VYUŽITÍ SATUREJKY je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Saturejka je oblíbená, a zároveň málo známá bylina. Používá se při vaření, neboť jídlu dodává specifickou palčivou chuť a příjemnou vůni. Předtím, než saturejku začnete pěstovat, se musíte rozhodnout, který ze dvou druhů zvolíte. Můžete si vybrat jednoletou saturejku, nebo takzvanou zimní pikantní saturejku, která je trvalá a má intenzivnější chuť. Saturejka je keřovitě rozvětvená rostlina s dřevnatícím stonkem, který vyrůstá z hustého kořene. Listy saturejky jsou tmavě zelené, mírně ochlupené, celokrajné a zašpičatělé. Celá rostlina má fialový nádech. Botanici tuto rostlinu nazývají Satureja hortensis.
Vysévání a přesazování
Semena saturejky se obvykle vysévají na jaře do pařeniště a v druhé polovině května se rostliny přesazují ven do záhonů.
Chcete-li saturejky vysévat přímo do venkovního záhonu, je to možné jen v těch nejteplejších oblastech naší republiky. Přímá výsadba se provádí do mělkých, vlhkých řádků asi třicet až třicet pět centimetrů od sebe. Semena by měla vyklíčit do čtrnácti dnů. V případě, že nám vyroste rostlinek mnoho, je potřeba je vyjednotit, a to tak, že vybereme ty nejsilnější a necháme je od sebe na vzdálenost asi deseti centimetrů.
V případě, že nemáte takové podmínky, abyste mohli saturejky vysévat přímo do záhonu, nebo jste se rozhodli předpěstovat si rostliny například ve fóliovníku, přichází v polovině května ten správný čas vysadit rostliny ven. V tomto případě se rostliny vysazují do takzvaných hnízd po třech až čtyřech sazenicích v asi třiceticentimetrové vzdálenosti od sebe. Před výsadbou je vhodné obohatit půdu vícesložkovým průmyslovým hnojivem. Stejně budete postupovat, pokud budete saturejky sázet do květináče či truhlíku.
V naší poradně s názvem SKLIZEŇ A SUŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Prosím o sdělení co se používá ze sklizené saturejky.Zda se používají jen listy nebo i nať. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ze saturejky se používají především mládé listy a měkké části nati. Ostatní části rostliny je možné nadrtit a macerovat 3 týdny v oleji pro získání saturejkového oleje.
Saturejka může být pro svou ostrou chuť přidávána do všech jídel, kde se používá pepř. Saturejka je oblíbená v italské, španělské, francouzské a v neposlední řadě i americké kuchyni. Výbornou chuť dodá marinádám na grilované maso, polévkám, salátům, pokrmům ze zeleniny a luštěnin, své místo má při přípravě masa na různé způsoby, velmi dobře poslouží při uzení masa či přípravě zvěřiny.
Saturejka má i další pestré využití. Používá se jako prostředek k odkašlávání, podporuje trávení, účinkuje proti průjmu, působí proti nadýmání, podporuje chuť k jídlu a má protizánětlivé účinky. Je také součástí aromatických koupelí. Kvetoucí vrcholky rostlin působí svíravě a antisepticky. Svařená s vínem bývá užívána k odstranění nečistot z těla.
Mladé křehké listy určené na přímou spotřebu v čerstvém stavu se mohou sbírat v průběhu celého vegetačního období. Nejlepší je spotřebovat rostlinu hned, ale pokud ji uložíte do lednice, na své pikantní chuti rozhodně neztratí. Obecně se ale saturejka sklízí a suší před rozkvětem, a to dvakrát ročně. Poprvé je to v červenci, nať rostlin se trhá či stříhá asi pět až deset centimetrů nad zemí, podruhé dochází ke sklizni v září, kdy se nať řeže o něco výše než při první sklizni, abychom zabránili nadměrnému množství zdřevnatělých stonků.
Sklizená nať se suší na dobře větraném místě ve stínu, v tenkých vrstvách nebo v menších svazcích, bez průvanu a bez obracení. Správně usušená nať si zachová původní barvu. Po usušení chuť saturejky ještě zesílí.
Saturejku můžeme úspěšně pěstovat jak na zahrádce, tak i doma či na balkoně. Nejvíce se jí bude dařit na slunném a teplém místě chráněném před větrem. Vyžaduje hlinitopísčitou půdu s vysokým podílem humusu, dokonale zpracovanou a bez plevelu. V našich podmínkách jsou pro pěstování vhodné hnědé půdy a černozem, rozhodně byste se měli vyhnout zamokřené jílovité půdě.
Saturejky potřebují nejvíce vody po vysazení předpěstované sadby, v případě přímého výsevu je potřeba vycházet z množství vláhy v půdě. V době růstu nebudete mít starosti se zavlažováním, tato rostlina skutečně nepotřebuje příliš mnoho vody. Půda nesmí být podmáčená, jinak rostlina uhnije a odumře. V případě, že pěstujete saturejku v květináči či truhlíku, je zapotřebí zvolit květináč s otvorem na dně, který bude přebytečné množství vody spolehlivě odvádět.
Hnojení rostlin přichází v úvahu jen v případě, že budete pěstovat trvalku, ne jednoletou rostlinu, pak by k hnojení mělo docházet vždy na podzim.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnová Hana.
měla bych dotaz. Rakytník samici nám sežral hryzec, samec roste dobře a má kolem sebe spoustu oddenků. Je možné, že některá nově narostlá rostlinka bude samice, nebo jsou to samé samčí rostliny. Sjak to poznáme?
Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Ne, to možné není z kořene roste klon, geneticky stejný. Musíte samici koupit, nebo někde si odkopnut.
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Postup: Mleté vepřové maso osolíme a opepříme. Brambory očistíme a nakrájíme na kostičky. Na rozpálené pánvi osmažíme mleté maso. Přidáme k němu brambory, trochu vody a necháme dusit. Jakmile jsou brambory měkké a voda skoro vyvařená, dáme vše na plech. Podle potřeby směs osolíme a přidáme saturejku. Do jogurtu vmícháme vejce a hladkou mouku a jogurtem zalijeme masovou směs. Musaku vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C a pečeme asi 20 minut. Bulharskou musaku s vepřovým masem ihned podáváme.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
5 velkých brambor (oloupaných, nakrájených na plátky),
2 větší cibule (oloupané nakrájené na kolečka),
1 hlavička česneku (oloupaného, nakrájeného na plátky),
20 zelených oliv (nakrájených na plátky),
6 velkých rajčat (nakrájených na plátky),
125 g mozzarelly (nakrájené na plátky),
2 lžíce koření na ryby,
sůl,
citronový pepř,
5 větších lístků bazalky,
2 větvičky rozmarýnu,
2 větvičky saturejky,
2 lžíce olivového oleje,
100 ml kuřecího vývaru.
Postup
Rybu osušíme a nakrájíme na kousky. Cibuli a česnek nakrájíme na plátky a orestujeme na trošce oleje. Zbytkem vymažeme zapékací mísu. Na dno zapékací mísy dáme brambory nakrájené na plátky, mírně je osolíme a opepříme. Brambory poklademe rybou, kterou posypeme kořením na ryby. Další na řadě je orestovaná cibule s česnekem. Olivy nakrájíme na plátky, bylinky a rajčata nakrájíme na plátky a vše poklademe na rybu. Vrstvy opakujeme, končíme vrstvou brambor, kterou poklademe plátky mozzarelly, podlijeme vývarem, přikryjeme. Dáme péct do trouby vyhřáté na 250 °C po 10 minut. Poté stáhneme na 180 °C a pečeme 30 minut. Sundáme pokličku, zapneme gril a necháme asi 5 minut grilovat. Dobu pečení si každý ohlídá podle své trouby, protože každá trouba peče jinak. Podáváme se zeleninovým salátem.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK NECHTĚNÉ ROZRŮSTÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dětřich D..
Rakytník vysílá v hloubce cca 25 cm vodorovně pod trávníkem oddenky, ze kterých vyrůstají nevé sazenice. Je schopen tak zamořit celé oblasti. Pro zdraví je to vynikající rostlina, ale do zahrádky je třeba ho omezit plastovou zábranou. Já tento měsíc budu "plet" oddenky které mi prorostly celou zahradou, ale nejdříve udělám omezující kruh kolem stromku. Že pravidleně sekáte trávník mu nevadí, zkouší to a oddenek pokračuje v růstu pod zemí dále... Je s podivem, že jsem od žádného z pěstitelů nikde nenašel, jak tuto situaci řešili.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Král.
Mám rakytník 8 let a již druhý rok vůbec nerodí. Čím to ? Samice i samec plně obrostl.
Ingredience: mladé, malé (cca 10 cm dlouhé) kukuřičky, které ještě mají mléčná zrna a málo vyvinuté vřeteno, voda na povaření
Ingredience na nálev: 1 l vody, 1 l octa, 50 g cukru, 1 nakrájená cibule, 6 zrnek pepře, 1 lžička saturejky, 3 zrnka nového koření, 1 bobkový list, špetka tymiánu, špetka estragonu, 1 lžička hořčičného semínka
Postup na kukuřičky: Kukuřičky oloupejte a řádně očistěte. V hrnci přiveďte k varu vodu a vhoďte do ní na 5 minut kukuřičky. Po vychladnutí skládejte klásky do dobře vymytých sklenic.
Postup na nálev: Do hrnce dejte vodu, cibuli, cukr a všechno koření kromě soli a přiveďte k varu. Přilijte ocet, dochuťte solí a ještě jednou krátce pod pokličkou provařte. Sítkem vyberte koření a cibuli a naběračkou nalévejte horký lák do sklenic tak, aby byla kukuřice zcela (nejlépe 1 cm) ponořená. Ihned pevně zavíčkujte a uložte v chladu. Další tepelná úprava není nutná, protože koncentrace octa sama o sobě dobře konzervuje. Receptů je mnoho, ale tento rychlý recept si určitě oblíbíte.
Maso nakrájíme na 4 plátky po 200 g. Červené víno, olej a ocet smícháme s nastrouhanou mrkví, nastrouhanou cibulí, petrželkou, solí a pepřem na marinádu, přidáme bobkový list a přelijeme na maso. Zakryté přes noc marinujeme v lednici.
Fazole uvaříme v trošce osolené vody. Scezené plátky masa grilujeme pod grilem v troubě 3 až 4 minuty z každé strany. Rajčata omyjeme, na vrchu nařízneme křížek, potřeme olejem a po otočení hovězích plátků grilujeme 4 minuty.
Zahřejte marinádu a upravte maso s fazolemi, rajčaty a prohřátou marinádou. Podáváme s opečenými bramborami nebo bagetou.
Ve svém příspěvku ŠKUMPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Výborný článek, a především i množství informací - studuji tuto "bylinu" stále intenzivněji.
Koření = sumah přidávám již do každého jídla - vždy chuť zvýrazní / vylepší a další využití v ekoživotě (chemie/léčivé atp.) mě nepřestává fascinovat - myslím, že je to jedna z nej!!! bylin. - díky moc za další info.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.
Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.
Bazalka
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.
Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.
Tymián
Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.
Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.
Majoránka
Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek ž
Ingredience: 1 králík, 400 g vepřového uzeného jazyka, mletý pepř, sůl, dijonská hořčice, olej, 4 mrkve, 3 petržele, 1 menší celer, 2 cibule, 4 stroužky česneku, 1 lžíce divokého koření (pepř, nové koření, bobkový list), 2 lžičky celé bílé hořčice, ½ l bílého vína, ¾ l masového vývaru, 300 ml 33% smetany, 2 lžíce másla, 200 g žampiónů, hrst sekané plocholisté petrželky, 1 citrón
Ingredience knedlíčky: 500 g bílého toustového chleba, 2 hrsti sekaných bylinek (petrželky, tymiánu, saturejky, oregana), 200 ml smetany ke šlehání, 100 g másla, 4 vejce, muškátový oříšek, sůl, strouhanka podle potřeby
Postup: Králíka naporcujeme a prošpikujeme hranolky z podjazyčí, opepříme, osolíme, potřeme dijonskou hořčicí a z obou stran opečeme na oleji dozlatova. Porce králíka vyjmeme a ponecháme stranou. Mrkev, petržel, celer a cibuli nakrájíme na kostičky a opečeme na výpeku z králíka. Pokud je třeba, přidáme trochu oleje. Zeleninu opékáme dozlatova, přidáme divoké koření a hořčičné semínko, drcený česnek, hořčici a zarestujeme, poté podlijeme vývarem a necháme chvíli vařit. Následně zalijeme vínem, vložíme opečené porce králíka, přiklopíme a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C doměkka. Měkké maso vyjmeme, omáčku přepasírujeme, přivedeme k varu, zalijeme smetanou, vložíme nakrájené žampióny a povaříme. Jazyk s ledvinkami nakrájíme, opečeme na přepuštěném másle a spolu s nasekanou petrželkou vložíme do omáčky. Krátce prohřejeme a dochutíme citrónovou šťávou.
Postup knedlíčky: Toustový chléb nakrájíme na kostičky a smícháme s nasekanými bylinkami, zalijeme smetanou a rozpuštěným máslem a necháme odstát. Vejce vyšleháme do husté světlé pěny, smícháme s houskou, ochutíme muškátovým oříškem, solí a podle potřeby přidáme strouhanku. Z těsta tvarujeme koule, které vaříme v osolené vodě asi 10 minut. Porce králíka podáváme přelité omáčkou, jako přílohu doporučujeme bylinkové knedlíčky. Tento recept zcela jistě splní požadavky svátečního pokrmu, a to nejen velikonočního.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den.Chci se zeptat...tuje zasadili moji rodiče před 20ti lety u plotu se sousedy.Nyní nový majitelé sousedního pozemku mají problém s existencí našich tují u plotu.Výška tují je 2metry.Po dvou lezech tuje zkracujeme vždy o cca 30cm na tuto výšku 2metry.Má soused nárok či právo na odstranění tújí?Vše co proroste k sousedovi vždy odstraníme po předchozí domluvě.Za plotem má soused kompost a trávník.Nic jiného.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Soused má právo na užívání svého majetku bez jakékoliv újmy nebo omezení. Vaše túje, ač rostou na vašem pozemku, tak určitě díky své výšce vytváří stín na sousední parcele. To způsobuje újmu a omezení ve využívání prostoru v bezprostřední blízkosti hranice pozemku. Pokud je situace kritická a soused nutně potřebuje pro využití svého pozemku sluneční svit, tak nezbude nic jiného, než túje více zkrátit a nebo je přesadit o kus dál, aby při jejich současné výšce vrhaly stín pouze k hranici vašeho pozemku, měřeno v době zimního období.
Mluvila jste o odrůdách stolních a moštových. Dají se obecně shrnout všechny možnosti využívání hroznů?
Kromě využití hroznů jako čerstvé nebo kompotované ovoce a jako výchozího materiálu na výrobu vín ještě zbývá několik dalších možností. Především jsou to hrozinky, které se používají do pečiva, a právě teď v prosinci nastává doba jejich nejčastějšího využití. Jde o bezsemenné odrůdy uzrávající v ideálních klimatických podmínkách, jaké jsou v Turecku, v Kalifornii, v Austrálii apod. Nechávají se zcela vysušit buď na slunci, nebo v sušárnách a jsou ošetřené oxidem siřičitým jakožto konzervačním činidlem. Proto se také doporučuje před použitím je propláchnout vodou.
Naše prababičky podle rad tehdejších kuchařských knih přidávaly „vinné listy“ při plnění lahví se sterilovanými okurkami. Dnes už bych to raději nedělala – používáme chemické přípravky na ochranu proti chorobám. Ani tehdy, pokud by listy pocházely z biologických vinic; nevíme, co všechno je v ovzduší a co ulpělo na povrchu listů.
Dalším velmi ušlechtilým využitím hroznů je příprava podobně ušlechtilých nápojů, jako je víno. Je to brandy, pálenka z vína, která se používá k fortifikaci, tedy doalkoholizování některých druhů vín, jako jsou portské, sherry, madeira, či likérová vína vyráběná u nás (i když jich je velmi málo). Brandy se také přidává do nejkvalitnějších druhů šumivých vín. A samozřejmě, brandy samo o sobě bývá špičkovým nápojem, obzvláště když ho ochutnáte například pod označením Cognac či Armanac. O jejich výrobě lze najít řadu knih, a samozřejmě, že i výrobci koňaků mají svá výrobní tajemství, která se dědí z generace na generaci. Takže kromě chutnání vín vřele doporučuji i ochutnávky různých druhů brandy. Má to nevýhodu, v průměru to může vyjít podstatně dráž.
A ještě mě napadá jedno využití, i když se u nás o něm doposud mnoho nemluví. Jde o výrobu oleje ze semen hroznů. Výroba je problematická v tom, že před vlastním lisováním je nutné oddělit semena od zbytku matolin, tedy především od slupek. Avšak dokonce už i u nás existuje firma, která se zabývá touto problematikou.
To je dobře, protože olej ze semen hroznů má antioxidační efekt. V této souvislosti mě napadá často diskutovaná a v prosinci zvlášť frekventovaná otázka: jaký je vztah mezi vínem a naším zdravím?
Tato otázka je opravdu velmi vhodná, zvláště v souvislosti se Silvestrem. Odpověď není jednoduchá, protože velmi záleží na tom, komu ji položíte. Například alkoholika víno zajímá pro obsah alkoholu, kdežto milovníci vín vychutnávají vlastnosti každého vína všemi svými smysly a z různých pohledů. Když tuté
Plastové uzavíratelné nádoby jsou moderní, nejpraktičtější, nejsnáze se v nich uchovávají poživatiny, umožňují člověku mít přehled o stavu potravin a v neposlední řadě zamezují působení nežádoucích vlivů z okolí, proto mají v současnosti široké využití (nejen v kuchyni, ale i na zahradě, v zemědělství a podobně). Většinu plastových dóz lze dát do lednice či mrazáku, do mikrovlnné trouby i do myčky. Plastové uzavíratelné nádoby se vyrábějí ze speciálního pevného potravinářského plastu. Do této skupiny nádob se řadí: dózy, kanystry, sudy, uzavíratelné zipové sáčky.
K výhodám plastových uzavíratelných nádob patří jejich dlouhá životnost, odolnost vůči teplotám a povětrnostním vlivům, nerozbitnost, různé využití a relativně nízké pořizovací náklady. Nevýhodou těchto nádob je, že se z nich mohou uvolňovat škodliviny do potravin a že nejsou šetrné k životnímu prostředí (mimo jiné kvůli špatné likvidaci).
Plastové dózy
Plastové dózy jsou ideální ke skladování sypkých materiálů či pastových hmot v potravinářství nebo drogeriích. V plastových dózách se velmi dobře uchovávají i přenášejí potraviny i pochutiny. Rovněž se dobře skladují (často se prodávají celé sady dóz, jež do sebe dokonale zapadají). Co se týče finančních nákladů, pořizovací cena plastové dózy nebývá příliš vysoká.
Vzhledem k pevnosti, odolnosti a snadné manipulaci mají kanystry široké využití, od skladování a přepravy poživatin až po uložení nebezpečných látek. Plastové kanystry se nejčastěji vyrábějí z vysokohustotního polyetylenu, do kterého se přidávají barviva a stabilizátory. Výhody plastových kanystrů jsou následující: pojmou velké množství tekutin; jsou lehké, vzduchotěsné a voděodolné; při zvolení vhodného typu kanystru jsou také skladné, což uplatníme hlavně při jejich převozu (některé kanystry jsou dokonce konstruovány tak, aby se mohly vrstvit na sebe, aniž by došlo k poškození spodního kanystru).
Na internetových stránkách naleznete různé druhy a ceny plastových kanystrů.
Plastový sud
Plastové sudy slouží k přepravě a skladování pastových, sypkých nebo kusových hmot a vyrábějí se (stejně jako kanystry) z vysokohustotního polyetylenu. Na trhu se můžeme setkat s plastovými sudy různých tvarů i barev a nejčastěji se zcela snímatelným víkem. Barevné provedení sudu má i svůj význam: například v potravinářství se používají především bezbarvé sudy neboli natura, do kterých je dobře vidět (pouhým okem lze zkontrolovat jejich vnitřní obsah); v chemickém průmyslu se používají tmavě modré sudy s černým víkem, poněvadž tot
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mach0ňová.
Můj rakytník je napaden endomykozou. Mohu plody konzumovat.Vím, že je na to postřik chlorid mědnatý. Má někdo více informací. Děkuji Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Napadení endomykózou plodů se objevuje za letních měsíců, a to v červenci a srpnu. Endomykóza plodů se projevuje světlými skvrnami na plodech, které se nacházejí na osvětlené straně větví. Skvrny se mohou jevit jako sluneční úpal plodů, ale pod mikroskopem je pod oplodím znatelné podhoubí, jenž se šíří dokonce až do dužniny. V důsledku toho plody měknou a lehce hnijí. Jedná se o neinfekční chorobu, u níž je jednou z příčin zřetelný rozdíl teplot vzduchu ve dne a v noci.
Chemická ochrana se provádí pomocí přípravku CUPROCAFFARO MICRO, který obsahuje oxychlorid mědi Cu2Cl(OH)3, což je populární fungicid. Při aplikaci na plody určené ke konzumaci má ochrannou lhůtu 21 dní.
Neošetřené plody s probíhající živou plísní nejsou vhodné ke konzumaci, neboť plíseň je přítomna nejen na povrchu plodů, ale i uvnitř dužiny.
Dům si zpravidla pořizujeme jen jednou za život. Jeho pořizovací cena mnohonásobně převyšuje cenu výrobků, u nichž si neváháme za to, že spotřebují méně energie, připlatit. U domů to již takovou samozřejmostí není, pečlivě zvažujeme návratnost každé zvýšené investice, která nám přináší úsporu budoucích provozních nákladů. Přitom jde obvykle ruku v ruce i se zvýšením kvality bydlení.
O energetické náročnosti domů se v současné době hodně mluví, mluvíme o domech energeticky úsporných, nízkoenergetických, pasivních, s téměř nulovou spotřebou energie. Obecně je vnímáme jako domy dobře zateplené, které potřebují méně energie na vytápění. Zateplení je však pouze jeden z faktorů ovlivňujících energetickou náročnost domu, vytápění je jen jedna položka výdajů za spotřebovanou energii na provoz domu. Chystáme-li se stavět či rekonstruovat dům, měli bychom se o jeho budoucí energetické nároky zajímat komplexně a včas, abychom později nebyli nemile překvapeni. Energetickou náročnost domu zásadně ovlivňuje již samotný koncept a návrh domu. Tedy v prvé řadě velikost domu a jeho tvar. Dům neúměrně velký vzhledem k počtu jeho obyvatel je již a priori energeticky neúsporný. Na zvýšených účtech za vytápění se podepíše i členitost domu, protože složitější tvar zvětšuje celkovou ochlazovanou plochu jeho „obálky“. Vikýře, arkýře, výklenky a jiné tvarové rozmanitosti tak mají negativní vliv na energetickou bilanci domu, a navíc i v samotné realizaci stavbu komplikují, přinášejí větší riziko závad, vzniku tepelných mostů a samozřejmě ji i prodražují. Naopak pozitivně může prospět orientace domu ke světovým stranám tak, aby dovolila do vytápění zapojit i sluneční paprsky pronikající do interiéru. V tomto případě hovoříme o pasivních tepelných ziscích. Orientace a velikost okenních otvorů ovlivní i spotřebu energie na osvětlení. O energetické náročnosti domu rozhoduje hlavně samotná konstrukce, zejména kvalita obvodových stěn, oken, podlah a střechy. Nezáleží ani tak na materiálu, ale na výsledných tepelně-izolačních vlastnostech jednotlivých prvků konstrukce a na těsnosti takzvané obálky domu. A v neposlední řadě bude záležet na vybavení technologiemi, především na zvoleném způsobu vytápění a větrání. Zajistit dostatečné větrání úsporných domů je mimořádně důležité, protože u dobře utěsněných domů nedochází k přirozené výměně čerstvého vzduchu netěsnostmi.
Pro každý nově postavený rodinný dům s podlahovou plochu nad 50 m2 a pro větší rekonstrukce musí být vypracován průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který vypracuje energetický specialista. Ten podle dané metodiky zařadí dům do určité kategorie od A do G. Stavební p
Kamélie je díky svým krásným, dlouhotrvajícím květům skvělým dekorativním prvkem, ale má i další využití. Dřevnaté stonky lze využít v řezbářství či jako dobré palivo. Dále například z odrůdy Camellia oleifera se lisuje kvalitní olej a z Camellia sinensis si můžete uvařit výborný čaj.
