Chcete zavařovat, ale nemáte k dispozici speciální zavařovací hrnec? Nevadí, do zavařování se můžete pustit i bez něj. Zavařování ovoce i zeleniny je možné také v troubě – elektrické, plynové či horkovzdušné. Zavařování v troubě má ovšem také svá pravidla a jistá úskalí, proto se mnozí mohou potýkat s nezdarem.
Než se pustíte do samotného zavařování v troubě, postarejte se o pečlivou čistotu sklenic. Postup je stejný jako v případě sterilizace pro zavařování v hrnci. Sklenice musí být čisté, stejně tak i víčka či gumičky. Doporučuje se používat vždy nová víčka, stará mohou být deformovaná a nebudou dobře těsnit.
Při zavařování v troubě je dobré naplněné a uzavřené sklenice vložit na plech s vodou. Gumičky nebo víčka totiž vlivem horkého vzduchu trpí a mohou začít praskat, ponořením do vody vytvoříte vlhké prostředí a přiblížíte se zavařování v zavařovacím hrnci. Do hlubokého plechu nalijte přibližně 2 cm vody a naskládejte do něj zavařovací sklenice.
Vždy zavařujte jen ve stejně velkých sklenicích, ty se nesmí vzájemně dotýkat, stejně tak se nesmí dotýkat okraje plechu. Na 1 standardní plech se vejde zpravidla 6 velkých zavařovaček.
Přes sklenice můžete také položit větší počet vrstev navlhčených novin, tím se vyhnete přehřívání skla. Tento postup s novinami se doporučuje především při zavařování v horkovzdušných troubách.
Návod
Pokud máte sklenice umyté, naplněné, uzavřené a přichystané na plechu, můžete se pustit do samotného zavařování. Postup se mírně liší pro zavařování v plynové či elektrické troubě a v troubě horkovzdušné.
Zavařování v elektrických troubách je vždy snazší než v těch plynových, protože u nich můžeme teplotu jen odhadovat. U elektrické trouby nastavte režim ohřevu na horní i dolní topné těleso a teplotu dejte na 170 °C.
Plynovou troubu nastavte na stupeň 1–2 podle konkrétního typu, pravděpodobně budete muset zkoušet a experimentovat.
Do předehřáté trouby vložte sklenice na plechu a zahřívejte, dokud se neobjeví vzduchové bublinky. Ovoce se v troubě zavařuje přibližně 45 minut, zelenina pak 60 minut. Po této době můžete troubu vypnout, sklenice ale ponechte uvnitř ještě dalších 30 minut. Až poté je můžete vyndat a zchladit. Proces zavařování je u konce!
Horkovzdušnou troubu nastavte na 250 °C a plech se sklenicemi vložte na rošt ve spodní části. Zavařování menších sklenic trvá zpravidla jen 5 až 10 minut, při zavařování větších sklenic pak 10 až 15 minut. Jak jsme zmiňovali výše, při zavařování v horkovzdušné troubě doporučujeme sklenice obalit několika vrstvami namočených novin.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Brandl.
Není mi jasná doba počátku zavařování třešní.
Jak poznám POČATEK ZAVAŘOVÁNÍ 7 MINUT?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Počátek zavařování se počítá od umístění sklenic do trouby a zavření dvířek. Vše musí být horké, nálev, voda v plechu a vyhřátá trouba. Pak proces zavařování započne ihned po umístění do trouby.
Předností zavařování v troubě je kromě časové úspory také absence velkého množství vody. Zavařovat můžete v troubě cokoli, například maso, houby, okurky, třešně a mnoho dalších plodin. V troubě je dostatek místa, takže můžete zavařit velké množství sklenic najednou. Nemusíte si kupovat speciální zavařovací hrnec. Zavařování v troubě je tedy vhodnou alternativou k objemným zavařovacím hrncům, s nimiž se vcelku obtížně manipuluje, problémy přináší rovněž jejich uskladnění, a nadto vám mohou poškodit sklokeramickou varnou desku.
Pokud se rozhodnete pro zavařování v troubě, nezapomeňte, že i zde jsou důležitým předpokladem úspěchu čisté sklenice a suchá, čistá víčka. Pozor: Při zavařování v troubě používejte jen sklenice s víčky na závit! Dále budete potřebovat plytký plech, někdo doporučuje pokrýt jeho dno látkovou utěrkou či plenou, která zamezí klouzání a případnému rozbití sklenic. Na plech vždy rozestavějte sklenice tak, aby se nedotýkaly. Poté plech zalijte vodou do výšky 2 až 3 centimetrů. Teplotu v troubě nastavte při zavařování na 200 až 220 stupňů Celsia. Plech se sklenicemi vložte do spodní části trouby a zapněte dolní i horní ohřev. Použijete-li menší sklenice, doba zavařování se bude pohybovat cca okolo 7 až 8 minut, u větších sklenic bude zapotřebí cca 10 až 12 minut. Přesná doba zavařování se může samozřejmě lišit u každé trouby a dle druhu zavařovaného ovoce či zeleniny. V zásadě platí, že měkké ovoce nebo zelenina se zavařuje kratší dobu než tvrdé druhy. U všech ostatních potravin a surovin – masa, ryb, ale i hotových jídel a polévek – se vychází z doby klasického zavařování v horké vodě. V případě většího množství zavařenin je dobré vyzkoušet sterilizaci jedné sklenice a pak podle ní zavařit všechny ostatní. Vždy nechejte zapnutý horkovzduch a v případě potřeby můžete na plech dolít horkou vodu. Zavařování v troubě zakončete stejným způsobem jako při klasickém zavařování v hrnci. To znamená, že se sklenice po vytažení z trouby otočí dnem vzhůru, a to nejlépe do dalšího dne. Poté je obraťte, zkontrolujte uzávěr a uskladněte je v suchých, chladných a tmavých prostorách.
Snadný, spolehlivý a šetrný způsob zavařování nabízejí například vybrané modely trub Gorenje, a to trouby z řady Gorenje Simplicity nebo trouba s technologií iChef+ nebo i další, které jsou vybavené speciálním programem na zavařování. V případě trouby iChef+ se pro zavařování používá režim ohřevu spodním topným tělesem společně s ventilátorem. Výrobci doporučují dobře uzavřené obyčejné sklenice s gumovou obroučkou a skleněným víčkem vložit do hlubokého pekáče. Najednou je možné zavařovat 6 litrových sklenic, nejlépe o stejné velikosti a obsahu. Do pekáče nalijte asi 1 litr vody tak, aby v troubě vznikla potřebná vlhkost, a zavařujte až do chvíle, dokud nezačne obsah sklenic vřít, to poznáte podle toho, že se objeví první viditelné bublinky. Pak už jen stačí ponechat zavařeniny pár desítek minut ustálit ve vypnuté troubě. Dále postupujte stejně jako u klasického zavařování, viz výše.
Ovoce i zeleninu bez problémů zavaříte také v elektrické či plynové troubě. I zde se doporučuje použít hlubší plech, který se zalije horkou vodou do výšky přibližně dvou centimetrů. Mezi sklenicemi by měl být rozestup, aby mezi nimi mohl proudit vzduch a zahřívání tak bylo rovnoměrné. Sklenice by se neměly dotýkat ani okraje plechu. Plech se vkládá do spodní poloviny předehřáté trouby. Elektrická trouba by měla být předehřátá asi na 95 °C, plynová pak na stupeň 1. Délka sterilace vychází z doby zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Jako návnada a nástraha patří k nejuniverzálnějším při chytání kaprovitých a bílých ryb. Je nepoměrně levnější alternativou k boilie, například při lovu větších kaprů. Přestože boilie má selektivnější charakter (to znamená, že je možné velikostí a úpravami omezit záběry menších ryb), na některých vodách je kukuřice dlouhodobě úspěšnější nástrahou. Je to zřejmě dáno její snadnější dostupností a masivnějším užíváním při vnadění.
I když můžeme v obchodech zakoupit kukuřici již konzervovanou a upravenou (naložená, zavařená, sladká, barvená a podobně), pro dlouhodobé používání si ji můžeme vhodně upravit sami. Zralou a patřičně vyschlou (vydrolenou z klasů) kukuřici můžeme skladovat po delší dobu v suchu. Možných způsobů úprav kukuřice je hned několik.
Kukuřice máčená
Potřebnou dávku kukuřice nasypeme do nádoby a zalijeme ji dvojnásobným množstvím studené vody. Ponecháme ji 24–48 hodin v klidu do doby, než kukuřice nabobtná. Protože i pak zůstane velmi tuhá a bez vůně, pro menší ryby není atraktivní, lovci kaprů ji proto občas používají k vnadění. Nelze to ale doporučit jednoznačně. Ryba je totiž tvor studenokrevný a průběh trávení tedy závisí na teplotě vody. Jestliže je kapr plný tvrdé kukuřice (nebo jiné luštěniny, kupříkladu hrachu) a dojde k prudkému ochlazení vody třeba vlivem studeného deště a větru, trávení se okamžitě zpomalí. To společně s vlivem kvašení může způsobit potíže.
Kukuřice mírně předvařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání slijeme vodu, kukuřici nasypeme do sklenice s uzávěrem, náplň zalijeme vařící vodou, uzavřeme nádobu a vše necháme odstát. Pak vodu slijeme a totéž opakujeme ještě nejméně 2x. Takto získáme návnadu již poněkud měkčí, ale stále jen na povrchu. Pozor, při slévání vody přicházíme o vyloučené látky včetně škrobů. Tato kukuřice ještě nemá typické silné aroma. Jednou z nejúčinnějších nástrah je vařená kukuřice. Vzhledem ke své vydatnosti je vhodná obzvláště na podzim. Ryby sbírají zásoby na zimu a nástrahy „lehkého typu“, kupříkladu křupky, ztrácejí díky nedostatku výživných látek na atraktivitě.
Kukuřice vařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání kukuřici i s vodou nasypeme do nádoby, ve které ji budeme vařit (větší hrnec, hodně času ušetříme například použitím staršího papiňáku). Počítejte s tím, že kukuřice nabude až dvojnásobný objem, proto nádobu vybírejte dostatečně velkou. Dolijeme dvojnásobek vody a vaříme až do okamžiku, kdy některá zrna začínají pukat, rozevírat se. Nádobu odstavíme a kukuřici necháme v původní vodě. Takto připravená kukuřice je skvělou návnadou i nástrahou, je měkká a krásně voní.
Další úpravy kukuřice
Mohou se týkat barvy, vůně a chuti. Zde máme neomezené možnosti. Používáme obdobné přísady, třeba ty do těsta. Vodu na bobtnání i vaření tedy osladíme, k zatraktivnění přidáme kupříkladu anýz nebo fenykl, i další ingredience. Dále můžeme přisypat potravinářské barvivo a kukuřici obarvit na oranžovou, červenou a podobně. V letních parných dnech se doporučuje zkusit červenou barvu. Nástrahu dáváme přímo na háček tak, aby hrot mírně přesahoval ven, nebo několik zrnek vyvážeme pod háček podobně jako boilie.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
Ingredience: 2 ks mražené sladké kukuřice, 2 plátky másla, 2 lžičky soli, 2 špejle, 2 l vody
Technologický postup: Do hrnce vložíme kukuřici – mraženou sladkou kukuřici (celý klas). Lze koupit v každém větším obchodě. Hrnec naplníme vodou tak, aby byly kukuřice zcela potopené. Vodu osolíme a hrnec přiklopíme pokličkou. Vodu přivedeme k varu, poté sundáme pokličku a dál kukuřice vaříme. Je potřeba občas dolít vodu tak, aby byla kukuřice stále celá potopená. Vaříme do té doby, než nám kukuřice změkne, asi tak 20 minut. Když je kukuřice měkká, přidáme do vroucí vody máslo a počkáme, až se ve vodě rozpustí. Poté vodu vypneme a kukuřice vytáhneme. Pro lepší manipulaci při jídle je dobré napíchnout kukuřici na špejli. Poté stačí jen kukuřici po celé její ploše rovnoměrně osolit. Vařené kukuřice ihned podáváme.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁN UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bořivoj Wagner.
Co znamená-cituji-uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;zaléváme jakou šťávou kde ji vezmem.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Správně má být vodou. Uzené maso se při zavařování zalévá čistou vodou. Pouze pokud je uzené maso málo slané, tak může být trochu přisolená. Je to proto, že během zavařování jakékoliv koření výrazně změní chuť masa. Zavřené uzené maso je lepší ochutit až při spotřebě, například nastrouhaným křenem s jablkem.
Na polích se ve velkém pěstuje kukuřice na zrno (Zea mays indentata), říká se jí krmná nebo také „koňský zub“, a sice pro podobnost semen se zuby koně. Je to velice důležitá plodina pro výrobu škrobu, potravin a mouky.
Kukuřice obecná (Zea mays indurata) se liší tvarem zrn, která jsou kratší, tvrdá a kulatější. Má podobné využití, ale u nás se moc nepěstuje. Rozšířená je spíše v zámoří, hlavně v Jižní Americe.
Cukrová kukuřice (Zea mays invar. saccharata) bude zajímat zahrádkáře. Řadí se mezi zeleninu a konzumuje se syrová nebo na mnoho způsobů v kuchyňské úpravě. Semena obsahují hodně cukru, vitamínu B i vlákniny.
Pukancovou kukuřici (Zea mays everta) znají milovníci popcornu v podobě pražených puklých zrn. Díky vysokému obsahu škrobu bobtnajícího při zahřátí jsou pražená zrna mnohem větší, než byla v původní velikosti.
Moučná kukuřice (Zea mays amylacea) má měkká zrna složená převážně ze škrobovin. Používá se k výrobě mouky na speciální pečivo (tortilly a podobně), bývá i barevná. U nás se nepěstuje, takže ji uvádíme spíše pro zajímavost.
Zbývá ještě indiánská kukuřice, druh s menšími klasy a různobarevnými zrny. Jedná se o kukuřici okrasnou, která je využívána jako dekorace. Vypadá úžasně, a tak není divu, že se její obliba mezi pěstiteli rychle šíří.
Jakmile zaschnou kukuřici „vlasy“, zkuste rozbalit klas a dloubnout nehtem do zrnka. Pokud je měkké a tekutina vodová, ještě je na sklizeň čas. Ze zralého zrna po narušení prýští mléčná tekutina, zato přezrálé zrno je jen moučnatě škrobovité. Sklizené klasy nechte v suknicích, loupejte je až před úpravou, aby neztrácely chuť.
Kukuřici můžete jíst syrovou, kuchyňsky upravovat vařením či v mikrovlnné troubě, grilovat i zamrazovat. Syrové klasy neskladujte dlouho, moučnatí a ztrácí svěží chuť. Při vaření kukuřice nepřidávejte do vody sůl, zrna by ztvrdla, přidejte ale lžíci cukru – zvýrazní se chuť i vůně.
S kukuřicí si nejen pochutnáte, ale i polepšíte: látky obsažené v zrnech zahánějí stres a zásobí mozek okamžitou energií. Odbourávají také únavu a podrážděnost, podporují soustředění a zvyšují vaši odolnost proti špatným náladám.
Pokud vám lahůdková kukuřice chutná, není problém vypěstovat si ji na zahradě. Semena (odrůda může být i barevná) se vysévají v době, kdy má půda teplotu alespoň osm stupňů. Hybridy ji potřebují ještě prohřátější, s výsevem není radno spěchat, protože při nižších teplotách semena nevyklíčí. Předpěstování je možné od března ve skleníku, asi po pěti týdnech jsou sazeničky vhodné k vysazování. Před výsadbou je alespoň deset dní otužujte. Přesazování se nebojte, kukuřice ho snáší velmi dobře. Rostliny vysazujte na dvacet pět centimetrů od sebe, řádky by měly mít vzdálenost tak sedmdesát pět centimetrů. Předpěstováním získáte o tři týdny časnější sklizeň. Pro postupnou (prodlouženou) sklizeň vysévejte kukuřici postupně v intervalu dvou týdnů, další jarní výsevy po oteplení už nemusíte předpěstovávat.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Jak dlouho zavařování segedínský guláš z bůčku a jak dlouho vydrží v mrazáku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
K zavařování syrového masa jsou mnozí skeptičtí, protože mají obavy z toho, že by maso zůstalo neuvařené. Pokud ale dodržíte postup zavařování masa do sklenic a doporučené doby vaření, maso se dokonale tepelně zpracuje během samotného zavařování.
V první řadě důkladně vymažte očištěnou sklenici sádlem, nasypte lžičku soli a naskládejte do sklenice kousky nakrájeného vepřového nebo kuřecího masa. Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem, aby zůstala mezera půl centimetu k okraji sklenice. Následuje samotný proces zavařování. Do hrnce napusťte vodu a do ní vložte dobře zavřené sklenice s masem. Postavte na sporák a vařte alespoň hodinu. Obecně platí, že čím vyšší teploty uvnitř produktu docílíte, tím bude sterilita vyšší.
Po hodině vaření rychle zchlaďte, čímž opět snížíte riziko vytváření bakterií. Nechejte zavařené sklenice s masem odpočinout do druhého dne a proces vaření opakujte. Rozhodně nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle i na dovolené.
Pokud si na zavařování syrového masa netroufnete, můžete zavařit maso tepelně upravené. Předem si jej uvařte, poduste nebo upečte a poté postupujte úplně stejným způsobem. Zavařování již tepelně zpracovaného masa vám odpustí i drobné chyby při procesu zavařování a neklade vysoké nároky na dobu tepelné úpravy. Sterilita a pečlivá příprava masa jsou však stěžejní i v tomto případě.
Kromě masa jako takového si v domácích podmínkách můžete zavařit i polévky, tepelně upravené uzeniny, ryby (musí se konzervovat déle), hotová jídla bez mouky, a dokonce i pečivo. Až vyrazíte na chatu nebo na dovolenou k moři, budete mít s sebou dostatečnou zásobu zavařeného masa, na kterém si pochutnáte a dodáte si spoustu energie. Nespoléhejte se jen na rychlé občerstvení v místě dovolené a plnohodnotné stravování v restauracích doplňte i konzumací z vlastních zásob.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bláža.
Ne, Zavařuji úplně běžně jídla s bramborami i cibulí a zahuštěná moukou. Potřebovala jsem poradit jak na zavařování v mikrovlnce, protože nemám v tento okamžik moc času, ale DOBŘE (s masem na 2x) zavařené jsou v pohodě vlastně možná všechna jídla. :-) :-)
Odstřihněte slupku. Neodstraňujte ji, jen její konce sestřihněte, aby se klas vešel do mikrovlnky. Zbavte se pouze suchých nebo uvolněných listů. Vytrhněte uvolněné vlasy. Pokud je to nutné, můžete také vlhkou papírovou utěrkou otřít z listů špínu. Dejte klasy do mikrovlnky (obvykle se vejdou 3 klasy najednou). Pokud máte velkou mikrovlnku, možná se jich tam vejde víc. Aby se klasy uvařily rovnoměrně, měly by být ve středu nádoby a nedotýkat se ostatních. Pokud vaříte tři klasy, naskládejte je do trojúhelníku, pokud čtyři, tak do čtverce. Dávejte pozor, aby se klasy jeden druhého nedotýkaly. Nerovnejte je na sebe, jinak bude kukuřice nedovařená. Ohřejte kukuřici. Nechte ji v mikrovlnce asi 3–5 minut, podle velikosti klasů a jejich počtu. Pokud máte pouze jeden klas, začněte na 3 minutách, vaříte-li jich víc, začněte na 5 minutách. Jestli vaříte více klasů najednou, v půlce vaření troubu otevřete a otočte je, aby se uvařily ze všech stran. Podle velikosti kukuřičných klasů počítejte asi 2–4 minuty na každý. Vytáhněte kukuřici z mikrovlnky a nechte ji odpočinout. Nechte kukuřici ve slupce minutu nebo dvě odležet, aby se v ní teplo správně rozložilo. Slupka obsahuje velmi málo vody, proto zůstane suchá. Odkryjte kousek slupky a zkontrolujte, zda je kukuřice hotová. Dloubněte do několika zrníček a zkontrolujte jejich teplotu a strukturu. Pokud je to zapotřebí, dejte slupku zpátky, kukuřici vraťte do mikrovlnky a vařte dále. Je-li kukuřice rozbředlá nebo příliš měkká, je převařená – příště ji nechte vařit kratší dobu. Před konzumací odstraňte z kukuřice slupku a vlasy. Kukuřice a její pevný stonek budou horké, buďte opatrní, abyste se při loupání nespálili. Slupka i vlasy by měly jít od zrníček poměrně snadno. Ochuťte svou kukuřici. Potřete ji máslem, osolte a opepřete, nebo doplňte jiným kořením, které máte rádi. Nechte ji trochu vystydnout, než ji budete jíst. Kukuřice ohřátá v mikrovlnné troubě je čerstvá a velmi chutná. Můžete ji jíst jen tak, samotnou, nebo jako přílohu k nejrůznějším pokrmům. Chcete-li, stáhněte zrníčka z klasu. Jednoduše kukuřici podržte, aby vertikálně stála a pak po zrníčkách přejeďte ostrým nožem.
Další ze způsobů, jak lze zavařovat, nabízí mikrovlnka. Toto zavařování určitě uplatníte, máte-li menší počet sklenic anebo například sklízíte-li úrodu postupně. Zavařování v mikrovlnce je relativně rychlé. Máte-li sklenice naplněné a uzavřené, můžete začít zavařovat. Pozor, v mikrovlnce můžete zavařovat jen sklenice s víčkem na závit. Nemusíte ho příliš utahovat. Vložte sklenici do mikrovlnky, pod ni raději umístěte misku nebo talíř, kdyby náhodou sklenice vytekla, abyste neměli špinavou celou mikrovlnku. Můžete vložit sklenic několik, jen je potřeba, až budete nastavovat dobu zavařování, abyste čas vynásobili počtem umístěných sklenic. Další faktor, který ovlivní dobu zavařování, je výkonnost vaší mikrovlnky. Máte-li výkon 700 W, budete zavařovat 6 minut, při 800 W 5 minut a 15 sekund, při 900 W 4 minuty a 30 sekund. Nezapomeňte, že časy jsou uvedeny při zavařování jedné sklenice – vy je musíte vynásobit, nezavařujete-li po jedné sklenici. Prakticky pokud budete zavařovat více sklenic najednou, tak tím žádný čas neušetříte, jen u toho nemusíte celou dobu stát. Po skončení programu vyndejte sklenici z mikrovlnky, otočte dnem vzhůru, nechte 5 minut a otočte zpět. Hotové zavařené hrušky nechte vychladnout.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, ujistěte se, že zbylá zelenina je zatlačena pod solanku, abyste si ji ochránili po dlouhou dobu.
Další ze způsobů, jak lze zavařovat, nabízí mikrovlnka. Toto zavařování určitě uplatníte, máte-li menší počet sklenic anebo například sklízíte-li úrodu postupně. Zavařování v mikrovlnce je relativně rychlé. Máte-li sklenice naplněné a uzavřené, můžete začít zavařovat. Pozor, v mikrovlnce můžete zavařovat jen sklenice s víčkem na závit. Nemusíte ho extra moc utahovat. Vložte sklenici do mikrovlnky, pod ni raději umístěte misku nebo talíř, kdyby náhodou sklenice vytekla, abyste neměli špinavou celou mikrovlnku. Můžete vložit sklenic několik, jen je potřeba, až budete nastavovat dobu zavařování, abyste čas vynásobili počtem umístěných sklenic. Další faktor, který ovlivní dobu zavařování, je výkonnost vaší mikrovlnky. Máte-li výkon 700 W, budete zavařovat 6 minut, při 800 W 5 minut a 15 sekund, při 900 W 4 minuty a 30 sekund. Nezapomeňte, že časy jsou uvedeny při zavařování jedné sklenice – vy je musíte vynásobit, nezavařujete-li po jedné sklenici. Prakticky pokud budete zavařovat více sklenic najednou, tak tím žádný čas neušetříte, jen u toho nemusíte celou dobu stát. Po skončení programu vyndejte sklenici z mikrovlnky, otočte dnem vzhůru, nechte 5 minut a otočte zpět. Hotové zavařené broskve nechte vychladnout.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, ujistěte se, že zbylá zelenina je zatlačena pod solanku, abyste si ji ochránili po dlouhou dobu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana.
Milá Kamčo,moc díky za super recept ...i když je dost složitý,kvašení je nej zpusob .Zrovna nakládáme zelí . až vyzkouším kapustu napíšu .....zelí je zajeté už desítky let. Zuzana
O zavařování jídla v mikrovlnce se na internetu vedou dlouhé diskuze ohledně jeho škodlivosti. Mikrovlnná trouba dokáže například vysokou teplotou zničit bílkoviny, pokud se v ní potraviny ohřívají příliš dlouho. Žádná měření však neprokázala škodlivost mikrovln ani jejich únik mimo ohřívací prostor. Ani tím nejcitlivějším dozimetrem či multidetektorem nenaměříte 2 cm od dvířek nic.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje velmi moderní, rychlou a úspornou možnost, navíc je vhodné, když máte k zavaření jen několik sklenic. Pokud máte strach, že by víčka mohla v mikrovlnce jiskřit, použijte klasická víčka i uzávěry twist off. Nejdůležitější je neplnit sklenice až nahoru, nechat mezeru, ale to je stejné jako při zavařování v hrnci.
Postup sterilace je velmi snadný, naplněné sklenice, maximálně čtyři, postavíte na otočný talíř mikrovlnné trouby tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a spustíte ohřívání na 700 W. Jedna sklenice o objemu 0,3 l se steriluje 3 minuty, sklenici s objemem 0,7 l je třeba ohřívat 6 minut. Tyto časy vynásobíte počtem sklenic a vyjde nám výsledná doba potřebná k zavaření. Pokud tedy zavařujete například 3 sklenice s obsahem 0,7 l, bude to trvat 18 minut.
V mikrovlnné troubě je možné sterilovat maso, polévky či jiné polotovary. Také zde je nutné nechat prostor mezi obsahem a víčkem alespoň 2,5 cm. Dobu sterilování na jednu sklenici zvýšíme u sklenic 0,7 l na 8–10 minut, u menších sklenic na 5–6 minut. Polotovary však nikdy nezahušťujeme moukou, tu doplníme až před použitím.
Výhodou tohoto zavařování je jeho rychlost, na 10 sklenic spotřebujete jen 1 kWh, můžete společně zavařovat okurky i ovoce a výhodně zavaříte i malé množství. Na otočný talíř lze naskládat 4 až 5 sklenic dokola, ne na střed, pokud máte jen jednu, dejte ji doprostřed. Nebojte se, nic nejiskří.
Výkon a čas pro sklenice o objemu 720 ml
Při zavařování v mikrovlnné troubě platí:
výkon 700 W = 6 min/1 ks
výkon 750 W = 5 1/2 min/1 ks
výkon 800 W = 5 1/4 min/1 ks
výkon 850 W = 5 min/1 ks
výkon 900 W = 4 1/2 min/1 ks
Tyto časy platí pro sterilizaci 1 sklenice. Pokud jich zavařujete více, čas musíte vynásobit počtem kusů. Například při výkonu mikrovlnky 700 W budete 2 sklenice ohřívat 12 minut (2x 6), 3 sklenice 18 minut a 4 sklenice 24 minut. Víc sklenic se do mikrovlnky nevejde. Sklenice 370 ml sterilizujte poloviční dobu!
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování ve sporákové troubě
Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je největší kámen úrazu!
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnné troubě
Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!
Budete-li zavařovat pečené kuřecí maso, mírně ho nasolte a okořeňte podle svého oblíbeného receptu. Poté ho v troubě rychle upečte do poloměkka. Na zavaření použijte jen masité části.
Sklenice na zavařování řádně umyjte, opláchněte pod tekoucí horkou vodou a nechte je uschnout na čisté utěrce. Stejně tak umyjte víčka a červené gumičky, které jsou určené pro zavařování masa. Naplňte sklenice do tří čtvrtin ještě teplým masem a zalijte ho přecezenou šťávou, která vám vznikla při pečení nebo dušení. Máte-li maso připravené ve sklenicích, je čas na zavařování. Čistým hadříkem řádně očistěte horní okraj sklenice, přiložte červenou gumičku, přiklopte víčkem a uzavřete. Sklenice vložte do zavařovacího hrnce nebo do obyčejného hrnce s dřevěnou podložkou, aby se sklenice nedotýkaly dna. Zalijte je vodou tak, aby voda sahala asi centimetr a půl pod okraj sklenice, a můžete začít zavařovat.
Zavařovat lze dvěma způsoby. Buď budete maso sterilovat 2–2,5 hodiny na 100 °C (čas upravte podle druhu masa). Druhou a častěji používanou variantou je sterilování nadvakrát. Nejprve sklenice vařte 1,5 hodiny na 100 °C, poté je nechte vychladnout a druhý den (tedy za 24 hodin) znovu sterilujte 1 hodinu také na 100 °C. Voda musí po celou dobu zavařování stále mírně probublávat.
Sklenice si nakonec řádně popište datem zavařování a názvem zavařeného masa, abyste věděli, co a kdy jste do sklenic dávali. Před použitím maso vždy řádně zkontrolujte. To, které bude divně zapáchat nebo jevit nějaké odchylky od normálu, nejezte. Stejně tak když zjistíte, že je sklenice špatně uzavřená.
Oloupejte kukuřici. Všechny listy slupky z ní stáhněte dolů. Je to podobné spíše loupání banánu než loupání cibule. Budou držet při sobě, takže je snadno odtrhnete a zahodíte. Odstraňte také všechny vlasy, které zůstaly nalepené na zrníčkách kukuřice. Pokud se stonek kukuřice neulomil, nebo není poškozený, nechte ho být – hotová kukuřice se za něj dobře drží. Kukuřici zakryjte. Můžete ji zakrýt navlhčenou papírovou utěrkou, nebo ji dát do uzavíratelné nádoby, speciálně určené pro mikrovlnné trouby. Přidejte ke kukuřici lžíci vody, aby při vaření nevysychala. V tuto chvíli můžete také kukuřici různě ochutit. Vyzkoušejte strouhaný sýr, citronovou nebo limetkovou šťávu, či jiné koření, které podpoří chuť kukuřice. Papírovou utěrku můžete samotnou také namočit do ochucené šťávy, například citronové. Je to dobrý způsob, jak kukuřici ochutit a přitom nenadělat nepořádek. Kukuřici uvařte. Dejte ji na talíř nebo do misky do jedné vrstvy. Nechte mezi jednotlivými kusy trochu mezery, aby se uvařily ze všech stran. Vařte na vysoký výkon po dobu 5 minut, podle toho, kolik klasů vaříte. Na každý klas počítejte se 2–4 minutami. Vytáhněte kukuřici z mikrovlnky a nechte ji vychladnout. Ochuťte máslem, solí a pepřem nebo ji posypte strouhaným čedarem nebo jiným sýrem.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje pravděpodobně nejjednodušší způsob. Omyté plody se opatrně naskládají do sklenic, zalijí se cukerným roztokem, sklenice se uzavřou a dají do mikrovlnné trouby. Sklenice o obsahu 0,7 litru se v zapnuté mikrovlnce při základním nastavení výkonu na 700 W nechá 6 minut. Tato doba platí pro jednu sklenici, čas se tedy zvyšuje podle jejich počtu, viz výše. Při vyšším výkonu mikrovlnné trouby se doba zavařování zkracuje. Sklenice se do trouby staví po obvodu, ne na střed. Doba zavařování sklenic s menším objemem se snižuje v poměru k základní velikosti 0,7 litru, například sklenice s objemem 0,3 litru se zavařuje při výkonu 700 W pouze 3 minuty.
Ovoce se v mikrovlnné troubě samozřejmě zavařuje v zavíčkovaných sklenicích, které se ale plní tak, aby pod víčkem byla mezera alespoň 2 centimetry.
Doba zavařování dle výkonu mikrovlnné trouby:
výkon 700 W, čas 6 min
výkon 750 W, čas 5,6 min
výkon 800 W, čas 5,3 min
výkon 850 W, čas 5 min
výkon: 900 W, čas 4,6 min
Tip: Mikrovlnná trouba se může při přípravě kompotů využít i jinak, ovoce se v ní připraví a pak teprve zavaří klasickým způsobem. Výhodou je, že nemusíte připravovat cukerný nálev. Příkladem takového zavařování mohou být například velmi oblíbené a často zavařované jahody.
Postup: Jahody zbavíme stopek, omyjeme je studenou vodou a dáme do misky. Posypeme ovoce cukrem, přidáme vodu – na 2 hrníčky jahod se přidávají 2 lžíce cukru a 1 lžíce vody. Přikryjeme a v mikrovlnné troubě vaříme 2 minuty na nejvyšší stupeň. Jahody v misce promícháme a vaříme v mikrovlnce ještě jednu minutu. Ovoce necháme přikryté 5 až 10 minut mírně vychladnout a pak ho dáme do sklenic, které důkladně uzavřeme a sterilizujeme klasickým způsobem v hrnci s 85 °C horkou vodou 15 minut. Sklenice se po sterilizaci nechají vychladnout otočené dnem vzhůru.
Zavařování uzeného je velice dobrá věc. Maso je vynikající, lze je využít na cesty, dovolenou či velmi rychlou přípravu jídla. Co se samotného zavařování týče, můžete zavařovat do klasických sklenic s narážecím víčkem anebo do šroubovacích sklenic. Víčka si kupte vždy nová! A ať mají červenou gumičku. Právě ty jsou určené na maso. Sklenice důkladně vymyjte, aby byly bez jakýchkoli nečistot. Suché být nemusí, ale čistota je opravdu nutná. Uzené maso, které chcete zavařovat, neuďte do finální podoby. Zavařuje se vždy maso polosyrové. Doporučuje se při teplotě udírny 60-80 stupňů udit maximálně 3 hodiny, při teplotě 80-100 stupňů do dvou hodin. Více ne. Maso naskládejte do sklenic, aby bylo zhruba 2-2,5 cm pod hrdlo sklenice. Hlavně nepřeplňovat. Dejte si pozor, aby mezi masem bylo co nejméně mezer. Když máte sklenici plnou, dolijte do masa vodu. Čistou, studenou, aby dosahovala cca do 1/2 až 2/3 výšky sklenice. Hrdlo sklenice otřete suchým hadrem a poté ještě dosedací plochu vlhkým hadříkem namočeným v Alpě nebo slivovici. Tím plochu odmastíte a dokonale očistíte. A můžete zavařovat.
Možností je mnoho, někdo zavařuje v mikrovlnné troubě, někdo v myčce. Nejčastější je ale zavařování v hrnci, klasické nebo horkovzdušné troubě. U trouby je nutné, aby měla přesnou regulaci teploty, což dnešní moderní jistě mají. Sklenice normálně vyrovnáte na rošt. Není nutné do trouby dávat plech s vodou a podobně. Troubu zapněte cca na 180 stupňů. Až začne voda ve sklenicích vřít (je to vidět), snižte teplotu na 120 stupňů a pak postupně snižujte až na 95 stupňů. Zavařuje se přibližně 1,5 až 2 hodiny od počátku varu ve sklenicích. Někdo pak kvůli strachu z klostridií opakuje zavařování druhý den znova, ale není to nutné. Po zavaření sklenice vytáhněte z trouby a nechte přirozeně vychladit. Prostě jen sklenice vyrovnejte na linku a nechte chladnout. Nehtem ukazováčku můžete poklepat víčka a podle zvuku poznáte, která "chytla" a která ne. Dutý, hluboký tón značí, že nechytla, a vysoký tón, že chytla. Tuto zkoušku provádějte až po zchladnutí sklenic, jinak nic nepoznáte. Zavařování v hrnci je podobné, jen musíte na dno dát vodu. Sklenice můžete vrstvit na sebe, dolní sklenice zaplavíte cca do poloviny, horní jsou na sucho, v páře. Vařte na mírném varu zhruba stejný čas jako v troubě.
Základním a víceméně jediným zásadním procedurálním rozdílem mezi zavařováním a nakládáním je, že v případě nakládání nedojde po vložení ingrediencí do sklenic (nádob na uchování) a jejich uzavření k dalšímu zahřívání těchto sklenic a jejich obsahu, zatímco u zavařování ano. Jinými slovy, když zavařujeme, tak poté, co vše dáme do sklenic, nebo jiných nádob a zavřeme je, tak tyto již naplněné sklenice ještě musíme po nějakou dobu zahřívat v horké vodě, na páře či v troubě.
Zavařování
Pro zavařování je ideální speciální hrnec na zavařování s mřížkou, na které sklenice v hrnci stojí. Postačí však i dostatečně velký běžný hrnec, na jehož dno umístíme látkovou utěrku, aby sklenice nestály přímo na dně a nepopraskaly. Sklenice vkládáme do vlažné vody a pamatujme na to, že se v hrnci nesmí dotýkat. Poté zvýšíme teplotu přibližně na 85 °C. Teplotu kontrolujeme na zavařovacím teploměru. Voda v hrnci nikdy nesmí vařit.
Po uplynutí potřebné doby (dle receptu) začneme sklenice opatrně vyndávat zavařovacími kleštěmi. Pokládáme na podložku, která nesmí být studená, aby sklenice nepraskaly. Šroubovací víčka nyní dotáhneme. Sklenice lze také pozvolna zchlazovat již v hrnci přiléváním studené vody, kterou ale nesmíme lít přímo na sklenice. Po vychladnutí obrátíme sklenice dnem vzhůru, abychom se ujistili, že vše těsní. Při pohledu na sklenici by víčka měla být vtažena mírně dovnitř.
Hotové zavařeniny uchováváme v suchu, chladu a temnu.
Červenou řepu je nutné před samotným zavařováním uvařit. Platí přitom, že maximální množství živin, minerálů a dalších prospěšných látek zachováme, jestliže ji uvaříme vcelku ve slupce. Vaříme ji doměkka. Podle velikosti bulvy to může trvat až hodinu. Teprve poté ji oloupeme a nakrájíme či nastrouháme. Krájet můžeme bulvu do libovolných tvarů – hranolky, plátky, kostky. Nejčastější a nejoblíbenější je však krájení na zhruba 1 centimetr velké kostky.
Nakládání
Nakládání je oproti zavařování rychlejší a o něco málo pracnější, je ovšem potřeba počítat s tím, že trvanlivost je výrazně kratší a že je potřeba uchovávat takto zpracovanou řepu v ideálním případě v lednici. Postup jako takový je prakticky totožný se zavařováním s tím rozdílem, že se po naplnění a uzavření sklenice už nebude nic sterilovat ve vodní lázni ani troubě.
Neoloupané bulvy červené řepy uvaříme doměkka, necháme vychladnout, oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Nálev připravíme tak, že vložíme všechny ingredience do vody, tu přivedeme k varu a necháme vychladnout. Připravené sklenice naplníme řepou, zalijeme nálevem, řádně uzavřeme víčkem a vložíme do lednice.
