Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

VZOREC SCHODU

OBSAH

Excel pro výpočet schodiště

Zjednodušený vzorec pro výpočet schodiště najde pod článkem.

Zdroj: Výpočet schodů

Diskuze

V diskuzi VÝPOČET SCHODŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel FRANTIŠEK ROZMANIT.

Jak spočítám počet a výšku schodů.Stavební výška je 138 cm a délka je 418 cm.Jedná se o venkovní schodiště.Děkuji F.Rozmanit.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Vážený pane. Záleží na tom, jak chcete mít jednotlivý schod vysoký. Většinou se dělá od 13 do 17cm. Stavební výšku máte 138cm tzn. 138 děleno výškou schodu. V případě výšky schodu 15cm je počet 138 děleno 15 to je 9,2. 9,2 schodu je samozřejmě nesmysl, musí vyjít na celé číslo, v tomto případě 9. Z tohoto se zpětně spočítá výška. Tj. 138 děleno 9 a to je 15,33cm. Pochopitelně je možno si rozměry určit jinak,ale potom budou schody na chůzi nepříjemné.
S pozdravem Honza.

Zdroj: diskuze Výpočet schodů

Schody online

Schody je možné si nechat vypočítat i online, ale vždy musíte mít změřeny vstupní údaje potřebné k výpočtu.

Zdroj: Výpočet schodů

Schodiště s podestou neboli dvouramenné

Podesta neboli odpočívadlo je vodorovný mezistupeň, který odděluje ramena schodiště. Schody jsou tedy rozdělené na dvě části a chůze po nich je tak mnohem pohodlnější, funkčnější a bezpečnější.

Tento typ schodů se převážně používá v bytech s velkým půdorysem a v mezipodlažích, která mají okna a dveře do dalších místností. Podesta se dá využívat i jako odpočívadlo tam, kde je velké převýšení mezi podlažími.

Zdroj: Výpočet schodů

Diskuze

V diskuzi VÝPOČET SCHODŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel FRANTIŠEK ROZMANIT.

Jak spočítám počet a výšku schodů.Stavební výška je 138 cm a délka je 418 cm.Jedná se o venkovní schodiště.Děkuji F.Rozmanit.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Ještě k tomu výpočtu schodů. Na délku schodiště 418cm vychází na 9 schodů délka nášlapu cca 46cm, což je moc. Toto je potřeba řešit nahoře schodiště podestou. Měla by být dlouhá cca 1,5m, potom délka nášlapu bude vycházet kolem 30cm, což je už přijatelné. Toto je opět z důvodu pohodlnější chůze po schodech.
S pozdravem Honza.

Zdroj: diskuze Výpočet schodů

Vzorec

Soda bicarbona - hydrogenuhličitan sodný - NaHCO3 ("jedlá soda")

Zdroj: Med a soda bicarbona

Diskuze

V diskuzi VÝŠKA SCHODŮ NORMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Daňhelová.

Při opravě vstupních prostor bytového domu o 9 vchodech děláme nové venkovní schody.Vždy jsou 2. Protože dům je dlouhý a je nestejná výška od terénu, jde nám o zjištění, zda mohou u 1 vstupu být schody 20 cm vysoké a jak musí být zabezpečen přesah schodnice.
Děkuji Daňhelová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Výška schodů norma

Mlynářské schody

Mlynářské schody jsou schody s nášlapy se střídavou hloubkou stupně. Svou konstrukcí zaberou nejméně místa a jsou tedy vhodné do malých prostor. Skvěle se hodí na chalupy, do podkroví a na terasy.

Zdroj: Výpočet schodů

Složení rychlosolí

Existuje mnoho typů rychlosolí, které jsou často specifické pro určitou zemi nebo region. Hlavní složku vždy představuje kuchyňská sůl (vzorec NaCl), pak dusitan sodný (vzorec NaNO2) a v některých případech dusičnan sodný (vzorec NaNO3) nebo dusičnan draselný (vzorec KNO3).

Nejznámější je rychlosůl Praganda

Obsahuje 6,25% dusitanu sodného a 93,75% kuchyňské soli. Doporučuje se pro maso, které vyžaduje krátkou nakládací procedůru a bude vařeno / uzeno a konzumováno relativně rychle. Dusitan sodný poskytuje charakteristickou chuť a barvu.

Rychlosůl pro masokombináty

Obsahuje 6,25% dusitanu sodného, 4% dusičnanu sodného a 89,75% kuchyňské soli. Dusičnan sodný se časem postupně rozpadá na dusitan sodný a až od té doby je potravina připravena ke konzumaci. V konzumovaném výrobku nesmí zůstat žádný dusičnan sodný. Z tohoto důvodu je tato rychlosůl určena pro maso, které vyžaduje dlouhou dobu nasolovací procedůry (týdny až měsíce), patří sem tvrdý salám a šunka.

Ledek

Ledek je zažitý název pro dusičnan draselný. Ledek je po staletí běžnou složkou některých druhů soleného masa, ale jeho používání bylo většinou zastaveno kvůli nekonzistentním výsledkům ve srovnání s dusitany KNO2, NaNO2, NNaNO2 atd. Přesto se ledek stále používá v některých uzeninách.

Zdroj: Rychlosůl

Co je to Endiaron?

Chemicky se jedná o 5,7-dichlor-8-chinolinol. Sumární vzorec je C9H5Cl2NO - chloroxin. Relativní molekulová hmotnost (Mr) je 214,05. Chloroxin je krystalický prášek, téměř bílé až slabě šedohnědé barvy, který je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v 96% ethanolu a mírně rozpustný v dichlormethanu. Rozpouští se v roztocích minerálních kyselin a alkalických hydroxidů.

Endiaron se používá k léčbě a symptomatické úlevě od akutního nespecifického průjmu a chronického průjmu spojeného se zánětlivým onemocněním střev.

Zdroj: Endiaron, za jak dlouho zabere?

Cviky

Například achillovu šlachu je dobré cvičit, aby se zabránilo případnému vzniku zánětu. Cvičit se ale nesmí v době, kdy achillovka trpí zánětem, cviky jsou vhodné až při vyléčení.

Mezi vhodné cviky patří i protažení kdy nohu necháme poklesnout pod úroveň schodu a pomocí zdravé nohy se vracíme zpátky. Tento cvik je potřeba opakovat patnáctkrát. Při tomto cviku je cítit pnutí a mírná bolest (nesmí být ale ostrá).

Video

Zde je několik návodů, jak provádět cvičení při problémech s achillovou patou: achillova pata cviky.

Zdroj: Zánět achillovy paty babské rady

Kyselina fosforečná – názvosloví

Kyselina fosforečná je bezbarvá látka bez zápachu. Vyskytuje se v kapalném skupenství, pevná krystalická struktura je velmi nestabilní. Vzorec kyseliny fosforečné je H3PO4. Další název je kyselina orthofosforečná. Špatný název je kyselina fosforová. Jde o středně silnou kyselinu. Za normálních podmínek ji tvoří bezbarvé tvrdé kosočtverečné hygroskopické krystalky. Kyselina fosforečná tvoří tři řady solí: fosforečnany, hydrogenfosforečnany a dihydrogenfosforečnany. Na vzduchu je tp rozplývavá látka. Nemá oxidační vlastnosti. Většinu kovů nerozpustí, protože se ve zředěné kyselině fosforečné vytváří na jejich povrchu vrstva nerozpustných fosforečnanů. Zahříváním uvolňuje kyselina trihydrogenfosforečná molekuly vody.

Zdroj: Kyselina fosforečná

Výpočet schodišťového stupně

Pohodlné schodiště by mělo mít sklon 25–35°. Projektanti a architekti mají s touto činností bohatou zkušenost, schodiště je jedna ze základních věcí v dispozici domu a musí se spočítat velmi přesně. Dodatečné korekce jsou v případě schodiště velice komplikované.

Základní výpočet schodiště

Prostor pro schodiště – v případě návrhu nového domu je výhodou možná změna dispozice tak, aby schodiště bylo ideální i ve vztahu k ostatním místnostem. V rekonstrukcích se někdy dostáváme k hodnotám na hraně pohodlnosti či použitelnosti dle dostupného prostoru.

Určíme si konstrukční výšku – je to výška, kterou musí schodiště překonat od čisté podlahy nástupního podlaží k čisté podlaze výstupního podlaží (zkratka KV).

Prostým matematickým dělením zjistíme, kolik je nutno mít stupňů k překonání výšky (zkratka N) a jak tento stupeň bude vysoký (zkratka V). Všechny stupně na schodišti musí mít stejnou výšku.

Šířka stupně (zkratka Š) se dopočítá ze vztahu Š = 630 – 2 x V mm (možno snížit až na 600, odvozeno od délky lidského kroku) a spočítáme i sklon schodiště.

Délku ramene (zkratka D) vypočítáme (například 8 výšek znamená 7 šířek).

Vzorce pro výpočty schodů:

1) Počet stupňů N = KV : V

2) Výška stupně V = KV : N

3) Šířka stupně Š = 630 – 2 x V

4) Délka schodišťového ramene – jednoramenné L = Š x (N – 1)

5) Délka schodišťového ramene – dvouramenné L = Š x (N : 2 – 1)

6) Sklon schodiště a = arctg V : Š

7) Délka ramene D = Š x N

8) Podchodná výška ramene Hp = 1 500 + (750 : cos a)

9) Průchodná výška ramene Hpr = 750 + (1 500 x cos a) (hodnota musí být vyšší než 1 900 mm)

Zdroj: Výpočet schodů

Točité schody

Točité schodiště (stejně tak vřetenové schodiště) patří mezi takzvaná křivočará schodiště, která obvykle zabírají velmi málo místa oproti ostatním typům schodů. Působí velmi elegantně, vzdušně a bývají ozdobou obytných či reprezentativních prostor. Pro svou nenáročnost na prostor se točité schody používají i jako vedlejší či úniková komunikační cesta. Vhodnou kombinací materiálů lze vytvořit jak luxusní schodiště s ambicemi na designový prvek, tak i funkční venkovní bezúdržbový komunikační prostor.

Uvedené schodiště patří mezi oblouková schodiště a podle půdorysného tvaru se jim všeobecně říká křivočará schodiště. Do této skupiny patří točité, kruhové, spirálové nebo vřetenové schody. Rozdíly mezi nimi nejsou příliš velké, někdy se jedná pouze o synonyma. Například vřetenové schody jsou charakteristické tím, že vždy vycházejí ze středového sloupu. Prvky středového sloupu mohou mít rozličný tvar, není nutno se omezit pouze na rotační trubku. Některá oblouková schodiště žádný středový sloup mít nemusí.

Délka kroků ve spirále schodiště by neměla být menší než 80 cm. Šířka stupně ve střední části by neměla být menší než 20–25 cm a v nejširší části ne více než 40 cm.

Pro výpočet schodiště je nutné znát tyto základní údaje: výška schodiště, vnější průměr, vnitřní průměr (těleso, do kterého se budou stupně zapouštět), počet schodů, tloušťka stupnice, úhel natočení.

Výpočet točitého schodiště najdete zde.

Vřetenové schodiště

Pro tento typ schodiště je typický středový sloup, ke kterému jsou připevněny, případně na něj mohou být navlečeny, jednotlivé schodišťové stupně. Jedná se o samonosné, tedy nepodporované schodiště, jehož schodnice obvykle nejsou z vnější strany kryty schodnicí.

Obloukové (točité) schodiště

Vyznačuje se tím, že nemá výše zmiňovaný středový sloup, naopak má z obou stran bočnici. Jak už název napovídá, jeho tvar je obloukový, obvykle půdorys tvoří půlkruh, respektive písmeno „C“. Nicméně může mít i tvar kruhu (kruhové schodiště).

Spirálové schodiště

Jedná se v podstatě o další variaci na křivočaré schody. Svůj název dostalo podle tvaru, tedy spirály. Obvykle je takto nazýváno schodiště, které se kolem své osy obtočí o více než 360 stupňů, nicméně není to pravidlem. Za spirálové schody bývají označovány jak vřetenové schody, tak obloukové schody.

Zdroj: Výpočet schodů

Disperzní lepidlo D4

Disperzní lepidlo D4-D je s největší pravděpodobností jedno z nejpoužívanějších truhlářských lepidel vůbec. Důvodem je jeho vynikající kompatibilita s jakýmkoliv dřevěným materiálem. Extrémně voděodolné lepidlo pro vnitřní i venkovní použití, navrženo jako speciální lepidlo na dřevo, kterým je možno nahradit používání polyuretanových lepidel.

Disperzní lepidlo je na bázi polyvinylacetátu (PVAC) a je primárně určené pro takzvané mokré lepení. Lepidla s označením D4-D jsou velice odolná vůči trvalému působení vody či proti jakýmkoliv jiným povětrnostním vlivům.

Právě kvůli těmto výhodám jsou disperzní lepidla D4-D hojně využívána pro lepení oken (eurookna i okna špaletová), vchodových dveří, venkovního nábytku a ostatních dřevěných výrobků trvale umístěných v exteriéru.

Lepidlo D4-D je vhodné pro profesionální i hobby využití, pro měkké, tvrdé i exotické dřevo a splňuje veškeré požadavky normy EN 204-D4.

Truhlářské disperzní lepidlo D4 je jednosložkové lepidlo bílé barvy na bázi polyvinylacetátu, které se po zaschnutí stává transparentním. Lepidlo je vhodné na lepení pevného dřeva, spárovkových desek, kompozitních panelů z masivu, dveří, schodů, oken, okenních hranolů, spojovacích elementů.

Lepidlo má kromě vysoké rychlosti vytvrzování výhodu v tom, že je nestékavé (tixotropní) a přilnavé na většinu stavebních materiálů (včetně některých plastů).

Nevýhodou je minimální lepená spára (nevyplňuje větší spáry) a nemožnost dodatečné korekce (posunutí) dílců.

Zdroj: Disperzní lepidlo

Příprava

Bordeauxská směs se připraví tak, že se CuSO4 a vápno rozpustí odděleně ve vodě a poté se smíchají. Oxid vápenatý (pálené vápno) a hydroxid vápenatý (hašené vápno) poskytují stejný konečný výsledek, protože se při přípravě používá přebytek vody.

Obvyklým způsobem popisu složení směsi je udávat hmotnost CuS04, hmotnost hydratovaného vápna a objem vody v tomto pořadí.

Procento hmotnosti CuS04 k hmotnosti použité vody určuje koncentraci směsi. Typická 1% Bordeauxská směs by tedy měla vzorec 1:1:100, přičemž první „1“ představuje 1 kg CuSO4 (pentahydratovaná modrá skalice), druhá „1“ představuje 1 kg hydratovaného vápna a „100“ představuje 100 litrů (100 kg) vody. Protože CuSO4 obsahuje 25 % mědi, obsah mědi v 1 % směsi Bordeaux by byl 0,25 %. Množství použitého vápna může být nižší než množství CuS04. Jeden kg CuSO4 ve skutečnosti vyžaduje pouze 0,225 kg chemicky čistého hydratovaného vápna k vysrážení veškeré mědi. Dobré značky hydratovaného vápna jsou nyní volně dostupné, ale protože i ty se skladováním zhoršují (absorpcí oxidu uhličitého ze vzduchu), zřídka se používá poměr menší než 2:1, což odpovídá 1:0,5:100 směsi s méně vápna.

Pro zajištění lepšího smáčecího účinku se přidává povrchově aktivní látka. Lze použít smáčedla na bázi terpenalkoholu (borová pryskyřice) nebo přírodní černé mýdlo, ale to má insekticidní vlastnosti, které mohou být škodlivé pro životní prostředí. Černé mýdlo hubí bez rozdílu vše živé, jak škodlivé blechy, mšice, molice atd., tak i prospěšné berušky a pestřenky, atd.

Zdroj: Bordeauxská jícha

Periferní neuropatie

Nejdříve postihuje nervy, které slouží vnímání citlivosti. Projevuje se jako snížené nebo oslabené vnímání bolesti, tepla a chladu, což může vést k úrazům nebo popálením, a to přispívá ke vzniku špatně se hojících ran. Objevuje se také brnění, pálení, píchání, které začíná u palců a šíří se nahoru. V noci se objevuje až nesnesitelná ostrá a rýpající bolest bránící spánku. Objevuje se také zvýšená citlivost k jemnému doteku, například i jemná pokrývka v noci může vyvolávat až velice nepříjemné pocity až bolest. Později se přidávají příznaky z postižení motorických nervů. Vznikají obtíže s udržením rovnováhy a koordinace, ruce začínají být neobratné, může se zhroutit nožní klenba. Přidává se svalová slabost a problémy s chůzí, dochází k zakopávání. Kůže na končetinách se také mění. Je suchá, svraštělá, tenká a jakoby více průsvitná, nepotí se a ztrácí se ochlupení.

Mezi asymetrické periferní neuropatie patří takzvaná proximální neuropatie (amyotrofie). Postihuje svalstvo pánevního pletence a stehen. Vyskytuje se většinou u starších mužů s diabetem 2. typu. Projevuje se bolestí v hýždích a stehnech. Začíná většinou na jedné straně. Dále se projevuje svalovou slabostí, nemocní mají problémy se vstáváním ze sedu a při chůzi zejména dolů a nahoru ze schodů.

Další skupinou je fokální mononeuropatie. Postihuje většinou jeden nerv, takže je nesymetrická. Může způsobit velké bolesti, ale většinou do několika týdnů sama odezní. Dochází k postižení okohybných nervů. To se projevuje šilháním, dvojitým viděním a padáním víčka. Také dochází k postižení lícního nervu s jednostranným poklesem ústního koutku a poklesem spodního víčka. Není možné například pokrčit čelo či sešpulit rty. Někdy se fokální neuropatie objevuje, když je nerv utlačován a prochází stísněným prostorem. Je to například u syndromu karpálního tunelu nebo jiných úžinových syndromů. Projeví se brněním, necitlivostí, otokem a bolestí prstů hlavně v noci, kdy dochází nečinností ke sníženému překrvení nervu. Pak stačí jen rukama zahýbat a problémy ustoupí. Postupně se rozvíjí slabost ve svalech ruky a sklon k upouštění a neudržení předmětů v rukou.

Zdroj: Polyfunkční neuropatie

Zásady inhalace

Jaký nástavec zvolit? To závisí na dvou věcech:

Na části dýchacích cest, kterou chcete ošetřovat:

  • náustek – vybírá se pro intenzivní péči o hrtan, průdušnice a průdušky; vhodný při kašli, laryngitidě, astmatu a podobně
  • maska – je univerzální; při vdechování nosem ošetřuje zejména horní cesty dýchací, při vdechování ústy zase ty dolní

Na věku pacienta nebo schopnost jeho koordinace:

  • maska – je lepší pro nejmenší děti, staré nebo mentálně postižené lidi
  • náustek – používá se tehdy, umí-li jej pacient držet v ústech a správně vdechovat léčebné výpary

Na účinnost inhalace mají vliv také poloha těla a způsob dýchání. Sedněte si pohodlně, ale trup by měl být co nejvíce vzpřímený, aby se „otevřely“ dolní dýchací cesty. Hlavu držte rovně, v jedné ose s páteří.

Kojence držte vzpřímeně, zády opřeného o svou hruď. Malé děti zhruba do tří let je dobré si posadit na klín. Velmi malé nebo nemocné děti mohou rovněž inhalovat vleže, dokonce i během spánku. Masku inhalátoru jim přidržujete u obličeje.

Aby léčebný aerosol z inhalátoru mohl v dýchacích cestách dobře působit, doporučuje se při inhalaci dýchat tímto způsobem:

  1. pomalý a hluboký nádech nosem (jen s maskou) nebo ústy
  2. krátká dechová pauza – aby se léčivo stačilo usadit na stěnách dýchacích cest a neodešlo při výdechu
  3. důkladný výdech ústy
  4. krátká dechová pauza

Pro dosažení efektivních výsledků při použití inhalátoru je třeba dodržovat některá pravidla vdechování. Zde jsou ty hlavní:

  • Inhalace se neprovádí dříve než 1–1,5 hodiny po jídle.
  • Oblečení by mělo být volné, aby nebylo obtížné dýchat.
  • Je nutné přísně dodržovat vzorec a dávkování přídavku esenciálních olejů, protože chyby mohou mít opačný účinek.
  • Je nutné zkontrolovat individuální snášenlivost silic a léčivých přípravků používaných při inhalaci.
  • Inhalace by měla trvat 3 minuty pro dospělé, 1 minutu pro děti.
  • Za den se doporučuje provést 3–5 inhalací.
  • Při vdechnutí je velmi důležité soustředit se na proces a správně provádět nádechy a výdechy. V žádném případě v tuto chvíli nemluvte nebo nečtěte.
  • Po dokončení vdechování se nedoporučuje po dobu jedné hodiny mluvit, zpívat, kouřit, jíst, jít do studeného vzduchu.

Zdroj: Inhalace slané vody

Co je to borax

Tato sloučenina se nejčastěji vyskytuje ve formě jemného bílého krystalického prášku, rozpustného ve vodě. Tento prášek se využívá jako konzervant pod označením borax neboli tetraboritan sodný (E285).

Tetraboritan sodný je konzervant nabízející stejné možnosti využití jako kyselina boritá (E284). V mnoha zemích je jeho použití omezeno výhradně na kaviár (například i v ČR) a některé mořské živočichy, ovšem v minulosti se jednalo o tradiční substanci zajišťující ochranný voskový film na uskladněných masných výrobcích, například šunkách, které tak byly chráněny před hmyzem. Borax lze nalézt i v některých komerčních vitamínových doplňcích.

V přírodě se nachází v místech, kde dochází k sezónnímu vysychání jezer. Synteticky se připravuje z jiných boritých solí.

Z hlediska toxicity tetraboritanu sodného platí, že může vykazovat toxické účinky jak při požití, tak při kontaktu s pokožkou. Přípravky s obsahem E285, respektive E286, by tedy neměly používat děti, které vůči nim mohou být obzvláště citlivé. Časté podávání vyššího množství způsobuje zvracení, průjem, krvácení, chudokrevnost a kožní obtíže. Podle nejnovějších výzkumů je borax v rámci Evropské unie nutné označovat jako látku představující nebezpečí pro reprodukci a pro těhotné ženy.

Borax bývá dále používán i jako prostředek proti plísním a repelent. Prášek může být šedobílý, šedý, bezbarvý, zelený nebo modrý. Rozpustný je ve vodě a v kyselinách. Využívá se v chemickém a potravinářském průmyslu, sklářství, papírenství, v zemědělství, při kovářském svařování a ve zdravotnictví.

Chemický vzorec je Na2[B4O5(OH)4]•8H2O, tedy tetraboritan sodný. Název borax pochází z arabštiny, ale ve středověku se tomuto jednoklonnému minerálu říkalo tinkal, jelikož byl do Evropy dovážen z Tibetu. Borax pochází z ložisek evaporitů, vzniká vysrážením ve slaných jezerech a jako výkvět na půdách aridních oblastí.

Borax je přírodní solí, která se běžně nachází při dolování ze suchých jezerních pánví, a je zdrojem dalších průmyslových sloučenin. Hlavní zdroje boraxu se nacházejí v Kalifornii a Turecku. Technicky jde o hydrát borátu sodnatého. Veškerý borax je přírodního původu a jediný rozdíl je v obsahu vázané vody. Běžně se prodává jako technický nebo zemědělský prostředek s čistotou 99–99,5 %. Běžné nečistoty jsou chloridy, sírany, fosforečnany a uhličitany draslíku, sodíku a vápníku, ale neobsahuje žádné jedovaté těžké kovy. Tato čistota je společná i běžným domácím čisticím prostředkům.

V domácnosti se borax nachází v mýdlech, změkčovači vody a jako bělidlo v pracích prostředcích, zjednodušeně řečeno, používá se v dezinfekčních, čisticích a bělicích prostředcích. Kromě toho borax působí jako preventivní ochrana dřeva proti plísním a hmyzu.

Zdroj: Borax - použití v domácnosti


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Jiří Dvořák

Mgr. Marie Svobodová

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP