ZAVAŘJEME ŘEPY, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Červená řepa patří mezi všestrannou podzimní zeleninu s výrazně pozitivními účinky na lidské zdraví. Zavařování červené řepy je skvělý způsob, jak ji zakonzervovat, aby dlouho vydržela na policích vašich trvanlivých potravin.
Můžete ji zavařit buď celou, nakrájenou na plátky nebo kostky. Naučte se, jak konzervovat řepu s tímto návodem na zavařování červené řepy.
Sterilovaná červená řepa a zdraví
Uchovat červenou řepu zavařováním, aby mohla být celý rok připravena ke konzumaci, je prastarý zvyk, který funguje dodnes. Přestože má červená řepa nejvíc vitamínů a hodnot jako syrová, konzervace řepy má pro hospodyňku smysl. I těch vitamínů, minerálů a dalších hodnotných látek po zavařování červené řepy zůstane ještě dostatek.
Červená řepa je dobrým podpůrcem imunity, regeneruje organismus, podporuje růst tkání, má pozitivní vliv na funkci kardiovaskulárního systému, používá se při léčbě rakoviny a zároveň má preventivní účinky vůči této chorobě. Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný.
Červená řepa je plodina pocházející původně ze Středozemí, dnes je oblíbená v Evropě, Severní Americe a spoustě asijských zemí. Je známá pro své přínosné účinky na lidské zdraví, obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek.
Konzumace této zeleniny celkově podporuje odolnost organismu. Červená řepa má pozitivní vliv na nervovou soustavu organismu člověka, posiluje nervy. Dalšími jejími nezanedbatelnými účinky jsou pozitivní vliv na vidění a zrakovou ostrost. Je vhodné ji užívat při ženských obtížích, menstruačních potížích a v období klimakteria. Červená řepa blahodárně působí na kardiovaskulární systém člověka, pročišťuje krev a podporuje krvetvorbu. Díky obsahu železa rovněž doplňuje červené krvinky. Osvědčuje se při rekonvalescenčních stavech po prodělané borelióze a klíšťové encefalitidě. Podporuje látkovou výměnu, tudíž má detoxikační účinky, a vyplavuje škodlivé látky pryč z těla. Má i protinádorové účinky, a tak se při léčbě rakoviny doporučuje pít šťávu z červené řepy. Díky vysokému obsahu vlákniny působí dobře červená řepa na trávení, podporuje produkci trávicích šťáv a podporuje i činnost žlučníku a jater. Je dobrým pomocníkem při hubnutí. Pro svůj obsah kyseliny listové se doporučuje těhotným ženám a při přípravě na těhotenství. Celkově má červená řepa regenerační účinky, podporuje růst vlasů a nehtů, zpomaluje stárnutí organismu. Červená řepa je sice co do chuti sladká, avšak je nízkokalorická.
Nutriční hodnoty zavařované červené řepy na 100 g jsou: 55,57 kcal, 1,6 g bílkovin, 10,6 g sacharidů, 0,17 g tuků, 2,8 g vlákniny, 16 mg vápníku, dále obsahuje sodík, draslík, hořčík, křemík a vitamíny C, B a jiné.
Ve svém příspěvku STERILIZACE ŠŤÁVY Z ČERVENÉ ŘEPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel cani.
zavařuje někdo šťávu z červené řepy?pomoze ,díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE KLÁRA.
2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO
Ingredience: 3 červené řepy, 3 dcl mrkve/hrášku, 4 středně velké kyselé okurky, olivový olej, sůl, pepř, nízkotučný tvrdý sýr, případně 1 natvrdo uvařené vejce
Postup: Uvařenou řepu nakrájíme na kostičky, přidáme mrkev nebo hrášek, na kostičky nakrájené kyselé okurky, polijeme olivovým olejem. Salát necháme v lednici odležet. Před podáváním lehce posypeme nízkotučným tvrdým sýrem nebo natvrdo uvařeným vejcem.
Výborná je i druhá varianta salátu:
Ingredience: 300 g uvařené červené řepy, 100 g sušených švestek, 100 g vlašských ořechů, 2 stroužky česneku, špetka soli, pepř a 3 lžíce rostlinného oleje
Postup: Uvařenou červenou řepu nastrouháme na hrubém struhadle, přidáme sušené švestky a drcené ořechy. Podle chuti osolíme, opepříme, přidáme rozmačkaný česnek a přelijeme rostlinným olejem.
Nejprve si uvaříme brambory a mrkev do změknutí. Nakládanou řepu nakrájíme na kostičky. Připravíme si zálivku ze smetany, octa, cukru a šťávy z řepy. Zálivku je třeba promíchat a dochutit solí a pepřem. Brambory oloupeme stejně jako mrkev a nakrájíme je. Nakrájíme i kyselé okurky a jablka. Oloupeme cibuli a také ji nakrájíme. Veškerou zeleninu a jablka smícháme. Mezitím si necháme okapat filety a pak je nakrájíme na kostičky. Nakrájíme i červenou řepu. Nakonec vše pořádně promícháme, přidáme zálivku a dochutíme solí a pepřem. Na ozdobu salátu můžeme použít nejen petrželku, ale klidně i vařená vejce.
Bramborový salát nemusí být vždy ten klasický, bramborový salát se dá připravit i jinak, s neobvyklými ingrediencemi.
Ingredience:
1 červená cibule
1 lžička červeného vinného octa
1 lžička kmínu
500 g salátových brambor
4 lžíce olivového oleje
500 g syrové červené řepy
Čerstvě mletý pepř
Hrst hladkolisté petrželky
Sůl
Šťáva a kůra z 1 citronu
Tmavý cukr
Postup přípravy:
Nejprve si předehřejeme troubu asi na 200 °C. Mezitím si oloupeme červenou řepu a nakrájíme ji na kusy. Kousky řepy vložíme do pekáčku a promícháme ji s olivovým olejem, kmínem a lžící tmavého cukru. Řepu ještě osolíme, opepříme a pečeme asi 40 minut (dokud řepa nezměkne a nezkaramelizuje). Řepu pak necháme vychladnout. Mezitím si připravíme brambory, oloupeme a nakrájíme je na kusy (stejně velké jako kusy řepy). Brambory pak dáme vařit v osolené vodě, dokud nezměknou. Pak je slijeme a necháme vychladnout. Připravíme si cibuli. Oloupeme a nakrájíme ji na tenké plátky. Cibuli pak dáme do mísy a zalijeme ji vařící vodou. Cibuli necháme asi 2 minuty nasáknout. Vodu pak slijeme, cibuli osolíme a zakápneme citronovou šťávou. Cibuli ještě promícháme a pak ji necháme ještě 20 minut stát, dokud cibule nezrůžoví. Pak se do mističky slije tekutina z cibule a přidá se červený vinný ocet, špetka soli, cukru a zbývající 2 lžíce olivové oleje. Vše smícháme a vznikne nám zálivka. V misce si promícháme pečenou řepu s bramborami, přidáme i zálivku, cibuli, citrónovou kůru a nasekanou petrželku.
Ingredience: 5 kg červené řepy, fenykl; nálev – 2 l vody, 0,5 l octa, 20 g soli, 350 g cukru nebo 60 cukerinů (umělé sladidlo)
Technologický postup: Řepu očistíme a vaříme ve vodě dle velikosti řepy asi 1–2 hodiny (do změknutí). Po uvaření a vychladnutí řepu oloupeme a nakrájíme na kostky o délce hrany cca 1 cm. Dáváme do sklenic, zalijeme studeným nálevem, přidáme 5 zrnek fenyklu. Zavíčkujeme a sterilujeme v troubě ve vyšším pekáči nebo plechu, do kterého dáme utěrku, naskládáme sklenice, přidáme cca 3 cm vody a nastavíme teplotu trouby na 180 °C a takto zavařujeme asi 20 minut. Po vytažení z trouby otočíme dnem nahoru a necháme vychladnout.
Ingredience: 500 g oloupané a předem uvařené červené řepy, 1 cibule, 2 mrkve, kousek celeru, 600 ml zeleninového vývaru nebo vody, 1 stroužek česneku, kelímek bílého jogurtu, 1 bobkový list, sůl, pepř, olivový olej
Postup: Na olivovém oleji lehce orestujeme očištěnou a nakrájenou cibuli, mrkev a celer. Po orestování zalijeme vývarem nebo vodou a přidáme bobkový list a řepu nakrájenou na kostky. To vše vaříme zhruba 10 minut. Vyjmeme bobkový list a přidáme utřený stroužek česneku a bílý jogurt. Tuto vzniklou směs rozmixujeme tyčovým mixérem.
Výborná je i kaše: Řepu uvaříme, brambory nebo batáty také, oloupeme a rozmixujeme. Tato směs je výborná s přidaným žloutkem.
Ingredience: 2 větší nebo 4 menší červené řepy, 4 hrsti rukoly, 100 g měkkého kozího sýra
Zálivka: šťáva z 1 citronu, balzamikový ocet dle chuti, drcený pepř podle chuti, sůl
Postup: Zahřejte troubu na 190 °C. Řepu omyjte a zabalte do dvojí vrstvy alobalu. Pečte doměkka v předehřáté troubě, připravte se, že to bude trvat nejméně hodinu, řepu si však můžete upéct i den předem. Po upečení by řepou měla hladce projít špejle. Oloupejte a nakrájejte na co nejtenčí plátky. Rozdělte na talíře a nechte zchladnout. Zálivku připravte z uvedených ingrediencí. Řepu podávejte zakapanou zálivkou a obloženou sýrem nakrájeným na plátky a rukolou.
Děti při konzumaci jídla milují barevnost. V tomto směru je perfektní použít právě červenou řepu. Pokrm pak bude nejen barevný, ale i zdravý.
Salát ze syrové červené řepy s jablky
Řepa s jablky je snad nejoblíbenější kombinace. Jablka dodají řepě skvělou chuť. Oloupanou řepu nastrouháme a smícháme s nastrouhanými jablky. Promícháme a přidáme do salátu šťávu z citronu, ořechy a rozinky. Nakonec vmícháme jogurt a podle potřeby dochutíme pepřem a solí.
Ingredience: 1 velká vařená červená řepa, 100 g oliv, 1 lučina, 1 tavený smetanový sýr, 3 stroužky česneku, sůl, pepř, trochu mléka
Postup: Uvařenou červenou řepu nakrájíme na plátky cca 3 mm široké, z těchto plátků tvoříme vykrajovátkem kolečka. Vytvoříme náplň tak, že smícháme lučinu a tavený sýr s trochou mléka. Vzniklou pomazánku dochutíme utřeným česnekem, solí a pepřem. Pomazánkou potřeme spodní kolečko řepy a přiklopíme dalším kolečkem. Olivu napíchneme na párátko, takto připravené párátko zapíchneme do vrchního kolečka řepy. Můžeme použít jak zelené, tak i černé vypeckované olivy.
Ingredience: 3 větší červené řepy, 4 lžíce olivového oleje, sůl, pepř, 1 lžička uzené papriky
Technologický postup: Do mísy nalijeme olej, přidáme sůl, pepř a uzenou papriku. Řepu oloupeme a nakrájíme na hranolky. Vložíme je do mísy s olejovou marinádou a pečlivě hranolky ze všech stran obalíme. Vyskládáme na plech s pečicím papírem a pečeme při 180 °C asi 35 minut, klidně i déle. Musí hezky ztmavnout, pak jsou výborné. Tyto hranolky jsou vhodné například jako příloha ke grilovaným kuřecím křidélkům.
Halloween je svátek, který se slaví 31. října a většina z nás ho považuje za čistě americký svátek. Mnohé z našich dětí by ho chtěly slavit také, protože je to vlastně takový velký karneval v maskách, při kterých naše ratolesti navštěvují sousedy a koledují sladkosti.
Halloween vychází původně z pohanského (keltského) svátku Samhain, což je pohanský Nový rok (konec pohanského léta). Užívá se také označení předvečer svátku Všech svatých. Pravděpodobně má i návaznost na křesťanský svátek Všech svatých.
Kořeny svátku sahají až do dob před naším letopočtem, kdy Keltové slavili v tento den konec léta a příchod nového roku. Magické noci na přelomu října a listopadu, v níž se prolínal svět živých a mrtvých, se říkalo Samhain. Při bujarém veselí všude hořely obrovské ohně a lidé se odívali do převleků, aby se chránili před zlými duchy.
V době, kdy se katolická církev snažila vymýtit pohanské zvyky, byl Samhain, jeden z nejoblíbenějších svátků, nově nahrazen křesťanským svátkem Všech svatých (All Hallows' Day), který připadá na 1. listopad.
Halloweenská tradice se díky přistěhovalcům z Irska dostala kolem poloviny 19. století do Ameriky. Irové vyřezávali děsivé obličeje do vydlabané řepy, tu dávali posledního října se zapálenou svíčkou do oken, což mělo od domu vyhnat duše zemřelých. V Americe potom začali používat dýně.
Děti se v předvečer svátku Všech svatých vydávaly ve strašidelných maskách na koledu, kdy za odměnu získávaly sladkosti a ovoce. Tato podoba slavení Halloweenu se uchovala dodnes.
K dýním, které svátek duchů symbolizují, se váže stará irská legenda o opileckém pobudovi Jackovi. O Halloweenu byl Jack tak opilý, že jeho duše začala opouštět tělo. Na to už čekal ďábel, který si pro něj přišel. Jack ho požádal, aby mu povolil poslední drink. Na ten ale Jack neměl peníze, a proto ďáblovi navrhl, zda by se nepřeměnil v minci, Jack by s ní zaplatil a ďábel by se zase proměnil zpět. Jack však minci ihned popadl a mazaně ji schoval do peněženky, čímž démona uvěznil. Poté si vynutil, že ďábla pustí, když mu dá rok svobody. Po roce se čert pochopitelně vrátil. Tentokráte ho Jack přelstil nalákáním na lahodná jablka. Jakmile byl ďábel na jabloni, filuta Jack nožem vyryl do kmene stromu kříž, a ďábel tak nemohl dolů. Jack mu nabídl pomoc, pokud mu ďábel slíbí, že ho nikdy nevezme do pekla. Když se pak Jack jednoho dne upil k smrti, v nebi ho nechtěli, protože měl na bedrech příliš mnoho hříchů, a slib od ďábla mu zase zaručoval, že do pekla také nemůže. Od té doby Jackova duše bloudí po světě a temnotu si ozařuje žhavým
U křenu selského (Armoracia rusticana) nejsou ani tak důležité listy nebo květy, jako spíš tlustý kořen v zemi. Při jeho naříznutí se začnou uvolňovat silice, které vyvolávají slzení, stejně jako při krájení cibule. Zároveň se postarají o uvolnění ucpaných dýchacích cest a čelních dutin. S tím je spojeno i léčebné užívání: křen rozpouští sliz a užívá se nastrouhaný s medem nebo cukrem jako prostředek proti kašli (třikrát denně jedna čajová lžička). Látky v křenu brzdí infekce. Křen se rovněž často používá v kuchyni. Aby nebyl příliš ostrý, je dobré jej spařit trochou horkého vývaru, poté ke křenu můžeme přidat strouhané sladké jablko nebo trochu mrkve. Přidáváme-li křen do konzervované červené řepy, krájíme ho očištěný na kolečka nebo jej hruběji nastrouháme, aby se mohl jíst spolu s řepou.
Křen selský je vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá, větvená. Přízemní listy jsou až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté, dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, které během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy pak podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné, přisedlé zúženou bází. Květenství se objevuje na konci větví a je složené z mnoha hroznů, květy jsou stopkaté, 4četné, špinavě bílé. Plodem je šešulka. Křen kvete v květnu až červenci.
Křen podáváme jemně nastrouhaný k vařenému nebo pečenému masu nebo z něj upravujeme křenové omáčky, zejména na tučná vepřová masa (ovar, uzené). Křen dobře opereme kartáčkem, pak ho tence oloupeme a jemně nastrouháme, ale vždy až těsně před podáním, aby stykem se vzdušným kyslíkem neztrácel vitamíny.
Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání okurek nebo červené řepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.
