Omáčka je hustá kapalina podávaná k jídlu nebo používaná při jeho přípravě. Omáčky se nekonzumují samostatně, dodávají totiž pokrmu aroma, vlhkost a vzhled. Latinsky se řekne omáčka salsus (znamená osolený), z čehož je odvozeno toto slovo v mnoha jazycích, například ve francouzštině a v angličtině. V Česku jsou velmi rozšířené omáčky, které jsou hutné, doplňují pokrmy z masa a servírují se společně s knedlíky nebo jinými přílohami.
Žampiony v české kuchyni
Žampion je houba, které se česky říká pečárka. Existuje vícero druhů. Nejčastěji roste v lesích, ale i na polích a loukách. Naše území je tedy pro něj ideální destinací. Po celém světě se tato houba pěstuje i průmyslově. Také u nás naleznete pěstírnu žampionů, konkrétně v Soběslavi, odkud se žampiony vyvážejí i do zahraničí.
Konzumace žampionů pomáhá proti astmatu, kožním potížím a některým alergiím, například potravinovým. Neví se ale, která látka v nich obsažená toto způsobuje. Dále obsahují látku snižující hladinu krevního cukru. Žampiony jsou rovněž bohatým zdrojem biotinu, který pomáhá proti vypadávání vlasů, lámání nehtů a podobně.
Žampiony můžete smažit, dusit, péct, zapékat, grilovat... Tvrdí se, že by se před úpravou měly oloupat. Můžete tak učinit, ale stačí je pouze otřít vlhkým hadříkem. Poté můžete odkrojit nohy a pokračovat dále dle vybraného receptu. Žampiony stačí tepelně upravovat jen několik minut. Rychle totiž změknou.
V naší poradně s názvem JAK ODSTRANIT MOLICE Z BAZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Mám na bazalce molice a bazalka chřadne.NEVÍM JAK SE JICH ZBAVIT,ABY MOHLA BÝT NADÁĹE K POUŽITÍ V KUCHYNI.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší zbraň na molice je chemický insekticid Mospilan. Bohužel pro bazalku se moc nehodí, jelikož její listy jsou hlavním produktem a Mospilan v nich zůstává moc dlouho aktivní. Abyste udržela bazalku stále jedlou a bez molic, tak zkuste použít žluté lepové desky, které jsou běžně k dostání, jak je vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledan…
Molice na ně přelezou, přilepí se a uhynou.
Technologický postup: Žampiony očistíme a zbavíme nožek tak, aby z nich vznikly mističky. Do mísy nastrouháme na velkých okách struhadla salám a sýr. Přidáme očištěnou cibuli nakrájenou nadrobno. Potom přidáme kečup, hořčici, vajíčko a koření. Směs dobře promícháme a naplníme jí připravené kloboučky žampionů. Na závěr můžeme vršky překrýt kousky sýra, velikost je závislá na způsobu zapečení. Takto naplněné žampiony můžeme naskládat na pánev a nechat na troše oleje opéct. Že jsou hotové, poznáme podle toho, že je sýr ve směsi rozteklý a vajíčko ztuhlé. Další možností je žampiony nechat zapéct na 15 minut v troubě o teplotě 150 °C. Dokonce se dají připravit i v mikrovlnné troubě (zkuste 2 minuty na plný výkon). Žampiony plněné sýrovou směsí podáváme s přílohou podle vlastní chuti.
Koriandr setý roste planě v oblasti Středomoří a jako koření jej lidé pěstují a používají více než 3500 let. O jeho léčivých účincích se zmiňovala každá kultura.
Koriandr je příbuzný kmínu, anýzu a kopru a představuje jednu ze základních součástí indického koření.
Koriandr se lidově označuje jako čínská nebo indická petržel. Listy koriandru jsou známy také pod pojmem „Cilantro“.
V koriandru se nacházejí tuky, bílkoviny, třísloviny, pektin a cukry, dále velké množství vitamínů A, B1, B2 a C. Koriandr v podobě čaje pomáhá při nadýmání: uvolňuje křeče hladkého svalstva a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Čaj připravený ze semen koriandru také zlepšuje chuť k jídlu. Koriandr se přidává do některých mastí používaných při revmatismu. Je účinný při léčbě kožních vyrážek. Pomáhá při zánětech močového ústrojí. Díky své výrazné vůni se využívá i v aromaterapii. Jeho silice pak našla uplatnění při výrobě parfémů.
Nadměrné užití koriandrových semínek i natě údajně u mužů snižuje sexualitu a u žen zastavuje menstruaci.
Koriandr se řadí k malému množství plodin, které se v kuchyni zužitkovávají úplně celé. Kromě semen se využívají i koriandrové listy a kořen.
Koriandr je velmi oblíbený nejen v indické kuchyni, ale i v té evropské. V indické kuchyni představuje důležitou složku různých kari koření nebo garam masaly.
V Evropě se koriandr používá při pečení pečiva, kdy se často kombinuje s kmínem. Typické aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je oblíbená kombinace koriandru a hub, proto se koriandr přidává do houbových omáček, polévek nebo nakládaných hub. Používá se rovněž při nakládání okurek nebo kysaného zelí. Hodí se také k jehněčímu, vepřovému či hovězímu masu.
Čerstvé listy koriandru bývají výtečnou součástí orientálních pokrmů z masa (především dušených), čatní, polévek, restované zeleniny. Abychom koriandr neznehodnotili a neztratili cenné látky, přidáváme jej až na konci tepelné úpravy nebo jím pokrm zdobíme.
Koriandr a kardamom jsou součástí kari koření a garam masaly. Každé koření má typickou chuť a vůni.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den.
Vlastním asi pět let keř bobkový list.Přes zimu je doma. Letos jsou na listech samý puklice a ještě jsou lepkavé a vně keře jsou listy a stvoly černé. Jako posypané sazí.Co to může být. Asi ho budu muset zlikvidovat. Škoda.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete ho zachránit včasným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP. Tím spolehlivě zničíte všechny puklice a zastavíte to lepkání. Pokud to černé na listech jsou mšice, tak ty to taky zničí. Díky tomuto postřiku rostlina zůstane imunní vůči všem škůdcům po dobu 2 měsíců ode dne aplikace. Samozřejmě ošetřené listy nemůžete spotřebovávat v kuchyni, ale zachráníte svoji rostlinu. První nové lístky můžete sklízet až v létě.
Nejprve si pořádně omyjeme a očistíme žampiony. Poté je nakrájíme na čtvrtky (pokud jsou menší, stačí na polovinu). Po přípravě žampionů si připravíme vepřové plecko, které je třeba také omýt a pak nakrájet na kostičky. Naposled si připravíme i cibuli, kterou si oloupeme a také ji pokrájíme na kostičky.
Připravíme si vysokou pánev, nebo hrnec. Do hrnce nejprve nalijeme olej a necháme ho zahřát. Do rozpáleného oleje se přidají žampiony a zprudka se orestují. Žampiony se pak z nádoby vyndají (například na misku). V hrnci po nich musí zůstat šťáva, kterou žampiony pustily, a k té se do hrnce opět přilije olej, který se znovu musí nejprve ohřát a pak se do něj přisype cibule a krátce na to i maso. Maso se nechá lehce zatáhnout, pak se k masu a cibuli do hrnce přidá i kmín, bobkový list, vše se ochutí pepřem a solí. Nakonec se obsah hrnce podlije ještě vodou. Vše se nechá dusit alespoň 30 minut. Poté se ke změklému masu (pokud maso není měkké, je třeba dusit déle!) přidají žampiony a vše se ještě 10 minut společně povaří.
Kluci v akci doporučují tento pokrm podávat s chlebem, ale jistě by se k němu hodila třeba i rýže.
V naší poradně s názvem RYCHLOSŮL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VIT.
mam DNU je to spatny praganda na moji DNU?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Praganda se používá k nasolování masa a při běžném používání v kuchyni se s ní nesetkáte. Ptáte-li se, jestli maso nasolené pragandou je špatné pro vaši dnu, tak v tomto ohledu vůbec nezáleží, čím je maso upraveno. Je to stále maso a při jeho trávení bude vznikat kyselina močová. Máte-li chuť na uzené, tak si dát můžete, i když máte dnu, ale jen jednu malou porci. Každé takové hodování je třeba řádně zapít čistou neochucenou vodou. Voda zaměstná ledviny a ty pak mohou lépe odvádět kyselinu močovou ven z těla.
Koriandr se využívá nejen v léčitelství, ale i v gastronomii jako koření, v podstatě představuje jednu z mála kulturních plodin, které lze v kuchyni zužitkovat úplně celé. Kromě semen koriandru se totiž používají i koriandrové listy a kořen. Rostlina sice jako celek páchne, ale listy koriandru mají chuť anýzu, kořen je pak intenzivnější a semínka koriandru mají nasládlou až ostře kořenitou palčivou chuť připomínající pomerančovou kůru a skořici. Pokrmům dodají příjemnou vůni a lehce nasládlou chuť, proto koriandr velmi často tvoří součást směsí kari koření.
Koriandr je velmi oblíbený v indické kuchyni, a to jak v mletém stavu, tak i celý nebo drcený. Často bývá i součástí arabské kuchyně. Nejčastěji ho najdete v marockých specialitách z jehněčího nebo kuřecího masa. V Evropě se pak koriandr nejčastěji používá při pečení chleba nebo pečiva, často v kombinaci s kmínem. Aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je například oblíbená kombinace koriandru a hub, najdeme jej tedy i v receptech na houbovou omáčku, polévku. Používá se i k nakládání hub a jiné zeleniny (červená řepa a okurky), přidává se do chleba, který tak činí stravitelnější, je klasickou přísadou do perníku, uzenářských výrobků, při přípravě jehněčího, vepřového a hovězího masa či ryb. Využití nachází rovněž ve výrobě alkoholických nápojů včetně vín.
V léčitelství se využívají listy a plody koriandru. Tato bylina obsahuje silice, třísloviny, linalon, mastné oleje, kumariny (proto ho nesmí užívat lidé s poruchami srážlivosti krve), vitamin C, geraniol, geranylacetát, gamma-terpinen. Linalon, obsažený v koriandru, omezuje růst bakterií a hub, tedy původců mnohých onemocnění u člověka. Hlavní využití koriandru spočívá v jeho vlivu na trávicí trubici, látky v něm obsažené ulevují při nadýmání a pocitu plného žaludku, mírní žaludeční nevolnost a křeče, povzbuzují chuť k jídlu. Při nemocech dýchacích cest podporuje vykašlávání. Má také příznivé účinky na nervovou soustavu.
Na vnitřní použití je tedy čaj z koriandru, často spolu s kmínem, který by vám měl pomoci při bolestech břicha a pocitu plnosti či nadýmání. Zevně se koriandr používá ve formě obkladů k ošetřování vředů nebo jako mazání při onemocněních kloubů. V takzvaném karmelitském lihu pak při revmatismu a bolestech v kloubech. Inhalace výparů z vařícího se drceného koriandru užíváme při chronické rýmě, spojené s chronickým katarem horních cest dýchacích. Dle potřeby se inhaluje jednou až dvakrát denně po 5 až 10 minutách.
Ne, dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez zásahu většinou vytvoří hodně menších plodů, které nemusí stihnout rovnoměrně dozrát.
Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido pěstovat i bez zaštipování. Ve většině českých podmínek ale rostlina rozděluje energii mezi příliš mnoho plodů. Výsledkem jsou menší kusy, slabší chuť a horší využití v kuchyni, zejména pokud chceš hokaido na polévku nebo koláč.
Kdy je nejlepší čas zaštipovat dýni hokaido?
Ideální čas na zaštipování dýně hokaido je ve chvíli, kdy už má nasazené první plody a je jasné, kolik jich rostlina zvládne uživit.
V praxi to bývá přibližně 6.–8. týden po výsadbě, podle počasí a vitality rostliny. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá jasno, kolik plodů vytvoří. Pokud naopak příliš pozdě, efekt je minimální a hokaido už energii rozdělilo. Právě správné načasování má zásadní vliv na velikost plodů i jejich vyzrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Počet plodů na jedné rostlině hokaida závisí na její síle a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se mi dlouhodobě osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíš 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená lepší chuť, vyšší obsah vitamínů a rovnoměrnější dozrání.
Co se stane, když nechám na hokaidu příliš mnoho plodů?
Při příliš velkém počtu plodů rostlina nestíhá všechny vyživit a výsledkem jsou menší, často nedozrálé dýně.
Hokaido pak může vypadat na pohled úrodně, ale část plodů zůstane tvrdá, zelenější a méně chutná. Takové dýně se hůř skladují a mají horší využití v kuchyni. Častým problémem je i to, že některé plody přestanou růst úplně. Právě tady má zaštipování dýní největší smysl.
Mohu zaštipovat hokaido stejně jako cuketu?
Ne, zaštipování cuket a zaštipování dýně hokaido není stejné a záměna postupů je častá chyba.
Cuketa plodí průběžně a snese častější a razantnější zásahy. Hokaido má delší vegetační cyklus a každý plod potřebuje čas. Pokud budeš hokaido zaštipovat stejně agresivně jako cuketu, můžeš přijít o část úrody nebo výrazně snížit počet plodů. U hokaida vždy platí, že méně zásahů je často lepší.
Má smysl zaštipovat slabou nebo stresovanou rostlinu?
Slabou nebo stresovanou rostlinu hokaida se zaštipovat nevyplatí, protože další zásah ji může ještě více oslabit.
Po chladných nocích, suchu nebo přemokření dej rostlině čas se vzpamatovat. Pokud listy nejsou pevné a růst se zpomalil, zaštipování situaci nezlepší. V takovém případě je lepší nechat menší
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa,
V kuchyni lze využít jak čerstvé, tak i sušené listy bazalky. Mladé čerstvé listy bazalky se mohou kdykoliv otrhávat a používat pro přípravu zeleninových salátů, do různých pokrmů s rajčaty, vhodná je do polévek, omáček, k rybám, do marinád k masu na grilování. Do vařených jídel ji přidáváme před dokončením, přičemž je vhodné její chuť podtrhnout česnekem. Dobře se kombinuje také s cibulí, pažitkou, majoránkou, oreganem, saturejkou a tymiánem. Hojně se využívá v italské kuchyni při přípravě těstovin a pizzy. V mikrotenovém sáčku vydrží v chladničce i několik dní. Celé lístky používáme jako přísadu do salátů, pokrájené na kousky pak nejčastěji jako koření k masu. Z větších listů raději odstraňte středový řapík.
Bazalku je nejlépe užívat v syrovém nebo zmrazeném stavu, protože sušená ztrácí aroma i chuť. Ale samozřejmě není možné mít po ruce stále čerstvé bylinky, takže v případě potřeby otrhejte lístky bazalky ještě před květem a sušte je ve stínu, případně v sušárně při maximální teplotě 40 °C.
Další možností, jak co nejlépe uchovat bazalku, je naložení do oleje. Takto konzervovaná bylinka je pak vhodná hlavně pro tepelné úpravy masa a zeleniny nebo do salátů.
Zdeněk Pohlreich pracuje s králíkem podobně jako s jinými jemnými masy. Důraz klade na základ, výpek a jednoduchost. V profesionální kuchyni má tenhle přístup výhodu v kontrole teploty, času a kvality surovin.
V domácí kuchyni se ale podmínky mění. Králík bývá často z obchodu, bez informace o stáří a chovu. Trouby a sporáky vaří jinak, než se předpokládá v televizi. A hlavně – doma vaříte pro konkrétní lidi s konkrétními očekáváními.
Co z jeho přístupu funguje vždy
Funguje jednoduchost. Funguje práce s výpekem. Funguje fakt, že králík nepotřebuje složité koření ani zahušťování moukou. Tyhle principy platí vždy a všude.
Co v domácí kuchyni selhává
Selhává slepé kopírování času a množství tekutin. Králík z obchodu se chová jinak než domácí. Pokud se snažíte dodržet televizní postup bez ohledu na realitu hrnce, výsledek bývá rozpačitý.
Co z jeho postupu doma vynechávám a proč
Doma vynechávám dlouhé prudké vaření. Vynechávám snahu „dotlačit“ králíka silou. Místo toho pracuji s časem, nižší teplotou a přijímám, že některé kusy potřebují jiný přístup než ideální televizní surovina.
Studené omáčky se používají při přípravě pokrmů studené i teplé kuchyně. Příprava studených omáček vyžaduje pečlivost. Omáčky mají být výrazné a pikantní, protože jejich úlohou je doplnit a zpestřit chuť pokrmů.
Zálivky řadíme mezi omáčky, upravované pokrmy jimi zaléváme a dochucujeme. V mezinárodní kuchyni se používá výraz dresinky. Zálivky – dresinky dělíme dle základních surovin a dle složitosti přípravy. V české kuchyni lze rozlišit zálivky na dochucování salátů ze zeleniny, na masa různého druhu včetně ryb a mořských plodů a na zálivky na dochucování salátů z ovoce.
Dip je slovo, které bylo přejato z anglického jazyka a znamená namočit, ponořit a podobně. Kdybychom jej chtěli přeložit do češtiny, mohli bychom použít slovo omáčka, avšak díky významu slova omáčka v české kuchyni, kde označuje spíš část hlavního jídla, by byl tento výraz dost nepřesný. Význam by tedy možná nejlépe vystihovalo slovo „namáčka“, a tak raději zůstaňme u anglického výrazu „dip“. Pokud se tedy hovoří o dipu, jde o hustou tekutinu z různých přísad, do které se namáčí například grilované pochoutky pro dosažení ještě lepší chuti. Často se však tato dvě označení (dipy a omáčky) užívají většinou společně a ve většině případů znamenají totéž.
Hovězí na houbách Kluci v akci se žampiony a bramborovým krémem
Ingredience na 4 porce: 800 g hovězího krku, 50 g hladké mouky, 50 ml oleje, 200 g kořenové zeleniny, 50 g perličkové cibulky, snítka rozmarýnu, snítka tymiánu, 500 ml kuřecího vývaru, 500 ml červeného vína
Ingredience na žampiony: 100 g žampionů, 50 g másla, mletý pepř, sůl
Ingredience na bramborový krém: 400 g brambor, 50 ml smetany, 50 ml mléka, sůl
Postup: Maso Kluci v akci nakrájejí na větší kostky, zapráší moukou, opečou na oleji, vyjmou a ponechají stranou. Do stejného hrnce přidají trochu oleje a opečou na něm nakrájenou zeleninu a cibulky do zlatohněda. Do tohoto základu vloží Kluci v akci bylinky, opečené maso, zalijí vývarem a červeným vínem. Dusí při 120 °C asi dvě hodiny. Poté maso vyjmou a šťávu svaří na polovinu.
Kluci v akci připravené maso podávají s bramborovým krémem a žampiony.
Očištěné žampiony nakrájejí na čtvrtky a orestují na másle, osolí a opepří. Oškrábané a uvařené brambory rozšťouchají nebo vyšlehají dohladka, teprve poté smíchají s teplou smetanou a mlékem v hedvábný krém, podle chuti osolí.
Maso ve formě medailonků (zhruba osmi plátků) si očistíme a obtočíme plátky slaniny. Aby slanina držela, omotáme ji kuchyňským provázkem. Medailonky osolíme, opepříme a obalíme v mouce. Na pánvičce si rozpustíme máslo a na něm zprudka opečeme medailonky (asi 6m minut, v půlce času je potřeba samozřejmě maso obrátit). Medailonky z pánvičky vyndáme a připravíme si žampiony, které očistíme a nakrájíme na tenké plátky. Ty pak osmahneme na zbytku másla v pánvičce. Žampiony na pánvi osolíme, opepříme a dochutíme koriandrem a citronem. Žampiony ještě zaprášíme moukou a krátce osmahneme, zalijeme je připravenou smetanou s trochou vývaru (pokud není vývar, stačí i voda). Žampiony vaříme ještě několik minut. Nakonec vše dochutíme koňakem a odstavíme ze sporáku.
K srnčím medailonkům a žampionům se hodí podávat povařené třešně a široké nudle.
Ingredience: 10 větších žampionů, 10 plátků anglické slaniny, 100 g nivy, olivový olej
Technologický postup: Žampiony opláchneme vodou a odřízneme jim nožky. Vnitřek klobouku pokapeme olivovým olejem a naplníme nivou, kterou jsme si nakrájeli na malé kostičky. Žampiony naplněné nivou poté obalíme v plátcích anglické slaniny a poskládáme na pekáč. Kloboučky pečeme ve vyhřáté troubě 30–40 minut při 200 °C, až jsou pěkně křupavé. Hotové podáváme s opékanými brambory, oblohou a tatarkou. Výborně chutnají i s nivovou omáčkou.
Ingredience: 500 g větších žampionů, 300 g mletého masa, 1 cibule, 1 vejce, 150 g strouhaného eidamu, 5 stroužků česneku, lžíce sladké papriky, lžíce pálivé papriky, lžíce kari, lžíce majoránky, lžíce grilovacího koření, sůl, mletý pepř, strouhanka, máslo
Technologický postup: Žampiony oloupeme, vykrájíme jim opatrně nožky, které si odložíme na později, a hnědá žebra, která vyhodíme. Z masa, najemno nakrájené cibule, vejce, sýra, česneku a koření připravíme směs jako na karbanátky (pokud je řídké, zahustíme strouhankou) a přidáme najemno nakrájené nohy z žampionů. Takto připravenou směsí plníme kloboučky žampionů, které poklademe na máslem vymaštěný plech, masovou směsí nahoru. Na každý kousek položíme kousek másla a v troubě vyhřáté na 200 °C pečeme cca 35–40 minut, pokud se šťáva připéká, podlijeme trochu vodou. Takto upečené žampiony podáváme s bramborovou kaší nebo různě upravenými brambory.
Ingredience: 4 velké žampiony, 100 g prosciutta, 50 g nastrouhaného parmazánu, 1 chilli paprička, 4 stroužky česneku, 2 snítky oregana, olivový olej, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Houbám vyloupněte nohu, kterou společně se šunkou, parmezánem, česnekem a chilli papričkou nasekejte na menší kousky. Směs řádně promíchejte, osolte, opepřete, zakápněte olivovým olejem a přidejte čerstvé oregano. Klobouky žampionů zakápněte olivovým olejem a naplňte směsí tak, aby lehce přetékaly, při grilování totiž zmenší svůj objem přibližně o polovinu. Rozpalte gril na střední teplotu, rošt potřete tukem a vložte žampiony. Pečte přibližně 15 minut. Podávejte jako přílohu ke grilovanému masu nebo při větším množství jako hlavní chod společně s čerstvou bagetou či olivovým chlebem.
Kluci uvádějí, že na 5 až 6 porcí budete potřebovat:
2 velké cibule
6 stroužků česneku
2 lžíce sladké mleté papriky
kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo vodu
1 kohouta
sůl
snítku rozmarýnu
1 lžičku mleté papriky
250 ml 33% smetany
1 kapii nebo červenou papriku
4 žampiony
slunečnicový olej
Postup
Kluci v akci nejprve na oleji orestují do sklovata na kostičky nakrájenou cibuli, přidají česnek, zarestují, pak zapráší mletou paprikou, krátce osmahnou, zalijí vývarem, osolí a přivedou k varu.
Části naporcovaného kohouta Kluci v akci na straně kůže naříznou, osolí, opečou na oleji ze všech stran dozlatova, přihodí snítku rozmarýnu, během opékání lehce popráší mletou paprikou, poté maso vyjmou (olej uchovají i se snítky rozmarýnu) a vloží do základu na omáčku, přiklopí, dusí do měkka, na závěr zalijí smetanou, nechají přejít varem a podávají.
Na oleji po opečeném mase Kluci v akci orestují papriku na krájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony kladou na každou porci kohouta, navrch ozdobí snítkou opečeného rozmarýnu.
Jako přílohu doporučují Kluci v akci špecle, bramborové noky, knedlíky nebo rýži.
