Téma: 

zaštipování


Facebook Twitter Pinterest email tisk

ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA

Zaštipovat nebo nezaštipovat

Dýni hokaido je dobré zaštipovat, aby se rostlina rozvětvovala. Bude tak dávat větší úrodu. Zaštipujte, když šlahoun dosáhne délky cca 1,5–2 m.

Detail odstavce: Zaštipovat nebo nezaštipovat
Zdroj: Zaštipování hokaida
Zveřejněno: 25.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: zaštipování hokaida

Hókaidó můžete zaštipovat. Zaštípnout můžete šlahouny jakmile budou jeden metr dlouhé.

Zdroj: diskuze Zaštipování hokaida
Odesláno: 26.3.2018 uživatelem Klída
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

SURFINIE

Zaštipování

Chcete-li, aby surfinie byla bohatá a košatá, je potřeba nové výhonky zaštipovat, aby se rozrůstaly spíš do šířky než do délky. Samozřejmě nemůžete zaštípnout každý výhonek, který vyroste, to byste z rostliny neměli nic anebo by byly šlahouny hodně krátké. Je potřeba se v tom trochu probrat, a myslím, že postupem času sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Zkuste si vybavit třeba jahody, tam se nových odnoží také zbavujete, nebo rajčata, u nichž se rovněž prolamují výhonky mezi kmínkem a větvičkou. Ideální je tvarovat surfinii dříve, než začne kvést, přece jen jí květy trochu ubírají na síle. Co je však vedle zaštipování velmi důležité pro bohatou a zdravou rostlinu, je hnojení.

Detail odstavce: Zaštipování
Zdroj: Surfinie
Zveřejněno: 17.12.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: zaštipování rýmovníku

Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno: 12.3.2017 uživatelem V.Svobodová
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

PŘEVISLÉ MUŠKÁTY

Zaštipování

Výhony v době vegetace pravidelně zaštipujte, rostliny se budou lépe rozvětvovat a bohatěji nakvétat. Nic se však nesmí přehánět – asi jednou za měsíc zaštipujte pouze konce větviček. Pokud byste výhony zaštipovali příliš intenzivně, květní pupeny se nestačí založit. Také odstraňujte odkvetlé květy.

Detail odstavce: Zaštipování
Zdroj: Převislé muškáty
Zveřejněno: 5.4.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: zaštipování rýmovníku

Prosím, ví někdo kdy začít zaštipovat zasazenou rostlinku rýmovníku?Jak musí být vysoká na zaštípnutí, aby utvořila další odnože?

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno: 26.2.2017 uživatelem V. Svobodová
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ RAJČAT

Zaštipování při pěstování rajčat

K tomu, aby byla rajčata opravdu kvalitní, je nutné, aby se o ně pěstitel dostatečně staral. Rozhodně to není jenom o tom, že rostlinu rajčete zasejete do země a necháte být na pospas jarnímu a letnímu počasí. Rajčata je zcela určitě nezbytné zaštipovat. Bez tohoto procesu budou rostliny rajčat značně neforemné, což se pochopitelně projeví zejména na sklizni, která nebude tak kvalitní, jak by měla být. Vylamování postranních výhonů se provádí tak, že se pouze rukou tyto výhony vyštípnou. Jde o výhony, které rostou mezi listy a hlavním stonkem. U keříčkových rajčat je třeba se zaštipování vyvarovat, protože je vcelku zbytečné, jelikož postranní výhonky nejsou až tolik silné. Naopak u tyčkových odrůd musíme věnovat péči vyvazování hlavního výhonu k opoře a důslednému vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Jak bylo uvedeno, vylamujte je rukou, dokud jsou křehké a mají velikost 5–10 cm. Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.

Detail odstavce: Zaštipování při pěstování rajčat
Zdroj: Pěstování rajčat
Zveřejněno: 8.5.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: Re: zaštipování rýmovníku

Vypadá to, že jej moc zaléváte. Rýmovník je skromný na zálivku a na přelití reaguje černáním listů.

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno: 12.2.2019 uživatelem Luděk
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

PETÚNIE

Zaštipování petúnií

Chcete-li, aby vaše petúnie byla bohatá, košatá a vaše květináče zaplnila do posledního volného místečka, je potřeba, abyste nové výhonky pravidelně zaštipovali, rozrůstají se poté do šíře než do délky. Nezaštipujte každý výhonek, který vyroste, to byste rostlinu neměli hodně krátkou. Je potřeba se v tom trochu probrat a myslím, že postupem času sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Krásné bohaté a rozrostlé rostliny byste měli docílit dříve, než začne kvést, květy poté ubírají na síle. Nikdy ale nedosáhnete bohaté a zdravé rostliny jen zaštipováním, velice důležité je nezapomínat především na hnojení a zálivku.

Detail odstavce: Zaštipování petúnií
Zdroj: Petúnie
Zveřejněno: 21.3.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: zaštipování hokaida

prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd

Zdroj: diskuze Zaštipování hokaida
Odesláno: 27.6.2017 uživatelem jindra
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

MILLION BELLS

Zaštipování

Chcete-li, aby byla minipetúnie bohatá a košatá, je potřeba nové výhonky zaštipovat, aby se rozrůstaly raději do šířky než do délky. Samozřejmě nemůžete zaštípnout každý výhonek, který vyroste, to byste z rostliny neměli nic anebo by byly šlahouny hodně krátké. Je potřeba se v tom trochu probrat, postupem času určitě sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Zkuste si vybavit třeba jahody, tam se nových odnoží také zbavujete, nebo rajčata, ty se rovněž prolamují. Vždy se odlomí výhonek, který vyraší mezi kmínkem a větvičkou. Ideální je, pokud dosáhnete krásné, bohatě rozrostlé rostliny dříve, než začne kvést, protože květy přece jen rostlině trochu ubírají na síle. Co je však stejně důležité pro bohatou a zdravou rostlinu, je hnojení.

Detail odstavce: Zaštipování
Zdroj: Million Bells
Zveřejněno: 4.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: zaštipování hokaida

hokaido- má se zaštipovat a jak( kdy) aby byla větší úroda. Nikde jsem nenalezl konkretní odpověď.

děkuji

Zdroj: diskuze Zaštipování hokaida
Odesláno: 26.3.2018 uživatelem Ing.Bohuslav Zemánek
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ŘEZ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Řez vinné révy v prvním roce

Pěstování a vedení vinné révy je pro mnohé zahrádkáře opravdovou vášní. Révu lze ji vysadit, stejně jako chmel, u některých zahradních staveb nebo si můžete založit přímo malý vinohrad, kde se rostliny pnou po drátu napnutém mezi dvěma dřevěnými kůly.

Révě se budete muset věnovat jak během zimy, tak v průběhu léta, kdy začínají růst postranní výhony. Jestliže ji pěstujete nikoli jako rostlinu okrasnou, ale užitkovou, dohlížejte i na kvalitu hroznů. To si zpravidla žádá jejich redukci zhruba o třetinu.

U révy vinné se rozlišují dva základní řezy, které se běžně používají na rodinných zahradách a mají dlouhou tradici. Jde o řez na hlavu a řez na čípek.

Řez na hlavu: Při tomto řezu každý rok odřízněte odplozené staré dřevo až na jeden nebo dva pupeny. Z nich během další sezony vyrostou nové plodné výhony. Tento způsob řezu každý rok opakujete a rostlinu tím zbavujete dřeva, které již nemá pro produkci kvalitních hroznů žádný význam. Jednoduše řečeno, révu zmlazujete.

Řezem na čípek: Jím zkracujete odplozené výhony na jedno až dvě očka. Hlavní termín řezu spadá do období zimy. Ovšem i v létě rostlina potřebuje vaši péči, jsou nutné redukce bobulí v hroznu a zaštipování listů okolo plodů v době dozrávání. Stejně tak nezapomeňte redukovat výhony druhého řádu, aby se réva zbytečně nezahušťovala.

Detail odstavce: Řez vinné révy v prvním roce
Zdroj: Řez vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 21.10.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: zaštipování rýmovníku

Já mám rýmovník už 3.rokem, vždycky, když se mě zdá, že už jsou šlahouny vysoké, tak je zkrátím a on se potom rozrůstá do stran

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno: 10.3.2017 uživatelem Soňa Sládková
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA

Co je to dýně hokaido

Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.

Dýně hokaido obsahuje především vitamíny skupiny A, C a E, z minerálních látek například draslík, fosfor, železo, vápník a hořčík. Skrývá v sobě i množství betakarotenu, tedy provitaminu A, který zajišťuje kvalitu kůže, podporuje opálení a chrání pokožku před UV zářením. Betakaroten se projevuje zabarvením do červena, proto čím oranžovější a vyzrálejší dýně je, tím více betakarotenu obsahuje. Dýňová semínka jsou plná oleje, který v sobě má značný podíl zinku. Zinek je skvělý pro vlasy a nehty. Semena dýně jsou vynikající také na potíže s prostatou. Dýně hokaido obsahuje i mnoho vlákniny, která je známá svými pozitivními účinky na zažívací systém a funkci střev. Díky schopnosti vázat toxiny navíc podporuje imunitní systém, funguje na poruchy srdce a onemocnění ledvin, žaludku, sleziny a slinivky. Má močopudné účinky. Z dýně hokaido je výtečná polévka, ale i koláč. Přičemž u polévky nemusíte hlídat kalorie, pokud ji rozmixujete.

Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Kvůli nízkému energetickému obsahu, vysokému obsahu vlákniny a detoxikačním účinkům je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě.

Hodnoty:

  • 37 kcal
  • 8,8 g sacharidů
  • 0,23 g tuků
  • 8,8 g proteinů
  • 1,6 g vlákniny

Detail odstavce: Co je to dýně hokaido
Zdroj: Zaštipování hokaida
Zveřejněno: 25.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: zaštipování hokaida

Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: www.youtube.com/watc…

Zdroj: diskuze Zaštipování hokaida
Odesláno: 27.6.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

RÝMOVNÍK

Pěstování

Rýmovník lze pěstovat v sezóně na zahradě, ovšem na zimu jej musíme opět přesunout do interiéru. Pěstujeme jej tedy jako přenosnou rostlinu a do interiéru ji umístíme s nástupem října, a to do prostor, kde se teplota vzduchu pohybuje mezi 8 až 15 °C. Ovšem ani umístěním v běžně vytápěném interiéru mu neublížíme. Zimní mrazy však nesnese. V létě dovede rýmovník vytvořit krásné, dlouhé převisy (záleží na druhu), proto je vhodným doplňkem do balkónových truhlíků či na okenní parapety. Vytváří i přes metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Rýmovník stále rychle dorůstá, můžete proto stříhat jeho vonné a léčivé listy, aniž by hrozilo vážné poškození rostliny.

Rýmovník lze pěstovat celoročně v bytě na parapetu při dostatku světla. Neumisťujeme jej však na přímé slunce, mohlo by rostlinu poškodit. V zimě rýmovníku dopřejeme světlo a spíše sucho při teplotě 15 °C, omezíme zálivku. Zkušení pěstitelé je doporučují rostlinku letnit venku. Dobře snáší občasný nedostatek vody, naopak jí škodí časté přelévání. Zemina by neměla vyschnout.

Hnojíme od jara do podzimu 1x až 2x za měsíc. K hnojení rýmovníku používáme tyčinky na zelené nebo interiérové rostliny či kapalná hnojiva. Rostlinu přesazujeme na jaře v březnu až dubnu. Mladé rostliny je dobré přesadit i dvakrát do roka. Vždy jen do o trochu většího květináče.

Rýmovníku prospívá zaštipování vrchních výhonů. Pomůže mu to k většímu rozkošatění, ke zhoustnutí. A věřte, že nové šlahouny, které vyrůstají z paždí listů, rostou každým dnem. Takže nemějte strach, uštípnete větvičku a vyrostou nejméně dvě další, ještě hezčí.

Rýmovník nezapře svou podobnost s hluchavkovitými rostlinami – květy rýmovníku kvetou nenápadně, a to zhruba týden. Doporučuje se květy včas zaštípnout a nechat rostlinu spíše košatět do tvaru koule.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Rýmovník
Zveřejněno: 3.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: zaštipování rýmovníku

Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno: 13.3.2017 uživatelem Soňa Sládková
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

BALKONOVÉ ROSTLINY VHODNÉ NA PLNÉ SLUNCE

Verbena

Verbena neboli sporýš se pěstuje rovněž na balkoně, a to především jako převislá rostlina. Vzpřímené verbeny se pak hodí do květináčů i záhonů. Co se týče barev, verbeny mohou být bílé, oranžové, růžové, červené, žluté, fialové i několikabarevné. Květ verbeny se skládá z několika drobnějších kvítků.

Zde je verbena.

Jak verbenu pěstovat

Verbeně vyberte slunné a teplé místo, ona se vám za to odvděčí krásnými a bohatými květy. A aby nové květy dále přibývaly, je potřeba rostlinu jednou týdně zbavit květů starých prostřednictvím zaštipování.

Substrát pro verbeny by měl být dobře propustný a plný živin, zároveň by však měl mít i schopnost zadržet vláhu. Do truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlin verbeny. Verbeny můžete kombinovat s jinými druhy rostlin, pouze musíte volit takové rostliny, které mají rády hodně vláhy a hnojiva. I v tomto případě jsou ideální samozavlažovací truhlíky.

Zálivka a hnojení

Jak už bylo výše uvedeno, verbeny mají rády vlhkou půdu, tudíž potřebují pravidelnou zálivku (v teplých letních dnech dokonce každodenní, pokud tedy nevyužijete samozavlažovací truhlíky). Ani hnojivem nešetřete: jedenkrát týdně hnojte hnojivem určeným pro balkonové květiny.

Přezimování

Chcete-li rostliny přezimovat, přemístěte je do prosvětlené místnosti, v níž se budou teploty pohybovat mezi 8 °C až 10 °C (například do zimní zahrady, zádveří či dobře prosvětlené a nevytápěné chodby). Na jaře rostliny přesaďte do nového substrátu, zaštípněte a začněte pěstovat nanovo.

Množení

Verbeny se mohou množit řízkováním, přičemž nejvhodnější období pro množení je od konce srpna do konce září. Asi 5 až 10 cm dlouhé odřezy (řízky) zapíchněte do připraveného substrátu (zemina smíchaná s pískem v poměru 3 : 1) nebo do zakoupeného substrátu určeného pro množení rostlin. Dokud se rostlina pořádně nezakoření, nepřidávejte žádné hnojivo.

Verbeny můžete rozmnožovat také zakořeněním ve vodě. Řízek dejte do sklenice s vodou a nechte ho tam do té doby, než začne pouštět kořeny (těch byste se měli dočkat asi po 14 dnech). Poté řízky zasaďte do substrátu (nejlépe každou rostlinku zvlášť, na jaře je potom sesadíte).

Poslední možnost, jak lze verbeny množit, představují semínka. Ta seberete a uschováte v suchu. Na jaře je pak můžete zasít rovnou do truhlíku.

Detail odstavce: Verbena
Zdroj: Balkonové rostliny vhodné na plné slunce
Zveřejněno: 12.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: dýně hokaido

Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.

Zdroj: diskuze Dýně hokaido
Odesláno: 17.6.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA

Pěstování

Dýně hokaido je jednoletá rostlina, která nepotřebuje zvláštní péči. Ideální půda je dostatečně zásobena živinami, bez plevele. Je-li půda chudší, je dobré do ní zapracovat kompost. Zemina má být středně těžká. Je nutné zajistit dostatečnou vlhkost půdy. Stanoviště musí být slunné a teplé. Dýně velmi špatně snáší mrazy a obvykle je nepřežije. Semena dýně si před sázením na noc namočte do vody, aby snadno a rychle vyklíčila. Semínka pak další den vysévejte do hloubky 3 až 5 centimetrů, asi 1 metr od sebe. Lepším řešením je však předpěstovat si sazenice, ideálně v dubnu. Sazeničky rychle vyrostou, zasadíte-li semínka do písčité půdy s dostatečnou vlhkostí, kterou je třeba udržovat. Sazenice přesazujte do záhonu v květnu. Opět dodržte stejné rozestupy, jako v případě semen.

Dýně potřebují dostatek prostoru, pokud chcete mít maximálně velké dýně, rozptyl mezi semeny by měl být minimálně 1,3 metru. Oddenky dýní se budou plazivě rozrůstat po okolí. Lze je zastřihávat, díky čemuž půjde energie rostliny více do plodů a méně do růstu oddenků. Brzy po začátku růstu rostlin je nutné záhon vydatně zalévat, přičemž listy dýně nezaléváme. Jelikož dýně patří mezi tykve, je třeba dát si pozor na přítomnost dalších druhů tykví v zahradě (jako jsou cukety). Při přenosu pylu z cuket na dýně se druhy zkříží a výsledkem budou plody dýně snížené kvality.

Květu se dočkáte již koncem května nebo v červnu. Zralé oranžové plody se sklízejí na podzim, de facto již od srpna. Sklízí se velké plody tmavě oranžové barvy s tvrdou a hladkou slupkou. Stopky mají být dřevnaté a sušší. Není však vhodné nechat dýni přezrát. Taková dýně bude samé vlákno, ztrácí vitamíny, zejména betakaroten, čímž se stává bledší.

Dýně je vhodné skladovat na suchém místě v chladu, ideální tedy bude suchý sklep. Vlhkost dýním velmi škodí. Proto se jistě vyhněte místům, kde se daří plísním. Správně uskladněná dýně vám vydrží půl roku, někdy dokonce i do další sklizně. Při skladování dýně dozrává, čímž se zvyšuje obsah sacharidů a vitamínů. Dýně skladujeme i se stopkou, kterou až před použitím odstraníme. Dýně bychom měli občas zkontrolovat. Pokud se kazí nebo plesniví, poškozené plody nemilosrdně vyhodíme, aby se nákaza nemohla šířit na ostatní plody. V suchém sklepě vydrží dýně hokaido asi půl roku, přičemž se její obsah vitamínů a cukru během skladování zvyšuje.

Skladovat dýně je možné v sušené formě – dýni nakrájíme na plátky, necháme vysušit a uskladníme například v zavřené sklenici. Sušit můžeme i nastrouhanou dýni, sušené drobné kousky je pak možné přihodit do polévky nebo do buchty. Semena z dýně uchováme na další rok, kdy se nám budou hodit pro následující sadbu.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Zaštipování hokaida
Zveřejněno: 25.6.2018

KONIFERY

Druhy konifer

Konifery se vysazují jako různorodé skupiny jehličnanů i jednotlivé solitéry nápadné nejen pestrými jehlicemi či zajímavým tvarem, ale i nízkým nebo přímo zakrslým růstem.

Většinu těchto zákrsků tvoří kultivary našich dobrých známých jehličnanů – borovice, smrku, tisu nebo jalovce. Ve skalkách objevíme často ještě menší zakrslíky smrčků, cypřišků nebo půdopokryvných jalovců.

Výhodou těchto konifer je velmi pomalý růst do výšky, navíc většina z nich dobře snáší zaštipování a tvarování mírným řezem nebo zastřihnutím.

Velmi oblíbeným jehličnanem je zakrslý kónický smrček (Picea glauca Conica) dorůstající po letech do výšky dvou a půl metru nebo pomalu rostoucí, ploše kulovitý smrk (Picea pungens Glauca globosa) vysoký do jednoho metru.

V posledních letech se objevují formy zakrslých smrků s jehlicemi namodralými, zlatavými a stříbrnými.

Stejně tak najde uplatnění borovice kleč (Pinus mugo), která je k dostání v četných variantách a barevných odstínech. Je nenáročná na půdu a odolává znečištěnému prostředí, větší nároky má jen na světlo. Dobře snáší tvarování zaštipováním jarních výhonů v červnu. Zpomalí se tak růst, a navíc borovice získá kompaktnější vzhled.

Krásnou solitérou malé zahrady se může stát jedlovec (Tsuga canadensis Minuta) dorůstající výšky šedesáti centimetrů, hustý a ploše převislý. Snese i vlhké půdy a je velmi odolný proti mrazu.

Dobře vypadají i nízké a poléhavé kultivary jalovce s jehlicemi od stříbřitě bílé přes modravou až po žlutou. Rostou poměrně pomalu a některé kultivary mají při plazivém růstu schopnost kopírovat terén.

Za zmínku stojí i tis červený (Taxus baccata) nebo tis japonský (Taxus cuspida) v zakrslém tvaru, případně jejich kříženci. Rostou hodně pomalu, velmi dobře snášejí tvarování řezem a v nabídce najdete i barevné variety.

Všechny výše jmenované jehličiny se hodí nejen pro výsadbu do skalek, ale i do pěstebních nádob. Před nákupem v zahradnictví je dobré poradit se s odborníky, jak zkombinovat různé tvary a jejich barevnost.

Nejvhodnější dobou pro jejich výsadbu je jaro nebo podzim, konifery pěstované v kontejnerech lze vysazovat celoročně.

Zakrslé jehličnany žijí několik desetiletí, potřebují proto při výsadbě do nádob dobrou drenáž a nevysychavou propustnou zeminu.

Hluboký stín nesvědčí zvlášť mladým rostlinám, které se pak vytahují a ztrácejí tvar. Pravidelná zálivka je samozřejmostí i v bezmrazém období během vegetačního klidu – konifery většinou nezmrznou, ale uschnou.

Během vegetace jsou vhodná hnojiva podporující růst, ke konci vegetačního období hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu – k podpoře vyzrávání pletiv. Při dobré péči vám konifery spokojeně porostou a předvedou se v plné kráse.

Čisté, strohé linie úzce rostoucích jehličnanů zesilují dojem upravenosti a harmonie. Vytvářejí protipól k rostlinám s bujnější stavbou, pestrými listy a květy a odvádějí od nich pohled vzhůru. Toho lze využít pro zviditelnění odlehlého zákoutí či určitého místa, například vstupu do části zahrady s odlišným využitím, středu protínajících se cest nebo třeba zátiší s uměleckou plastikou. Na rozlehlé ploše fungují jako orientační body. Navozují pocit klidu, zároveň však pozorovatele provokují a udržují ve střehu, zvlášť když dosahují značné výšky. Třebaže jehličnany s tužkovitou siluetou neposkytují blahodárný stín, čím starší a vyšší jsou, tím větší pozornost upoutávají. Přímo si o ně říkají pozemky s rovinatým terénem a velkou trávníkovou plochou, jimž chybí výšková členitost. Nezklamou ani v době, kdy zahradu přikryje sníh.

Jemný a působivý kontrast vznikne, když stálezelené vertikály spojíte s okrasnými travami. Poutavou hru tvarů vyvolají spolu s dřevinami, které se svými dlouhými vodorovnými větvemi rozpínají do šířky několika metrů. Velmi jim sluší také partnerství s bohatě kvetoucími keři, jako jsou pustoryly (Philadelphus), kolkvicie (Kolkwitzia amabilis), magnólie (Magnolia) či tavolníky (Spiraea).

Druhy

Jde o dřeviny velmi oblíbené v našich zahradách, které se používají jak do stříhaných živých plotů (tis obecný – Taxus baccata, cypřišky – Chamaecyparis, jalovec – Juniperus virginiana, zerav – Thuja occidentalis, jedlovec – Tsuga heterophylla a další), tak jako solitérní (osamoceně stojící) anebo v malých skupinách (další z jehličnanů – smrky, borovice, jedle, modřín).

Detail odstavce: Druhy konifer
Zdroj: Konifery
Zveřejněno: 30.10.2016