cm (délka x šířka x výška) v obdélníkovém provedení má objem vody 159 l. Vana o rozměrech 160 x 70 x 48 cm v asymetrickém provedení má objem vody 210 l.
Ve svém příspěvku VÝPOČET SCHODŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel FRANTIŠEK ROZMANIT.
Jak spočítám počet a výšku schodů.Stavební výška je 138 cm a délka je 418 cm.Jedná se o venkovní schodiště.Děkuji F.Rozmanit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Ještě k tomu výpočtu schodů. Na délku schodiště 418cm vychází na 9 schodů délka nášlapu cca 46cm, což je moc. Toto je potřeba řešit nahoře schodiště podestou. Měla by být dlouhá cca 1,5m, potom délka nášlapu bude vycházet kolem 30cm, což je už přijatelné. Toto je opět z důvodu pohodlnější chůze po schodech.
S pozdravem Honza.
Vana o rozměrech 170 x 70 x 42 cm (délka x šířka x výška) v obdélníkovém provedení má objem vody 190 l. Vana o rozměrech 170 x 90 x 47,5 cm v asymetrickém provedení má objem vody 285 l.
Vana o rozměrech 180 x 80 x 41,5 (délka x šířka x výška) v obdélníkovém provedení má objem vody 267 l. Vana o rozměrech 180 x 80 x 45,5 cm v běžném provedení má objem vody 270 l.
Pokud se mřížka nemyje pravidelně, usadí se na ní nečistota, která časem ztvrdne a už se jí tak snadno nezbavíte.
Pokud budete čistit znečištěnou mřížku, tak si připravte starý ručník, 1 hrneček čisticího prostředku na nádobí nebo prášek na praní.
Postup
Na dno vany položte starý ručník, abyste vanu nepoškodili. Na ručník položte mřížku a vanu naplňte horkou vodou. Do sklenice dejte šálek čisticího prostředku a promíchejte ho pořádně s trochou horké vody. Vylijte čisticí směs do vany a promíchejte. Povrch mřížky můžete ještě posypat čisticím prostředkem. Počkejte minimálně 5 hodin nebo ideálně nechte působit celou noc. Pak s pomocí houbičky na čištění pořádně vydrhněte špínu. Špína by se měla dát vyčistit rychle, protože vlivem čisticího prostředku změkne. Mřížka se vám bude lesknout a bude vypadat jako nová.
Rostliny prostokořenné a se zemním balem potom vysazujeme od podzimu, kdy denní teploty klesnou přibližně pod 18 °C, až do počátku rašení na jaře; bez obav i v zimě, jestliže to počasí dovolí. Stejná odpověď je i na otázku, kdy sázet jehličnaté stromy.
Půdu určenou pro výsadbu ve volné půdě můžeme vylepšit kompostem nebo odleželým hnojem (kravský po třech letech, koňský po jednom roce uskladnění), nebo rašelinou a zahradnickým substrátem do 20 % objemu. Substrát, hnůj nebo kompost vždy promícháme s původní zeminou.
Jehličnaté stromy sázíme do propustné půdy. K jehličnanům je lepší vždy přimíchat kompost, rašelinu či substrát do 20 % objemu. Při výsadbě nedáváme do jámy umělá hnojiva, kromě dlouhodobě působících. Toto hnojivo je obaleno do žlutě okrových povoskovaných kuliček, které jej postupně uvolňují po dobu 3 až 6 měsíců podle typu hnojiva a požadavku rostlin. Nepřidáváme vápno.
Mulčovací kůra má jednak funkci při potlačení růstu plevelů do doby, než dřeviny vyplní osázený prostor, a dále funkci dekorativní. Při jejím použití musí vrstva dosahovat minimálně výše 5 cm. Pozor, zabraňuje i odpařování vody, takže může způsobit přemokření čerstvě nasázených a citlivých dřevin.
Vysazujeme na čisté plochy. Větší zaplevelení předem odstraníme pomocí totálních herbicidů. Místo, kam chceme dřevinu zasadit, je třeba nejprve předem zrýt. Všechny drny zlikvidujeme. Pokračujeme vyhloubením jámy a nakypřením jejího dna. Jáma musí být dostatečně velká, řídíme se obecným pravidlem, že by měla být cca 1,5krát větší než kořenový bal rostliny. Zda má dřevina dostatek prostoru, zkontrolujeme jednoduše – když vložíme rostlinu do jámy, nesmí být její kořeny ohnuté či jinak pokroucené.
U jehličnanů se zemním balem rozřízneme jutový pytel ve vrchní části tak, aby kmen nebyl obalený jutovým pytlem, a zasadíme jehličnan i s pytlem. Dbejte na co nejmenší narušení zemního balu. Zemní bal musí být velikostí přiměřený, pevný, soudržný. Jestliže je zemní bal nepevný a prakticky nesoudržný, je ujmutí takovéhoto jehličnanu velmi problematické. Prostokořenné jehličnany (bez zemního balu) se neujmou nikdy. U rostlin s kontejnerem vyjmeme rostlinu z kontejneru a zasadíme ji.
Při sázení je velmi důležité myslet na to, jak vzrůstné dané druhy jsou, tedy uvědomit si výšku a šířku rostlin za 10–20 let. Zejména cenným dřevinám ponecháme již od začátku dostatek prostoru. Aby zahrada nepůsobila první roky po výsadbě příliš prázdně, volná místa vyplníme obyčejnými druhy dřevin a trvalek, které později v průběhu let odstraníme.
Listnaté keře zasadíme do normální půdy. Nemusíme, ale můžeme půdu vylepšit kompostem, substrátem, rašelinou.
Točité schodiště (stejně tak vřetenové schodiště) patří mezi takzvaná křivočará schodiště, která obvykle zabírají velmi málo místa oproti ostatním typům schodů. Působí velmi elegantně, vzdušně a bývají ozdobou obytných či reprezentativních prostor. Pro svou nenáročnost na prostor se točité schody používají i jako vedlejší či úniková komunikační cesta. Vhodnou kombinací materiálů lze vytvořit jak luxusní schodiště s ambicemi na designový prvek, tak i funkční venkovní bezúdržbový komunikační prostor.
Uvedené schodiště patří mezi oblouková schodiště a podle půdorysného tvaru se jim všeobecně říká křivočará schodiště. Do této skupiny patří točité, kruhové, spirálové nebo vřetenové schody. Rozdíly mezi nimi nejsou příliš velké, někdy se jedná pouze o synonyma. Například vřetenové schody jsou charakteristické tím, že vždy vycházejí ze středového sloupu. Prvky středového sloupu mohou mít rozličný tvar, není nutno se omezit pouze na rotační trubku. Některá oblouková schodiště žádný středový sloup mít nemusí.
Délka kroků ve spirále schodiště by neměla být menší než 80 cm. Šířka stupně ve střední části by neměla být menší než 20–25 cm a v nejširší části ne více než 40 cm.
Pro výpočet schodiště je nutné znát tyto základní údaje: výška schodiště, vnější průměr, vnitřní průměr (těleso, do kterého se budou stupně zapouštět), počet schodů, tloušťka stupnice, úhel natočení.
Pro tento typ schodiště je typický středový sloup, ke kterému jsou připevněny, případně na něj mohou být navlečeny, jednotlivé schodišťové stupně. Jedná se o samonosné, tedy nepodporované schodiště, jehož schodnice obvykle nejsou z vnější strany kryty schodnicí.
Obloukové (točité) schodiště
Vyznačuje se tím, že nemá výše zmiňovaný středový sloup, naopak má z obou stran bočnici. Jak už název napovídá, jeho tvar je obloukový, obvykle půdorys tvoří půlkruh, respektive písmeno „C“. Nicméně může mít i tvar kruhu (kruhové schodiště).
Spirálové schodiště
Jedná se v podstatě o další variaci na křivočaré schody. Svůj název dostalo podle tvaru, tedy spirály. Obvykle je takto nazýváno schodiště, které se kolem své osy obtočí o více než 360 stupňů, nicméně není to pravidlem. Za spirálové schody bývají označovány jak vřetenové schody, tak obloukové schody.
Pohodlné schodiště by mělo mít sklon 25–35°. Projektanti a architekti mají s touto činností bohatou zkušenost, schodiště je jedna ze základních věcí v dispozici domu a musí se spočítat velmi přesně. Dodatečné korekce jsou v případě schodiště velice komplikované.
Základní výpočet schodiště
Prostor pro schodiště – v případě návrhu nového domu je výhodou možná změna dispozice tak, aby schodiště bylo ideální i ve vztahu k ostatním místnostem. V rekonstrukcích se někdy dostáváme k hodnotám na hraně pohodlnosti či použitelnosti dle dostupného prostoru.
Určíme si konstrukční výšku – je to výška, kterou musí schodiště překonat od čisté podlahy nástupního podlaží k čisté podlaze výstupního podlaží (zkratka KV).
Prostým matematickým dělením zjistíme, kolik je nutno mít stupňů k překonání výšky (zkratka N) a jak tento stupeň bude vysoký (zkratka V). Všechny stupně na schodišti musí mít stejnou výšku.
Šířka stupně (zkratka Š) se dopočítá ze vztahu Š = 630 – 2 x V mm (možno snížit až na 600, odvozeno od délky lidského kroku) a spočítáme i sklon schodiště.
Délku ramene (zkratka D) vypočítáme (například 8 výšek znamená 7 šířek).
Vzorce pro výpočty schodů:
1) Počet stupňů N = KV : V
2) Výška stupně V = KV : N
3) Šířka stupně Š = 630 – 2 x V
4) Délka schodišťového ramene – jednoramenné L = Š x (N – 1)
5) Délka schodišťového ramene – dvouramenné L = Š x (N : 2 – 1)
6) Sklon schodiště a = arctg V : Š
7) Délka ramene D = Š x N
8) Podchodná výška ramene Hp = 1 500 + (750 : cos a)
9) Průchodná výška ramene Hpr = 750 + (1 500 x cos a) (hodnota musí být vyšší než 1 900 mm)
Termostatický ventil je zařízení, které využívá fyzikálních zákonů k regulaci tepelného výkonu otopných těles (radiátorů, podlahových konvertorů a tak dále) v systémech vytápění. Jedná se o speciální armaturu, v níž je poloha kuželky dána změnou objemu kapaliny (nejčastěji lihu) v těle ventilu. Změna objemu kapaliny je dána tepelnou roztažností vlivem změny teploty ve vytápěné místnosti – čím vyšší teplota, tím větší objem kapaliny. Při zvyšování teploty okolního vzduchu nad požadovanou hodnotu kapalina zvětší svůj objem natolik, že zatlačí na kuželku ventilu a tím začne přivírat průtok přitékající topné vody. Vlivem menšího množství teplé vody v otopném tělese se snižuje jeho výkon a dochází tak k regulaci vnitřní teploty vzduchu. Ventily mají omezení rozsahu, nastavení a blokování, paměťový kroužek pro opakované nalezení polohy pro nastavení požadované teploty, protimrazovou bezpečnostní funkci, zabezpečení proti zcizení. Rozsah nastavení teploty v místnosti je 5–26 °C. Ventilové těleso je vyrobeno z poniklované mosazi. Použitím termostatických ventilů můžete dosáhnout až 20% úspory energie. Termostatické ventily reagují pružně na změny teploty okolí, takže využívají efektivně jak energii, tak tepelné zisky (od slunečního záření, lidského tepla i elektrických spotřebičů).
Každá lednička Beko se vyznačuje nejenom moderním vzhledem, ergonomičností a snadným přizpůsobením každému prostoru, ale také nízkou cenou v poměru k výkonu. Chladnička Beko se snadno zařadí mezi nepostradatelné pomocníky ve vaší kuchyni. Volba ledničky Beko je tou nejlepší volbou pro všechny, kteří hledají levné a spolehlivé ledničky.
Nejprodávanějším typem je chladnička Beko CSA 31022. Navíc se chlubí velmi tichým chodem okolo 42 dB, takže ji můžete mít klidně v kuchyni, která je spojená s obývacím pokojem a ani o ní nebudete vědět. Co se objemu týče, nabízí tato chladnička až 291 l, který je rozdělen na 204 l chladicí a 87 l mrazicí část. Díky efektivně uspořádaným policím a přihrádkám budete mít své potraviny vždy krásně organizované a pečlivě uskladněné. Chladicí část rozdělují 3 police z tvrzeného skla a permanentní zásuvka, která udrží vaši zeleninu vždy čerstvou. Na dveřích se nachází přihrádky na lahve a jiné drobnosti. Samozřejmostí je přítomnost LED osvětlení při otevření. V mrazicí části naleznete 3 velké zásuvky, do kterých s přehledem umístíte i větší potraviny a určitě překvapí i mrazící výkon 3,5 kg/24 h. Chladnička vybavena chytrou technologií antibakteriálního těsnění, které obsahuje přidané antimikrobiální látky, čímž udržuje trvalou životnost a brání vzniku škodlivým mikroorganismům.
Dalším nejprodávanějším typem je chladnička Beko CS 226020. Tato kombinovaná chladnička vyniká skvělým poměrem výkonu a ceny, spadá do energetické třídy A+. Navíc se chlubí velmi tichým chodem okolo 39 dB. Co se objemu týče, nabízí tato chladnička až 230 l – 140 l chladicí a 90 l mrazicí část. Díky efektivně uspořádaným policím a přihrádkám budete mít své potraviny vždy krásně zorganizované a pečlivě uskladněné. Chladicí část rozdělují 3 police z tvrzeného skla a permanentní zásuvka, která udrží zeleninu vždy čerstvou. Na dveřích se nacházejí přihrádky na lahve a jiné drobnosti. Samozřejmostí je přítomnost osvětlení při otevření. V mrazicí části naleznete 3 velké zásuvky, do kterých s přehledem umístíte i větší potraviny, a určitě překvapí i mrazící výkon 5 kg/24 h. Chladnička je vybavena chytrou technologií antibakteriálního těsnění, které obsahuje přidané antimikrobiální látky, čímž udržuje trvalou životnost a brání vzniku škodlivých mikroorganismů.
Nápady, moderní design a promyšlená řešení pro optimální komfort při obsluze charakterizují program domácích přístrojů Liebherr. K nim patří stolní a volně stojící chladničky, kombinace chladničky a mrazničky, stolní a volně stojící mrazničky, mrazicí truhlice, chladničky na nápoje a na udržování zásob, klimatizované a temperované chladničky na víno a chladničky a mrazničky pro profesionální použití.
Patentovaný systém Liebherr BioFresh nabízí ideální klima pro uskladnění vašich potravin tak, aby zůstaly déle čerstvé a přispívaly tak ke zdravému stravování.
Teplota je udržována těsně nad bodem mrazu, aby bylo jídlo uchráněno před mrazem. Také je zde ideální vlhkost. Ovoce, zelenina, maso, a ryby si udrží své vitamíny a minerály, delikátní chuť a atraktivní vzhled až třikrát déle než v běžné chladničce.
Ve vybraných lednicích s mrazáky Liebherr najdete zásuvky BioFresh neboli oddělené chladicí přihrádky s vysokou vlhkostí, které jsou vhodné k uchování zeleniny a ovoce. Prostor DrySafe poskytuje nízkou vlhkost vzduchu, je tak ideální pro ukládání masa, ryb a mléčných výrobků, které by měly být vždy vzduchotěsně zabaleny. Při nízké teplotě a vlhkosti vzduchu se totiž sníží činnost mikroorganismů, které napomáhají kažení potravin. Díky výše uvedenému jsou potraviny déle čerstvé. Také je zde vhodné skladovat ryby.
Tyto chladničky v podstatě podporují zdraví a wellness styl díky udržení životně důležitých minerálů a vitamínů v potravinách. Ty zůstávají až třikrát déle čerstvé než s tradičním chlazením – technologie BioFresh Liebherr zaručuje perfektní čerstvost u všech druhů potravin.
Nejprodávanějším typem je chladnička Liebherr CUef 2811. Jde o volně stojící kombinovanou chladničku značky Liebherr s mrazničkou, o celkovém objemu 263 litrů. Vybavena je jasným LED osvětlením chladicí části, nastavitelnými nožičkami, tlumeným zavíráním a tyčovým madlem. Nastavení teploty lze provést jednoduše pomocí otočného regulátoru. Jistě oceníte i moderní vzhled lednic, díky kterému se skvěle hodí téměř do jakékoliv kuchyně. Mraznička o objemu 53 l je vybavena systémem SmartFrost, který zabezpečuje rovnoměrné rozdělení teploty, menší tvorbu námrazy a působí pozitivně na spotřebu energie. Vyjímatelné skleněné mezipodlážky a průhledné šuplíky umožňují variabilní uspořádání vnitřního prostoru. Tak lze celý vnitřní prostor použít jako VarioSpace i pro extra velké mražené produkty. Systém FrostSafe nabízí dokola uzavřené šuplíky s průhledným čelem pro dokonalé a energeticky úsporné mrazení. Chladnička nabízí 4 police z tvrzeného skla a 2 přihrádky na ovoce a zeleninu vyznačující se snadnou údržbou. Využívat můžete také přihrádku na&
Jako toust (toast) se označují plátky bílého chleba a pšeničné veky opečené na elektrickém opékači, na grilu nebo na pánvi.
Při přípravě toastů (či toustů) se plátek chleba opeče nebo griluje a následně se obloží různými surovinami, případně se již obložený toast jen lehce zapeče. U toastů dominuje světlý chleba.
Recept na toastový chléb
Ingredience: 250 g hladké pšeničné mouky, 150 g plnotučného mléka, 26 g rozpuštěného másla, 20 g cukru, 1 vejce, 5 g soli, 3 g instantního droždí
Technologický postup: Začněte ve velké míse se všemi sypkými surovinami – prosejte mouku, přidejte cukr, sůl, kvasnice a pečlivě promíchejte. Udělejte v mouce důlek a přidejte do něj máslo, mléko a vejce. Poté všechno smíchejte vařečkou (nebo hákem v robotu), dokud vám nevznikne velká lepivá koule. V robotu pak můžete pokračovat v míchání hákem při střední rychlosti, dokud nebude těsto víc hebké a dokud se nezačne odlepovat od stěn mísy. Pokud na to půjdete rukama, vyklopte si základní lepivou hmotu na pomoučený vál a těsto hněťte a překládejte ručně tak dlouho, dokud nebude dostatečně hladké (cca 10 poctivých minut). Správně uhnětené těsto lepí, jen když do něj zaboříte prst. Na povrchu je ještě trochu vlhké, vláčné a rozhodně nesmí připomínat pružný suchý tenisák. Pokud je těsto stále lepivé, můžete si samozřejmě pomoci moukou. Pro první kynutí si připravte mísu a uvnitř ji vymažte trochou oleje. Těsto do ní dejte, jednou dvakrát otočte, zakryjte potravinovou fólií a dejte na teplé místo kynout. Cílem je, aby těsto přibližně zdvojnásobilo svůj objem. Zabere to něco přes hodinku. Po prvním kynutí těsto vyndejte a pěkně z něj pěstí vymačkejte většinu nabytého objemu. Těsto je potřeba na formu správně vytvarovat, proto si z něj při mačkání zkuste udělat obdélník, nebo alespoň placku, která k němu nemá úplně daleko. Aby vám chlebík krásně vyběhl (při kynutí i při pečení), je potřeba využít jedné „tvarovací finty“, při níž těsto postupně napínáte na povrchu. Zní to složitě, ale jde jen o to přehnout několikrát okraje tak, aby se pěkně vyboulily, a pak utěsnit vzniklý svár. Formu si vymažte olejem a zárodek bochníčku do něj uložte ke druhému kynutí (tentokrát pod utěrkou). Cílem je opět dostat se zhruba na dvojnásobek objemu. V půli druhého kynutí už můžete pomalu roztápět troubu na 180 °C. S nakynutým těstem je teď už potřeba opravdu opatrně. Poslední finální úprava spočívá v potření povrchu těsta vajíčkem pro krásnou barvu a lesk. Jakmile bude teplota tak akorát, dejte bochník do středu trouby. Peče se asi 45 minut, klíčová je však vnitřní teplota 87 °C, kt
Elektrofyzikální metoda sanace vlhkosti, respektive metoda elektroosmózy, je známá více než 100 let. Bezkontaktním a neničivým způsobem zabezpečuje vznik potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva. Potencionální rozdíl mezi jednotlivými vrstvami ve zdivu vzniká působením elektrického pole na molekuly vody přítomné přímo ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch, přičemž se část vlhkosti odpaří. Vsakující voda naráží na silové působení elektrického pole a část vody postupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Elektroosmóza je tedy fyzikální jev.
Metodu vysoušení vlhkého zdiva pomocí elektroosmotických zařízení lze použít ve všech případech, kdy je vlhkost způsobena kapilárním vzlínáním vody. Elektroosmóza však nepomůže tam, kde voda na zeď jednoduše přímo zatéká. Šířka zdiva, použitý stavební materiál ani technologicky těžko dostupná místa nebrání v použití tohoto jedinečného přístroje pro sanaci zdiva.
Vysušování je charakteristické pomalým náběhem, dokonce v první etapě v délce 2–6 měsíců může být zjevný nárůst vlhkosti v dané zóně, který vzniká postupným uspořádáním polarizovaných molekul vody ve zdivu. S postupem času je zjevný pokles vlhkosti až dosažení technologického minima pro dané zařízení, což je cca 2 % objemu vody ve stavební konstrukci, a to přibližně za dobu od jednoho roku do tří let. Pro představu: při maximální přesycenosti blížící se k 20 % objemu vody ve zdivu je na 1 m3 obsah vody 430 litrů! Dvouprocentní objem představuje vzdušnou vlhkost objemově dosahující 1,5–2,5 % na 1 m3 zdiva; suchý prostor je definovaný do 3 % objemových. Po ukončení aktivní doby vysušování udržuje přístroj vlhkost zdiva po celou svoji životnost na úrovni cca 1,5–2,5 %, což je z hlediska stavebního a životního zdivo ideálně suché.
