Rychlá odpověď: Bofix použijte na aktivně rostoucí dvouděložné plevele v trávníku, ideálně za klidného počasí a nejdříve 2 dny po sečení. Funguje přes listy, proto musí plevel mít dost zelené hmoty. Nepoužívejte jej na oslabený trávník, za horka, u vody ani tam, kde hrozí úlet na záhony.
Bofix je typický přípravek, po kterém člověk sáhne ve chvíli, kdy už vypichovač nestačí. Nejčastěji se řeší pampelišky, jetel, jitrocel, sedmikrásky, pcháč nebo svlačec, ale rozdíl mezi dobrým a špatným výsledkem nebývá jen v přípravku. Často rozhodne termín, stav trávníku, počasí a trpělivost po aplikaci.
V článku najdete praktický návod, ředění, chyby z běžné české zahrady, bezpečnost kolem dětí a psů i vysvětlení, proč někdy plevel vypadá po postřiku několik dní skoro stejně. Cílem není bezhlavě stříkat, ale rozhodnout, kdy Bofix dává smysl a kdy je lepší jiný postup.
FAQ – Bofix návod, ředění, aplikace a časté chyby
Kdy použít Bofix v trávníku?
Bofix použijte, když dvouděložné plevele aktivně rostou, mají listy a trávník není oslabený, čerstvě posečený ani vysušený.
Nejvhodnější bývá jaro, začátek léta nebo časný podzim, pokud je dost vláhy a mírné počasí. Vyhněte se horku, větru, ostrému slunci a období těsně po sečení. Úspěch aplikace stojí hlavně na listové ploše plevele, protože přípravek se přijímá přes listy. Když plevel po sečení téměř nemá listy, účinek bývá slabší.
Jaké je správné ředění Bofixu?
Ředění Bofixu vždy ověřte na etiketě konkrétního balení; domácí orientační přepočet bývá kolem 10 ml na 1 litr vody.
Při přípravě nalijte do postřikovače polovinu vody, přidejte odměřené množství přípravku, promíchejte a doplňte zbytek vody. Nemíchejte koncentráty mimo nádrž a nepoužívejte kuchyňské náčiní. Přesná dávka není prostor pro odhadování podle oka. Silnější směs nezaručí lepší výsledek, ale může zvýšit riziko poškození trávníku, okolních rostlin i bezpečnostních problémů.
Pomáhá Bofix na svlačec?
Bofix na svlačec pomoci může, ale nejlépe funguje na aktivně rostoucí výhony s dostatkem listů.
Svlačec je vytrvalý plevel, proto nebývá výsledek tak rychlý jako u mladé pampelišky nebo jetele. Po aplikaci nespěchejte se sečením, aby se účinné látky mohly rozvést rostlinou. Nejvhodnější postřik na svlačec je takový, který použijete cíleně, za dobrého počasí a bez úletu na záhony. U prorůstání od plotu je nutné dlouhodobě hlídat okraje.
Za jak dlouho Bofix začne působit?
Bofix může na citlivých plevelech ukázat první změny poměrně brzy, ale skutečný výsledek se hodnotí až po dnech až týdnech.
Listy se mohou kroutit, vadnout, žloutnout a postupně odumírat. U mladých plevelů bývá změna rychlejší, u starších růžic, pcháče nebo svlačce pomalejší. Neopakujte postřik ukvapeně jen proto, že po dvou dnech plevel ještě stojí. Důležité je nechat rostlinu odumřít přirozeně a teprve později řešit prázdná místa v trávníku.
Může se Bofix použít hned po sečení?
Bofix po sečení nepoužívejte okamžitě, protože plevel má málo listové plochy a trávník je mechanicky oslabený.
Prakticky se vyplatí počkat alespoň několik dní, aby plevel znovu ukázal listy. U nízko posečeného trávníku je účinek často horší, protože přípravek nemá dost zelené plochy k přijetí. Sečení před postřikem proto plánujte s předstihem. Lepší je ošetřit mírně dorostlý trávník než čerstvě oholenou plochu.
Kdy sekat po aplikaci Bofixu?
Sekání po Bofixu neuspěchejte; po aplikaci nechte plevel několik dní pracovat a u vytrvalých plevelů raději déle.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
U Bofixu jsem se naučil jednu věc: správné ředění je jen polovina úspěchu. Druhá polovina je načasování. Když člověk stříkne nízkou růžici jitrocele nebo pampelišku hned po sečení, na listech prostě není dost plochy, přes kterou by se účinné látky dostaly do rostliny. Výsledek pak bývá zklamání. Plevel sice zavadne, ale po čase znovu obrazí.
Nejlepší výsledky jsem viděl tam, kde se nechal trávník po sečení pár dní dorůst, plevel znovu vyhnal listy a teprve pak se zasáhlo. U běžných mělkých plevelů bývá změna patrná rychleji. U svlačce, pcháče nebo staré pampelišky je potřeba trpělivost, protože cílem není jen spálit list, ale dostat zásah do růstových vrcholů a kořenů.
Typická slepá ulička je přidat přípravku „pro jistotu víc“. To není dobrá cesta. U selektivního herbicidu nechcete zkoušet, kolik trávník vydrží. Chcete rovnoměrně zasáhnout listy plevele, dodržet návod, nechat přípravek působit a potom trávníku pomoct hustotou, výživou a správným sečením. Když zůstane trávník řídký, plevel se vrátí i po dobře provedené aplikaci.
Situace v trávníku
Co jsem řešil
Co se stalo
Poučení pro příště
Pampelišky a jetel po celé ploše
Plošný postřik
Účinek byl vidět postupně, trávník se zahustil až po dosečení a hnojení
Bofix řeší plevel, ale neudělá sám hustý trávník
Jitrocel nízko po sečení
Aplikace příliš brzy po sekání
Část rostlin přežila a znovu obrazila
Počkat, až má plevel dost listové plochy
Svlačec u okraje trávníku
Bodová aplikace
Listy se kroutily, ale efekt trval déle než u pampelišek
Vytrvalé plevele potřebují více času před dalším sečením
Postřik poblíž záhonu
Riziko úletu
Bylo nutné práci přerušit kvůli větru
Bezvětří je důležitější než volná hodina v kalendáři
Tahle jednoduchá tabulka ukazuje, proč se u Bofixu nevyplatí soustředit jen na dávku. V praxi často rozhoduje listová plocha plevele, klidné počasí a následná péče. Kdo po postřiku hned seká, zalévá, pouští psa na mokré listy nebo hází první posečenou hmotu do kompostu, ten si zbytečně zadělává na další problém.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Nejlepší termín pro aplikaci Bofixu je den, kdy plevel roste, listy nejsou mokré, nefouká vítr, není ostré horko a minimálně několik hodin po aplikaci nepřijde déšť nebo zavlažování. Dvouděložné plevele přijímají přípravek přes listy, takže postřik musí na rostlině chvíli zůstat a nesmí být hned spláchnutý.
U trávníku je důležitý vztah k sečení. Bofix se nemá aplikovat bezprostředně po seči. Trávník i plevel jsou mechanicky zkrácené, plevel má menší listovou plochu a trávník se po zásahu sekačkou vzpamatovává. Prakticky se vyplatí počkat alespoň 2 dny po sečení a po aplikaci znovu nespěchat se sekačkou. U běžných plevelů stačí kratší odstup, u vytrvalých plevelů jako svlačec rolní nebo stará pampeliška je lepší delší pauza.
Déšť je častý dotaz, protože v českém počasí se plánování postřiku často mění z hodiny na hodinu. Pokud zaprší příliš brzy, může se účinnost snížit. Pokud přijde srážka až po dostatečné době zaschnutí a přijetí přípravku, problém bývá menší. Zahradnická realita je jednoduchá: když radar ukazuje bouřku za hodinu, postřik odložte. Lepší je počkat dva dny než opakovat zásah zbytečně.
Podmínka
Vhodné
Rizikové
Co udělat v praxi
Teplota
Mírné počasí, aktivní růst
Horko nad 25 °C, ostré slunce
Stříkat ráno nebo navečer jen při vhodných podmínkách
Vítr
Bezvětří až velmi slabý vánek
Vítr směrem k záhonům, révě, zelenině nebo sousedům
Práci přerušit, i když už máte namícháno
Sečení před aplikací
Nechat alespoň 2 dny odstup
Stříkat hned po nízkém sečení
Počkat, až plevel znovu ukáže listy
Sečení po aplikaci
Podle plevele počkat několik dní
Sekat druhý den po zásahu
U svlačce a pampelišky volit delší interval
Déšť
Suché listy a několik hodin bez deště
Bouřka, rosa, brzké zavlažování
Zkontrolovat předpověď i radar
Časová dimenze je u Bofixu důležitá. První změny na citlivých plevelech mohou být vidět brzy, ale skutečný výsledek se hodnotí až po dnech až týdnech. Listy se mohou kroutit, žloutnout, hnědnout a rostlina postupně slábne. U vytrvalých plevelů je špatně vyhodnotit účinek po dvou dnech a hned přemýšlet o další chemii.
Co fotografie znázorňuje: správný okamžik aplikace po sečení, kdy plevel už má listy a trávník není čerstvě oholený.
Ve svém příspěvku HUBENÍ PLEVELE V DLAŽBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem. Plevel se musí ohřát tak, aby vypadala jako opatřena vařící vodou. Uschne za pár dní. Nemá cenu plevel rychle upálit celou, zůstanou zde kořeny, které do 14 dnů zase rostou znovu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bofix je selektivní herbicid do trávníků a travních porostů. V praxi to znamená, že není určený k vypálení celé zelené plochy, ale k zásahu proti dvouděložným plevelům, které v trávníku dělají široké listy, růžice, výběžky nebo hlubší kořeny. Typicky jde o pampelišku, jitrocel, jetel, sedmikrásku, šťovík, svlačec, pcháč, ptačinec, kopřivu, merlíky a další plevele, které se v českých zahradách objevují hlavně od jara do podzimu.
Největší omyl u Bofixu je čekat, že vyřeší každý „plevel“ v trávě. Nelikviduje plevelné trávy, tedy například pýr, ježatku, lipnici roční nebo řídká místa zarostlá jiným druhem trávy. Když má člověk v trávníku směs pampelišek, jetele a jitrocele, Bofix dává smysl. Když má ale trávník řídký, vysušený, plný mechu, pýru a vyběhaných fleků, samotný postřik problém jen částečně zamaskuje.
Když takový zásah plánuji, první otázka není „kolik Bofixu nalít do postřikovače“, ale jestli je trávník v kondici. Pokud je tráva po suchu, po vertikutaci, po sešlapání, po chorobě nebo po příliš nízkém sečení, je lepší několik dní až týdnů počkat. Selektivní herbicid má cílit na plevel, ale pořád jde o chemický zásah do živého porostu. Oslabený trávník pak může působit zažloutle, řídce a místo plevele se rychle otevřou holá místa.
Praktické pravidlo: Bofix používejte tehdy, když plevel aktivně roste, má dost listů a trávník není ve stresu. Ne tehdy, když chcete rychle napravit zanedbaný, řídký nebo spálený trávník.
V českých podmínkách se nejčastěji trefíte do vhodného období na jaře a na začátku léta, případně znovu v časném podzimu, pokud je vláha a trávník roste. Nejnáchylnější k chybám je aplikace v horkém červenci. Člověk vidí plevel, chce jednat hned, ale při teplotách nad 25 °C, ostrém slunci a suché půdě už bývá zásah tvrdší pro celý porost a zároveň roste riziko odparu a poškození citlivých rostlin v okolí.
Co fotografie znázorňuje: rozdíl mezi vhodným a nevhodným stavem trávníku před použitím Bofixu, abyste dobře viděli, že postřik patří na rostoucí plevel, ne na vysušený porost.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Vědci zjistili, že 5% až 10% koncentrace octa zabíjí plevel během prvních dvou týdnů po vynoření se z půdy. Starší rostliny pak vyžadují vyšší koncentrace. Při vyšších koncentracích domácí přípravek na hubení plevelů s octem s 85% až 100% rychlostí likvidoval plevel ve všech růstových stadiích. Nicméně vytrvalý plevel byl octem pouze dočasně zlikvidován; kořeny přežily a vyklíčily nové výhonky; rostlina byla schopna se plně zotavit a kvést. Je tedy lépe použít ocet o vyšší koncentraci, a to minimálně s 6,25% kyselinou octovou a ethanovou. Stolní ocet obsahuje cca 5 % kyseliny octové. Ovšem nečekejte zázraky. Vytrvalý plevel tímto nezlikvidujete.
V naší poradně s názvem BOFIX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška potůčková.
Kdy mohu sbírat ovoce z trávníku po postřiku bofixem
děkuji za odpověď Bedřiška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Bofix, selektivní herbicid pro trávníky, má relativně rychlý viditelný účinek na plevel. Účinek přípravku na plevel je viditelný několik hodin po aplikaci. Dešťové srážky 2 hodiny po aplikaci jeho účinnost významně nesníží. Nejsou k dispozici žádné konkrétní informace o tom, jak dlouho čekat s konzumací plodů z trávníku ošetřeného přípravkem Bofix. Podle informací o produktu se obecně doporučuje vyhnout se konzumaci jakýchkoli produktů z ošetřeného trávníku, dokud nejsou důkladně omyty nebo dokud to nebude bezpečné po 28 dnech.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Plevel je důležité odstranit i s kořeny. Pokud necháte kořeny v zemi a vytrhnete pouze nadzemní část, kořeny regenerují a za čas vyroste plevel znovu. Některých se dá zbavit mechanicky (sedmikráska, smetánka), ale jsou i takové, které se odstraňují těžko jako třeba jetelíček. Na ten je potřeba použít chemii.
Chemie je nejúčinnější v květnu a červnu a pak v srpnu a září, kdy jsou plevele nejslabší a chemie nejvíce působí. Prostředek hubící pouze dvouděložné plevele se v podobě trávníkářského písku nebo postřiku nanese na postižená místa. Přípravek aplikujte na vlhký trávník nebo za rosy, lépe se uchytí na stéblech a listech plevelů. Poté se nechá týden působit a během této doby se na trávník nesmí vstupovat, přípravek by se setřel. Dávejte pozor hlavně na vaše zvířecí miláčky, kterým by mohl přípravek přivodit zdravotní problémy. Po týdnu trávník posekejte sekačkou se sběrným košem, popřípadě ještě umyjte od přípravku. Pokud plevel „přežil“, je dobré proceduru po nějakém čase opakovat. POZOR, během působení přípravku může mít trávník jiné zbarvení – není to špatné znamení. Přípravek nanášejte přesně podle pokynů výrobce.
Plevelům se nedá nikdy úplně ubránit. Můžete jim ale ztížit podmínky pro rozmnožování. Vertikutací na jaře a na podzim se oddělují nízkolisté plevele od země a někdy i umírají. Častým sekáním během roku se velice ztěžuje život jednoletým plevelům. A nakonec nenechte plevele vyloučit a vysemenit se, stačí často sekat a květy sbírat do sběrného koše sekačky. Na likvidaci plevele budete potřebovat hlavně chemický prostředek. Při nanášení je nutné mít na rukou gumové rukavice, gumové boty a nejlépe respirátor na obličeji (přípravky jsou sypké). K mechanickému odstraňování použijte vypichovadla (nebo starý šroubovák).
První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.
Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.
Co když jsem první postřik nestihl?
Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.
V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.
Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?
Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.
Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.
Jak poznám, že už je na postřik pozdě?
Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.
Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.
Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?
Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.
U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.
Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?
Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.
Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.
Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?
Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Pokud se chcete přes všechna rizika poprat s plevelem pomocí chloru, měli byste rozhodně dodržovat tato preventivní opatření:
Před použitím chlór nařeďte. Poměr míchání by neměl překročit 8 dílů vody ku 2 dílům chlóru.
Při aplikaci noste speciální rukavice, aby nedošlo k poškození kůže.
Chlór použijte jen na utěsněné povrchy.
Chlór je v nejlepším případě vhodný k ničení jednotlivých rostlin. Chcete-li odstranit plevel na velké ploše, měli byste použít jinou metodu.
Konkrétně v přípravku Savo proti proti plísni je koncentrace chlóru 5%, což je dávka, která zahubí jakoukoliv rostlinu. Výrobek je navíc prodáván v balení obsahující rozprašovač, takže není potřeba jakkoliv manipulovat s tekutinou, někam ji přelívat nebo ředit. Stačí koupit a stříkat a stříkat.
Chemické přípravky na likvidaci rostlin se nesmí používat na chodnících, zpevněných příjezdových cestách nebo na terase. Patří sem i chlór, pokud chcete tímto přípravkem zničit otravný plevel. Porušení zákona může být potrestáno vysokou pokutou.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Budete-li chtít amarant pěstovat na zahrádce, musíte zprvu trpělivě ručně vytrvávat plevel, než se rostlinka zorientuje a plevel ze zahrady vypudí. Jakmile si ale amarant na zahrádku zavlečete, jen tak snadno se ho nezbavíte, protože je velmi plodný − jeho semena rozsypaná při sklizni mají klíčivost asi pět let. Pokud amarant vytrhnete jako ostatní plevel, zaskočí vás velkým kořenovým balem, v němž se nacházejí spřátelené bakterie, které mění vzdušný dusík ve využitelné hnojivo, což umí možná i lépe než například luštěniny. Proto se doporučuje hnojit draselnými a fosforečnými hnojivy, nikoliv dusíkatými. Zajímavé je, že stvol skoro nejde přetrhnout, lze jen setnout srpem.
Pro člověka i zvíře snad neexistuje lepší obilovina než právě amarant. Jako plevel je však velmi nežádoucí. V místech, kde došlo k jeho vysemenění, se stává až nesmrtelným.
Amarant patří k teplomilným rostlinám. V našich podmínkách mu vyhovují humózní, hlubší či střední půdy, nížinné, teplé a sušší klima. Nesnáší utužení a zamokření. Vysévá se do půdy prohřáté na 10−12 °C.
V době zralosti semen rostlina obsahuje velké množství vody, což ztěžuje sklizeň. Vhodná je desikace prvními mrazy a neprodlená sklizeň, aby se snížily ztráty dané výpadem zrna. Další ztráty vznikají při vlhnutí květenství během podzimních dešťů. Po sklizni se zrno dočistí a vysuší na vlhkost 10−12 %. Mlátička se seřizuje asi jako při sklizni máku.
Na postřik slivoní je pozdě ve chvíli, kdy jsou larvy uvnitř plodů – tehdy už postřik nefunguje a červivost neovlivníte.
Jakmile se škůdci dostanou dovnitř, postřik slivoní ztrácí účinnost, protože se k nim nedostane. Typicky to poznáte tak, že vidíte první červivé švestky nebo opad plodů. V tu chvíli už jde jen o omezení škod, ne řešení. Proto je klíčové stříkat preventivně – před napadením, ne po něm.
Proč mám červivé švestky i po postřiku?
Červivé švestky po postřiku znamenají téměř vždy chybu v načasování nebo počtu zásahů, ne špatný přípravek.
Nejčastější důvody jsou: postřik byl pozdě, byl jen jeden nebo ho smyl déšť. Další častá chyba je, že zasáhnete pilatku, ale ne obaleče. Každý škůdce má jiný cyklus, a proto jarní postřik slivoní musí být vícestupňový. Pokud chcete výsledek, musíte upravit strategii, ne jen změnit chemii.
Kolikrát stříkat slivoně proti červům?
Optimální jsou 2 až 3 postřiky slivoní během jara, jinak červivost výrazně neklesne.
Jeden postřik nestačí, protože působí jen na část škůdců. Minimální základ je zásah před květem a po odkvětu. Třetí postřik je doplňkový podle situace. Klíčové je pochopit, že správné načasování má větší vliv než počet postřiků. Dva dobře načasované zásahy jsou lepší než tři náhodné.
Funguje postřik slivoní i bez chemie?
Postřik slivoní bez chemie funguje jen částečně a obvykle nesníží červivost na minimum.
Bio metody mohou pomoci, ale jejich účinnost je nižší. Musíte kombinovat více postupů: sběr napadených plodů, mechanickou ochranu a prevenci. Pokud čekáte nulovou červivost, budete zklamaní. Bio přístup dává smysl, ale vyžaduje víc práce a smíření s horším výsledkem.
Co když prší po postřiku slivoní?
Déšť po postřiku slivoní může snížit účinnost až na minimum, zejména pokud přijde brzy po aplikaci.
Pokud zaprší během několika hodin, postřik se smyje a nefunguje. V takovém případě je nutné zvážit opakování zásahu. Ideální je aplikovat postřik tak, aby měl alespoň 6–12 hodin bez deště. Proto vždy sledujte předpověď – počasí má na účinnost zásadní vliv.
Můžu kombinovat postřiky na slivoně?
Kombinování postřiků je možné, ale pouze u kompatibilních přípravků.
Nesprávná kombinace může snížit účinnost nebo poškodit strom. Pokud si nejste jistí, aplikujte postřiky odděleně. V praxi se často vyplatí držet jednoduchý systém než experimentovat. Kombinace má smysl, ale jen pokud víte, co děláte.
Jak poznám pilatku švestkovou?
Pilatka se projeví opadem malých plodů krátce po odkvětu – to je typický znak napadení.
Plody začnou hromadně opadávat a uvnitř najdete larvu. Na rozdíl od obaleče se problém objevuje velmi brzy.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolina.
Dobrý den, ano je to přesně tak jak uvádíte i mě se to stávalo s kupovaný křenem a česnekem, nyní mám svůj Křen domácí, je to plevel tak ze ho kam ho dáte tam poroste, ale síla toho křenu se nedá popsat.
Jednoduchý odstraňovač plevele z dlažby představuje domácí postřik na plevel vytvořený pomocí prostředku, který má prakticky každý ve své koupelně – Sava. Do kbelíku nalijte 4 litry vody a ty smíchejte zhruba s 200 ml Sava na bílé prádlo. Potom si vezměte metlu s pevnějšími štětinami a jednoduše tímto prostředkem dlažbu vydrhněte. Savo by se mělo dostat i do spár, kde se často plevelu hojně daří. Jediné, co musíte udělat, je dávat pozor, aby se tekutina nedostala na trávník nebo květiny. Bohužel byste o ně přišli. Tento likvidátor plevele můžete použít na kameny, chodníky z cihel i betonu. Dlažba bude za pár dnů vypadat jako nová.
Také na zahradní cestičky zkuste nalít neředěný bělicí prostředek. Za den či dva pak plevel velmi snadno vytáhnete a díky bělicímu prostředku se už nevrátí.
V naší poradně s názvem DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Dobrý den, potřebuji poradit s pěstováním dracenky. Mám již 1,5 roku! Byla hezká, začaly ji rašit nové listky. Měla sem z toho velkou radost! Pak začaly opadavat staré a hned v zápětí i nové listky a je po radosti! Přesně toto se mi stalo už několikrát! Čím to prosím je? A mužů ten hol jmen ještě nějak vzkřísit k životu? Dekuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena ve své domovině roste opravdu bujaře, skoro jako plevel, proto není problém ji pěstovat i u nás. V našich podmínkách potřebuje především světlo a vhodnou zálivku. Co můžete dělat se svojí dracenkou nyní? Začněte ji zalévat dešťovou vodou, ale vždy až když bude substrát zcela suchý. Přemístěte ji na parapet u jižního okna, aby měla dostatek světla. No a čekejte, jestli se probudí k životu. Na konci jara ji pomalu zvykejte na venkovní podnebí a přes léto ji nechte venku na slunném místě až do konce září. Před zazimováním ji ošetřete postřikem přípravkem Mospilan, který zahubí případné parazity, kteří by užírali v zimě rostlině kořeny.
Pro úspěšné přesazení bobkovišně připravte nové místo, opatrně vykopejte stávající rostlinu a poté ji znovu zasaďte do stejné hloubky jako dříve. Zajistěte dostatečnou zálivku a zvažte přidání mulče, který pomůže udržet vlhkost a potlačí plevel.
Příprava nového místa pro výsadbu
Vyberte si místo, které má plné až částečné slunce a má dobře propustnou půdu. Preferována je písčitohlinitá nebo hlinitá půda.
Vykopejte jámu dvakrát širší a stejně hlubokou jako kořenový bal bobkovišně.
Nakypřete půdu na dně jámy, aby se kořeny snadno prodraly ke spodní vodě.
Vykopejte stávající rostlinu
Rostlinu několik dní před přesazením důkladně zalijte, aby se s půdou lépe pracovalo a aby se snížilo poškození kořenů.
Vykopejte kolem základny rostliny a pečlivě zachovejte co nejvíce kořenového balu.
Pokud rostlinu přesazujete z květináče, jemně nakypřete půdu kolem okrajů a opatrně ji vysuňte.
Před přesazováním zastřihněte všechny poškozené nebo příliš dlouhé kořeny.
Péče o přesazenou bobkovišeň
Bobkovišeň místěte do připravené jámy a ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni okolní půdy.
Jámu zasypte odstraněnou zeminou a jemně ji udusejte, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Ihned po přesazení rostlinu důkladně zalijte, aby se půda usadila a zmírnil se šok z přesazení.
Kolem základny rostliny přidejte 5 cm silnou vrstvu mulče, která pomůže udržet vlhkost a potlačí plevel.
Pravidelně zalévejte, zejména v období sucha, dokud se rostlina neuchytí.
Důležité informace
Načasování
Nejlepší doba pro přesazení bobkovišně je brzy na jaře nebo na podzim.
Poškození kořenů
Během přesazení co nejvíce minimalizujte narušení kořenů.
Zalévání
Hluboká a pravidelná zálivka je klíčová během prvních několika týdnů po přesazení.
Mulčování
Mulčování pomáhá udržovat vlhkost, potlačovat plevel a regulovat teplotu půdy.
Šok z přesazení
Buďte připraveni na šok z přesazení (vadnutí, žloutnutí listů) a poskytněte rostlinám zvláštní péči.
Kdybych měl shrnout největší poučení, udělal bych dnes méně hektických zásahů a více přípravy. Dřív člověk vidí žluté pampelišky, naštve se, namíchá postřik a chce mít hotovo. Jenže zahrada nefunguje jako dlažba, kterou umyjete wapkou. U trávníku rozhoduje návaznost kroků: sečení, růst plevele, aplikace, čekání, další seč, výživa, dosev a prevence.
Dnes bych si nejdřív prošel trávník a označil tři typy míst. První jsou místa pro ruční vypíchnutí, kde je plevelů málo. Druhá jsou místa pro bodovou aplikaci, kde je plevel v ohniscích. Třetí je plocha, kde už je zaplevelení souvislé a dává smysl celoplošný zásah. Tím se výrazně sníží množství chemie i riziko zbytečného zasažení okolí.
Druhá změna by byla přísnější práce s počasím. Nestříkal bych jen proto, že mám čas. Čekal bych na den bez větru, bez horka a bez brzkého deště. U svlačce a pampelišek bych si v kalendáři rovnou nechal delší interval bez sečení. Trpělivost po aplikaci je u vytrvalých plevelů stejně důležitá jako samotný postřik.
Třetí věc je následná obnova trávníku. Když plevel odumře, uvolní místo. Pokud je trávník hustý, tráva jej postupně obsadí. Pokud je řídký, přijde další plevel. Proto bych po vyhodnocení účinku řešil dosev, výživu, správnou výšku sečení a zálivku. Bofix beru jako jeden nástroj, ne jako celou péči o trávník.
Lokální realita české zahrady: proč se plevel vrací
České zahrady mají často kombinaci podmínek, ve kterých se plevelům daří: utužená půda po stavbě, trávník založený narychlo, nepravidelná zálivka, nízké sečení, sucho v létě a semena přilétající z okolí. Když se k tomu přidá pes, děti, bazén, trampolína a sekačka nastavená příliš nízko, trávník slábne. Plevel pak není náhoda, ale důsledek volného prostoru.
Bofix umí zasáhnout viditelnou část problému, ale neřeší příčinu. Pokud je půda zhutněná, voda špatně vsakuje a tráva má mělké kořeny, po odumření plevelů zůstanou mezery. Pokud se seče příliš nízko, tráva nemá sílu konkurovat. Pokud se nehnojí vůbec, jetel může sílit, protože si poradí tam, kde tráva hladoví. Pokud se přehnojí nevhodně, trávník může být měkký, náchylný a nerovnoměrný.
V běžné zahradě proto dává největší smysl spojit postřik s plánem péče. Nejdřív určit plevele, potom zvolit termín, po aplikaci počkat, vyhodnotit výsledek a následně řešit hustotu trávníku. Hustý trávník je nejlepší dlouhodobá prevence, protože plevel má méně světla a prostoru pro klíčení.
