Zamioculcas (Zamioculcas zamiifolia), nebo také zamiokulkas, se v současnosti řadí mezi nejoblíbenější pokojové rostliny. Nejen kvůli tomu, že jde o mimořádně dekorativní stálezelenou rostlinu, ale i z toho důvodu, že je jeho pěstování v podstatě nenáročné – toleruje nepravidelnou zálivku a netrpí skoro žádnými škůdci. Jde o moderní rostlinu, která se na trhu objevila teprve před pár lety, ale už si vydobyla své místo na slunci. Můžeme jej tedy směle doporučit každému, kdo by si vzhledem ke své pracovní vytíženosti žádnou rostlinu ani netroufl pěstovat.
Zamioculcas – letnění
Nebojte se zamioculcas letnit, ale pozor: přímé slunce dokáže razantně popálit jeho listy a celkově jej oslabit. Této exotické rostlině svědčí letní pobyt venku, nejlépe však na místě chráněném před sluncem a deštěm. Lesklé listy zamioculcasu nemají rády ani spalování přímými slunečními paprsky, ani úplný stín někde v rohu ve tmě. Takže rozptýlené světlo bude vyhovovat nejvíc.
Na zimu můžete zamioculcas směle přistrčit co nejblíže k oknu, ať příliš netrpí krátkým dnem. Nesmí na něj ale táhnout a teplota v místnosti by neměla klesat příliš nízko, aby nenastydl. Pak se mu totiž na listech objeví ošklivé černé skvrny, kterých se těžko zbavuje.
Pokud ale v zimě hodně topíte, zamioculcas častěji roste a čas od času mu dopřejte vlažnou sprchu. Osvěžíte tak barvu a lesk listů, a především je zbavíte prachu, takže se rostlině bude dobře dýchat a bude vám lépe prospívat.
V naší poradně s názvem PIERIS JAPONICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balašová.
Dobrý den ,
chtěla jsem se zeptat jestli je rostlina pieris japonica ( mountain fire ) jedovatý pro domácí zvířata a v jakém množství .Je možné že způsobí uhynutí malých koziček ?
Děkuji za odpověď , Balašová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Japonský pieris je jedovatý. Je jedovatý úplně stejně, jako rododendron. Obě rostliny totiž obsahují šedé toxiny, tak zvané polyhydroxylované diterpeny. Toxická dávka zelené rostliny u skotu a koz je 0,2-0,6% tělesné hmotnosti zvířete, takže když malá kozička váží 15 kg, tak je pro ni smrtelná dávka 30 až 90 gramů této rostliny.
Mezi hlavní příznaky patří:
- nadměrné slinění, zvracení a bolest břicha, které se obvykle projeví 6-8 hodin po konzumaci rostliny;
- svalová slabost a neobvyklý klid;
- zrychlený srdeční tep s komorovou tachykardií, arytmie;
- zrychlená dýchací frekvence;
- u těžce otrávených zvířat dochází ke křečím.
Léčba
Neexistuje žádná specifická léčba otravy polyhydroxylovanými diterpeny. Pokud nedojde k aspirační pneumonii, tak se zvířata obvykle sama zotaví. Aspirační pneumonie je typ plicní infekce, která je způsobena vdechnutím obsahu žaludku. Při otravě může pomoci aktivní uhlí a projímadlo.
Pokud kyzy dlouhodobě spásají japonský pieris, tak pak začnou rodit mrtvá kůzlata, projeví se u nich tak zvaná mumifikace plodu.
Zamioculcas je překrásná a nesmírně atraktivní rostlina se šťavnatě zelenými složenými listy. Patří do čeledi Áronovitých (Araceae) a pochází z tropické východní Afriky, její areál zasahuje od Keni po jihoafrickou provincii KwaZulu-Natal. Řadí se k nenáročným rostlinám. V zemině se skrývá sukulentní kořen, který slouží jako zásobárna vody na období sucha. Proto je také zamioculcas občas zařazován k sukulentům. Rostlina dorůstá do výšky 45–60 cm. Na silných stvolech, které mohou být až 1 metr dlouhé, nese zpeřené, tmavě zelené zašpičatělé lesklé listy, které jsou hustě rozmístěny na krátkém horizontálním stonku a vytvářejí dojem růžice.
Protože zamioculcas patří do čeledi áronovité (Araceae), můžeme ji zařadit mezi jedovaté rostliny. Některé druhy této čeledi totiž obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého, které při pozření mechanicky dráždí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je pak svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra i hltanu, což následně vede ke ztíženému polykání a potížím při dýchání, v nejhorším případě by mohlo dojít až k udušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a hemoragická gastroenteritida, tedy zánět žaludku a střev. Některé druhy navíc obsahují i proteolytické enzymy, které zhoršují účinek oxalátových krystalů, anebo rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, které způsobují tetanii a mohou být příčinou selhání ledvin.
Pokud tedy pěstujete zamioculcas, zkuste, aby se k němu nedostalo ani vaše dítě, ani váš zvířecí mazlíček.
Ve svém příspěvku JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kocka kocici.
Kytka je jedovatá a nebezpečná pro kočky. Kocour ji pozil a nasledovaly nenapadne projevy zvraceni az po tezky kolaps a dehydrataci. Zprvu se to tvarilo jako nachlazeni pak selhani ledvin. Nastesti se z toho dostal, ale narocnou lekarskou peci. Proto pozor vsem co ji maji doma.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krásnohlávek (Calocephalus brownii) není běžně uváděn jako jedovatá rostlina pro kočky. Podle dostupných informací z botanických a veterinárních zdrojů nepředstavuje při běžném kontaktu výrazné riziko.
Přesto je důležité sledovat chování zvířete. Pokud kočka okusuje větší množství rostliny, může se objevit podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny silnou toxicitou, ale spíše přirozenou reakcí organismu na rostlinný materiál. Ve většině případů však kočky o krásnohlávek nejeví větší zájem.
Je krásnohlávek jedovatý pro psy?
Krásnohlávek není klasifikován jako jedovatá rostlina pro psy a většina veterinárních databází ho neuvádí mezi nebezpečnými druhy.
Pokud pes náhodně okusí malé množství větviček, obvykle se nic nestane. Ve výjimečných případech může dojít k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Taková reakce je běžná u mnoha okrasných rostlin a neznamená, že je rostlina silně toxická. Přesto je vhodné zabránit zvířeti v okusování rostlin.
Je Calocephalus brownii jedovatý pro děti?
Rostlina Calocephalus brownii není považována za jedovatou pro děti a běžný kontakt s ní nepředstavuje zdravotní riziko.
Stejně jako u jiných okrasných rostlin je však vhodné zabránit dětem v konzumaci částí rostliny. Při požití většího množství může dojít k mírnému podráždění žaludku. Tyto situace jsou ale velmi vzácné a většinou se omezují pouze na krátkodobé nepohodlí.
Může dítě sníst krásnohlávek?
Malé množství rostliny obvykle nezpůsobí žádné vážné problémy. Krásnohlávek neobsahuje známé silně toxické látky.
Přesto platí obecné pravidlo, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci. Pokud by dítě snědlo větší množství rostliny a objevily by se zažívací potíže, je vhodné kontaktovat lékaře. Ve většině případů však k žádným vážným reakcím nedochází.
Co dělat když pes sní krásnohlávek?
Pokud pes sní malé množství krásnohlávku, obvykle není nutný žádný zásah. Rostlina není považována za silně toxickou.
Je však dobré zvíře sledovat. Pokud by se objevily příznaky jako opakované zvracení, apatie nebo průjem, je vhodné kontaktovat veterináře. Tyto reakce jsou ale velmi neobvyklé a většina psů po prvním ochutnání o rostlinu ztratí zájem.
Je silver bush jedovatý?
Rostlina známá jako silver bush je stejné druhové označení jako Calocephalus brownii. Tento anglický název se používá především v zahraničních zahradnických článcích.
Podle dostupných informací není silver bush považován za jedovatou rostlinu. Stejně jako u českého názvu krásnohlávek platí, že při běžném kontaktu nepředstavuje riziko pro člověka ani domácí zvířata.
V naší poradně s názvem JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Valentová.
Dorý den,mám podezření,že by můj malý pejsek /5,5 kg/ včera v odpoledních hodinách mohl sežvýkat kousek / asi 15 % /z jednoho upadlého lístku zamiokulasu,pokoj.rostl.Protože vím,že rostlina je jedovatá,obávám se o jeho zdraví.Zatím nemá žádné problémy, večer normálně jedl.Děkuji za vaši odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rostlina zamiokulkas je jedovatá. Její jedovatost se na psech projevuje podobně jako alergie včetně průjmu a zvracení. Když psi žvýkají listy těchto rostlin, příznaky, které můžete očekávat, jsou: orální podráždění, intenzivní pálení a podráždění úst, pysků, jazyka, nadměrné slintání, zvracení, potíže s polykáním. Občas také můžete vidět nějaké zvracení. Očekává se, že se příznaky rozvinou krátce po expozici a trvají 8 až 12 hodin. Během této doby můžete psa povzbudit (ale nenutit), aby pil vodu nebo trochu mléka, což může pomoci kompenzovat jedovaté účinky. Váš pejsek nyní v klidu žere, tak to vypadá, že ho jedy z rostliny nijak neovlivňují, přesto pokud by se příznaky objevily a zhoršily se, kontaktujte svého rodinného veterináře, který vám poskytne potřebnou péči. Většinou se nejedná o život ohrožující záležitost, jen to velmi podráždí jejich ústní dutinu.
Rostlinu zalévejte pravidelně. K zalévání se používá pouze měkká, odstátá voda, pokojové teploty. Nedostatek, ale také nadbytek vody rostlinám škodí. Půda musí dobře odvádět vlhkost, dbáme proto na vhodnou drenáž.
Zamioculcas od jara do podzimu zalévejte mírně, na misce nesmí být voda. V zimě zalévejte zřídka, půda do další zálivky musí proschnout. Rostlina snáší lépe vyschnutí než přemokření, které může způsobit zahnívání kořenů a vznik stonkové hniloby. A pokud jej občas zapomenete zalít, vůbec mu to nevadí. Orosování listů Zamioculcas nepotřebuje, ale občas z nich nezapomeňte setřít prach. V létě na venkovním stanovišti stačí omývání deštěm.
Zamioculcas lze množit buď dělením trsů, nebo dělením lístků. Nejčastějším způsobem rozmnožování je asi dělení trsů přímo při přesazování této rostliny, kdy lze získat najednou hned několik exemplářů, protože v květináči obvykle rostou společně čtyři rostliny a více. Úspěšnost takového množení je prakticky stoprocentní.
Druhou a méně známou technikou je rozmnožování pomocí lístků, které se umístí do předem vyhřátého substrátu. Takto se zamioculcasy množí právě v domovském prostředí při déletrvajícím suchu: postupně shazují listy, které následně zakoření. My doma list před zasazením osušíme a pro lepší zakořenění použijeme stimulátor růstu. Poté umístíme na světlé a teplé stanoviště, kde zakoření během dvou měsíců.
V naší poradně s názvem PŘÍSAVNÍK TŘÍPRSTÝ JEDOVATÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA SUCHA.
Mohl by mě někdo odpovědět jestli je přísavník tříprstý jedovatý,aby se něco nestalo dětem.Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na přísavníku jsou jedovaté jeho plody. Jed účinkuje jen na savce, takže ptáci ani domácí drůbež nejsou ohroženi. Jedovatost bobulí je jen slabá a k otravě ohrožující život dětí by bylo zapotřebí sníst velkou hrst těchto plodů. Jejich chuť je však silně hořská a díky tomu je prakticky nemožné spolknout větší množství bobulí. Takže otravy dětí se přímo bát nemusíte.
Protože zamioculcas patří do čeledi áronovité, řadí se tato rostlina mezi jedovaté druhy. Pokud pěstujete zamioculcas v domácím prostředí, učiňte veškerá opatření, aby se k němu nedostalo ani vaše dítě, ani váš zvířecí mazlíček.
K otravě člověka (dítěte) postačí menší množství, které sní.
Některé druhy této čeledi totiž obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého, který při pozření mechanicky dráždí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je pak svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra i hltanu, což následně vede ke ztíženému polykání a potížím při dýchání, v nejhorším případě by mohlo dojít až k udušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a hemoragická gastroenteritida, tedy zánět žaludku a střev. Některé druhy navíc obsahují i proteolytické enzymy, které zhoršují účinek oxalátových krystalů, anebo rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, které způsobují tetanii a mohou být příčinou selhání ledvin.
Pokud zjistíte, že dítě nebo dospělý jedinec požil rostlinu, bezprostředně vyvolejte zvracení. Každopádně je důležitá lékařská pomoc.
Otázka „Je krásnohlávek jedovatý?“ patří mezi nejčastější dotazy, které lidé o této rostlině vyhledávají. Je to logické – mnoho okrasných rostlin může obsahovat toxické látky a při pěstování v domácnosti je bezpečnost důležitá zejména v prostředí s dětmi nebo domácími zvířaty.
Podle dostupných botanických a veterinárních databází není Calocephalus brownii klasifikován jako jedovatá rostlina. Neobsahuje známé silné toxiny, jaké se nacházejí například u oleandru nebo náprstníku. V praxi to znamená, že při běžném kontaktu s rostlinou nehrozí žádné nebezpečí.
Přesto je důležité dodat, že téměř každá rostlina může při požití většího množství způsobit mírné podráždění žaludku. To je přirozený obranný mechanismus rostlin proti býložravcům. V případě krásnohlávku se jedná především o aromatické látky a terpeny, které mohou být při konzumaci nepříjemné.
Následující tabulka srovnává toxicitu krásnohlávku s některými známými jedovatými rostlinami, které se běžně pěstují v zahradách.
rostlina
toxicita
krásnohlávek
nízká / neprokázaná
oleandr
velmi jedovatý
náprstník
silně jedovatý
durman
silně toxický
Z tohoto srovnání je patrné, že krásnohlávek nepatří mezi nebezpečné okrasné rostliny. Většina zahradníků ho považuje za bezpečný druh vhodný pro běžné pěstování.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fr.persin.
někde jste chybovali. lák se musí převařit a cibule , česnek, křen případně jiné
indegrience zaléváte třeba i teplým lákem pro urychlení a to vše najednou i s proloženou cibulí. Vaš výrobek doporučuji nejíst! a vhodně zlikvidovat! Může vzniknout prudce jedovatý mrtvolný jed.
Pojem jedovatý pavouk bývá často špatně chápán. Jedovatý znamená, že pavouk používá jed k usmrcení kořisti, nikoli že je automaticky nebezpečný pro člověka.
V České republice je prakticky každý pavouk jedovatý, protože bez jedu by nebyl schopen trávit potravu. To však neznamená zdravotní riziko.
jed slouží k lovu hmyzu
většina druhů nemá dostatečně silná kusadla
reakce člověka bývá minimální
Rozdíl mezi pojmy jedovatý a nebezpečný je zásadní. V ČR se nebezpeční pavouci prakticky nevyskytují.
V naší poradně s názvem CHOROBA JABLONÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie čiháková.
dobrý den,na jabloních na větvích je bílý povlak,něco jako mech,ale hrubější,proti mechu okraje roztřepeně,prosím,poradte co s tím,jaký postřik,děkuji. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý povlak na větvích jabloní je zamoření mšicemi. Zbavíte se jich postřikem, který mšice zahubí. Existuje moderní postup, který není jedovatý a přesto spolehlivě mšice zlikviduje. Koupit ho můžete pod názvem Rock Effect, zde je vidět jak vypadá a kolik stojí https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jde o přírodní nejedovatý olej, který mšice pokryje a zalepí jim dýchací otvory a tím je usmrtí. Postřik je potřeba udělat dvakrát po sobě s odstupem 7 dní. Postřik se aplikuje na celé rostliny, ale je-li strom velký, tak jen na postižená místa.
Velmi častou chybou je zaměňování pojmů jedovatý pavouk a nebezpečný pavouk. Jedovatý pavouk je takový, který produkuje jed k usmrcení kořisti. Nebezpečný pavouk je ten, jehož jed může ohrozit zdraví člověka.
většina pavouků v ČR je jedovatá
jen minimum z nich je nebezpečných
často chybí schopnost prokousnout kůži
V českých podmínkách platí, že jedovatost pavouků slouží téměř výhradně k lovu hmyzu. Lidský organismus jejich jed zpravidla zvládá bez komplikací.
Zamioculcas přihnojujte 1x za dva týdny v období od března do září, a to speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy a sukulenty, případně standardním tekutým hnojivem. Spotřeba živin je u zamioculcasu velice rychlá.
Zamioculcas nejlépe přesazujte jednou za dva roky v jarním období do květináče většího asi o pět centimetrů. Půda by měla být výživná. Pro mladé rostliny je vhodné připravit zeminu složenou z 1 dílu drnovky, 1 dílu listovky, 1 dílu rašeliny a 1 dílu písku. Můžeme přidat trochu zetlelého humusu. Na dno květináče můžete přidat i drenáž ve formě keramzitu, písku nebo kamínků. Pro starší rostliny postačí běžný substrát pro pokojové rostliny, smíchaný s trochou písku. Na dno květináče je rovněž dobré přidat drenáž ve formě kamínků či keramzitu, aby kořeny v případě hojné zálivky nestály ve vodě. Velikost květináče by měla odpovídat velikosti kořenového systému. Při přesazování se doporučuje přidat Symbivit. Jde o sypký přípravek, který snadno aplikujete ke kořenům. Rostlina tak bude lépe zásobena vodou a živinami, což se projeví jejím zdravějším růstem. Mykorhizní houby obsažené v Symbivitu se napojí na kořeny zamioculcasu a budou růst, čerpat živiny z půdy a podporovat rostlinu po celý její život.
Květ se na zamioculcasu objeví jen zřídkakdy, nejčastěji kvetou starší exempláře. Květ však není tak působivý jako lesklé listy, je nevýrazné barvy a po odkvetení by se měl odstranit, aby se rostlina tvorbou semen nevysilovala.
Ve svém příspěvku JAK VYPADÁ KOUSNUTÍ OD PAVOUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Synek Michal.
Dobrý den, chci se zeptat je možné, že by mě mohl kousnout pavouk ??? V noci při spánku mě něco dvakrát kouslo do ruky. Relativně jsem reagoval poprvé tak ze mě něco bodlo do ruky a mírně probralo. Na což jsem cukl rukou. Po nějaké době to bylo znovu kdy jsem už v procitnutí něco rozmačkal neboť mě znovu něco kouslo do prstu téže ruky. Na horní straně ruky kde bylo první kousnutí to začalo svědet. A nateklo a cca 4-5 dnů bylo nateklé. Prst byl o něco horší. Tam se mi udělala malá ranka která chvílemi i krvácela. Ale relativně bolelo to méně než první kousnutí. Na ruce mí zůstal dva vpichy vedle sebe s rozpětím cca 3,8mm od sebe. A na prstu také, ale díky tomu že to byla "otevřena" ranka, která se léčila cca týden není to už tak zřejmě vidět. Celou dobu uvažuji vlastně co mě to potkalo ??? Tak se chci zeptat zda fakt to mohl být u nás na Severní Moravě pavouk .... ????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miluše HÁlová.
Pravděpodobně mně v noci kousl pavouk do špičky prstu Celá špička bolela hrozně cukalo to v prstu hrozně cukalo a celý prst byl červení a necítila jsem jako kdyby byl umrtven pomalu dva dni co mám příště dělat mám zavolat lékaře jaký pavouk asi byl děkuji Hálová
Zamioculcas má rád rozptýlené světlo, postavte jej tedy na světlé stanoviště bez přímého slunečního záření. Dobře roste i na hůře osvětlených místech (při omezené zálivce). Rostlinu pěstujte při běžné pokojové teplotě pohybující se okolo 20 až 25 °C. Teplota přezimování by se měla pohybovat v rozmezí 16–18 °C. Nikdy by však neměla klesnout pod 12 °C.
