Dýně Hokaido je jednoletá bylina s plazivými stonky, rodiny Cucurbitaceae, pocházející z Japonska. V Čechách se ujal název dýně Hokaido s jedním „k“, správný název je však dýně Hokkaido.
Tato rostlina se odpradávna pěstovala na Dálném východě, nyní je hojně pěstována v Americe. Dýně Hokaido je severojaponská odrůda, kde je známá jako „čínská dýně“.
Existují dva druhy dýně Hokaido – jeden má tmavě oranžovou barvu a druhý má slupku světle zelenou. Plody jsou kulovitého tvaru a pocházejí původně z japonského ostrova Hokkaidó, kde rostou ve vulkanické půdě.
Zaštipování okurek je vhodné u salátovek ve skleníku pěstovaných vertikálně na opoře.
Zaštipování se provádí průběžně během celé sezóny takto:
Hlavní výhon vyvázat svisle nahoru a boční výhony vodorovně.
Na hlavním výhonu vyštípnout násadu samčích i samičích květů.
Na bočních výhonech nechat 3 listy, přičemž za prvním listem nechat plod i náhradní výhon (zálistek). Za druhým listem nechat jen plod a zálistek vyštípnout. U třetího listu vyštípnout plod i zálistek.
Po sklizni plodů zaštípnout bočný výhonek za prvním listem a vedlejší stonek, který vyrostl z náhradního výhonu dále vést stejně, jak je popsáno v bodě 3.
Ulmus parvifolia Hokkaido je velmi miniaturní odrůda japonského jilmu. Je absolutně nejlepší pro tvoření bonsaí, neboť roste velmi pomalu. Rostlina má drobounké světlezelené listy. Dobře se tvaruje.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V.Svobodová.
Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.
Dýně hokaido obsahuje především vitamíny skupiny A, C a E, z minerálních látek například draslík, fosfor, železo, vápník a hořčík. Skrývá v sobě i množství betakarotenu, tedy provitaminu A, který zajišťuje kvalitu kůže, podporuje opálení a chrání pokožku před UV zářením. Betakaroten se projevuje zabarvením do červena, proto čím oranžovější a vyzrálejší dýně je, tím více betakarotenu obsahuje. Dýňová semínka jsou plná oleje, který v sobě má značný podíl zinku. Zinek je skvělý pro vlasy a nehty. Semena dýně jsou vynikající také na potíže s prostatou. Dýně hokaido obsahuje i mnoho vlákniny, která je známá svými pozitivními účinky na zažívací systém a funkci střev. Díky schopnosti vázat toxiny navíc podporuje imunitní systém, funguje na poruchy srdce a onemocnění ledvin, žaludku, sleziny a slinivky. Má močopudné účinky. Z dýně hokaido je výtečná polévka, ale i koláč. Přičemž u polévky nemusíte hlídat kalorie, pokud ji rozmixujete.
Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Kvůli nízkému energetickému obsahu, vysokému obsahu vlákniny a detoxikačním účinkům je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě.
V naší poradně s názvem ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: https://www.youtube.com/wat…
Ve své asijské domovině dorůstají tyto krásné stromy výšky až 20 metrů, nebo se naopak dle dlouholeté tradice tvarují do miniaturní podoby, tedy jako bonsaje. Mají velmi jemné rozvětvení, malé, svěže zelené, střídavě postavené oválné lístky s vroubkovaným okrajem a drobným řapíkem. Dobře snášejí teplotní rozdíly a respektují sucho i vlhko. Pro svůj zdárný růst ale potřebují dostatek světla. Pro správné pěstování je důležité vědět, odkud k nám byl daný druh jilmu dovezen. Rostliny z teplé jižní Číny a Tchai-wanu jsou pokojové, rostliny ze studeného severu a čínských hor jsou venkovní. Jakou rostlinu máme, poznáme nejlépe na podzim. U venkovních jilmů se všechny listy zbarví do červenohnědé barvy a opadají, u pokojových může část zežloutnout a opadat, ale na koncích jsou stále patrné zelené přírůstky.
Jilm dobře snáší řez, můžete proto tvarovat korunku, zmenšit nebo omezit velikost stromku. Pokud provedete takový úkon s citem v ruce a oku, bude zákrok jen ku prospěchu. Pro takovéto tvarování je nejvhodnější jilm holandský. Ten dobře snáší i hluboký řez. Velmi vhodné jsou však i popisované jilmy čínské. Chcete-li pěstovat jilm v truhlíku, pořiďte si kultivar Hokkaido. S droboučkými listy se uplatní i ve skalce a nadšeni z něj budou i bonsajisté. Má jedinou nevýhodu v tom, že bývá málokdy ke koupi.
Starat se o jilm nedá opravdu žádnou práci a pěstovat ho zvládne i úplný začátečník. Stromy i keřové formy rostou dobře v každé zahradní půdě, na slunci i ve stínu. Pestrolistým kultivarům pochopitelně vyhovuje slunná poloha, v zastínění se nevybarví listy a zůstávají spíše světle zelené.
Dobře kořenící jilmy snesou to, co málokterý strom. Díky bohatému kořenovému systému lze přesazovat i vzrostlé exempláře. Trochu potrápit vás mohou jedině kultivary roubované na jiné podnoži, pak musíte čas od času odstraňovat výhony původního druhu.
Prý již Keltové věřili ve vzácnou léčivou moc jilmů a připravovali ze sušené kůry prášek jako základ léčivých placek na poškozenou pokožku. Ty léčily neuvěřitelně rychle, měly i protizánětlivé účinky. Jilm je také jedním ze stromů keltského horoskopu, který připisuje lidem narozeným v jeho znamení toleranci, smysl pro humor, píli, pohotovost a tvůrčího ducha.
Pod jménem jilm čínský se skrývají různé velmi si podobné dřeviny pocházející z Asie, jejichž domácí klima je subtropické. Všechny mají malé, tuhé, oválné, tmavě zelené listy rostoucí střídavě. Kmen má většinou tmavě šedou barvu a ve vyšším věku bývá více či méně strupovitý. Rostliny jsou vůči mrazu odolné jen v malé míře.
Díky jeho robustnosti a odolnosti můžeme jilm čínský pěstovat celoročně v bytě. Chyby při
Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.
Dýně hokaido dokáže předcházet revmatoidní artritidě. Za neméně důležité lze považovat také fakt, že se vyznačuje silně antioxidačními účinky. Pomáhá při onemocnění slinivky břišní, sleziny, žaludečních potížích, ale také při poruchách ledvin a srdečních potížích. Má močopudné účinky a obsažené látky bojují proti hlístům, roupům a škrkavkám. Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Pro nízký energetický obsah, vysoký obsah vlákniny a detoxikační účinky je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě. Nutno ještě podotknout, že dokáže krásně prohřát organismus.
Při nákupu dýně nedbejte ani tak na kvantitu, jako na kvalitu. S větší dýní se vám bude hůře pracovat, bývá obvykle tvrdší. Pokud vsadíte na menší a mladší dýni, odměnou vám bude její jemnější struktura.
Před použitím dýně hokaido do pokrmů je třeba odstranit semínka a vlákna, slupka při vaření nevadí, neboť krásně změkne. Při konzumaci pokrmů z dýně hokaido oceníte především jemnou, sladkou, lehce oříškovou chuť, nesmí se ovšem převařit.
Dýně hokaido je velmi vděčnou surovinou, lze z ní nachystat výživnou a sytou polévku, zdravější variantu placek, přidat ji do koláče, který tak získá jemný žlutavý nádech. Dále perník, dýňový chléb, dětskou přesnídávku, dýňové čatní. Chutnou variantou je také pečená dýně hokaido. Fantazii se skutečně meze nekladou, a pokud se nebojíte experimentovat, můžete svůj podzimní jídelníček obohatit o tento vysoce ceněný plod přírody.
Ingredience: 1 dýně Hokaido nakrájená na kousky, zbavená semínek (kůru neodstraňujte), 1 velký brambor (nakrájený na kousky), 1 středně velká cibule (najemno nakrájená), 750 ml kuřecího nebo zeleninového vývaru, 200 ml kokosového mléka, 2 stroužky nasekaného česneku, 2 vrchovaté čajové lžičky kari koření, 1–2 malé červené papričky (nakrájené), trochu olivového oleje, krutony dle chuti
Postup: Přichystejte si větší hrnec, do kterého nalijete olivový olej. Na oleji lehce osmahněte nakrájenou cibuli, chilli a česnek, dokud nezměknou. Přidejte nakrájené kousky dýně Hokaido a brambory, posypte kari kořením. Minutu nebo dvě restujte. Do hrnce přilijte kokosové mléko, přikryjte poklicí a duste, dokud brambory a dýně nezměknou. Dýňovou polévku nechte vychladnout, nalijte do mixéru a mixujte, dokud polévka nebude mít hladkou a krémovou konzistenci. Nakonec dýňovou polévku trochu ohřejte a podávejte s krutony usmaženými na olivovém oleji a posypanými bylinkovou směsí.
Postup: Dýni Hokaido pořádně kartáčem umyjte. Pokrájejte ji na kousky i se slupkou. Mrkev očistěte a nastrouhejte nahrubo. Cibuli oloupejte a rozpulte. Brambory oloupejte a pokrájejte. Rozehřejte olej a opražte dýni, cibuli, mrkev, osolte, opepřete a přidejte kari. Přidejte vývar a brambory. Vařte přibližně 40 minut na mírném ohni. Poté rozmixujte na hladkou kaši ručním ponorným mixérem. Polévku můžete podávat ve vydlabané dýni Hokaido, kterou 5–10 minut předpečete v horké troubě. Polévku zjemněte lžičkou bílého jogurtu a posypte vyloupanými dýňovými semínky.
V naší poradně s názvem DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.
Ingredience: 1 dýně Hokaido, 2 paličky česneku, 500 ml vývaru (dle potřeby), 100 ml smetany či kokosového mléka (dle chuti), sůl, olivový olej, bylinky dle chuti
Postup: Dýni rozpůlíme, odstraníme jádra a do vzniklé dutiny vložíme celé neoloupané stroužky česneku, a to tak, že do jedné půlky dýně dáme 1 paličku česneku, lehce prosolíme a zakápneme olejem. Dle chuti můžeme přidat i bylinky, například tymián, rozmarýn. Jednotlivé poloviny dýně zabalíme do alobalu a pečeme v troubě asi 1–1,5 hodinu (200 °C). Poté vyjmeme z trouby, rozbalíme a necháme zchladnout, aby česnek v ruce nepálil. Lehce vychladlý česnek vymačkáme do hrnce, přidáme na kousky nakrájenou dýni (netřeba loupat, Hokaido má kůru měkkou), zalijeme trochou teplého vývaru a ponorným mixerem rozmixujeme. Prohřejeme a dosolíme dle chuti. Nakonec zjemníme smetanou či kokosovým mlékem.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luděk.
Vypadá to, že jej moc zaléváte. Rýmovník je skromný na zálivku a na přelití reaguje černáním listů.
U velkých až středních odrůd tykve, jako je Butternut, Hokkaido nebo Muscat de Provence, je tykev považována za zralou, když:
při poklepu zní dutě;
základ stonku je pěkně dřevnatý;
slupka má sytě žlutou, oranžovou nebo zelenou barvu.
To poslední však neplatí pro všechny odrůdy dýní bez omezení. Například máslová dýně mění barvu poměrně zřetelně ze zelené na béžovou. Naopak barevná změna při dozrávání u odrůdy Muscat de Provance z velké části chybí. Zde je pouze zelená barva trochu intenzivnější a tykev je jasně lesklá.
Najít správný čas sklizně je u spíše malých odrůd dýně, jako je Patisson, opravdu obtížné.
Ingredience na polévku: 1 malá dýně Hokaido, 1 cibule, 50 ml olivového oleje, svazek koriandru, 1,5 l zeleninového vývaru, 200 g zakysané smetany, 30 g medu, citronová šťáva, sůl
Ingredience na podávání: řeřicha, vyloupané dýňové semínko
Postup polévka: Dýni a cibuli nakrájí na menší kousky, rozprostřou do pekáče, pokapou olivovým olejem, osolí a posypou !polovinou! sekaného koriandru. Všechno to promíchají a vloží do trouby vyhřáté na 200 °C na 30 minut. Poté to vyjmou z trouby, obsah přendají do hrnce a zalijí to vývarem. Pak to vaří asi 20 minut. Přidají k tomu šťávu z citronu, med a rozmixují, podle chuti dosolují. Těsně před podáváním vmíchají druhou část nasekaného koriandru. Polévku na talíři ozdobí zakysanou smetanou, řeřichou i dýňovými semínky a chipsy.
Ingredience na chipsy: 1 plát listového těsta, 1 vejce na potření, maldonská mořská sůl, 2 lžíce dýňových semínek
Postup chipsy: Plát těsta potřeme vajíčkem, posypeme mořskou solí (nejlépe maldonskou, ale není nutné) a sekaným dýňovým semínkem. Rozkrájíme na čtverečky cca 3 × 3 cm a přendáme na plech s pečicím papírem. Pečeme v troubě na 200 °C dozlatova.
Chcete-li, aby surfinie byla bohatá a košatá, je potřeba nové výhonky zaštipovat, aby se rozrůstaly spíš do šířky než do délky. Samozřejmě nemůžete zaštípnout každý výhonek, který vyroste, to byste z rostliny neměli nic anebo by byly šlahouny hodně krátké. Je potřeba se v tom trochu probrat, a myslím, že postupem času sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Zkuste si vybavit třeba jahody, tam se nových odnoží také zbavujete, nebo rajčata, u nichž se rovněž prolamují výhonky mezi kmínkem a větvičkou. Ideální je tvarovat surfinii dříve, než začne kvést, přece jen jí květy trochu ubírají na síle. Co je však vedle zaštipování velmi důležité pro bohatou a zdravou rostlinu, je hnojení.
K tomu, aby byla rajčata opravdu kvalitní, je nutné, aby se o ně pěstitel dostatečně staral. Rozhodně to není jenom o tom, že rostlinu rajčete zasejete do země a necháte být na pospas jarnímu a letnímu počasí. Rajčata je zcela určitě nezbytné zaštipovat. Bez tohoto procesu budou rostliny rajčat značně neforemné, což se pochopitelně projeví zejména na sklizni, která nebude tak kvalitní, jak by měla být. Vylamování postranních výhonů se provádí tak, že se pouze rukou tyto výhony vyštípnou. Jde o výhony, které rostou mezi listy a hlavním stonkem. U keříčkových rajčat je třeba se zaštipování vyvarovat, protože je vcelku zbytečné, jelikož postranní výhonky nejsou až tolik silné. Naopak u tyčkových odrůd musíme věnovat péči vyvazování hlavního výhonu k opoře a důslednému vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Jak bylo uvedeno, vylamujte je rukou, dokud jsou křehké a mají velikost 5–10 cm. Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.
Verbena neboli sporýš se pěstuje rovněž na balkoně, a to především jako převislá rostlina. Vzpřímené verbeny se pak hodí do květináčů i záhonů. Co se týče barev, verbeny mohou být bílé, oranžové, růžové, červené, žluté, fialové i několikabarevné. Květ verbeny se skládá z několika drobnějších kvítků.
Verbeně vyberte slunné a teplé místo, ona se vám za to odvděčí krásnými a bohatými květy. A aby nové květy dále přibývaly, je potřeba rostlinu jednou týdně zbavit květů starých prostřednictvím zaštipování.
Substrát pro verbeny by měl být dobře propustný a plný živin, zároveň by však měl mít i schopnost zadržet vláhu. Do truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlin verbeny. Verbeny můžete kombinovat s jinými druhy rostlin, pouze musíte volit takové rostliny, které mají rády hodně vláhy a hnojiva. I v tomto případě jsou ideální samozavlažovací truhlíky.
Zálivka a hnojení
Jak už bylo výše uvedeno, verbeny mají rády vlhkou půdu, tudíž potřebují pravidelnou zálivku (v teplých letních dnech dokonce každodenní, pokud tedy nevyužijete samozavlažovací truhlíky). Ani hnojivem nešetřete: jedenkrát týdně hnojte hnojivem určeným pro balkonové květiny.
Přezimování
Chcete-li rostliny přezimovat, přemístěte je do prosvětlené místnosti, v níž se budou teploty pohybovat mezi 8 °C až 10 °C (například do zimní zahrady, zádveří či dobře prosvětlené a nevytápěné chodby). Na jaře rostliny přesaďte do nového substrátu, zaštípněte a začněte pěstovat nanovo.
Množení
Verbeny se mohou množit řízkováním, přičemž nejvhodnější období pro množení je od konce srpna do konce září. Asi 5 až 10 cm dlouhé odřezy (řízky) zapíchněte do připraveného substrátu (zemina smíchaná s pískem v poměru 3 : 1) nebo do zakoupeného substrátu určeného pro množení rostlin. Dokud se rostlina pořádně nezakoření, nepřidávejte žádné hnojivo.
Verbeny můžete rozmnožovat také zakořeněním ve vodě. Řízek dejte do sklenice s vodou a nechte ho tam do té doby, než začne pouštět kořeny (těch byste se měli dočkat asi po 14 dnech). Poté řízky zasaďte do substrátu (nejlépe každou rostlinku zvlášť, na jaře je potom sesadíte).
Poslední možnost, jak lze verbeny množit, představují semínka. Ta seberete a uschováte v suchu. Na jaře je pak můžete zasít rovnou do truhlíku.
Chcete-li, aby vaše petúnie byla bohatá, košatá a vaše květináče zaplnila do posledního volného místečka, je potřeba, abyste nové výhonky pravidelně zaštipovali, rozrůstají se poté do šíře než do délky. Nezaštipujte každý výhonek, který vyroste, to byste rostlinu neměli hodně krátkou. Je potřeba se v tom trochu probrat a myslím, že postupem času sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Krásné bohaté a rozrostlé rostliny byste měli docílit dříve, než začne kvést, květy poté ubírají na síle. Nikdy ale nedosáhnete bohaté a zdravé rostliny jen zaštipováním, velice důležité je nezapomínat především na hnojení a zálivku.
