ŽAMPIONOVÁ SMETANOVÁ OMÁČKA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Omáčka je hustá kapalina podávaná k jídlu nebo používaná při jeho přípravě. Omáčky se nekonzumují samostatně, dodávají totiž pokrmu aroma, vlhkost a vzhled. Latinsky se řekne omáčka salsus (znamená osolený), z čehož je odvozeno toto slovo v mnoha jazycích, například ve francouzštině a v angličtině. V Česku jsou velmi rozšířené omáčky, které jsou hutné, doplňují pokrmy z masa a servírují se společně s knedlíky nebo jinými přílohami.
Smetanovážampionováomáčka
Ingredience: 350–500 g žampionů, troška oleje, sůl, 250 g kysané smetany, hladká mouka, dle potřeby mletý kmín či houbové koření, 3 stroužky česneku
Postup: Očištěné a nakrájené žampiony zprudka orestujeme na trošce oleje, přidáme na plátky rozkrájený česnek a zprudka orestujeme. Osolíme, popřípadě přidáme koření, trochu vody a dusíme. Jsou-li žampiony měkké, připravíme si závarek ze smetany a hladké mouky a zahustíme, mírně povaříme cca 20 minut. Tato omáčka je výborná se špeclemi.
Postup: Kuřecí prsa podle potřeby očistíme, omyjeme a osušíme. Nakrájíme na kostičky nebo nudličky. Sýr nakrájíme na kostičky. Pórek omyjeme, očistíme a nakrájíme na půlkolečka. V pánvi rozehřejeme olej a kuřecí maso v něm zprudka orestujeme. Vlijeme smetanu a přidáme sýr. Podle potřeby můžeme přilít trochu mléka nebo vody. Omáčku necháme povařit. Zatím si scedíme žampiony a nasekáme je na menší kousky. Žampiony vložíme do omáčky, ochutíme Podravkou a necháme opět povařit. Nakonec přidáme pórek. V případě, že není sýrová omáčka se žampiony dost hustá, přidáme sýr nebo ji zahustíme hotovou jíškou. Po vychladnutí omáčka zhoustne ještě více. Podáváme s gnocchi.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
Postup: Cibulku pokrájíme na drobno a osmahneme dozlatova, plátky naklepeme z obou stran, osolíme, opepříme a pomažeme hořčicí. Dáme na cibulku, krátce osmahneme, zaprášíme paprikou a podlijeme vodou. Přidáme žampiony bez nálevu, kmín, bujon, celou okurku a dusíme do měkka. Hotovou omáčku zahustíme moukou a necháme řádně provařit. Okurku vytáhneme, dává se jen na chuť, ještě dochutíme. Podáváme s dušenou rýží.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: kuře, 1 cibule, 150 g žampionů, 3 lžíce oleje, 3 lžíce másla, hladká mouka, 200 ml světlého piva (ideálně plzeňského), 700 ml kuřecího vývaru, citronová šťáva, 200 ml smetany ke šlehání, sůl, pepř, pažitka
Postup: Kuře rozporcujeme na stehna a prsa – obojí rozpůlíme, kůži ponecháme. Maso osolíme a opepříme. Křídla a skelet si necháme na vývar. Cibuli nakrájíme na drobno. Žampiony očistíme a oddělíme kloboučky od nožiček. Nožičky nakrájíme na drobno, kloboučky na širší plátky. Ve velkém hrnci rozehřejeme olej a 1 lžíci másla. Na tuku opečeme maso nejprve kůží dolů, pak ze všech stran dozlatova. Opečené maso vyjmeme. Na tuku v hrnci opečeme cibuli dozlatova, pak přidáme nožičky žampionů a 3 minuty opékáme. Zasypeme 3 lžícemi hladké mouky, promícháme a zalijeme pivem. Necháme odpařit zpět na tuk tak, aby v omáčce nezbyla hořkost z piva. Do hrnce vrátíme maso a zalijeme ho do ⅔ vývarem. Přikryjeme poklicí a necháme 30 minut dusit na mírném plameni. Kuře vyjmeme z hrnce a udržujeme v teple. Na 2 lžících rozpuštěného másla opečeme plátky žampionů, lehce pokapané citronovou šťávou. Osolíme a opepříme. Naběračku omáčky odebereme do misky a důkladně rozmícháme se 2 lžícemi hladké mouky. Vmícháme zpět do omáčky. Omáčku propasírujeme přes jemné síto. Do propasírované omáčky přidáme orestované žampiony a smetanu. Vrátíme do ní i maso a necháme 10 minut na mírném plameni prohřát. Podle potřeby dochutíme solí a pepřem. Podáváme s knedlíkem, noky či těstovinami a posypané nadrobno posekanou pažitkou.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Ingredience: půl cibule, 3 rajčata, 10 oliv, 3 stroužky česneku, 1 lžička provensálského koření, Tabasco, půl papriky, 1 špetka pepře, 1 špetka soli, 100 g žampionů, 1 dl červeného vína
Postup: Zpěníme cibulku, zaprášíme paprikou, vhodíme žampiony, osmažíme, vlijeme červené víno, povaříme, přidáme nasekaná rajčata, olivy a česnek, zbytek ingrediencí a vaříme 15 min do zhoustnutí. Hodí se na různé druhy těstovin.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak říká Zdeněk Pohlreich, žádná žampionováomáčka nebude dokonalá, pokud do ní nepřidáte víno a parmazán. Díky těmto dvěma ingrediencím získáte žampionovou omáčku, která se vyrovná skvělým omáčkám světa podávaných v luxusních restauracích. Hloubka chuti a pikantnost, které vzniknou jsou famózní. Například je vynikající plněná omeleta dušená v této smetanové žampionové omáčce, nebo je skvělá na steak. Ale úchvatný je pečený batát, vydlabaný a až po okraj plněný žampiony ve smetanové omáčce.
Smetanováomáčka z nivy je vhodná jak na těstoviny, tak i na maso připravené na grilu.
Ingredience: 1 30% smetana, 10 dkg nivy, půl čajové lžičky bazalky, cca 1 cm silný plátek másla
Postup: Do kastrolku vlijeme smetanu, kterou zasypeme nahrubo nastrouhanou nivou, a přidáme bazalku. Za stálého míchání necháme směs zhoustnout, dochutíme a je hotovo. Solíme až naposledy (nebo vůbec), protože niva je dost slaná!
Nejprve si připravíme pánev. Na ní si necháme rozpustit máslo. Mezitím si nakrájíme na drobno cibulku, která se pak přidá do rozpuštěného másla. Máslo se zpění a cibulka se tak opeče dozlatova. K cibulce se přidá vývar (domácí nebo kupovaný), smetana na vaření a pepř. Vše se řádně zamíchá a společně se provaří. Dušením se obsah pánve zmenší zhruba na polovinu. Omáčka se na závěr dochutí česnekem a čerstvým mletým pepřem, který se do omáčky přimíchá, ale už bez vaření. Omáčka se ještě může dochutit tymiánem, bazalkou nebo oregánem. Všeho podle chuti.
V hrnci si rozpustíme máslo, do kterého přisypeme hladkou mouku a orestujeme ji. Vzniklou jíšku postupně rozmícháváme se studeným mlékem a necháme provařit asi 15 minut. Po odstavení z plotny vlijeme smetanu. Pokud máte pocit, že je potřeba objem ještě zredukovat, není problém omáčku přivést znovu k varu, nebo přidat lžíci mouky. Nakonec omáčku dochutíme solí, pepřem a muškátovým oříškem.
Tato omáčka je velmi chutná, jemná a nezkazíte s ní žádný pokrm. Pokud máte zrovna chuť zapéct si maso v troubě a nenapadá vás žádná inovace, přelitím masa touto omáčkou v zapékací míse změníte chuť celého pokrmu. Možností je celá řada, můžete přidat žampióny, pórek, šunku, ale i sýr, ať už tavený, Eidam, či Nivu.
Asi ve 2 dcl vody rozpustíme podle návodu Maggi kostku (vepřový vývar), přilijeme smetanu, přidáme sýr, okořeníme mletým pepřem a pro výraznější chuť přidáme lžičku zeleného pepře. Pomalu necháme za stálého míchání provařit. Tato omáčka je vynikající zvláště ke steakům.
olivový olej (jenom trošku, protože losos je dost tučný)
sůl
Postup:
Na pánev nalijeme olivový olej a zahřejeme. Do horkého oleje přidáme na kousky nakrájené maso z lososa a orestujeme. Přidáme pokrájenou bazalku a trošku osolíme. Krátce opět orestujeme, poté přilijeme smetanu, kterou provaříme, čímž ji trochu zredukujeme. Nakonec přidáme nastrouhaný sýr, omáčka se tím opět zahustí. A pak již můžete servírovat, nejvhodnější je touto omáčkou přelít libovolné těstoviny.
Dle návodu uvaříme těstoviny. Na pánev dáme kapku oleje, nadrobno nasekanou cibulku, na nudličky pokrájenou šunku a slaninu a na plátky nakrájené žampiony. Vše spolu orestujeme, poté přidáme cca ½ dcl vody a podusíme. Přilijeme smetanu, přidáme nastrouhaný sýr a necháme na plotně stát do rozpuštění sýra. Podle potřeby dosolíme – a omáčka je hotová.
Na pánvičce si rozpustíme máslo, přidáme na kostičky nakrájené kuřecí maso, osolené a okořeněné pepřem a orientální směsí. Asi 5 minut smažíme pouze na másle na slabším ohni. Poté podlijeme kuřecím vývarem a dusíme dalších cca 5 minut. Přidáme 3 lžíce griotky. Poté přilijeme smetanu, smícháme mouku a mléko a také je vlijeme k masu. V případě potřeby můžeme přidat více mouky, aby omáčka nebyla moc řídká. Po smíchání směsi se smetanou už vaříme nejdéle 5 minut, protože by nám směs postupně řídla. Jako přílohu doporučujeme špagety.
4 hrsti čerstvých hub nebo odpovídající množství namočených sušených hub
1 větší cibule
100 g másla
200 ml smetany
1 lžička mletého koriandru
1 lžička mletého kmínu
2 bobkové listy
3 kuličky nového koření
4 kuličky černého pepře
4 lžíce hladké mouky
voda nebo vývar
cukr, ocet, sůl
Postup:
Na polovině másla dorůžova osmahněte jemně nakrájenou cibulku. Přidejte na plátky nakrájené houby, jednu lžičku mletého koriandru, jednu lžičku mletého kmínu, dvě lžičky soli a ještě asi 5–7 minut restujte. Na druhé polovině másla osmažte 4 vrchovaté lžíce mouky, dokud nevznikne světlá jíška. Tu zalijte jeden a půl litrem vody nebo vývaru. Okořeňte 2 bobkovými listy, 3 kuličkami nového koření a 4 kuličkami černého pepře. Za občasného míchání vařte cca 20 minut. Poté přidejte připravenou směs s orestovanými houbami a vařte dalších 5 minut. Nakonec opatrně vmíchejte jednu smetanu. Dosolte a dochuťte cukrem a octem a znovu nechte přejít varem. Omáčka je dobrá s brambory nebo můžete podávat s vařeným hovězím masem a houskovým či kynutým knedlíkem.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
