Jako toust (toast) se označují plátky bílého chleba a pšeničné veky opečené na elektrickém opékači, na grilu nebo na pánvi.
Při přípravě toastů (či toustů) se plátek chleba opeče nebo griluje a následně se obloží různými surovinami, případně se již obložený toast jen lehce zapeče. U toastů dominuje světlý chleba.
Recept na toastový chléb
Ingredience: 250 g hladké pšeničné mouky, 150 g plnotučného mléka, 26 g rozpuštěného másla, 20 g cukru, 1 vejce, 5 g soli, 3 g instantního droždí
Technologický postup: Začněte ve velké míse se všemi sypkými surovinami – prosejte mouku, přidejte cukr, sůl, kvasnice a pečlivě promíchejte. Udělejte v mouce důlek a přidejte do něj máslo, mléko a vejce. Poté všechno smíchejte vařečkou (nebo hákem v robotu), dokud vám nevznikne velká lepivá koule. V robotu pak můžete pokračovat v míchání hákem při střední rychlosti, dokud nebude těsto víc hebké a dokud se nezačne odlepovat od stěn mísy. Pokud na to půjdete rukama, vyklopte si základní lepivou hmotu na pomoučený vál a těsto hněťte a překládejte ručně tak dlouho, dokud nebude dostatečně hladké (cca 10 poctivých minut). Správně uhnětené těsto lepí, jen když do něj zaboříte prst. Na povrchu je ještě trochu vlhké, vláčné a rozhodně nesmí připomínat pružný suchý tenisák. Pokud je těsto stále lepivé, můžete si samozřejmě pomoci moukou. Pro první kynutí si připravte mísu a uvnitř ji vymažte trochou oleje. Těsto do ní dejte, jednou dvakrát otočte, zakryjte potravinovou fólií a dejte na teplé místo kynout. Cílem je, aby těsto přibližně zdvojnásobilo svůj objem. Zabere to něco přes hodinku. Po prvním kynutí těsto vyndejte a pěkně z něj pěstí vymačkejte většinu nabytého objemu. Těsto je potřeba na formu správně vytvarovat, proto si z něj při mačkání zkuste udělat obdélník, nebo alespoň placku, která k němu nemá úplně daleko. Aby vám chlebík krásně vyběhl (při kynutí i při pečení), je potřeba využít jedné „tvarovací finty“, při níž těsto postupně napínáte na povrchu. Zní to složitě, ale jde jen o to přehnout několikrát okraje tak, aby se pěkně vyboulily, a pak utěsnit vzniklý svár. Formu si vymažte olejem a zárodek bochníčku do něj uložte ke druhému kynutí (tentokrát pod utěrkou). Cílem je opět dostat se zhruba na dvojnásobek objemu. V půli druhého kynutí už můžete pomalu roztápět troubu na 180 °C. S nakynutým těstem je teď už potřeba opravdu opatrně. Poslední finální úprava spočívá v potření povrchu těsta vajíčkem pro krásnou barvu a lesk. Jakmile bude teplota tak akorát, dejte bochník do středu trouby. Peče se asi 45 minut, klíčová je však vnitřní teplota 87 °C, kt
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
Ve svém příspěvku KVASEK NA CHLEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jenda Benda.
ideální teplota kvásku 28 až 31 stupňů proze okolo 35 stupňů začíná tzv- máselné kvaseni. Hlavně kvaskovi chleba je nejlepsi. viděl jsem a prošel mnoha pekárnami to co se tam dává je hnus.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Všechny suroviny dejte do pekárny, nejdříve syrovátku, pak všechny ostatní, včetně droždí.
Teď máte dvě možnosti, buď nastavíte pečení celozrnného chleba a více si pekárny, pokud tedy nechcete vyndat hnětače, nebude všímat.
Nebo to uděláte tak, jak to dělám já. Nastavíte si program na kynutí těsta, a až vám program doběhne a těsto bude vykynuté, tak ho přendáte na vál, zapracujete, vytvarujete bochník chleba a necháte ještě chvíli kynout na plechu. Někdo používá ošatku na chleba, aby si bochník zachoval tvar, já peču přímo na plechu. Vložte do předem vyhřáté trouby asi na 230 °C a pečte cca 10 až 15 minut, pak teplotu snižte na 180 °C a pečte do té doby, než se přestane lepit na špejli.
Bílý chléb s bramborou
Ingredience:
1 kg hladké mouky
3 najemno nastrouhané vařené brambory
3 lžičky soli
3 lžičky kmínu
3 lžičky octa
1 a půl kostky droždí
450 ml vody
2 lžičky cukru
Postup:
Všechny suroviny dejte do pekárny, už víte, že vždy začínáte tekutými a pokračujete sypkými ingrediencemi. Zapnete program kynutí těsta, to v případě, že chcete chleba péct na plechu v troubě, anebo zvolte program pečení chleba. Pokud jste dali rovnou program pečení, nemusíte si pekárny několik hodin všímat (nechcete-li si vyndat metly). Pokud máte raději chleba klasického tvaru a dali jste program kynutí těsta, po vykynutí, což je po necelé hodině a půl, bude těsto připravené k dalšímu zpracování. Těsto dejte na vál, ještě jednou propracujte, udělejte jeden velký nebo dva menší bochníky chleba, potřete studenou vodou, vložte do trouby vyhřáté na 200 °C a nechte péct. Každých 20 minut znovu bochník potřete vodou, aby se chleba krásně opekl. Zhruba po hodině zkuste za pomoci špejle, zda máte chléb dopečený, pokud ne, pokračujte v pečení, pokud ano, vyjměte z trouby, nechte zchladnout a můžete konzumovat.
Ve svém příspěvku PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Najka.
Sendvič (sandwich) je pokrm sestávající ze dvou plátků chleba, mezi které je vložen jeden či více druhů náplně.
U sendvičů však přichází tepelná úprava vždy až nakonec, případně vůbec. Suroviny se navrství na plátek chleba, překlopí se dalším plátkem a celý pokrm se na závěr zapeče nebo podává zastudena.
Sendvič lze připravit jak ze světlého toastového chleba, tak i tmavých druhů, nebo dokonce ze speciálního pečiva, jako je italská ciabatta či francouzská bageta.
Technologický postup: Na pánvi opečte plátky slaniny. Sýr ricotta v misce ochuťte solí a pepřem. Rajčata nakrájejte na kolečka. Plátky toustového chleba pomažte ochucenou ricottou, poklaďte na ně omyté lístky salátu, plátky rajčat a nakonec opečené plátky slaniny. Máte-li více času, můžete plátky toustového chleba rozpéct v troubě nebo v toustovači. Po dokončení ihned podávejte.
Technologický postup: Plátky toustového chleba rozkrojíme diagonálně na půl (na trojúhelníky) a všechny potřeme majonézou. Polovinu z nich poklademe listy ledového salátu. Na suché pánvi opečeme plátky slaniny dokřupava a horké položíme na listy salátu. Rajčata nakrájíme na kolečka a poklademe jimi slaninu. Přiklopíme druhou polovinou chlebu s majonézou, pevně přitiskneme, a podáváme pokud možno ihned, dokud je slanina teplá.
První příprava chleba sahá mnoho let, spíše několik tisíců let do časů před naším letopočtem. V dřívějších dobách se lidé živili lovem a úpravou různé zvěři, tuto obživu později vystřídala úprava a zpracování obilovin a půdních plodin, které v dnešní moderní době nazýváme zemědělstvím. Společně s touto změnou přišla také první zmínka o výrobě chleba. Samozřejmě si ani zdaleka nemůžeme představit dnešní kynutý chléb doplněný různými semínky, kostkami uzenin a podobně. Ale vlastně už v těch dávných dobách se postupně výrobachleba zdokonalovala a upravovala dle daných možností, chutí a fantazie. A kam až celý tento vývoj dokráčel? Vlastně stále ještě kráčí. Dnes a denně na pultech v obchodech můžete vidět další a další nové druhy chleba z různých surovin a se spoustou přísad. Chléb si dnes pořídíte v každém obchodě s potravinami, ale možná právě vy dáváte přednost domácí výrobě a ozkoušeným či novým receptům...
Ve svém příspěvku JÍŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den, najdu, prosím, někde návod na jíšku bez mouky? Mám k dispozici chleba a brambory. A protože nepeču, nechci si kupovat kilo mouky jen na jednu jíšku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Už samotný název napovídá, že je tento domácí chleba z kvásku, nejde o kvásek, který si vyrobíte z droždí, ale o takový, který si uchováváte v lednici a neustále ho omlazujete. Příprava tohoto chleba vám možná přijde zdlouhavá, opravdu se upečeného chleba dočkáte až druhý den, ale čas, který s přípravou chleba strávíte, není zas tak dlouhý.
Ingredience:
150 g žitné mouky
150 ml teplé vody
1 lžička založeného kvásku
300 g hladké mouky pšeničné
250 ml vlažné vody
10 g soli
5 g kmínu
Postup:
Chcete-li si upéct kváskový chléb, musíte mít doma v lednici již založený kvásek, není-li tomu tak, musíte si ho nejdříve buď obstarat u někoho, kdo ho má a kdo se s vámi podělí, anebo si ho vytvořit sami, ale počítejte s tím, že na jeho přípravu budete potřebovat asi 4 dny. Máte-li založený kvásek v lednici, pak si ho vyndejte a „dokrmte“ den předtím, než se do pečení chleba pustíte. Pro dokrmení kvásku budete potřebovat 150 g žitné mouky, 150 ml teplé vody a lžičku kvásku z lednice. Tyto suroviny důkladně vypracujte, pak ve vhodné nádobě – nezapomeňte, že kvásek bude kynout –, zakryjte potravinářskou folií, upevněte nejlépe gumičkou a nechte v pokojové teplotě alespoň 12 hodin. Jestli je kvásek připravený, zjistíte tak, že vám narostl a znovu poklesl, což by mělo být patrné na nádobě. S takovýmto kváskem můžete pracovat dále. Odeberte si lžičku dokrmeného kvásku, uzavřete do skleničky a vraťte do lednice, zbytek kvásku přidejte do proseté pšeničné hladké mouky společně se solí, kmínem a vlažnou vodou. S pomocí robota na hnětení těsta nebo ručně, vařečkou, vypracujte těsto, které přendejte na vál, kde z něho vytvarujete úhledný bochník, ten nechte asi 30 minut odpočinout. Po půlhodině přendejte chléb do ošatky na chleba, pomoučete, přikryjte utěrkou a nechte na teplém místě alespoň 3 hodiny kynout. Bude-li místo dostatečně teplé, bude vám tento čas stačit, nemáte-li dostatečně vyhřáté místo k dispozici, pak dobu kynutí prodlužte, klidně i zdvojnásobte. Předehřejte si troubu asi na 230 °C, přendejte chléb na plech, který nemusíte vymazávat ani vykládat pečicím papírem. Pečte asi 30 minut, pak chléb zkontrolujte špejlí, zda je dopečený. Hotový chléb nechte vychladnout.
Ve svém příspěvku JÍŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Pavle, nemáš zač
Ja tu jisku používám už několik let a absolutní spokojenost do omáčky.
Jinak jak jsi vzpomněl ten chleba, tak ususit,udělat strouhanku a do guláše nic lepšího neznám. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Každého určitě napadlo, že v receptu chleba obalený ve vajíčku nejde o samotné pečení, ale o zpracování již upečeného chleba. Tento pokrm může být dobrou snídaní i večeří, ale i svačinou, a přijde-li nečekaná návštěva, pak ji určitě ani takový chleba obalovaný ve vajíčku, navíc pěkně nazdobený, neurazí.
Ingredience:
4 krajíce chleba
3 ks vajec
sůl
olej na smažení
plnotučná hořčice
cibule
čerstvá nebo kyselá okurka
rajče
Postup:
Krajíce chleba, mohou být i starší a tvrdší, rozpulte a namočte po obou stranách v rozšlehaných osolených vejcích. Takto připravený chléb osmažte na rozpáleném oleji z obou stran. Opečený dejte na talíř, potřete plnotučnou hořčicí, nemáte-li rádi hořčici, můžete nahradit kečupem, dozdobte na tenké plátky nakrájenou cibulí, kouskem okurky a rajčetem, dle fantazie.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ CHLEBA Z KVÁSKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Valeš.
Dobrý den, poprosím o radu. Peču kváskový chleba, to je báječná věc, trochu mě zrazuje, že mi ten chleba brzy tvrdne. Rychleji než koupený. Dávám jej do lněného plátna, do mikrotenu, nic nepomáhá. Peču 10 min. na 210, potom 35 min na 190. 700 g pšeničné hladké, 350 ml vody, 350 ml žitného kvásku. Budu Vám vděčný za jakoukoli radu. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Proč je kupovaný chléb tak měkký?
Na chlebu, který dostanete v místních pekárnách, je něco kouzelného – je vždy tak měkký a nadýchaný. Mnoho z těchto chlebů, zejména balených, je vyrobeno s množstvím chemických přísad, jako je propionát vápenatý, amyláza a oxid chloričitý, které pomáhají udržet je měkké, lehké a nadýchané po celé dny.
V domácích podmínkách můžete delší měkkosti docílit přidáním soli (2% z množství mouky, při 700 gramech je to 14 g soli). Zvážit můžete také přidání osmahnuté cibulky.
Ingredience: Dukanův chleba, vejce, sůl, pepř, hořčice nebo kečup bez cukru, cibule, nízkotučná šunka (do 3 % tuku) – nemusí být
Postup na fitness chleba ve vajíčku: Vyšleháme vajíčko se solí a pepřem. Chleba máčíme v rozšlehaném vejci a smažíme nasucho na rozpálené pánvi s nepřilnavým povrchem, popřípadě můžeme pánev vytřít kapkou olivového oleje. Chleba opečeme z obou stran. Můžeme na pánvi také opéct šunku, kterou položíme na chleba ve vajíčku. Před podáváním potřeme hořčicí nebo kečupem bez cukru a ozdobíme proužky cibule. Jedná se o zdravou variantu.
Postup: Nejdříve si připravíme světlou jíšku z másla a hladké mouky a necháme ji vystydnout. Na oleji osmažíme na kostičky nakrájenou cibuli a přihodíme očištěné a na plátky pokrájené žampiony. Po chvilce přidáme drcený kmín, rozetřený česnek, sůl a pepř. Smažíme tak dlouho, dokud se nevypaří tekutina, kterou žampiony pustily. Do zchladlé jíšky vmícháme vejce a žampionovou směs a řádně promícháme. Každý plátek tmavého chleba potřeme slabou vrstvou másla a rozdělíme na ně žampionovou směs. Na každý krajíček chleba dáme plátek sýru brie a chleby vedle sebe naskládáme na plech vyložený pečicím papírem. Zapékáme ve vyhřáté troubě na 200 °C, dokud sýr nezezlátne. Takto připravený chléb můžeme doplnit čerstvou zeleninou nebo zeleninovým salátem.
Ingredience: 5–6 starších krajíčků chleba, 3 vejce, 3–4 lžíce zakysané smetany, 150–200 g mozzarelly nebo jiného sýra, 50 g šunky, jarní cibulka, bylinky, libeček, 2 stroužky utřeného česneku, sůl, pepř
Postup: Troubu předehřejeme na 200 °C. Chleba nakrájíme na drobné kostičky. Cibulku a šunku nakrájíme také nadrobno, mozzarellu nastrouháme. V misce smícháme smetanu, vejce a ostatní suroviny. Nakonec přidáme chleba a vše promícháme. Silikonové košíčky naplníme touto připravenou směsí a pečeme 15–20 minut do zlaté barvy. Můžeme část sýru před smícháním odebrat a před dopečením košíčky sýrem posypat a nechat zapéct. Mozzarella není výrazná, například s hermelínem, nivou nebo slaninou bude tento chleba z trouby zase o něčem jiném.
Ingredience: chléb, 50 g tvrdého sýra, 3 vejce, 3 lžíce smetany, 1 lžíce bylinek dle chuti, sůl, pepř, olej
Postup na chleba s vajíčkem a sýrem: Starší chleba nakrájíme na plátky. Sýr nastrouháme na jemném struhadle, přidáme rozšlehaná vajíčka, smetanu na zjemnění, bylinky podle chuti, sůl a pepř. Vše spolu důkladně vyšleháme vidličkou. Chleba máčíme v připravené vajíčkové hmotě, můžeme ho vidličkou pomačkat, aby nasákl co nejvíce vajíčka. Takto připravený chleba smažíme na rozpáleném oleji na pánvi z obou stran.
Rukola je salátová rostlina z čeledi brukvovitých, která má typickou, výrazně štiplavou a peprnou chuť. V Itálii, Řecku nebo ve Francii se přidává zejména do salátů, těstovin či lehkých zeleninových pokrmů, jimž dodává zajímavou pikantní příchuť. Obsahuje velké množství vitamínu C, čistí krev a podporuje chuť k jídlu. U nás se pěstuje její „příbuzná“, roketa setá, jež chutná i vypadá podobně, má však drobnější lístky. Můžete si ji vypěstovat i sami, semínka jsou běžně k dostání.
Postup: V misce utřeme pomazánkové máslo se sýrem a ochutíme trochou mletého pepře. Pomazánku rozdělíme na poloviny a jeden díl dochutíme utřeným nebo jemně usekaným česnekem. Plátky chleba lehce opečeme v toastovači nebo nasucho v pánvi či v troubě. Všechny plátky světlého chleba potřeme z jedné strany česnekovou pomazánkou, polovinu chlebů poklademe plátky ementálu a ještě lehce potřeme pomazánkou a na zbývající namazané krajíce rozložíme omytou a osušenou rukolu. Chleby spojíme k sobě – chléb se sýrem vždy s chlebem s rukolou, a lehce přitiskneme. Ostrým nožem překrojíme na trojhránky. Celozrnný chléb nakrájíme na kostky, ozdobně nastříkáme nebo potřeme sýrovou pomazánkou, posypeme nasekanými kapary a obložíme plátky uzeného lososa. Zakapeme citronovou šťávou, posypeme čerstvě mletým pepřem, přiklopíme zbylými plátky chleba a spíchneme párátkem, jímž přichytíme lístek rukoly.
Bramborový salát s rukolou a olivami
Ingredience: 1 kg nových brambor, 1/2 lžičky kmínu, sůl, mletý pepř, 200 g sušených rajčat v oleji, 2 stroužky prolisovaného česneku, velká hrst černých oliv, 80 g rukoly
Postup: Brambory omyjeme a uvaříme i se slupkou v osolené vodě s kmínem doměkka. Necháme je trochu vychladnout, oloupeme, překrájíme na větší kousky a vložíme je do mísy. Sušená rajčata nakrájíme na proužky a rukolu omyjeme a necháme okapat. Brambory v míse promícháme se sušenými rajčaty, olivami, osolíme, opepříme a promícháme s trochou oleje z rajčat, ve kterém jsme rozmíchali prolisovaný česnek. Nakonec vmícháme lístky rukoly a podáváme.
Tagliatelle s rukolovým pestem
Ingredience: 400–500 g těstovin tagliatelle, sůl, 150 g rukoly, 1 svazek bazalky, 1 hrst hladkolisté petrželky, 2 velké stroužky česneku, 40–50
Chleba obalený ve vajíčku se nemusí vždy opékat na pánvi, další možnou variantou je příprava v troubě. Tento způsob je dokonce méně kalorický.
Ingredience:
4 krajíce chleba
3 ks vajec
sůl
olej na smažení
plnotučná hořčice
cibule
čerstvá nebo kyselá okurka
rajče
Postup:
Než začnete s přípravou chleba, tak nechte troubu vyhřát na 200 °C. V misce si rozšlehejte osolená vejce a v nich namočte chléb po obou stranách. Plech vymažte máslem nebo olejem a rozprostřete na něj obalené chleby. Chleby by se neměly dotýkat, aby se při pečení nespojily v jeden kus. Při obalování byste si měli docela pospíšit, aby vám zbytečně vajíčko z chlebů nestékalo. A druhá malá rada: začněte obalovat až tehdy, bude-li trouba opravdu vyhřátá, protože samotné obalení je rychlovka. Připravené chleby na plechu hned vložte do trouby a pečte asi 15 minut. Až budou dozlatova upečené, tak je vyjměte a dochuťte a dozdobte stejně jako chleby smažené.
Postup: Z krajíců chleba vykrojíme střed a odložíme. Kůrky, které nesmíme přeříznout, dáme na rozpálený olej, vznikne tak jakýsi rámeček, do kterého rozklepneme vejce, osolíme, opepříme, posypeme pažitkou. Přikryjeme salámem (na 1 vejce 2 kolečka), přikryjeme na plátky nakrájenou mozzarellou, přiklopíme vykrojeným středem chleba, jemně přimáčkneme, necháme zrůžovět. Pak převrátíme a dosmažíme druhou stranu. Podáváme s kečupem, hořčicí nebo tatarkou, případně se zeleninovým salátem, nebo jen ozdobíme rajčátkem, paprikou. Je to rychlá, výborná a vydatná večeře.
Žitný chléb se vyznačuje dobře vyváženým složením výživových látek a vysokým podílem balastních látek. U produktů z celozrnné žitné mouky je dosaženo výrazně delšího nasycení, a tak pocit hladu a přání něco sníst přichází teprve později. Složení žitnéhochleba v přepočtu na jeden krajíc je 120,7 kcal, 3,75 g bílkovin, 24,15 g sacharidů (z toho 1,15 g cukrů), 0,5 g tuků (z toho 0,05 g nasycené mastné kyseliny), 5 g vlákniny.
