Zamiokulkas se v současnosti řadí mezi nejoblíbenější pokojové rostliny. I když jde o exotickou rostlinu, jeho pěstování není náročné.
Zamiokulkas
Exotická rostlina zamioculcas (česky též zamiokulkas nebo kulkas) svým atraktivním vzhledem a přizpůsobivostí různým podmínkám dobývá české domácnosti. I přesto, že pochází z tropické východní Afriky a Madagaskaru, je péče o zamioculcas překvapivě snadná. Při jeho pěstování dbáme na to, aby rostlinka měla dostatek rozptýleného světla a jednou za týden ji stačí zalít. Je vhodná i pro začátečníky.
Díky tomu, že péče o zamiokulkas nezabere moc času, můžete jej vidět téměř v každém obchodním centru a veřejných prostorech. Při dnešním běžném způsobu života, kdy člověk tráví v práci většinu dne a potýká se s nedostatkem času, představuje zamiokulkas vhodné řešení i pro ty, kteří by si vzhledem ke své zaneprázdněnosti žádnou rostlinu ani netroufli pěstovat.
Když zamiokulkas přinesete domů, vyberte mu vhodné stanoviště. Vyhovuje mu rozptýlené světlo. Je možné, že zvolené místo mu nebude přes zimu, kdy je slunečního světla méně, stačit. V tom případě ho přisuňte blíže k oknu. V létě můžete dát zamiokulkas ven, na zahradě či balkoně mu bude dobře. Zpočátku jen do stínu, kde si postupně zvykne na nové prostředí bez rizika popálení listů sluníčkem.
Rostlinu zalévejte jednou za týden nebo 14 dní mírnou zálivkou, nevadí ji ani krátkodobé přelití nebo sucho. Dlouhodobé přelívání však vede k uhnívání cibulky. Zamiokulkas pěstujte při pokojové teplotě, přes zimu by teplota neměla klesnout pod 12 °C.
Rostlinu hnojte 2x za měsíc od dubna do srpna hnojivem pro kaktusy a sukulenty, případně obyčejným tekutým hnojivem. Rostlinu přesazujte jednou za rok nebo dva na jaře do substrátu složeného ze stejného poměru drnovky, listovky, rašeliny a písku, ideálně do květináče o 5 cm většího.
Ačkoliv vám může připomínat sukulent, bez vody se rozhodně neobejde. Téměř denním zaléváním mu ale také neprospějete, rostlině hrozí riziko vzniku hniloby stonku. Zvykněte si zalévat jej jedenkrát týdně. Počkejte, až substrát vyschne, teprve poté přichází na řadu zálivka. Doporučuje se jej i rosit nebo jednou za čas sprchovat.
Rostlina pěstovaná v květináči časem spotřebuje živiny, které zemina obsahuje. Pak je potřeba přistoupit k jejímu přihnojení. Zatímco v zimě můžete na tuto činnost zapomenout, během sezony je běžný čtrnáctidenní interval.
Pokud se o zamiokulkas budete dobře starat, rozroste se a do květináče se už sotva vejde. Vyrůstá z hlízy, která sice není vidět, ale vězte, že se postupně zvětšuje. Také zemina bude na první pohled zralá na výměnu. Nový květináč vyberte jen o několik centimetrů větší, než je ten původní. Na jeho dno umístěte drenáž ve formě keramzitu nebo kamínků. Tato vrstva poslouží jako ochrana kořenů proti zahnívání, i když rostlinu přelijete, kořínky nebudou stát ve vodě.
V chladnějších měsících roku nezapomínejte, že zamiokulkas je citlivý na nízké teploty. Není proto vhodné pěstovat jej v nevytápěném prostoru nebo jej nechat stát někde, kde táhne. V takových případech často nastydne, což se projevuje černými skvrnami, jež se vytvoří na stoncích.
Z ostatních druhů, které vyžadují polostín, jsou asi nejznámější a nejoblíbenější žumen, klívie, fíkus, araukárie, kořenokvětka a zamiokulkas.
Žumen (Cissus)
Tato australská stálezelená popínavá rostlina je blízkou příbuznou révy. Má vejčité zubovité listy a svých opor se drží vidlicovitými úponky. Žumen se bohatě a rychle rozrůstá. Může se pnout po tyčích, po silném provazu zavěšeném od stropu, po zábradlí schodiště, zkrátka všude, kde chcete oživit trochu tmavší zákoutí sytou zelení. Žumen lze pěstovat i v závěsných nádobách, pak se výhony budou spouštět k zemi.
Žumen nesnáší přímé slunce, bujně roste při normální pokojové teplotě, v zimě je však nutné zajistit teplotu minimálně 12 stupňů Celsia. V době vegetace zalévejte mírně a jednou za dva týdny přihnojujte standardním tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezte. Rostlině se dobře daří v suchém vzduchu, pěstujete-li ji však v teplém pokoji, bude potřebovat zvýšenou vlhkost.
Tuhé, řemenité listy klívie rostou ve dvou řadách ze ztluštělé báze (podobně jako pórek). Velmi časně zjara je možné vidět bledé květenství schované v záhybu listů, mírně odkloněné od středu, které pomalu roste na tlustém stvolu. Na jeho vrcholku se nachází asi dvacet jasně oranžových trubkovitých květů. Občas se vyskytují variety zbarvené žlutě nebo meruňkově (viz níže odkaz na fotogalerii).
Klívii pěstujte v polostínu, ale bude-li mít málo světla, nepokvete. V době vegetace jí vyhovuje normální pokojová teplota. Koncem podzimu klívii přemístěte na chladnější stanoviště, optimální teplota by se během letního odpočinku měla pohybovat okolo 10 stupňů Celsia. Tento odpočinek je nezbytný, má-li rostlina příštím rokem opět vykvést. Klívie dobře snáší suchý vzduch a nevyžaduje zvláštní zvlhčování. Od okamžiku, kdy se v záhybu listů objeví květenství, až do podzimu rostlinu vydatně zalévejte tak, aby zemina byla stále mírně vlhká. V tomto období také dvakrát měsíčně aplikujte standardní tekuté hnojivo. Na konci podzimu přestaňte zalévat i hnojit a zeminu ponechte zcela suchou až do časného jara, kdy začne klívie nakvétat. Pak zase pozvolna začněte s normální zálivkou. Klívie vytváří četné dužnaté kořeny, které se s jejím růstem začnou vynořovat na povrch zeminy. Pokvete nejlépe, bude-li mít tyto kořeny stlačené, a přesazovat byste ji měli, jen pokud je to nevyhnutelné. Při přesazování odstraňte odnože a zasaďte je odděleně, jestliže již mají viditelné kořeny.
Zde se můžete sami přesvědčit, jak krásná tato pokojová rostlina může být: klívie foto.
Zamiokulkas je považován za rostlinu, kterou „nelze zabít“. Má silné oddenky, které dokážou uchovat velké množství vody, takže vyhovuje lidem, kteří zalévají jednou za 10–14 dní. Je ideální do tmavších místností, kanceláří nebo koutů, kde jiné rostliny nerostou.
Kromě nenáročnosti je také velmi dekorativní — jeho lesklé listy vypadají vždy svěže. Zamiokulkas navíc roste pomalu, takže není potřeba časté přesazování.
Umístění: polostín až stín.
Zálivka: velmi málo — až po úplném proschnutí substrátu.
Substrát: vzdušný, s příměsí písku nebo perlitu.
Časté chyby: přelití, příliš velký květináč, studený průvan.
V naší poradně s názvem JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Valentová.
Dorý den,mám podezření,že by můj malý pejsek /5,5 kg/ včera v odpoledních hodinách mohl sežvýkat kousek / asi 15 % /z jednoho upadlého lístku zamiokulasu,pokoj.rostl.Protože vím,že rostlina je jedovatá,obávám se o jeho zdraví.Zatím nemá žádné problémy, večer normálně jedl.Děkuji za vaši odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rostlina zamiokulkas je jedovatá. Její jedovatost se na psech projevuje podobně jako alergie včetně průjmu a zvracení. Když psi žvýkají listy těchto rostlin, příznaky, které můžete očekávat, jsou: orální podráždění, intenzivní pálení a podráždění úst, pysků, jazyka, nadměrné slintání, zvracení, potíže s polykáním. Občas také můžete vidět nějaké zvracení. Očekává se, že se příznaky rozvinou krátce po expozici a trvají 8 až 12 hodin. Během této doby můžete psa povzbudit (ale nenutit), aby pil vodu nebo trochu mléka, což může pomoci kompenzovat jedovaté účinky. Váš pejsek nyní v klidu žere, tak to vypadá, že ho jedy z rostliny nijak neovlivňují, přesto pokud by se příznaky objevily a zhoršily se, kontaktujte svého rodinného veterináře, který vám poskytne potřebnou péči. Většinou se nejedná o život ohrožující záležitost, jen to velmi podráždí jejich ústní dutinu.
Pohodlné schodiště by mělo mít sklon 25–35°. Projektanti a architekti mají s touto činností bohatou zkušenost, schodiště je jedna ze základních věcí v dispozici domu a musí se spočítat velmi přesně. Dodatečné korekce jsou v případě schodiště velice komplikované.
Základní výpočet schodiště
Prostor pro schodiště – v případě návrhu nového domu je výhodou možná změna dispozice tak, aby schodiště bylo ideální i ve vztahu k ostatním místnostem. V rekonstrukcích se někdy dostáváme k hodnotám na hraně pohodlnosti či použitelnosti dle dostupného prostoru.
Určíme si konstrukční výšku – je to výška, kterou musí schodiště překonat od čisté podlahy nástupního podlaží k čisté podlaze výstupního podlaží (zkratka KV).
Prostým matematickým dělením zjistíme, kolik je nutno mít stupňů k překonání výšky (zkratka N) a jak tento stupeň bude vysoký (zkratka V). Všechny stupně na schodišti musí mít stejnou výšku.
Šířka stupně (zkratka Š) se dopočítá ze vztahu Š = 630 – 2 x V mm (možno snížit až na 600, odvozeno od délky lidského kroku) a spočítáme i sklon schodiště.
Délku ramene (zkratka D) vypočítáme (například 8 výšek znamená 7 šířek).
Vzorce pro výpočty schodů:
1) Počet stupňů N = KV : V
2) Výška stupně V = KV : N
3) Šířka stupně Š = 630 – 2 x V
4) Délka schodišťového ramene – jednoramenné L = Š x (N – 1)
5) Délka schodišťového ramene – dvouramenné L = Š x (N : 2 – 1)
6) Sklon schodiště a = arctg V : Š
7) Délka ramene D = Š x N
8) Podchodná výška ramene Hp = 1 500 + (750 : cos a)
9) Průchodná výška ramene Hpr = 750 + (1 500 x cos a) (hodnota musí být vyšší než 1 900 mm)
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT MUCHNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Jak je možno zbavit se muchniček na zahradě ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muchničky jsou svízel, bohužel. Koušou a přenášejí vážná onemocnění. Jejich akční rádius je 40 až 60 km od jejich hnízdiště. Nedá se jich zbavit chemickým postřikem, protože po usmrcení přiletí další a další. K jejich omezení se dají použít žluté lepové desky rozmístěné ve volném prostoru, ale účinné jsou jen trochu, protože neustále přilétavají nové. Proto nejúčinnější ochranou proti muchničkám je repelent a textilní ochrana těla vhodným oděvem. Jaké repelenty poskytují nejlepší ochranu proti kousavým mouchám? Produkty, které obsahují účinnou složku ethyl butylacetylaminopropionate (IR3535), DEET (N , N -diethyl- meta -toluamide), nebo picaridin, tak ty jsou nejúčinnější. Ale i tak neodradí všechny kousavé mouchy. Vzhledem k této omezené účinnosti repelentů vyžaduje ochrana proti kousavým mouchám přijetí dalších opatření, jako je vyhýbání se oblastem obývanými muškami, vyhýbání se dobám nejsilnějšího kousání a nošení lehkého oblečení, včetně košil s dlouhým rukávem, dlouhých kalhot a čepice. Pokud jsou černé mušky četné a není-li možné se před nimi ukrýt, může ochranu poskytnout síť, která zakrývá hlavu, stejně jako „včelí kapuce“ používana včelaři.
Už se nemůžete dočkat, až zase po roce znovu ochutnáte tu lahodnou chuť medvědího česneku? Tak právě pro vás mám výběr míst s výskytem medvědího česneku. Sami si pak můžete vybrat lokalitu, která je vám nejblíže. Pokud jste Pražáci, tak medvědí česnek naleznete přímo v centru Hlavního města Prahy a to na jižní stráni Letenských sadů nad vjezdem do tunelu. Z dalších lokalit můžu zmínit:
Středočeský kraj – U Hýskova na Berounce – za železničním mostem u rodného domu Františka Nepila;
Středočeský kraj – Ve Starém Kolíně na příjezdu do loděnice po levé straně v lese;
Ústecký kraj – U Loun směrem k Peruci;
Liberecký kraj – v Kryštofově Údolí, kolem potoka Rokytka;
Pardubický kraj – Po staré silnici z Koclířova směrem na Moravskou Třebovou (jak je vjezd k dolům Hřebeč, tam jde pohodlně zaparkovat a je to hned naproti přes silnici v lese);
Pardubický kraj – Žermanice – u řeky Lučina;
Pardubický kraj – Žamberk N 50°4.380 E 16°29.424 a N 50°4.709 E 16°29.527;
Kraj Vysočina – Třešť – výskyt na Vysočině – 49°18’11.015″N 15°29’9.747″E;
Jihomoravský kraj – Popovice u Rajhradu – místní obora;
Jihomoravský kraj – Lesy u Uherského Ostrohu;
Jihomoravský kraj – Veselí nad Moravou – v zámeckém parku naproti Penny marketu;
Jihomoravský kraj – Hustopeče v lesích kolem řeky Svratky v okolí obcí Pouzdřany, Uherčice, Vranovice;
Jihomoravský kraj – Břeclav – les vedle nemocnice;
Jihomoravský kraj – Lokalita u Brna – mezi Útěchovem a Adamovem;
Moravskoslezský kraj – Karviná – park Boženy Němcové;
Moravskoslezský kraj – Ostrava – Polanský les GPS 49.7951514N, 18.2126786E;
V naší poradně s názvem KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN POMRZLÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Vanduch.
Dobrý den.
Asi nejsem sám, komu pomrzlá sazenička révy. Vloni na jaře jsem si zakoupil a nasadil vín. révu, jen tak, na chuť. Pěkně se ujala a podle zahradnice ukončil její růst v 1.5 m. Smůla byla letos, kdy byl mrazíček a bylo po radosti. K mému překvapení došlo u rostlinky k vytvoření nových výhonků a tak nevím jako laik, jestli z výhonků (je jich pět)jeden ponechat a ostatní odstranit, nebo jsou to nějaké plané výhony z kterých nic nebude. Valašské Meziříčí cca 260 m.n.m.
Kdysi jsem dostal asi 30 cm dlouhé rouby, které jsem zasadil na chalupě (690 m.n.m.) a pak se o ně staral. Protože to byla asi réva do nízkých poloh byla vždycky kyselá a tak jsem ji dal pryč. Promiňte mi neodbornou terminologii, budu rád za Vaši radu a i když roubují ovocné stromy, ve vinné révě se opravdu nevyznám. Děkuji za odpověď. Zdeněk z Valašska.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V příspěvku neuvádíte, z které části rostliny ony výhonky vyrůstají. Mnoho sazenic révy vinné se dnes prodává naroubovaných, takže jestli to jsou výhony ze země, tak z nich nic nebude. Pokud vyrůstají z kmene zakoupené sazenice (nad roubem), tak pak se o ně starejte.
Kdy roste medvědí česnek není v celé republice stejné. Rozdíl mezi nížinou a 600 metry nad mořem může být klidně tři až čtyři týdny. Pokud vyrazíte podle kalendáře a ne podle nadmořské výšky, velmi snadno přijedete pozdě – nebo příliš brzy.
Nížiny (200–300 m n. m.)
V nížinách začíná rašit už koncem února, pokud je mírná zima. Plná síla porostu bývá v březnu. Koncem dubna už často přerůstá a tvrdne.
Rašení: konec února – začátek března
Ideální sběr: březen
Konec sezóny: druhá polovina dubna
Střední polohy (400–500 m n. m.)
Tady je sezóna posunutá zhruba o dva týdny. Pokud je sušší jaro, může být porost řidší. Vlhké roky ale přinášejí velmi silné plochy.
Rašení: polovina března
Ideální sběr: konec března – začátek dubna
Konec sezóny: přelom dubna a května
Vyšší polohy (600–700 m n. m.)
Zde jsem několikrát přijel podle „nížinného“ kalendáře a našel jen malé listy sotva 5 cm vysoké. Ve vyšších polohách je potřeba trpělivost.
Rašení: konec března
Ideální sběr: duben
Konec sezóny: začátek května
Nadmořská výška
Začátek růstu
Vrchol sezóny
Konec
200–300 m
Konec února
Březen
Duben
400–500 m
Polovina března
Konec března
Květen
600–700 m
Konec března
Duben
Květen
Časová dimenze je zásadní. Pokud sledujete pouze mapu výskytu medvědího česneku a neřešíte nadmořskou výšku, výrazně si snižujete šanci na úspěch.
Tomuto jevu lze předejít vhodnou péčí. Zaměřte se hlavně na přiměřenou zálivku, pravidelné hnojení v době vegetace rostliny a nezapomínejte ani na vzdušnou vlhkost a kvalitní substrát v adekvátním květináči.
Ve svém příspěvku ZAZIMOVAT VINNOU PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Blažek.
Mám letos vysazený mladý keřík vinné révy má zhruba 25 cm., a pár malých lístku. Co mám dělat, aby mi to nezmrzlo, bydlím na upatí Beskyd,- Frýdlant n.Ostr. Přesně nevím, jak se odruda jmenuje, díky moc za odpověd.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud rostlině začnou žloutnout listy, je třeba zjistit, proč tomu tak je. Jestli z důvodu přemokření, zaschnutí, nedostatkem hnojení, nízkou vzdušnou vlhkostí, nevhodným substrátem nebo malým květináčem.
Pokud se jedná o přemokření, je třeba rostlinu okamžitě přesadit do nového substrátu. U zasychání postačí obnovit rostlině zálivku. A pokud je to nedostatkem hnojení, začněte přiměřeně přihnojovat. U nedostatečné vzdušné vlhkosti postačí rostlinu začít rosit. U malého květináče nebo nevhodného substrátu je třeba rostlinu přesadit do většího květináče a vhodného substrátu.
V naší poradně s názvem POUŽITÍ VÝHONKŮ ODSTŘIHNUTÝCH V ÚNORU NA VÝSADBU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Vanduch.
Dobrý den. Jsem úplný začátečník v pěstování révy a navíc z Valašska, kde lidé znali úplně jiné ovoce. Ale
dostal jsem od kamaráda 30ti centimetrové větvičky révy, které vystřihoval v březnu na zasazení. Kupodivu se všechny chytly. Je to nějaká modrá odrůda, ale moc se k nám do n.m.v. 690 m nehodí. Když je teplý rok, je i trochu nasládlá. Zajímalo by mně však, jestli se tímto způsobem rozmnožuje vinná réva. Všude čtu o sazeničkách, kontejnerovém způsobu atd. Děkuji za odpověď. Zdeněk z Valašska.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud vás zajímá jakým způsobem se rozmnožuje vinná réva, tak si můžete přečíst náš článek o množení vinné révy řízkováním, kde se dozvíte, jak se to dělá: https://www.ceskenapady.cz/…
Dáváte-li přednost shlédnutí názorného návodu na množení vinné révy, tak se můžete podívat na toto video, kde je to ukázáno, krok po kroku: https://www.youtube.com/wat…
Zamiokulkasu žloutnou listy z důvodu nadbytečné zálivky (přemokření), nedostatečné zálivky (zasychání), někdy i kvůli nedostatečnému přihnojování nebo nedostatečné vzdušné vlhkosti, nevyhovujícímu substrátu a malému květináči. Vesměs se dá konstatovat, že ke žloutnutí listů dochází následkem špatné péče o rostlinu.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Němec.
Dobrý den,
prosím vás zapoměl jsem na podzim oleandr ostříhat. mohu nyní na jaře (duben)
Děkuji Petr N
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Oleandr můžete ostříhat kdykoliv chcete. Čím více ho ostříháte, tím méně bude v následujících pěti měsících kvést. To je vodítko proto, kdy zvolit nejlepší čas řezu. Když chcete mít v létě hustý květy obsypaný oleandr, tak ho ostříhejte nejpozději na podzim.
Nenáročné pokojovky jsou ideální pro úplné začátečníky, majitele kanceláří i ty, kteří chtějí zeleň bez složité péče. Tchýnin jazyk, zamiokulkas nebo šplhavnice patří mezi nejodolnější rostliny vůbec, monstera a dracena do interiéru přidají dekorativní efekt a kalatea nabídne unikátní kresby listů.
Jedná se o elektrický akumulační ohřívač určený pro zavěšení na zeď. OKCE se prodávají o objemech 50–200 litrů. Vodorovné rozteče kotevních šroubů (450 mm) výrobce zachovává po celou dobu historie výroby kvůli snadné výměně vysloužilých ohřívačů. Lze také dokoupit závěs na rozteč kotevních šroubů 350 mm. Ohřev zajišťuje keramické topné těleso ovládané provozním termostatem a jištěné bezpečnostním termostatem (tepelnou pojistkou). Teplotní rozsah: 5–74 °C. Připojovací napětí: 1-PE–N/AC 230 V/50 Hz. Elektrické krytí IP 45 umožňuje umístění ohřívače do zóny 1 dle ČSN 33 2000–7–701.
Hlavní využití: příprava TUV v objektech s možností využití nízkého tarifu elektrické energie (noční proud)
Příslušenství: pojistný ventil
Technické parametry ohřívačů:
objem (l): 51
maximální provozní tlak nádoby (MPa): 0,6
napětí (V): 230
příkon (W): 2 000
elektrické krytí: IP 45
výška ohřívače (mm): 561
průměr ohřívače (mm): 524
maximální hmotnost ohřívače bez vody (kg): 30
doba ohřevu elektrickou energií z 10 °C na 60 °C (h): 1,5
VELIS EVO je plochý elektrický zásobníkový ohřívač vody s povrchem v elegantní bílé barvě a s detaily v barvě stříbrného kovu. Díky hloubce pouhých 27 cm a možnosti zvolit svislou nebo vodorovnou instalaci šetří ohřívač VELIS EVO místo a dobře zapadne do každé koupelny.
Výhody:
funkce ECO EVO – úspora energie až 259 kWh ročně
ekologická polyuretanová izolace
snadné ovládání – chytrý displej pro snadné ovládání teploty, se signalizací připravené sprchy
nový vylepšený elektronický termostat CoreTECH – mimořádně tichý ohřev vody
úspora času – díky funkci velmi rychlého ohřevu pro první sprchu (za 50 minut) a inovativní konstrukci s dvojitou nádrží, která zaručuje, že se při odběru vody ze zásobníku smíchává přitékající studená voda s již ohřátou mnohem pomaleji a jen ve spodní části ohřívače
dlouhá životnost – dvojitá ocelová nádrž s titanovým smaltováním, chytré samočisticí topné těleso s titanovým smaltováním, vysoká kvalita provedení
prodloužená sedmiletá záruka na prorezivění nádrže
bezpečný provoz – ohřívač ARISTON VELIS EVO PLUS je vybaven bezpečnostním systémem ABS 2.0 pro případy přerušení dodávek elektřiny neb
DAM je kapalné dusíkaté hnojivo obsahující 30 % dusíku, z toho jednu čtvrtinu ve formě amonné, jednu čtvrtinu ve formě dusičnanové a jednu polovinu ve formě amidické. Tvoří jej roztok dusičnanu amonného a močoviny. Ve 100 litrech obsahuje 39 kg N (dusíku), při 25 °C má hustotu 1 300 kg/m3, vysolovací teplota je -10 °C.
Pro určení potřeby hnojení dusíkem se doporučuje využít platných normativů a dalších objektivních diagnostických postupů (například rozbory půd a rostlin) při zohlednění hnojení statkovými hnojivy a vlivu předplodiny. DAM je možno použít k základnímu hnojení, k přihnojování během vegetace, k urychlenému rozkladu zorané slámy a k přípravě široké palety NPK suspenzí. Pro základní dusíkaté hnojení při přípravě půdy před setím lze DAM použít ke všem plodinám, zvláště k jařinám. Velmi vhodně zapadá do systému předzásobního hnojení fosforem a draslíkem. Dobře se uplatní i v systému minimálního zpracování půdy k meziplodinám. U semen citlivých na vyšší koncentraci čpavkového dusíku (jeteloviny, řepy a podobně) nepoužíváme DAM těsně před setím. Vzhledem k tomu, že DAM obsahuje rychle i pozvolně působící formy dusíku, je možno jím hnojit na jaře před setím (se zapravením) a na půdách s dobrými absorpčními vlastnostmi jednorázově po celou dobu vegetace (jarní ječmen, oves, směsky na zeleno a jiné). K přihnojování během vegetace se používá buď v nezředěném stavu (především ke hnojení obilnin, řepky a travnatých porostů), nebo zředěný (zejména při dávkách dusíku pod 10 kg N/ha-1 a u většiny dvouděložných rostlin). DAM je možno bez omezení aplikovat na nekvetoucí porosty. Na kvetoucí rostliny lze aplikovat jen v době mimo letu včel. Společná aplikace s povolenými přípravky na ochranu rostlin je možná a výhodná.
