Téma: 

zavarovani malin


Facebook Twitter Pinterest email tisk

STŘÍHÁNÍ MALIN

Remontantní odrůdy maliníku

Remontantní odrůda maliníku plodí na letošních výhonech na podzim.

Detail odstavce: Remontantní odrůdy maliníku
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: ROZMNOŽOVÁNÍ OSTRUŽIN A MALIN

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem VALOVÁ ANNA
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Řez malin

Výhony malin seřízněte hned po výsadbě, a to dosti razantně. Účelem je podpoření růstu náhradních výhonů z kořene. Udržovací řez letních odrůd se provádí na podzim. Účel spočívá v odstraňování odplozeného dřeva, a to v rozmezí 10–15 cm od země. Jednoleté dřevo se řeže na poslední odstávající pupen, tím podpoříte plodnější obrost. Podzimní odrůdy řežeme koncem února, kdy se jednoduše seříznou všechny výhony až na úroveň půdy.

Detail odstavce: Řez malin
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: nemoc ostružin

Prosím o radu,

pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?

Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin
Odesláno: 23.8.2015 uživatelem Růžena
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Výsadba maliníku

Ideálním obdobím pro výsadbu malin je podzim. Sázíme jednoleté sazenice, které by měly být v krčku zhruba 1 cm silné, se zdravým kořenovým systémem. Rostliny sázíme do řady 40–60 cm od sebe. Nadzemní část seřízneme na 10–15 cm a přihrneme zeminou, kterou však s příchodem jara rozhrneme.

Detail odstavce: Výsadba maliníku
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: zavařovaní uzeneho masa

mam uzeném maso hodně libové chci ho zavařit nužu přidat sádlo.

Zdroj: diskuze Zavařovaní uzeneho masa
Odesláno: 6.2.2019 uživatelem krutska anna
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

OŠETŘENÍ MALIN NA PODZIM

Zazimování malin

Potřeba zimní ochrany těchto keřů úzce souvisí s volbou stanoviště a konkrétní odrůdy. Maliníky nevysazujte v mrazových kotlinách a v otevřených polohách s prudkými mrazivými větry. Tam by mohlo u choulostivějších odrůd docházet k namrzání dřevitých částí. Speciální ochranu v zimě keře nepotřebují.

Detail odstavce: Zazimování malin
Zdroj: Ošetření malin na podzim
Zveřejněno: 15.1.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: zavařování kapusty

Milá Kamčo,moc díky za super recept ...i když je dost složitý,kvašení je nej zpusob .Zrovna nakládáme zelí . až vyzkouším kapustu napíšu .....zelí je zajeté už desítky let. Zuzana

Zdroj: diskuze Zavařování kapusty
Odesláno: 9.10.2017 uživatelem Zuzana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

OŠETŘENÍ MALIN NA PODZIM

Zálivka v zimně

Přes zimu maliny rostoucí na zahradě zálivku nepotřebují.

Detail odstavce: Zálivka v zimně
Zdroj: Ošetření malin na podzim
Zveřejněno: 15.1.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: zavařovaní uzeneho masa

Určitě nic nezkazíte, když libové uzené maso zalijete vyškvsřeným sádlem a pak vše zavaříte. Experimentovat se dá i se slaninou nebo špekem buď vcelku a nebo umletý špek přidat k uzenému a pak zavařit.

Zdroj: diskuze Zavařovaní uzeneho masa
Odesláno: 6.2.2019 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Pěstování maliníku

Pro pěstování malin je vhodné slunné stanoviště. Během suchého počasí však vyžadují dostatečný přísun vody. Zejména v době tvorbě květů a plodů. Pro hnojení se nejlépe hodí dobrý kompost nebo hnůj. Hnojíme od jara. Pro pěstování je vhodná mírně kyselá až neutrální půda, která je dostatečně vlhká. Většina druhů potřebuje k růstu oporu.

Detail odstavce: Pěstování maliníku
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: zavařování kapusty

Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:

Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení www.amazon.com/gp/aw…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem

Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, ujistěte se, že zbylá zelenina je zatlačena pod solanku, abyste si ji ochránili po dlouhou dobu.

Zdroj: diskuze Zavařování kapusty
Odesláno: 8.10.2017 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MALINA STŘÍHÁNÍ

Řez malin

Některé maliníky plodí na loňských výhonech, jiné odrůdy na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře.

Jak poznat, kdy stříhat:

  • Odrůdy malin, které sklízíte v průběhu července, se řežou na podzim.
  • Pozdní odrůdy, které se sklízejí v srpnu a začátkem září, seřízněte až na jaře. Ty totiž plodí na výhonech, které vyrostou během sezony.
  • U remontantních malin se musí odplozené výhony vystříhat a nové výhony upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily.

Detail odstavce: Řez malin
Zdroj: Malina stříhání
Zveřejněno: 16.10.2018

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Maliny a vitamíny

Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.

Detail odstavce: Maliny a vitamíny
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014

POSTUP PŘI ZAVAŘOVÁNÍ

Jak zavařovat v obyčejném hrnci

Zavařovací hrnec je nezbytnou pomůckou při zavařování. Ideální je hrnec s vestavěnou dřevěnou mřížkou a teploměrem. Můžeme použít i větší hrnec s pokličkou a teploměrem, dřevěnou mřížkou nebo hadrem, kterým vyložíme dno hrnce, aby nám sklenice při zavařování nepraskaly.

Detail odstavce: Jak zavařovat v obyčejném hrnci
Zdroj: Postup při zavařování
Zveřejněno: 11.1.2019

POSTUP PŘI ZAVAŘOVÁNÍ

Jak dlouho zavařovat

Celková doba zavařování v hrnci či elektrických, plynových a horkovzdušných troubách závisí na druhu ovoce nebo zeleniny. U většiny receptů je uveden časový interval.

Detail odstavce: Jak dlouho zavařovat
Zdroj: Postup při zavařování
Zveřejněno: 11.1.2019

OŠETŘENÍ MALIN NA PODZIM

Podzimní řez malin

Pokud sázíte sazenice maliníku brzy na jaře, sestřihněte nadzemní část na 20–40 cm (podle síly výhonu a kořenové soustavy). Čím je sazenice slabší, tím víc ji zkraťte. Ve druhém roce od výsadby ponechte dva až tři výhony na každou rostlinu. V dalších letech – podle síly sazenice –ponechte šest až osm nejsilnějších výhonů na běžný metr pásové výsadby.

Remontantní odrůdy malin přinášejí plody na nově vyrostlých letorostech v témže roce dvakrát, a to koncem léta a znovu na podzim. Vrcholové konce výhonů u remontantních malin tedy nezkracujte, protože byste tím výrazně snížili jejich plodnost. Tyto odrůdy plodí na koncích letorostů již začátkem podzimu prvního roku po výsadbě, spodní části výhonu nejsou vyplozené. Pokud byste je ponechali do příštího roku, dočkali byste se v létě jen malé úrody, proto odplozené výhony v létě hned po sklizni odstraňte.

U remontantních odrůd se nejlépe osvědčuje jednoletý způsob pěstování, kdy celý porost na podzim seřežete až k zemi. V následujícím roce pak dříve vyrostou nové letorosty, které dobře vyzrají a ještě ve stejném roce koncem léta a na podzim přinesou velkou úrodu.

Detail odstavce: Podzimní řez malin
Zdroj: Ošetření malin na podzim
Zveřejněno: 15.1.2019

ZAVAŘOVÁNÍ V MIKROVLNNÉ TROUBĚ

Zavařování uzeného masa v mikrovlnce

Uzené maso v celku naskládejte do sklenice, bez vody, zavíčkujte a zapněte cca na 4 minuty na nejvyšší výkon. Nechte vychladnout a uskladněte v temnu a chladu.

Detail odstavce: Zavařování uzeného masa v mikrovlnce
Zdroj: Zavařování v mikrovlnné troubě
Zveřejněno: 3.10.2018

ZAVAŘOVÁNÍ V MIKROVLNNÉ TROUBĚ

Zavařování pečeného masa v mikrovlnce

Pečené maso dejte do sklenic a zalijte výpekem. Zde je nutné nechat prostor mezi obsahem a víčkem alespoň 2,5 cm. Dobu sterilování na jednu sklenici zvýšíme u sklenic 0,7 l na 8–10 minut, u menších sklenic na 5–6 minut.

Detail odstavce: Zavařování pečeného masa v mikrovlnce
Zdroj: Zavařování v mikrovlnné troubě
Zveřejněno: 3.10.2018

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Maliník obecný

Maliny patří mezi nejstarší známé druhy ovoce. Archeologické nálezy potvrzují, že je znali lidé už v dávné době neolitu. Pěstovat se ale začaly až v 16. století. V té době je pěstovali a šlechtili především mniši v klášterních zahradách, a již v 17. století byly známy červené i žluté odrůdy. Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se pak rozšířily do dalších oblastí. Dnes se vyskytují v podstatě v celém mírném klimatickém pásmu severní polokoule.

Detail odstavce: Maliník obecný
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014

ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC

Zavařování hovězího masa

Syrové hovězí maso nasolíme (můžeme použít rychlosůl, maso bude růžové), opepříme a necháme rozležet do druhého dne v lednici. Poté je nakrájíme na větší kostky nebo plátky a dobře natlačíme do sklenic (asi 2 cm pod okraj), zalijeme 2–3 lžícemi převařené vody, uzavřeme a sterilujeme.

Detail odstavce: Zavařování hovězího masa
Zdroj: Zavařování masa do sklenic
Zveřejněno: 1.10.2018

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Odrůdy malin

Poměrně velké množství odrůd malin se dělí na jednoplodící – letní – maliníky, které se využívají především v komerčním pěstování, a na stáleplodící – podzimní – maliníky.

  • Schönemann je asi nejčastěji zastoupená odrůda v komerční produkci malin v Německu. Keře mají mnoho pevných, tmavočervených a poměrně velkých plodů s jemně nakyslou chutí a typickou vůní.
  • Rumiloba pochází z Německa. Plody jsou velké, sladce nakyslé, středně červené s příjemným aroma.
  • Zeva 2 jsou odrůdy vyšlechtěné ve Švýcarsku. Mají velmi aromatické, jasně červené, středně velké a pevné plody. Velmi dobře se transportují a hodí se k zmrazování.
  • Glen moy je raná odrůda ze Skotska. Plody má středně velké, pevné a tmavě červené. Chutná mírně nakysle, vůně není příliš intenzivní.
  • Glem prosen byla vyšlechtěna ve Skotsku. Středně červené třpytivé plody střední velikosti mají mírně nakyslou chuť a nejsou výrazně aromatické. Sklízí se na podzim.
  • Autumn Bliss – Blissy pochází z Velké Británie. Plody zrají od začátku srpna do prvních mrazíků. Jsou středně velké, matné, tmavočervené, chutnají velmi mírně nakysle a aroma je nevýrazné. Jsou to ideální maliny pro další zpracování.
  • Meeker je odrůda kultivovaná v USA. Má velmi aromatické, středně velké pevné plody s jasně středně červenou barvou, které se vyznačují delší trvanlivostí než ostatní odrůdy.
  • Tulameen má původ v Kanadě. Je to nová odrůda s velkými, zářivě světle červenými pevnými plody. Jejich chuť je jemně nakyslá, aroma je příjemné a typicky malinové.

Odrůdy malin nejvíce pěstované v České republice:

  • Esena Poslada je vyšlechtěná odrůda s velkými chutnými plody, které mají typickou malinovou vůni a v plné zralosti růžovou barvu. Pěstuje se hlavně v evropských zahradách.
  • Balabery jsou středně velké maliny s purpurovou barvou, typickou chutí i vůní. Tato odrůda je velmi rozšířená na zahradách po celé Evropě.

Detail odstavce: Odrůdy malin
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014

ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC

Zavařování guláše

Jedete na dovolenou a chcete si s sebou zavařit guláš? Nebo to chcete prostě jen zkusit? Pak vězte, že je to velice jednoduché. Připravte si sklenice, nejlépe se šroubovacím víčkem, a pořádně je umyjte. Ještě teplý uvařený guláš nalejte do připravených sklenic – naplňte zhruba do ¾ výšky sklenice. Důkladně zavíčkujte a můžete začít zavařovat. Je pak již jen na vás, pro jaké zavařování se rozhodnete. Existuje více způsobů, můžete to zkusit v elektrické troubě, mikrovlnné troubě nebo také v myčce. Nejčastější je ale zavařování klasicky v hrnci s vodou. Sklenice vyskládáme do hrnce s vodou a dáme vařit na plotnu. Zavařujeme zhruba hodinu a půl při teplotě 100 stupňů.

Detail odstavce: Zavařování guláše
Zdroj: Zavařování hotových jídel do sklenic
Zveřejněno: 4.12.2018

JAK NA ZAVAŘOVÁNÍ

Zavařování v myčce

Ovoce nebo zeleninu vložíme do sklenic, zalijeme studeným lákem (maliny, borůvky a podobně vložíme bez láku, pustí šťávu samy) a uzavřeme. Vše naskládáme do myčky víčkem vzhůru tak, aby byl mezi sklenicemi prostor, a myčku zapneme (klasicky s nádobím, které potřebujeme umýt) na nejdelší program a na nejvyšší teplotu. Po doběhnutí programu je zavařeno, sklenice poklademe na podložku dnem vzhůru jako při klasickém zavařování. Tento postup šetří čas a energii. Lze takto zavařovat okurky, ovoce i marmelády.

Detail odstavce: Zavařování v myčce
Zdroj: Jak na zavařování
Zveřejněno: 17.1.2015

ZAVAŘOVÁNÍ OKUREK V HORKOVZDUŠNÉ TROUBĚ

Zavařování v horkovzdušné troubě

A teď už k samotnému zavařování v horkovzdušné troubě. Troubu nastavíme na 250 °C. Na dno plechu dáme starou utěrku nebo nějaký čistý hadřík a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2-3 cm. Poté naskládáme sklenice jednu vedle druhé tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Zapneme horkovzduch a zavařujeme 5-8 minut na zmíněných 250 °C. Vodu můžeme dolévat dle potřeby, ale pozor, musí být teplá. Všechny zavařené sklenice nakonec obrátíme do druhého dne víčkem dolů.

Detail odstavce: Zavařování v horkovzdušné troubě
Zdroj: Zavařování okurek v horkovzdušné troubě
Zveřejněno: 24.10.2018

ZAVAŘOVÁNÍ HRUŠEK

Recept na zavařování hrušek bez cukru

Ingredience: hrušky, 200–250 g medu (na 1 litr vody), 1 hvězdička badyánu

Postup: Hrušky oloupeme a zbavíme jádřinců. Med s vodou a badyánem povaříme a sebereme z něho pěnu. Ovoce naskládáme hustě do sklenic a zalijeme vlažným nálevem. Ihned zavíčkujeme a sterilujeme 25 minut při 90 °C.

Detail odstavce: Recept na zavařování hrušek bez cukru
Zdroj: Zavařování hrušek
Zveřejněno: 16.10.2018

ZAVAŘOVÁNÍ HRUŠEK

Zavařování hrušek v myčce

Připravené hrušky vložíme do sklenic bez nálevu (pustí šťávu samy) a uzavřeme. Vše naskládáme do myčky víčkem vzhůru tak, aby byl mezi sklenicemi prostor. Myčku zapneme (klasicky s nádobím, které potřebujeme umýt) na nejdelší program a na nejvyšší teplotu. Po doběhnutí programu je zavařeno, sklenice poklademe na podložku dnem vzhůru jako při klasickém zavařování. Šetří to čas a energii, jen si musíte hlídat teplotu, aby to bylo aspoň 80 °C, většinou jde o program na mytí hrnců. Lze takto zavařovat okurky, ovoce i marmelády.

Detail odstavce: Zavařování hrušek v myčce
Zdroj: Zavařování hrušek
Zveřejněno: 16.10.2018