Rychlá odpověď: Pomlázku upletete tak, že střídavě překládáte pruty přes sebe a postupně je utahujete, ideálně ze 4 až 8 čerstvých vrbových prutů. Důvodem je jejich pružnost a pevnost, která drží tvar. Pozor ale na slabé utažení nebo suché pruty, které způsobí rozpad celé pomlázky.
Poprvé jsem si myslel, že uplést pomlázku je jednoduché. Vzal jsem pár prutů, začal plést a za deset minut jsem měl něco, co spíš připomínalo rozpadlou košťatinu než velikonoční pomlázku.
Až při druhém a třetím pokusu mi došlo, že problém není v tom „jak plést“, ale v tom, jak držet pruty, jak je utahovat a kdy se dělá nejvíc chyb. V tomhle článku vám ukážu přesně to, co bych si přál vědět na začátku.
FAQ – často kladené otázky
Proč se mi pomlázka vždycky rozpadne ještě před dokončením?
Pomlázka se rozpadá, protože ji na začátku málo utahujete nebo špatně držíte pruty, což naruší celou konstrukci.
Největší problém je, že chyba vznikne hned na začátku, ale projeví se až později. Pletení pomlázky není tolerantní – pokud první kroky nejsou pevné, celé pletení se začne rozjíždět. Lidé často pokračují dál v naději, že se to „spraví“. Nespraví. Jediné řešení je vrátit se zpět a začít znovu, tentokrát pomaleji a s důrazem na utažení.
Proč mi pruty při pletení praskají a nedají se ohnout?
Pruty praskají, protože jsou suché nebo příliš staré a nemají potřebnou pružnost pro pletení pomlázky.
Tohle je extrémně častý problém. Pokud prut při ohybu křupne, je špatný. Pruty na pomlázku musí být živé a pružné, jinak nevydrží tlak. Řešením je použít čerstvou vrbu nebo pruty alespoň několik hodin namočit. Bez kvalitního materiálu nemá smysl pokračovat – budete bojovat zbytečně.
Jak poznám, že utahuju málo nebo moc?
Správné utažení poznáte tak, že pomlázka drží pevně, ale pruty se stále mírně hýbou a nepraskají.
Začátečníci mají tendenci buď neutahovat vůbec, nebo naopak tlačit moc. Utažení pomlázky musí být plynulé a pravidelné. Pokud vidíte mezery, utahujete málo. Pokud pruty vržou nebo praskají, utahujete moc. Správný cit získáte během pár pokusů – je to hlavně o praxi.
Proč je moje pomlázka křivá a „utíká“ do strany?
Křivá pomlázka vzniká nerovnoměrným tahem prutů a špatnou kontrolou směru při pletení.
Každý prut musí být utahovaný stejně. Jakmile jeden tah přetáhnete víc než ostatní, začne se pomlázka stáčet. Pletení pomlázky rovně vyžaduje průběžnou kontrolu – ideálně po každých pár krocích. Nejčastější chyba je, že si toho všimnete až na konci, kdy už nejde nic opravit.
Má smysl pokračovat, když vidím, že se to nepovedlo?
Ne, pokud je pomlázka špatně už na začátku, je lepší začít znovu než pokračovat v chybě.
Tohle je psychologický moment – člověk nechce zahodit práci. Jenže špatná pomlázka se během pletení nezlepší, ale zhorší. Čím déle pokračujete, tím víc času ztratíte. Moje zkušenost: druhý pokus bývá rychlejší a výrazně lepší než snaha „zachránit“ první.
Jak držet pruty, aby se mi nerozjížděly?
Pruty držte rozdělené do dvou skupin v obou rukách a prsty přehazujte jednotlivé pruty a utahujte.
Pokud základní svazek nedržíte správně, nemáte nad pletením kontrolu. Držení prutů je úplný základ, který se často podceňuje. Ruka, která drží, musí být stabilní a pevná. Druhá ruka pracuje. Jakmile tohle zvládnete, polovina problémů zmizí.
Je normální, že první pomlázka je úplně nepovedená?
Ano, první pomlázka bývá téměř vždy nepovedená a je to nap
V naší poradně s názvem MAGNÓLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cardová Dana.
Dobrý den, mám asi 2metrovou magnolii a potřebovala bych jí přeladit na jiné místo.Nechci ale o ní přijít a tak prosím o radu jak to udělat. Děkuji Cardová Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesazení magnólie není jednoduché. Přesazuje se na podzim, ale aby to rostlina přežila, tak je zapotřebí začít již na jaře, kdy se vykope kolem rostliny hluboká rýha. Vzdálenost rýhy je 12 cm na každý jeden centimetr průměru kmínku. Máte-li kmínek magnólie tlustý 5 cm, bude vzdálenost rýhy 60 cm kolem dokola. Hloubka rýhy je shodná, také 60 cm. V této době až do přesazení musíte vydatně a často zalévat! Rostlina si během léta vytvoří zátky na přeťatých kořenech a snáze tak snese přemístění. V nové lokalitě umístěte rostlinu stejně, to znamená co bylo na jih, musí být na jih i v novém místě. Na novém místě obložte kořeny organickým kompostem, ne čerstvým hnojem! A přihnojujte až za rok od přesazení. Stále i po přesazení vydatně zalévejte. Rostlina se bude zapamatovávat dlouho a nejspíše rok nepokvete.
Postup při pletení hranatého koše – opletek jednou ruličkou.
Nejdřív si podle formy obkreslíme 2x dno na karton a vystřihneme. Pokud chceme koš určitého rozměru a budeme si upravovat krabici, pamatujme, že konečný výrobek bude cca o 2 cm delší i širší (1cm tloušťka opletku).
Na kartonové dno si rozměříme a naznačíme místa, kam budeme lepit osnovní ruličky. Vzdálenost mezi osnovními ruličkami se doporučuje kolem 4 cm. V rozích jsou ruličky od sebe jen 2 cm (samozřejmě milimetr sem milimetr tam, prostě tak, aby to vyšlo). Pro oplétání jednou ruličkou musíme mít lichý počet osnovních ruliček – u hranatého koše proto bude na jedné z delších stran (u čtvercového na jakékoli straně) o jednu ruličku méně. Vhodné je do rohů dát dvě ruličky – vytvoří to uvnitř pevný roh a je to i hezké.
Pokud budeme osnovní ruličky zaplétat, je nutné každou ruličku nalepit a šířku jedné ruličky vrátit zpět proti směru pletení – praváci doleva, leváci doprava, protože teprve po zapletení se osnovní ruličky posunou na správné místo. Ruličky zaplétat samozřejmě nemusíme, potom nalepíme hned ruličky do míst, kde je chceme mít.
Osnovní ruličky přilepíme ke kartonovému dnu Herkulesem a připevníme kolíčkem. Pokud budeme plést jen nízký košík (do 12 cm), můžeme ruličky přilepit širším koncem, ruličky se na začátku sice mohou trochu zmáčknout, zvlášť při větším utažení, ale zato uzávěrka se nám bude lépe zaplétat z pevných užších konců ruliček. Jestli se chystáme na vyšší koš, přilepíme ruličky tenčím koncem, abychom mohli osnovu nastavit zasunutím další ruličky do širšího konce té první.
K jednomu z rohů přilepíme užším koncem ruličku, kterou začneme plést.
Když jsou ruličky přilepené, sundáme kolíčky, natřeme karton lepidlem – u krajů celý, uprostřed sem tam. Přiložíme druhou část dna a opět zakolíčkujeme, nebo pokud máme strach ze stop po kolících, položíme na dno připravenou formu s nějakou zátěží.
Po slepení dna sundáme kolíčky a na dno přiložíme formu (v tomto případě je to upravená krabice), zapleteme osnovní ruličky a každou připneme kolíčkem ke krabici.
Zaplétání osnovních ruliček – ruličku ohneme souběžně se dnem pod sousední ruličku, za ní ji zalomíme, aby byla kolmo vzhůru, a dáme kolíček. Poslední ruličku nejdřív zalomíme v místě, kde bude ohnutá vzhůru, potom ještě asi na dvou místech, pak protáhneme očkem první a „pomocná“ zalomení narovnáme. Teď jsou osnovní ruličky na svém místě. Propletené a zakolíkované ruličky znamenají základ samotného pletení.
Vezmeme ruličku určenou k pletení a proplétáme ji střídavě před a za osnovní ruličky. Ruličku vždy za osnovní ruličkou zalomí
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Na plánovaný živý plot o výšce 2m z NOVIT na vzdálenost 6 m mám zakoupit 7 rostlin, které budou sázeny mezi sebou ve vzdálenost 100cm? tk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na živý plot by všechny druhy bobkovišně měly být vysazeny ve vzdálenosti 60 až 90 cm od sebe. Pokud chcete rychle hustou clonu, zasaďte své bobkovišně ve vzdálenosti 60 cm od sebe, ale pokud jste ochotna počkat o něco déle, dosáhnete stejně hustého živého plotu s výsadbou ve vzdálenosti 90 cm od sebe, na což přesně stačí 7 rostlinek na 6 metrů živého plotu. Vzdálenost mezi rostlinami v živém plotu větší než 90 cm nebudí dobrý dojem, rostlinky vypadají dloooouhou dobu osamoceně.
Pokud si chcete pletení pomlázky opravdu osvojit, video je nenahraditelné. Uvidíte přesně pohyb rukou, rytmus i chyby, které se v textu těžko popisují.
1. Jak se plete pomlázka z 8 prutů (základní návod)
Proč toto video: Jeden z nejjasnějších a nejrozšířenějších návodů v češtině, ideální pro pochopení základního principu pletení.
0:30–2:00 – vysvětlení principu pletení (zásadní moment)
2:00–5:00 – rytmus přehazování prutů
5:00+ – dokončení a utažení
Klíčové pro pochopení: střídání krajních prutů
2. Pomlázka snadno a rychle z osmi proutků
Proč toto video: Praktický návod bez zbytečné teorie – ideální pro začátečníky, kteří chtějí rychle začít.
0:00–1:30 – příprava prutů
1:30–5:00 – samotné pletení krok za krokem
5:00+ – dokončení pomlázky
Klíčové pro pochopení: jak držet pruty v ruce
3. Jak uplést pomlázku – tradiční postup
Proč toto video: Tradiční přístup – ukazuje realistické tempo a chyby, které se běžně dějí.
0:00–1:00 – příprava materiálu
1:00–4:00 – základní pletení
4:00+ – finální úpravy
Klíčové pro pochopení: reálné tempo pletení
4. Jak uplést pomlázku (rychlý POV návod)
Proč toto video: Pohled z první osoby – ideální pro pochopení pohybu rukou, jako byste pletli sami.
0:00–1:00 – orientace v prutech
1:00–2:30 – rytmus pletení
2:30+ – dokončení
Klíčové pro pochopení: koordinace rukou
5. Pletení pomlázky z 9 proutků (pokročilá varianta)
Proč toto video: Pokročilejší varianta – ukazuje rozdíl proti základnímu pletení a vyšší náročnost.
0:00–2:00 – příprava více prutů
2:00–6:00 – složitější pletení
6:00+ – stabilizace struktury
Klíčové pro pochopení: práce s více pruty a kontrola napětí
Před samotným zahájením výroby papírových ruliček si ujasněte, co vlastně chcete vytvořit. Tomu přizpůsobte i výběr papíru, který na výrobu použijete. Nepoužívejte lakované tiskoviny, špatně na nich drží barva. Ruličky na osnovu vyrábějte z pevnějších papírů, stejně jako ruličky na výrobu předmětů, od nichž očekáváte, že budou mít určitou nosnost (například papírové krabice na skladování nejrůznějších pokladů). Naopak na dekorace a menší předměty je vhodné použít jemný papír, například telefonní seznamy.
Na výrobu papírové ruličky si připravte papír a špejli. Papír rozdělte na proužky o šířce zhruba 7 centimetrů. Špejli položte na roh papíru pod úhlem 45°. Roh papíru přehněte přes špejli, opatrně prstem dotáhněte tak, aby papír špejli těsně ovinul, a špejli začněte koulet po papíře. Až celý pruh papíru namotáte na špejli, přetřete poslední rožek papíru lepidlem a přilepte k ruličce. Rulička se bude mírně rozšiřovat, nelekejte se toho. Je to žádoucí, protože do širší části se vám bude lépe zasouvat navazující rulička.
Máte-li připraveno dostatečné množství ruliček, můžete začít papírové pletení. Nejprve si vytvořte osnovu budoucího výrobku. Ta se vytvoří splétáním osnovních ruliček, nebo můžete použít pevné dno z kartonu. Pro přípravu osnovy z pevného dna potřebujete dva kusy kartonu totožných rozměrů. První díl potřete lepidlem a rozmístěte na něj osnovní ruličky zhruba ve vzdálenosti 2 centimetrů. Poté přilepte druhý díl kartonu, položte na něj něco těžkého a nechte základnu dobře zaschnout. Vyplétání dna je inspirováno pletením z proutí - osnovní ruličky zploštíte a vzájemně je propletete střídavě zespodu a seshora tak, aby vznikla pevná vazba. Možností, jak zakončit hotový výrobek pletený z papíru, je několik. Začátečník jistě nejvíce ocení jednoduchý způsob uzavírky, při kterém ruličku, kterou plete, zasune pod jakoukoliv osnovní ruličku. Jednotlivé osnovní ruličky pak zastřihne a založí podle návodů na videu.
Takto hotové výrobky přetřete barvou, sjednotíte tím barevný odstín a zároveň jim dodáte na pevnosti a trvanlivosti. Po zaschnutí znovu můžete výrobky přetřít libovolnými barvami a vzory dle své fantazie nebo je ozdobit například ubrouskovou technikou.
Výsledek vašeho pletení z papíru pak najde své využití v domácnosti a ozdobí ji jako zajímavá a estetická dekorace. A pokud se vám tato činnost zalíbí, můžete si zřídit i prodej těchto výrobků.
Ve svém příspěvku PLETENÍ Z PAPÍRU AGÁTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Bolfíková.
Agátko prosím tě nemohu najít tvoje návody pletení z papíru nebyla jsem dlouho k dispozici.Když kliknu na komentáře tak se mne nic nezobrazí.Díky Jiřina
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.
Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita.
Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:
na živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Středně rychle rostoucí druhy jsou:
bobkovišeň Rotundifolia - rychlost růstu 30 až 60 cm za rok;
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok.
Tyto středně rychle rostoucí druhy bobkovišně potřebují mít četnost rostlin ve výsadbě na jeden běžný metr shodnou jako u rychle rostoucích druhů.
Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.
Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.
Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.
Ve svém příspěvku PLETENÍ Z PAPÍRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška.
Milé motalinky,
moc prosím jestli nemáte někdo na prodej
slepičku nebo zajíčka upleteného z papíru.
Anebo typ, kde se dá sehnat.
Prosím odpověd na E-mail.
Děkuji a zdravím el.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Papírový stromeček se vyrábí technikou točeného pletení. Je několik možností, jak stromek plést. Můžeme ho plést seshora i zdola, podle nějaké formy i bez ní.
Vezmeme si čtvrtku, ze které si stočíme jehlan, který slepíme izolepou a zastřihneme spodní část do roviny. Jak bude vysoký jehlan, tak bude zhruba vysoký stromeček. Kopyto se používá proto, aby měl stromeček pravidelný tvar. Podle stočení čtvrtky si můžeme nachystat stromeček vysoký a štíhlý, nebo malý a baculatý. Pak vezmeme připravené ruličky (viz návod výše), které nalepíme izolepou z vnitřní části jehlanu. Zapustíme je asi 3 cm hluboko. Rozestup ruliček (a tím hustota) závisí na tom, jak moc chceme mít stromek hustý a vysoký a na poloměru oplétaného předmětu. Pro inspiraci je rozestup mezi jednotlivými ruličkami cca 4 cm při poloměru jehlanu 9 cm. Ruličky pak ohneme směrem ven, aby byly k oplétanému předmětu kolmo.
Přidáme jednu pomocnou ruličku, kterou položíme přes jakoukoli jinou (nebo tu pomocnou můžeme mít už vlepenou těsně vedle nějaké ruličky). A začneme plést klasické točené pletení. Podle oplétaného předmětu nám pletení drží přesně tvar. Při pletení musíme ruličky trochu více utahovat, abychom pletli přesně podle předmětu, který se nám zužuje. Až dopleteme ke špičce, můžeme buď jednotlivé ruličky ustřihnout a přilepit přes sebe, nebo je jednoduše svázat a nechat trčet nahoru.
Na ně pak můžeme přidělat nějakou ozdobu jako špici stromku. Nakonec odlepíme spodní části ruliček ze čtvrtky a můžeme je buď ohnout dovnitř a přilepit, nebo na ně nastavit další ruličky a plést dál dolů (a tím stromeček zvětšovat).
Pak už jen zbývá stromeček ošetřit lihovým nebo vodním mořidlem na dřevo, natřít nebo nastříkat vodovými barvami či roztokem potravinářské barvy, barvy na vejce či na látku a přelakovat (Sportakrylem, který je vhodný i na hračky). Lze také natřít pouze barvou, třeba Balakrylem.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
K pletení copů vybírejte nejkrásnější a nejkvalitnější palice česneku. Ty nejlepší kusy použijte na spodní část copu, od které celé pletení začíná.
Sklizený česnek usušte a očistěte od hlíny, nezapomeňte zastřihnout kořeny. Někdo doporučuje nechat česnek před pletením trochu navlhnout ve sklepě, aby se při pletení nelámal. Pro zaplétání copu se více hodí česnek nepaličák. Cop však můžete zhotovit i z česneku paličáku. Stvol zastřihněte na několik centimetrů a do copu jednotlivé palice vplétejte provázkem.
Drobnější copy z menšího počtu česneku můžete zaplétat podobným způsobem, jako se pletou věnečky z lučního kvítí nebo dívčí copy ze tří pramenů. S tím rozdílem, že začnete plést ze tří česneků, jejichž nať překřížíte a mezi sebou i trochu zauzlujete. Poté postupně přidávejte jednu další palici a stále splétejte tři prameny.
Pokud chcete uplést cop z většího množství (obří copy váží až 5 kg), pak je vhodné zpevnit konstrukci pevným motouzem (například provazem ze sisalu), který vám na horním konci umožní zhotovení očka k zavěšení. Jako základ dobře poslouží i česnek paličák s dlouhou natí a pevným stvolem. Další česneky pak můžete navazovat s pomocí slabšího provázku či drátku.
Ti zkušenější mohou zkusit složitější varianty. Mezi ně patří vázání copů do kulata, tedy tak, že česnek je na copu ze všech stran. Česnekové copy se pletou různým způsobem (klasické pletení, zaplétání, přikládání) a do různých tvarů (cop, hrozen, koule). Velmi dekorativně působí přizdobení copu sušenými rostlinami nebo mašlí (z látky, přírodní juty nebo lýka). Do copu můžete během pletení přidávat sušené květiny či atraktivní plodenství.
V naší poradně s názvem KONCENTRACE MODRÉ SKALICE PRO POSTŘIK STROMŮ A DOBA POSTŘIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Varvařovský st..
Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U rzi hrušňové je zásadní minimální vzdálenost od jalovců 200 metrů. Pokud ji nelze dodržet, tak poté přichází na řadu chemická ochrana rostlin. Nejlepší účinek v tomto ohledu mají fungicidní přípravky SULFURUS, TALENT, SERCADIS, SCORE 250 EC, SCALA, POLYRAM WG, KUMULUS WG, FUNGURAN PROGRESS, DISCUS, DAGONIS. Postřik se provádí dvakrát. Jednou před květem a pak ještě jednou hned po odkvětu. Také je dobré mít přehled o všech jalovcích v okolí a postarat se u nich o sběr rosolu než zaschne a vypráší spóry. Sběr a likvidace rosolu připadá na deštivý týden na přelomu dubna a května.
Agáta je pseudonym, pod nímž autorka Žaneta Seidlová vytvořila rubriku s název Pletení z papíru s Agátou. Na pletení z papíru narazila na internetu, když byla na mateřské dovolené. Moc jí to zaujalo. Možná by se do toho nikdy nevložila, ale lákala ji vidina levného a dostupného materiálu, který má většina z nás doma. Stačily jen noviny, špejle a lepidlo v tubě, a tak vznikly postupy, návody a základy, jak se naučit plést z papíru.
Sama Agáta ve své rubrice píše: „Každá žena by to zvládla, myslím si, že všichni mohou motat z papíru. Myslím si, že každé pletení je originál a každému se líbí něco jiného. Miluji ten pocit, když dokončím práci, a mám velkou radost, když mi některá motalinka napíše, že podle mých návodů zvládla košíček.“[1]
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Před samotným zahájením výroby papírových ruliček si ujasněte, jaký finální produkt chcete získat. Tomu přizpůsobte i výběr papíru, který na výrobu použijete. Nepoužívejte lakované tiskoviny, špatně na nich drží barva. Ruličky neboli motalinky na osnovu vyrábějte z pevnějších papírů, stejně jako ruličky na výrobu předmětů, od nichž očekáváte, že budou mít určitou nosnost (například papírové bedny na skladování nejrůznějších pokladů). Naopak na dekorace a menší předměty je vhodné použít jemný papír, například již zmíněné telefonní seznamy.
Postup
Připravte si papír a špejli. Někteří zkušení pletaři navíjejí papír také na pevné dráty nebo velmi slabé tyčky uchycené do aku vrtačky. Papír rozdělte na proužky o šířce zhruba 7 centimetrů. Špejli položte na roh papíru pod úhlem 45°. Roh papíru přehněte přes špejli, opatrně prstem dotáhněte tak, aby papír špejli těsně ovinul, a špejli začněte koulet po papíře. Až celý pruh namotáte na špejli, poslední roh papíru přetřete lepidlem a přilepte k ruličce. Rulička se bude mírně rozšiřovat, nelekejte se toho. Je to žádoucí, protože do širší části se vám bude lépe zasouvat navazující rulička.
Máte-li připraveno dostatečné množství ruliček, můžete započít papírové pletení. Nejprve si vytvořte osnovu budoucího výrobku. Ta se buď vytvoří splétáním osnovních ruliček, nebo můžete použít pevné dno z kartonu.
Pro přípravu osnovy z pevného dna potřebujete dva kusy kartonu totožných rozměrů. První díl potřete lepidlem a rozmístěte na něj osnovní ruličky zhruba ve vzdálenosti 2 centimetrů. Poté přilepte druhý díl kartonu, zatižte jej a nechte dobře zaschnout.
Vyplétání dna tvoříte tak, že osnovní ruličky zploštíte a vzájemně je propletete střídavě zespodu a seshora tak, aby vznikla pevná vazba.
Začátečníci ocení papírové pletení podle předlohy. Zjednodušeně řečeno ‒ zvolí si libovolný předmět, který budou oplétat. Může to být například krabička od čaje, ale také květináč nebo cokoli jiného, k čemu budete moci osnovu bezpečně přichytit pomocí kolíčku na prádlo. Díky tomuto uchycení dokážete rovnoměrněji dotahovat ruličky a věrněji kopírovat tvary předlohy, takže výsledek bude rovnoměrný a pravidelný.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Túje smaragd roste sice pomalu, za rok asi 20 cm do výšky, ale i tak může dosáhnout obřích rozměrů 5 metrů na výšku a 1,8 metru na šířku. Pokud uvažujete o výsadbě k plotu, tak nejlepší situace je u plotu z pletiva. Optimální vzdálenost od plotu je 60 až 80 cm.
Pletení z papíru není až tak složité, jak se na první pohled může zdát, nejprve je potřeba přichystat si vše potřebné a pak vytvořit ruličky.
Připravíme si tyto pomůcky: Staré noviny (Dnes, Deník, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Zlaté stránky), špejle, pletací drát, slabé dřevěné tyčky, lepidlo (tuhé a Herkules), nůžky, odlamovací nůž, igelit (jako podložku proti zašpinění stolu), kartonové krabice, plastová trubička (na pletení otvorů), kolíčky na prádlo, pravítko, tužka, metr, barvy, štětec, rozprašovač (k nanášení barvy), lak (vodou ředitelný nebo lodní).
Motání trubiček: Ruličky vytvoříme z tenkého papíru. Nejvíce se na ně hodí papír ze Zlatých stránek, novin, letáků a různé slabé papíry. Čím menší má papír gramáž (čím je tenčí), tím jemnější budete mít ruličky. Tyto papíry se hodí spíše na menší výrobky. Z papírů s vyšší gramáží jsou ruličky tužší a jsou lepší na větší výrobky nebo na osnovní ruličky. Plete se z neplněných a nelakovaných papírů (z barevných lakovaných letáků se špatně plete a nedrží na nich barva). Doporučuje se plést jeden výrobek vždy z jednoho typu papíru. Nejprve si nastříháme stránku na proužky široké asi 7 cm. Noviny můžeme stříhat naležato – docílíme tak delších pruhů a tím i delších ruliček. Dále potřebujeme špejli, okolo které budeme plést ruličku, a lepidlo. Nejprve si roh pruhu papíru přetřeme lepidlem (někomu může vyhovovat potřít lepidlem papír až poté, co namotá ruličku). Špejli položíme přes protější okraj pruhu novin, než jsme lepili, asi na 45° (podle úhlu budeme mít různou délku a tuhost ruličky). Přeložíme roh papíru přes špejli, prstem přisuneme papír ke špejli a špejli začnete válet po papíře, dokud na ni nenamotáme celý pruh papíru. Lepidlo nám ruličku udrží pohromadě. Rulička se bude mírně rozšiřovat, to je správně. Špejli vytáhneme a použijeme na motání nové ruličky. Pro rychlejší motání a menší spotřebu lepidla můžeme vyzkoušet polepování více pruhů papíru najednou. Dáme na sebe 10–15 pruhů, které posuneme vždy o malý kousek (asi 0,5 cm). Takto poskládané papíry přetřeme lepidlem v tubičce nebo Herkulesem. Nesmíme jich však natírat moc, nebo nám lepidlo mezitím zaschne. Delšího pruhu docílíme i tím, že slepíme dva pruhy kratší stranou k sobě. Ruličky se napojují tak, že vezmeme novou ruličku, užší konec namočíme v trošce lepidla a zasuneme ho do ruličky, kterou již pleteme, nebo do osnovní ruličky. Stačí opravdu jen malinko lepidla. Při větším množství se mám může rulička trochu rozmočit a půjde špatně zasunout (někdo plete, aniž by používal lepidlo). Pokud bude nová rulička širší než ta, do které ji chcete zasunout, tak ji stačí zploštit a přehnout na půl.
V naší poradně s názvem KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vaše obavy jsou neoopodstatněné. 75 cm je pro túje dostatečná vzdálenost od plotu a základy vzdálené 5 metrů od túje jsou také bez ohrožení. Túje není v tomto směru agresivní. Problém by mohl nastat, když byste chtěl na své zahrádce pěstovat hrušeň. Ta totiž nemá ráda v blízkosti žádné túje. Hrušeň v blízkosti tújí neprospívá a trpí skvrnitostí listů.
Ruličky můžeme plést z různých druhů novin, papírů či letáků, každý si musí nejprve vyzkoušet, co mu bude nejvíce vyhovovat. Pozor jen na některé lesklé letáky, použitá barva na nich nemusí dobře držet. Důležité je, že rulička musí být co nejpevnější, aby se z ní dobře pletlo. Pokud ji sevřeme v prstech, neměla by se příliš zmáčknout. Proto zasunujeme při pletení špejli opravdu jen malý kousek, kdyby byla špejle uvnitř celé ruličky, byla by pak rulička zbytečně tlustá, a navíc i měkká. Rulička bude mít takovou barvu, jakou má cca 1–1,5 cm široký okraj. Máme-li papír položený na stole vodorovně, jedná se o horní podélný okraj vespodu papíru. Na tom, jak je popsaný zbytek papíru, nezáleží. I ze zcela popsaného papíru, který má alespoň jeden okraj nepotištěný, lze tedy udělat nepotištěnou ruličku. Samozřejmě pokud se vám potištěná rulička líbí, nemusíte se tím zabývat a pleťte si, jak chcete. Pletení z papíru na Vánoce zaměstná vaše děti při dlouhých večerech.
Ploché ruličky: Někdy se však přece jen hodí, když je rulička měkká a nechá se zploštit. Takovou ruličku pleteme z měkkých novin či letáků, a navíc ji ještě můžeme plést tak, že v ní máme špejli zasunutou celou. Tyto ruličky se používají například pro pletení rámečku.
Tolik informace k ruličkám a nyní je tu postup a potřebné suroviny na vánoční dekoraci do vašeho interiéru. Hvězda z proužků papíru:
Potřebujeme: noviny či papíry, nůžky, špejle nebo kousek drátu, lepidlo
Postup na papírové ruličky: Na pletení z papíru je nejprve nutné naplést si větší množství papírových ruliček. Můžeme použít i staré noviny či počmárané papíry – zkrátka zcela nepotřebný materiál určený k vyhození. Ruličky musí být na jednom konci užší a na druhém širší, aby se pak při pletení mohly do sebe vzájemně zasouvat a napojovat. Noviny či papír o formátu A4 si rozstřihneme podélně přibližně napůl. Vznikne nám tak obdélník o rozměrech cca 28 x 10,5 cm. (Toto samozřejmě není striktně dáno, rozměr papíru může být jakýkoliv, podle toho se pak však bude odvíjet síla a délka ruličky.) Na pravý dolní okraj papíru si položíme konec špejle (asi 2 cm) a začneme na něj postupně papír namotávat. Ruličku přidržujeme oběma rukama a postupně se rukama přesouváme doleva. Především levá ruka musí přidržovat koneček ruličky, aby se nerozmotal, a začneme na něj papír postupně namotávat. Levý konec ruličky je tedy užší a pravý konec (ve kterém je zčásti zasunutá špejle) je širší. Když ruličku domotáme téměř do konce, zbylý růžek papíru potřeme lepidlem. Ruličku domotáme až na konec a růžek pevně přitiskneme k ruličce. Nakonec vyndáme špejli
Proč se pomlázka většinou nepovede (a kde jsem chyboval)
Když se dnes dívám na svůj první pokus o pletení pomlázky, úplně přesně vidím, kde jsem udělal chybu. A upřímně – je to chyba, kterou dělá skoro každý začátečník.
Měl jsem pocit, že stačí vzít pruty a nějak je proplést. Jenže pomlázka není o „nějak“. Je to o rytmu, tahu a hlavně o pevnosti každého kroku.
Moje první pomlázka byla:
křivá
volná
a po pár minutách se začala rozpadat
Problém byl v tom, že jsem:
pruty pevně nesvázal
neutahoval jednotlivé kroky
použil špatný materiál
Realita: většina lidí pokazí pomlázku během prvních dvou minut pletení.
Další věc, která mě překvapila, byla samotná koordinace rukou. Při pletení pomlázky totiž musíte současně:
držet pruty
přehazovat je
a zároveň utahovat
Pokud vypadne jen jedna z těchto věcí, výsledek je špatný.
Největší chyba: snažil jsem se jet rychle. Ve skutečnosti je lepší plést pomalu a přesně.
Fotografie držení prutů v ruce před začátkem pletení
Co si z toho vzít: Všimněte si, jak jsou pruty rozložené v obou rukou. Pokud je držíte jinak, pomlázka se začne rozjíždět hned na začátku. Tohle je přesně moment, kde většina lidí dělá chybu.
Druhů zakončení je spousta, od těch nejjednodušších až po opravdu složité. Všechny je možné dohledat na internetu, kde jsou podrobné videonávody. Níže popisujeme 3 nejčastější.
Jednoduchá tažená uzavírka – pletací ruličku zakončíme zastrčením dovnitř do košíku. Uchopíme jakoukoli osnovní ruličku a upleteme ji za jednu osnovní ruličku, před jednu osnovní ruličku a za jednu osnovní ruličku. Uvnitř košíku s trochou lepidla zasuneme. Podle toho, kolikrát tento krok uděláme a zdali začneme před nebo za osnovní ruličkou, nám vznikne vzor. Můžeme zkusit následující možnosti proplétání: před jednu a za jednu dovnitř; před jednu, za jednu, před jednu a za jednu dovnitř; za jednu, před jednu, za jednu, před jednu a za jednu dovnitř.
Základní zatloukaná uzavírka – po dopletení košíku do požadovaného tvaru a výšky oplétací ruličku (ruličky) ohneme dovnitř a zasuneme s trochu lepidla pod vnitřní výplet. Pak si zastřihneme osnovní ruličky tak, aby nám při ohnutí do strany dosahovaly k sousední osnovní ruličce a nepatrně za ní. Takto zastřihneme všechny osnovní ruličky. Opatrně, aby se nám nezačaly rozplétat. Pak uchopíme jakoukoli ustřiženou osnovní ruličku, ohneme konec a zasuneme ho hned vedle sousední ruličky. Takto zakončete celý košík.
Zatloukaná uzavírka s obloučky – tato uzavírka se tvoří stejně jako výše jmenovaná uzavírka, ale s tím rozdílem, že ruličky necháme o něco delší a nezasunujeme je celé k sousední ruličce. Tímto nám vzniknou obloučky. Zasunovat ruličky můžeme buď hned vedle k sousední ruličce, nebo ob jednu ruličku, ob dvě ruličky,... V druhém případě bývají obloučky vyšší. Dáváme pozor na to, abychom měli všechny obloučky stejně velké.
V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Kýrová.
Dobrý den,
můžete mi sdělit, zda umí krtek plavat? Ptala se mne na to moje kamarádka a té tuto otázku zcela vážně položil její vnouček. Neuměla odpovědět a já to také nevím - nikdy mne nenapadlo o tom přemýšlet. Děkuji.
S pozdravem
Marcela Kýrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.
Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.
Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.
Pletení z papíru je pletení pomocí papírových ruliček. Pro výrobu papírových ruliček se používá novinový papír nebo reklamní letáky, kterých je všude plno. Zvlášť vhodné jsou také listy Zlatých stránek.
Dále potřebujete běžné lepidlo na papír, kterým každou ruličku na závěr motání slepíte. Pro dokončení hotového výrobku si ještě pořiďte barvy, kterými zakryjete potisk na papíře a dodáte výrobku na estetické hodnotě. Použít můžete třeba Balakryl, který spolehlivě sjednotí barvu, výtvor zároveň zpevní a připraví jej pro finální dekorování.
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Návod na pletení velikonočního vajíčka naleznete zde.
Na pletení velikonočního zajíčka potřebujete: ruličky, lepidlo, tavnou pistoli, věci na ozdobu.
Hlavu začněte zkřížením nejméně tří ruliček a začněte motat. Místo té, kterou začínáte, vložte další ruličku. Ruličky pokládejte podle toho, jaký chcete mít tvar zajíčka. Pokud chcete rozšířit hlavičku, tak pokládejte víc ven a naopak.
Když je hlava zajíčka hotová, začněte zase zvolna rozšiřovat a tvořit tělo. Pozvolna rozšiřte víc než hlavu a zase pokládejte ruličky dovnitř. Když máte hotové i tělo, ruličky vtáhněte dovnitř a tavnou pistolí zalepte.
Nyní si udělejte dvě ouška. Ohněte ruličku, vložte další a střídavě obplétejte. Potom už stačí připravit si nožičky a ručičky. Ty uděláte tak, že do ohnuté ruličky vložíte další a upletete copánek.
Pomocí tavné pistole připevněte vše na své místo a je hotovo.
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?
Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
