Sadbu započněte někdy během července. Čím déle zasadíte, o to později budete moci sklízet a riskovat tak předčasné ukončení růstu spálením nati prvními mrazíky. Vyberte si rané brambory odrůd Adéla, Belana, Dali, Elfe, Esmee, Marabel, Larisa nebo Princess a zasaďte je do hloubky 10 cm s rozestupem alespoň 25 až 30 cm mezi jednotlivými bramborami, přičemž mezi řadami ponechejte 45 cm, aby vaše rostliny měly dostatek prostoru pro růst a expanzi.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čapčuch.
Narážím často na jeden problém. Vyroste krásná košatá nať,ale brambor pod natí je málo a jsou drobné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Odpověď tkví ve hnojení. Pokud hnojíte brambory, i když jsou jejich výhony velké více než 25 až 30 cm, tak nebudete mít žádný výnos, ale jen bohaté zelené listy. Brambory je vhodné hojit jen zpočátku jejich růstu, aby vytvořily košaté výhony a pak v době "hnojivové diety" začly ukládat svou produkci ze slunce a vody do hlíz pod zemí. Co s tím dělat? Pokud používáte hnůj, tak ho dejte jen poloviční množství a jen na začátku před sadbou. Pokud používáte průmyslově vyráběná hnojiva, tak použijte to s vyváženým poměrem dusíku, draslíku a fosforu pro růst a aplikujte ho jen v první růstové fázi. Když jsou výhony velké 25 cm začněte opravdu vydatně zalévat a kontrolujte stonky, aby se na nich nevytvářela šedá plíseň.
Za 11 až 13 týdnů od výsadby si budete moci všimnout, že bramborová nať začíná kvést. To znamená, že hlízy ztvrdly a můžete je začít ořezávat. Vykopejte několik rostlin, abyste zkontrolovali stav brambůrků, a poté je sklízejte, kdykoli budete mít chuť na horké nové brambory namazané máslem k obědu nebo večeři.
Bezvadné jsou velmi rané brambory. To jsou brambory s dobou vegetace okolo 90 dní (3 měsíce), pěstované zpravidla pro okamžitou spotřebu, s dynamickým nárůstem hlíz. Patří sem odrůdy:
Anuschka,
Belarosa,
Colette,
Glorietta,
Impala,
Marianka,
Magda,
Monika,
Red Sonia,
Rosara.
Vhodné jsou také druhé ranné brambory jejichž doba vegetace je 90 až 110 dní (3,5 měsíce), jsou vhodné jak k přímému konzumu, tak i na uskladnění. Patří sem odrůdy:
Spon mezi jednotlivými keři by měl být 0,6–1 m, túje můžete sázet do samostatných jam nebo pomocí techniky vykopat rovnou celý příkop. Sestřihnete-li živý plot v následujícím roce po zakořenění na výšku drátěného plotu, podpoříte tím jeho zahuštění.
Pro vzdálenost (spon) jednotlivých rostlin je důležité, jaký druh jste si na živý plot vybrali.
Túje Smaragd není příliš vhodná do souvislého živého plotu. Pokud chcete neprůhledný plot ze Smaragdů, tak jednotlivé keře dávejte do vzdálenosti cca 50 cm. Jestli je cílem jen estetický předěl prostoru, může být mezi jednotlivými rostlinami prostor. Do stříhaného živého plotu se spíše doporučují Thuja Brabant nebo Thuja Malonyana. Ty se dobře propojí a mohou být ve sponu 60–70 cm od sebe.
Brambory nejdéle vydrží v temnu. Při uskladnění brambor pomůže kmín. Je to nejlepší způsob jak je udržet nejdéle čerstvé a bez klíčků. Brambory se nasypou do pytle a k nim se přidá velké množství rozemletého kmínu. Silice obsažená v kmínu zabrání klíčení a udrží brambory dlouho čerstvé.
Vrchní části rostlin brambor můžete ořezávat, ale pouze tehdy, když jsou hlízy brambor připraveny ke sklizni. Pokud zastřihnete vršky před touto dobou, jen kvůli tomu, že jsou moc vysoké, nebudou mít bramborové rostliny dostatek listů, aby získaly dostatek živin pro tvorbu hlíz pod zemí.
Kdy je čas na oříznutí horní části rostlin brambor, aby se hlízy mohly připravit na sklizeň? Níže jsou podrobnosti, které by se vám mohly hodit.
V červenci je možné ještě zasadit brambory, které můžeme sklidit ke konci září. Je vhodné takto vysazovat rané brambory, zajistíme si tak přísun velmi chutných brambor v podzimním období. Brambory vysazujeme obdobným způsobem jako na jaře (viz výše).
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M. Chalupníková.
Letos se podařilo kamarádce vypěstovat z jedné odrůdy brambory,které se po uvaření nedají jíst,jsou hořké. Čím by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V bramborách může být solanin a ten produkuje hořkou chuť, i když brambory nemají žádné zelené skvrny. Někteří lidé jsou citlivější na solanin a vnímají jeho hořkou chuť silněji než ostatní lidi.
Prostokořenný sadební materiál jsou semenáčky, sazenice, poloodrostky a odrostky generativního a vegetativního původu, které se pěstují v různých substrátech volně na záhonech. Při potřebě se pak vyzvedávají z půdy s obnaženými kořeny.
V diskuzi ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Venas.
Měl jsem do dneška zavařený hovězí guláš kde byl nastrouhaný brambor i mouka a nic mu ani po 3 měsících nebylo. Tak nevím jestli je pravda to, že začne kysat. Možná je to pravda, ale mně vydržel bez úhony.
Ideálním obdobím pro výsadbu malin je podzim. Sázíme jednoleté sazenice, které by měly být v krčku zhruba 1 cm silné, se zdravým kořenovým systémem. Rostliny sázíme do řady 40–60 cm od sebe. Nadzemní část seřízneme na 10–15 cm a přihrneme zeminou, kterou však s příchodem jara rozhrneme.
Vysoká nať rostlin brambor je základním faktorem, který zaviní její zlomení. Bramborové rostliny mohou vyrůst příliš vysoko, když jim bylo podáno příliš mnoho hnojiva, zvláště když je bohaté na dusík. Dusík může povzbudit rostliny brambor, aby se vyvíjely více než obvykle, a to je patrné na přerůstání jejich vysokých zelených výhonků nad zemí.
Krásná bohatá tmavě zelená nať se může zdát ideální, přehnojování bramborových rostlin hnojivy ale může odradit růst brambor pod zemí. Bujné olistění nad zemí spotřebovává energii rostlin brambor a povede k nízké sklizni, pokud tato situace nebude rychle napravena.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE S.O.S. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, děkuji za radu. Přípravek ACTARA 25 WG jsem si hned objednala dnes mi přišel,ale bohužel jsem bezradná,protože nevím jak mám určit dávkování.V návodu je jen dávka 70-80g na 1 ha brambor.A nevím zda mám orchideje přípravkem prolít nebo postříkat listy. Děkuji předem za radu Příhodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přípravek Actara rozřeďte v poměru 1,5 gramu na 5 litrů vody. S tím pak rostlinky postříkejte, a s tím co zbyde, je můžete zalít. Actara vám tak vystačí na mnoho let. Můžete ji bez obav použít každý rok jako prevenci na všechny pokojové rostliny. Nejvíce to prospěje těm rostlinám, které dáváte na léto ven. Jednou je ošetříte na začátku sezóny a jednou těsně před koncem. Přeji hodně zdaru.
Pokud jste kamélii zakoupili na podzim, nechte ji v květináči a do přesazování či vysazování na záhon se pusťte až na jaře. Rostlina bude mít dostatek času na zakořenění a nebude trpět nedostatkem vody. Kamélie vyžaduje kyselou a kyprou půdu, která nebude zadržovat přebytečné množství vody, stejně jako rododendron.
Více o zalévání, hnojení či pěstování se dozvíte na stránce Jak pěstovat kamélie.
V červenci již nezbývá mnoho času, aby bylo možné vypěstovat brambory na uskladnění. Kvalitní brambory na zimu potřebují vegetační období v délce 130 dnů od výsadby. To by v případě výsadby v červenci znamenalo sklizeň až v listopadu a v té době jsou již četné přízemní mrazíky a brambory by nemohly dozrát, protože by jim namrzla nať.
Oproti tomu rané sadbové brambory jako je Adéla, Belana, Dali, Elfe, Esmee, Marabel, Larisa a Princess se běžně nazývají „nové“ brambory, protože se sklízejí již po 100 dnech od výsadby, což by v případě výsadby v červenci znamenalo sklizeň na začátku října. Měli byste si rezervovat čas, abyste dostali své letní sadbové brambory do země někdy mezi prvním a druhým týdnem v červenci
První rané brambory, které rostou pouhých 90 dnů, produkují kvanta chutných hlíz, které mají bílou voskovou dužinu. Jsou to typicky menší brambory a měli byste je vařit, dusit nebo restovat čerstvé právě vytažené ze země – dužina si tak zachová více svých přirozených cukrů a jejich chuť tak bude ještě sladší a lahodnější.
Brambory pozdní sezóny se pěstují z hlíz, které byly uskladněny v místnosti s řízenou teplotou, která je udrží v klidu, dokud nebudou připraveny k výsadbě mezi červnem až koncem července. Tyto sadbové brambory zasaďte, jakmile dorazí, aby mohly těžit z teplé letní půdy, kde rychle porostou.
Okrasné rostliny můžeme pěstovat jak ve volné půdě, tak i v truhlících (kontejnerech). Okrasné rostliny rozdělujeme na keře, stromy jehličnaté a listnaté, květiny.
Jestliže vysazujeme běžné druhy bez zvláštních nároků na pH půdy, je většinou zbytečné přidávat speciální substrát. Pro azalky, rododendrony, vřesy a ostatní druhy vyžadující kyselou reakci použijeme substrát pro azalky a rododendrony nebo smícháme dobře propustnou zem, říční písek a rašelinu v poměru 1 : 1 : 1. Většina vřesovištních rostlin koření poměrně mělce, proto stačí substrát upravit do hloubky přibližně 35 cm. Některé dřeviny (například jedle, borovice, japonské javory), většinou nesnáší těžké, špatně propustné půdy. U nich tedy dbáme na dobrý odvod vody.
Platí nepsané pravidlo, že poměr vysazovaných jehličnanů a listnáčů by měl činit 1 : 3. Častou námitkou proč sázet jen jehličnany, je padající listí u listnatých dřevin a zimní období, kdy stálezelené jehličnany vypadají lépe. Zahrada vysazovaná pouze z neopadavých rostlin však vypadá jednotvárně a smutně (výjimkou mohou být specializované výsadby sbírkového charakteru, většinou sestavené z jedné čeledi, popřípadě rodu). Naopak smíšená výsadba zahradu oživí, každé roční období pak má své kouzlo. Mnoho dřevin kvete i v zimě, suchý list, na kterém je jinovatka nebo sníh, má rovněž neopakovatelnou krásu.
Vysoká nať u brambor se vyskytuje hlavně díky přehnojení dusíkem. Dusík motivuje rostlinu k bujné tvorbě zelených stonků a listů. Aby rostlina mohla dále prosperovat, je třeba zabránit jejímu zlomení. Ke stabilizaci takových rostlin pomůže přihrnutí vždy, když je nať brambory vyšší než 20 cm. Optimální nadzemní výška natě je 20 cm. Pomůže zde přihrnutí stonků i s listy okolní hlínou. Nahrnutí zeminy kolem základny bramborových rostlin jim může pomoci zůstat stabilní. To také pomáhá zabránit tomu, aby byly hlízy brambor vystaveny slunečnímu záření. Když jsou hlízy brambor vystaveny slunečnímu záření, zezelenají a stanou se jedovatými.
Další příčinou dlouhé natě u brambor může být nedostatek slunečního svitu. Bramborové rostliny mohou být vytáhlé, protože nedostávají potřebné množství slunečního světla. To nutí bramborové rostliny natáhnout se po světle a ztenčit.
Hlavním důvodem tohoto problému je, že rostliny brambor mají příliš mnoho stínu. Možná jsou vysazeny v blízkosti větší rostliny nebo stromu. Nebo je možná stíní zeď nebo plot.
Někdy se může stát, že v nati brambor vyrostlo hodně listů, které způsobují zablokování slunečního světla. V takovém případě můžete některé výhony seříznout, abyste tomuto problému předešli.
Ingredience: 750 g brokolice, 10 g másla, 1 střední brambor, 1,5 l vývaru, 1 stroužek česneku, 100 ml šlehačky, sůl, pepř, muškátový oříšek
Postup: Brokolici očistíme, omyjeme a rozdělíme na růžičky, košťály oloupeme a nakrájíme na plátky. Brambor oloupeme, omyjeme a nakrájíme na kostičky. Česnek nasekáme a podusíme na rozpáleném tuku. Přilijeme vývar a povaříme asi 5 minut na mírném ohni i s bramborem nakrájeným na kostičky a košťálem z brokolice. Poté přidáme růžičky brokolice a vaříme 10 minut. Brokolici spolu s bramborem a vývarem rozmixujeme. Za stálého míchání přidáme smetanu a dochutíme solí, pepřem a strouhaným muškátovým oříškem. Polévku podáváme sypanou čerstvou bazalkou.
Brambory není vhodné pěstovat stále na stejném místě, jinak hrozí zamoření hnilobami, háďátkem i mandelinkou. Ideální je interval 4 roky.
Brambory vyžadují dobře vyhnojený pozemek, nejlépe hnojem v minimálním množství 4 kg/m2, a na jaře pak NPK v dávce 80–100 g/m2. Před výsadbou je nutné prokypření půdy, aby se lépe prohřála, pro rané výsadby se dokonce doporučuje půdu asi týden před výsadbou po přihnojení zakrýt průhlednou fólií, ta zvýší teplotu půdy až o 5 °C a urychlí počáteční růst.
I vzhledově pěkná sadba od známého může být promořena virovými chorobami, které dokážou snížit výnos až na polovinu, proto sadbu používáme raději novou a především uznanou.
Pro ranou sklizeň předkličujeme brambory při teplotě 10–18 °C po dobu 3 až 4 týdnů. Hlízy rozložíme do bedýnek v jedné vrstvě, nemusíme je zasypávat zemí a umístíme je na světle, vytvoří se tak krátké pevné zelené klíčky, často i se zárodky kořínků. Ve větším množství je vhodné sadbu alespoň narašit umístěním do místa s teplotou 15 °C po dobu 14 dnů před výsadbou. Předklíčená sadba poskytne sklizeň o 2–3 týdny dříve, narašená asi o týden. Nejvíce urychlíme sklizeň – kromě výše uvedených opatření – zakrytím porostu po výsadbě průhlednou porofólií nebo netkanou textilií. Textilii ponecháme na porostu až do odeznění jarních mrazů, odkrýváme ji jen při okopávce a přihrnování.
Termín výsadby brambor je podmíněn příchodem jarních mrazů. Mnozí zahrádkáři spěchají a sází již koncem března, ale u předklíčené sadby a předehřáté půdy se může snadno i při výsadbě v polovině dubna stát, že mladé rostliny popálí mráz i přes dostatečné přihrnutí. Porost je pak vhodné přihnojit dusíkatým hnojivem nebo předem chránit netkanou textilií.
Brambory nevysazujeme příliš hustě, hustý porost nedá větší výnos, naopak trpí více houbovými chorobami. Optimální spon je 60 x 35 cm (u raných 50 x 30 cm). Hlízy sázíme mělce (cca 6–8 cm) do prohřáté povrchové vrstvy půdy. Při výsadbě předklíčených i narašených brambor dbáme na zachování původní orientace hlízy a snažíme se o minimální poškození klíčků.
Během vegetace je nutné u klasického hrůbkového pěstování několikrát okopávat a 2–3x přihrnout zem. Hrůbek musí být dostatečně vysoký a shora plochý alespoň 15 cm, jinak se hlízy vytvářejí těsně pod povrchem, snadno zelenají a jsou více napadány plísní bramborovou. Poslední zásah, ať už okopávku, či přihrnování, ukončíme před květem rostlin (tedy při výšce porostu 20–30 cm), poté již kořínky špatně regenerují a dochází k poškození mladých hlíz.
Při sklizni je nutné hlízy chránit před zbytečným poškozením, 14 dnů před sklizní odstraníme nať a sklízíme za sucha při teplotách nad 12 °C. Sklizené brambory před naskladněním do sklepa necháme 10–14 dnů takzvaně vydýchat na tmavém suchém místě při běžné denní teplotě. Během této doby hlízy zacelí poranění a sníží své dýchání. Před uskladněním nezapomeneme vytřídit poškozené, hnilobami či plísní napadené hlízy.
