V současné době můžete takřka celoročně najít v obchodech se zeleninou kapustu hlávkovou, kadeřavou a také kapustu růžičkovou. Listová kapusta je druh, který se nejvíce podobá kapustě, jakou znali naši předci: na více než metr dlouhém košťálu vyrůstají křehké ploché listy s voskovými povlaky. Hlávková kapusta se pěstuje pro svou velkou hlávku s bublinkatě zkadeřenými listy – právě tímto způsobem zkadeření ji můžete odlišit od hlávkového zelí, kterému je podobná. Hlávku tvoří spirálovitě vyrůstající listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál pak dorůstá do výšky 30 až 70 cm. U kapusty kadeřavé neboli kadeřávku nerostou listy v uzavřené hlávce, ale volně na stonku, takže netvoří hlávku, ale volnou růžici. Výhodou tedy je, že je můžete otrhávat postupně odspodu a máte vždy čerstvé ingredience ke kuchyňské úpravě. Kadeřávky existují pravé a sibiřské (ty jsou otužilejší). Růžičková kapusta byla vyšlechtěna z normální kapusty a je nejmladším a také nejchutnějším druhem této listové zeleniny. Od předešlých druhů se liší tím, že má schopnost vytvářet jakési malé hlávky z pupenů v paždí listů. U této kapusty se tedy konzumují jen tyto malé růžičky. Růžičková kapusta je ze všech druhů kapusty také biologicky nejhodnotnější. Obsahuje nejvíce vitaminu C, provitamin A, vitaminy skupiny B, bílkoviny, sacharidy a minerální látky, z nichž je nejvíce zastoupen draslík, fosfor a síra. Najdeme v ní také vitamin B1-thiamin, který je velmi důležitý nejen pro mentální svěžest, soustředění a odolnost vůči stresu, ale i pro fyzickou výkonnost. Další vitamin ze skupiny B, tedy B1, potřebují zejména kuřáci, těžce fyzicky pracující lidé, děti ve vývinu i lidé ve stresu. Růžičkovou kapustu by měli konzumovat i ti, kdo trpí otoky, neboť přítomný draslík podporuje vylučování nadměrného množství vody z těla, čímž napomáhá k detoxikaci organismu a odplavování škodlivých látek. Růžičková kapusta obsahuje konečně i velké množství vlákniny, zlepšuje tak vylučování, čistí střeva a působí proti zácpě.
A protože se dále v našem článku budeme věnovat přípravě různých pokrmů z kapusty, musíme zmínit ještě jeden rozdíl mezi kapustou hlávkovou a růžičkovou: růžičkovou kapustu vařte jen několik minut, jinak hrozí její rozvaření. Kapusta hlávková se musí vařit o něco déle. Tepelnou úpravou se totiž zbavíte hořkosti a také zbylých nečistot.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Proč u kapusty zmiňujeme právě tento lék? Problematika Warfarinu je poměrně složitá. Jedná se o často používaný lék s velkým významem. Při nevhodném užívání však může pacienta poškodit a ohrozit i na životě. Warfarin patří mezi léky proti srážení krve. Blokuje koagulační kaskádu, tedy, jednoduše řečeno, zabraňuje krvi, aby se srážela. A to tím, že snižuje množství aktivního vitaminu K, který je potřeba pro tvorbu řady srážecích faktorů. Warfarin tedy působí proti vitaminu K, ale stejně tak vitamin K působí proti Warfarinu. Pokud pacient užívající Warfarin přijímá velké množství vitaminu K v potravě, může to vést ke snížení účinků Warfarinu. A nyní se dostáváme k tomu, proč zmiňujeme tento léčivý přípravek u kapusty: hodně vitaminu K je obsaženo nejen v brokolici, tuřínu, zelí, špenátu, salátu, ale právě v kapustě. Užíváte-li tedy Warfarin, omezte konzumaci uvedených potravin, abyste nepůsobily proti jeho léčivým účinkům.
V naší poradně s názvem JITRNICE A JELITO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Můžu jitrnici nebo jelito na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat příjem vitamínu K ve své stravě. Denně byste měla sníst potraviny, které vám dodají 90 mikrogramů vitamínu K. Tuto úroveň vitamínu K je potřeba udržovat každý den, ne méně a ani ne více, protože jinak Warfarin neúčinkuje dobře.
Jitrnice jsou vyrobeny z vepřového masa, tuku, vnitřností, housky a koření. Ani jedna z těchto součástí neobsahuje žádný vitamín K a nebo jen velmi málo. Takže jitrnice můžete konzumovat bez omezení i když užíváte Warfarin. Co se týče jelit, tak do nich se přidává navíc ještě krev a popřípadě kroupy. A právě u prasečí krve není dostatek podkladů o obsahu vitamínu K, tudíž by měly být konzumovány s opatrností, nejlépe den dva před vyšetřením quick, abyste si mohla ověřit jejich vliv na srážlivost vaší krve.
Všechny druhy kapusty mají velký obsah vlákniny, což příznivě působí na náš trávicí systém, a rovněž obsahují množství vitamínů, například vitamin C (někdy větší množství než citrusové plody), vitaminy skupiny B, vitamin E a K. Uvádí se, že stačí sníst 100 g kapusty a tělo dostane například tři čtvrtiny doporučované denní dávky vitaminu A. Najdeme zde také draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, selen a kyselinu listovou. Kapusta obsahuje dostatek vody, zanedbatelný není ani obsah kvalitních rostlinných bílkovin. Hodně karotenu obsahuje zejména kadeřavá kapusta. Kdo má potíže s žaludkem či játry, měl by pojídat právě kapustu, která navíc příznivě působí i na snižování hladiny cholesterolu. Konzumace této listové zeleniny posiluje stěny cév i náš imunitní systém, podporuje hojení ekzémů a jiných kožních potíží.
Kapusta je sice lépe stravitelná než zelí, ale přesto nadýmá. Nedoporučuje se tedy lidem po operacích, těhotným i kojícím ženám, vyhýbat by se jí raději měly osoby se zažívacími problémy a srdečními chorobami. Není vhodná ani v jídelníčku nepohyblivých seniorů. Nadýmavost můžete částečně snížit, když budete kapustu vařit bez pokličky a přidáte k ní vhodné koření, například kmín, saturejku, koriandr, zázvor, semínka fenyklu nebo anýzu.
