Většina zahrádkářů neustále svádí boj s všudypřítomným plevelem. Pokud nejste zastáncem chemické likvidace tohoto neřádu, pak zkuste některé tipy zahrádkářů, například jeho hubení s pomocí octa.
Ocet jako přírodní herbicid na plevel
Vědci zjistili, že 5% až 10% koncentrace octa zabíjí plevel během prvních dvou týdnů po vynoření se z půdy. Starší rostliny pak vyžadují vyšší koncentrace. Při vyšších koncentracích domácí přípravek na hubení plevelů s octem s 85% až 100% rychlostí likvidoval plevel ve všech růstových stadiích. Nicméně vytrvalý plevel byl octem pouze dočasně zlikvidován; kořeny přežily a vyklíčily nové výhonky; rostlina byla schopna se plně zotavit a kvést. Je tedy lépe použít ocet o vyšší koncentraci, a to minimálně s 6,25% kyselinou octovou a ethanovou. Stolní ocet obsahuje cca 5 % kyseliny octové. Ovšem nečekejte zázraky. Vytrvalý plevel tímto nezlikvidujete.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.
Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.
Co když jsem první postřik nestihl?
Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.
V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.
Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?
Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.
Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.
Jak poznám, že už je na postřik pozdě?
Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.
Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.
Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?
Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.
U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.
Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?
Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.
Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.
Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?
Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.
Ve svém příspěvku HUBENÍ PLEVELE V DLAŽBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem. Plevel se musí ohřát tak, aby vypadala jako opatřena vařící vodou. Uschne za pár dní. Nemá cenu plevel rychle upálit celou, zůstanou zde kořeny, které do 14 dnů zase rostou znovu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Plevel je důležité odstranit i s kořeny. Pokud necháte kořeny v zemi a vytrhnete pouze nadzemní část, kořeny regenerují a za čas vyroste plevel znovu. Některých se dá zbavit mechanicky (sedmikráska, smetánka), ale jsou i takové, které se odstraňují těžko jako třeba jetelíček. Na ten je potřeba použít chemii.
Chemie je nejúčinnější v květnu a červnu a pak v srpnu a září, kdy jsou plevele nejslabší a chemie nejvíce působí. Prostředek hubící pouze dvouděložné plevele se v podobě trávníkářského písku nebo postřiku nanese na postižená místa. Přípravek aplikujte na vlhký trávník nebo za rosy, lépe se uchytí na stéblech a listech plevelů. Poté se nechá týden působit a během této doby se na trávník nesmí vstupovat, přípravek by se setřel. Dávejte pozor hlavně na vaše zvířecí miláčky, kterým by mohl přípravek přivodit zdravotní problémy. Po týdnu trávník posekejte sekačkou se sběrným košem, popřípadě ještě umyjte od přípravku. Pokud plevel „přežil“, je dobré proceduru po nějakém čase opakovat. POZOR, během působení přípravku může mít trávník jiné zbarvení – není to špatné znamení. Přípravek nanášejte přesně podle pokynů výrobce.
Plevelům se nedá nikdy úplně ubránit. Můžete jim ale ztížit podmínky pro rozmnožování. Vertikutací na jaře a na podzim se oddělují nízkolisté plevele od země a někdy i umírají. Častým sekáním během roku se velice ztěžuje život jednoletým plevelům. A nakonec nenechte plevele vyloučit a vysemenit se, stačí často sekat a květy sbírat do sběrného koše sekačky. Na likvidaci plevele budete potřebovat hlavně chemický prostředek. Při nanášení je nutné mít na rukou gumové rukavice, gumové boty a nejlépe respirátor na obličeji (přípravky jsou sypké). K mechanickému odstraňování použijte vypichovadla (nebo starý šroubovák).
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Na postřik slivoní je pozdě ve chvíli, kdy jsou larvy uvnitř plodů – tehdy už postřik nefunguje a červivost neovlivníte.
Jakmile se škůdci dostanou dovnitř, postřik slivoní ztrácí účinnost, protože se k nim nedostane. Typicky to poznáte tak, že vidíte první červivé švestky nebo opad plodů. V tu chvíli už jde jen o omezení škod, ne řešení. Proto je klíčové stříkat preventivně – před napadením, ne po něm.
Proč mám červivé švestky i po postřiku?
Červivé švestky po postřiku znamenají téměř vždy chybu v načasování nebo počtu zásahů, ne špatný přípravek.
Nejčastější důvody jsou: postřik byl pozdě, byl jen jeden nebo ho smyl déšť. Další častá chyba je, že zasáhnete pilatku, ale ne obaleče. Každý škůdce má jiný cyklus, a proto jarní postřik slivoní musí být vícestupňový. Pokud chcete výsledek, musíte upravit strategii, ne jen změnit chemii.
Kolikrát stříkat slivoně proti červům?
Optimální jsou 2 až 3 postřiky slivoní během jara, jinak červivost výrazně neklesne.
Jeden postřik nestačí, protože působí jen na část škůdců. Minimální základ je zásah před květem a po odkvětu. Třetí postřik je doplňkový podle situace. Klíčové je pochopit, že správné načasování má větší vliv než počet postřiků. Dva dobře načasované zásahy jsou lepší než tři náhodné.
Funguje postřik slivoní i bez chemie?
Postřik slivoní bez chemie funguje jen částečně a obvykle nesníží červivost na minimum.
Bio metody mohou pomoci, ale jejich účinnost je nižší. Musíte kombinovat více postupů: sběr napadených plodů, mechanickou ochranu a prevenci. Pokud čekáte nulovou červivost, budete zklamaní. Bio přístup dává smysl, ale vyžaduje víc práce a smíření s horším výsledkem.
Co když prší po postřiku slivoní?
Déšť po postřiku slivoní může snížit účinnost až na minimum, zejména pokud přijde brzy po aplikaci.
Pokud zaprší během několika hodin, postřik se smyje a nefunguje. V takovém případě je nutné zvážit opakování zásahu. Ideální je aplikovat postřik tak, aby měl alespoň 6–12 hodin bez deště. Proto vždy sledujte předpověď – počasí má na účinnost zásadní vliv.
Můžu kombinovat postřiky na slivoně?
Kombinování postřiků je možné, ale pouze u kompatibilních přípravků.
Nesprávná kombinace může snížit účinnost nebo poškodit strom. Pokud si nejste jistí, aplikujte postřiky odděleně. V praxi se často vyplatí držet jednoduchý systém než experimentovat. Kombinace má smysl, ale jen pokud víte, co děláte.
Jak poznám pilatku švestkovou?
Pilatka se projeví opadem malých plodů krátce po odkvětu – to je typický znak napadení.
Plody začnou hromadně opadávat a uvnitř najdete larvu. Na rozdíl od obaleče se problém objevuje velmi brzy.
V naší poradně s názvem BOFIX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška potůčková.
Kdy mohu sbírat ovoce z trávníku po postřiku bofixem
děkuji za odpověď Bedřiška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Bofix, selektivní herbicid pro trávníky, má relativně rychlý viditelný účinek na plevel. Účinek přípravku na plevel je viditelný několik hodin po aplikaci. Dešťové srážky 2 hodiny po aplikaci jeho účinnost významně nesníží. Nejsou k dispozici žádné konkrétní informace o tom, jak dlouho čekat s konzumací plodů z trávníku ošetřeného přípravkem Bofix. Podle informací o produktu se obecně doporučuje vyhnout se konzumaci jakýchkoli produktů z ošetřeného trávníku, dokud nejsou důkladně omyty nebo dokud to nebude bezpečné po 28 dnech.
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Postřik se aplikuje pozemně pomocí postřikovače na listy. Dvě hodiny po aplikaci by nemělo pršet či byste neměli zavlažovat, aby účinek byl 100%. Plevel je zasažen komplexně včetně kořenů a rostlina začíná ihned odumírat. Každý druh rostliny usychá jinak rychle, proto se může zdát i za několik dní, že postřik neúčinkoval. Obvykle to není pravda, musí se jen déle počkat, než se na rostlině odumírání projeví zřetelně. Zasažený plevel nevytrhávejte, nechte ho přirozeně odumřít, kdybyste ho vytrhli, je zde velká šance, že uvolněné místo v trávníku rychleji než tráva zaplní jiný plevel nebo plevelná tráva. Když dvouděložný plevel necháte zetlít v trávníku, postupně se zmenšuje a okolní tráva následně jeho místo pozvolna zaplňuje, až jej zcela obsadí. Aplikace by se měla provádět 1x za měsíc.
Příprava koncentrace přípravku k aplikaci závisí na tom, zda se jedná o trávník nově založený (40 ml na 4 l vody), nebo o stávající trávník (40–60 ml na 4 l vody).
Postřik by se neměl aplikovat 2 dny po sečení, aby měl trávník čas se „vzpamatovat“.
Pozor na úlet postřikové kapaliny při provádění ošetření v blízkosti pěstovaných dvouděložných rostlin.
Postřikem nesmí být zasaženy sousední porosty. Mimořádně citlivými jsou réva vinná a chmel. V blízkosti vinic a chmelnic je tedy možné ošetřovat Bofixem jen za vhodných podmínek (bezvětří, nižší teploty). Za vysokých teplot (nad 25 °C) mohou být citlivé plodiny poškozeny i výpary přípravku. Abyste zabránili vzniku rezistence, neaplikujte tento přípravek stále po sobě bez přerušení ošetřením jiným herbicidem s odlišným mechanismem účinku. Vzhledem k charakteru přípravku nelze v případě nedostatečného vypláchnutí použitého aplikačního zařízení vyloučit poškození následně ošetřovaných rostlin zbytky přípravku Bofix. Z důvodu možného rizika fytotoxicity nepoužívejte Bofix při vysokých teplotách (nad 25 °C) a vysokém slunečním svitu.
Pokud se chcete přes všechna rizika poprat s plevelem pomocí chloru, měli byste rozhodně dodržovat tato preventivní opatření:
Před použitím chlór nařeďte. Poměr míchání by neměl překročit 8 dílů vody ku 2 dílům chlóru.
Při aplikaci noste speciální rukavice, aby nedošlo k poškození kůže.
Chlór použijte jen na utěsněné povrchy.
Chlór je v nejlepším případě vhodný k ničení jednotlivých rostlin. Chcete-li odstranit plevel na velké ploše, měli byste použít jinou metodu.
Konkrétně v přípravku Savo proti proti plísni je koncentrace chlóru 5%, což je dávka, která zahubí jakoukoliv rostlinu. Výrobek je navíc prodáván v balení obsahující rozprašovač, takže není potřeba jakkoliv manipulovat s tekutinou, někam ji přelívat nebo ředit. Stačí koupit a stříkat a stříkat.
Chemické přípravky na likvidaci rostlin se nesmí používat na chodnících, zpevněných příjezdových cestách nebo na terase. Patří sem i chlór, pokud chcete tímto přípravkem zničit otravný plevel. Porušení zákona může být potrestáno vysokou pokutou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Budete-li chtít amarant pěstovat na zahrádce, musíte zprvu trpělivě ručně vytrvávat plevel, než se rostlinka zorientuje a plevel ze zahrady vypudí. Jakmile si ale amarant na zahrádku zavlečete, jen tak snadno se ho nezbavíte, protože je velmi plodný − jeho semena rozsypaná při sklizni mají klíčivost asi pět let. Pokud amarant vytrhnete jako ostatní plevel, zaskočí vás velkým kořenovým balem, v němž se nacházejí spřátelené bakterie, které mění vzdušný dusík ve využitelné hnojivo, což umí možná i lépe než například luštěniny. Proto se doporučuje hnojit draselnými a fosforečnými hnojivy, nikoliv dusíkatými. Zajímavé je, že stvol skoro nejde přetrhnout, lze jen setnout srpem.
Pro člověka i zvíře snad neexistuje lepší obilovina než právě amarant. Jako plevel je však velmi nežádoucí. V místech, kde došlo k jeho vysemenění, se stává až nesmrtelným.
Amarant patří k teplomilným rostlinám. V našich podmínkách mu vyhovují humózní, hlubší či střední půdy, nížinné, teplé a sušší klima. Nesnáší utužení a zamokření. Vysévá se do půdy prohřáté na 10−12 °C.
V době zralosti semen rostlina obsahuje velké množství vody, což ztěžuje sklizeň. Vhodná je desikace prvními mrazy a neprodlená sklizeň, aby se snížily ztráty dané výpadem zrna. Další ztráty vznikají při vlhnutí květenství během podzimních dešťů. Po sklizni se zrno dočistí a vysuší na vlhkost 10−12 %. Mlátička se seřizuje asi jako při sklizni máku.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Jednoduchý odstraňovač plevele z dlažby představuje domácí postřik na plevel vytvořený pomocí prostředku, který má prakticky každý ve své koupelně – Sava. Do kbelíku nalijte 4 litry vody a ty smíchejte zhruba s 200 ml Sava na bílé prádlo. Potom si vezměte metlu s pevnějšími štětinami a jednoduše tímto prostředkem dlažbu vydrhněte. Savo by se mělo dostat i do spár, kde se často plevelu hojně daří. Jediné, co musíte udělat, je dávat pozor, aby se tekutina nedostala na trávník nebo květiny. Bohužel byste o ně přišli. Tento likvidátor plevele můžete použít na kameny, chodníky z cihel i betonu. Dlažba bude za pár dnů vypadat jako nová.
Také na zahradní cestičky zkuste nalít neředěný bělicí prostředek. Za den či dva pak plevel velmi snadno vytáhnete a díky bělicímu prostředku se už nevrátí.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Pro úspěšné přesazení bobkovišně připravte nové místo, opatrně vykopejte stávající rostlinu a poté ji znovu zasaďte do stejné hloubky jako dříve. Zajistěte dostatečnou zálivku a zvažte přidání mulče, který pomůže udržet vlhkost a potlačí plevel.
Příprava nového místa pro výsadbu
Vyberte si místo, které má plné až částečné slunce a má dobře propustnou půdu. Preferována je písčitohlinitá nebo hlinitá půda.
Vykopejte jámu dvakrát širší a stejně hlubokou jako kořenový bal bobkovišně.
Nakypřete půdu na dně jámy, aby se kořeny snadno prodraly ke spodní vodě.
Vykopejte stávající rostlinu
Rostlinu několik dní před přesazením důkladně zalijte, aby se s půdou lépe pracovalo a aby se snížilo poškození kořenů.
Vykopejte kolem základny rostliny a pečlivě zachovejte co nejvíce kořenového balu.
Pokud rostlinu přesazujete z květináče, jemně nakypřete půdu kolem okrajů a opatrně ji vysuňte.
Před přesazováním zastřihněte všechny poškozené nebo příliš dlouhé kořeny.
Péče o přesazenou bobkovišeň
Bobkovišeň místěte do připravené jámy a ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni okolní půdy.
Jámu zasypte odstraněnou zeminou a jemně ji udusejte, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Ihned po přesazení rostlinu důkladně zalijte, aby se půda usadila a zmírnil se šok z přesazení.
Kolem základny rostliny přidejte 5 cm silnou vrstvu mulče, která pomůže udržet vlhkost a potlačí plevel.
Pravidelně zalévejte, zejména v období sucha, dokud se rostlina neuchytí.
Důležité informace
Načasování
Nejlepší doba pro přesazení bobkovišně je brzy na jaře nebo na podzim.
Poškození kořenů
Během přesazení co nejvíce minimalizujte narušení kořenů.
Zalévání
Hluboká a pravidelná zálivka je klíčová během prvních několika týdnů po přesazení.
Mulčování
Mulčování pomáhá udržovat vlhkost, potlačovat plevel a regulovat teplotu půdy.
Šok z přesazení
Buďte připraveni na šok z přesazení (vadnutí, žloutnutí listů) a poskytněte rostlinám zvláštní péči.
Mast z bobkového listu se používá především jako kosmetická a podpůrná péče o pokožku.
Nejčastěji se aplikuje na suchou, namáhanou nebo podrážděnou kůži, kde pomáhá zlepšit komfort a pocit hydratace. Mnoho lidí ji využívá také k jemné masáži svalů a kloubů, protože mast z bobkového listu navozuje pocit prohřátí. Je ale důležité zdůraznit, že nejde o léčivý přípravek, ale o doplněk běžné péče.
Je mast z bobkového listu léčivá, nebo jen kosmetická?
Mast z bobkového listu je považována za kosmetický přípravek, nikoli za lék.
Neobsahuje standardizované léčivé látky v přesně daných koncentracích, a proto se vavřínová mast nemůže brát jako náhrada lékařské léčby. Její přínos spočívá hlavně v podpoře komfortu pokožky, nikoli v řešení zdravotních problémů. Právě realistické očekávání je klíčem k její spokojené používání.
Jak často lze mast z bobkového listu používat?
Mast lze používat denně, obvykle jednou až dvakrát denně.
Záleží na konkrétní potřebě a citlivosti pokožky. Při prvním použití je vhodné nanést malé množství a sledovat reakci kůže. Pokud je vše v pořádku, lze mast z bobkového listu používat dlouhodobě jako součást běžné péče, například po sprše nebo po fyzické zátěži.
Je mast z bobkového listu vhodná i pro děti?
Pro malé děti se obecně domácí bylinné masti nedoporučují.
Dětská pokožka je citlivější a může reagovat podrážděním. Pokud by se mast měla použít u starších dětí, je nutné provést test na malé ploše kůže. Vavřínová mast není primárně určena pro dětské použití a u nejmenších dětí je lepší se jí vyhnout.
Lze mast z bobkového listu používat na obličej?
Na obličej se mast obvykle nedoporučuje.
Mast má hutnější konzistenci a výraznou vůni, která nemusí být pro pleť příjemná. Navíc může ucpávat póry. Mast z bobkového listu je vhodnější pro použití na tělo, ruce nebo nohy, nikoli jako pleťový krém.
Proč se do masti přidává líh?
Líh slouží především jako konzervační složka.
Pomáhá prodloužit trvanlivost domácí masti a omezuje množení mikroorganismů. Přidává se v malém množství, aby neměl dráždivý účinek. Díky tomu domácí mast z bobkového listu vydrží při správném skladování až několik týdnů.
Dá se mast z bobkového listu vyrobit i bez lihu?
Ano, mast lze vyrobit i bez přidání lihu.
Je však nutné počítat s kratší trvanlivostí. Bez lihu je potřeba mast skladovat výhradně v lednici a spotřebovat ji ideálně do několika týdnů. Pokud vyrábíte vavřínovou mast bez konzervace, vyplatí se dělat menší dávky.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolina.
Dobrý den, ano je to přesně tak jak uvádíte i mě se to stávalo s kupovaný křenem a česnekem, nyní mám svůj Křen domácí, je to plevel tak ze ho kam ho dáte tam poroste, ale síla toho křenu se nedá popsat.
Ekologický postřik na plevel je méně kontroverzní hubení plevele, spočívá v polití spár s plevelem roztokem octa – ať už jde o bílý nebo běžný kuchyňský ocet. Při použití ve větším množství a vyšší koncentraci by ocet mohl půdu poškodit, takže se doporučuje běžný osmiprocentní ocet ředit s vodou v poměru 1 : 3. Pak se podle zahradníků z půdy velmi snadno odbourává a neškodí jiným rostlinám, takže se v podstatě jedná o ekologický přípravek na plevel. Samozřejmě jej nelze použít na běžné záhony, ale pokud ho občas použijete na zničení plevele na chodníku nebo parkovišti u domu, nezpůsobíte žádnou ekologickou katastrofu.
V naší poradně s názvem DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Dobrý den, potřebuji poradit s pěstováním dracenky. Mám již 1,5 roku! Byla hezká, začaly ji rašit nové listky. Měla sem z toho velkou radost! Pak začaly opadavat staré a hned v zápětí i nové listky a je po radosti! Přesně toto se mi stalo už několikrát! Čím to prosím je? A mužů ten hol jmen ještě nějak vzkřísit k životu? Dekuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena ve své domovině roste opravdu bujaře, skoro jako plevel, proto není problém ji pěstovat i u nás. V našich podmínkách potřebuje především světlo a vhodnou zálivku. Co můžete dělat se svojí dracenkou nyní? Začněte ji zalévat dešťovou vodou, ale vždy až když bude substrát zcela suchý. Přemístěte ji na parapet u jižního okna, aby měla dostatek světla. No a čekejte, jestli se probudí k životu. Na konci jara ji pomalu zvykejte na venkovní podnebí a přes léto ji nechte venku na slunném místě až do konce září. Před zazimováním ji ošetřete postřikem přípravkem Mospilan, který zahubí případné parazity, kteří by užírali v zimě rostlině kořeny.
Hlavní látkou Sava je chlór. Tato chemická látka je pronikavě páchnoucí, žlutozelený plyn. Působí silně toxicky na živé bytosti a zabíjí rostliny, ale i mikroorganismy, jako jsou řasy, plísně nebo bakterie. Chlór je jedním z nejčastěji používaných dezinfekčních prostředků a zajišťuje vodu bez bakterií například v bazénech.
Chlór se v přírodě vyskytuje také jako chlorid ve formě vodného roztoku. Při nadměrném zásobení rostlin chlórem dochází k příznakům otravy. Množství chlóru, které rostliny snášejí, se liší podle druhu rostliny, ale téměř všechny rostliny si dokážou poradit s chlórem až do hodnoty 0,3 miligramu na litr, aniž by utrpěly trvalé poškození.
Plevel na zahradě lze celkem efektivně odstranit chlórem, tento proces však není ekologický, protože může poškodit sousední rostliny na záhonech. Měly by být preferovány jiné metody, jako je mechanické odplevelení, likvidace plevele párou nebo zakrytí záhonů proti plevelům.
Chlór není neškodná látka, která může být při nesprávném použití nebezpečná jak pro lidi, tak pro životní prostředí. Při nesprávném použití představuje chlór pro lidi a životní prostředí tato rizika:
Je vysoce žíravý, takže s chlórem byste nikdy neměli manipulovat bez rukavic a/nebo vhodného oblečení.
Výpary chlóru dráždí a napadají dýchací cesty.
Prostředek zanechává škody nejen na plevelech, ale často i na sousedních rostlinách.
Kvůli špatné dávkovatelnosti by se chlór měl na zahradě používat jen s velkou opatrností.
Působí Savo proti plevelům a jak by se měl používat? Chlór působí velmi dobře proti plevelům, ale sousední rostliny jsou často silně zasaženy a vykazují známky otravy. Množství účinné látky, se kterou si rostliny poradí, se liší. Bohužel, často se stává, že pěstované rostliny se většinou ukáží jako méně odolné než plevel, kterému vyhlásíte válku s chlórem.
