Sálavé topné systémy přímo zásobují teplem podlahy, panely na stěnách nebo stropy domu. Systém do značné míry závisí na dodávce tepla přímo z horkého povrchu přenášeného přes infračervené záření. Sálavé topení má stejný efekt, jako byste měli teplou varnou desku v celé místnosti. Když se sálavé vytápění nachází v patře, je často nazýváno podlahovým vytápěním.
Podlahové vytápění
Existují tři typy sálavého, podlahového vytápění:
vzduchové - vzduch je teplonosným prostředkem;
elektrické;
hydraulické - proudění horké vody.
Dále se dělí tyto typy instalací na:
mokré - ty, které využívají velké tepelné hmotnosti betonové desky podlahy nebo lehkého betonu nad dřevěným podkladem;
suché - ty, u nichž instalační podlahové trubky jsou mezi dvěma vrstvami překližky nebo jsou pokládány na hotovou podlahu nebo podklad podlahy.
Typy podlahového vytápění
Vzduchové podlahové vytápění
Vzduchové podlahové vytápění nemůže držet velké množství tepla, takže sálavé vzduchové podlahy nejsou v obytných prostorech finančně efektivní a jsou instalovány jen zřídka. Pokud bude vzduchový systém kombinován se solárním, tak jsou tyto systémy schopny vyrábět teplo pouze ve dne, kdy je topné zatížení nižší. Neúčinnost tohoto vytápění se dá redukovat použitím konvekční pece, prouděním vzduchu přes podlahu v noci, to pak ale převáží přínos solárního tepla během dne. Ačkoliv některé rané solární systémy vytápění používají kameny jako tepelně paměťové zdroje, tak i přesto se tento způsob vytápění nedoporučuje (více na odkazu solární vytápění).
Elektrické sálavé podlahové vytápění
Elektrické sálavé podlahové vytápění se obvykle skládá z elektrických kabelů zabudovaných do podlahy. Systémy, které jsou vybaveny rohoží elektricky vodivého plastu, namontovaného na podklad pod podlahovou krytinu, nebo jsou k dispozici jako dlaždice.
Vzhledem k relativně vysokým nákladům na elektřinu je elektrické sálavé podlahové vytápění finančně efektivní v případě, že máte dostatečně silnou betonovou podlahu a váš dodavatel elektřiny vám nabízí levnější sazbu. Levnější sazba vám umožní nahřát betonovou podlahu v době mimo špičku. Pokud je tepelná hmota podlahy dostatečně velká, bude uložené teplo vytápět dům osm až deset hodin bez dalšího elektrického příkonu, zvláště když denní teploty jsou výrazně teplejší než noční. Tím se ušetří značné množství energie, topíte-li v průběhu dne ve špičce elektrických sazeb.
Elektrické sálavé podlahové vytápění může také sloužit jako doplňkové vytápění, a to ve chvíli, pokud by bylo nepraktické, řešit jiný topný systém do nového prostoru. Nicméně, majitel domu by měl zkoumat i další možnosti vytápění, jako jsou například tepelná čerpadla, která mají efektivnější provoz a mají navíc tu výhodu, že poskytují i ochlazování vzduchu.
Hydraulické sálavé podlahové vytápění
Hydraulické (tekuté) systémy jsou nejoblíbenější a cenově nejdostupnější sálavé topné systémy. Hydraulické sálavé podlahové vytápění čerpá ohřátou vodu z kotle přes potrubí položené pod podlahou.
Ve svém příspěvku JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Šrámek.
To, že převislá vrba usychá, ještě neznamená, že je mrtvá. Rozhodující je stav pletiv pod kůrou.
Proveďte test škrábnutím na větvích i kmeni. Pokud je pod kůrou zelené pletivo, strom je živý. Úplně suché a hnědé pletivo signalizuje vážné poškození. U mladších stromů je šance na obnovu vysoká, pokud odstraníte příčinu stresu. Živý kmen je hlavním znakem vitality.
Jak poznám, že je vrba ještě živá?
Životaschopnost převislé vrby ověříte pružností výhonů a kontrolou pupenů.
Živý výhon je ohebný a neláme se snadno. Pupeny by měly být pevné a ne vyschlé. Pokud kombinujete test škrábnutím s kontrolou pupenů, získáte poměrně spolehlivý obraz vitality. Zdravý strom reaguje na zlepšení podmínek během jedné sezóny.
Proč žloutnou listy převislé vrby?
Nejčastější příčinou, když převislá vrba žloutne, je nesprávný vodní režim.
Sucho i přemokření způsobují podobný vizuální efekt, ale vyžadují odlišné řešení. Zkontrolujte vlhkost půdy do hloubky a sledujte strukturu listů. Žluté a křehké listy často signalizují sucho, zatímco měkké a povadlé mohou ukazovat na přelití. Včasná úprava zálivky obvykle vede k nápravě.
Je to sucho, nebo přelití?
Rozdíl mezi sucho vs. přelití poznáte podle stavu půdy a struktury listů.
Suchá půda do hloubky a křehké listy ukazují na nedostatek vody. Naopak těžká, mokrá půda a měkké listy naznačují přemokření. Pokud si nejste jistí, odeberte vzorek půdy z hloubky 10 cm. Správná diagnostika je klíčem k tomu, aby se převislá vrba mohla zotavit.
Mám vrbu vykopat a zasadit novou?
Výměna stromu má smysl pouze tehdy, pokud je kmen i většina větví zcela suchá.
Pokud převislá vrba usychá jen částečně a test vitality prokáže živé pletivo, je většinou lepší pokusit se o záchranu. Ekonomicky se vyplatí investovat do nové výsadby až tehdy, když dvě sezóny po sobě nepřinesly žádné zlepšení a strom nevytváří nové pupeny.
Kolik stojí výměna převislé vrby?
Cena nové výsadby se obvykle pohybuje mezi 2 000 až 6 000 Kč podle velikosti stromu.
Náklady zahrnují sazenici, případnou úpravu půdy a práci. Pokud je převislá vrba mladá a částečně vitální, bývá záchrana levnější než kompletní výměna. Před rozhodnutím zvažte i čas, který by nová výsadba potřebovala k dosažení podobného efektu.
Může se vrba vzpamatovat sama bez zásahu?
Bez úpravy podmínek se převislá vrba obvykle plně nezotaví.
Pokud je příčinou sucho nebo přelití, je nutné upravit zálivku a půdní podmínky. Strom sice může krátkodobě reagovat, ale bez odstranění příčiny se problém vrátí. Aktivní přístup výrazně zvyšuje šanci na obnovu vitality během jedné až dvou sezón.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování ve sporákové troubě
Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je největší kámen úrazu!
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnné troubě
Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovacívíčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Proč je tvoje tvarohová bábovka suchá, i když dodržíš recept?
Tvarohová bábovka je suchá nejčastěji kvůli moc mouce nebo příliš dlouhému pečení. Recept může být správný, ale provedení rozhoduje.
Typicky uděláš jednu nenápadnou věc – přidáš trochu mouky „pro jistotu“ nebo čekáš na úplně suchou špejli. Suchá bábovka vzniká právě tímhle. Důležité je sledovat těsto a neřídit se slepě receptem. Správná hustota a kratší pečení jsou zásadní.
Můžeš dát místo oleje do bábovky máslo?
Ano, ale bábovka s máslem bude méně vláčná než s olejem, hlavně druhý den.
Máslo dodá chuť, ale po vychladnutí tuhne. Tvarohová bábovka s máslem proto rychleji vysychá. Pokud chceš kompromis, můžeš kombinovat tuky. Olej je ale jistota pro vláčnost, zejména pokud chceš bábovku i na další den.
Jak poznáš správnou hustotu těsta na bábovku?
Těsto na tvarohovou bábovku má pomalu stékat ze lžíce a být hladké bez hrudek.
Pokud teče rychle, je řídké a bábovka se může propadnout. Pokud drží tvar, je moc husté a bude suchá. Ideální konzistence je někde mezi. Sleduj chování těsta, ne jen množství surovin.
Proč bábovka po upečení spadne?
Spadlá bábovka vzniká kvůli otevření trouby nebo řídkému těstu.
Během pečení se vytváří struktura. Jakmile otevřeš troubu, teplota klesne a bábovka spadne. Tvarohová bábovka je na to citlivá. Neotvírej troubu a drž správnou hustotu těsta.
Jak dlouho péct tvarohovou bábovku, aby nebyla suchá?
Tvarohová bábovka se peče přibližně 45–55 minut při 170–180 °C.
Čas je orientační. Důležité je sledovat stav. Lehce vlhká špejle je správný moment. Pokud čekáš na úplně suchou, bábovka bude přepečená. Raději ji vytáhni o něco dřív.
Jak zabráníš tomu, aby se bábovka lepila na formu?
Lepení bábovky způsobuje špatně připravená forma.
Musíš ji vymazat a vysypat. Tvarohová bábovka se lepí víc než jiné těsto. Důležité je také správné chladnutí. Nenechávej ji ve formě příliš dlouho.
Jaký tvaroh je nejlepší do bábovky?
Vaničkový tvaroh je nejlepší pro vláčnou strukturu.
Kostkový tvaroh je sušší a dělá hutnější těsto. Tvarohová bábovka z vaničky je jemnější a spolehlivější. Pro běžné pečení je to nejlepší volba.
Proč máš v těstě hrudky?
Hrudky v těstě vznikají ze studených surovin nebo špatného míchání.
Tvaroh z lednice se špatně spojuje. Tvarohová bábovka pak není hladká. Řešení je jednoduché – nech suroviny ohřát a tvaroh rozmíchej. Teplota surovin je klíčová.
Jak skladovat tvarohovou bábovku, aby zůstala vláčná?
Tvarohová bábovka zůstane vláčná, když ji po vychladnutí zabalíš do utěrky a uložíš do uzavřené nádoby.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
Ingredience: vepřové maso – bůček, plecko; sůl (na kávovou nebo čajovou lžičku se vejde 6–15 g, takže raději 1,5 % soli; to znamená na 1 kg masa 15 g soli), zavařovací sklenice a víčka (narážecí Omnia, šroubovací Twist)
Víčka, to je problém, všude se dočtete, že se mají používat narážecí víčka Omnia s červeným těsněním, ale na nich je napsáno nepoužívat na potraviny s olejem a tukem. Vhodnější jsou Twisty s bílým těsněním. Gumička je s vroubkem.
Varianta 1
Postup: Syrové maso nakrájet na kostky, vložit do sklenic. Přidat nahoru 1,5 % soli. Nepřidávat vodu nebo přidat jen trochu vody. Maso vodu pustí, tak ať vám to nepřeteče do hrnce, ve kterém budete vařit, pak je vše mastné. Můžete přidat cca 50 ml vody.
Vařit v hrnci s vodou do 3/4 sklenic 2–3 hodiny. Sklenice nechat stát při pokojové teplotě. Za 48 hodin vařit 1–2 hodiny. Proč vařit 2x a ještě s odstupem 2 dnů? První vaření ničí bakterie, druhé vaření ničí bakterie, které přežily to první vaření; dělá se to vlastně jen kvůli jedné bakterii Clostridium botulinum.
Pozor, maso (živočišná bílkovina a živočišný tuk) není zelenina nebo ovoce (sacharidy), ty lze sterilovat snadno.
Skladujte ideálně do 10 °C. Možno i v lednici.
Varianta 2
Postup: Maso péct 7 hodin při 130 °C nebo vařit v pomalém hrnci, případně pomalu vařit v tlakovém hrnci. Potom zavařit. Ve druhé variantě je více sádla než ve variantě č. 1. Maso se peklo přikryté, jen ve vodě, kterou pustí po posolení.
Proč zavařovat maso? Pro někoho je to vzpomínka na dětství – když byla u babičky zabijačka a maso se dávalo do plechovek a do sklenic. Jiný je rád, že má opravdovou masovou konzervu – 98,5 % masa s 1,5 % soli. Hlavně je to ale chuťovka – dlouhým vařením ve skle získává maso (syrové i předtím upečené) zcela jedinečnou, zesílenou chuť a je důkladně sterilované.
No a co uvařit z takové vepřové konzervy? Zkuste například rizoto nebo stačí maso pouze ohřát a doplnit knedlíkem a špenátem. Nebo si ho jen namažte na čerstvý chleba.
Zavařování vás samozřejmě musí bavit a musíte na něj mít čas. Podobnou věc si dnes můžete i koupit (ale určitě ne na každém rohu). V některých obchodních řetězcích lze pořídit dobré maso ve sklenici za velmi dobrou cenu.
V naší poradně s názvem PŘÍSAVNÍK TŘÍPRSTÝ JEDOVATÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA SUCHA.
Mohl by mě někdo odpovědět jestli je přísavník tříprstý jedovatý,aby se něco nestalo dětem.Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na přísavníku jsou jedovaté jeho plody. Jed účinkuje jen na savce, takže ptáci ani domácí drůbež nejsou ohroženi. Jedovatost bobulí je jen slabá a k otravě ohrožující život dětí by bylo zapotřebí sníst velkou hrst těchto plodů. Jejich chuť je však silně hořská a díky tomu je prakticky nemožné spolknout větší množství bobulí. Takže otravy dětí se přímo bát nemusíte.
Hebe černá kvůli hnilobě kořenů v důsledku nadměrného zalévání a špatného odvodnění nebo v důsledku poškození chladem v zimě. Mezi další příčiny patří stres ze sucha nebo houbová onemocnění, jako je Phytophthora nebo plíseň šedá, které mohou vést k vadnutí stonků, zčernalým listům nebo chlupatému šedému porostu. Pro diagnostiku a léčbu problému zkontrolujte vlhkost půdy a kořenů, přemístěte rostlinu na teplejší místo a zvažte aplikaci fungicidu, pokud máte podezření na houbové onemocnění.
Nadměrné zalévání a hniloba kořenů
Příčina
Hebe nesnáší podmáčenou půdu, která dusí kořeny a způsobuje jejich hnilobu.
Příznaky
Všechny části rostliny mohou zčernat a kořeny budou po vykopání černé, bezvládné a měkké.
Řešení
Zlepšete odvodnění přidáním kompostu do půdy, snížením zálivky a výsadbou do dobře propustné půdy nebo květináčů s drenážními otvory.
Poškození chladem
Příčina: Nízké teploty mohou poškodit nebo zabít Hebe, zejména něžné odrůdy.
Příznaky: Listy se kroutí a hnědnou a boční stonky mohou zčernat.
Řešení: Prořízněte všechny poškozené části rostliny až ke spodku, abyste podpořili nový růst. Pro zimní ochranu vysaďte něžné hlízy na jaře, aby se uchytily, a zajistěte jim ochranu před mrazem výsadbou blízko zdi nebo do nevytápěného skleníku.
Stres ze sucha
Příčina: Dlouhodobé sucho v létě může rostlině způsobit stres.
Příznaky: Hnědnutí listů nebo skvrny odumřelých ploch.
Řešení: Rostlinu dobře zalijte a pokračujte v zalévání dvakrát týdně, abyste snížili stres a zabránili dalšímu hnědnutí.
Plísňová onemocnění
Příčina: Nemoci jako Phytophthora nebo plíseň šedá mohou způsobit černění a vadnutí.
Příznaky: Vadnoucí stonky, černé skvrny na listech nebo šedý, chlupatý porost.
Řešení: Aplikujte vhodný fungicid, odstraňte postižené listy a stonky a pokud je rostlina v květináči, vyměňte substrát, abyste zabránili opětovné infekci.
Co dělat jako první
Zkontrolujte půdu: Prohmatejte půdu, abyste zjistili, zda je příliš mokrá nebo příliš suchá.
Prozkoumejte kořeny: Pokud máte podezření na hnilobu kořenů, rostlinu opatrně vykopejte a zkontrolujte, zda kořeny nevykazují známky hniloby.
Posuďte prostředí: Zvažte nedávné povětrnostní podmínky, jako je například prudké chladné počasí nebo období sucha.
Zvažte ošetření: Na základě vašich zjištění můžete pokračovat v zalévání, prořezávání, zlepšení odvodnění nebo aplikaci fungicidu.
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Lopatkovec bude mít povadlé listy nejčastěji kvůli nedostatečné zálivce, nebo naopak kvůli nadměrnému zalévání, také kvůli nízké vlhkosti, nedostatku světla, škůdcům, chorobám (jako je hniloba kořenů) a onemocněním kořenů. Pro diagnostiku problému zkontrolujte vlhkost půdy, zhodnoťte její světlost a vlhkost a prozkoumejte ji, zda neobsahuje škůdce nebo známky hniloby kořenů.
Problémy se zaléváním
Nedostatečné zalévání
Nejčastější příčina vadnutí a suchých, křehkých špiček listů. Zalévejte, když je horní vrstvička půdy suchá, abyste zajistili, že se rostlina zotaví z vadnutí.
Přehnané zalévání
Může také vést k vadnutí, často doprovázenému žloutnutím listů nebo přemáčenou půdou, což může způsobit hnilobu kořenů.
Faktory prostředí
Nízká vlhkost: Suchý vzduch může způsobit scvrklé listy a hnědnutí špiček. Zvyšte vlhkost seskupováním rostlin, rosením nebo použitím oblázkové misky.
Nedostatečné světlo: Nedostatek světla může vést k vadnutí. Lilie mírumilovné potřebují pro správnou fotosyntézu jasné, nepřímé světlo.
Chladné teploty: Teploty pod 10 °C mohou rostlinu stresovat.
Další možné příčiny
Škůdci
Vlnatka, svilušky a další škůdci mohou rostlinu poškodit a způsobit vadnutí.
Nemoci
Hniloba kořenů, běžné houbové onemocnění způsobené nadměrným zaléváním, vede k vadnutí listů.
Přehnojení
Přehnojený lopatkovec nedokáže žít v přesoleném substrátu a začnou se mu pálit kořeny. Díky tomu mu začnou vadnout listy, žloutnout a nakonec uschnou, protože nemá žádné kořeny, kterými by přijímal vodu. Ta se začne hromadit v substrátu, ikdyž zaléváte stále stejně.
Rostlina s abnormálním kořenovým balem
Pokud je rostlina silně zakořeněná, voda může příliš rychle odtékat, aniž by ji absorbovala půda.
Jak oživit váš lopatkovec?
Zkontrolujte půdu: Prohmatejte půdu, abyste zjistili, zda je příliš suchá nebo příliš mokrá.
Upravte zálivku: Důkladně zalévejte, když je půda suchá, ale zabraňte tomu, aby se půda přemokřila.
Zlepšete světlo a vlhkost: Přemístěte rostlinu na místo s jasným, nepřímým světlem a zvyšte vlhkost v jejím okolí umístěním misek s oblázky a vodou.
Kontrola škůdců/chorob: Hledejte známky škůdců nebo zkontrolujte kořeny, zda nehnijí, a v případě potřeby ošetřete.
Hnojení: Pokud jste rostlinu doteď hnojili a najednou má přemokřený substrát, přestaňte hnojit. Rostlinu vyndejte z květináče, vodou odplavte většinu substrátu a zasaďte ji do čerstvého substrátu.
Přesazení: Pokud má rostlina zdola jen samé kořeny, přesaďte ji do větší nádoby.
V naší poradně s názvem RAJČATA A JEJICH CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
u balkonových rajčat mě opadali listy.nevím čím to je. děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejčastější příčinou, kdy rostlina rajčete ztratí naráz všechny listy, je stres ze sucha. Existuje postup, jak přimět rajče, aby se znovu olistilo pomocí postřiku dusičnanu amonného, ale zdržení, které to pro rostlinu znamená, je tak velké, že již prakticky nestihne začít rodit, tedy v našich podnebných podmínkách. Je tedy rozumnější tyto bezlisté rostliny nahradit rostlinami novými - zdravými a bedlivě dodržovat pěstební nároky rajčete, aby nedošlo k dalšímu vystresování rostlin.
Zalévání sandevily: nejčastější chyba, která ji zničí
Pokud existuje jedna věc, na které lidé sandevilu zničí, je to zalévání. Ne špatné hnojení. Ne špatný substrát. Ale právě voda.
Já jsem to pokazil úplně stejně jako většina lidí. Viděl jsem, že rostlina chřadne, tak jsem přidal vodu. A tím jsem ji dorazil.
Sandevila snese sucho mnohem lépe než přelití.
Tohle pravidlo si zapamatujte. Pokud váháte, jestli zalít – raději počkejte.
Kolik zalévat sandevilu?
Sandevilu zalévejte až ve chvíli, kdy vrchní vrstva substrátu oschne. V létě to může být každý den, ale také jednou za dva dny – záleží na počasí.
Nejde o frekvenci. Jde o stav půdy.
Klíč je v rovnováze – ne suchá, ne mokrá, ale lehce vlhká.
Moje chyba: zaléval jsem každý den bez kontroly. Výsledek byl přemokřený substrát a odumírající kořeny.
Jak poznat problém se zálivkou
Tohle je zásadní. Většina lidí nepozná rozdíl mezi přelitím a suchem.
Tabulka vám pomůže rychle odhalit problém.
Stav rostliny
Co to znamená
Co udělat
žluté listy
přelití
omezit zálivku
vadnutí
sucho
zalít
opad květů
stres (voda / světlo)
upravit podmínky
měkké listy
přemokření
nechat proschnout
Největší past: přelitá rostlina vypadá podobně jako suchá. A lidé ji zalijí ještě víc.
Proč sandevila žloutne a opadává?
Sandevila nejčastěji žloutne a opadává kvůli přelití, špatnému substrátu nebo nedostatku světla. Pokud je půda dlouhodobě mokrá, kořeny začnou uhnívat a rostlina rychle reaguje opadem listů.
V naší poradně s názvem PRO MGR. DVOŘÁKA - SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Konupčíková.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek. Děkuji za něj. Na mladých bobkovišních (staré cca 2 roky, 1. rok pouze mladý oddenek, Letos se konečně chytly a začaly růst. Mají cca 50 cm, bohatě se rozvinuly) jsem nedávno objevila oranžové flíčky. Foto přikládám. Prosím, můžete mi potvrdit, že jde o zmiňovanou skvrnitost?
Něco podobného se mi objevilo i na listech pokojovek, doporučili mi postříkat SUBSTRALem. Mohu i bobkovišeň?
V blízkosti (cca 70m) je u sousedů nemocný smrk, z velké části proschlý. Je možná nějaká souvislost??
Předem děkuji za váš názor a radu.
S pozdravem,
Pavla Konupčíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fotografie s poškozenými listy bohužel nedorazila, ale podle vašeho popisu předpokládám, že se jedná o suchou skvrnitost listů. Je to houbové onemocnění patogenem Stigmina carpophila, které se projevuje na listech velkými fialovočervenými až červenohnědými skvrnami s tmavým okrajem o velikosti až 5 mm. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem. Houba přezimuje na napadených větvích ve formě mycelia nebo konidií. Za vegetace se šíří konidiemi a napadá všechny druhy peckovin. Nepřímá ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a větví. Chemická ochrana se provádí fungicidním postřikem provedeným v době rašení nejpozději po odkvětu. Dostupné fungicidy jsou FUNGURAN PROGRESS a TALENT.
O zavařování jídla v mikrovlnce se na internetu vedou dlouhé diskuze ohledně jeho škodlivosti. Mikrovlnná trouba dokáže například vysokou teplotou zničit bílkoviny, pokud se v ní potraviny ohřívají příliš dlouho. Žádná měření však neprokázala škodlivost mikrovln ani jejich únik mimo ohřívací prostor. Ani tím nejcitlivějším dozimetrem či multidetektorem nenaměříte 2 cm od dvířek nic.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje velmi moderní, rychlou a úspornou možnost, navíc je vhodné, když máte k zavaření jen několik sklenic. Pokud máte strach, že by víčka mohla v mikrovlnce jiskřit, použijte klasická víčka i uzávěry twist off. Nejdůležitější je neplnit sklenice až nahoru, nechat mezeru, ale to je stejné jako při zavařování v hrnci.
Postup sterilace je velmi snadný, naplněné sklenice, maximálně čtyři, postavíte na otočný talíř mikrovlnné trouby tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a spustíte ohřívání na 700 W. Jedna sklenice o objemu 0,3 l se steriluje 3 minuty, sklenici s objemem 0,7 l je třeba ohřívat 6 minut. Tyto časy vynásobíte počtem sklenic a vyjde nám výsledná doba potřebná k zavaření. Pokud tedy zavařujete například 3 sklenice s obsahem 0,7 l, bude to trvat 18 minut.
V mikrovlnné troubě je možné sterilovat maso, polévky či jiné polotovary. Také zde je nutné nechat prostor mezi obsahem a víčkem alespoň 2,5 cm. Dobu sterilování na jednu sklenici zvýšíme u sklenic 0,7 l na 8–10 minut, u menších sklenic na 5–6 minut. Polotovary však nikdy nezahušťujeme moukou, tu doplníme až před použitím.
Výhodou tohoto zavařování je jeho rychlost, na 10 sklenic spotřebujete jen 1 kWh, můžete společně zavařovat okurky i ovoce a výhodně zavaříte i malé množství. Na otočný talíř lze naskládat 4 až 5 sklenic dokola, ne na střed, pokud máte jen jednu, dejte ji doprostřed. Nebojte se, nic nejiskří.
Výkon a čas pro sklenice o objemu 720 ml
Při zavařování v mikrovlnné troubě platí:
výkon 700 W = 6 min/1 ks
výkon 750 W = 5 1/2 min/1 ks
výkon 800 W = 5 1/4 min/1 ks
výkon 850 W = 5 min/1 ks
výkon 900 W = 4 1/2 min/1 ks
Tyto časy platí pro sterilizaci 1 sklenice. Pokud jich zavařujete více, čas musíte vynásobit počtem kusů. Například při výkonu mikrovlnky 700 W budete 2 sklenice ohřívat 12 minut (2x 6), 3 sklenice 18 minut a 4 sklenice 24 minut. Víc sklenic se do mikrovlnky nevejde. Sklenice 370 ml sterilizujte poloviční dobu!
Zavařená jablka nasucho jsou jednoduchým receptem, jak uchovat jablka na zimu.
Ingredience
3 kg různých odrůd křupavých jablek;
6 lžic cukru;
200 g rozinek.
Postup
Nejlepší výsledek dosáhnete, když namícháte několik druhů křupavých jablek. Myslete na to, že každé jablko má svou vlastní chuť a sladkost. Je proto velmi obtížné zde uvést přesné množství cukru. Když na to přijde, tak na konzervaci žádný cukr nepotřebujete a i tak dosáhnete požadované trvanlivosti.
Nejprve si připravíme zavařovací sklenice. Ponořte je nebo je opláchněte v horké vodě a gumové kroužky nebo víčka vložte do vroucí vody.
Omyjte jablka, rozpulte je, oloupejte a zbavte jádřinců. Pak je bez loupání nastrouhejte a smíchejte s trochou cukru a rozinek. Pokud nemáte rádi rozinky, vynechte je, ale jsou dokonalé!
Nastrouhaná jablka naplňte do sklenic. Postupujte po částech. Vždy každé 2 cm obsahu upěchujte nějakým válečkem (jiná sklenice, plastová láhev), aby mezi kousky jablek nebylo moc vzduchu.
Nasaďte horké gumové kroužky na sklenice nebo nasaďte víčka a upevněte svorkami. Pokud máte twist-off sklenice, stačí víčka zašroubovat.
Umístěte sklenice do vyššího pekáče, který naplňte vařící vodou. Sklenice se budou během zavařování v troubě roztahovat, takže se nesmí dotýkat, aby nepraskly. Pekáč se sklenicemi vložte do předehřáté trouby na 200°C po dobu 30 minut.
Alternativně můžete zavařit klasicky ve vodě. Umístěte sklenice do vysokého hrnce a naplňte vodou těsně pod největší sklenici. Zapněte sporák a když se voda vaří, trochu snižte teplotu. Nastrouhaná jablka by měla zůstat ve vařící vodě při teplotě kolem 90 °C asi 20 minut.
Po uplynutí doby zavařování sklenice vyndejte a přikryjte je ručníkem, aby pomaleji vychladly.
Až budete chtít později upéct koláč, máte vždy po ruce zásobu chutného ovoce.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Adámková.
Dobrý den,
prosim o radu. Asi před měsícem jsem koupila a zasadila
bobkovišeň do zeminy pro okrasné dřeviny. Je jich patnáct v řadě, jsou na jižni straně kde je hodně slunička. Asi před 4 dny se začaly na některých bobkovišních dělat hnědé listy. Viiz foto
Poradíte mi co s tim?
Děkuji
Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zavíječ broskvoňový.
Přítomnost tohoto hmyzu způsobuje odumírání větví a hnědnutí listů. Hledejte kolem základny stonků díry v kůře a dole piliny. Tento vrtal je přitahován nadměrným mulčem a hlubokou výsadbou. Udržujte mulčování ne silnější než 6 cm a dále od základny stonků. Při výsadbě v těžkých jílovitých půdách je vhodné keř vysadit o něco výše, než je stávající úroveň půdy. Pokud se potvrdí přítomnost zavíječe, můžete použít postřik přípravkem MOSPILAN 20 SP.
Špatná drenáž.
Listy mohou žloutnout, hnědnout a odumírat. Bobkovišeň nemá ráda těžkou jílovitou půdu, která špatně odvodňuje. Nadměrná vlhkost půdy snižuje kyslík v půdě, poškozuje jemné kořenové vlásky a kořenový systém není schopen absorbovat vodu. Ujistěte se, že máte dobrou drenáž půdy a ujistěte se, že v kořenové zóně nejsou žádné svody vypouštějící vodu. Rostliny zasaďte na vyvýšené záhony a/nebo odveďte svody na jiné místo.
Přilišná zálivka.
Bobkovišně nezalévejte každý den. Nechte substrát jeden vyschnout, aby kořeny mohly dýchat
Květákové placičky se rozpadají nejčastěji kvůli příliš mokrému květáku, nedostatku pojiva nebo nedostatečně rozpálené pánvi.
Květák obsahuje velké množství vody a po uvaření ji ve své struktuře drží ještě více. Pokud se tato voda před přípravou směsi neodstraní, začne se při smažení uvolňovat. Směs se rozvolní a placičky ztratí tvar. Proto je zásadní květák důkladně vymačkat. Pomáhá také použít vejce jako pojivo a smažit placičky na opravdu rozpálené pánvi, aby se rychle vytvořila křupavá kůrka.
Jak udělat křupavé květákové placičky
Křupavé květákové placičky vzniknou díky dobře vymačkanému květáku, správné teplotě oleje a menší velikosti placiček.
Křupavost vzniká ve chvíli, kdy se povrch placičky rychle zatáhne v horkém oleji. Pokud je pánev málo rozpálená, směs začne spíš pomalu nasávat tuk. Placičky pak zůstávají měkké. Důležité je také dělat menší placičky, které se rychleji prohřejí. Když je květák dobře vymačkaný a směs není vodnatá, vznikne na povrchu přirozeně zlatavá křupavá kůrka.
Kolik mouky do květákových placiček
Do květákových placiček obvykle stačí přibližně dvě lžíce mouky na jeden střední květák.
Mouka by měla fungovat pouze jako lehké pojivo. Pokud jí přidáte příliš, směs začne připomínat těsto a placičky budou těžké a moučné. Klíčem není více mouky, ale správně připravený květák. Pokud je květák důkladně vymačkaný, drží směs pohromadě i s minimem mouky. Přidání většího množství mouky většinou jen maskuje problém s vodou v zelenině.
Jak poznat správnou konzistenci směsi na květákové placičky
Správná směs na květákové placičky by měla být měkká, ale zároveň držet tvar při tvarování v ruce.
Pokud směs teče nebo se rozpadá ještě před smažením, znamená to, že obsahuje příliš vody. Naopak velmi tuhá směs signalizuje příliš mouky. Ideální konzistence je taková, kdy lze ze směsi snadno vytvořit placičku, která drží tvar. Když ji položíte na pánev, měla by zůstat kompaktní a nezačít se okamžitě rozpadat. Správná konzistence směsi je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co dělat, když je směs na květákové placičky moc řídká
Pokud je směs na květákové placičky příliš řídká, je potřeba odstranit přebytečnou vodu nebo přidat malé množství pojiva.
Nejlepší řešení je vrátit se o krok zpět a květák znovu vymačkat. Často totiž zůstane voda uvnitř směsi. Pomoci může také přidání trochy strouhanky nebo mouky, ale jen v malém množství. Příliš mnoho mouky by změnilo chuť i strukturu placiček. Ideální postup je nejprve odstranit vodu a teprve poté případně lehce upravit konzistenci směsi.
V naší poradně s názvem USYCHÁNÍ LISTŮ U VAVŘÍNU V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Czapová.
Zapomněla jsem v zimě na okně zalévat vavřín a uschly všechny listy co s tím ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste znovu zalít a uvidíte jaká bude reakce. Vavřín pochází z míst, kde sucha přichází také a přežije to. Když ne, tak si uděláte radost novou rostlinou, na kterou už možná v zimě nezapomenete.
Ano, převislá vrba může při nevhodném umístění představovat riziko pro základy nebo kanalizaci, zejména pokud je vysazena příliš blízko stavby.
Kořenový systém vyhledává vlhkost a může prorůstat směrem k potrubí. Neznamená to, že každá okrasná vrba převislá ničí základy, ale vzdálenost alespoň 3 metry je bezpečnější volba. Správné plánování výsadby je nejúčinnější prevence a chrání nejen strom, ale i stavbu.
Jak hluboké má převislá vrba kořeny?
Převislá vrba má poměrně rozvětvený kořenový systém, který se šíří spíše do šířky než do extrémní hloubky.
Kořeny se často rozprostírají do vzdálenosti několika metrů od kmene a vyhledávají vlhkost. V běžné zahradní půdě mohou dosahovat hloubky okolo 1–1,5 metru, ale důležitější je jejich šířka. Při plánování výsadby je proto nutné počítat s prostorem pod zemí, nejen nad ní. Kořenový systém vrby je adaptabilní, ale potřebuje dostatek místa.
Jak rychle roste převislá vrba?
Převislá vrba patří mezi rychleji rostoucí stromy a může přirůstat 30 až 60 cm ročně při dobrých podmínkách.
Růst závisí na půdě, vlhkosti a pravidelném řezu. Pokud strom roste méně než 20 cm ročně, je vhodné zkontrolovat stanoviště a režim péče. Správně vedený řez převislé vrby podporuje hustotu i stabilitu koruny.
Je převislá vrba vhodná k jezírku?
Ano, převislá vrba se často vysazuje k jezírkům, protože má ráda mírně vlhké prostředí.
Je však nutné počítat s prostorem pro kořeny a s tím, že padající listí může zvyšovat nároky na údržbu vody. Pokud je jezírko malé, může být vhodnější zvolit jiný druh stromu. Správné umístění a pravidelná údržba zajistí, že okrasná vrba převislá vytvoří krásný efekt bez nežádoucích komplikací.
Kolik vody převislá vrba opravdu potřebuje?
Převislá vrba potřebuje pravidelnou zálivku zejména v prvních dvou letech po výsadbě a během suchých období.
Půda by měla být mírně vlhká, nikoli přemokřená. Dlouhodobé sucho vede k řídké koruně a oslabení růstu, zatímco přelití může poškodit kořeny. Ideální je sledovat stav půdy a reagovat podle počasí. Správná zálivka je vyvážením mezi suchem a přemokřením.
Dá se převislá vrba pěstovat v květináči?
Pěstování převislé vrby v květináči je možné jen krátkodobě a při dostatečně velké nádobě.
Kořenový systém potřebuje prostor a omezený objem substrátu může růst výrazně omezit. Strom v nádobě vyžaduje častější zálivku a pravidelný řez. Dlouhodobě je však vhodnější výsadba do volné půdy. Okrasná vrba převislá není ideální balkonová dřevina.
Co dělat, když listy převislé vrby žloutnou?
Žloutnutí listů u převislé vrby často signalizuje nedostatek vody nebo stres z horka.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
Zdravim,jake je davkování připravku champion?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
CHAMPION 50 je kontaktní postřik na bázi mědi proti plísni a některým bakteriím. Použití najde nejen proti houbovým a bakteriálním chorobám, ale i k ochraně květů meruněk proti mrazu.
Dávkování se liší podle použití:
- ovocné výsadby, réva vinná, bobkovišěň se použije roztok o síle 0,1 % - 0,5 % (1 až 5 gramů přípravku / 1 litr vody);
- meruňky ochrana květů proti mrazu se použije roztok o síle 0,2 % (2 gramy / 1 litr vody);
- zelenina, brambory, cibule, cukrovka se použije roztok o síle 3,5 % - 4,0 % (3,5 až 4 gramy / l vody);
- chmel se použije roztok 0,5 % (5 gramů / litr vody);
- lesní kultury, okrasné jehličnany se použije roztok o síle 0,6 % - 1,0 % (6 až 10 gramů na litr vody).
Pro přípravu postřiku na suchou skvrnitost bobkovišně použijte roztok o síle 2,5 gramu na jeden litr vody.
Proč byla tvoje první tvarohová bábovka suchá (moje reálná zkušenost)
Když jsi poprvé zkusil tvarohovou bábovku hrníčkovou s olejem, pravděpodobně jsi čekal jednoduchý výsledek. Smícháš, naliješ, upečeš. Přesně to jsem si myslel i já. Jenže výsledek byl úplně jiný.
Bábovka vypadala dobře. Nafouknutá, zlatá, hezká na pohled. Jenže jakmile jsem ji rozkrojil, přišlo zklamání. Uvnitř byla suchá, drobivá a dusivá. Druhý den už se prakticky nedala jíst.
První chyba, kterou jsi možná udělal stejně jako já, je úplně nenápadná. Řekneš si: „Těsto je nějaké řídké, radši přidám trochu mouky.“ A přesně tím si bábovku zničíš.
Já jsem přidal asi dvě lžíce mouky navíc. Nic dramatického. Jenže u hrníčkové bábovky je to obrovský zásah. Najednou se změní struktura a výsledek je suchý.
Druhá chyba přišla při pečení. Čekal jsem na moment, kdy bude špejle úplně suchá. To je logické, ne? Jenže právě to je past. Jakmile je špejle úplně suchá, bábovka už je přepečená.
Třetí pokus už byl jiný. Udělal jsem přesný opak:
nepřidal jsem ani gram mouky navíc,
vytáhl jsem bábovku dřív,
sledoval jsem strukturu těsta, ne jen recept.
Výsledek? Bábovka byla měkká, vláčná a hlavně – druhý den pořád dobrá. A to je moment, kdy pochopíš, že problém nebyl v receptu, ale v provedení.
Zásadní věc, kterou si z toho odneseš: hrníčkový recept není bezmyšlenkový. Naopak. Musíš víc vnímat těsto a průběh pečení.
Fotografie: dvě bábovky vedle sebe – jedna suchá a popraskaná uvnitř, druhá vláčná s jemnou strukturou.
Chcete zavařovat, ale nemáte k dispozici speciální zavařovací hrnec? Nevadí, do zavařování se můžete pustit i bez něj. Zavařování ovoce i zeleniny je možné také v troubě – elektrické, plynové či horkovzdušné. Zavařování v troubě má ovšem také svá pravidla a jistá úskalí, proto se mnozí mohou potýkat s nezdarem.
Než se pustíte do samotného zavařování v troubě, postarejte se o pečlivou čistotu sklenic. Postup je stejný jako v případě sterilizace pro zavařování v hrnci. Sklenice musí být čisté, stejně tak i víčka či gumičky. Doporučuje se používat vždy nová víčka, stará mohou být deformovaná a nebudou dobře těsnit.
Při zavařování v troubě je dobré naplněné a uzavřené sklenice vložit na plech s vodou. Gumičky nebo víčka totiž vlivem horkého vzduchu trpí a mohou začít praskat, ponořením do vody vytvoříte vlhké prostředí a přiblížíte se zavařování v zavařovacím hrnci. Do hlubokého plechu nalijte přibližně 2 cm vody a naskládejte do něj zavařovací sklenice.
Vždy zavařujte jen ve stejně velkých sklenicích, ty se nesmí vzájemně dotýkat, stejně tak se nesmí dotýkat okraje plechu. Na 1 standardní plech se vejde zpravidla 6 velkých zavařovaček.
Přes sklenice můžete také položit větší počet vrstev navlhčených novin, tím se vyhnete přehřívání skla. Tento postup s novinami se doporučuje především při zavařování v horkovzdušných troubách.
Návod
Pokud máte sklenice umyté, naplněné, uzavřené a přichystané na plechu, můžete se pustit do samotného zavařování. Postup se mírně liší pro zavařování v plynové či elektrické troubě a v troubě horkovzdušné.
Zavařování v elektrických troubách je vždy snazší než v těch plynových, protože u nich můžeme teplotu jen odhadovat. U elektrické trouby nastavte režim ohřevu na horní i dolní topné těleso a teplotu dejte na 170 °C.
Plynovou troubu nastavte na stupeň 1–2 podle konkrétního typu, pravděpodobně budete muset zkoušet a experimentovat.
Do předehřáté trouby vložte sklenice na plechu a zahřívejte, dokud se neobjeví vzduchové bublinky. Ovoce se v troubě zavařuje přibližně 45 minut, zelenina pak 60 minut. Po této době můžete troubu vypnout, sklenice ale ponechte uvnitř ještě dalších 30 minut. Až poté je můžete vyndat a zchladit. Proces zavařování je u konce!
Horkovzdušnou troubu nastavte na 250 °C a plech se sklenicemi vložte na rošt ve spodní části. Zavařování menších sklenic trvá zpravidla jen 5 až 10 minut, při zavařování větších sklenic pak 10 až 15 minut. Jak jsme zmiňovali výše, při zavařování v horkovzdušné troubě doporučujeme sklenice obalit několika vrstvami namočených novin.
Máte hodně muchovníku a hledáte způsob, jak si ho uchovat na pozdější dobu? Zkuste muchovník zavařit jako džem. Postup patří mezi nejlepší recepty na amelanchier, protože tato skvělá marmeláda vám bezvadně poslouží na palačinky i při pečení.
Ingredience
4 hrnky bobulí muchovníku;
2 pomeranče;
1½ hrnku vody;
½ hrnku citronové šťávy;
3 hrnky cukru.
Postup
Připravte si víčka sklenic. Nasekejte bobule sekáčkem na potraviny se středně jemným nožem. Vymačkejte šťávu z obou pomerančů a kůru taktéž nasekejte sekáčkem na potraviny. Smíchejte bobule, pomerančovou kůru a vodu ve velkém hrnci; mírně povařte, dokud ovoce nezměkne. Přidejte šťávu z pomerančů, citronovou šťávu a cukr. Vařte 20 minut nebo dokud nedosáhnete požadované konzistence.
Zavařovací sklenice sterilizujte vařením ve vodě po dobu 5 minut.
Pro přípravu dvoudílných víček (kroužky a víčka) je omyjte, opláchněte a uchovávejte v horké vodě, dokud je nebudete použít. Řiďte se pokyny výrobce pro přípravu.
Pokud je v receptech vyžadujících pektin požadováno méně cukru, ujistěte se, že používáte pektin bez cukru a řiďte se pokyny na výrobku.
Nalijte horkou marmeládu z muchovníku do horkých půllitrových sklenic a ponechte 1 cm volného prostoru nad horní částí. Otřete okraje sklenic a přidejte připravená dvoudílná víčka. Zavařujte 15 minut v zavařovací nádobě s vroucí vodou.
