Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

VZOREC NA SCHODY

OBSAH

Schody online

Schody je možné si nechat vypočítat i online, ale vždy musíte mít změřeny vstupní údaje potřebné k výpočtu.

Zdroj: Výpočet schodů

Diskuze

V diskuzi VÝŠKA SCHODŮ NORMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Daňhelová.

Při opravě vstupních prostor bytového domu o 9 vchodech děláme nové venkovní schody.Vždy jsou 2. Protože dům je dlouhý a je nestejná výška od terénu, jde nám o zjištění, zda mohou u 1 vstupu být schody 20 cm vysoké a jak musí být zabezpečen přesah schodnice.
Děkuji Daňhelová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Výška schodů norma

Mlynářské schody

Mlynářské schody jsou schody s nášlapy se střídavou hloubkou stupně. Svou konstrukcí zaberou nejméně místa a jsou tedy vhodné do malých prostor. Skvěle se hodí na chalupy, do podkroví a na terasy.

Zdroj: Výpočet schodů

Poradna

V naší poradně s názvem PRVNÍ POMOC FIKUSU BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

Celé léto byl nádherný a moc se mu dařilo,na zimu jsem ho přemístil z venčí do chodby na schody.Po nějaké době mu začaly žloutnout listy a opadávat,myslel jsem že mu je zima a přesunul jsem ho do jídelny ale nepomohl jsem si.Nějaký čas jsem ho i nezalíval protože jsem si myslel že jsem ho přelil ale opět jsem si nepomohl.Pokud jsou chyceny kořeny z nadměrné zálevky co mám udělat abych ho zachránil.
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a schazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Actara, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Actara se během letnění aplikuje jedenkrát buď postřikem a nebo zálivkou každé 3 měsíce. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Actaru hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.

Zdroj: diskuze První pomoc fikusu benjamín

Excel pro výpočet schodiště

Zjednodušený vzorec pro výpočet schodiště najde pod článkem.

Zdroj: Výpočet schodů

Diskuze

V diskuzi VÝPOČET SCHODŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel FRANTIŠEK ROZMANIT.

Jak spočítám počet a výšku schodů.Stavební výška je 138 cm a délka je 418 cm.Jedná se o venkovní schodiště.Děkuji F.Rozmanit.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Vážený pane. Záleží na tom, jak chcete mít jednotlivý schod vysoký. Většinou se dělá od 13 do 17cm. Stavební výšku máte 138cm tzn. 138 děleno výškou schodu. V případě výšky schodu 15cm je počet 138 děleno 15 to je 9,2. 9,2 schodu je samozřejmě nesmysl, musí vyjít na celé číslo, v tomto případě 9. Z tohoto se zpětně spočítá výška. Tj. 138 děleno 9 a to je 15,33cm. Pochopitelně je možno si rozměry určit jinak,ale potom budou schody na chůzi nepříjemné.
S pozdravem Honza.

Zdroj: diskuze Výpočet schodů

Vzorec

Soda bicarbona - hydrogenuhličitan sodný - NaHCO3 ("jedlá soda")

Zdroj: Med a soda bicarbona

Schodiště s podestou neboli dvouramenné

Podesta neboli odpočívadlo je vodorovný mezistupeň, který odděluje ramena schodiště. Schody jsou tedy rozdělené na dvě části a chůze po nich je tak mnohem pohodlnější, funkčnější a bezpečnější.

Tento typ schodů se převážně používá v bytech s velkým půdorysem a v mezipodlažích, která mají okna a dveře do dalších místností. Podesta se dá využívat i jako odpočívadlo tam, kde je velké převýšení mezi podlažími.

Zdroj: Výpočet schodů

Složení rychlosolí

Existuje mnoho typů rychlosolí, které jsou často specifické pro určitou zemi nebo region. Hlavní složku vždy představuje kuchyňská sůl (vzorec NaCl), pak dusitan sodný (vzorec NaNO2) a v některých případech dusičnan sodný (vzorec NaNO3) nebo dusičnan draselný (vzorec KNO3).

Nejznámější je rychlosůl Praganda

Obsahuje 6,25% dusitanu sodného a 93,75% kuchyňské soli. Doporučuje se pro maso, které vyžaduje krátkou nakládací procedůru a bude vařeno / uzeno a konzumováno relativně rychle. Dusitan sodný poskytuje charakteristickou chuť a barvu.

Rychlosůl pro masokombináty

Obsahuje 6,25% dusitanu sodného, 4% dusičnanu sodného a 89,75% kuchyňské soli. Dusičnan sodný se časem postupně rozpadá na dusitan sodný a až od té doby je potravina připravena ke konzumaci. V konzumovaném výrobku nesmí zůstat žádný dusičnan sodný. Z tohoto důvodu je tato rychlosůl určena pro maso, které vyžaduje dlouhou dobu nasolovací procedůry (týdny až měsíce), patří sem tvrdý salám a šunka.

Ledek

Ledek je zažitý název pro dusičnan draselný. Ledek je po staletí běžnou složkou některých druhů soleného masa, ale jeho používání bylo většinou zastaveno kvůli nekonzistentním výsledkům ve srovnání s dusitany KNO2, NaNO2, NNaNO2 atd. Přesto se ledek stále používá v některých uzeninách.

Zdroj: Rychlosůl

Točité schody

Točité schodiště (stejně tak vřetenové schodiště) patří mezi takzvaná křivočará schodiště, která obvykle zabírají velmi málo místa oproti ostatním typům schodů. Působí velmi elegantně, vzdušně a bývají ozdobou obytných či reprezentativních prostor. Pro svou nenáročnost na prostor se točité schody používají i jako vedlejší či úniková komunikační cesta. Vhodnou kombinací materiálů lze vytvořit jak luxusní schodiště s ambicemi na designový prvek, tak i funkční venkovní bezúdržbový komunikační prostor.

Uvedené schodiště patří mezi oblouková schodiště a podle půdorysného tvaru se jim všeobecně říká křivočará schodiště. Do této skupiny patří točité, kruhové, spirálové nebo vřetenové schody. Rozdíly mezi nimi nejsou příliš velké, někdy se jedná pouze o synonyma. Například vřetenové schody jsou charakteristické tím, že vždy vycházejí ze středového sloupu. Prvky středového sloupu mohou mít rozličný tvar, není nutno se omezit pouze na rotační trubku. Některá oblouková schodiště žádný středový sloup mít nemusí.

Délka kroků ve spirále schodiště by neměla být menší než 80 cm. Šířka stupně ve střední části by neměla být menší než 20–25 cm a v nejširší části ne více než 40 cm.

Pro výpočet schodiště je nutné znát tyto základní údaje: výška schodiště, vnější průměr, vnitřní průměr (těleso, do kterého se budou stupně zapouštět), počet schodů, tloušťka stupnice, úhel natočení.

Výpočet točitého schodiště najdete zde.

Vřetenové schodiště

Pro tento typ schodiště je typický středový sloup, ke kterému jsou připevněny, případně na něj mohou být navlečeny, jednotlivé schodišťové stupně. Jedná se o samonosné, tedy nepodporované schodiště, jehož schodnice obvykle nejsou z vnější strany kryty schodnicí.

Obloukové (točité) schodiště

Vyznačuje se tím, že nemá výše zmiňovaný středový sloup, naopak má z obou stran bočnici. Jak už název napovídá, jeho tvar je obloukový, obvykle půdorys tvoří půlkruh, respektive písmeno „C“. Nicméně může mít i tvar kruhu (kruhové schodiště).

Spirálové schodiště

Jedná se v podstatě o další variaci na křivočaré schody. Svůj název dostalo podle tvaru, tedy spirály. Obvykle je takto nazýváno schodiště, které se kolem své osy obtočí o více než 360 stupňů, nicméně není to pravidlem. Za spirálové schody bývají označovány jak vřetenové schody, tak obloukové schody.

Zdroj: Výpočet schodů

Co je to Endiaron?

Chemicky se jedná o 5,7-dichlor-8-chinolinol. Sumární vzorec je C9H5Cl2NO - chloroxin. Relativní molekulová hmotnost (Mr) je 214,05. Chloroxin je krystalický prášek, téměř bílé až slabě šedohnědé barvy, který je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v 96% ethanolu a mírně rozpustný v dichlormethanu. Rozpouští se v roztocích minerálních kyselin a alkalických hydroxidů.

Endiaron se používá k léčbě a symptomatické úlevě od akutního nespecifického průjmu a chronického průjmu spojeného se zánětlivým onemocněním střev.

Zdroj: Endiaron, za jak dlouho zabere?

Kyselina fosforečná – názvosloví

Kyselina fosforečná je bezbarvá látka bez zápachu. Vyskytuje se v kapalném skupenství, pevná krystalická struktura je velmi nestabilní. Vzorec kyseliny fosforečné je H3PO4. Další název je kyselina orthofosforečná. Špatný název je kyselina fosforová. Jde o středně silnou kyselinu. Za normálních podmínek ji tvoří bezbarvé tvrdé kosočtverečné hygroskopické krystalky. Kyselina fosforečná tvoří tři řady solí: fosforečnany, hydrogenfosforečnany a dihydrogenfosforečnany. Na vzduchu je tp rozplývavá látka. Nemá oxidační vlastnosti. Většinu kovů nerozpustí, protože se ve zředěné kyselině fosforečné vytváří na jejich povrchu vrstva nerozpustných fosforečnanů. Zahříváním uvolňuje kyselina trihydrogenfosforečná molekuly vody.

Zdroj: Kyselina fosforečná

Příprava

Bordeauxská směs se připraví tak, že se CuSO4 a vápno rozpustí odděleně ve vodě a poté se smíchají. Oxid vápenatý (pálené vápno) a hydroxid vápenatý (hašené vápno) poskytují stejný konečný výsledek, protože se při přípravě používá přebytek vody.

Obvyklým způsobem popisu složení směsi je udávat hmotnost CuS04, hmotnost hydratovaného vápna a objem vody v tomto pořadí.

Procento hmotnosti CuS04 k hmotnosti použité vody určuje koncentraci směsi. Typická 1% Bordeauxská směs by tedy měla vzorec 1:1:100, přičemž první „1“ představuje 1 kg CuSO4 (pentahydratovaná modrá skalice), druhá „1“ představuje 1 kg hydratovaného vápna a „100“ představuje 100 litrů (100 kg) vody. Protože CuSO4 obsahuje 25 % mědi, obsah mědi v 1 % směsi Bordeaux by byl 0,25 %. Množství použitého vápna může být nižší než množství CuS04. Jeden kg CuSO4 ve skutečnosti vyžaduje pouze 0,225 kg chemicky čistého hydratovaného vápna k vysrážení veškeré mědi. Dobré značky hydratovaného vápna jsou nyní volně dostupné, ale protože i ty se skladováním zhoršují (absorpcí oxidu uhličitého ze vzduchu), zřídka se používá poměr menší než 2:1, což odpovídá 1:0,5:100 směsi s méně vápna.

Pro zajištění lepšího smáčecího účinku se přidává povrchově aktivní látka. Lze použít smáčedla na bázi terpenalkoholu (borová pryskyřice) nebo přírodní černé mýdlo, ale to má insekticidní vlastnosti, které mohou být škodlivé pro životní prostředí. Černé mýdlo hubí bez rozdílu vše živé, jak škodlivé blechy, mšice, molice atd., tak i prospěšné berušky a pestřenky, atd.

Zdroj: Bordeauxská jícha

Výstavba zahradního jezírka

Ohraničení jezírka

Plastové zahradní jezírko uložte přesně na místo určení, a to dnem vzhůru. Obrys jezírka si označte, dobře vám k tomu může posloužit písek, vápno či jiná sypká hmota, kterou máte po ruce. Pokud nemáte k dispozici sypký materiál, můžete použít například dřevěné kolíky. Obrys by měl být zhruba deset centimetrů od samotné nádoby. Můžete si vyznačit také jednotlivé hloubky nádrže, ale vzhledem k tomu, že vrchní ornici stejně musíte odstranit, je lepší nechat postupné značení na později.

Výkopové práce

Máte-li jezírko ohraničené, pak před sebou máte nejnáročnější fyzickou dřinu. Jestli si na to netroufáte, objednejte si techniku, která vám s výkopem pomůže. Výkop by měl být vybudován jen o pár centimetrů větší, než je tvar jezírka. Dodržujte postupné klesání, jednotlivé schody, zaoblení, snažte se být co nejpřesnější. Po dokončení výkopových prací ještě jednou vyzkoušejte, že vám jezírko do výkopu pasuje.

Začistění výkopu

Na dně výkopu ani na stranách nesmí zůstat žádná ostrá hrana, která by mohla hotovou nádrž poškodit. Dno připraveného výkopu vysypte vrstvou písku.

Usazení zahradního jezírka

Hotové zahradní jezírko vložte do připraveného a vysypaného výkopu. Pomocí vodováhy zkontrolujte, zda je jezírko uloženo v rovině, pokud by tomu tak nebylo, bude vám voda na jedné straně vytékat z jezírka a na druhé straně bude vidět jeho okraj. Jestliže se vám nepodařilo výkop připravit rovně, srovnejte ho pomocí dosypání písku na potřebnou stranu.

Napuštění zahradního jezírka

Protože jste si zvolili hotové zahradní jezírko, můžete v tuto chvíli začít s jeho napouštěním. Současně můžete začít se zasypáváním obvodu jezírka pískem či štěrkopískem, materiál postupně prolévejte vodou, aby se dostatečně udusal. U hlubších zahradních jezírek doporučuji, abyste si případnou dekoraci, kameny a další materiály, které chcete použít, umístili do jezírka včas, dokud na dno dosáhnete. Musíte však dávat pozor, aby proud z hadice vaši práci neporušil.

Dodělání zahradního jezírka

Teď už je vše jen na vaší fantazii. Zahradní jezírko a jeho blízké okolí doplňte kameny, rostlinami, rybami, filtrací, fontánou. Přesně tak, jak jste si to na samotném začátku vysnili. Jak se o takové jezírko v průběhu roku starat, jaké rostliny či ryby budou vhodné zrovna pro vaše jezírko, se dozvíte v dalších článcích.

Zdroj: Jak vybudovat plastové zahradní jezírko

Zásady inhalace

Jaký nástavec zvolit? To závisí na dvou věcech:

Na části dýchacích cest, kterou chcete ošetřovat:

  • náustek – vybírá se pro intenzivní péči o hrtan, průdušnice a průdušky; vhodný při kašli, laryngitidě, astmatu a podobně
  • maska – je univerzální; při vdechování nosem ošetřuje zejména horní cesty dýchací, při vdechování ústy zase ty dolní

Na věku pacienta nebo schopnost jeho koordinace:

  • maska – je lepší pro nejmenší děti, staré nebo mentálně postižené lidi
  • náustek – používá se tehdy, umí-li jej pacient držet v ústech a správně vdechovat léčebné výpary

Na účinnost inhalace mají vliv také poloha těla a způsob dýchání. Sedněte si pohodlně, ale trup by měl být co nejvíce vzpřímený, aby se „otevřely“ dolní dýchací cesty. Hlavu držte rovně, v jedné ose s páteří.

Kojence držte vzpřímeně, zády opřeného o svou hruď. Malé děti zhruba do tří let je dobré si posadit na klín. Velmi malé nebo nemocné děti mohou rovněž inhalovat vleže, dokonce i během spánku. Masku inhalátoru jim přidržujete u obličeje.

Aby léčebný aerosol z inhalátoru mohl v dýchacích cestách dobře působit, doporučuje se při inhalaci dýchat tímto způsobem:

  1. pomalý a hluboký nádech nosem (jen s maskou) nebo ústy
  2. krátká dechová pauza – aby se léčivo stačilo usadit na stěnách dýchacích cest a neodešlo při výdechu
  3. důkladný výdech ústy
  4. krátká dechová pauza

Pro dosažení efektivních výsledků při použití inhalátoru je třeba dodržovat některá pravidla vdechování. Zde jsou ty hlavní:

  • Inhalace se neprovádí dříve než 1–1,5 hodiny po jídle.
  • Oblečení by mělo být volné, aby nebylo obtížné dýchat.
  • Je nutné přísně dodržovat vzorec a dávkování přídavku esenciálních olejů, protože chyby mohou mít opačný účinek.
  • Je nutné zkontrolovat individuální snášenlivost silic a léčivých přípravků používaných při inhalaci.
  • Inhalace by měla trvat 3 minuty pro dospělé, 1 minutu pro děti.
  • Za den se doporučuje provést 3–5 inhalací.
  • Při vdechnutí je velmi důležité soustředit se na proces a správně provádět nádechy a výdechy. V žádném případě v tuto chvíli nemluvte nebo nečtěte.
  • Po dokončení vdechování se nedoporučuje po dobu jedné hodiny mluvit, zpívat, kouřit, jíst, jít do studeného vzduchu.

Zdroj: Inhalace slané vody

Co je to borax

Tato sloučenina se nejčastěji vyskytuje ve formě jemného bílého krystalického prášku, rozpustného ve vodě. Tento prášek se využívá jako konzervant pod označením borax neboli tetraboritan sodný (E285).

Tetraboritan sodný je konzervant nabízející stejné možnosti využití jako kyselina boritá (E284). V mnoha zemích je jeho použití omezeno výhradně na kaviár (například i v ČR) a některé mořské živočichy, ovšem v minulosti se jednalo o tradiční substanci zajišťující ochranný voskový film na uskladněných masných výrobcích, například šunkách, které tak byly chráněny před hmyzem. Borax lze nalézt i v některých komerčních vitamínových doplňcích.

V přírodě se nachází v místech, kde dochází k sezónnímu vysychání jezer. Synteticky se připravuje z jiných boritých solí.

Z hlediska toxicity tetraboritanu sodného platí, že může vykazovat toxické účinky jak při požití, tak při kontaktu s pokožkou. Přípravky s obsahem E285, respektive E286, by tedy neměly používat děti, které vůči nim mohou být obzvláště citlivé. Časté podávání vyššího množství způsobuje zvracení, průjem, krvácení, chudokrevnost a kožní obtíže. Podle nejnovějších výzkumů je borax v rámci Evropské unie nutné označovat jako látku představující nebezpečí pro reprodukci a pro těhotné ženy.

Borax bývá dále používán i jako prostředek proti plísním a repelent. Prášek může být šedobílý, šedý, bezbarvý, zelený nebo modrý. Rozpustný je ve vodě a v kyselinách. Využívá se v chemickém a potravinářském průmyslu, sklářství, papírenství, v zemědělství, při kovářském svařování a ve zdravotnictví.

Chemický vzorec je Na2[B4O5(OH)4]•8H2O, tedy tetraboritan sodný. Název borax pochází z arabštiny, ale ve středověku se tomuto jednoklonnému minerálu říkalo tinkal, jelikož byl do Evropy dovážen z Tibetu. Borax pochází z ložisek evaporitů, vzniká vysrážením ve slaných jezerech a jako výkvět na půdách aridních oblastí.

Borax je přírodní solí, která se běžně nachází při dolování ze suchých jezerních pánví, a je zdrojem dalších průmyslových sloučenin. Hlavní zdroje boraxu se nacházejí v Kalifornii a Turecku. Technicky jde o hydrát borátu sodnatého. Veškerý borax je přírodního původu a jediný rozdíl je v obsahu vázané vody. Běžně se prodává jako technický nebo zemědělský prostředek s čistotou 99–99,5 %. Běžné nečistoty jsou chloridy, sírany, fosforečnany a uhličitany draslíku, sodíku a vápníku, ale neobsahuje žádné jedovaté těžké kovy. Tato čistota je společná i běžným domácím čisticím prostředkům.

V domácnosti se borax nachází v mýdlech, změkčovači vody a jako bělidlo v pracích prostředcích, zjednodušeně řečeno, používá se v dezinfekčních, čisticích a bělicích prostředcích. Kromě toho borax působí jako preventivní ochrana dřeva proti plísním a hmyzu.

Zdroj: Borax - použití v domácnosti

Jak zazimovat bazén

Vhodná doba pro zazimování bazénu je tehdy, když teplota vody v bazénu klesne pod 10 °C.

Dříve se zazimování bazénu nedoporučuje. Pokud je voda stále nad 10 °C, nechte v provozu veškerou technologii. Když skončí koupací sezona a voda ve vašem bazénu klesne pod 20 °C, je dobré zkrátit provoz technologie v bazénu asi o 2/3 původního nastavení. Nechte funkční i další zařízení jako ionizátory, UV lampy, atd. V případě, že k údržbě vody používáte bazénovou chemii, musíte zhruba každých 14 dnů kontrolovat pH vody a chlór.

Abyste správně zazimovali bazén, musí být voda v bazénu před zazimováním čistá! Je tedy nutné vyluxovat dno a stěny bazénu.

Pomocí funkce „Proplach“ důkladně propláchněte filtr. Samotný „Proplach“ je jedna z poloh (funkcí) šesticestného ventilu, který je nedílnou součástí filtrační nádoby. Pro dosažení důkladného proplachu nechte pro jistotu tuto funkci v provozu delší dobu. Vizuální pohled na vypuštěnou vodu z bazénu vás ujistí o správně provedeném proplachu filtračního media (písku). Bazénová voda by měla být čistá. Pokud jste vše provedli správně a důkladně, zajistili jste si rovnou přípravu i na jaro.

Bazénovou vodu upravte na ideální hodnotu pH: 7,2–7,6.

Připravte si vysavačovou hadici, teleskopickou tyč a mechanický čistič dna. Vyjměte košík na nečistoty ze skimmeru a koncovku hadice vysavače umístěte do dna skimmeru (je možné použít i nástavec). Nástavec i dno skimmeru mají závit. Našroubujte nástavec lehce do dna skimmeru, asi tak na 1–2 závity. Ne všechny bazény mají závit nebo nástavec. V takovém případě musíte vsunout koncovku vysavačové hadice přímo do sání skimmeru. Pomocí funkce šesticestného ventilu „Odpad“ odpusťte další bazénovou vodu. Odpusťte hladinu vody pod namontovanou technologii, asi tak 10–20 cm pod technologické prostupy (skimmer, hlavu protiproudu, trysky...). Pokud máte bazén s plastovým skeletem s vestavěným schodištěm (schody v laguně, přes roh a podobně), musíte upustit hladinu do úrovně 2. schodu.

Pokud máte v bazénu světlo, musíte ho demontovat. Vyndejte středový plastový rámeček, pod kterým je uložen jeden samořezný šroub. Vyšroubujte ho, nahněte tělo světla směrem do bazénu a lehkým tahem směrem nahoru světlo vyjměte. Na zadní straně světla najdete dlouhý připojovací kabel, ten uvolněte a světlo postavte na vrchní okraj bazénu.

Pokud máte v bazénu schůdky, vyndejte je a očistěte.

Po odpuštění bazénové vody musíte také odpustit filtrační nádobu. Ve spodní části vypouštěcí nádoby jsou dva vypouštěcí šrouby. Ten menší povolte – je určen k vypuštění vody. Do odpuštěné filtrační nádoby použijte menší množství dezinfekčního prostředku (například Savo pro bazény).

Odpojte kompletně filtrační čerpadlo a uskladněte ho na suchém a teplém místě.

Jestliže máte v bazénu protiproud, je nutné ho také zazimovat. Musíte vyšroubovat vypouštěcí šroub na těle čerpadla a pak odpojit šroubení (sání a výtlak) ze strany čerpadla. Uzavírací ventily nechte otevřené. Vypouštěcí šroub čerpadla najdete na spodní straně těla protiproudového čerpadla.

Jakmile dokončíte všechny výše uvedené kroky, musíte otevřít všechny uzavírací ventily (sání, výtlak technologie, sání a výtlak protiproudu) a ujistit se, že nikde v technologii nezůstala žádná voda! Vodním vysavačem nebo pomocí stlačeného vzduchu můžete provést kontrolu (max. tlak 1,5 baru). Zda je potrubí opravdu průchozí a volné, se přesvědčte i po čase. Vizuální kontrola bude stačit.

Dalším krokem musíte zamezit zamrznutí vody v bazénu. Nesmí se udělat na hladině vody souvislá vrstva ledu. Můžete použít takzvané dilatační plováky pro dostačující dilataci případné vrstvy ledu. Pomocí dilatačních plováků vytvořte řetěz tak, aby se mohl úhlopříčně položit na hladinu bazénu. Místo dilatačních plováků můžete použít i PET lahve naplněné zčásti pískem. Musí být ze 2/3 ponořeny ve vodě. Svažte je a vytvořte z nich řetěz.

Následuje aplikace zazimovacího prostředku do bazénové vody. Poustupujte dle instrukcí na roztoku, který jste si zakoupili. Zvyšte pozornost při dávkování, často je zde uváděn poměr množství roztoku na 1 m3 vody a je omezena doba ochrany vody.

V poslední fázi přikryjte bazén zazimovací plachtou, kterou zatěžkáte na okraji bazénu. Plachta plave na PET lahvích nebo dilatačních plovákách. V průběhu zimy z ní odstraňujte vodu, která se zde hromadí po sněhu nebo deštích.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Marie Svobodová

Mgr. Jiří Dvořák


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP