Tvrdí se, že háčkování vznikalo spolu s pletením a že je vynalezli pastýři, kteří používali zmenšenou verzi své hole k výrobě houní z ovčí vlny. Nejstarší dochované háčkované práce pocházejí z 16. století. Ruční háčkování se provozuje dodnes jako drobné řemeslo s početnými regionálními zvláštnostmi v technice a vzorech. Je podporováno jak výrobci přízí, tak světoznámými módními návrháři.
Vzory pro háčkování
Vzorů, druhů a technik háčkování je celá řada a každý vzor má i jinou techniku háčkování.
Tuniské háčkování: Tuniské háčkování, rovněž nazývané afghánské či úpletové, se obvykle používá na těžší kusy, protože výsledná látka je pevnější než klasicky háčkovaná. Potřebujete dostatečně dlouhý háček se zarážkou na konci. Zejména delší háčky se skládají z násady a pružného provázku.
Filetové háčkování: Filetové háčkování se od ostatních druhů odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tak tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory. Při tvoření základního řetízku pamatujte, že potřebujete při střední velikosti sítě 3 řetízková oka na každý blok či okénko ve schématu plus 3 řetízková oka na obrácení.
Irské háčkování: Irské háčkování stejně jako filetové vzniklo ve snaze kopírovat šitou krajku. Má se za to, že tímto způsobem poprvé háčkovaly řeholnice, ty to pak naučily ženy v Irsku. Říká se mu tedy i „klášterní krajka“ nebo „krajka pro chudé“. Hlavním znakem je vzor z plastických motivů, většinou lístečků a kvítků, spojený otevřenou podkladovou sítí. Podklad se zhotovuje háčkováním řetízkových ok, která se spojí s uháčkovanými motivy. Někdy je podkladem hotová strojově vyrobená síť, na niž se motivy přišívají. Nejlepší jsou výrobky vytvořené výhradně háčkováním s podkladovou síťkou, která obsahuje i některá ozdobná oka, jako jsou pikotky a uzlíky.
Vlásenkové háčkování: Na vlásenkové háčkování, rovněž nazývané vlásenková krajka, potřebujete nastavitelný nástroj (vlásenku) a klasický háček. Vlásenky (vidlice, stávky) jsou tvořeny dvěma ocelovými pruty, které se vkládají do polohovatelného plastového nástavce. Používá se o něco menší háček než normálně a příze se protahuje smyčkami, které vytvoříme kolem zubů.
Postup: Vlásenkové háčkování začněte základním okem, které přeneste na pravou stranu vlásenky. Základní oko nechte otevřené. Dejte přízi za vlásenku a tu pak otočte ve směru hodinových ručiček. Vpíchněte háček zespodu do základního oka a protáhněte, takže na háčku budou dvě smyčky. Oviňte přízi a protáhněte dvěma smyčkami. Takto pokračujte, dokud vlásenku nezaplníte smyčkami, pak je na spodní straně vlásenky stáhněte a přidávejte další, dokud nedosáhnete požadované délky. Středovou část můžete rozšířit tím, že před otočením vlásenky uháčkujete více než jedno oko.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kopecký.
Dobrý den Vážení pěstitelé borůvek. Rád bych se Vás zeptal zda existuje nějaké video kde se provádí řízkování borůvek jak bylinnými tak dřevěnými řízky. Viděl jsem ale jen v ruské verzi a nikde jsem na něco jiného nenarazil. Prosím Vás Všechny zda by jste o něčem věděli pošlete mi odkaz. Rád bych to viděl. Všem moc děkuji. S pozdravem Václav Kopecký ; kopvac@seznam.cz ; tel. 604807106. Předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tady najdete instruktážní video s návodem na množení kanadských borůvek pomocí řízků. https://youtu.be/zqZwQFj3Nj4
Filetové háčkování se od ostatních druhů krajky odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory dle předlohy.
Vzory na háčkované záclony často využívají techniky filetového háčkování nebo krajkového pletení k vytvoření děravých vzorů. Mezi běžné motivy patří mušle, květiny a geometrické tvary, které lze uspořádat různými způsoby pro dosažení odlišného vzhledu. Jako návody k vedení procesu háčkování se používají diagramy, tabulky nebo písemné pokyny se symboly stehů.
Filetové háčkování
Tato technika využívá mřížku plných a otevřených čtverců (často vytvořených pomocí dvojitého háčkování a řetízkových ok) k vytvoření vzorů, často z písmen, číslic nebo jednoduchých obrázků.
Je to skvělá volba pro vytváření záclon s vintage nebo klasickým nádechem.
Krajkové háčkování
Techniky krajkového háčkování, jako jsou ty používané u ubrousků nebo lemování, lze upravit i pro záclony. To často zahrnuje vytváření složitých vzorů s řetízky, pikotkami a různými kombinacemi stehů.
Krajkové vzory mohou vést k jemným a vzdušným záclonám.
Motivy
Jednotlivé motivy (jako květiny, čtverce nebo jiné tvary) se háčkují samostatně a poté se spojují, aby vytvořily záclonový panel.
Tento přístup umožňuje kreativní kombinace a vlastní návrhy.
Filetová technika je nejsnadnější technikou háčkování a je vhodná pro začátečníky. Charakteristickým znakem je střídání prázdných okének, tedy řídkého háčkování, se skupinami dlouhých sloupků, tedy hustého háčkování, čímž se dosáhne různých vzorů. Složitější květinové nebo figurální vzory se vypracovávají podle předlohy. Filetovou technikou můžeme také uháčkovat všechny vzory určené pro křížkové vyšívání.
Podle síly materiálu a způsobu háčkování (volně, pevně) a také podle toho, jak velká chceme mít okénka, volíme různě nahazované sloupky. Podle sloupků se pak řídí počet řetízkových ok. U sloupků dvakrát nahazovaných (například na přehozech přes postele, na záclonách) se háčkují mezi sloupky 3 řetízková oka. Při hustém háčkování se do každého okénka vháčkují 3 sloupky. Uháčkujeme-li řetízková oka pevně, může se stát, že okénka nebudou mít tvar pravidelného čtverečku, budou spíše ve tvaru obdélníčku. V tom případě se uháčkuje mezi sloupky o jedno řetízkové oko více. Vždy je dobré vyzkoušet si předem velikost a tvar okénka na malém vzorečku.
Filetové háčkování se provádí nejčastěji po líci a po rubu. Chceme-li pracovat jen po líci, musíme na konci každé řady přízi utrhnout a na začátku řady znovu začínat. Konce příze začistíme zapošitím do řetízku a okraj ještě zarovnáme obháčkováním krátkými sloupky, ale až po dokončení práce.
Při háčkování čtverečků (okének) z dlouhých sloupků a dvou řetízkových ok se utvoří první okénko vbodnutím háčku do osmého řetízkového oka od háčku. Další dlouhé sloupky se pak háčkují vždy do třetího oka základního řetízku.
Na konci řady se uháčkuje 5 řetízkových ok. Práce se obrátí a na konci této rubové řady se uháčkuje poslední sloupek do třetího řetízkového oka okrajového okénka.
Čtvercové nebo obdélníkové tvary pokrývek, záclon nebo přehozů a také oděvní části se začínají vždy od jedné strany. U kulaté nebo oválné pokrývky se může volit ze dvou způsobů práce: buď se háčkuje od jednoho konce ke druhému, přičemž podle předlohy u okrajů jde o přidávání a od poloviny se zase ujímá, nebo se začne práce uprostřed a pak se na obě strany podle předlohy ujímá. Filetová technika vyžaduje pečlivé vypracování okrajů.
U tohoto háčkování je důležitá síla háčku, jak utahujete, jaká je příze.
Odkazů na knihy s návodem na filetové háčkování na internetu naleznete několik. Po rozkliknutí zjistíte, že tyto knihy jsou momentálně na našem trhu vyprodány. Nezoufejte, návodů na tuto techniku je na internetu celá řada a určitě si vyberete.
Níže jsou uvedeny dva vzory plné moci, které odpovídají běžné praxi stavebních úřadů u rodinných domů, přístaveb, garáží a drobných staveb. Oba vzory jsou použitelné, pokud jsou správně vyplněny a podepsány.
Vzor A – jednoduchá plná moc (rodinný příslušník)
Tento vzor je vhodný v případě, kdy vlastníka zastupuje manžel, manželka nebo jiný rodinný příslušník.
PLNÁ MOC
Já, níže podepsaný/á
jméno a příjmení: __________________________
datum narození: ___________________________
bydliště: _________________________________
tímto zmocňuji
jméno a příjmení: __________________________
datum narození: ___________________________
bydliště: _________________________________
aby mě zastupoval/a při jednání se stavebním úřadem
ve věci kolaudace / vydání kolaudačního souhlasu
stavby: _________________________________
na pozemku parc. č. _______________________
v katastrálním území ______________________.
V __________________ dne ___________________
_________________________
podpis zmocnitele
Tento vzor postačuje ve většině běžných případů, pokud je vlastnictví stavby jednoznačné a není ve spoluvlastnictví více osob.
Vzor B – rozšířená plná moc (projektant / stavební firma)
Tento vzor je vhodný v případě, kdy vlastníka zastupuje projektant nebo stavební firma a je potřeba širší rozsah oprávnění.
PLNÁ MOC
Já, níže podepsaný/á
jméno a příjmení: __________________________
datum narození: ___________________________
bydliště: _________________________________
tímto zmocňuji
název / jméno: ____________________________
IČO / datum narození: _____________________
sídlo / bydliště: _________________________
aby mě v plném rozsahu zastupoval/a při jednání
se stavebním úřadem ve věci kolaudace
a vydání kolaudačního souhlasu ke stavbě:
stavba: _________________________________
pozemek parc. č. _________________________
katastrální území: _______________________.
Zmocněnec je oprávněn činit veškeré úkony
související s kolaudací uvedené stavby.
V __________________ dne ___________________
_________________________
podpis zmocnitele
Tento vzor je vhodný zejména u složitějších případů nebo tehdy, kdy zástupce komunikuje s úřadem samostatně.
Libovolná příze nebo vlna: na dečky se hodí Sněhurka, svetr si můžete uháčkovat z jakékoliv vlny. Můžete použít i netradiční materiály, například přírodní lýko.
Háček: povětšinou si vystačíte se dvěma háčky. Háček na háčkování příze bývá bílý (velikost 0–6; čím větší číslo, tím menší očko, nejčastěji používaná je asi velikost 2). Háčky na háčkování vlny bývají barevné (velikost 2–5,5; čím větší číslo, tím větší očko, ideální je velikost 3,5).
Nůžky.
Předpis háčkovaného vzoru: najdete jej v časopisech, v různých publikacích i na internetu.
Jehla na koberce: má tupou špičku a velké oko.
Občas i další pomůcky, jako jsou pletací jehlice, knoflíky nebo korálky.
Virová onemocnění rajčat jsou způsobena více než 20 různými viry, které vedou k příznakům, jako jsou mozaikové vzory, deformace listů, zpomalený růst a mramorování nebo změna barvy plodů. Mezi běžné příklady patří virus tabákové mozaiky (TMV) a virus mozaiky rajčat (ToMV), které se šíří kontaktem; virus skvrnitosti rajčat (TSWV), který přenášejí třásněnky; a virus kadeřavosti listů rajčat (TYLCV), který přenášejí molice. Péče se zaměřuje na prevenci, jako je používání osiva bez virů, udržování biologické bezpečnosti a pravidelné sledování rostlin, zda se neobjevují včasné příznaky infekce.
Běžné viry rajčat a jejich přenašeči
Virus tabákové mozaiky (TMV) a virus mozaiky rajčat (ToMV)
Tyto viry se šíří kontaktem, například během pěstebních operací, jako je prořezávání, nebo z infikovaných semen.
Virus skvrnitosti rajčat (TSWV):
Přenáší ho třásněnky, které virus získávají z infikovaných plevelů nebo okrasných rostlin.
Virus žluté kadeřavosti listů rajčat (TYLCV)
Viróza kroucení listů u rajčat je šířena molicí stříbrolistou a způsobuje silné zakrnění a žloutnutí listů.
Virus hnědé zvrásněnosti plodů rajčat (ToBRFV)
Nově se objevující virus, který se šíří kontaminovaným nářadím a sadbovacím materiálem.
Příznaky virózy
Příznaky se liší v závislosti na viru.
Příznaky listů: Mozaikové vzory, žloutnutí mezi žilkami, bronzové zbarvení, kolíčkovitost nebo kroucení.
Příznaky rostlin: Zakrnělý růst a keřovitý vzhled.
Příznaky plodů: Mramorování, skvrny, důlky, nepravidelné zrání nebo skvrnitý vzhled.
Prevence a ochrana
Používejte materiály bez virů: Semena, sazenice a roubovací materiál získávejte od spolehlivých dodavatelů.
Dodržujte biologickou bezpečnost: Zajistěte, aby zaměstnanci a návštěvníci dodržovali správné hygienické postupy na farmě.
Dezinfekce nářadí: Pravidelně čistěte nářadí, vybavení a sadbovací materiál vhodným dezinfekčním prostředkem, například 1% roztokem chlornanu sodného.
Kontrola hmyzích přenašečů: Používejte opatření k hubení třásněnek a molic, které přenášejí některé z těchto virů.
Sledujte příznaky: Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky virové infekce.
Odstraňujte hostitelské rostliny: Odstraňujte divoké a samovolně rostoucí rostliny rajčat, které mohou sloužit jako rezervoáry virů.
Čepička na hlavičku o obvodu 50 cm. 50 : 3,14 = 15,9. Potřebujeme tedy placku o průměru 15,9 cm plus minus 1 cm.
Vysvětlivky:
ř. o. = řetízkové oko
dl. sl. = jeden dlouhý sloupek do jednoho očka
2x dl. sl. = dva dlouhé sloupky do jednoho očka
Postup:
Uděláme si 6 ř. o., která spojíme pevným okem do kruhu.
1. řada: Do kruhu uděláme 2 ř. o. a 17 dl. sl., to je dohromady s 2 ř. o. 18. Řadu ukončíme pevným okem.
2. řada: Ve druhé řadě děláme 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
3. řada: Opět začneme na 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Tak jako ve 2. řadě pícháme dl. sl. hned do prvního oka a taky do posledního.
4. řada: Začneme 2 ř. o. a dále děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že stále opakujeme 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 2 až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
5. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že opakujeme 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 2 až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
6. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že 1, 1, 1,1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
7. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 – 6x uděláme po 1 dl. sl. a jednou 2x dl. sl., opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
8. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2 tak, že 7krát po 1 dl. sl. a 2 dl. sl. Opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Když se podíváme, vytvořili jsme placku o průměru skoro 15 cm. Jelikož děláme čepičku pro hlavičku s obvodem 50 cm a 50 : 3,14 = 15,9 cm, tak potřebujeme ještě kousek větší placku, ale pokud v další řadě budeme přidávat tak, jak by se v další řadě dle úvodního návodu mělo, byla by už placka moc velká, takže přidáváme pouze do každého třetího zdvojeného dl. sl. z předchozí řady.
9. řada: Opakujeme 8. řadu.
10. řada: Je už bez přidávání, jen po 1 dl. sl. do každého očka. Budeme píchat stále do prvního, a to tak dlouho, až uvidíme, že se šev začne stáčet doprava.
Co si budete chtít uháčkovat, vykreslíte do čtverečkovaného papíru a můžete začít. Také můžete vkreslit kolečko podle skleničky a pak jen křížkovat a křížkovat dle vlastní fantazie nebo podle návodu. Prázdné čtverečky na předloze značí okénka, čtverečky vyplněné křížky značí čtverečky ze sloupků. Postupů na filetové záclonky háčkované filetovou technikou, které jsou velmi originální, naleznete na internetu.
Zde je jeden z nich:
U háčkování záclon je velmi důležité, z jakého materiálu budou. Aby byly opravdu pěkné a podobaly se těm, co mívaly v oknech naše babičky, volíme stoprocentní bavlněnou přízi (například Sněhurka nebo Kordonet). Budeme ještě potřebovat opravdu slabý háček, nejlépe č. 2. Pak už jen trochu trpělivosti a pár volných večerů.
Vysvětlení:
Plný čtvereček je uháčkován ze 4 dlouhých sloupků.
Prázdný čtvereček – 1 dlouhý sloupek, 2 řetízková oka, 1 dlouhý sloupek
Záclonky si můžete vyrobit také tak, že spojíte různé háčkované motivy: kolečka, hvězdičky, květy nebo čtverce, záleží jen na vaší fantazii. Takové záclony pak můžou být buď v jedné barvě, v několika odstínech jedné barvy, nebo pestrobarevné. Záleží jen na tom, aby ladily v interiéru, kde je chcete mít pověšené. K takovým záclonám si stejným způsobem můžete uháčkovat i ubrousek na stolek nebo další doplňky. I na háčkované čtverce, které budete následně spojovat, můžeme použít jednoduchou filetovou techniku. Záclonky vypadají pěkně, pokud je během praní naškrobíte, necháte vysušit v rámu a případně ještě přežehlíte. Rám na míru si vyrobíte z latěk, na ně pak po celém obvodu zatlučete hřebíčky. Na ty budete mokrou filetovou záclonu napínat.
Háčkované hračky jsou zpestřením pro naše děti. Jsou jistě také krásnou, originální dekorací do dětských pokojů. Právě při této činnosti můžete popustit uzdu své fantazii. Prakticky se dá uháčkovat cokoli. Zde jsou postupy a inspirace pro vás: http://hackovani-navody.eu/
Jeden bílek z vejce M váží průměrně 30–33 gramů. Nejčastěji se při výpočtech používá orientační hodnota 30 g.
Reálná hmotnost se ale může pohybovat přibližně mezi 28 a 35 gramy podle konkrétního kusu. Pokud pečete běžné těsto, tento rozdíl většinou nevadí. U citlivých dezertů je však lepší bílek zvážit. Přesnost je důležitá hlavně u makronek nebo pusinek, kde malá odchylka změní konzistenci. Pravidlo 30 gramů je dobrý základ, ale ne absolutní hodnota.
Kolik bílků je 50 gramů?
50 gramů bílků odpovídá přibližně dvěma menším bílkům nebo jednomu většímu a části druhého.
Při použití vajec velikosti M počítejte s tím, že jeden bílek má kolem 30 g. Dva bílky tedy dají asi 60 g, což je o něco více, než požadovaných 50 g. Pokud potřebujete přesnost, oddělte dva bílky a část odeberte. Při práci bez váhy je lepší mírně podhodnotit než přidat příliš mnoho. Přesné vážení je jistější řešení.
Kolik bílků je 200 gramů?
200 gramů bílků představuje přibližně 6 až 7 bílků velikosti M.
Pokud použijete vejce L, může stačit 6 kusů. Při výpočtu můžete použít jednoduchý vzorec: 200 ÷ 30 = 6,6. To znamená 6 celých bílků a část sedmého. U většího množství se vždy vyplatí vážit, protože rozdíly mezi kusy se sčítají. Přesnost je klíčová zejména při větším pečení nebo výrobě dezertů ve větším objemu.
Kolik váží jeden bílek velikosti L?
Bílek z vejce velikosti L váží obvykle 33–36 gramů, někdy i více.
Rozdíl oproti velikosti M může být několik gramů. Pokud recept počítá s přesným množstvím, například 100 g bílků, může použití tří bílků L znamenat mírné překročení. Větší vejce obsahují více tekutiny, což ovlivní hustotu směsi. Přizpůsobení podle velikosti vejce je proto důležité zejména u precizních receptů.
Kolik bílků je 100 ml?
100 ml bílků odpovídá přibližně 3 bílkům velikosti M.
Protože hustota bílku je velmi blízká vodě, lze použít přepočet 1 ml ≈ 1 g. 100 ml tedy znamená asi 100 gramů. Pokud pracujete s odměrkou, počítejte s drobnou odchylkou způsobenou pěnou nebo nerovností hladiny. Odměrka je orientační nástroj, zatímco digitální váha poskytuje přesnější výsledek.
Kolik kalorií má jeden bílek?
Jeden bílek obsahuje přibližně 15–17 kcal a kolem 3–4 gramů bílkovin.
Bílek je téměř bez tuku a obsahuje minimum sacharidů. Proto je oblíbený v dietních a fitness jídelníčcích. Pokud oddělujete žloutek, výrazně snižujete kalorickou hodnotu vejce. Bílek je zdroj kvalitní bílkoviny bez přidaného tuku, což z něj dělá vhodnou surovinu při redukční dietě. Nutriční hodnota zůstává stabilní bez ohledu na velikost vejce.
Dvouděložné plevele, které jsou ve spektru účinnosti Bofixu, jsou nejcitlivější ve fázi 2 až 4 listů, svízel přítula ve fázi 1 až 4 (i více) přeslenů. Pcháč oset by měl v době aplikace vytvářet přízemní listové růžice, případně může být ve fázi prodlužovacího růstu lodyhy.
Přípravek lze používat i na traviny, které používáme ke krmení, zde je ochranná lhůta 28 dnů.
Odměřené množství přípravku se vlije do nádrže aplikačního zařízení, naplněné polovinou množství vody. Po promíchání se nádrž doplní druhou polovinou vody, případně se před doplněním přidají odměřená množství dalších přípravků a obsah nádrže se před doplněním opětovně promíchá. Při přípravě směsi je zakázáno míchat koncentráty, přípravky se do nádrže vpravují odděleně.
Postřik provádějte jen za bezvětří nebo mírného vánku, v tom případě ve směru po větru od dalších osob. Ucpané trysky postřikovače se nesmí profukovat ústy. Po ukončení práce opusťte ošetřované prostory! Další práce lze provádět až po důkladném oschnutí ošetřených rostlin. Riziko, které představuje přípravek pro uživatele, je přijatelné, pokud celková doba práce s přípravkem nepřesáhne 30 minut během jednoho dne. Před použitím si přečtěte přiložený návod k použití. Nevpouštějte na ošetřenou plochu domácí zvířata po dobu 10 až 14 dní, dokud zelená hmota nezačne odumírat. Pravidelná práce s přípravkem je nevhodná pro alergické osoby, protože obsahuje senzibilizující látku.
Po vyprázdnění aplikačního zařízení jej vypláchněte čistou vodou (čtvrtinou objemu nádrže zařízení), případně s přídavkem čisticího prostředku nebo sody (3% roztokem). V případě použití čisticího prostředku se řiďte návodem k jeho použití.
Ochrana dýchacích orgánů: není nutná. Ochrana rukou: gumové nebo plastové rukavice. Ochrana očí a obličeje: brýle nebo obličejový štít. Ochrana těla: celkový ochranný oděv a nepromokavý plášť s kapucí (turistická pláštěnka), popřípadě (na míchání/ředění přípravku) plastová zástěra nebo zástěra z pogumovaného textilu. Dodatečná ochrana hlavy: není nutná. Dodatečná ochrana nohou: gumové nebo plastové holinky (s ohledem na práci v zemědělském terénu nebo zahrádkářském terénu). Po skončení práce až do odložení pracovního oděvu a dalších ochranných pracovních pomůcek a do důkladného umytí nejezte, nepijte a nekuřte. Pracovní oděv a ochranné pracovní pomůcky před dalším použitím vyperte. Osoby alergické by s přípravkem neměly pracovat.
