Hrách můžeme směle zařadit mezi nejstarší plodiny Evropy. Důležitou součást jídelníčku tvořil totiž již v mladší době kamenné! Nejen chutný, ale i plný důležitých vitamínů a živin je dodnes. Sladký čerstvý hrášek je pochoutkou především pro děti. A navíc je pěstování této plodiny docela snadné... Níže se například dozvíte, jaké odrůdy hrachu jsou u nás oblíbené, kdy hrách vysévat a jak jej pěstovat a spoustu dalších zajímavých informací.
Druhy hrachu:
Odrůdy hrachu lze rozdělit na dvě základní skupiny:
polní hrách – vhodný pro velkovýrobu – má malé lusky, jeho nezralá semena jsou natrpklá, pěstuje se jako pícnina ke krmení zvířat v luskovinoobilných směskách nebo jako zelené hnojení. Jako krmivo se využívají semena, která mají obdobné živinové složení jako hrách setý, ale obsahují také hořké látky, které zhoršují jeho chutnost.
zahradní hrách – má tři formy:
obecný – hrách vhodný k vylupování semen. Kvete bílými květy. Nezralá semena jsou sladká a kulatá, zralá mají žlutou nebo zelenou barvu, lusky uvnitř tuhé. Sklízí se po dozrání a zaschnutí. Plody jsou v této době žluté nebo zelené a jsou již tvrdé, to ale nevadí, protože tento druh hrachu je určen zejména pro vaření.
dřeňový – pěstuje se pro nezralé lusky, které se konzumují celé nebo se vylupují jen zrna. Tento hrášek se jí čerstvý či tepelně upravený, lze ho nakládat, sušit nebo mrazit. Využívá se také pro výrobu škrobu. Po dozrání ztrácí semena vodu, čímž se svrašťují a stávají se nevhodnými k požívání. I po uvaření zůstávají zrna tohoto druhu hrachu tuhé.
cukrový – jeho květy jsou bílé nebo bělorůžové, mladé lusky jsou sladké, dužnaté, křehké a neobsahují vnitřní tuhou slupku, lze je tedy jíst celé. Semena jsou kulatá a velmi sladká, málo svraštělá. Mají vyšší obsah cukrů, proto jsou vhodné k přímé konzumaci v syrovém stavu. U nás se tato varianta pěstuje poměrně zřídka, je vhodnější spíše pro pěstování v teplejších oblastech.
Kromě hrachu setého pěstovaného na zahrádkách existuje také polní varianta hrachu, a to hrách rolní (Pisum sativum var. Arvense), známý také pod názvem peluška. Tato odrůda hrachu má fialovobílé květy, malé lusky, její nezralá semena mají natrpklou chuť. Je využívána v zemědělské výrobě jako pícnina ke krmení nebo jako zelené hnojení.
Jako krmivo se využívají semena, která mají obdobné živinové složení jako hrách setý, ale obsahují navíc hořké látky, které tedy zhoršují její chutnost.
Peluška se od hrachu setého odlišuje hlavně červenofialovým zabarvením květu, lodyha je bohatě olistěná, méně poléhavá, další rozdíl je rovněž v úžlabí palistů, kde je patrná antokyanová skvrna. Semena této odrůdy jsou barevná a mají kulovitý tvar.
Hospodářské využití pelušky spočívá především v jejím pícninářském využití. Na semeno se peluška pěstuje pouze pro produkci osiva. Nutno je ještě poznamenat, že tato rostlina má své uplatnění jako meziplodina.
Ve svém příspěvku DESTILOVANÝ BÍLÝ OCET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LIbovicka IvANA.
Dobrý den,
prosím , četla jsem, že 20 % octem se dá hubit plevel, ale nebylo tam napsáno, kde se tak vysoká hodnota dá koupit. V obchodech prodávají myslím nejvýše 8% ocet. Kde ho prosím mohu objednat či koupit. A pomáhá to skutečně na hubení plevele. Děkuji moc za odpověď.
Srdečně zdraví
Ivana Libovická
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Plodem hrachu setého je lusk, který může být rovný či mírně prohnutý. Uvnitř těchto lusků jsou ukryta chutná semena – hrášky, které obsahují velké množství vitamínů a živin podporujících obranyschopnost lidského organismu. Jako každá luštěnina i hrách obsahuje nejen bílkoviny, ale i cukry, které jsou pro naše tělo zdrojem okamžitě využitelné energie. Důležitá je také přítomnost vlákniny, která čistí zažívací trakt od toxických usazenin a napomáhá odstraňování škodlivého krevního cholesterolu. Svým obsahem bílkovin se hrách vyrovná masu, takže snadno vyvolá pocit sytosti. Odmítání jeho konzumace je způsobeno zřejmě tím, že může vyvolávat nadýmání, to způsobují přítomné oligosacharidy, které mizí při klíčení. Z hlediska aminokyselinové skladby je hrách, stejně jako ostatní luštěniny, bohatý na lysin, ale má nedostatek methioninu, což je situace úplně opačná než u obilovin. V jídelníčku se proto doporučuje vzájemně kombinovat luštěniny a obiloviny.
Hrášek je v naší stravě důležitý, protože kromě bílkovin, vlákniny a cukrů obsahuje vitaminy řady B (B1, B2, B3), vitamin C, fosfor (P), vápník (Ca), hořčík (Mg), měď (Cu), molybden (Mo), síru (S), nezralá semena pak i draslík (K). Zejména mladý a čerstvý hrášek je bohatým zdrojem vitaminu C, jednoho z nejvíce účinných antioxidantů. Karoteny obsažené v hrachu chrání zrak a stimulují obnovu sliznic. Nukleové kyseliny pak působí regeneračně a doslova omlazují celý organismus.
Zařazení hrachu do jídelníčku je zejména vhodné pro osoby s krevní skupinou A.
Ke konzumaci byly vyšlechtěny tři základní druhy kultivarů: hrách obecný (Pisum sativa), hrách dřeňový (Pisum sativa L., medulare) a hrách cukrový (Pisum sativa L., sacharatum).
Hned v úvodu formuláře jsou kolonky Kód EAN, Číslo místa spotřeby a Výrobní číslo elektroměru, které se vás netýkají, protože zatím nemáte Smlouvu o připojení.
V části Důvod žádosti o smlouvu zvolte uzavření smlouvy z důvodu nového odběru s montáží elektroměru a trvalý odběr.
Dál nezapomeňte vyplnit kolonky Distribuční sazba a Hodnota hlavního jističe v části Technická data odběrného místa. Vyplňte také všechny vaše osobní údaje a to, jakým způsobem budete platit zálohy a faktury.
Nakonec formulář podepište.
Přílohy
K vyplněnému formuláři přiložte tyto přílohy:
Revizní zprávu, kterou vám vystaví revizní technik. Případně stačí, pokud potvrdí 3. stranu žádosti. Jestli revizní zprávu ještě nemáte, dodáte nám ji později.
Situační plánek s vyznačením polohy objektu, příjezdové cesty i vstupu do objektu. Může to být katastrální mapa nebo koordinační plánek.
Prohlášení k převodu rezervovaného příkonu, pokud pozemek kupujete od obce nebo developera a poplatek za příkon už je zaplacený.
Odeslání
Jakmile máte žádost vyplněnou, podepsanou a všechny přílohy jsou pohromadě, dokumenty nascanujte nebo vyfoťte. Všechny je pošlete na email: info@eon.cz.
Semena hrachu (lidově hrášky) jsou významným zdrojem bílkovin pro lidskou výživu i pro krmné směsi. Obsahují mnoho bílkovin a cukrů, jejichž obsah stoupá na úkor obsahu vody se stoupající zralostí. Z vitaminů jsou nejvýznamnější vitaminy A, C, B1, B2 a E, nezanedbatelné je také množství minerálů, pro příklad můžeme uvést fosfor, draslík, vápník nebo hořčík.
Semena sklizená za zelena se dají konzumovat bez jakékoli úpravy. U cukrových odrůd lze přímo konzumovat celé lusky. Pokud se zrna nechají dozrát, mohou se nakládat do slaného nálevu a takto upravená se dají později kulinářsky zpracovávat. Plně vyzrálá semena se suší nebo mrazí, takže jsou dobře skladovatelná a používají se dále jako základ mnoha polévek, omáček, salátů a jiných pokrmů.
Na našem trhu jsou pro pěstování na zahrádkách nejčastěji nabízena semena těchto odrůd:
Ambrosiana – středně raná odrůda cukrového hrachu, který postrádá pergamenovou vrstvičku uvnitř. Odrůda je vhodná ke konzumaci celých lusků za syrova nebo k jejich nakládání.
Alderman – pozdní, velmi vzrůstná (až 1,5 m vysoká) odrůda hrachu. Může se vysazovat k opoře, ale nevyžaduje to. Lusky jsou 12 cm dlouhé a mají světle zelenou barvu.
Gloriosa – velmi raná odrůda, která tak dobou sklizně může uniknout padlí. Lusk je asi 7 cm dlouhý, tmavě zelený. Je vhodná spíše pro průmyslové zpracování.
Oskar – charakterově se podobá předešlé, ale je vhodnější pro zahrádkáře. Rovněž se jedná o ranou odrůdu, její lusky jsou dlouhé.
Vladan – raná odrůda s lusky dlouhými 7 cm a s velkými zrny. Rostlina má tmavě zelenou barvu.
K přípravě hrachové kaše je možné použít hrách setý, žlutý, dřeňový a hrách zahradní. Dále můžeme využít hrách sušený i čerstvý.
Hrách je plodina nenáročná na půdu, nejlépe se mu daří v lehkých hlinitých půdách. Půdu přihnojujeme podle potřeby fosforečnými a draselnými hnojivy. Výsev hrachu provádíme brzy na jaře, nejlépe v druhé polovině března až začátkem dubna. Vyséváme na připravený pozemek do řádků vzdálených 15–30 cm, po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe. Spotřeba osiva je 200–250 gramů na 10 m2. Sejeme do hloubky 5–7 cm. Po vzejití udržujeme porost v bezplevelném stavu. Ze škůdců hrachu je nejvýznamnější mšice.
Sklizeň zeleného hrášku probíhá zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd. Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. Zvlášť vhodné je využít velmi rané velkozrnné odrůdy JUNOS, OSKAR v kombinaci s ranými odrůdami HAVEL, VLADAN a pozdní velkozrnnou odrůdou RADIM. Tím si prodloužíme sklizeň až na 4 týdny.
Máme-li k dispozici pouze jednu odrůdu, můžeme použít postupný výsev v termínech přibližně po 1 až 2 týdnech.
Ingredience: 10 g špeku, 500 g půleného žlutého hrachu, 1 cibule, lžíce hladké mouky, 50 g tuku, mléko, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Hrách připravíme podle návodu na obalu. Uvařený hrách prolisujeme nebo rozmixujeme. Jemně nakrájenou cibuli rozdělíme na dvě půlky. Jednu zpěníme na tuku, přidáme mouku a poté rozředíme mlékem. Vmícháme prolisovaný hrách, povaříme a dochutíme solí a pepřem. Je-li kaše příliš hustá, zředíme ji mlékem. Druhou polovinu cibule osmažíme s nadrobno pokrájeným špekem. Hrachovou kaši ze žlutého hrachu rozdělíme na talíře a přelijeme špekem s cibulí. Ke kaši podáváme uzené maso, ale může být i opečený levný salám či párek. Kyselá okurka je ke hrachové kaši taky výborná. Bez špeku a masa je pokrm vhodný pro vegetariány.
Ingredience: 500 g loupanéhohrachu, 150 g sádla, 5 stroužků česneku, 2 cibule, 500 g uzeného masa, 1 lžíce hladké mouky, sůl, mletý pepř, majoránka
Technologický postup: Cibule oloupeme, jednu nakrájíme nadrobno a druhou na kolečka. Nadrobno nakrájenou cibuli osmažíme dozlatova. Česnek oloupeme a rozetřeme. Hrách pořádně propláchneme pod tekoucí horkou vodou a dáme vařit. Vaříme tak dlouho, dokud se hrách zcela nerozvaří. Poté ho rozšleháme metličkou, přidáme osmaženou cibuli, dolijeme podle potřeby vodou, zavaříme, dohustíme hladkou moukou, osolíme, opepříme, přidáme majoránku, rozetřený česnek a za stálého míchání provaříme. Plátky uzeného masa opečeme zvolna na sádle po obou stranách. Opečené maso vyjmeme, do zbylého tuku vsypeme cibuli nakrájenou na kolečka a osmažíme dorůžova. Na talíř servírujeme hrachovou kaši, na ni položíme plátek uzeného masa a přidáme osmaženou cibuli. Hrachovou kaši s uzeným masem podáváme s čerstvým chlebem.
Technologický postup: Hrách namočíme a necháme přes noc nabobtnat. Před vařením přidáme nakrájenou cibuli a rozetřený česnek a vodu osolíme. Uvaříme doměkka (až rozvařena), slijeme vodu, část jí tam můžeme nechat. V hrnci rozmixujeme do hladka, vodu přidáme podle potřeby a podle toho, jakou chceme mít konzistenci kaše. Pro zjemnění přidáme trochu másla. Pokud použijeme neloupaný hrách, musíme počítat s tím, že nám zůstanou v kaši slupičky.
Technologický postup: Vyloupaný zelený hrách nasypeme do vody bez soli a vaříme doměkka. Scedíme, necháme trochu vychladnout. Na masovém mlýnku všechen hrášek nameleme. Na pánev kápneme olej, orestujeme nastrouhaný česnek, přisypeme hladkou mouku a připravíme zápražku, trochu opražíme a rozmícháme ji dohladka s mlékem. Hned jak začne houstnout, přidáme rozemletý hrášek, promícháme, dochutíme solí, pepřem. Krátce povaříme a podáváme. Kaši servírujeme s orestovanou cibulkou.
Jeden bílek z vejce M váží průměrně 30–33 gramů. Nejčastěji se při výpočtech používá orientační hodnota 30 g.
Reálná hmotnost se ale může pohybovat přibližně mezi 28 a 35 gramy podle konkrétního kusu. Pokud pečete běžné těsto, tento rozdíl většinou nevadí. U citlivých dezertů je však lepší bílek zvážit. Přesnost je důležitá hlavně u makronek nebo pusinek, kde malá odchylka změní konzistenci. Pravidlo 30 gramů je dobrý základ, ale ne absolutní hodnota.
Kolik bílků je 50 gramů?
50 gramů bílků odpovídá přibližně dvěma menším bílkům nebo jednomu většímu a části druhého.
Při použití vajec velikosti M počítejte s tím, že jeden bílek má kolem 30 g. Dva bílky tedy dají asi 60 g, což je o něco více, než požadovaných 50 g. Pokud potřebujete přesnost, oddělte dva bílky a část odeberte. Při práci bez váhy je lepší mírně podhodnotit než přidat příliš mnoho. Přesné vážení je jistější řešení.
Kolik bílků je 200 gramů?
200 gramů bílků představuje přibližně 6 až 7 bílků velikosti M.
Pokud použijete vejce L, může stačit 6 kusů. Při výpočtu můžete použít jednoduchý vzorec: 200 ÷ 30 = 6,6. To znamená 6 celých bílků a část sedmého. U většího množství se vždy vyplatí vážit, protože rozdíly mezi kusy se sčítají. Přesnost je klíčová zejména při větším pečení nebo výrobě dezertů ve větším objemu.
Kolik váží jeden bílek velikosti L?
Bílek z vejce velikosti L váží obvykle 33–36 gramů, někdy i více.
Rozdíl oproti velikosti M může být několik gramů. Pokud recept počítá s přesným množstvím, například 100 g bílků, může použití tří bílků L znamenat mírné překročení. Větší vejce obsahují více tekutiny, což ovlivní hustotu směsi. Přizpůsobení podle velikosti vejce je proto důležité zejména u precizních receptů.
Kolik bílků je 100 ml?
100 ml bílků odpovídá přibližně 3 bílkům velikosti M.
Protože hustota bílku je velmi blízká vodě, lze použít přepočet 1 ml ≈ 1 g. 100 ml tedy znamená asi 100 gramů. Pokud pracujete s odměrkou, počítejte s drobnou odchylkou způsobenou pěnou nebo nerovností hladiny. Odměrka je orientační nástroj, zatímco digitální váha poskytuje přesnější výsledek.
Kolik kalorií má jeden bílek?
Jeden bílek obsahuje přibližně 15–17 kcal a kolem 3–4 gramů bílkovin.
Bílek je téměř bez tuku a obsahuje minimum sacharidů. Proto je oblíbený v dietních a fitness jídelníčcích. Pokud oddělujete žloutek, výrazně snižujete kalorickou hodnotu vejce. Bílek je zdroj kvalitní bílkoviny bez přidaného tuku, což z něj dělá vhodnou surovinu při redukční dietě. Nutriční hodnota zůstává stabilní bez ohledu na velikost vejce.
V důsledku vysokých teplot, velkého počtu koupajících nebo při bouřkovém počasí se může voda v bazénu rychle zkazit. „Léčba“ se pak provádí přípravkem Chlor šok, který rapidně zvedne obsah chloru v bazénu a tím zahubí všechny řasy a bakterie. Nečistoty se následným užitím vločkovače zachytí ve filtru nebo odstraní ze dna.
Azuro Chlor šok G, 1 kg od Mountfieldu je jeden z přípravků pro úpravu bazénové vody chlorováním. Granulát slouží jako dezinfekční, protiporostový a antimikrobiální prostředek pro celosezonní údržbu a provoz otevřených nebo krytých bazénů, a to hlavně pro jednorázovou, tedy šokovou úpravu silně znečištěných bazénů. Likviduje řasy, houby, plísně, bakterie a viry. Při rozpouštění ve vodě dojde k prudkému zvýšení koncentrace chloru, která ničí většinu běžných druhů řas, účinkuje také na bakterie a viry. Přípravek umožňuje bezpečné, vysoké a velmi rychlé zachlorování bazénu, potřebné pro šokové ošetření vody znečištěné nárůstem řas.
Použití
Po napuštění bazénu před prvním chlorováním upravte hodnotu pH vody v bazénu na 7,0–7,4 a pak přidejte potřebnou dávku tohoto přípravku. Jako první dávku použijte cca 100 g (100 g je v odměrce asi 100 ml) granulátu na 10 m3 vody (10 000 l). Během provozu přidávejte každých 4–6 dní cca 50 g granulátu na 10 m3 vody. Jestliže k průběžnému chlorování používáte chlorové tablety, je nutné je přidat již další den po prvním chlorování. Obecně platí pravidlo, že pro dosažení křišťálově čisté a trvale hygienicky nezávadné vody by měla být hodnota pH v rozsahu 7,0–7,4 a obsah aktivního chloru udržován v rozmezí 0,3–0,6 mg/l. Klesne-li obsah chloru pod 0,3 mg/l, je třeba bezpodmínečně dodat chlor. Použitím 1,8 g přípravku se zvýší obsah aktivního chloru v 10 m3 vody cca o 0,1 mg/l. Při dlouhodobě pěkném počasí, zvýšeném provozu, vyšší teplotě vody nebo po bouřkách zdvojnásobte množství chloru (nárazové chlorování). Pro nárazové chlorování používejte dávku 80–120 g na 10 m3 vody. Po aplikaci přípravku (dokonalém rozpuštěním v bazénu) zkontrolujte pomocí testovací soupravy hodnotu pH a obsah aktivního chloru v bazénu. Pokud je hodnota pH mimo uvedené rozmezí, použijte přípravky na snížení nebo zvýšení pH. Pokud je obsah aktivního chloru vyšší než 0,8 mg/l, bazén nepoužívejte, snižte dávkování chloru a vyčkejte, až tato hodnota klesne do uvedeného rozmezí.
Důležité
Pro správné používání přípravku je nezbytné používat testovací soupravu na měření hodnoty pH a aktivního chloru v bazénové vodě. Pravidelně, a to nejméně 2x týdně, změřte pomocí testovací soupravy hodnotu pH a koncentraci aktivního chloru v bazénu. Chlorování provádějte vždy večer. K průběžné dezinfekci bazénové vody používejte přípravek Azuro Chlor T nebo Azuro Chlor Trio.
Způsob aplikace
Dávku přípravku dokonale rozpusťte ve vodě v čistém umělohmotném kbelíku. PŘÍPRAVEK SE PŘIDÁVÁ ZÁSADNĚ DO VODY, NE NAOPAK! Rozpuštěný přípravek pomalu nalijte přímo do bazénu nebo do skimmeru (sběrače). Během aplikace a 24 hodin po ní musí být v provozu filtrační zařízení.
Oxidačně-regenerační potenciál (ORP), známý také jako redoxní či redox potenciál (z anglického RedOx-Reduction/Oxidation), je jednotka chemické aktivity prvků nebo sloučenin v reverzibilních procesech spojených se změnou iontového náboje. Hodnota oxidačně-regeneračního potenciálu (Eh) se pro každou redoxní reakci vypočítává poměrně složitým vzorcem, vyjadřuje se v milivoltech (mV) a může mít jak kladnou, tak i zápornou hodnotu. V přírodní vodě se hodnota Eh pohybuje v rozsahu od -400 do +700 mV, což vyjadřuje celý souhrn oxidačních a regeneračních procesů, které v ní probíhají.
Hlavními procesy, které zajišťují životní funkce každého živého organismu, jsou právě redoxní reakce. Energie uvolňovaná v průběhu těchto reakcí je spotřebována na udržování homeostázy organismu a regeneraci buněk.
Normálně se ORP vnitřního prostředí lidského organismu (měřené v platinové elektrodě v poměru k chloridu stříbrnému referenční elektrody) pohybuje v rozsahu od -100 do -200 mV, pokud je tento organismus v regenerovaném stavu. ORP běžné pitné vody (voda z kohoutku, balené vody atd.) měřené stejným způsobem je téměř vždy větší než nula a obvykle se nachází v rozmezí od +200 do +300 mV.
Tyto rozdíly ORP vnitřního prostředí lidského organismu a pitné vody znamenají, že je aktivita elektronů v lidském těle mnohem vyšší než aktivita elektronů v pitné vodě. Pokud má pitná voda, kterou přijme lidský organismus, ORP v hodnotě blízké ORP vnitřního prostředí organismu, elektrická energie buněčných membrán (životní energie organismu) nemusí být vynakládána na opravu aktivity elektronů vody a voda se okamžitě vstřebává, protože má biokompatibilitu podobného parametru.
OXIDAČNĚ-REDUKČNÍ POTENCIÁL, ZÁKLADY ORP
Jednou z vlastností vody obsahující rozpuštěný molekulární vodík (například deionizovaná voda) je to, že vykazuje negativní oxidačně-redukční potenciál (ORP). Chemické reakce vyskytující se ve vodném roztoku se nazývají redoxní reakce. ORP měří schopnost roztoku buď uvolňovat, nebo přijímat elektrony od chemických reakcí. Hodnota ORP je stejně jako hodnoty pH důležitá pro určení kvality vody a pro procesy úpravy vody.
Podobně jako pH určuje relativní schopnost vody přijímat nebo získávat protony (tedy vodíkové ionty H+), tak ORP ukazuje relativní schopnost vody přijímat nebo získávat elektrony. Řešení s vyšší (pozitivní) ORP má potenciál pro oxidaci roztoku s nižší ORP. Například 700 mV je antioxidant na +900 mV, což je antioxidant na +1 100 mV.
Níže uvádím odborné a autoritativní zdroje, ze kterých vychází informace uvedené v článku. U každého zdroje je uvedeno, jaký typ informací obsahuje a které pasáže jsou pro téma Romaduru, diet a zdravotní bezpečnosti nejdůležitější. Výběr odpovídá zdravotnické praxi a je vhodný pro témata spadající do oblasti výživy a zdraví.
Nutriční databáze potravin – výživové hodnoty sýrů
Popis zdroje: Česká nutriční databáze využívaná odborníky na výživu a zdravotníky.
Důležité pasáže: přehled obsahu energie, tuků, nasycených mastných kyselin, bílkovin a soli na 100 g sýra. Tyto hodnoty jsou klíčové pro posouzení vhodnosti Romaduru při redukci hmotnosti, hypertenzi a zvýšeném cholesterolu.
Státní zdravotní ústav – Listerie v potravinách
Popis zdroje: Oficiální informace SZÚ k problematice listeriózy a rizikových potravin.
Důležité pasáže: upozornění na zvýšené riziko u měkkých a zrajících sýrů, doporučení pro těhotné ženy, seniory a osoby s oslabenou imunitou.
Světová zdravotnická organizace – doporučení k příjmu soli
Popis zdroje: Mezinárodní doporučení WHO k omezení příjmu soli v prevenci vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění.
Důležité pasáže: maximální doporučený denní příjem soli a souvislost mezi vysokým příjmem sodíku, krevním tlakem a zadržováním tekutin.
Státní zdravotní ústav – výživová doporučení pro dospělou populaci
Popis zdroje: Česká oficiální výživová doporučení pro běžnou populaci.
Důležité pasáže: doporučení k omezení nasycených tuků, soli a energeticky bohatých potravin, což je zásadní při hodnocení vhodnosti tučných a slaných sýrů v dlouhodobém jídelníčku.
Americká kardiologická asociace – nasycené tuky a zdraví srdce
Popis zdroje: Odborný materiál zaměřený na vliv nasycených tuků na cholesterol a kardiovaskulární zdraví.
Důležité pasáže: vztah mezi příjmem nasycených mastných kyselin, hladinou LDL cholesterolu a rizikem srdečně-cévních onemocnění.
Česká diabetologická společnost – stravování při diabetu
Popis zdroje: Doporučení pro stravování osob s diabetem 2. typu.
Důležité pasáže: důraz na kontrolu energetického příjmu, tuků a soli, nikoli pouze sacharidů, což je klíčové při hodnocení vhodnosti sýrů typu Romadur.
Tyto zdroje dohromady tvoří odborný základ, ze kterého vychází zdravotnické hodnocení Romaduru v kontextu diet, chronických onemocnění a dlouhodobé bezpečnosti.
„Většinou
v druhé polovině června a na začátku července. Velmi záleží na počasí,
především na teplotě.
Kvetení
se projevuje opadáváním čepiček, což jsou srostlé korunní plátky, vždy zelené
barvy. Po opadnutí čepiček (někdy současně s nimi) se uvolňují pylová zrna
z prašníků tyčinek a dopadají na bliznu. Tam se zachytí v sekretu,
který je na blizně udrží do doby, než pylová láčka začne prorůstat čnělkou do semeníku k vajíčkům. Po opylení se semeníky zvětšují a mění se na bobule.
Vinaři tomuto stádiu říkají nasazování bobulí. Délka doby kvetení je opět závislá na teplotě.“
Když kvetou růže, voní. A co réva?
„Květy révy také voní - krásně jemně.
A pak už se objevují bobulky...
„Bobule dorostly do velikosti semen hrachu, a v důsledku zvětšující se hmotnosti se ze vzpřímené polohy ohýbají dolů. Této fenofázi se proto říká velikost hrášku nebo také zavěšování hroznů.“
A hrozny se nalévají... a odborníci pro to jistě mají nějaký výraz?
„Poslední fenofází období růstu je uzavírání hroznů nebo také zapojování hroznů. Bobule dorostly do takové velikosti, že se navzájem dotýkají a hrozen se zaplňuje, děje se tak nejčastěji na konci července a v srpnu.
Následuje období vyzrávání. Především vyzrávají letorosty, které postupně dřevnatí, ztrácejí chlorofyl a pomalu začínají vypadat jako jednoleté dřevo.“
Hrách setý polní (Pisum sativum convar. sativum) je jednoletá, asi 80 až 220 cm vysoká rostlina z čeledi Fabaceae, která se vyznačuje poléhavou a popínavou lodyhou. Listy jsou oválné, vejčité, přisedlé a jsou zakončeny úponky. Dvoučetné květenství vyrůstá z úžlabí palistů. Květy mají bílou barvu a vyznačují se nadměrně vyvinutou pavézou, která připomíná kapuci. Lusk bývá nejčastěji rovný až prohnutý a obsahuje v průměru od tří do šesti semen. Semena jsou kulovitého vzhledu s hladkým nebo mírně svraštělým povrchem a mají zelenou či žlutou barvu, obsahují vysoké množství škrobu, a sice v rozmezí od 30 do 52 %. Celkový obsah bílkovin se pak pohybuje okolo 25 %. Z nutričního hlediska je zde také zastoupen cenný obsah vlákniny, dále pak vitamínů a minerálních látek. Tato odrůda má hlavní využití zejména v potravinářském (výroba škrobu) a krmivářském průmyslu. Význam hrachu spočívá také v jeho fytosanitární funkci, neboť výrazně zlepšuje půdní strukturu a obohacuje půdu o dusík.
