Ingredience: kuře, 1 cibule, 150 g žampionů, 3 lžíce oleje, 3 lžíce másla, hladká mouka, 200 ml světlého piva (ideálně plzeňského), 700 ml kuřecího vývaru, citronová šťáva, 200 ml smetany ke šlehání, sůl, pepř, pažitka
Postup: Kuře rozporcujeme na stehna a prsa – obojí rozpůlíme, kůži ponecháme. Maso osolíme a opepříme. Křídla a skelet si necháme na vývar. Cibuli nakrájíme na drobno. Žampiony očistíme a oddělíme kloboučky od nožiček. Nožičky nakrájíme na drobno, kloboučky na širší plátky. Ve velkém hrnci rozehřejeme olej a 1 lžíci másla. Na tuku opečeme maso nejprve kůží dolů, pak ze všech stran dozlatova. Opečené maso vyjmeme. Na tuku v hrnci opečeme cibuli dozlatova, pak přidáme nožičky žampionů a 3 minuty opékáme. Zasypeme 3 lžícemi hladké mouky, promícháme a zalijeme pivem. Necháme odpařit zpět na tuk tak, aby v omáčce nezbyla hořkost z piva. Do hrnce vrátíme maso a zalijeme ho do ⅔ vývarem. Přikryjeme poklicí a necháme 30 minut dusit na mírném plameni. Kuře vyjmeme z hrnce a udržujeme v teple. Na 2 lžících rozpuštěného másla opečeme plátky žampionů, lehce pokapané citronovou šťávou. Osolíme a opepříme. Naběračku omáčky odebereme do misky a důkladně rozmícháme se 2 lžícemi hladké mouky. Vmícháme zpět do omáčky. Omáčku propasírujeme přes jemné síto. Do propasírované omáčky přidáme orestované žampiony a smetanu. Vrátíme do ní i maso a necháme 10 minut na mírném plameni prohřát. Podle potřeby dochutíme solí a pepřem. Podáváme s knedlíkem, noky či těstovinami a posypané nadrobno posekanou pažitkou.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Jak říká Zdeněk Pohlreich, žádná žampionováomáčka nebude dokonalá, pokud do ní nepřidáte víno a parmazán. Díky těmto dvěma ingrediencím získáte žampionovou omáčku, která se vyrovná skvělým omáčkám světa podávaných v luxusních restauracích. Hloubka chuti a pikantnost, které vzniknou jsou famózní. Například je vynikající plněná omeleta dušená v této smetanové žampionové omáčce, nebo je skvělá na steak. Ale úchvatný je pečený batát, vydlabaný a až po okraj plněný žampiony ve smetanové omáčce.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Postup: Kuřecí prsa podle potřeby očistíme, omyjeme a osušíme. Nakrájíme na kostičky nebo nudličky. Sýr nakrájíme na kostičky. Pórek omyjeme, očistíme a nakrájíme na půlkolečka. V pánvi rozehřejeme olej a kuřecí maso v něm zprudka orestujeme. Vlijeme smetanu a přidáme sýr. Podle potřeby můžeme přilít trochu mléka nebo vody. Omáčku necháme povařit. Zatím si scedíme žampiony a nasekáme je na menší kousky. Žampiony vložíme do omáčky, ochutíme Podravkou a necháme opět povařit. Nakonec přidáme pórek. V případě, že není sýrová omáčka se žampiony dost hustá, přidáme sýr nebo ji zahustíme hotovou jíškou. Po vychladnutí omáčka zhoustne ještě více. Podáváme s gnocchi.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Ingredience: 350–500 g žampionů, troška oleje, sůl, 250 g kysané smetany, hladká mouka, dle potřeby mletý kmín či houbové koření, 3 stroužky česneku
Postup: Očištěné a nakrájené žampiony zprudka orestujeme na trošce oleje, přidáme na plátky rozkrájený česnek a zprudka orestujeme. Osolíme, popřípadě přidáme koření, trochu vody a dusíme. Jsou-li žampiony měkké, připravíme si závarek ze smetany a hladké mouky a zahustíme, mírně povaříme cca 20 minut. Tato omáčka je výborná se špeclemi.
Postup: Cibulku pokrájíme na drobno a osmahneme dozlatova, plátky naklepeme z obou stran, osolíme, opepříme a pomažeme hořčicí. Dáme na cibulku, krátce osmahneme, zaprášíme paprikou a podlijeme vodou. Přidáme žampiony bez nálevu, kmín, bujon, celou okurku a dusíme do měkka. Hotovou omáčku zahustíme moukou a necháme řádně provařit. Okurku vytáhneme, dává se jen na chuť, ještě dochutíme. Podáváme s dušenou rýží.
Ingredience: půl cibule, 3 rajčata, 10 oliv, 3 stroužky česneku, 1 lžička provensálského koření, Tabasco, půl papriky, 1 špetka pepře, 1 špetka soli, 100 g žampionů, 1 dl červeného vína
Postup: Zpěníme cibulku, zaprášíme paprikou, vhodíme žampiony, osmažíme, vlijeme červené víno, povaříme, přidáme nasekaná rajčata, olivy a česnek, zbytek ingrediencí a vaříme 15 min do zhoustnutí. Hodí se na různé druhy těstovin.
Na pánvi rozehřejte olej a na středně vysoké teplotě rozpusťte máslo. Přidejte žampiony a zvolna osmahněte dozlatova – trvá to asi 4 až 5 minut. Není třeba neustále míchat.
Těsně předtím, než budou hotové, zvyšte teplotu na max, přidejte česnek a špetku soli a pepře. Smažte, dokud česnek nezezlátne (přibližně 1 minuta).
Přidejte bílé víno - bude prskat! Míchejte a škrábejte připečeninu ze dna pánve, po dobu 1 minuty nebo dokud se téměř neodpaří.
Přidejte trochu vývaru a míchejte dokud se nerozpustí všechna připečenina ze dna pánve. Poté přidejte zbytek vývaru, smetanu a parmazán a snižte teplotu na střední, aby se omáčka pěkně vařila – nevařte rychle, smetana se může rozdělit na bílé hrudky.
Občas promíchejte a vařte 2 - 3 minuty, dokud nezhoustne. Neměla by být moc hustá.
Vmíchejte tymián, podle chuti osolte a opepřete. Sundejte ze sporáku.
Omáčku podávejte přelitou přes steak nebo jiný vařený protein. Promíchejte s těstovinami, naplňte do pečených brambor, podávejte s hovězí pečínkou, kuřecím nebo vepřovým masem nebo dušenými omeletami.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žampiony – hodí jakékoli houby. Standardní bílé knoflíkové žampiony, hnědé žampiony. Můžete použít i více hub, zvlášť čerstvě nasbírané lesní huby. Ty jsou dokonalé v této omáčce, když je dáte do pečených vydlabaných brambor.
Víno – zde se hodí jakékoliv suché bílé, vyhněte se dřevitým / dubovým (např. Chardonnay) a sladkým vínům, jako je například Sklepmistr. Výborný je Sauvignon Blanc a příbuzné odrůdy, Rulandské šedé a růžová vína jsou také skvělá. Nechcete víno: Použijte navíc 1/4 šálku vývaru a nevynechejte parmazán! Nezbytné pro chuť.
Smetana – pokud nemůžete najít zahuštěnou nebo hustou smetanu, použijte smetanu s vysokým procentem tuku (30 %+, zkontrolujte na obalu). Pokud chcete dietní verzi, tak použijte nízkotučnou zahuštěnou smetanu. Pokud seženete jen normální nízkotučnou smetanu (tj. ne zahuštěnou smetanu), upravte recept následovně: Smíchejte 1 lžičku kukuřičného škrobu s trochou nízkotučné smetany. Po rozpuštění vmíchejte zbývající smetanu. Kukuřičný škrob bude působit jako zahušťovadlo, které vykompenzuje použití nízkotučné smetany.
Parmazán – důležité je nastrouhat si vlastní na jemném struhadle, aby se pěkně v omáčce rozpustil. Nepoužívejte v obchodě koupený strouhaný nebo pískový parmazán, ten se v omáčce pořádně nerozpustí - parmezán omáčku zahustí a zároveň dodá skvělou chuť, nechutná sýrově, jen dodává pikantnost.
Použití omáčky – jako omáčka na proteiny, těstoviny, pečené brambory, dušenou zeleninu.
Vydatnost receptu – vystačí na polití 4 - 5 steaků nebo jiných kousků bílkovin. Nebo na 250 g nevařených špaget nebo asi 300 g nevařených krátkých těstovin. Velkoryse naplní 2 - 3 velké batáty.
Zdeněk Pohlreich určitě květákové placičky nebo obdobné jídlo zná a připravuje, jen je dosud nepublikoval ve svých pořadech. To ovšem nic nemění na tom, že tento pokrm není dobrý, nebo že si nezaslouží naši pozornost. Květákové placičky, které poslouží jako výborná chuťovka nebo rychlá večeře, si přinejmenším zaslouží zmínku o způsobu přípravy.
Ingredience: 1 lžička dijonské hořčice, 100 ml 30% smetany, 100 ml suchého bílého vína, 2 lžíce zeleného pepře
Technologický postup: Na pánev do výpeku z masa nalijeme smetanu a víno, provaříme 2 minuty, až se obsah zredukuje. Poté přidáme kuličky pepře a hořčici, zamícháme a část kuliček vařečkou nebo lžící rozdrtíme. Povaříme ještě 1 minutu. Pepřová omáčka je vhodná pro přelití masa i přílohy.
Nejprve je potřeba si pepř pořádně rozdrtit, aby v omáčce neplavaly celé kuličky. Poté si v hrnci na středním plameni rozehřejeme máslo. Do něj přidáme pokrájenou šalotku. Vše vaříme tak dlouho, dokud šalotka nezměkne. Do omáčky se pak přidá pepř a brandy. Vše se přivede k varu. Poté se do omáčky přilije ještě vývar z hovězího masa. Vše se přivede k varu. Jakmile se omáčka přivede k varu, je třeba plamen snížit a přidat do omáčky smetanu. Omáčka se musí pořádně promíchat a nechat se zahřát, ale bez vaření. Když se omáčka celá prohřeje, začne se znovu mírně zahřívat, dokud dostatečně nezhoustne, obvykle to trvá 5 - 10 minut. Omáčka je možné dosolit podle chuti.
Ingredience: čerstvý křen (čím více, tím lépe), smetana, máslo, mouka, hovězí vývar nebo voda, sůl, cukr, citronová šťáva
Postup: Na dvou lžících másla nebo rostlinného tuku opražíme tři lžíce hladké mouky. Jestliže nemáme hladkou mouku, je možné použít i mouku polohrubou. Někdo má dokonce radši, když má omáčka mírně hrubší konzistenci, kterou jí právě polohrubá mouka dodá. Z másla a mouky tedy připravíme zlatou voňavou jíšku. Jíšku zalijeme hovězím vývarem (půl až tři čtvrtě litru). Jestliže nevaříme hovězí a vývar nemáme, zalijeme jíšku vodou. Vzniklou bešamelovou omáčku důkladně provaříme (asi deset minut). Neměly by v ní být hrudky jíšky. Pak přilijeme kelímek poctivé sladké smetany (ke šlehání), přivedeme k varu a zkorigujeme hustotu. Když je omáčka řídká, zahustíme ji ještě lžící mouky rozkvedlané v troše studené vody nebo mléka. Příliš hustou omáčku trochu zředíme (vývarem, vodou, mlékem). Přidáme tři vrchovaté lžíce strouhaného čerstvého křenu a necháme přejít varem. Odstavíme z plotýnky a dochutíme solí, cukrem, citronovou šťávou nebo octem (přidáváme po lžičkách, abychom to nepřehnali). Doladíme do příjemné, mírně sladkokyselé chuti. Dochucování provádíme mimo plotýnku proto, že když přidáme do omáčky cukr, hrozí nevratné připálení. Křenovou omáčku podáváme k vařenému hovězímu masu, k vařenému uzenému nebo s kouskem tepelně upravené dobré šunky. Kdo nemá rád maso, pochutná si na křenové máčce s vařeným vejcem. Jako tradiční přílohu podáváme houskový nebo karlovarský knedlík, varianta s vařeným vejcem chutná i s bramborem.
Ingredience: 50 g másla, 1/8 l smetany, citron, 150 g taveného sýra, 1 lžíce hladké mouky, pepř, sůl
Postup: Na pánvi rozpustíme asi 50 g másla, přidáme trochu mouky a necháme zpěnit, přidáme 1/8 l smetany, sůl, pepř, několik kapek citronové šťávy a tavený sýr (například Veselá kráva) a za stálého míchání zahříváme, ale nevaříme. Čekáme, až se všechen sýr v omáčce rozpustí, ta musí být hladká a hustá, ale ne kašovitá. Takto připravená omáčka se hodí k masům, rybám a zelenině.
A jaké sýrové omáčky máte ve svém repertoáru vy? Pochlubte se s nimi.
Tento uznávaný kuchař připravuje pečeni z pravé svíčkové.
Ingredience: 800 g pravé hovězí svíčkové, 50 g špeku, 1 mrkev, 1 petržel, 1 celer, 1 cibuli, máslo, 10 kuliček celého pepře, 4 kuličky nového koření, 2 bobkové listy, sůl, mletý pepř, citronová šťáva, 200 ml smetany ke šlehání, mléko na rozředění, trocha hladké mouky na zahuštění, cukr a hořčice
Technologický postup: Svíčkovou očistíme, osušíme, ze všech stran osolíme a opepříme. Špalíčky slaniny zbavené kůže prošpikujeme svíčkovou pomocí nože, můžeme použít i špikovací jehly. Celer, petržel a mrkev očistíme, omyjeme a nakrájíme na kostičky. Nadrobno nakrájíme také jednu středně velkou cibuli. Na pánvi rozehřejeme máslo a svíčkovou vcelku osmahneme ze všech stran. Tím se maso uzavře a zachová si svou šťavnatost uvnitř. Přidáme nakrájenou zeleninu. Po orestování maso z pánve vytáhneme a dáme bokem. Na zeleninu můžeme použít i trochu slaniny, která nám zbyla při prošpikování masa. Okořeníme – pár kuliček nového koření, černý pepř, pár bobkových listů, trošku cukru, lžíci hořčice. Orestovanou zeleninu z pánve přemístíme do pekáče, přidáme maso, podlijeme horkou vodou a pečeme při 180 °C v troubě, po čtvrthodině teplotu snížíme na 150 °C, pečeme přibližně hodinu až hodinu a půl, dle potřeby zeleninu podléváme. Po upečení maso vyjmeme, zeleninu rozmixujeme, přidáme smetanu, naředíme mlékem a dochutíme solí, citronovou šťávou nebo cukrem. Hovězí nakrájíme a podáváme s brusinkami a houskovým knedlíkem. Kdo má rád, ozdobí hovězí plátkem citronu a trochou šlehačky.
