Rychlá odpověď:
Choroby ostružin se nejčastěji poznají podle skvrn na listech, nedozrávajících plodů nebo červů v ostružinách. Nejčastějšími příčinami jsou houbové choroby, roztoči nebo larvy škůdců. Důležité je včas rozpoznat příznaky a zasáhnout vhodným postřikem nebo úpravou péče o keř.
Ostružiny patří mezi poměrně odolné ovocné keře, přesto se v zahradách často objevují různé choroby a škůdci. Pěstitelé si jich většinou všimnou až ve chvíli, kdy plody nedozrávají, zasychají nebo mají zvláštní skvrny.
Mnoho problémů přitom vzniká kombinací několika faktorů – počasí, hustého porostu nebo nedostatečné péče. Pokud se ale příznaky správně rozpoznají včas, lze většinu chorob ostružiníku poměrně snadno zastavit.
FAQ – často kladené otázky
Proč ostružiny nedozrávají?
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viki Vikina.
Na ostružinách se mi již několik let drží nějaký roztočík nebo něco obdobného, který způsobuje, že každý plod dozraje jen zčásti a zčásti zůstane červený, tvrdý a kyselý. Jinak je keř krásný, vzrůstný, olistěný a plodí bohatě. Co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.
Toto video je velmi užitečné pro část článku o prevenci chorob ostružin. Správný řez totiž zásadně ovlivňuje zdravotní stav keře.
Podle zahradnické praxe je dobré větrání porostu jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit šíření houbových chorob.
Důležité momenty ve videu
0:30 – 1:40 – vysvětlení rozdílu mezi starými a novými výhony
1:40 – 3:30 – praktická ukázka odstranění starých výhonů
3:30 – 5:00 – jak řez zlepšuje kvalitu plodů a zdraví keře
Proč je důležité pro článek
Nejčastější chyby při pěstování ostružin
Jak zabránit chorobám ostružin
Jak na to – ochrana ostružin
2. Posezónní řez ostružinového keře
Proč jsem vybral právě toto video
Toto video má velmi dobré zhlédnutí a ukazuje praktickou péči o ostružiny po sklizni.
Správný řez po sklizni je důležitý pro:
omezení chorob
odstranění napadených výhonů
podporu nových plodonosných výhonů
Důležité momenty ve videu
0:40 – 2:00 – jak poznat výhony, které už plodily
2:00 – 3:20 – odstranění starých výhonů
3:20 – 4:30 – jak připravit keř na další sezónu
Proč je důležité pro článek
Kdy řezat ostružiny
Prevence chorob ostružin
Nejčastější chyby při pěstování
3. Řez ostružiníku (praktický návod)
Proč jsem vybral právě toto video
Video je jednoduché, přehledné a dobře ukazuje praktickou práci s keřem ostružin. Taková videa mají dobré výsledky ve vyhledávání, protože lidé často hledají právě vizuální návod.
Důležité momenty ve videu
0:20 – 1:30 – ukázka přerostlého keře
1:30 – 2:30 – postup řezu krok za krokem
2:30 – 3:30 – výsledek správného řezu
4. Redberry Mite Workshop – problém nedozrávajících ostružin
Proč jsem vybral toto video
Toto je jedno z nejlepších odborných videí vysvětlujících problém, kdy ostružiny nedozrávají a část plodu zůstává červená. Jde o typický příznak škůdce nazývaného redberry mite (vlnovník ostružiníkový).
Nejzajímavější momenty videa
1:10 – 2:30 – vysvětlení proč část ostružiny zůstává červená
3:00 – 5:00 – detailní záběry poškozených plodů
8:00 – 10:00 – strategie ochrany a postřiků
Proč je důležité pro článek
Proč ostružiny nedozrávají
Vlnovník ostružiníkový
5. Identification of Orange Rust in Blackberries
Proč jsem vybral toto video
Toto video velmi dobře ukazuje rez ostružinovou (orange rust), jednu z nejtypičtějších chorob listů ostružin.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Ostružiny patří mezi poměrně odolné ovocné keře, ale přesto existuje několik chorob a škůdců, které se v zahradách objevují pravidelně. Tyto problémy mohou výrazně snížit úrodu nebo zhoršit kvalitu plodů.
Mezi nejčastější patří:
vlnovník ostružiníkový
roztočík malinový
bejlomorka ostružiníková
rzivost ostružiníku
rez ostružinová
Tyto problémy mají společnou jednu věc – většinou se rozvíjejí pomalu a první příznaky jsou nenápadné. Právě proto je důležité keře pravidelně kontrolovat.
Ukázka typického napadení ostružin chorobami a škůdci.
Co o chorobách ostružin říkají zahradnické studie
Podle zahradnických výzkumů patří mezi nejčastější problémy ostružin především houbové choroby listů a napadení roztoči. Tyto problémy se objevují zejména v hustých porostech, kde je omezené proudění vzduchu.
Odborníci také upozorňují, že velkou roli hraje správná prevence. Pravidelný řez, dostatek světla a odstranění napadených částí rostlin může výrazně snížit výskyt chorob ostružiníku.
Odborné zdroje a doporučení
Informace o chorobách ostružin vycházejí z praktických zkušeností pěstitelů i z odborných zahradnických zdrojů.
Fotografie zasychajících ostružin na keři, část plodů seschlá a deformovaná.
Moje zkušenost se zasycháním ostružin
Jedno léto jsem si všiml, že velká část plodů na keři začala zasychat ještě před dozráním. Nejprve jsem měl podezření na chorobu, protože listy byly mírně skvrnité.
Po několika týdnech jsem ale zjistil, že hlavní příčinou bylo dlouhodobé sucho. Po zavedení pravidelné zálivky se během další sezóny problém výrazně zlepšil a plody dozrávaly normálně.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Nejčastější chyby při pěstování ostružin, které způsobují choroby
Mnoho pěstitelů se domnívá, že choroby ostružin jsou způsobeny pouze škůdci nebo houbami. Ve skutečnosti ale velká část problémů vzniká kvůli chybám při pěstování. Rostlina oslabená špatnou péčí je mnohem náchylnější k napadení chorobami i škůdci.
Právě proto se vyplatí zaměřit nejen na ochranu proti chorobám, ale také na správnou péči o keře.
Příliš hustý porost
Jednou z nejčastějších chyb je příliš hustý porost ostružiníku. Pokud je keř přerostlý a neprořezaný, proudění vzduchu mezi výhony je omezené.
V takovém prostředí se velmi snadno šíří houbové choroby, zejména rzivost ostružiníku nebo různé skvrnitosti listů.
Ostružiny mají během tvorby plodů poměrně vysokou potřebu vody. Pokud je léto suché a rostlina nemá dostatek vláhy, plody mohou začít zasychat nebo nedozrávat.
Mnoho pěstitelů začne problém řešit až ve chvíli, kdy je napadena většina keře. Přitom například rzivost ostružiníku lze poměrně snadno zastavit, pokud se zasáhne včas.
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Voštová.
Dobrý den, konečně jsem zjistila chorobu ostružiny. Sklízí přítel a stěžoval si že se na něj při sběru práší. Zjistila jsem že jde o rzivost ale je už nejspíš napadená celá rostlina a i o 4 metry dále druhá. Prosím jak postupovat a choroby se zbavit a lze to ještě napravit? Děkuji za případné rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing.Josef Mikulec.
Na stvolech beztrnných ostružin se začaly objevovat tmavé fleky hned od země někdy až do výše jednoho metru. Jak se dají odstranit.
Správnou dobu na zazimování vám určí venkovní teplota. Muškáty by neměly být vystaveny mrazům. Proto je dobré je uklidit dříve, než venku začne mrznout. Nejlepší je rostliny na zazimování připravit postupně a začít jim při klesající teplotě ubírat zálivku. V žádném případě nepřidávejte hnojivo. Chceme, aby rostliny vyzrály a zastavil se u nich růst.
Nejprve je z rostlin potřeba vybrat ty stoprocentně zdravé. Všechny si podrobně prohlédněte, ať na nich nejsou ani choroby, ani škůdci. Pak je důležité seříznout všechny květy i nasazená poupata a také oschlé květy a listy. Jen tak máte jistotu, že se vám nezačne šířit plíseň. Nezapomeňte si na květináč poznamenat druh a barvu.
Poté rostlinám ostrými nůžkami, které je nejméně zatíží, seřízněte letošní výhony, které by je v zimě jen vysilovaly. Když by zůstaly, mohou se při nedostatku světla nepřirozeně vytáhnout a květina uhyne. Výhony seřízněte jednotlivě těsně nad kolínkem tak, aby zůstalo původní větvení.
Nakonec je potřeba květináče umístit do bezmrazé místnosti, ideálně s dostatkem světla. Nejvhodnější je teplo mezi 6 až 8 °C, maximálně 10 °C. Z tohoto důvodu se třeba temperovaný skleník nehodí. Ale například klasická špaletová okna ano. Dobře bude muškátům mezi skly, na prosvětlené půdě nebo v chodbě. Zalévejte jednou týdně tak, aby substrát nebyl ani přemokřený, ani nepřesychal.
Dalším způsobem, jak uchovat v zimě muškáty, je vyndat je z květináče, poté z nich oklepat zeminu a seříznout kořeny a naskládat rostliny zpátky do květináče bez substrátu. Ušetříte tak spoustu místa. Do jedné nádoby uložíte víc rostlin, které jen prosypete rašelinou, pískem nebo pilinami, aby se ke kořenům nedostalo světlo. Také se dají jen s trochou země zabalit do novin. Ale tato metoda má jen málo příznivců, protože je obecně méně úspěšná než tradiční zazimování květináčů.
V naší poradně s názvem CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Horálková.
Dobrý den, neví prosím někdo, co způsobuje nedozrání ostružin?. Plodů bylo hodně, ale nedozrávaly. Poškození nebo napadení jsem žádné neviděla. Fotku nemám. Děkuji za odpověď. Horálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vlnovník ostružiníkový způsobuje částečné nevyzrávání plodů, přičemž některé peckovičky zůstávají červené.
Jako ochranu je možné použít přípravek Agro NATURA Rock Effect. Cena: https://www.zbozi.cz/hledej…
Dipladenie je trvalka, která vyžaduje zazimování. Jelikož pochází z tropických krajin, tak i přízemní mrazíky zvládá velmi špatně. Letnit je ji možné od poloviny května přibližně do konce září (v závislosti na konkrétních teplotách). Nízké ranní a noční teploty by rostlinu mohly výrazně poškodit, proto se nevyplácí ji zbytečně nechávat venku do prvních velkých mrazů. Tato teplomilná rostlina v zimě snese teplotu od 10 do 15 stupňů Celsia. V zemích, kde je příznivější klima než u nás, se samozřejmě obejde bez zazimování.
Dipladenii je vhodné přes léto dávat ven na balkon a během zimy ji schovat do nějaké chladnější místnosti v domě. Chlad ovšem opravdu potřebuje. Pokud byste ji přenesli na zimu třeba jen do obývacího pokoje, pravděpodobně by zimu nepřežila, protože by se snažila růst za nepříznivých světelných podmínek a vysílila by se.
Na jaře dipladenii přesaďte, doporučuje se nejlépe během března až dubna. Její zemina musí být ideálně výživná a rovněž během roku je dipladenii nutné každé dva týdny přihnojovat. Vsaďte ji do půdy, kterou bude tvořit směs drnovky, listovky, humusu a písku.
Kromě vhodné zeminy a hnojení je nezbytná i zálivka a rosení. Rostlina by vůbec neměla vyschnout, a to ani přes zimu. Během ní se však potřeba vody výrazně sníží, protože na dipladenii nedopadají sluneční paprsky. Kromě pravidelné zálivky se doporučuje také její rosení, ale dávejte pozor, abyste vodu nestříkali na květy, nýbrž pouze na listy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila.
Dobrý den
máme krásné, silné rostliny ostružin. Během krátké doby jim zmavly stonky jak vidíme na obrázku. Velmi pomalu a málo raší nové listy. Prosím o radu. děkuji
Ostružiny můžeme zpracovávat a konzervovat opravdu mnohými způsoby. Čerstvé jsou výborné buď samotné, nebo jako ozdoba lehkých jogurtových a tvarohových dezertů. Oblíbené jsou také rozmačkané s cukrem a smetanou, takto upravené obzvlášť výtečně chutnají na palačinkách nebo s kopečkem vanilkové zmrzliny. Můžeme je mrazit a pak přidávat do koláčů, rozmixovat do ovocných koktejlů nebo dření. Výborný je také ostružinový sirup, který nám po krátké konzervaci vydrží i celý rok a je chutnou prevencí a lékem respiračních onemocnění. Skvělé jsou rovněž ostružinové džemy, marmelády a želé, a to jak ze samotných ostružin, tak s přidáním jiného ovoce.
Ostružinová marmeláda
Ingredience: 1 000 g ostružin, 600 g cukru, 40 g pektinu, 2 g kyseliny citronové
Postup: Ostružiny opereme a vaříme, dokud nám nezměknou. Prolisování provádíme buď přes lis na ovoce, nebo můžeme ovoce rozmixovat a následně vše propasírovat přes síto. Protlak pak zahustíme tak, že ho 15 minut zprudka vaříme a postupně přidáváme cukr. Do poslední dávky cukru přidáme rozmíchaný pektin. Vaříme ještě 5 minut a ke konci varu přidáme kyselinu citronovou. Hotovou marmeládu naplníme do jednotlivých skleniček a dobře uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.
Džem z ostružin
Ingredience: 1 lžička kyseliny citronové, 1 balíček Želírfixu 2:1, 1,5 kg ostružin, 2 lžíce rumu, 600 g cukru krystal
Postup: Ostružiny opláchneme vodou a dáme do kastrolu. Dáme je vařit. Ze začátku pozvolna zahříváme za občasného zamíchání. Asi po 10 minutách ostružiny přivedeme k varu a šťouchadlem na brambory je trochu pomačkáme. Ve 2 lžících cukru rozmícháme Želírfix 2:1, přidáme do ostružin a 5 minut povaříme. Přidáme zbývající cukr a od bodu varu povaříme 2 minuty. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou a rum. Naplníme do skleniček a dáme sterilovat na 15 minut při 85 °C. Takto získáme cca 9 skleniček od dětské výživy.
Jak si namnožit své oblíbené ostružiny se 100% úspěšností? Zakořenění ostružin je opravdu snadné a ostružiny této své výhody využívají i ve volné přírodě ke svému rozšiřování. Rychlé zakořenění, rychlý růst a dobrá úroda, to jsou charakteristické rysy zahradních ostružin.
Ostružiny se nejlépe množím vegetativně, dělením. Během léta vyberete silný ohebný šlahoun, který ohnete a jeho špičku umístíte do prázdného čistého květináče. Ten pak i se šlahounem zasypete zahradnickým substrátem. Konec šlahounu bude v zemině ponořen špičkou dolů. Zeminu v květináči dobře prolijte a zalévejte podle potřeby, aby zůstala stále vlhká. Ostružina si během měsíce pustí kořeny a bude možné ji odstřihnout od mateční rostliny. Na to, jak správně provést množení ostružin, se můžete podívat v tomto videu: množení ostružin video.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Nedozrávání ostružin může mít několik různých příčin. Nejčastěji jde o kombinaci škůdců, nedostatku vody nebo nevhodných pěstitelských podmínek.
Následující tabulka pomáhá rychle určit pravděpodobnou příčinu problému.
Příčina
Jak ji poznat
Řešení
vlnovník ostružiníkový
část plodu zůstává červená
jarní postřik proti roztočům
nedostatek vody
plody jsou malé a tvrdé
pravidelná zálivka
pěstování ve stínu
pomalé dozrávání plodů
více slunečního světla
nedostatek živin
slabý růst keře
hnojení
Moje zkušenost s nedozráváním ostružin
Na vlastní zahradě jsem si tohoto problému poprvé všiml před několika lety. Plody začaly dozrávat jen částečně a část ostružiny zůstávala červená. Nejprve jsem si myslel, že jde o nedostatek vody.
Po bližším prozkoumání jsem ale zjistil, že většina plodů má typický příznak napadení vlnovníkem ostružiníkovým. Po jarním postřiku proti roztočům se problém během další sezóny výrazně zlepšil.
Vlnovník ostružiníkový (někdy též ostružníkovitý) se běžně vyskytuje na ostružinových plantážích, kde způsobuje nerovnoměrné zbarvení plodů ostružin. V důsledku shánění potravy tohoto škůdce zůstávají některé plody jasně červené, tuhé a kyselé. Poškozené plody ztrácejí obchodní hodnotu – nelze je prodat. V extrémních případech může být poškozeno 10 - 50 % úrody ovoce.
K přezimování vlnovci kolonizují drobné prostory pod vnějšími šupinami spících pupenů ostružin. Jak sezóna postupuje, dochází k migraci tohoto roztoče po stonku květu, aby kolonizoval listeny (list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství), oblast kalichu plodu a také prostory mezi kuličkami bobulí. Jejich krmení pak zabraňuje stejnoměrnému dozrávání bobulí, což způsobuje, že jedna i více kapének zůstane jako jasně červený shluk na jinak černém a plně zralém ovoci. Postižené kuličky nikdy nedozrají, takže celé ovoce je nepoživatelné a neprodejné. Historicky vlnovci nejvíce poškozovaly odrůdy ostružin, které dozrávají později v létě (srpen a září). Ztráta výnosu způsobená poškozením vlnovníkem ostružinovým se může pohybovat od 10 do 50 % celkové úrody ostružin.
Množství poškozených (zbarvených) plodů se zvyšuje s dobou sklizně. Nejvíce jsou napadeny pozdní odrůdy ostružin. Jak vypadá úroda napadená vlnovníkem se můžete podívat tady: vlnovník na ostružinách foto.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Dobrý den,
děkuji Vám za odpověď, ale postřik Sumithion super, který uvádíte jako vhodný na roztočíka malinového již nevyrábějí.
V dnešní době je mnoho postřiků, ale jaký je ten pravý.
Děkuji Vám a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Jako náhradu za Sumithion můžete použít systémový insekticid Mospilan a nebo insekticid Vertimec 1.8 EC.
Jak na to: ochrana ostružin před chorobami a škůdci
Ochrana ostružin před chorobami a škůdci není složitá, pokud se dodržuje několik základních pravidel. Důležité je především včas rozpoznat první příznaky problémů a reagovat ještě před tím, než se choroba rozšíří na celý keř.
Pravidelně kontrolujte keře. Nejlepší prevence je včasné odhalení problému. Během vegetace se vyplatí alespoň jednou za dva týdny zkontrolovat listy, plody i výhony. Pokud se objeví skvrny na listech nebo deformované plody, je dobré začít řešit příčinu co nejdříve.
Provádějte pravidelný řez ostružin. Staré výhony je potřeba každoročně odstranit. Prořezání keře zlepšuje proudění vzduchu a výrazně snižuje riziko houbových chorob.
Zajistěte dostatek vody. Nedostatek vláhy je častou příčinou zasychání plodů. Během suchých období je vhodné ostružiny pravidelně zalévat, zejména v době tvorby plodů.
Používejte postřiky v pravý čas. Některé škůdce je možné účinně potlačit pouze v určitém období roku. Například roztoče je nejlepší ošetřit na jaře, zatímco houbové choroby je potřeba řešit při prvních příznacích.
Odstraňujte napadené části rostlin. Pokud se objeví listy se skvrnami nebo poškozené plody, je dobré je co nejdříve odstranit. Tím se výrazně sníží množství infekce v porostu.
Tento postup je vhodný pro většinu zahrad. Pokud se dodržuje pravidelně, většina chorob ostružin se objeví jen výjimečně.
Vizuální diagnostický klíč chorob ostružin podle části rostliny
Velmi často pomůže jednoduché pravidlo – podívat se, která část rostliny je poškozená. Podle listů, plodů nebo výhonů lze poměrně přesně odhadnout příčinu problému.
Problémy na listech ostružin
Pokud se na listech objeví skvrny nebo barevné změny, jde většinou o houbovou chorobu. Typickým příkladem je rzivost ostružiníku, která se pozná podle oranžových skvrn.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek.
Mam jiz nekolik,asi 5let 20ks ostruzin. Bohuzel,moc se o ne nestaram. Nehnojim,nekdy striham,ale hodne zalevam,ale presto nektere zasychaji a jsou male plody.
Nektere plody, tak 8 litru otrham a jsou velmi velke. Nektere pruty mam az 4 m dlouhe k sousedovi a ten si je vzdy zbasti coz mi nikdy nevadilo.
Prosim nekdo reagujte. Dekuji.
Vhodná doba pro zazimování bazénu je tehdy, když teplota vody v bazénu klesne pod 10 °C.
Dříve se zazimování bazénu nedoporučuje. Pokud je voda stále nad 10 °C, nechte v provozu veškerou technologii. Když skončí koupací sezona a voda ve vašem bazénu klesne pod 20 °C, je dobré zkrátit provoz technologie v bazénu asi o 2/3 původního nastavení. Nechte funkční i další zařízení jako ionizátory, UV lampy, atd. V případě, že k údržbě vody používáte bazénovou chemii, musíte zhruba každých 14 dnů kontrolovat pH vody a chlór.
Abyste správně zazimovali bazén, musí být voda v bazénu před zazimováním čistá! Je tedy nutné vyluxovat dno a stěny bazénu.
Pomocí funkce „Proplach“ důkladně propláchněte filtr. Samotný „Proplach“ je jedna z poloh (funkcí) šesticestného ventilu, který je nedílnou součástí filtrační nádoby. Pro dosažení důkladného proplachu nechte pro jistotu tuto funkci v provozu delší dobu. Vizuální pohled na vypuštěnou vodu z bazénu vás ujistí o správně provedeném proplachu filtračního media (písku). Bazénová voda by měla být čistá. Pokud jste vše provedli správně a důkladně, zajistili jste si rovnou přípravu i na jaro.
Bazénovou vodu upravte na ideální hodnotu pH: 7,2–7,6.
Připravte si vysavačovou hadici, teleskopickou tyč a mechanický čistič dna. Vyjměte košík na nečistoty ze skimmeru a koncovku hadice vysavače umístěte do dna skimmeru (je možné použít i nástavec). Nástavec i dno skimmeru mají závit. Našroubujte nástavec lehce do dna skimmeru, asi tak na 1–2 závity. Ne všechny bazény mají závit nebo nástavec. V takovém případě musíte vsunout koncovku vysavačové hadice přímo do sání skimmeru. Pomocí funkce šesticestného ventilu „Odpad“ odpusťte další bazénovou vodu. Odpusťte hladinu vody pod namontovanou technologii, asi tak 10–20 cm pod technologické prostupy (skimmer, hlavu protiproudu, trysky...). Pokud máte bazén s plastovým skeletem s vestavěným schodištěm (schody v laguně, přes roh a podobně), musíte upustit hladinu do úrovně 2. schodu.
Pokud máte v bazénu světlo, musíte ho demontovat. Vyndejte středový plastový rámeček, pod kterým je uložen jeden samořezný šroub. Vyšroubujte ho, nahněte tělo světla směrem do bazénu a lehkým tahem směrem nahoru světlo vyjměte. Na zadní straně světla najdete dlouhý připojovací kabel, ten uvolněte a světlo postavte na vrchní okraj bazénu.
Pokud máte v bazénu schůdky, vyndejte je a očistěte.
Po odpuštění bazénové vody musíte také odpustit filtrační nádobu. Ve spodní části vypouštěcí nádoby jsou dva vypouštěcí šrouby. Ten menší povolte – je určen k vypuštění vody. Do odpuštěné filtrační nádoby použijte menší množství dezinfekčního pros
Ve svém příspěvku OSTRUŽINY PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den mam ostruzlini nevim jaka je to odruda ,ale se mi vyskitla rez na stonkach kdyz to rozskrabem je to zlty jakoby prasek ,prosim cim to mam postrikat a co stim .Prosim poradte mi co stim a cim to postrikat.Dekuji za odpoved.Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dan Krejčiřík.
Na stoncích ostružin se mi objevují červenohnědé skvrny.U země je výskyt hojnější. Není to rez spíš plísen, nejde to seškrábnout a rostliny hynou.Prosím poradte.
Pokud se rozhodnete bonsaje ponechat i přes zimu ve venkovním prostředí, tedy na zahradě před domem, stačí je i s miskou zahrabat do půdy. Volně nad povrchem ponecháte pouze nadzemní část, tedy větvičky. Pokud je mráz venku příliš velký, zakryjte nadzemní část chvojím, případně použijte netkanou ochrannou textilii.
Lze použít i další způsob: Bonsaj umístěte i s miskou do připravené bedýnky. Poté ji obalte velkým množstvím listí, které tak bude působit jako ochrana před mrazem. Další postup je stejný, v případě tuhé zimy opět použijte krycí tkaniny na horní část bonsaje. Bednu s bonsají pak umístěte nejlépe někam ke zdi či do závětří, kde nebude průvan.
Bonsaje lze zazimovat také ve studeném skleníku. V tomto případě je výhodné, že rostlina není vystavována vrtochům počasí, tedy sněhové nadílce a větru. Máte také usnadněnou práci tím, že se dá lépe kontrolovat stav bonsaje během celého zimního období.
Je téměř jedno, zda připravujete na zimu listnatou, nebo jehličnatou bonsaj. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jehličnaté bonsaje vyžadují pravidelnější kontrolu, neboť je u nich větší náchylnost na výskyt škůdců. Zároveň je nutné jehličnaté bonsaje také více zalévat. Zemina nikdy nesmí zcela vyschnout.
Zazimování bonsají je velmi jednoduché. Důležité je ale správné načasování, musí se ideálně vyčkat, až opadají její listy (v případě listnaté bonsaje). Během zimy je pak potřeba provádět pravidelnou zálivku a také kontrolu, zda se na rostlině nemnoží škůdci.
Begonia semperflorens, známé spíše pod lidovým názvem voskovky, jsou 15 až 30 centimetrů vysoké a ze všech kvetoucích begonií se pěstují nejsnadněji. Jsou pestré v barvě listu i květu. Existují kombinace zelených listů s bílými, růžovými a červenými květy s odlišným lemováním. Další možností jsou bronzové nebo červené listy spolu s bílým, růžovým či červeným květem, někdy také s odlišným vroubením květu.
Voskovky jsou odolné vůči slunci a suchu. Kvetou celé léto až do prvních mrazíků. Ty je poškodí natolik, že je dobré rostliny okamžitě vytrhat. Od ledna se vysévá semeno jemné jako prach na dobře urovnané, utlačené truhlíky. Přimáčknou se, opatrně se zalijí a přikryjí se sklem. Při 20 °C se za týden objeví malé rostlinky. Přepichují se do hnízd neboli špetek, později se vysazují také po několika kusech na větší spon. Při sázení do kelímků je vhodné sázet silné rostliny jednotlivě, ty slabší nechat po 2 až 3 kusech v kelímku. Ven se sází otužené rostliny až po ledových mužích v druhé polovině května. Neotuženým rostlinám spálí slunce horní listy doběla.
Zazimování
Bogonii voskovku můžete i zazimovat. Přeneste je dovnitř dříve, než teploty klesnou pod 10 °C. Umístěte je na světlé, teplé a vlhké místo s dobrou cirkulací vzduchu, ale mimo dosah průvanu nebo větracích otvorů. Během zazimování omezte zálivku a zvažte lehké hnojení jednou měsíčně. Pokud byly venku ve stínu, vyhněte se přímému slunečnímu záření i během přezimování. Snažte se o teplotní rozmezí 18 °C až 24 °C a udržujte vlhkost pomocí zvlhčovače vzduchu nebo misky naplněné vodou a oblázky. Omezte zálivku. Begónie v zimě nevyžadují tolik vody. Mezi zálivkami nechte horní vrstvu půdy zcela vyschnout. Během zimy z rostlin odstraňte všechny odumřelé nebo žloutnoucí listy a květy.
Aklimatizace na jaře: S rostoucími teplotami postupně aklimatizujte rostliny na venkovní podmínky, než je vrátíte na letní stanoviště. Rostlinu brzy na jaře prořízněte, abyste podpořili nový růst. Pokud teploty nárazově klesnou pod 10 °C, rostliny přikryjte.
Druhou variantou uchování begónií přes zimu je řízkování. Koncem léta / začátkem podzimu můžete z begónie voskovky odebrat řízky a přes zimu si z nich vypěstovat nové rostliny. Pro lepší zakořenění řízků použijte kořenící stimulátor, ať vám zakoření všechny, ať nemusíte příliš krátit svoje rostliny v době nejkrásnějšího vzrůstu.
