ZAVAŘUJEME ŠVESTKY, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Švestka je strom z rodu slivoně, na kterém vyrůstají zdraví prospěšné modré až fialové plody – švestky. Jedná se o strom nebo keř, který je až 10 m vysoký. Korunu má obvykle vejcovitou a bohatě větvenou.
Švestky
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně
Z vitamínů obsahují švestky vitamín A, B6, C, K, E, zato minerálních látek mají spoustu – vápník, hořčík, fosfor, draslík. Dále jsou bohaté na vlákninu, třísloviny a organické kyseliny.
Tyto plody jsou výborným lékem na revmatismus, dnu, onemocnění ledvin, jater a krevního oběhu. Pomáhají také chránit srdce a cévy, snižují hladinu cholesterolu. Velmi účinné jsou při střevních problémech a zácpě.
Vitamín A je významný hlavně pro naše oči. Pomáhá při šerosleposti, barvosleposti a dalších problémech se zrakem a chrání jej proti UV záření. Také pozitivně působí na sliznice, kosti, krvetvorbu, spermie a vajíčka a hraje důležitou roli pro správný vývoj plodu v těhotenství. Je prevencí proti rakovině úst a prsu.
Vitamín B6 pomáhá léčit chudokrevnost a nervové potíže.
Jeden plod švestky obsahuje až 7 % doporučeného denního příjmu „céčka“. Vitamín C je silný antioxidant, prevence proti chřipkám a nachlazením, hojí rány, zlepšuje vstřebávání železa, podporuje tvorbu kolagenu a protistresových hormonů. Antioxidanty neutralizují škodlivé účinky volných radikálů a tím snižují riziko rozvoje nemocí jako astma, artritida, infarkt a rakovina, působí také proti stárnutí.
Vitamín K je nezbytný pro správnou srážlivost krve. Jeho nedostatek způsobuje snadnou tvorbu modřin, podlitin a krevních sraženin.
Švestky jsou výborným pomocníkem při dně, jsou totiž vynikajícím prostředkem odbourávajícím a vyplavujícím především močovinu, která je vlastně příčinou této nemoci. Pokud máme k dispozici čerstvé švestky, doporučuje se vždy před hlavním jídlem zkonzumovat 1–2 plody nebo vypít 2 skleničky švestkové šťávy. Jinak je možné používat švestky sušené, namočené přes noc ve vodě a vodu vypijeme.
Švestky prospívají také srdci. Vitamín E, draslík i hořčík chrání před aterosklerózou, infarktem a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu.
Švestky jsou rovněž přírodní prostředek proti pomalé funkci střev. Máte-li problémy se střevy, můžete si pomoci každodenní konzumací 4 čerstvých či sušených švestek. Švestky jsou i účinnou prevencí rakoviny střev.
Díky antioxidantům a vitamínům je konzumace švestek nebo džusu z nich výborná i pro vaši pleť. Pomáhají odstraňovat příznaky stárnutí pleti, zlepšují její pružnost, zmírňují akné a vrásky, podporují tvorbu nové pokožky při jizvách a celkově produkci nových buněk, nahrazují poškozenou tkáň a hojí rány.
Vitamíny, minerály a antioxidanty v tomto ovoci dále podporují růst vlasů, pomáhají na slabé, křehké a lámavé vlasy, a naopak díky posilování buněčných membrán ve vlasových folikulech je udržují husté, zdravé a silné. Pomáhají proti adrenální únavě (nedostatečnosti ledvin nebo únavě nadledvinek), která
V naší poradně s názvem ŠVESTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Víchová Jarmila.
Stromek švestky zarostl novými až 2m dlouhými větvemi v místě odkud vyrůstají mají větve sílu více jak 2cm.Celý stromek velice těmi novými větvemi zhoustl.Kdy mohu nový obrost vyřezat? Děkuji za odpověď Víchová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Švestky se nesmí stříhat v zimě, protože hrozí nákaza hobovou chorobou pevník nachový. Nejlepší doba řezu pro mladé stromky je jaro. Vzrostlé stromy je pak nejlepší prořezávat v polovině léta.
Ingredience: 5 kg zralých švestek, 5 polévkových lžic octa balsamico, 3–5 polévkových lžic obyčejného octa, 2 celé skořice, 2 celé badyány, 10–20 celých hřebíčků
Postup: Švestky nasypeme do nádoby s vodou a přidáme přibližně 3–5 polévkových lžic obyčejného octa, abychom švestky důkladně omyli a zneškodnili případné nežádoucí mikroby. Švestky vypeckujeme a dáme do velkého zapékacího pekáče, ideálně s nepřilnavou vrstvou. Pokud nemáme nepřilnavou vrstvu, je dobré pro jistotu vyložit dno navlhčeným pečicím papírem. Když je papír namočený, je poddajnější a dá se prsty krásně vytvarovat přesně na dno a stěny pekáčku. Vypeckované švestky lehce upěchujeme a zakápneme pěti lžícemi octa balsamico. Lze použít i obyčejný, ale balsamico je zdravější a ve výsledku není cítit. Dále si připravíme gázu nebo plátýnko a do něj nasypeme koření. Sáček zavážeme a vložíme mezi švestky. Od této chvíle na švestky nebudeme vůbec sahat až do samotného konce pečení. Nezakrytý pekáč se švestkami dáme do horkovzdušné trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme přibližně hodinu. Každá trouba peče jinak, proto švestky občas zkontrolujeme, jestli se jim nepřipalují vršky. Po hodině, kdy by už švestky měly plavat ve vlastní šťávě, troubu stáhneme na 130 °C a jdeme v klidu spát. Přibližně po deseti hodinách pečení je většina vody ze švestek vypařená a zbývá hustá hmota, která při zatřesení s pekáčkem drží tvar. Švestky necháme vychladnout a poté je rozmixujeme tyčovým mixérem přímo v pekáčku, nemáme-li tyčový mixér, použijeme jakékoliv jiné rozmělňovací zařízení. Kdo má rád kousky, nemusí mixovat vůbec. Rozmixovanou hmotu (nebo celé upečené švestky) dáme do hrnce a přivedeme za stálého míchání k varu. Teď již musíme míchat poměrně svižně, protože hustá kaše při varu bublá a prská všude kolem. Míchání ale bude trvat jen chviličku, nebojte se. Pokud se vám zdají povidla stále řídká, vařte a míchejte déle, ale většinou stačí je jen přivést k varu. Připravíme si sklenice. Vysterilizujeme je buď vařící vodou, nebo v troubě a připravíme na plnění. Víčka a hrdla sklenic důkladně osušíme. Horká povidla naplníme do sklenic, otřeme případné zamazané okraje, povrch povidel zakápneme dvěma lžícemi rumu a pevně zavíčkujeme. Ještě teplé sklenice zavaříme buď v hrnci, nebo použijeme myčku a zvolíme program s nejteplejší vodou. Většinou to bývá program na hrnce s teplotou vody 70–90 °C. Po vyjmutí z myčky či hrnce otočíme sklenice víčkem dolů a necháme vychladnout.
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování ve sporákové troubě
Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je největší kámen úrazu!
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnné troubě
Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!
Ve svém příspěvku OPADÁVÁNÍ NEZRALÝCH DURANCIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krejčiřík Květoslav.
V tomto období 7.7.2017 mě začnout padat zelené plody durancií,opakujese to už třetím rokem.Začal jsem je pořádně zalívat ,ale padání jsem nezabránil.Opadlo asi 70% plodů.děkuji za radu nebo vysvětlení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luboš.
Zdravím, loni jsem měl stejný problém, podařilo se Vám něco zjistit ?
Děkuji.
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Ve svém příspěvku JARNÍ POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
máme 2 roční švestky (větší blumky) a l švestkobroskev. Hned první rok byly obsypané květy, ale v době, kdy už byly na stromcích plody zkadeřavěly listy a nakonec i uschly a zežloutly větvičky. Na jednom stromku se nám podařilo úrodu zachránit, na druhém ne.
Obávám se, že druhý stromek už letos neobrazí a budeme ho muset zlikvidovat. Co máme dělat?
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C (na horní i spodní topení). Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání tak bylo stejnoměrné. V dobře uzavřených sklenicích ovoce sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, u nichž lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu položíme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme sklenice s ovocem a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit). Malé skleničky zavařujeme 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, na plech se jich vejde 8. Velké klasické zavařovací sklenice (na plech se jich vejde 6) zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Na listech švestky se objevují dírky,listy žloutnou a opadávají,Děkuji za odpověď.
Ingredience: švestky, široký kastrol, sporák, zavařovací sklenice, případně trochu cukru, ale není třeba
Postup: Švestky opláchneme a vyloupeme z nich pecky. Někde se babiččina švestková povidla vaří i s peckami a pak se rozvařená pasírují přes speciální cedník s velkými oky. Ale vypeckovat švestky není tak velká práce jako pasírování. Jestliže jsme praváci, je praktické položit si k levé ruce nádobu na vyloupané švestky a k pravé ruce misku na odpad (celé švestky uprostřed). Loupání švestek tak půjde automaticky a doslova „od ruky“. Švestky dáme do nejširšího kastrolu, který máme. Osvědčily se těžké železné kastroly, anebo naopak moderní pánve s ušlechtilým povrchem. Postříkneme ovoce asi půl deci vody a pod pokličkou přivedeme k varu. Pak snížíme teplotu a mícháme, dokud se švestková povidla nepřestanou prudce vařit a nebudou jen mírně probublávat. Pak už nehrozí akutní připálení.
Švestková povidla necháme stále odpařovat. Občas zamícháme. Na míchání povidel používáme dřevěnou plochou vařečku (někdy bývá šikmo seříznutá). Takovou vařečkou snadno odloupneme hmotu ode dna. Švestková povidla jsou hotová, když jsou tak hustá, že se brázda za vařečkou neuzavírá.
Povidla nepřislazujeme. Kdyby byl „špatný rok“ a zralé švestky měly méně cukru, povidla by z nich byla příliš kyselá, takže můžeme trochu cukru přidat, ale jen málo, podle chuti. Váhové množství nelze upřesnit, záleží na kyselosti ovoce. Ale v takovém případě přidáváme cukr těsně před dokončením varu, když už jsou povidla hustá. Kdybychom cukr přidali hned na počátku varu, zkaramelizoval by a povidla by byla hnědá a hořká. Přidaný cukr však musíme také provařit, ale jen asi tři až pět minut.
Připravená povidla nemusíme sterilizovat. Předkové je uchovávali v kameninových nádobách, jen povázané voskovaným nebo pergamenovým papírem. Prababičky dávaly švestková povidla pod celofán. My si vystačíme s dobře vymytými a vypařenými sklenicemi s víčkem. Pro jistotu sklenice s horkými povidly překlopíme na víčko.
Před použitím švestková povidla rozmícháme a dochutíme: přisladíme, přidáme trochu rumu, badyán. Švestková povidla jsou výtečná na bramborové placky, do kynutých knedlíků, do taštiček z těsta na bramborové knedlíky nebo na tvarohové knedlíky. Dále švestkovými povidly můžeme plnit buchty, kynuté koláče či koláče s drobenkou. Typicky českou chuť mají bavorské vdolečky se švestkovými povidly nebo masopustní koblížky.
Ve svém příspěvku RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.
Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chcete-li připravit švestkový kompot bez vody, můžete švestky zavařit pouze s cukrem a citronovou šťávou, aby ovoce uvolnilo vlastní šťávu a vytvořilo hustou, sirupovitou konzistenci. Švestky lze také uvařit na mírném ohni, dokud nezměknou a nezhoustnou, s rozmačkáním nebo bez něj pro dosažení požadované textury. Kompot pak můžete skladovat v chladničce nebo zavařit pro delší trvanlivost.
Příprava švestek
Švestky omyjte, rozpůlte a vypeckujte. Pro hladší kompot je můžete nakrájet na menší kousky nebo je po uvaření dokonce rozmačkat.
Smíchejte ingredience
Vložte švestky do hrnce. Přidejte cukr (upravte si sladkost podle své chuti) a citronovou šťávu (která pomáhá s konzervací a dodává kyselost).
Uvařte kompot
Směs zahřívejte na středně vysokém plameni a často míchejte, aby se neslepila. Jakmile se směs začne vařit, snižte plamen a vařte, dokud švestky nezměknou a směs nezhoustne.
Zkontrolujte propečenost
Konzistenci můžete otestovat přejetím lžící po dně hrnce; pokud se kompot na chvíli oddělí a udrží si čáru, je hotový.
Přidejte koření nebo vanilku
Zvažte přidání vanilkového extraktu, hřebíčku nebo jiného koření pro extra chuť.
Uchování
Zmrazování: Horký kompot lžící nalijte do nádob nebo sáčků vhodných do mrazničky a ponechte trochu prostoru pro rozpínání. Zmrazte, dokud kompot neztuhne, poté kdykoliv rozmrazte a dobrou chuť.
Zavařování: Pokud chcete kompot zavařovat pro delší skladování, přelijte horký kompot do sterilizovaných sklenic a ponechte prostor nad kompotem. Zavařte ve vroucí vodní lázni nebo v napařovacím hrnci po doporučenou dobu.
Švestky patří mezi nejvíce zavařované druhy ovoce. Oblíbené jsou především jako kompot nebo povidla – a ta jdou připravit i v troubě nebo v remosce.
Při zavařování švestek by se mělo dodržet několik základních pravidel – plody musí být samozřejmě kvalitní, nepomačkané; nálev se do sklenic k švestkám přidává vychladlý; švestky se před vložením do sklenic propíchají dřevěným párátkem (plody budou lépe vstřebávat cukr a slupky nepopraskají); zavařování trvá 15 až 20 minut v teplotě 85 °C.
Ingredience
2 kg švestek bez pecek,
1 l vody,
400 g pískového cukru,
2 tyčinky skořice,
citrónová kůra,
4 lžíce citrónové šťávy,
4 lžíce rumu,
4 hřebíčky,
3–4 celé kousky badyánu.
Postup
Švestky, které chcete použít do kompotu, by měly být bez vad (bez zvrásnění, plísně, hniloby). Švestky proto pečlivě vybírejte. V následujícím kroku pak švestky důkladně operte ve studené vodě a vypeckujte. Na plotnu postavte hrnec, do něhož nalijete 1 l vody, vysypete 400 g pískového cukru a vložíte 2 tyčinky skořice, citrónovou kůru, šťávu, hřebíček a rum. Gurmáni mohou zaměnit hřebíček za badyán. Vše dobře svařte (minimálně 10 minut) a následně nechte vychladnout. Mezitím si důkladně omyjte kompotové sklenice a víčka. Nechte je okapat, případně je vytřete do sucha a připravte na plnění švestkami. Suché a čisté sklenice naplňte vypeckovanými švestkami. Sklenice naplněné švestkami zalijte vychlazeným nálevem. Vrchní část sklenic otřete, přiložte víčko a důkladně uzavřete. Pomoci si můžete i speciálním víčkovačem. Zavíčkované sklenice postavte vedle sebe do plechového pekáče, kam následně vlijte studenou vodu do výšky cca 2 cm ode dna. Pekáč potom i se sklenicemi vložte to trouby předehřáté na 175 °C a zavařujte do té doby, dokud se ode dna sklenice nezačnou uvolňovat bublinky, což trvá přibližně 40 minut. Troubu pak vypněte a sklenice se švestkami nechte vychladnout.
Ovoce zbavíme stopek a propláchneme pod studenou tekoucí vodou. Naplníme do důkladně omytých sklenic a mezitím si nachystáme sladký nálev, kterým budeme ovoce zalévat.
Nálev: Na 1 l vody dáme 30 dkg cukru a svaříme. Ovoce zalijeme horkým nálevem a zavaříme.
Zavařování: Sklenice důkladně uzavřeme čistými a vysušenými víčky. POZOR: NÍŽE UVEDENÝ ZPŮSOB ZAVAŘOVÁNÍ JE POUZE PRO SKLENICE S VÍČKY NA ZÁVIT!
Troubu nastavíme na 250 °C. Na dno plechu položíme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm. Na plech dáváme skleničky a zavařujeme. Skleničky od Kunovjanky – na plech se jich vejde 8 ks – zavařujeme jen 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařené sklenice potom obrátíme do druhého dne víčkem dolů.
Poznámka: Pokud budete zavařovat takto okurky, tak se nelekejte, že po vytažení z trouby budou napůl syrové. Do druhého dne dojdou a budou po otevření křupavé.
Libové vepřové nebo vykostěné kuřecí maso nakrájíme na kostky, 1/3 odebereme, zbytek rozmělníme mixérem nebo sekáčkem. Do fáše přimícháme celé kostky masa, sůl a trochu pepře. Rukama promísíme.
Touto směsí plníme skleničky. První den je sterilujeme hodinu, druhý den znovu 30 minut. Otočíme víčky dolů, necháme zchladnout a máme hotovo. Jen sklenice je třeba vybírat opravdu rovné, jinak se obsah nevyklopí v celku.
Polévku dáme do sklenic, zavíčkujeme a zavařujeme při teplotě 100 °C zhruba 1 hodinu, další den proces zavařování zopakujeme ještě 45 minut. Zde je jeden recept na zavařenou kuřecí polévku.
Postup: Kuřecí skelety vložíme do hrnce, přidáme 1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru, cibuli a koření, zalijeme studenou vodou a osolíme. Začneme vařit, potom zmírníme oheň a necháme vařit na mírném ohni zhruba 2 hodiny. Vývar přecedíme, obereme a nakrájíme maso, které vložíme zpět do čistého vývaru. Zbylou neuvařenou zeleninu (1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru) nakrájíme na větší kousky a necháme provařit jen 5 minut ve vývaru (dovaří se při zavařování). Takto připravený vývar nalijeme do čistých sklenic do ¾ a zavíčkujeme. Zavařujeme při 100 °C zhruba 1 hodinu. Další den zavaříme ještě asi 45 minut. Nudle nebo jinou zavářku do polévky přidáme až před podáváním.
TIP
Jídlo na dovolenou uvařte obvyklým způsobem, dejte do zavařovacích sklenic a sterilujte 2 hodiny na 100 °C. I přes dvouhodinové vaření jídlo již dále neměkne (nerozvaří se) a zůstane stejné.
Důležité upozornění: do jídla nesmíte dávat mouku, protože by jídlo zkvasilo. Například guláš či roštěnou děláme klasickým způsobem, ale bez mouky. Tu přidáme na zahuštění jídla až na dovolené a chvíli povaříme. Pokud zavařujeme například pečené kuře, tak ho po upečení vykostíme, dáme do sklenic i se šťávou a zavaříme (ušetříme místo ve sklenici).
Sušené švestky jsou nejen úžasným přírodním lékem, ale i pochutinou. Tyto plody konzumujeme raději v domácí či bio kvalitě, tedy nesířené, poněvadž siřičitany jsou pro organismus velmi dráždivé. Způsobují alergické reakce, bolesti hlavy, podráždění.
Pokud doma nemáme sušičku ovoce, je optimálním způsobem na sušení švestek tento třístupňový systém: Nejprve sušíme švestky po dobu 3,5 hodiny při otevřené troubě a při termostatu nastaveném na úsporný režim. Tím dosáhneme teploty kolem 45 °C. Pak plody do doby 3,5 hodiny necháme přirozeně vychladnout a sušíme při teplotě do 60 °C asi 4 hodiny. Potom je opět necháme 2–3 hodiny vychladnout a konečně dosoušíme při teplotě 80 °C delší dobu, kolem 12–15 hodin. Švestky musí po usušení obsahovat jistou vlhkost a musí být pěkně vazké a mírně šťavnaté.
Švestka nebo ryngle nemusí plodit z různých důvodů, včetně nedostatečného počtu hodin zimního chladu, nedostatečného opylování, pozdních mrazů, špatného prořezávání nebo nedostatku živin.
Faktory prostředí
Nedostatečný počet hodin chlazení
Švestky potřebují během zimy určitý počet hodin pod určitou teplotou (obvykle mezi 0 °C a 4 °C), aby přerušily dormanci a zahájily kvetení. Pokud není splněn požadavek na chlazení, strom nemusí kvést nebo květy mohou být poškozeny mrazem.
Pozdní mrazy
Švestky často kvetou brzy, takže jsou zranitelné vůči pozdním mrazům, které mohou zničit květy a zabránit nasazování plodů.
Nedostatečné opylování
Většina švestek vyžaduje pro úspěšnou produkci plodů křížové opylení s jinou odrůdou švestky. Pokud v blízkosti není vhodný opylovač, květy nemusí být oplodněny, což vede k nedostatku plodů.
Špatná péče o stromy
Špatné prořezávání
Nesprávné prořezávání může odstranit plodící dřevo nebo zabránit stromu v produkci nových výhonků, které přinesou plody.
Nedostatek živin
Nedostatek základních živin, jako je vápník nebo draslík, může bránit vývoji plodů.
Problémy se zálivkou
Jak nadměrná, tak i nedostatečná zálivka mohou strom stresovat a ovlivnit produkci plodů.
Další faktory
Škůdci a choroby: Někteří škůdci a choroby mohou poškozovat květy nebo plody a snižovat výnos.
Konkurence plevele: Plevel může se stromem soutěžit o vodu a živiny, což ovlivňuje vývoj plodů.
Stáří stromu: Mladším stromům může trvat několik let, než začnou pravidelně plodit.
Krůtí roláda s ořechovou nádivkou a gratinovanými švestkami s gorgonzolou
Kluci říkají, že plátek jemně a delikátně ochucené rolády s výraznými švestičkami je skutečná delikatesa.
Ingredience
600 g vykostěných krůtích stehen,
1 cibule,
100 g másla,
1 větší jablko,
200 g mletých vlašských ořechů,
mletá skořice,
mletý pepř,
sůl,
300 ml bílého vína.
Na gratinované švestky
800 g čerstvých zralých švestek,
80 g vepřového sádla,
2 snítky tymiánu,
80 g krupicového cukru,
100 g gorgonzoly.
Postup
Kluci nejdříve na másle doruůžova opečou cibuli nakrájenou nadrobno. Přidají na kostičky nakrájená jablka, opečou, přidají nahrubo mleté ořechy a ochutí mletou skořicí a špetkou soli.
Maso nakrojí tak, aby z něj vytvořili plát, který přes folii rozklepou. Plát masa osolí, opepří, rozprostřou na něj jablečno-ořechovou směs, zarolují a důkladně sváží. Vloží do pekáče, zvrchu ještě osolí a opepří, podlijí vínem, zakryjí poklicí a ve vyhřáté troubě pečou při 180 °C 1 hodinu, poté odklopí a ještě asi ½ hodiny dopékají dozlatova.
Švestky rozpůlí, vypeckují a dobře vychladí.
V pánvi rozpustí sádlo, zasypou drhnutým tymiánem, nechají rozvonět a vylijí na vychlazené švestky, dobře zamíchají a ihned zasypou cukrem, opět dobře promíchají, aby byly švestky cukrem dobře obalené.
Švestky přendají do pekáče, navrch ještě nadrobí gorgonzolu a v troubě zvrchu při 270 °C gratinují/zapékají na program gril asi 10 minut. Poté nechají 5 minut odstát a podávají.
1,2 kg cukr krupice (pokud jsou švestky kyselé, přidejte více cukru),
200 ml octa.
Postup
Švestky zasypte cukrem, důkladně promíchejte a nechte odstát. Ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc. Zakryjte alobalem, udělejte z něj pokličku, která ale něco málo vzduchu propustí. Pokud si vzpomenete, v polovině doby zamíchejte. Hrnec se švestkami (necedit) pak přesuňte na plotnu a zprudka vařte asi hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Švestky se rozvaří na kaši. Po 60 minutách snižte teplotu a vařte je na nižším stupni přibližně další dvě hodiny. Mají tendenci k připalování, proto je dobré kaši občas průběžně zamíchat. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (neteče, ale není ztuhlá jako kámen, aby se dala roztírat), ještě horkou ji dejte do skleniček. Zaplňte po okraj, zavíčkujte a hned otočte víčkem vzhůru. Tím se povidla sama zakonzervují.
Mezi běžné škůdce na listech švestky patří mšice, které způsobují kadeřavost listů. Mezi další potenciální škůdce patří svilušky a různé druhy červců.
Mšice: Mšice jablečná (Brachycaudus helichrysi) představuje významný problém, protože způsobuje husté kroucení listů, snižuje vitalitu stromu a produkci plodů. Napadá také další druhy Prunus.
Svilušky: Několik druhů roztočů může napadnout švestky a způsobit poškození listů a plodů.
Červci: Tento hmyz sající mízu se nachází na listech a větvích a může strom oslabit.
Mandelinka: Tito brouci mohou okusovat listy a vytvářet díry.
Molice: Drobný hmyz podobný můrám, který se nachází na spodní straně listů, často doprovázený medovicí.
Ochrana
Pravidelné sledování: Pravidelná kontrola švestek na známky škůdců a chorob je zásadní pro včasnou detekci a kontrolu.
Přírodní prostředky: Insekticidní mýdlo a neemový olej jsou účinnými přírodními prostředky proti mnoha škůdcům.
