ZAVAŘENI UZENINY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Lečo je pokrm typický pro maďarskou kuchyni, ale v Čechách se vaří také velmi často, a to hlavně pro svou rychlou a snadnou přípravu, k níž je zapotřebí jen paprika, rajčata a cibule, případně jiné suroviny – vždy záleží na vaší chuti a fantazii. Paprika se míchá s rajčaty a cibulí tak, aby vznikla stejnorodá směs, která se zahušťuje vejcem.
Lečo na zavaření do sklenice
Ingredience: 400 g paprik, 2 kg rajčat oloupaných a upravených, 1 kg cibule, 250 ml oleje, sůl, pepř
Technologický postup: Papriky omyjeme, zbavíme semeníků a nakrájíme. Rajčata omyjeme, na chvilku ponoříme do vařící vody, oloupeme, překrojíme, zbavíme semeníků i přebytečné šťávy a také je nakrájíme. Oloupanou cibuli nakrájíme na větší kostičky. Do kastrolu nalijeme olej, přisypeme nakrájenou cibulku a restujeme ji, než zesklovatí. Přidáme papriky a podusíme je spolu s cibulí. Papriky nepodléváme, na začátku restování je stále mícháme a papriky samy pustí šťávu. Po 10 až 15 minutách přidáme rajčata, osolíme, opepříme, dobře promícháme a plníme ještě teplé do sklenic. Pokud máme rajčata méně tuhá, část přebytečné šťávy odebereme do sklenice a zavaříme spolu s lečem. Šťávu potom použijeme při pečení masa na leču na podlití. Také zbylou šťávu nevyléváme, ale zavaříme. Použijeme ji třeba při přípravě rajské omáčky. Sklenice uzavřeme víčkem a zavařujeme při teplotě 80–85 °C cca 20 minut. Takto konzervované lečo používáme po přidání uzeniny a vajec jako klasické nebo jej můžeme použít při pečení lazaní, pizzy, k různé úpravě masa a podobně.
K zavařování syrového masa jsou mnozí skeptičtí, protože mají obavy z toho, že by maso zůstalo neuvařené. Pokud ale dodržíte postup zavařování masa do sklenic a doporučené doby vaření, maso se dokonale tepelně zpracuje během samotného zavařování.
V první řadě důkladně vymažte očištěnou sklenici sádlem, nasypte lžičku soli a naskládejte do sklenice kousky nakrájeného vepřového nebo kuřecího masa. Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem, aby zůstala mezera půl centimetu k okraji sklenice. Následuje samotný proces zavařování. Do hrnce napusťte vodu a do ní vložte dobře zavřené sklenice s masem. Postavte na sporák a vařte alespoň hodinu. Obecně platí, že čím vyšší teploty uvnitř produktu docílíte, tím bude sterilita vyšší.
Po hodině vaření rychle zchlaďte, čímž opět snížíte riziko vytváření bakterií. Nechejte zavařené sklenice s masem odpočinout do druhého dne a proces vaření opakujte. Rozhodně nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle i na dovolené.
Pokud si na zavařování syrového masa netroufnete, můžete zavařit maso tepelně upravené. Předem si jej uvařte, poduste nebo upečte a poté postupujte úplně stejným způsobem. Zavařování již tepelně zpracovaného masa vám odpustí i drobné chyby při procesu zavařování a neklade vysoké nároky na dobu tepelné úpravy. Sterilita a pečlivá příprava masa jsou však stěžejní i v tomto případě.
Kromě masa jako takového si v domácích podmínkách můžete zavařit i polévky, tepelně upravené uzeniny, ryby (musí se konzervovat déle), hotová jídla bez mouky, a dokonce i pečivo. Až vyrazíte na chatu nebo na dovolenou k moři, budete mít s sebou dostatečnou zásobu zavařeného masa, na kterém si pochutnáte a dodáte si spoustu energie. Nespoléhejte se jen na rychlé občerstvení v místě dovolené a plnohodnotné stravování v restauracích doplňte i konzumací z vlastních zásob.
O zavařování jídla v mikrovlnce se na internetu vedou dlouhé diskuze ohledně jeho škodlivosti. Mikrovlnná trouba dokáže například vysokou teplotou zničit bílkoviny, pokud se v ní potraviny ohřívají příliš dlouho. Žádná měření však neprokázala škodlivost mikrovln ani jejich únik mimo ohřívací prostor. Ani tím nejcitlivějším dozimetrem či multidetektorem nenaměříte 2 cm od dvířek nic.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje velmi moderní, rychlou a úspornou možnost, navíc je vhodné, když máte k zavaření jen několik sklenic. Pokud máte strach, že by víčka mohla v mikrovlnce jiskřit, použijte klasická víčka i uzávěry twist off. Nejdůležitější je neplnit sklenice až nahoru, nechat mezeru, ale to je stejné jako při zavařování v hrnci.
Postup sterilace je velmi snadný, naplněné sklenice, maximálně čtyři, postavíte na otočný talíř mikrovlnné trouby tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a spustíte ohřívání na 700 W. Jedna sklenice o objemu 0,3 l se steriluje 3 minuty, sklenici s objemem 0,7 l je třeba ohřívat 6 minut. Tyto časy vynásobíte počtem sklenic a vyjde nám výsledná doba potřebná k zavaření. Pokud tedy zavařujete například 3 sklenice s obsahem 0,7 l, bude to trvat 18 minut.
V mikrovlnné troubě je možné sterilovat maso, polévky či jiné polotovary. Také zde je nutné nechat prostor mezi obsahem a víčkem alespoň 2,5 cm. Dobu sterilování na jednu sklenici zvýšíme u sklenic 0,7 l na 8–10 minut, u menších sklenic na 5–6 minut. Polotovary však nikdy nezahušťujeme moukou, tu doplníme až před použitím.
Výhodou tohoto zavařování je jeho rychlost, na 10 sklenic spotřebujete jen 1 kWh, můžete společně zavařovat okurky i ovoce a výhodně zavaříte i malé množství. Na otočný talíř lze naskládat 4 až 5 sklenic dokola, ne na střed, pokud máte jen jednu, dejte ji doprostřed. Nebojte se, nic nejiskří.
Výkon a čas pro sklenice o objemu 720 ml
Při zavařování v mikrovlnné troubě platí:
výkon 700 W = 6 min/1 ks
výkon 750 W = 5 1/2 min/1 ks
výkon 800 W = 5 1/4 min/1 ks
výkon 850 W = 5 min/1 ks
výkon 900 W = 4 1/2 min/1 ks
Tyto časy platí pro sterilizaci 1 sklenice. Pokud jich zavařujete více, čas musíte vynásobit počtem kusů. Například při výkonu mikrovlnky 700 W budete 2 sklenice ohřívat 12 minut (2x 6), 3 sklenice 18 minut a 4 sklenice 24 minut. Víc sklenic se do mikrovlnky nevejde. Sklenice 370 ml sterilizujte poloviční dobu!
Veškeré maso i uzeniny zavařujeme raději tepelně upravené, ať už vyuzením, povařením nebo třeba pečením. Maso vcelku nebo nakrájené na větší kousky dáme do sklenice do výše 2,5 cm pod okraj. Na dno sádlem vymazané sklenice dáme sůl dle velikosti sklenice. Sterilujeme 1,5 hodiny ve vodě horké do 100 °C a druhý den znovu 1 hodinu stejným způsobem. Sklenice musí být dobře uzavřené. Potřebujeme podle velikosti sklenice 1 lžičku soli na sklenici 0,7 l, nebo ½ lžičky soli na sklenici 0,5 l.
Správné chlupaté knedlíky by měly být po uvaření měkké, světlé a mít příjemnou chuť. V žádném případě by neměly být tvrdé a promodralé či našedlé. Jestliže se budete řídit následujícími radami, mohlo by být vaše snažení úspěšné:
Brambory je třeba strouhat na bramborovém struhadle, které je rozstrouhá na jemné třásně. Nestrouhejte je na „slzičkovém“ struhadle, protože by se vám kousky brambor špatně tvarovaly do knedlíků i špatně provářely.
Pokud mají brambory přebytek vody, tak ji částečně slijte.
Brambory mírně přelijte mlékem a promíchejte, tak nebudou tmavnout ještě před vařením.
Přidejte vejce, lepší je přidávat jen žloutek. Na 1 kg brambor dávejte 1–2 kusy.
Těsto osolte.
Zahušťujte hrubou moukou, můžete ji smíchat s krupicí nebo dětskou krupičkou – knedlíky budou měkčí.
Měkké a správně barevné jsou chlupaté knedlíky tehdy, když do těsta přidáte alespoň třetinu strouhaných studených vařených brambor.
Chlupaté knedlíky je možné i různě dochucovat kořením. Přidáte-li do těsta spolu s malým množstvím česneku například také majoránku, tak uvařené knedlíky chutí připomínají bramborák.
Kromě majoránky můžete přidávat i pažitku nebo petrželku.
Pokud chcete chlupaté knedlíky podávat samostatně, je možné do těsta zapracovat i trochu nakrájeného uzeného masa, škvarků nebo uzeniny.
Těsto dobře promíchejte, mělo by být přiměřeně husté, hustší než na bramborák, a ihned knedlíky zavařte.
Knedlíky po uvaření promíchejte s uvařeným zelím, tak zaručeně neztmavnou.
Ingredience: 2 hrnky rýže, 1 hrnek na kostky nakrájené uzeniny, 1 hrnek nakrájené cibule, 1 hrnek nakrájené papriky, 1 zeleninový bujon, 2 a půl hrnku vody, sůl, kečup, vepřová konzerva, konzerva hrášku
Postup: Do tlakového hrnce dáme vařit vodu a do ní rozpustit kostku bujonu. Pak postupně přidáme všechny suroviny – kromě hrášku a vepřové konzervy. Osolíme, dáme lžíci kečupu a hrnec uzavřeme. Jakmile začne syčet, ztlumíme na minimum a necháme vařit 15 minut. Pak vypneme sporák a dalších 12 minut necháme dojít. Po této době otevřeme, přidáme konzervu masa a hrášku. Promícháme a oběd je hotový.
Ingredience: 10 ks středně velkých uvařených brambor ve slupce, 2 hrsti kysaného vymačkaného zelí, 2 kelímky zakysané smetany, 2 hrsti anglické slaniny, 1 cibule, sůl, pepř
Postup: Syrové brambory nakrájíme na silnější kolečka, cibulku osmahneme, přidáme uzeninu a osmažíme. Poté do pekáčku vyskládáme na dno brambory, osolíme, opepříme a dáme vrstvu osmažené uzeniny. Na uzeninu navrstvíme zelí a opět brambory (sůl, pepř), uzeninu a končíme zelím. Takto navrstvený pekáček zalijeme zakysanou smetanou (pokud je hodně hustá, naředíme kapkou mléka) a dáme zapéct do trouby, dokud nám smetana navrchu lehce nezrůžoví.
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
