Červená řepa se u nás v obci zavařuje po generace. Každý rok se opakují stejné otázky, stejné chyby a stejné obavy, jestli je zavařená řepa ještě v pořádku. Právě proto má smysl dát dohromady zkušenosti z praxe a doplnit je tam, kde samotný recept nestačí.
Rovnou řeknu to podstatné: u červené řepy se většinou nekazí recept, ale postup. Když dodržíte základní zásady zavařování, vydrží řepa roky, chutná pořád stejně a je bezpečná ke konzumaci.
FAQ – Často kladené otázky
Jak poznáte, že je zavařenáčervenářepa bezpečná ke konzumaci?
Zavařenáčervenářepa je bezpečná, pokud má vtažené víčko, čirý nálev a přirozenou tmavě červenou barvu bez zákalu.
Z praxe platí jednoduché pravidlo: po otevření sklenice nesmí být cítit žádný nepříjemný zápach a víčko se nesmí po otevření „odlepovat“. Pokud zaznamenáte zakalený nálev, bublinky nebo změnu barvy, řepu nekonzumujte. U zavařování platí, že jistota je vždy důležitější než snaha něco zachránit.
Proč se po zavaření objeví zakalený nálev?
Zakalený nálev vzniká nejčastěji kvůli špatnému poměru surovin nebo nedostatečně svařenému nálevu.
V praxi se to stává tehdy, když se ocet, cukr a sůl jen zahřejí, ale neprojdou varem. Dalším důvodem bývá příliš dlouhé vaření řepy předem. Zakalený nálev je jedním z nejčastějších signálů, že zavařování červené řepy neproběhlo správně a trvanlivost bude výrazně kratší.
Jak dlouho vydrží sterilovaná červenářepa?
Sterilovaná červenářepa při správném postupu vydrží 1 až 2 roky bez ztráty chuti a bezpečnosti.
Rozhodující je skladování. Ve sklepě nebo chladné spíži si řepa drží kvalitu výrazně déle než v teple. Pokud je skladována při vyšší teplotě, může se chuť měnit a nálev kalit. Dlouhodobě se vyplatí hlídat stálou teplotu a tmu.
Jaký je rozdíl mezi zavařovanou a nakládanou červenou řepou?
Zavařovaná červenářepa prochází tepelnou sterilací, zatímco nakládaná se po uzavření již nezahřívá.
V praxi to znamená, že zavařovaná řepa má výrazně delší trvanlivost a hodí se do spíže nebo sklepa. Nakládaná řepa je určena k rychlé spotřebě a patří do lednice. Pokud chcete mít zásobu na celý rok, je zavařování červené řepy jediná spolehlivá cesta.
Je zavařování červené řepy v troubě bezpečné?
Ano, zavařování červené řepy v troubě je bezpečné, pokud dodržíte správnou teplotu a čas.
V praxi se osvědčuje teplota kolem 180 °C s vodou v pekáči, která vytváří potřebnou páru. Chyba nastává tehdy, když jsou sklenice v troubě nasucho nebo při příliš vysoké teplotě. Pak hrozí prasknutí sklenic nebo nedostatečná sterilace.
Proč je řepa po otevření měkká?
Měkká řepa je nejčastěji důsledkem příliš dlouhé sterilace nebo převaření před zavařením.
Řepa by měla být uvařená doměkka, ne rozvařená. Pokud ji vaříte příliš dlouho a následně ještě sterilujete, ztratí pevnost. To je typická chyba při snaze „udělat to jistější“. Ve skutečnosti tím kvalitu zavařené řepy zhoršíte.
Jaký je nejlepší nálev na červenou řepu?
Nejlepší nálev na červenou řepu je jednoduchý octový nálev s vyváženým poměrem vody, octa, cukru a soli.
Z praxe platí, že složité nálevy nejsou nutné. Základní nálev je stabilní, chuťově
Uchovat červenou řepu zavařováním, aby mohla být celý rok připravena ke konzumaci, je prastarý zvyk, který funguje dodnes. Přestože má červenářepa nejvíc vitamínů a hodnot jako syrová, konzervace řepy má pro hospodyňku smysl. I těch vitamínů, minerálů a dalších hodnotných látek po zavařování červené řepy zůstane ještě dostatek.
Červená řepa je dobrým podpůrcem imunity, regeneruje organismus, podporuje růst tkání, má pozitivní vliv na funkci kardiovaskulárního systému, používá se při léčbě rakoviny a zároveň má preventivní účinky vůči této chorobě. Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný.
Červená řepa je plodina pocházející původně ze Středozemí, dnes je oblíbená v Evropě, Severní Americe a spoustě asijských zemí. Je známá pro své přínosné účinky na lidské zdraví, obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek.
Konzumace této zeleniny celkově podporuje odolnost organismu. Červená řepa má pozitivní vliv na nervovou soustavu organismu člověka, posiluje nervy. Dalšími jejími nezanedbatelnými účinky jsou pozitivní vliv na vidění a zrakovou ostrost. Je vhodné ji užívat při ženských obtížích, menstruačních potížích a v období klimakteria. Červená řepa blahodárně působí na kardiovaskulární systém člověka, pročišťuje krev a podporuje krvetvorbu. Díky obsahu železa rovněž doplňuje červené krvinky. Osvědčuje se při rekonvalescenčních stavech po prodělané borelióze a klíšťové encefalitidě. Podporuje látkovou výměnu, tudíž má detoxikační účinky, a vyplavuje škodlivé látky pryč z těla. Má i protinádorové účinky, a tak se při léčbě rakoviny doporučuje pít šťávu z červené řepy. Díky vysokému obsahu vlákniny působí dobře červenářepa na trávení, podporuje produkci trávicích šťáv a podporuje i činnost žlučníku a jater. Je dobrým pomocníkem při hubnutí. Pro svůj obsah kyseliny listové se doporučuje těhotným ženám a při přípravě na těhotenství. Celkově má červenářepa regenerační účinky, podporuje růst vlasů a nehtů, zpomaluje stárnutí organismu. Červená řepa je sice co do chuti sladká, avšak je nízkokalorická.
Nutriční hodnoty zavařované červené řepy na 100 g jsou: 55,57 kcal, 1,6 g bílkovin, 10,6 g sacharidů, 0,17 g tuků, 2,8 g vlákniny, 16 mg vápníku, dále obsahuje sodík, draslík, hořčík, křemík a vitamíny C, B a jiné.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Technologický postup: Nejdříve na větší kousky, třeba na půlkolečka, nakrájíme cibuli a osmažíme ji na oleji. Během smažení trochu nakrájíme zelí ze sáčku na menší kousky. Do hrnce vložíme jemně osmaženou cibulku, obě zelí a připravíme běžným způsobem. Přidáme 3 lžíce cukru, pepř, trochu soli a koření, které máme rádi. Zelí necháme trochu podusit kvůli cukru a koření, aby vše chytlo stejnou chuť. Během dušení si nakrájíme na kostičky očištěné brambory. Jednu vrstvu brambor (asi půlku) položíme do velkého pekáče. Osolíme, opepříme a na brambory položíme jitrnice vedle sebe, aby se všechny vešly. Kolik lidí, tolik jitrnic. Na jitrnice položíme všechno dušené zelí, aby byly schované. Pokud nám do pekáče ukápne i šťáva ze zelí, nevadí. Jako poslední vrstvu zase dáme brambory, které nám zbyly, a osolíme, opepříme. Navrch nalijeme trochu oleje, který se prosákne až dolů. Brambory se zelím a jitrnicemi dáme zapéct do trouby a pečeme asi 45 minut. Může se stát, že jitrnice s jemnějším střívkem praskne, ale pokud je přikrytá zelím, tak je střívko většinou pružnější a tolik nepraská. Za 40 minut brambory se zelím zalijeme dvěma vejci, necháme zapéct a můžeme podávat. Velkou naběračkou vyndáme brambory se zelím dohromady i s jitrnicí. Podáváme ihned. Jídlo lze upravit podle vlastní chuti.
Ve svém příspěvku NÁVOD NA RYCHLOKVAŠENÉ ZELÍ KTERÉ JE HOTOVÉ UŽ ZA 3 DNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Dobrý den, pokouším se delší dobu si udělat rychlokvašené zelí, ale po dnu až dvou začne mít hořkou, nebo takovou divnou chuť. Čím by to mohlo být? Při jaké teplotě by měla nádoba se zelím být? Také by mě zajímalo, zda nejsou na trhu menší nádoby na kvašení zelí. Třeba čtvrt litru až půllitr.
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 celá krůta nebo krůtí stehna, sůl, kmín, červené zelí, cibule, sůl, ocet, cukr, 1 kg uvařených brambor a hrubá mouka, krupice, hladká mouka, vejce
Postup: Na pečenou krůtu nebo stehna nám postačí obyčejná sůl, pepř, kmín a pomalé pečení při 200 °C v troubě cca 4 hodiny. Mezitím se pustíme do přípravy kyselého zelí. Na sádle orestujeme cibuli, přidáme cukr, mouku a zalijeme horkou vodou. Zásmažku smícháme se zelím a dochutíme solí, octem a cukrem. A nakonec si připravíme domácí bramborový knedlík z vařených brambor a hrubé mouky, krupice, vejce a trochy soli. Upečenou krůtu nebo stehna podáváme s předem připraveným červeným zelím a bramborovým knedlíkem.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Ingredience: 1,25 kg brambor, 400 g dochuceného kyselého zelí, 400 g uzeného bůčku, 150 g hladké mouky, 120 g sádla, 1 dl mléka, majoránka, mletý pepř, česnek, vejce, sůl
Postup: Uzený bůček uvaříme do měkka a nakrájíme na menší plátky. Oškrabané syrové brambory jemně nastrouháme a necháme chvíli ustát. Až voda vystoupí na povrch, scedíme ji. Do brambor přidáme prosetou mouku, vejce, sůl, mléko, česnek utřený se solí, mletý pepř, majoránku a vše dobře promícháme. Z těsta pečeme bramborák a každý bramborák plníme zelím, na zelí dáme plátek vařeného uzeného bůčku, přehneme v půli jako omeletu a podáváme dva kusy na jednu porci.
Tip: Bramborák můžeme plnit také opečenou uzeninou a sterilovaným zelím.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Ingredience: 5 kg červené řepy, 3 kg červeného zelí, 1 kg cibule
Ingredience na nálev: 15 dílů vody, 5 dílů octa, 5 dílů cukru, 1 díl soli
Technologický postup: Červenou řepu řádně očistíme, oloupeme, opláchneme a nastrouháme na hrubém struhadle. Červené zelí pokrájíme na tenké proužky. Na kolečka nakrájíme i cibuli. Všechny suroviny smícháme a necháme hodinu uležet. Čas využijeme k výrobě nálevu – svaříme vodu s cukrem, octem a solí. Naplníme do sklenic, stlačíme, zalijeme horkým nálevem a sterilujeme ve vodě po dobu 30 minut při teplotě 80 °C.
Ve svém příspěvku CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.
Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dobešová Vlasta.
Mám na zahradě rajčata, která mají červené plody, ale špatně se trhají a jsou uvnitř bílé. Není to odrůdou, protože se jedná o jednotlivé rostliny z druhu. Mám několik druhů a je to napříč u všech.
Řepu neloupejte, důkladně ji omyjte a osušte. Připravte si dostatečně velký alobal, do kterého se řepa celá zabalí a nebude z něho vytékat šťáva. Na alobal nasypte sůl a pepř, přidejte oloupaný a rozpůlený česnek, červenou řepu a zakápněte olejem a octem. Máte-li, můžete přidat čerstvou bylinku. Důkladně alobal utěsněte. Raději dejte do pekáčku nebo zapékací misky, kdyby alobal prokapával, abyste nemuseli čistit celou troubu. Budete-li péct více řep najednou, zabalte každou zvlášť. Vložte do trouby vyhřáté na 200 °C a pečte alespoň hodinu. Po upečení vyndejte z alobalu a propíchněte, až řepa trochu zchladne, oloupejte ji a nechte úplně vystydnout.
Ingredience na zálivku:
2 lžíce olivového oleje
šťáva z jednoho citronu
2 lžičky medu
sůl
pepř
Příprava zálivky:
Smíchejte olej, citronovou šťávu a med, dochuťte solí a pepřem. Vychladlou řepu nakrájejte na plátky, rozprostřete na talíř, zalijte připravenou zálivkou a můžete podávat. Chcete-li, můžete ještě posypat například balkánským sýrem.
Rychlá orientace: kterou variantu zavařování zvolit
Pokud nechcete pročítat celý článek a hledáte rychlé rozhodnutí, držte se těchto praktických vodítek. Vycházejí z dlouhodobé zkušenosti se zavařováním pro domácnosti i společné akce v obci.
Nejjednodušší nálev zvolte tehdy, když chcete klasickou chuť a dlouhou trvanlivost.
Zavařování v troubě se hodí tam, kde nemáte velký hrnec nebo vaříte větší množství najednou.
Řepa s křenem je ideální jako pikantní příloha k masu.
Řepa se zelím dává smysl jako hotový salát, který už dál neupravujete.
Řepu důkladně omyjte, neloupejte. Vezměte dostatečně velký alobal, aby vám z něho po zabalení řepy nevytékala šťáva, posypte ho solí a pepřem, vložte řepu, zakápněte ji olejem a octem, pořádně zabalte a dejte do zapékací misky, kdyby se přeci jen nějaké šťávě zachtělo ven. Předehřejte troubu na 200 °C a řepu pečte asi hodinu. Až bude řepa upečená, vyndejte ji z trouby, rozbalte z alobalu, propíchněte, poté oloupejte a nechte zchladnout, nakrájejte na tenké plátky.
Ingredience na zálivku:
3 lžíce pomerančového džusu
2 lžíce medu
100 ml olivového oleje
2 lžíce vinného octa
1 lžíce cukru
zázvorová šťáva (zázvor nastrouhejte i se slupkou a vymačkejte z něj šťávu)
tymián
sůl
pepř
Postup na zálivku:
Nejprve svařte ocet se solí a cukrem, poté přidejte zbytek ingrediencí. Přes uzavíratelnou nádobu nasaďte igelitový sáček, aby se vám nádoba zbytečně neobarvila, přelijte do něj marinádu a vložte řepu nakrájenou na tenké plátky. Nádobu uzavřete a nechte alespoň 12 hodin marinovat, vydrží i několik dní. Namarinované plátky přeložte na talíř, posypte rozdrobeným kozím sýrem a na sucho praženými piniovými semínky.
Řepu omyjte a oloupejte, rozkrájejte na osminky, máte-li menší, postačí čtvrtiny či poloviny. Vezměte si větší díl alobalu, řepu na něj rozprostřete, přidejte neoloupané stroužky česneku, okořeňte majoránkou, solí a pepřem, z jedné strany alobal důkladně uzavřete, z druhé nechte ještě otevřený pro dodání zbylých tekutých ingrediencí. Přilijte ocet a olej a uzavřete alobal i z druhé strany, kousky řepy nechte pořád rozprostřené do jedné vrstvy. Přendejte do zapékací mísy nebo do pekáčku a pečte v troubě předehřáté na 200 °C asi hodinu, máte-li větší kousky řepy, klidně o něco déle, aby byla řepa měkká. Upečené rozbalte, přendejte na talíř, můžete posypat ještě čerstvými bylinkami, a podávejte.
Ingredience na červené zelí: 4 šalotky, 2 lžíce másla, 3 lžíce třtinového cukru, 2 sterilovaná zelí, kmín, 100 ml červeného vína, sůl
Technologický postup: Husu důkladně ze všech stran osolte – sůl se snažte do všech záhybů vetřít – a okmínujte. Do břišní dutiny dejte jedno na dílky pokrájené jablko, dejte do pekáče a nechte přes noc uležet – sůl prostoupí masem, které tak bude po upečení rovnoměrně slané. Druhý den husu dejte péct na 5 hodin do trouby předehřáté na 170 °C. Během pečení podlévejte. Když je maso poloměkké, husu obložte zbylými jablky bez jádřinců. Na posledních 20 minut přidejte hrušky a švestky. Porce husy podávejte se zelím a knedlíkem, přelité výpekem. Na zelí nasekejte šalotky najemno a asi 5 minut je opékejte na rozpáleném másle. Vsypte cukr a nechte jej zkaramelizovat. Teprve pak do hrnce dejte scezené, okapané, pokrájené zelí (lák uschovejte), kmín a víno. Dolijte uschovaným lákem a případně vodou, aby bylo zelí ponořené. Vařte doměkka, dochucujte cukrem, aby se vždy varem rozpustil. Měkké zelí osolte a chuť dotáhněte cukrem.
Pomůcky: 10litrová kameninová nádoba s krycí miskou, kruhadlo, velký ostrý nůž na půlení hlávek zelí, čistá vanička
Ingredience: 10 kg hlávkového zelí, 15–20 dkg soli, maximálně 20 g kmínu (to odpovídá 1 balení kmínu), 1 velký kořen křenu, 1 snítka kopru, 15 dkg cibule, 4–6 stroužků česneku
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme na dlouhé nudličky nebo půlkolečka. Česnek a křen oloupeme. Křen dále nakrájíme na plátky nebo menší špalíčky.
Zelí zbavíme vrchních listů – bývají většinou poškozené nebo špinavé. Hlávky rozpůlíme ostrým nožem a na kruhadle nakrouháme. Pokud vlastníme dlouhé kruhadlo, položíme ho jeho konci na dvě židle a na jednu z nich si sedneme. Pod kruhadlo připravíme vaničku, do které bude zelí padat. Při krouhání zelí střídavě přidáváme očištěnou a na dlouho pokrájenou cibuli a přisypáváme sůl a kmín.
Máme-li zelí nakrouhané, ve vaničce ho dobře promícháme, aby došlo k rovnoměrnému rozložení soli, kmínu a cibule.
Připravenou nádobu začneme pěchovat nakrouhaným zelím. Je důležité zelí po přidání vždy dobře upěchovat, aby pustilo šťávu, protože tak včas dojde ke správnému kvašení.
Při plnění přidáváme stroužky česneku a křen (ten podpoří křehkost a svěží chuť zelí).
Přebytečnou šťávu, která se začne tvořit, odebereme. Zatím ji ale nevyléváme, necháváme si ji připravenou, pokud by byla potřeba k doplnění.
Po naplnění sudu zelím vložíme snítku kopru (přidá zelí jemnější a pikantnější chuť).
Je-li zelí méně než k hornímu okraji, zatížíme zelí hladkým čistým kamenem nebo prkénkem, aby se nám při kvašení příliš „nezvedalo“.
Okraj nádoby vytřeme, osušíme a na soudek přiložíme krycí misku. Okraj zalijeme čistou studenou vodou.
Během kvašení se může na okrajích objevit bílá pěna – povrchová plíseň. Je nutné ji okamžitě sebrat, stěnu sudu otřít a dbát na odstranění příčiny, tedy dávat pozor na to, aby zelí nebylo „nasucho“ a v nádobě byl vždy dostatek šťávy.
Dojde-li k tomu, že v nádobě chybí šťáva, je nejlepší svařit vodu se solí a po vychladnutí ji do soudku přilít. Poměr je asi 20 g soli na 1 litr vody.
Doba kvašení zelí je závislá na kvalitě sklepa nebo jiných prostor, ve kterých máme nádobu uskladněnou. Po 3–4 týdnech už obvykle můžeme zelí ochutnávat.
Oloupané syrové brambory nastrouhejte na jemném struhadle a nechte v klidu 20–30 minut odstát, aby brambory pustily vodu. Tu poté slijte, brambory lehce přitlačte rukou, aby přebytečná voda vystoupila na povrch. Brambory osolte, přidejte vejce, mouku a dobře promíchejte. Hotové těsto nabírejte vrchovatě na lžíci – mokrou rukou můžete zaoblit – a zavářejte do vařící osolené vody. Během vaření dávejte pozor, aby se vám knedlíčky nepřichytily ke dnu. Při občasném promíchání vařečkou je vařte doměkka, to je zhruba deset až patnáct minut – záleží na velikosti. Měkké knedlíčky cedníkem vyberte, nechte odkapat a pak vložte do pekáčku. V pekáčku knedlíčky zasypte odkapaným (ne vyždímaným) kysaným zelím i nakrájenou cibulkou (nebo její částí) a dobře promíchejte. Díky tomu se knedlíčky nezbarví domodra a zůstanou krásně žluté. Pekáč můžete ještě vložit do předehřáté trouby a všechno společně jemně prohřát. Jako samostatné jídlo podávejte chlupaté knedlíky s nasekanou cibulkou opečenou na sádle, případně ještě s vyškvařenými kostičkami slaniny, nejlépe anglické. Jsou výborné také jako příloha k pečenému masu.
