Zlatá tečka na závěr, zdobení, na které se určitě těšíte od samotného začátku, máte-li odvahu, můžete přizvat na pomoc děti. Teď už záleží jen na vaší fantazii. Můžete na střeše nakreslit tašky, kolem střechy, oken a dveří udělat rampouchy. Stromy a sněhuláka pokrýt jakoby vrstvou sněhu a poté vše zaprášit moučkovým cukrem, by chaloupka i její okolí působily jako čerstvě zapadané sněhem. Nebo můžete využít zmiňovaných plátků mandlí, se kterými si dáte práci a vyskládáte je na střechu, stejně tak můžete použít lentilky nebo cokoliv. Nezdobte jen chaloupku, ale i jen okolí. Chcete-li, aby to vypadalo, jako že se z chaloupky kouří, vložte do komínu kousek vaty.
Pokud se vám celé dílo dařilo tvořit podle postupu, je pořád celá chaloupka – až na pomocné pásky – jedlá, takže až se budete chtít s vánoční atmosférou rozloučit, může se celá rodina do chaloupky s chutí pustit, určitě i to bude pro děti zajímavý zážitek.
Možná uvažujete o tom, že zůstane chaloupka jen okrasným prvkem, pak můžete zvážit, zda chaloupku nechcete osvětlit svíčkou, tu můžete vložit buď přímo do chaloupky, nebo vedle chaloupky, ale to opravdu jen tehdy, nechcete-li chaloupku ochutnávat. Ještě jedna věc, na kterou v tomto případě musíte zapomenout: chcete-li umísťovat svíčku do chaloupky, nedávejte vatu do komína, nemuselo by to dobře dopadnout, v lepším případě by zůstalo jen u nepříjemného zápachu.
Tak a je hotovo, doufám, že vás článek na výrobu chaloupky z perníku dostatečně navnadil a naladil, že se už na celý výrobní proces těšíte, že se svým dílem budete maximálně spokojená a že vám bude dělat radost nejen po celý adventní čas.
Tradičně se perník vyráběl v hanzovních městech jako symbol jejich úspěchu a kontaktu se světem. Vzhledem k ceně koření byl perník velkým luxusem. Z hanzovních měst byl perník často exportován do vnitrozemí. Tradice výroby perníku do dnešních dnů přetrvala v Brémách, Mnichově, Norimberku, Amsterdamu, Lutychu, Klaipėdě, Gdaňsku či Toruni. V Česku je nejznámější pardubický perník. Recept na pardubický perník pocházel původně z Hradce Králové, ale tehdejší majitel Pardubic Vilém z Pernštejna ho koupil. Perník byl exportován na velké vzdálenosti a z toho důvodu byl vyráběn tak, aby během těchto dlouhých cest neutrpěla jeho kvalita. Za svou trvanlivost vděčí jednak silnému podílu koření a pak také tvrdosti a suchosti. Díky tomu je možno ho skladovat na chladném a suchém místě i několik měsíců.
Perníkové těsto se koření skořicí a zázvorem, občas také hřebíčkem, kardamomem, muškátovým oříškem, anýzem a levandulí. Po smíchání by se těsto mělo nechat odležet, aby mohlo zfermentovat. Při průmyslové výrobě se tato doba pohybuje kolem několika týdnů, těsto na domácí vánoční perníčky by se mělo připravovat měsíc dopředu. Perníkové těsto se vykrajuje do různých tvarů, vyrábí se perníky kulaté, velmi častým motivem je perníkové srdce, zvířátka nebo třeba půllitr. Po upečení jsou pak tyto perníky zdobeny buď barevnými cukrovými polevami, anebo čokoládou. Zdobené perníky jsou jedním z druhů tradičního vánočního cukroví. Průmyslově se vyrábějí perníky slepované – dva pláty perníku jsou pomocí marmelády slepeny k sobě a zality v čokoládové polevě. Z plátků perníku jsou slepovány a konstruovány i složitější tvary, nejčastějším motivem je perníková chaloupka inspirovaná pohádkou O perníkové chaloupce.
Voňavé, něžně nazdobené perníčky prostě na sváteční stůl patří. Zde je několik tipů pro perfektní výsledek:
Perníkové koření koupíte jako hotovou směs, ale můžete si namíchat doma své vlastní koření. Najemno rozemelte 1–2 hřebíčky, kuličku nového koření, kousek skořice, badyánu, půl lžičky anýzu a přidejte půl lžičky citronové a pomerančové kůry. Toto množství koření je cca na 250 g mouky.
Aby byly perníčky krásně lesklé a dobře na nich drželo zdobení z bílkové polevy, ještě horké je ihned po vyndání z trouby potřete rozšlehaným vejcem.
Na bílkovou polevu potřebujete opravdu jemný moučkový cukr, přípravu proto nešiďte a vždycky ho prosejte přes malé sítko. Šlehač nastavte na maximální výkon. Bílek se 100 g cukru a lžičkou citronové šťávy šlehejte do zhoustnutí. Můžete zapracovat i lžičku bramborového škrobu. Je-li poleva příliš hustá, přidejte ještě trochu citronové šťávy.
Ale znáte to, děti nechtějí tak dlouho čekat, a tudíž je zde modifikace receptů na výrobu domácích perníčků, které se dají po upečení a nazdobení ihned konzumovat, tedy recept na perníčky bez uležení.
Perníkové koření je směs voňavého koření, které se používá především do vánočního pečiva. Perníkové koření můžete koupit již namíchané v obchodě, nebo si jej můžete připravit doma. Výhody domácích směsí koření jsou jasné. Přesně víte, co do směsi dáváte, přizpůsobíte si je vlastní chuti, připravíte si přesně takové množství koření, jaké potřebujete, a zbytečně ho doma neskladujete. U sáčků v obchodě nikdy nemáte jistotu, jak dlouho leží ve skladu, v regálu, jak dlouho je koření umleto. Vždycky je lepší koupit si celé koření a doma si umlít (ideálně ručním mlýnkem) pouze takové množství, které co nejdříve (nejlépe hned) spotřebujete. Míchání a poměr ingrediencí při přípravě domácího perníkového koření jsou však vždy tak trochu alchymií.
Klasické perníkové koření si můžete připravit doma. Doma připravené koření je vždy čerstvé a nádherně voňavé.
Ingredience
5 g fenyklu,
5 g nového koření,
5 g hřebíčku,
10 g anýzu,
1 bio citron,
5 g skořice,
10 g badyánu,
1 vanilkový lusk.
Postup
Navážíme si všechno koření. Skořici, hřebíček, nové koření, anýz, fenykl, badyán a kousek vanilky. Perníkové koření velmi jemně utlučeme v hmoždíři. Pak koření prosejeme přes sítko. Roztlučené koření smícháme s jemně nastrouhanou kůrou z jednoho dobře umytého bio citronu. Tato dávka perníkového koření je určena na půl kilogramu mouky.
Vedle perníků a jiného kořeněného pečiva můžete směs perníkového koření přidat i do zavařenin, pečených čajů a kompotů.
Na přípravu šablon si vezměte k ruce čtvrtky, tužku, pravítko a nůžky. Na spodní část chaloupky si šablonu připravovat nemusíte, bude ji tvořit obdélník o rozměru asi 20 x 30 centimetrů, ale nemusí být přesný a ani pravidelný, proto také zbytečně neplýtvejte čtvrtkami a vyříznete to pak od oka přímo do těsta.
Co ale určitě budete potřebovat, je šablona na střechu, ta je velice jednoduchá, rozdělte čtvrtku formátu A4 přesně na poloviny, tím vám vznikne šablona o rozměrech asi 21 x 15 cm, tedy přesně to, co chceme.
Další šablona, kterou budete potřebovat, je boční stěna chaloupky. Vezměte si zbytek odstřižené čtvrtky a podélně z ní odstřihněte díl o šířce 5 cm, vznikne vám tím šablona pro bok o rozměru 21 x 5 cm.
Další důležité díly jsou přední a zadní strana, oba budou stejné. Nakreslete si obdélník o rozměru 15 x 10,5 cm. Vystřihněte ho a na delší, 15centimetrovou stranu si naměřte 5 cm, do zbylých 10 cm narýsujte rovnoramenný trojúhelník. Pokud si nevíte rady, kratší stranu obdélníku rozdělte na půl, na 5,25 a 5,25 cm, a spojte s dříve odměřenými 5centimetrovými body. Vznikne vám tak jednoduchý půdorys chaloupky, přesně takové, jaká se maluje dětem.
Ty důležité, základní šablony máte hotové, teď už si jen připravte šablonku na dveře, moc hezky vypadá, když budou zakulacené. Bude vám stačit, když budou dveře o rozměru 4 x 5 cm.
Další drobnůstka, která by chaloupce neměla chybět, je komín. Ustřihněte si proužek 3 x 10 cm, pak vám poradím, co s ním více.
No a poslední, co budete potřebovat, jsou pásky, které využijete při slepování. Nastříhejte proužky asi 4 x 10 cm, a to 4 kusy. Tak a první den je za vámi, teď už se jen těšit na pokračování.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu
Perníkové koření je dostupné ve všech obchodech s potravinami. Snad nejznámější perníková koření jsou do firmy Vitana a Kotányi. Aktuální nejlevnější ceny můžete vidět zde: perníkové koření cena.
Obsahuje vyváženou směs mleté skořice, badyánu a hřebíčku, sestavenou podle originální receptury, která se výborně hodí k přípravě perníku. Používejte ji i k dochucení sladkého pečiva (medové perníčky, vánoční cukroví, buchty, koláče a další).
Ve svém příspěvku VÝROBA BUDKY PRO ČMELÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vysloužil Zdeněk.
Prosím o zaslání plánku na výrobu budky pro čmeláky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Rabens.
Rád bych si budku pro čmeláky vyrobil.To by pro mne nebyl problém!Zatím jsem se ale nikde nedočetl kde se dává přikrmování.Před vchodem do včelína,nebo dovnitř?
Díky K.R.
A pokud bych během týdne včelín umístil,je ještě naděje že ho obsadí?
Díky K.R.
Tak a máte před sebou tu nejtvořivější část, je na řadě slepování jednotlivých dílů. Připravte si největší, spodní díl, na něj budete postupně skládat všechny ostatní díly. K ruce si vezměte také 4 pásky, které jste si připravili ze čtvrtky, přeložte je na polovinu tak, aby držely do pravého úhlu.
Teď už budete potřebovat dva boční, přední a zadní díl chaloupky, na spodní hranu naneste polevu, asi se vám to bude nejlépe dělat nožem rovnou z misky, kdo je šikovnější, může využívat zdobicího pytlíku. Vůbec se nebojte toho, že chaloupka bude vypadat „opatlaně“, vše při zdobení zamaskujete. Stejně tak na připravené pásky ze čtvrtek naneste polevu a začněte je připevňovat k podložce. Pásky by vám měly pomoci, aby vám přední, zadní a boční stěny držely ke spodnímu dílu a nepadaly. Vždy když budete dávat další díl, tak si zkontrolujte, aby každá hrana, která se bude dotýkat dalšího dílu, byla namazaná polevou, aby chaloupka skutečně držela a nesfoukl vám ji první větřík.
Povedlo-li se vám takto postupně pospojovat obvodové zdi, bylo by dobré nechat chaloupku na dostatečně teplém místě zaschnout, aby se vám nerozjela, až ji zatížíte střechou. Jen pozor na připravenou polevu, která vám zbyla někde v misce, pokud zůstane na vzduchu, také vám zaschne, a buď bude nepoužitelná, nebo se v ní udělají suché hrudky, které vás pak pěkně potrápí. Raději ji zakryjte víkem nebo fólií. Tak a teď přichází čas na kávičku.
Až spodní díly dostatečně zaschnou, můžete se pustit do pokračování. Opět je potřeba natřít všechny hrany a umístit oba díly střechy. Pokud se vám stane, že střecha pomaličku sjíždí, podepřete si ji něčím, co později po zatuhnutí vyndáte. Teď už vám zbývá jen stejným způsobem nalepit komín, dveře, případně stromy či sněhuláky, a nechat vše opravdu pořádně zaschnout, klidně do druhého dne, pak už si budete hrát jen se zdobením. Nemusíte se bát, že by se vám do druhého dne poleva nějak zkazila, pokud zabráníte přísunu vzduchu, nestane se s ní vůbec nic.
V misce smícháme mouku s kypřicím práškem a perníkovým kořením, přidáme cukr a kakao. V mléce rozmícháme vejce a olej a pomalu vmícháme k mouce s přísadami. Těsto dobře zamícháme a vlijeme na vymaštěný plech (nebo pečicí papír). Pečeme v předem vyhřáté troubě asi 35 minut, až povrch zrůžoví. Do těsta můžeme přidat i nasekané vlašské ořechy nebo rozinky máčené v rumu.
Ve svém příspěvku VYBAVENÍ PRO MALOU LOŽNICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Zdravím, hezký článek. A prosím tip, kde sehnat takový nábytek? My občas s rodinou jezdíme nakupovat do těch pražských velkoobchodu, které všichni určitě znají. A nebo pak přes internet třeba tady na tom eshopu a koukám, že mají i vybavení ložnic http://www.aminabytek.cz/nabytek-do-loznice/ Maji zajímavý dřevěný nábytek a hlavně je to česká výroba, takže aspoň člověk podpoří nějaké ty české výrobce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dita.
Moc dobře sepsané tipy, pro tyto byty se určitě hodit budou, protože prostoru je málo a potřebného nábytku a vybavení hodně :) Určitě je dobré rozmyslet si, co člověk potřebuje a co naopak už tolik ne, protože tím se celá situace velmi ulehčí a najednou je i malý byt docela prostorný.
Postup: Předehřejeme troubu na 170 °C a hluboký plech vyložíme pečicím papírem. Ze všech surovin na perníkové těsto, kromě kypřicího prášku, vyšleháme ve šlehači hladké těsto. Šleháme alespoň 3 minuty. Těsně před koncem lehce vmícháme kypřicí prášek. Perníkové těsto nalijeme na připravený plech a zvolna pečeme v předehřáté troubě asi 20 minut. Můžeme podávat jak ke kávě, tak s vychlazeným mlékem ke snídani.
Jsou-li všechny díly úplně vychladlé, můžete začít připravovat polevu, kterou využijete i na lepení celé chaloupky. Poleva je velice rychlá, smícháte jen moučkový cukr se šťávou z citronu a důkladně utřete, abyste v ní neměli kousky cukru, které by vám ucpávaly dírku při zdobení. Polevu přendejte do zdobicího pytlíku, ne ale všechnu najednou, špatně by se vám s ním pracovalo.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa Kroupová.
Dobrý den, doma jsem si často dělala "Lučinu" z kupovaných jogurtů. Poprvé jsem to zkusila z čerstvého kravího mléka. Počkala jsem do druhého dne, stáhla z vršku smetanu. Mléko jsem zahřála na 37°C a vmíchala jsem jihočeský smetanový jogurt. Zabalila do péřovky a nechala do druhého dne. Teď už je to asi 3 dny v chladu, ale jogurt je mazlavý, jakoby slizký. Nevím, kde jsem udělala chybu. Předem moc děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Těsto si hezky odpočinulo a je připravené na další zpracovávání. Odkrojte si část těsta a na vále pomoučeném hladkou moukou ho vyválejte na tloušťku asi 5 mm. Doporučuji takto připravené těsto opatrně přenést na připravený pečicí papír a pak začít vykrajovat. Uděláte-li to obráceně, může se vám stát, že se jednotlivé tvary dílů zdeformují a pak se vám bude chaloupka hůře slepovat.
Tak zpět k vykrajování, začněte spodním, největším dílem, jak jsem již uvedla, tento díl můžete vykrajovat od oka, jeho rozměr by měl být asi 20 x 30 cm a vlastně vůbec to nemusí být ani obdélník, jen je důležité, aby se vám pak na něj chaloupka vešla.
Znovu si odkrojte díl těsta, vyválejte, přeneste na pečicí papír a vykrájejte 2x díl střechy, 2x boční díl, 2x přední díl, 1 dveře a 2x díl na komín. Zbylo-li vám těsto, vykrájejte si pomocí formiček například stromečky a sněhuláky, nemáte-li formičky, musíte si udělat své šablony.
Máte-li takto připravené jednotlivé díly chaloupky, předehřejte si troubu na 180 °C, dejte díly i s pečicím papírem na plech a upečte je. Doba pečení jednoho plechu bude asi 20 minut, ale raději si to pohlídejte, přeci jen každá trouba peče trochu jinak.
Až vyndáte plech z trouby, přendejte jednotlivé díly na mřížku a nechte vychladnout. Co musíte ale ještě stihnout, než díly vychladnou, je do předního a zadního dílu vyřezat okýnka a dveře. Kdybyste nechali díly vychladnout a chtěli to vykrajovat až později, dělalo by se vám to špatně, protože perníčky budou tvrdé, než se rozleží, a praskaly by vám. Komínové díly rozdělte na polovinu, takže vám vzniknou 4 kusy, do 2 kusů je potřeba vyříznout sklon střechy, abyste pak mohli komín umístit na vrchol střechy. Vyřízněte tedy na užší straně tvar obráceného písmene V. Nepovede-li se vám úplně přesně odhadnout daný sklon a vznikne-li vám mezi komínem a střechou malá mezera, nic se neděje, vše při zdobení zamaskujete.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Výroba domácí šunky je poměrně jednoduchá záležitost, ke které se používá jako výchozí surovina vepřová kýta doplněná solí, cukrem a trochou vody, nebo různými směsmi koření, jako je směs chilli, sušené cibule, červené papriky, pepře a česneku. Poté, co se šunka provaří ve směsi koření, seřízne se přebytečný tuk včetně kůže a nechá se prohřát ve vodě teplé 40 až 50 stupňů Celsia. Když se maso prohřeje, zavěsí se na hole, nechá se okapat a vloží se do vyhřáté udírny. Šunka se udí do zlatohněda. Můžete použít i stojací přenosnou udírnu, kdy na rošt položíte okapanou šunku a udíte.
Výroba domácích šunek byla rozšířena zejména na venkově, kdy se zužitkovávalo vepřové maso z domácích zabíjaček. Dnes vede lidi k výrobě domácí šunky zejména kvalita průmyslově vyráběných šunek. Po vyuzení se servíruje teplá šunka s chlebem a kyselými okurkami.
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
Nejprve vyšlehejte med, cukr a vejce a poté přidejte máslo, perníkové koření a skořici. Na vál prosejte mouku, do které zamíchejte jedlou sodu a kakao. Přidejte vyšlehanou hmotu a propracujte hladké těsto. Těsto zabalte do fólie a nechte asi 4 hodiny v lednici odpočinout, pokud ho budete zpracovávat až druhý den, určitě to ničemu vadit nebude.
Připravené těsto vyválejte na pomoučeném vále na plát silný asi 5 mm a vykrajujte z něho požadované tvary. Jednotlivé kousky přendejte na vymazaný nebo pečicím papírem vyložený plech. Vložte do vyhřáté trouby na 160 °C a pečte 6 až 7 minut. Chcete-li, aby byly perníčky lesklé, tak je hned po vyndání z trouby potřete rozšlehaným vejcem. A nechte úplně zchladnout na kuchyňské mřížce.
