Palety jsou v současnosti „in“ a často se používají i jako materiál pro výrobu nábytku. Vyrobit vyvýšenýzáhon z palet je docela jednoduché. Prostě vždy čtyři palety spojíte k sobě (můžete použít běžné vruty nebo jen hřebíky). Vzniklou ohrádku pak vystelte třeba geotextilií nebo kartonem a naplňte hlínou smíchanou s rostlinnými zbytky či kompostem. Pokud se vám záhon zdá vysoký, můžete palety seříznout nad středním trámkem.
Vyvýšenýzáhon z palet může být praktickým řešením pro pěstování zeleniny. Otázkou však je, jak dlouho tato konstrukce, zvlášť při použití kartonu, vydrží.
V diskuzi PŘEVISLÉ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Auerová.
Mám převislý jahodník v truhlíku, stále ještě plodí. Jak ho mám uchovat přes zimu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Smola.
Dobrý den. Mám každý rok převislé jahody v truhlících na oknech a tam se jim velice daří.V každém 4 rostliny. Následně nechám růst pouze jeden šlahoun z každé a na něm jenom první odnož a pod ní odstřihnu.V polovině září truhlíky opatrně vyklopím na záhon a protože je to jeden celek,nožem rozkrájím na jednotlivé rostliny,/moc se s tím nemažu / a zasadím klasicky do záhonu.Odnože nestříhám ale sázím poblíž mateř.rostliny a upevním kovovou spojkou do hlíny.Zaliji a průběžně chodím odstraňovat nové květy aby se jahody nevysilovaly a získaly sílu na zimu.Takto stráví zimní období a koncem dubna je vyryji a s novým substrátem vrátím do truhlíků.Mateřské rostliny používám dva až tři roky.Funguje to,žádné nezmrzly a odnože už dostali známí i sousedé . Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Pokud chcete něco estetičtějšího, vyzkoušejte vyvýšenýzáhon s proutěnými stěnami. Podobné záhony mají dlouhou tradici a dají se prý najít i ve vykopávkách z období římské říše. Jedná se vlastně o takové „haťování“ s tím, že pomocí přírodních materiálů nezpevňujete svahy či břehy rybníků, ale jen vytvoříte stěnu záhonu.
Postup je také jednoduchý – do země v požadovaném tvaru zatlučete kůly, mezi které na střídačku vpletete vrbové pruty. Vznikne struktura stěny podobná jako u košíků. Jediným limitujícím faktorem může být nedostatek vrbového proutí, protože košíkářských vrb a prutníků v krajině ubývá. Pokud nespěcháte, můžete si ořezem upravit nějakou vrbu ve svém okolí. Existují však i dodavatelské firmy, které vám proutí prodají.
V diskuzi PŘEVISLÉ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Auerová.
Mám převislý jahodník v truhlíku, stále ještě plodí. Jak ho mám uchovat přes zimu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka Šklíbová.
Zdravím, mám ten samý problém s jahodami v nádobách. Mají i větší zelené jahody. Máte prosím od někoho radu, co s nimi?
Moc bych Vám byla vděčná za odpověď. Vloni jsem tyto jahody zahrnula do hlíny i s nádobou (truhlíkem na květiny), ale jahody úplně zahynuly.
Krásná den a budu se těšit na Vaši odpověď.
Ohradit záhon lze různými způsoby: dřevem, které je však třeba ošetřit impregnací, krátkou palisádou, konstrukcí z kmenů, cihlami, kamennou suchou zídkou, plochými kameny, betonovou skruží nebo tabulí plechu. Jestliže obvodové stěny rovnou nevyzdíte z cihel, zajistěte dostatečnou stabilitu záhonu, k čemuž nejlépe poslouží dobře ukotvené dřevěné kůly. Vyzděné záhony je pak nutné u základu odvodnit, aby kořínky rostlin neuhnívaly v příliš velkém množství vody.
Vnitřní stěny vyložte fólií, která zabrání odpařování vody. Vhodná je například fólie pro zahradní jezírka, kterou seženete v hobby marketech či zahradnických potřebách. Jestliže je záhon navýšený na hlíně, neuzavírejte dno fólií, ale chraňte ho proti hrabošům položením králičího pletiva.
Vysoký záhon je dobré zakládat na podzim nebo časně zjara. Zakládáte-li ho na rostlé půdě, odryjte nejdříve vrstvu zeminy a zkypřete podkladovou plochu. Pak nasypávejte jednotlivé vrstvy v pořadí od nejhrubší po nejjemnější vrstvu zeminy a organických zbytků.
U dostatečně vysokých záhonů může být spodní vrstva tvořena dřevěným odpadem, větvemi a menšími větvičkami. Pak by měly následovat nadrcené či nasekané organické zbytky, vrstva kompostu a nakonec vrstva kvalitní zeminy. Při poklesu substrátu jej každý rok dosypte směsí kompostu a zeminy.
Denní porce jahod pro diabetiky je 7 středně velkých jahod. Je vhodné jahody kombinovat i s dalšími potravinami, například je vhodný jogurt, tvaroh, ovesné vločky či müsli, díky tomu se sníží glykemický index a vyrovná se hladinu cukru v krvi.
Jahody ve 100 g obsahují 7,68 g sacharidů.
Jablka ve 100 g obsahují 13,81 g sacharidů.
Ovšem jablka, jak již bylo popsáno, obsahují prospěšné látky, které nezvyšují hladinu cukru v krvi.
Zralé jahody nejprve dobře omyjte a nechte oschnout. Potom odstraňte stopky s lístky a jahody nasypte do studeného, velmi lehce vymaštěného hrnce. Přidejte trošku vody a za stálého míchání prudce vařte do té doby, než se částečně voda odpaří. Potom přisypte po částech cukr smíchaný s Pektogelem, ale dávejte pozor, aby se jahody nepřestaly vařit. Povařte ještě cca 5 minut. Horký jahodový džem přelijte do čistých, nahřátých skleniček, zavíčkujte je a obraťte dnem vzhůru. Jahodový džem nechte takto vychladnout.
V diskuzi PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,mám dotaz jak stříhat převislé jahody mám na mysli šlahouny,minulý rok na jahodách bylo spoustu šlahounů a nevím zda je vystříhávat nebo zkracovat,byly až l1m dlouhé,děkuji za odpověd,Marie
Máte-li dostatek času a jste-li schopni si místo pro pěstování zvolit již na podzim, uděláte nejlépe, když si záhon nahrubo připravíte ještě před zimou. Při rytí záhonu na podzim byste měli nechávat větší hroudy, aby byla půda schopna udržet si co nejvíce zimní vláhy. Na podzim zrytou půdu už na jaře nepřerývejte, pouze ji pohnojte kompostem a minerálními hnojivy a povrch urovnejte například kovovými hráběmi. Pokud jste na podzim záhon zrýt nestihli nebo vám to nedovolili jiné okolnosti, je zapotřebí udělat to na jaře, a to co nejdříve, jen co zem rozmrzne. Půdu pak dopřipravíte úplně stejným způsobem, jako by byla rytá na podzim.
V diskuzi JAK DALEKO OD HRANICE PLOTU SE SOUSEDEM SE MŮŽE UDĚLAT VYVÝŠENÝ ZÁHO A PĚSTOVAT ZELENINUZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka.
Dobrý den, včera jsme v hranici pozemku postavili společně plot, se sousedem, ale je od země 8-12 cm. Trvám, aby byl zespodu něčím vyztužený (roxorem nebo betonem, jelikož mají psa vlčáka, který se může podhrábat a dostane na můj pozemek
Je docela agresivní a já jsem 35 let plně invalidní 3.stupeň a silné astma a alergie.Nechci být zmrzačena, mám obrovský strach ze psů.
Odmítám doplatek nákladů, dokud soused zespodu nedá výztuž nebo jinak nezabezpeči proti vstupu psa na můj pozemek. . Jeho teorie je, že tam udělá vyvý#ený záhon až k samé hranici. Je to přípustné?
Řeší spory se sousedy Magistrát občansko právní odd?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nepřezrálé čerstvé jahody dobře opláchněte a vytáhněte stopku a okvětí. Velké jahody rozkrojte a vše zasypte cukrem. Takto nechte 24 hodin v chladné místnosti či ledničce. Proslazené jahody vařte v malých dávkách do zhoustnutí. Každou dávku před dovařením okyselte malým množstvím kyselin citronové (asi na špičku nože). Hotový džem plňte ještě horký do čistých zavařovacích sklenic. Uzavřete víčky a převraťte dnem vzhůru, aby se víčko dobře chytlo. Nechte převrácené 10–30 minut (podle velikosti sklenic). Džem můžete po uzavření víčkem ještě sterilovat 10 minut při teplotě 90 stupňů.
V diskuzi JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Rajčata vysazujte na pečlivě připravený záhon nebo do připravených nádob. U nádob dáváme kořeny až na dno a zasypáváme je až po dolní část lodyhy. U záhonu dodržujeme to, aby rostlinka byla zasazena dostatečně hluboko, aby nedošlo k jejímu vyvrácení. Při sázení rajčat je důležité, jak daleko od sebe je vysadíme, aby si později rostliny vzájemně nestínily. Minimální spon je 50 cm. Rajčata vysazujte vždy na slunném místě.
V diskuzi POSTŘIKY NA HOUBOVÉ CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Róbert.
Jahody jsou celý den na sluníčku, ve větších truhlících , jsou hnojené kristalonem jahoda i hoštické hnojivo na jahody cca po týdnu, zavlažované jak ze shora tak zespoda. Listy při výskytu hniloby hned odstraňuji. Může někdo poradit.Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jahodníky se obvykle rozmnožují odnožováním. Na šlahounu vyroste většinou několik dceřiných rostlinek. Tyto rostlinky oddělte od sebe nůžkami, přičemž každé rostlince ponechejte cca 2–4 cm dlouhý zbytek šlahounu (z té silnější části). Rostlinky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několik milimetrů. Čím jsou kořeny delší, tím lépe.
Převislé jahodníky by se neměly množit dále semeny, protože v dalších generacích dochází u těchto hybridních odrůd k velké variabilitě genů a tím i vlastností. Bohužel je takovéto množení ale běžné, a dokonce i v televizi doporučované.
V diskuzi PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převislé jahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Actara a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Rozpusťte si máslo a vmíchejte do něj všechny ostatní suroviny. Vše důkladně promíchejte. Jahody očistěte a podle potřeby překrájejte. Vyšší plech vyložte papírem na pečení a rovnoměrně na něj nalijte těsto. Povrch těsta poklaďte jahodami. Jahodovou bublaninu vložte do trouby vyhřáté na 180 °C a pečte cca 30 minut.
Upečenou jahodovou bublaninu podle chuti ocukrujte, nakrájejte na úhledné kousky a můžete podávat.
Když se podíváme do historie, uvidíme, že podobný způsob zahradničení je starý stovky let. Například v Anglii není pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech vůbec ojedinělé. Ve Francii v období středověku dominovaly zvýšené záhony čtvercového typu. Příkladem je zrekonstruovaná středověká zahrada francouzského hradu Carcassonne, kde jsou užitkové záhony lemovány vyplétaným proutím. Lískové či vrbové proutí okolo záhonů se těšilo oblibě u mnoha klášterních zahrad Evropy. I samotní Číňané takto pěstují rostliny po několik staletí a mají k tomu hned několik důvodů.
Zelenina vysazená na zvýšených záhonech lépe prospívá, netrpí tolik škůdci, a především údržba je oproti konvenčnímu způsobu pěstování minimální. Při pěstování ve vyvýšených záhonech se zvyšuje úrodnost půdy, a tím pádem i výnos. Půda zde nezná půdní škraloup, není třeba na ni nikde šlapat jako u běžného užitkového záhonu a drží pěkně nakypřená. Kvalita půdy se jen lehce vylepšuje. Při samotném zakládání záhonů se na dno použije kompost a biologický materiál, z něhož rostliny následně čerpají potřebné živiny.
Na záhoně se díky tlení organického materiálu daří i rostlinám náročnějším na teplo, což je příznivé zejména v chladnějších oblastech naší republiky. Díky sedání vyvýšeného záhonu můžete každý rok doplnit nový kompost, který se postará o potřebné živiny. Takový záhon v létě sice více vysychá, ale tomu lze předejít použitím mulče („peřinka“ na záhon z organického materiálu – sláma, listí, kůra).
Pěstování ideálně vychází na dva tři řádky vedle sebe. Rostliny získávají více světla, vzájemně si nekonkurují a nedochází k oslabení a zmenšení prostředních rostlin. Při tradičním způsobu pěstování totiž bývají tyto rostliny oslabené a více náchylné k chorobám a škůdcům. Mimo jiné je zvýšení záhonů s mulčovanými cestičkami mezi záhony výbornou bariérou před slimáky. Tím, že mohou být rostliny sázeny nahusto, dochází k lepšímu zastínění půdy listy a zabrání se výparu.
Vyvýšenýzáhon se stane také zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony mohou být i stupňovité, ovšem široké by neměly být více než metr a půl (v závislosti na výšce – ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.
Na jílovitých a poměrně vlhkých půdách je zvýšení záhonu ideálním řešením. Nedochází k zatopení a tvoření loužiček mezi rostlinami, hlavně v obdobích větších srážek a přívalových dešťů. Vyvýšenýzáhon můžeme umístit i ve svahu a vyřešit si tak problém, jak kvalitně zúrodnit a zpevnit svah na naší zahradě. Vytvořit jej lze dokonce i na betonu, pokud dodržíme minimální výšku pro růst zeleniny.
Zvýšené záhony mají ovšem i své proti. Pokud budou stavěny ze dřeva, dochází naopak k většímu odpařování vody a potřebě častého zalévání. Druhou nevýhodou bývá počáteční pracnost při zakládání zeleninových záhonů, které musíme nejprve pořádně vybudovat. Ovšem tato námaha se nám v budoucích letech mnohonásobně vyplatí.
Než se pustíme do samotné stavby, je vhodné vytvořit si plán užitkové zahrady. Tak budeme mít připravený koncept, dle kterého můžeme praktičtěji realizovat své dílo. Obruba vyvýšeného záhonu může být klasicky zděná (pokud materiál spojujeme maltou či betonem, nesmíme zapomenout na odvodňovací otvory) z kamene, cihel, ztraceného bednění, může být dřevěná z různých podob dřeva, ale i z prken plastových a dřevoplastových, a z dalších materiálů včetně například betonových, dřevěných či plastových palisád. Například klasickým typem vyvýšených záhonů je jahodová pyramida anebo třeba bylinková spirála. Vyvýšenýzáhon však může podpírat (i stupňovitě) svah zahrady, kopírovat budovu či opěrnou zeď a plot a podobně.
Ideálním materiálem pro vyvýšené záhony je dřevo, je ale třeba zvolit dřevo tvrdé (například modřín, akát, dub).
Velikost záhonu zvolíme takovou, aby nám byly plodiny bezproblémově přístupné a nemuseli jsme na záhon jakkoli vstupovat. Abychom se nemuseli k záhonu ohýbat a mohli případně i sedět. Tuto vlastnost ocení jistě i vozíčkáři, senioři a lidé se zdravotním omezením. Pro samotnou realizaci si jako příklad uvedeme šířku záhonu 60–180 cm, kdy je důležité zvolit správnou šířku podle toho, zda bude záhon přístupný z jedné či obou stran. Délka záhonu může být různá dle velikosti pozemku a uspořádání ostatních prvků užitkové zahrady, jako jsou keře či ovocné stromy. Ideální postavení dle světových stran je sever–jih.
Postup realizace
Pokud již máme plán, jak budou záhony vysoké, široké a dlouhé, v první etapě připravíme místo, kam je umístíme. Cestičky volíme široké 0,6–0,8 m a ideálně je zamulčujeme, zatravníme či vysypeme štěrkem nebo pískem, abychom na ně mohli pohodlně vstupovat za každého počasí. Postavíme si záhon libovolného tvaru a materiálu, který nám nejvíce vyhovuje. Nejčastěji jsou k vidění formální tvary jako obdélník a čtverec. Na dno záhonu se doporučuje připevnit pletivo s menšími oky, aby se zabránilo prolézání hlodavců. Začneme vrstvit biologický materiál ze zahrady jako je hotový kompost, zbytky zeleniny a ovoce z kuchyně, sláma, listí, tráva. Pokud zakládáme na jaře, můžeme použít na dno i pár větví z prořezaných ovocných stromů. Větve drží v půdě vlhkost. Vše prokládáme zeminou a na závěr vrstvíme jen zeminu. Nepoužíváme kůru, piliny a podobně, odebírají z půdy dusík. Tato kombinace biologického materiálu nám zaručí výživu zeleniny (není třeba hnojit chemickými hnojivy) a bohatou úrodu. Navrch záhonů vrstvíme mulč ve formě slámy, sena či jemné štěpky. Mulč drží vlhkost, brání prorůstání plevele a mnohdy chrání plody proti hnilobě, na niž trpí například jahody.
Na rozdíl od běžných mobilních nádob vyvýšenýzáhon zahrnuje více specifických vrstev, nejen tu drenážní a zeminu. Navzájem zde působí vrstvy zeminy a kvalitního kompostu, na první vrstvu zeminy je navíc vhodné uložit kvalitní organické hnojivo. Třeba sem našlapeme dobře proleželý koňský hnůj a zakryjeme listím, čímž se nám bude uvolňovat teplo, ovšem tento postup doporučujeme až na jaře – přes zimu by se koňský hnůj rozložil a bylo by po teple (teplo vzniká právě urychleným rozkladem tohoto hnojiva). Pokud zakládáte vyvýšenýzáhon před zimou, můžete použít třeba chlévský hnůj (chlévskou mrvu), který se rozkládá pomalu, anebo prostě zbytky z domácnosti a zahrady, které se zde postupně rozloží jako v kompostu. Všechny vrstvy na sebe budou navzájem působit a hnilobné procesy vytvoří teplo i v případě, že nesáhneme po koňském hnoji, ale dokonce ani po žádném jiném, jen po kompostu a zemině.
Promíchejte v misce tvaroh, Mascarpone, šťávu a kůru z pomeranče společně s cukrem. Přidejte trochu vanilky a po důkladném promíchání jemně po částech zapracovávejte vyšlehanou smetanu.
Dobře umyté jahody vložte do mixéru s cukrem, koňakem a opět pomerančovou šťávou.
Poté si připravte asi dvoulitrovou nádobu. Přibližně půlkou piškotů poklaďte dno nádoby, zalijte polovinou jahodové směsi a pokryjte tvarohovým krémem (také půlkou). Uhlaďte a postup opakujte, zase piškoty, jahody, Mascarpone.
Jahodové tiramisu dejte na 4 hodiny do lednice ztuhnout a vychladit, poté servírujte posypané kakaem a dozdobte kousky jahod.
Postup: Do misky si nasypte mouku, přidejte špetku soli a zalejte horkou vodou. Lžící zamíchejte suroviny tak, aby se z hmoty dalo udělat těsto. Když se hmota dá udržet v ruce, udělejte těsto, ze kterého trhejte kousky a tvořte placky, do kterých pak zabalte jahody. Vypracujte kuličky a ty vložte do vroucí vody a vařte 8 minut. Když jsou jahodové knedlíky hotové, dejte je do misky se 2 až 3 lžícemi rozpuštěného másla, jak kdo má rád. Oslaďte cukrem. Rozdělte knedlíky na talíře a posypte rozdrobeným tvarohem, polijte máslem a ještě doslaďte.
Gazániím vyhovuje v zahradě slunné a vzdušné stanoviště s lehčí, dobře propustnou půdou (ideální je hlinitopísčitá). Protože nejsou nijak vysoké a především půdopokryvné, hodí se ke skupinové výsadbě na okraje záhonů. Vyniknou také ve smíšených truhlících na balkónech a terasách.
Semínka gazánií jsou poměrně velká a dobře klíčí. K předpěstování doma je můžete zasadit už koncem února, začátkem března. Vyklíčí vám za týden až 10 dní. Vzrostlé mladé rostlinky přepikýrujte do samostatných květináčků a dbejte na to, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 stupňů. Na venkovní záhon je přemístěte až v květnu či červnu. Pokud nejste takoví pěstitelé, můžete již vzrostlé sazenice zakoupit v každém zahradnictví. Rostliny na záhon sázejte do sponu cca 20 x 20 cm. Gazánie nepodléhají teplotním výkyvům. Zálivka se doporučuje po ránu, aby rostlina měla možnost přes den oschnout. Zabráníte tak šíření houbových chorob. Dávejte také pozor na přemokření. Při pravidelném odstraňování odkvetlých květů se vám gazánie odmění neustálým nakvétáním nových poupat. Jakmile květ vadne a kloní se k zemi, odstřihněte ho nůžkami. Pokud se rozhodnete pěstovat gazánie na zahradě pravidelně, je dobré jejich místo na záhonech střídat.
Rozmixujte mascarpone, žloutek a cukr. Hladký krém servírujte do skleněných pohárů nebo mističek. Nakonec dezert zasypte omytými nakrájenými jahodami. Před podáváním ještě můžete nechat na hodinu vychladit v lednici.
Ingredience: 2 kelímky dobré zakysané smetany, 1 kelímek smetany ke šlehání, 1–2 lžíce cukru moučka (případně víc podle chuti jahod), 1 velký balíček kulatých dětských piškotů (240 g), 800–1 000 g čerstvých, měkkých a plně vyzrálých jahod
Postup: Formu vyložíme potravinovou fólií. Jahody očistíme a nakrájíme na plátky nebo na čtvrtky. Šlehačku vyšleháme do polotuha a osladíme cukrem. Potom ji metličkou smícháme se zakysanou smetanou. Do připravené formy naskládáme vrstvu dětských piškotů, spodní stranou směrem k míse. Překryjeme trochou smetanového krému a kousky čerstvých jahod. Takto pokračujeme dál, vrstvíme piškoty, krém a jahody, až spotřebujeme všechny suroviny. Skončíme piškoty nebo krémem, ale ne jahodami. Uhladíme povrch a necháme důkladně zatuhnout v lednici do druhého dne.
