ZALÉVÁNÍ STROMŮ

Činnosti v arboristice

Při práci v koruně stromů se používá obvykle profesionální vybavení od firem Singing Rock, Petzl, Stihl, Silki a speciální arboristické vybavení od předních zahraničních firem.

Výsadba stromů

Představuje vlastně začátek arboristické práce, a proto jí je třeba věnovat velkou pozornost, neboť na jejím odborném provedení bude záviset v budoucnu celý život stromu, a potažmo i zalesňovaného okolí.

Výsadba stromů spočívá nejen ve vlastní výsadbě stromů, ale je třeba dbát i na další aspekty pro ideální budoucí podmínky pro vysazené stromy:

• výběr vhodných stromů pro konkrétní stanoviště;
• hodnocení podmínek stanoviště;
• zabezpečení příznivých podmínek pro výsadbu stromů a zeleně;
• péče o stromky v prvních letech po výsadbě.

Vysazují se jak malé stromky ze zahradní školky, tak i větší stromy až po ty největší. V závislosti na tvaru koruny, rozměrech daného stromu a půdních poměrech stanoviště se poté volí technologie výsadby a ukotvení stromu (park, zahrada, hřbitov, volná příroda, ...). Při samotné výsadbě stromu se většinou jedná o úplnou či částečnou výměnu substrátu na stanovišti, instalaci závlahových sond, statické zajištění stromu pomocí dřevěných kůlů, přihnojení, zamulčování kůrou proti výparu vody, zalití a provedení komparativního řezu. U větších stromů se pak kotví bal ještě speciálním podzemním systémem.

Kácení stromů

Patří mezi velmi časté činnosti. Provádí se rizikové kácení nebezpečných stromů v městské zástavbě, v blízkosti budov, nad objekty, ale i v lese a v blízkosti zástavby, hřbitovů, elektrického vedení a podobně.

Při kácení stromů je samozřejmostí pojištění proti způsobeným škodám a profesionální přístup. Cílem je postupné odřezání a bezpečná doprava částí stromu na zem tak, aby byla zachována maximální bezpečnost pro všechny zúčastněné pracovníky a nedošlo k žádnému poškození majetku zákazníka.

Kácení stromů a jejich prořezy se provádí za pomocí speciálních lanových technik a použitím arboristického vybavení od různých firem, které se dobře osvědčily (Singing Rock, Petzl, ...).

Ořezy stromů

Pravidelné ošetřování stromů je kompromisem mezi jejich přirozeným růstem a potřebami lidí. Vhodnými zásahy, jako jsou především různě rozsáhlé ořezy, se prodlužuje životnost stromů a zlepšuje se jejich zdraví.

Všechny druhy řezu a ořezu stromů:

• Výchovný řez – provádí se u mladých stromků v prvních letech po výsadbě na trvalé stanoviště. Cílem je dosažení druhově charakteristického tvaru koruny a její přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (například úprava podchozí a podjezdové výšky).
• Zdravotní řez – jeho cílem

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Arboristika

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA TRUBAČOVITÁ "NANA" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Hanauerová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Katalpa trubačovitá "Nana"

FAQ – často kladené otázky

Kdy je nejlepší čas na řez švestky?

Nejlepší čas pro řez švestky je obvykle od května do července. Strom je v aktivním růstu a rány se hojí rychleji než během zimního období.

Švestky patří mezi peckoviny, které reagují citlivěji na infekce přes řezné rány. Pokud se strom řeže v zimě, rány zůstávají dlouho otevřené a zvyšuje se riziko chorob, například stříbřitosti listů. Proto mnoho sadařů doporučuje provádět letní řez švestek, kdy je strom aktivní a dokáže rány uzavřít rychleji. Správné načasování řezu může výrazně ovlivnit zdraví stromu i stabilitu budoucí úrody.

Můžu řezat švestku v zimě?

Zimní řez švestky se většinou nedoporučuje, protože strom je v klidu a rány se hojí pomaleji.

V zimním období jsou stromy citlivější na infekce a otevřené rány mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Typickým příkladem je stříbřitost listů, která může napadnout větve přes čerstvé řezy. Pokud je nutné odstranit poškozenou větev, je lepší provést jen malý zásah. Pro běžný řez švestky je však bezpečnější období vegetace, zejména konec jara a začátek léta.

Proč švestka po řezu přestane plodit?

Pokud švestka po řezu nerodí, bývá příčinou příliš silný zásah do koruny.

Strom po silném řezu investuje energii především do růstu nových výhonů. Tento proces může trvat jednu až dvě sezony. Během této doby se vytváří nový plodný obrost a koruna se postupně stabilizuje. Proto je při řezu švestky důležité odstranit jen část větví a větší zásahy rozdělit do více let. Postupný řez pomáhá zachovat rovnováhu mezi růstem a plodností.

Co dělat, když švestka po řezu vyžene spoustu vlků?

Silný růst vlků je běžná reakce stromu na hlubší řez švestky.

Vlky jsou silné vzpřímené výhony, které strom vytváří, aby rychle obnovil ztracenou listovou plochu. Nejlepší je regulovat je během léta, kdy se rány hojí rychleji. Některé výhony lze odstranit úplně a několik vhodně umístěných ponechat pro budoucí větve. Postupná letní regulace vlků pomáhá stromu vytvořit stabilnější strukturu koruny.

Jak poznám, že švestka potřebuje omlazovací řez?

Omlazovací řez švestky je vhodný zejména u starších stromů, které mají hustou korunu a plodí jen na koncích větví.

Typickým znakem je také velká výška stromu a slabý růst nových výhonů. Spodní větve postupně ztrácejí vitalitu, protože do nich neproniká dostatek světla. V takovém případě může pomoci postupná obnova koruny. Omlazovací řez staré švestky by měl být rozdělen do několika let, aby strom nebyl vystaven příliš velkému stresu.

Je nutné rány po řezu švestky zatírat?

Ve většině případů není nutné rány po řezu švestky speciálně ošetřovat.

Moderní arboristická praxe ukazuje, že strom dokáže většinu ran uzavřít p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Prořezávání švestek: kdy řezat, aby strom neonemocněl

Poradna

V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Vlašské ořechy choroby

Druhy řezů

Zakládací řez – provádí se u mladých stromů v období jejich intenzivního růstu. Nejčastěji se jedná o řez prováděný v okrasné školce při založení koruny, nebo se jedná o řez při výsadbě stromů na trvalé stanoviště, kdy je základem pro formování koruny do typického habitu či funkčního typu. Provádí se do 15–20 let věku stromu, pak následují řezy udržovací.

Výchovný řez – jeho cílem je zabezpečit druhově charakteristický staticky odolný tvar koruny ošetřovaného jedince a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon. Rovněž přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (úpravou podchodné, pojezdové výšky). Při provádění výchovného řezu se odstraňují zejména poškozené, suché větve, kodominantní větvení, navzájem se křižující větve a větve s vrůstající kůrou v úžlabí (tlaková větvení).

Udržovací řez – používá se u vzrostlých stromů, které již překlenuly období intenzivního růstu. Cílem je zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich možné negativní působení na okolí.

Zdravotní řez – jedná se o komplexní udržovací řez (ostatní udržovací řezy z něj vycházejí). Cílem je především zabezpečit dlouhodobou funkčnost stromu z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tento řez se opakuje v několikaletých intervalech, alespoň však jednou za 8– až 10 let, s ohledem na aktuální stav stromu. Tímto řezem se odstraňují či zkracují větve suché, mechanicky poškozené, zlomené, jinak provozně nebezpečné, napadené škůdci nebo houbami, větve, které se kříží, větve zahušťující korunu, nevhodně směřující větve. Ošetřují se tak kodominantní a tlaková větvení, zarovnávají pahýly po nekvalitních řezech a podobně.

Bezpečnostní řez – je nejjednodušší variantou zdravotního řezu, zaměřenou pouze na provozní bezpečnost stromu. Bezpečnostním řezem se odstraňují pouze větve, které by mohly bezprostředně ohrozit okolí. Jedná se o větve suché, mechanicky poškozené, nalomené, zlomené. Z důvodu závažnosti je možno bezpečnostní řez provádět celoročně v intervalech přibližně 2–6 let.

Redukční řez – podle charakteru a zaměření se dělí na redukční řez vlastní (redukce od určité překážky), prosvětlovací (prosvětlení koruny z provzdušnění a revitalizace koruny), symetrizační (symetrizace z důvodu náporu větru) a stabilizační SIA (stabilizace stromu pomocí redukce výšky koruny, vypočtená dle metody Static Integrated Assessment).

Redukční řez vlastní – se zaměřuje na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Často se jedná o stromy v blízkosti různých překážek nebo stromy dlouho ponechané bez jakékoliv péče. Taktéž se odstraňují větve, které výrazně vychylují strom z jeho těžiš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Řez stromů dle pěstebního tvaru

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka bezáková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Pěstování orchidejí

FAQ – často kladené otázky

Kdy stříhat katalpu

Katalpa se nejčastěji stříhá na konci zimy nebo na začátku jara. Nejvhodnější období pro řez katalpy je únor až březen, kdy strom ještě neraší.

V tomto období je strom v klidové fázi a zásah do koruny mu způsobuje menší stres. Pokud se katalpa stříhá na jaře, obvykle velmi dobře reaguje a během sezóny vytvoří nové výhony. Řez provedený během léta nebo na podzim může naopak strom oslabit a zvýšit riziko poškození mrazem.

Jak stříhat katalpu

Řez katalpy by měl být především tvarovací a udržovací. Odstraňují se suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve.

Při řezu je důležité zachovat přirozený tvar koruny. Větve se zkracují těsně nad pupenem nebo nad větvením. Pokud je potřeba strom zmenšit, provádí se redukční řez, při kterém se zkracují delší větve. Obvykle se doporučuje neodstraňovat více než třetinu koruny během jednoho řezu.

Kdy stříhat katalpa nana

Katalpa nana se stříhá podobně jako klasická katalpa. Nejvhodnější období je konec zimy, obvykle během února nebo března.

Řez se používá hlavně k udržení typické kulovité koruny. Výhony se zkracují tak, aby si strom zachoval kompaktní tvar. Pravidelný řez katalpa nana pomáhá udržet hustou korunu a podporuje růst nových větví.

Jak zmenšit katalpu

Pokud strom příliš vyroste, lze katalpu zmenšit redukčním řezem. Tento zásah se provádí na konci zimy před začátkem vegetace.

Při redukčním řezu se zkracují hlavní větve stromu. Důležité je postupovat opatrně a rozdělit větší zásah do více let. Pokud by se během jednoho řezu odstranila příliš velká část koruny, strom by mohl reagovat tvorbou dlouhých slabých výhonů.

Jak rychle roste katalpa

Katalpa patří mezi poměrně rychle rostoucí stromy. V prvních letech po výsadbě může přirůstat několik desítek centimetrů ročně.

Rychlost růstu závisí především na kvalitě půdy, množství slunečního světla a dostatku prostoru. Pokud má strom dobré podmínky, může během pěti až deseti let vytvořit výraznou korunu. Právě proto se někdy provádí tvarovací řez katalpy, který pomáhá udržet strom v rozumné velikosti.

Proč katalpa neroste

Pokud katalpa neroste, bývá příčinou nejčastěji nedostatek světla, živin nebo prostoru.

Strom potřebuje dostatek slunečního světla a propustnou půdu. Pokud roste ve stínu nebo v chudé půdě, může být jeho růst pomalejší. Někdy může růst zpomalit také špatně provedený řez katalpy nebo poškození kořenů během výsadby.

Je potřeba katalpu stříhat každý rok

Katalpa nevyžaduje každoroční řez. Strom může růst i bez pravidelného zásahu.

Řez se provádí především tehdy, když je potřeba upravit tvar koruny nebo odstranit poškozené větve. U některých zahradníků je však tvarovací řez katalpy

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Katalpa řez: kdy a jak správně stříhat katalpu

Poradna

V naší poradně s názvem USCHLÁ RŮŽE Z JERICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Roth.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Uschlá růže z Jericha

Zalévání orchidejí

Orchideje, které si lze běžně zakoupit v supermarketech, bývají obecně méně náročné než botanické druhy, přesto si dávejte pozor při jejich zalévání. Obvykle platí, že málokterá pokojová rostlina uschne, většina jich spíš zahyne na přelití. Nabízíme vám tedy několik důležitých rad ohledně správné zálivky orchidejí.

Tipy na zalévání:

• Četnost zálivky závisí na druhu orchideje a na jejím stanovišti. Obecně však platí, že je lépe zalévat nebo rosit nejlépe ráno, a to jen měkkou, temperovanou vodou. Do večera by měl totiž substrát oschnout. V chladnější místnosti zalévejte samozřejmě méně často. Některé druhy orchidejí však mlžení nesnášejí, proto se na tuto skutečnost v květinářství vždy raději zeptejte.
• Druhy, které nesnášejí rosení, ponořte na pár minut do nádoby s vodou a poté nechte dobře okapat. Takovouto „lázeň“ je vhodné opakovat jednou nebo dvakrát za týden, v horkém létě i častěji. Jednou za měsíc do vody přidejte hnojivo na orchideje.
• Při zalévání dejte pozor, aby se voda nedostala do středu listové růžice.
• Důležitá je rovněž kvalita vody: orchideje potřebují měkkou, nejlépe dešťovou vodu. Tvrdá voda jim škodí s postupujícím časem stále více, protože dochází k nevhodnému hromadění solí. Ideální tedy je, pokud máte možnost sbírat vodu dešťovou, která je pro rostliny opravdu přirozená.
• Pokud nemáte k dispozici měkkou vodu, poslouží i voda destilovaná, kterou lze upravit přidáním hnojiva – pro trvalé zalévání však používejte jen velmi mírnou, spíše stopovou koncentraci. Nebo převařte vodu, která vám teče z kohoutku, a nechte ji vychladnout.
• Teplota vody na zalévání by měla být taková, jaká je teplota prostředí.

Chyby při zalévání

• Přehnaná zálivka: Nejčastější chybou při péči o teplomilné orchideje bývá jejich přelévání. Vzhledem k epifytickému způsobu života nesnášejí vzdušné kořeny orchidejí trvale vlhkou zeminu. Následkem je nedostatek kyslíku, uhnívání kořenů a následné chřadnutí celé rostliny, a také napadení houbovými chorobami. Nadměrnou zálivku poznáte podle toho, že je substrát mazlavý a kořeny nahnilé.
• Nepravidelná zálivka: Pokud zaléváte příliš mnoho a v nepravidelných dávkách, stane se to, že se listy orchideje zvlní. Listy totiž rostou, pak se zastaví, začnou zase růst, zase se zastaví. Proto radíme zalévat až tehdy, když je substrát opravdu vyschlý. Při zalévání dávejte vždy pozor, aby se voda nedostala do středu listové růžice!
• Kvalita vody: Orchidejím škodí tvrdá voda, neboť se v substrátu nahromadí nadměrné množství solí. Kvalita vody je důležitým faktorem, který má vliv na růst orchideje.

Zdroj: článek Pěstování orchidejí podle Jany

Poradna

V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Túje smaragd hnědne po přesazení

Chyby při zalévání orchidejí

Orchideje jsou tropické rostliny, ne? Takže se jim líbí hodně vody, že ano?

Mnoho známých orchidejí jsou tropické rostliny, ale jsou to tropické rostliny, které rostou na stromech. V jejich přirozeném prostředí jsou vystavovány prudkým dešťům, které mohou trvat hodiny nebo dokonce dny, ale mnoho druhů je také přizpůsobeno suchému prostředí, které na slabý déšť, čeká i týdny.

Při pěstování orchidejí u vás doma, je velmi nepravděpodobné, že byste byli schopni vytvořit totožné podmínky jako v prostředí tropického lesa, se správným prouděním vzduchu, vlhkostí a úrovní světla. Proto myslete na nejčastější chyby při zalévání rostlin:

• Zalévání příliš často – orchidej by nikdy neměla zůstat stát ve vodě, rostlina by mezi zálivkami měla zcela vyschnout.
• Zalévání v noci – bez ohledu na to, jaký druh orchideje máte, vždy zalévejte v dopoledních hodinách. Noční zalévání dovolí vodě zachycovat se v balu a to podporuje bakteriální a plísňové onemocnění. Rostlina orchideje by měla být v noci úplně suchá.
• Nevšímavost signálů rostlin – orchideje si dobře umí říci, co potřebují. Během vegetačního období by měla být silná, košatá s mohutnými listy. Některé opadavé orchideje mohou během zimy opadat, to je v pořádku, musíte vědět, jaký druh pěstujete.

Zdroj: článek Zalévání orchidejí

Poradna

V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Modrá skalice na postřik stromů

Kalendář péče o katalpu

Při pěstování tohoto stromu je užitečné znát základní roční cyklus péče o katalpu. Každé období roku má své specifické úkoly, které pomáhají udržet strom zdravý a zároveň podporují jeho růst.

Katalpa je poměrně odolný strom, ale stejně jako jiné zahradní dřeviny reaguje na změny ročních období. Pokud se péče přizpůsobí přirozenému růstu stromu, může být jeho koruna hustá a pravidelná.

Následující přehled ukazuje, jaké práce se u katalpy obvykle provádějí během jednotlivých měsíců.

Nejdůležitější období z pohledu řezu je především únor a březen. V této době strom ještě neraší a zásah do koruny proto nezpůsobuje výrazný stres.

Zdroj: článek Katalpa řez: kdy a jak správně stříhat katalpu

Poradna

V naší poradně s názvem SULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pánková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Sulka

Styl řezu

Styl prořezávání, který nakonec umožní, aby se ovocný strom rozvíjel do své největší možné velikosti, se nazývá extenzivní. Spočívá spíše v průklestu než v hlubokém řezu a je zejména vhodný pro takové stromy, jako jsou jabloně a hrušky, tedy ty jádroviny, které nesou ovoce na krátkém plodném obrostu. Méně vhodný je například pro broskve, které plodí na nových (loňských) letorostech a rozvíjejících se částech. To neplatí zcela bez výjimky, protože jsou bujně rostoucí odrůdy, které nesou ovoce spíše na loňských letorostech.

Styl prořezávání, který má tendenci snižovat a zmenšovat rostliny nebo stromy, je známý jako represivní řez. Provádí se řezem nových částí a může nebo nemusí být doprovázen řezem starších větví. Represivní prořezávání (americký řez) se běžně praktikuje na rostliny, které nesou ovoce na koncích nových letorostů, jako jsou broskve, maliny, ostružiny a réva. Pokud tento styl prořezávání není prováděn na takových stromech, jako jsou broskve, větve budou velmi pravděpodobně velmi dlouhé, budou se lámat pod těžkou násadou ovoce a stromy budou zabírat více místa v sadu, než je nutné nebo žádoucí. V praxi takový špatně prováděný řez vede nevyhnutelně k předčasnému úhynu celé dřeviny, usychání, klejotoku, až nakonec zůstávají výhradně slabě rostoucí větve na vrcholu jinak zcela usychající broskvoně.

Represivní řez ve výsledku vede k posílení stromu nebo rostliny, zabraňuje poškození větví nadměrnou násadou ovocem, zvyšuje kvalitu a velikost plodů. Stromy se udržují v požadovaných mezích, plody lze snadno sklízet a dřeviny je možné jednoduše ošetřit postřikem (u broskví v předjaří nezbytným).

Při řezu dochází k odstraňování dvou typů větví, a to živých a mrtvých (suchých). Řez živých větví se nedoporučuje provádět v příliš velkém měřítku naráz, a to z důvodu odstranění většího množství listové plochy, které může u stromů vyvolat energeticky náročné obranné reakce. U mladých stromů by v jednom roce nemělo být nikdy odstraněno více než 25 % a u vzrostlých stromů ještě o něco méně z celkové listové plochy stromu. Velký pozor musíme dávat při odřezávání bočních větví, abychom řezem nepoškodili obranný systém a ochranné zóny mateřské větve. Pokud dceřinou větev odstraníme správně, je možné, že tyto dva mechanismy zabrání vniku patogenů. Řez musíme vést tak, abychom neporanili větevní límeček mateřské větve. Řez mateřských, terminálních větví by měl být prováděn jen v krajních případech. Je důležité, aby mateřská větev byla zakrácena na dceřinou větev s průměrem alespoň jedné třetiny mateřské větve (takzvané třetinové pravidlo).

Řez mrtvých (suchých) větví se používá především pro provozní bezpečnost stromu. Neměl by být použív

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Řez stromů dle pěstebního tvaru

Poradna

V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Modrá skalice na postřik stromů

Řez podle typu koruny

Pro účely tohoto popisu rozdělíme ovocný strom na dvě základní části, a to na kmen, který se skládá ze spodní části hlavního stonku sahajícího od země až po rozvětvení prvních větví, a na korunu, která zahrnuje část stromu nad tímto bodem. U ovocných dřevin jsou pěstovány dvě formy koruny: koruna s terminálem (pyramidální koruny) a otevřená koruna. Pyramidální koruny mají hlavní vertikální větev navazující na kmen, terminál, který je víceméně kolmou osou koruny a dosahuje až k vrcholu stromu. Boční větve vyrůstají z tohoto terminálu a takto je tvořena koruna. Ve stromu s otevřenou korunou terminál chybí a korunu tvoří čtyři nebo pět bočních kosterních větví. U mnoha dřevin je otevřená koruna vhodnější, ale u jabloně jsou si z více specifických důvodů tyto varianty rovnocenné.

Výhody koruny s terminálem: větve jsou menší v poměru k tělu stromu a jsou proto méně náchylné k poškození kmene, když se zlomí. Pokud je kosterní větev zlomená, je to jen malá část stromu, a koruna je proto méně poškozena, než by tomu bylo v případě otevřené koruny. Větve jsou rovněž kratší a neohýbají se tolik pod zatížením ovoce. V případě, že je strom zanedbán, za rok nebo dva je pak méně poškozen řezem než strom s otevřenou korunou.

Nevýhody koruny s terminálem: je velmi obtížné udržet terminál poté, co strom zestárne, a výhony v horní části koruny poměrně vysokého stromu je pak nákladné odstranit. Příliš mnoho ovoce roste ve stínu a jejich barva a chuť nejsou tak dobré jako v případě otevřené koruny. Z důvodu stínu plodí dřevo stále do značné míry na okraji, takže žádný významný řez nemůže být proveden, aniž by se výrazně nesnižoval počet květních pupenů po řezu. Dřevo, které se odebírá řezem větví, je dřevo, které nese květní pupeny.

Výhody otevřené koruny: méně větví, které je třeba udržovat, a ty, co zůstávají, jsou udržovány v lepším stavu, protože mají dostatečný prostor k rozvoji. Koruna je otevřená slunečnímu záření a dřevo je proto zdravější, ovoce je lepší barvy a lépe vyzrálé. Prořezávání a postřiky lze provést levněji a důkladněji. Stromy mohou být upraveny v požadovaném rozsahu každý rok, aniž by hrozilo nebezpečí, že bude příliš výrazně snížen počet květních pupenů. Plody nevyvíjí velký tlak na větve, protože místo toho, aby ovocné dřeviny plodily zcela na konci větví, kde je větší pákový efekt, jsou plody rovnoměrně po celé délce větve. Zkušenosti ukazují, že plody na ovocných dřevinách s otevřenou korunou jsou spíše rovnoměrně velké na rozdíl od plodů na stromě druhého typu. To je pravděpodobně kvůli rozmístění plodů podél větve namísto shluků plodů na konci.

Nevýhody otevřené koruny: malý počet kosterních větví, obvykle ne více než čtyři, a protože ty musí být velké, může být nebezpečí, že se rozlomí. Kosterní větve jsou pravděpodobně delší, protože strom má tendenci se spíše rozšiřovat než vyrůstat do výšky, a tak i zabírá více místa. Tato nevýhoda je však kompenzována každoročním ořezáváním stromů, takže obstojí i pod zatížením. Je také do určité míry kompenzována růstem hlavních kosterní větví směrem nahoru.

Zdroj: článek Řez stromů dle pěstebního tvaru

Poradna

V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Modrá skalice na postřik stromů

Arboristika

Péče o stromy znamená nejen mnoho potřebných znalostí o dřevinách, jejich vývoji, chorobách a řezech, ale i o zákonech a bezpečnosti práce. Arboristika je obor, který se u nás začal dynamicky vyvíjet teprve v posledních letech. Nyní jsme však ve fázi, kdy si můžeme mezi arboristy vybírat.

Arboristika je věda na pomezí lesnictví a okrasného zahradnictví. Zabývá se komplexní péčí o stromy a keře a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí. Vzhledem ke svému rozsahu od péče o jednotlivé stromy až po úroveň komplexního pohledu na celkovou péči o městskou zeleň (se zvláštním důrazem na dřevinné vegetační prvky) je tento obor také někdy nazýván jako městské lesnictví.

Univerzální návod, jak poznat dobrého arboristu, pravděpodobně nikde nenajdeme, ale můžeme se zaměřit na ukazatele, které svědčí o aktivitě a informovanosti odborníka. Kromě klasického vzdělání u nás máme certifikační systém založený na celoživotním vzdělávání lidí pohybujících se v praxi. Certifikační systém má několik úrovní a každá splňuje požadavky určité úrovně v péči o stromy. Při výběru arboristy se můžete orientovat podle 2 certifikací: Český certifikovaný arborista a European Tree Worker. Obě certifikace znamenají, že arborista musí pro získání certifikátu prokázat své znalosti při teoretické i praktické zkoušce před odbornou komisí. Oba certifikáty se vydávají s platností na tři roky a pro prodloužení platnosti musí arborista dokládat, že se průběžně vzdělává absolvováním různých školení a seminářů.

Český certifikovaný arborista

Certifikační program odborně garantuje Mendelova univerzita v Brně. Má dvě úrovně a dvě nadstavbové specializace.

• Český certifikovaný arborista – základní úroveň: pokrývá oblasti v péči o stromy ze země. Soustředí se především na provádění kvalitních výsadeb, výchovných řezů, ošetřování keřů a základní znalosti biologických souvislostí:
• Český certifikovaný arborista – specialista pro práci s plošinou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím plošiny.
• Český certifikovaný arborista – specialista pro práci stromolezeckou technikou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím stromolezeckých technik. V rámci této certifikace se uznává certifikace European Tree Worker.
• Český certifikovaný arborista – konzultant: je nejvyšší úroveň certifikace a zahrnuje znalosti nezbytné k hodnocení stavu stromů a správnému návrhu ošetření. Zájemce o tento typ certifikace musí mít celkový přehled o metodikách používaných v oboru, musí znát důležité

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Arboristika

Příběh

Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.

Zdroj: příběh Zalévání bramboříku

Kdy řezat švestky

Správné načasování řezu je u švestek zásadní. Mnoho problémů, které se u stromů objevují po řezu, není způsobeno samotným řezem, ale jeho nevhodným termínem.

Na rozdíl od jabloní nebo hrušní patří švestky mezi peckoviny. Ty mají vyšší citlivost na infekce přes řezné rány. Pokud je řez proveden ve špatném období, může být strom oslabený nebo náchylnější k chorobám.

Jarní řez

Jarní období je vhodné především pro lehké tvarování mladých stromů. Strom začíná aktivně růst a dokáže rány poměrně rychle zacelit.

Jarní řez je vhodný zejména v těchto situacích:

• tvarování mladého stromku po výsadbě
• odstranění slabých nebo poškozených větví
• lehké prosvětlení koruny

Je však důležité vyhnout se období silných mrazů. Pokud je strom řezán během mrazivého počasí, mohou se rány poškodit.

Řez během květu

Někteří sadaři doporučují provádět lehký řez dokonce během květu. Strom je v té době velmi aktivní a rány se hojí rychleji než v zimě.

V praxi se během květu obvykle odstraňují:

• slabé výhony
• větve rostoucí dovnitř koruny
• větve poškozené větrem nebo sněhem

Tento zásah by měl být spíše mírný. Silný řez v tomto období může strom zbytečně oslabit.

Letní řez

Letní řez patří mezi nejbezpečnější zásahy u švestek. Strom je v plné vegetaci, proudění mízy je silné a rány se rychle uzavírají.

Letní řez má také jednu velkou výhodu – omezuje nadměrný růst stromu. Pokud odstraníte některé výhony v létě, strom obvykle nereaguje tak silným růstem jako po zimním řezu.

Nejčastější letní zásahy jsou:

• odstranění vlků
• zkrácení příliš dlouhých výhonů
• prosvětlení husté koruny

Proč se vyhnout zimnímu řezu

Zimní řez je u švestek považován za nejrizikovější období. Strom je v klidovém stavu a jeho obranné mechanismy jsou omezené.

Otevřené rány mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Největší riziko představuje právě stříbřitost listů, která může postupně poškodit celé větve.

Dalším problémem zimního řezu je silná reakce stromu. Na jaře může strom vyhnat velké množství nových výhonů, které zahušťují korunu.

Tabulka – termín řezu a reakce stromu

Zdroj: článek Prořezávání švestek: kdy řezat, aby strom neonemocněl

Poradna

V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Stuchlíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Správné zalévání orchidejí

Řez podle věku stromu

Správný způsob řezu závisí také na stáří stromu. Jinak se řeže mladá švestka po výsadbě a jinak starý strom, který roste na zahradě několik desítek let.

Řez po výsadbě

Po výsadbě mladého stromku je cílem vytvořit základní tvar koruny. Strom má obvykle několik hlavních větví, které budou tvořit kostru budoucí koruny.

Při prvním řezu se větve zkracují tak, aby byl růst vyrovnaný a koruna měla dostatek prostoru.

• odstranit slabé nebo poškozené větve
• ponechat několik silnějších větví jako základ koruny
• upravit jejich délku tak, aby strom rostl vyrovnaně

Mladá švestka

V prvních letech po výsadbě je hlavním cílem vytvořit stabilní korunu. Větve by měly mít dostatek prostoru a neměly by se vzájemně překrývat.

Řez mladých stromů je obvykle mírný. Odstraňují se především:

• větve rostoucí dovnitř koruny
• příliš slabé výhony
• větve, které se kříží

Důležité je také udržovat otevřený střed koruny, aby se dovnitř dostávalo světlo.

Plodící strom

U stromu, který již pravidelně plodí, je cílem udržovat rovnováhu mezi růstem a plodností. Pokud je koruna příliš hustá, plody se postupně přesouvají na konce větví.

Prosvětlovací řez pomáhá zajistit, aby se světlo dostalo i do vnitřní části stromu.

• odstranit větve rostoucí dovnitř koruny
• zkrátit příliš dlouhé větve
• odstranit některé vlky

Takový zásah je vhodné provádět především během léta.

Starý strom

Staré švestky mohou být vysoké a často mají hustou korunu. Plody se pak objevují hlavně v horní části stromu.

Při obnově starého stromu je důležité postupovat opatrně. Radikální zásah může strom silně oslabit.

Postupná obnova může vypadat například takto:

• první rok odstranit několik nejstarších větví
• druhý rok upravit tvar koruny
• třetí rok stabilizovat růst

Díky tomuto postupnému přístupu se strom dokáže lépe přizpůsobit změnám.

Fotografie – správný řez na větevní kroužek

Zdroj: článek Prořezávání švestek: kdy řezat, aby strom neonemocněl

Kořenový bal u velkých stromů

Stromy se dají přesazovat v každém věku. Pokud jsou zdravé a vitální, tak rozhodně stojí za to podstoupit tu námahu a prodloužit jim život na novém stanovišti. Na samém začátku je třeba mít na paměti, že strom je něco trochu jiného než keř.

Důležité je znát správný způsob přesazování, vědět jak na to. Nesmíte si myslet, že starší stromek jednoduše vykopete, přesadíte a on se ujme, to by byla chyba. Hmotnost přesazovaného stromu je závislá od jeho velikosti, má kořenový bal a kmen s větvemi, to vše něco váží. Stromy přesazujeme i s jejich kořenovým balem, který může být značně velký. Při přesadbě většího stromu bych se určitě vyhnul zkracování kořenů, protože během vyjmutí ze země určitě dojde k nějakým ztrátám na kořenech, které se překopnou nebo jinak poničí. V některých případech může být i potřeba k přesazení těžká technika. U velmi vzrostlých stromů, byste tuto práci měli přenechat specializované firmě, která s tím má zkušenosti. Kořenový bal u stromů je zhruba stejně velký jako jeho větve, záleží na druhu stromu (jedná se jen o hrubý odhad).

Kořenový bal by měl být při transportu chráněn, minimálně zabalen do juty. Strom se sází do předem vyhloubené jámy, která musí být větší než současný kořenový bal, bal pak zasypeme a přiměřeně upěchujeme. Strom musíme zpočátku pravidelně zalévat.

Pozor: Túje jsou velmi náchylné na přesazování, proto jim musíme plně zachovat jejich kořenový bal a po přesazení je pravidelně zalévat.

Zdroj: článek Kořenový bal

Poradna

V naší poradně s názvem ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Safarikova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Zalévání orchidejí

Zákrsky a vysokokmeny

Staré sady bývaly dříve vysazovány obvykle ovocnými stromy s korunou založenou velmi vysoko na kmeni. Často byly kosterní koruny rozvětveny 2 nebo 2,5 metru nad zemí, tak aby se osoby mohly volně pohybovat pod větvemi. Tyto sady byly přizpůsobeny extenzivním metodám pěstování a jejich údržba spočívala v jarním zmlazovacím řezu jednou za deset let a v probírce první dva roky po zmlazení. Tomuto způsobu pěstování odpovídal i výběr odrůd, které dobře snášely tento způsob údržby. Plodnost těchto sadů, kvalita plodů a zdravotní stav dřevin byly adekvátní uvedené péči. Ale v současné době jsou spíše pěstovány ovocné dřeviny s kosterními větvemi rozvětvenými blízko k zemi. Důvodem rozdílu v poloze koruny ovocných stromů ve vztahu k výšce koruny je, že charakter koruny ovocného stromu má přímý vztah k jeho přizpůsobení danému prostředí a péči, která může být věnována ovocnému sadu. Zásadně se pak může lišit vhodnost použití vysokokmenů pro malé nebo větší soukromé zahrady a pro ovocné plantáže.

Jakkoliv je ve školce často zapěstována řezem koruna stromu rozvětvením v určité výšce, lze výšku změnit řezem a výběrem rozvětvení ve vyšším místě na kmeni.

V Evropě je poměrně vlhčí klima, než mají Spojené státy. A navíc má Evropa méně proměnlivé klima, a to zejména s ohledem na ničivé větry. Také je na většině území Spojených států intenzivnější sluneční záření, a to zejména v těch částech, kde převažují suché větry. Zde jsou tedy pěstovány nízké tvary ovocných dřevin. Výběr výšky a charakteru koruny je tak jedním z důležitých způsobů přizpůsobení ovocných dřevin pro klima dané lokality, ve které jsou pěstovány. Tam, kde je potřeba maximální sluneční světlo a teplá a suchá země pod stromy, jsou vysoké tvary asi nejlepší, ale tam, kde je žádoucí ochrana kmene a hlavních větví stromů před sluncem a odolnost proti silným větrům, jsou nejvíce vhodné zákrsky.

Prakticky ve všech částech Spojených států byly v poslední době vysazovány sady s nízkými tvary koruny. Typické vysokokmeny se nacházejí pouze ve starých ovocných sadech. Stromy s nízkou korunou mohou pomocí zásahů ovocnáře plodit dříve než vysokokmeny, protože velmi vysoké koruny jsou udržovány pouze tím, že jsou jim každoročně odřezány boční výhony kosterních větví, které se tvoří během prvních 2 až 4 let růstu stromů. Toto prořezávání oddaluje dobu, kdy větve mají dostatek plodonosného obrostu. Hlavním důvodem oddálení plodnosti je však intenzita růstu dřeviny pěstované jako vysokokmen v prvních letech ve srovnání se zákrsky, nebo dokonce vyšlechtěnými sloupovitými odrůdami, které jsou udržovány řezem jinak.

Vysokokmeny ve vlhkém klimatu umožňují, aby slunce rychleji ohřál

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Řez stromů dle pěstebního tvaru

FAQ – často kladené otázky

Může převislá vrba poškodit základy domu?

Ano, převislá vrba může při nevhodném umístění představovat riziko pro základy nebo kanalizaci, zejména pokud je vysazena příliš blízko stavby.

Kořenový systém vyhledává vlhkost a může prorůstat směrem k potrubí. Neznamená to, že každá okrasná vrba převislá ničí základy, ale vzdálenost alespoň 3 metry je bezpečnější volba. Správné plánování výsadby je nejúčinnější prevence a chrání nejen strom, ale i stavbu.

Jak hluboké má převislá vrba kořeny?

Převislá vrba má poměrně rozvětvený kořenový systém, který se šíří spíše do šířky než do extrémní hloubky.

Kořeny se často rozprostírají do vzdálenosti několika metrů od kmene a vyhledávají vlhkost. V běžné zahradní půdě mohou dosahovat hloubky okolo 1–1,5 metru, ale důležitější je jejich šířka. Při plánování výsadby je proto nutné počítat s prostorem pod zemí, nejen nad ní. Kořenový systém vrby je adaptabilní, ale potřebuje dostatek místa.

Jak rychle roste převislá vrba?

Převislá vrba patří mezi rychleji rostoucí stromy a může přirůstat 30 až 60 cm ročně při dobrých podmínkách.

Růst závisí na půdě, vlhkosti a pravidelném řezu. Pokud strom roste méně než 20 cm ročně, je vhodné zkontrolovat stanoviště a režim péče. Správně vedený řez převislé vrby podporuje hustotu i stabilitu koruny.

Je převislá vrba vhodná k jezírku?

Ano, převislá vrba se často vysazuje k jezírkům, protože má ráda mírně vlhké prostředí.

Je však nutné počítat s prostorem pro kořeny a s tím, že padající listí může zvyšovat nároky na údržbu vody. Pokud je jezírko malé, může být vhodnější zvolit jiný druh stromu. Správné umístění a pravidelná údržba zajistí, že okrasná vrba převislá vytvoří krásný efekt bez nežádoucích komplikací.

Kolik vody převislá vrba opravdu potřebuje?

Převislá vrba potřebuje pravidelnou zálivku zejména v prvních dvou letech po výsadbě a během suchých období.

Půda by měla být mírně vlhká, nikoli přemokřená. Dlouhodobé sucho vede k řídké koruně a oslabení růstu, zatímco přelití může poškodit kořeny. Ideální je sledovat stav půdy a reagovat podle počasí. Správná zálivka je vyvážením mezi suchem a přemokřením.

Dá se převislá vrba pěstovat v květináči?

Pěstování převislé vrby v květináči je možné jen krátkodobě a při dostatečně velké nádobě.

Kořenový systém potřebuje prostor a omezený objem substrátu může růst výrazně omezit. Strom v nádobě vyžaduje častější zálivku a pravidelný řez. Dlouhodobě je však vhodnější výsadba do volné půdy. Okrasná vrba převislá není ideální balkonová dřevina.

Co dělat, když listy převislé vrby žloutnou?

Žloutnutí listů u převislé vrby často signalizuje nedostatek vody nebo stres z horka.

Nej

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Převislá vrba: 7 chyb při pěstování, které ji mohou zničit

FAQ – často kladené otázky

Je moje převislá vrba mrtvá?

To, že převislá vrba usychá, ještě neznamená, že je mrtvá. Rozhodující je stav pletiv pod kůrou.

Proveďte test škrábnutím na větvích i kmeni. Pokud je pod kůrou zelené pletivo, strom je živý. Úplně suché a hnědé pletivo signalizuje vážné poškození. U mladších stromů je šance na obnovu vysoká, pokud odstraníte příčinu stresu. Živý kmen je hlavním znakem vitality.

Jak poznám, že je vrba ještě živá?

Životaschopnost převislé vrby ověříte pružností výhonů a kontrolou pupenů.

Živý výhon je ohebný a neláme se snadno. Pupeny by měly být pevné a ne vyschlé. Pokud kombinujete test škrábnutím s kontrolou pupenů, získáte poměrně spolehlivý obraz vitality. Zdravý strom reaguje na zlepšení podmínek během jedné sezóny.

Proč žloutnou listy převislé vrby?

Nejčastější příčinou, když převislá vrba žloutne, je nesprávný vodní režim.

Sucho i přemokření způsobují podobný vizuální efekt, ale vyžadují odlišné řešení. Zkontrolujte vlhkost půdy do hloubky a sledujte strukturu listů. Žluté a křehké listy často signalizují sucho, zatímco měkké a povadlé mohou ukazovat na přelití. Včasná úprava zálivky obvykle vede k nápravě.

Je to sucho, nebo přelití?

Rozdíl mezi sucho vs. přelití poznáte podle stavu půdy a struktury listů.

Suchá půda do hloubky a křehké listy ukazují na nedostatek vody. Naopak těžká, mokrá půda a měkké listy naznačují přemokření. Pokud si nejste jistí, odeberte vzorek půdy z hloubky 10 cm. Správná diagnostika je klíčem k tomu, aby se převislá vrba mohla zotavit.

Mám vrbu vykopat a zasadit novou?

Výměna stromu má smysl pouze tehdy, pokud je kmen i většina větví zcela suchá.

Pokud převislá vrba usychá jen částečně a test vitality prokáže živé pletivo, je většinou lepší pokusit se o záchranu. Ekonomicky se vyplatí investovat do nové výsadby až tehdy, když dvě sezóny po sobě nepřinesly žádné zlepšení a strom nevytváří nové pupeny.

Kolik stojí výměna převislé vrby?

Cena nové výsadby se obvykle pohybuje mezi 2 000 až 6 000 Kč podle velikosti stromu.

Náklady zahrnují sazenici, případnou úpravu půdy a práci. Pokud je převislá vrba mladá a částečně vitální, bývá záchrana levnější než kompletní výměna. Před rozhodnutím zvažte i čas, který by nová výsadba potřebovala k dosažení podobného efektu.

Může se vrba vzpamatovat sama bez zásahu?

Bez úpravy podmínek se převislá vrba obvykle plně nezotaví.

Pokud je příčinou sucho nebo přelití, je nutné upravit zálivku a půdní podmínky. Strom sice může krátkodobě reagovat, ale bez odstranění příčiny se problém vrátí. Aktivní přístup výrazně zvyšuje šanci na obnovu vitality během jedné až dvou sezón.

Je normální o

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Převislá vrba žloutne nebo usychá? Rychlá diagnostika a záchrana