Ingredience: půl cibule, 3 rajčata, 10 oliv, 3 stroužky česneku, 1 lžička provensálského koření, Tabasco, půl papriky, 1 špetka pepře, 1 špetka soli, 100 g žampionů, 1 dl červeného vína
Postup: Zpěníme cibulku, zaprášíme paprikou, vhodíme žampiony, osmažíme, vlijeme červené víno, povaříme, přidáme nasekaná rajčata, olivy a česnek, zbytek ingrediencí a vaříme 15 min do zhoustnutí. Hodí se na různé druhy těstovin.
Zdroj: Žampionová omáčka
Ingredience: 350–500 g žampionů, troška oleje, sůl, 250 g kysané smetany, hladká mouka, dle potřeby mletý kmín či houbové koření, 3 stroužky česneku
Postup: Očištěné a nakrájené žampiony zprudka orestujeme na trošce oleje, přidáme na plátky rozkrájený česnek a zprudka orestujeme. Osolíme, popřípadě přidáme koření, trochu vody a dusíme. Jsou-li žampiony měkké, připravíme si závarek ze smetany a hladké mouky a zahustíme, mírně povaříme cca 20 minut. Tato omáčka je výborná se špeclemi.
Zdroj: Žampionová omáčka
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Svíčkova z vepřového masa s halali
Jak říká Zdeněk Pohlreich, žádná žampionová omáčka nebude dokonalá, pokud do ní nepřidáte víno a parmazán. Díky těmto dvěma ingrediencím získáte žampionovou omáčku, která se vyrovná skvělým omáčkám světa podávaných v luxusních restauracích. Hloubka chuti a pikantnost, které vzniknou jsou famózní. Například je vynikající plněná omeleta dušená v této smetanové žampionové omáčce, nebo je skvělá na steak. Ale úchvatný je pečený batát, vydlabaný a až po okraj plněný žampiony ve smetanové omáčce.
V příběhu PEPŘOVÁ OMÁČKA POHLREICH RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Rezlová.
Chtěla bych vědět, jestli celý pepř na pepřovou omáčku mám podrtit před použitím, eventuelně částečně povařit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivanka.
pepřová omáčka se nedělá z černého pepře ale z nakládaného zeleného pepře. Je to o zcela jiné chuti.
Zdroj: Příběh Pepřová omáčka pohlreich recept
Ingredience: 6 plátků vepřové kýty, 1 velká cibule, 1 malá plechovka krájených žampionů, plnotučná hořčice, 1 nakládaná okurka, sůl, pepř, kmín, sladká paprika, 1 hovězí bujon, trocha mouky
Postup: Cibulku pokrájíme na drobno a osmahneme dozlatova, plátky naklepeme z obou stran, osolíme, opepříme a pomažeme hořčicí. Dáme na cibulku, krátce osmahneme, zaprášíme paprikou a podlijeme vodou. Přidáme žampiony bez nálevu, kmín, bujon, celou okurku a dusíme do měkka. Hotovou omáčku zahustíme moukou a necháme řádně provařit. Okurku vytáhneme, dává se jen na chuť, ještě dochutíme. Podáváme s dušenou rýží.
Zdroj: Žampionová omáčka
Ingredience: 1 konzerva sterilovaných žampionů, 1/4 pórku, 1 kelímek smetany ke šlehání, 4 lžíce oleje, 500 g kuřecích prsou, 3–4 balíčky taveného sýra (trojúhelníčkový), 1/4 lžičky Podravky
Postup: Kuřecí prsa podle potřeby očistíme, omyjeme a osušíme. Nakrájíme na kostičky nebo nudličky. Sýr nakrájíme na kostičky. Pórek omyjeme, očistíme a nakrájíme na půlkolečka. V pánvi rozehřejeme olej a kuřecí maso v něm zprudka orestujeme. Vlijeme smetanu a přidáme sýr. Podle potřeby můžeme přilít trochu mléka nebo vody. Omáčku necháme povařit. Zatím si scedíme žampiony a nasekáme je na menší kousky. Žampiony vložíme do omáčky, ochutíme Podravkou a necháme opět povařit. Nakonec přidáme pórek. V případě, že není sýrová omáčka se žampiony dost hustá, přidáme sýr nebo ji zahustíme hotovou jíškou. Po vychladnutí omáčka zhoustne ještě více. Podáváme s gnocchi.
Zdroj: Žampionová omáčka
V příběhu SVÍČKOVA Z VEPŘOVÉHO MASA S HALALI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Chtěla by jsem se zeptat,kde dělám chybu.Někdy se mě omáčka srazí a někdy né.Zachráním jí sice ponorným mixérem,ale chtěla by jsem znát příčinu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav.
Zřejmě používáte špatnou smetanu. Měla by mí 31 nebo 33 procent tuku.
Zdroj: Příběh Svíčkova z vepřového masa s halali
Ingredience: 1 kelímek bílého jogurtu, Lučina, čerstvě mletý pepř, sůl, pár kapek olivového oleje
Technologický postup: Bílý jogurt nalijeme do menší misky, přidáme Lučinu a důkladně promícháme pomocí vidličky. Dochutíme několika kapkami olivového oleje, osolíme a doladíme čerstvě nadrceným pepřem.
Zdroj: Pepřová omáčka - recepty
V příběhu SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Svíčková omáčka
Ingredience: 50 g másla, 1/8 l smetany, citron, 150 g taveného sýra, 1 lžíce hladké mouky, pepř, sůl
Postup: Na pánvi rozpustíme asi 50 g másla, přidáme trochu mouky a necháme zpěnit, přidáme 1/8 l smetany, sůl, pepř, několik kapek citronové šťávy a tavený sýr (například Veselá kráva) a za stálého míchání zahříváme, ale nevaříme. Čekáme, až se všechen sýr v omáčce rozpustí, ta musí být hladká a hustá, ale ne kašovitá. Takto připravená omáčka se hodí k masům, rybám a zelenině.
A jaké sýrové omáčky máte ve svém repertoáru vy? Pochlubte se s nimi.
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Zdroj: Příběh Dýně - druhy
Asi ve 2 dcl vody rozpustíme podle návodu Maggi kostku (vepřový vývar), přilijeme smetanu, přidáme sýr, okořeníme mletým pepřem a pro výraznější chuť přidáme lžičku zeleného pepře. Pomalu necháme za stálého míchání provařit. Tato omáčka je vynikající zvláště ke steakům.
Zdroj: Recepty na smetanovou omáčku
V příběhu MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Milánské špagety originální recept
Ingredience: 250 g zakysané smetany, 3 lžíce kremžské hořčice, 2 lžíce plnotučné hořčice, 3 lžíce majonézy, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Krémovitou zakysanou smetanu dáme do misky, přidáme majonézu, kremžskou hořčici, plnotučnou hořčici a dochutíme solí a pepřem. Omáčku řádně promícháme a necháme dobře vychladit. Studenou hořčicovou omáčku podáváme k masu, bramborám, zelenině, skvělá je ke grilovaným pokrmům.
Zdroj: Studené omáčky k masům
Na pánvičce si rozpustíme máslo, přidáme na kostičky nakrájené kuřecí maso, osolené a okořeněné pepřem a orientální směsí. Asi 5 minut smažíme pouze na másle na slabším ohni. Poté podlijeme kuřecím vývarem a dusíme dalších cca 5 minut. Přidáme 3 lžíce griotky. Poté přilijeme smetanu, smícháme mouku a mléko a také je vlijeme k masu. V případě potřeby můžeme přidat více mouky, aby omáčka nebyla moc řídká. Po smíchání směsi se smetanou už vaříme nejdéle 5 minut, protože by nám směs postupně řídla. Jako přílohu doporučujeme špagety.
Zdroj: Recepty na smetanovou omáčku
Brokolici si zvlášť uvaříme ve slané vodě. Do jiného kastrolku nalijeme trochu smetany, vložíme tavený sýr, přivedeme za stálého míchání k varu. Až se sýr rozpustí, přidáme nadrobno pokrájenou uvařenou brokolici a varem zahustíme. Dosolíme a hotovou brokolicovou omáčku podáváme nejlépe s těstovinami, ale chutnat vám bude i s vařenými brambory či jako příloha k masu.
Zdroj: Recepty na smetanovou omáčku
Mléko nalijte do hrnce (nechte si asi ½ hrnečku na rozmíchání mouky) a dejte je na mírném plameni vařit. Mezitím si nastrouhejte na větším struhadle nivu a tvrdý sýr (může být třeba eidam). Když mléko pomalu přichází k varu (pozor, ať vám neuteče), vysypte oba nastrouhané sýry do hrnce a nechte rozpustit. Poté si v hrnečku se zbytkem mléka rozmíchejte mouku, důkladně ji rozmělněte, aby nezůstaly hrudky mouky, a přilijte do sýrové omáčky. Nakonec omáčku osolte, opepřete a na mírném ohni cca pět minut provařte za stálého míchání. Pozor, omáčka rychle houstne a snadno se připálí!
Zdroj: Recepty na sýrovou omáčku
Ingredience: 2,5 dl kuřecího vývaru, ½ cibule, 3 lžíce švestkových povidel, 1 lžíce sójové omáčky, 1 lžička hnědého cukru, 1/2 lžičky kajenského pepře
Technologický postup: V hrnci svaříme švestková povidla, oloupanou, nadrobno nakrájenou cibuli, kuřecí vývar, sójovou omáčku, hnědý cukr a kajenský pepř. Vše rozmixujeme na hladkou a hodně hustou omáčku, je-li příliš řídká, ještě ji krátce povaříme, aby se odpařila tekutina. Omáčku nalijeme do misek nebo šálků a podáváme k masu, aby si každý mohl maso omáčkou podle chuti přelít.
Zdroj: Studené omáčky k masům
Ingredience: kuře, 1 cibule, 150 g žampionů, 3 lžíce oleje, 3 lžíce másla, hladká mouka, 200 ml světlého piva (ideálně plzeňského), 700 ml kuřecího vývaru, citronová šťáva, 200 ml smetany ke šlehání, sůl, pepř, pažitka
Postup: Kuře rozporcujeme na stehna a prsa – obojí rozpůlíme, kůži ponecháme. Maso osolíme a opepříme. Křídla a skelet si necháme na vývar. Cibuli nakrájíme na drobno. Žampiony očistíme a oddělíme kloboučky od nožiček. Nožičky nakrájíme na drobno, kloboučky na širší plátky. Ve velkém hrnci rozehřejeme olej a 1 lžíci másla. Na tuku opečeme maso nejprve kůží dolů, pak ze všech stran dozlatova. Opečené maso vyjmeme. Na tuku v hrnci opečeme cibuli dozlatova, pak přidáme nožičky žampionů a 3 minuty opékáme. Zasypeme 3 lžícemi hladké mouky, promícháme a zalijeme pivem. Necháme odpařit zpět na tuk tak, aby v omáčce nezbyla hořkost z piva. Do hrnce vrátíme maso a zalijeme ho do ⅔ vývarem. Přikryjeme poklicí a necháme 30 minut dusit na mírném plameni. Kuře vyjmeme z hrnce a udržujeme v teple. Na 2 lžících rozpuštěného másla opečeme plátky žampionů, lehce pokapané citronovou šťávou. Osolíme a opepříme. Naběračku omáčky odebereme do misky a důkladně rozmícháme se 2 lžícemi hladké mouky. Vmícháme zpět do omáčky. Omáčku propasírujeme přes jemné síto. Do propasírované omáčky přidáme orestované žampiony a smetanu. Vrátíme do ní i maso a necháme 10 minut na mírném plameni prohřát. Podle potřeby dochutíme solí a pepřem. Podáváme s knedlíkem, noky či těstovinami a posypané nadrobno posekanou pažitkou.
Zdroj: Žampionová omáčka
Pokud jste začáčátečníci, tak zde můžete vidět video s přípravou koprové omáčky.
Zdroj: Koprová omáčka recept
pepřová omáčka se nedělá z černého pepře ale z nakládaného zeleného pepře. Je to o zcela jiné chuti.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
muzu svickovou s kralika na warfarin
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Chtěla bych vědět, jestli celý pepř na pepřovou omáčku mám podrtit před použitím, eventuelně částečně povařit.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Chtěla by jsem se zeptat,kde dělám chybu.Někdy se mě omáčka srazí a někdy né.Zachráním jí sice ponorným mixérem,ale chtěla by jsem znát příčinu.
Počet odpovědí: 4 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět