Rychlá odpověď: Do truhlíku 60 cm dejte 3–4 petúnie nebo 2–3 surfinie, aby měly dost prostoru pro kořeny i živiny. Počet vychází hlavně z objemu substrátu, ne jen z délky truhlíku. Pokud rostliny přehuštíte, začnou si konkurovat a výsledkem bude slabý růst a méně květů.
Když jsem poprvé řešil, kolik petúnií dát do truhlíku, udělal jsem přesně tu chybu, kterou dělá většina lidí – chtěl jsem plný efekt hned. A dopadlo to špatně. O rok později jsem to udělal opačně. A zase špatně.
Tenhle článek je přesně o tom, co opravdu funguje v českých podmínkách. Ne teorie, ale realita z balkonu, kde se počítá každá chyba, voda i místo.
FAQ – často kladené otázky
Kolik petúnií do truhlíku 60 cm, aby byl opravdu hustý jako z katalogu?
Do truhlíku 60 cm dejte 3–4 petúnie, což je ideální počet pro hustý a zdravý výsledek. Kolik petúnií do truhlíku 60 cm rozhoduje o celé sezóně.
Pokud chcete efekt „plný jako z katalogu“, nesmíte udělat chybu na začátku. Při větším počtu rostlin se rychle vyčerpají živiny a růst se zastaví. Správný počet petúnií umožní kořenům růst bez stresu a vytvořit hustý porost. V praxi se ukazuje, že méně rostlin s dobrou péčí vždy předběhne přehuštěný truhlík během 4–6 týdnů.
Kolik petúnií dát, aby vydržely celé léto a „neodešly“ v červenci?
Pro dlouhou výdrž dejte spíše méně rostlin, ideálně spodní hranici doporučení. Kolik petúnií do truhlíku ovlivňuje životnost.
Pokud truhlík přeplníte, rostliny začnou bojovat o vodu a živiny právě v největším horku. To vede k rychlému vyčerpání a slabému kvetení. Nižší počet petúnií znamená stabilnější růst a delší výdrž. Správná hustota výsadby je klíčová hlavně pro červenec a srpen, kdy se ukáže, jestli jste to udělali dobře.
Co se stane, když dám o 1–2 petúnie víc, než je doporučeno?
Přidání i jedné rostliny navíc může výrazně zhoršit výsledek. Přehustění petúnií má rychlý dopad.
Na začátku bude truhlík vypadat lépe, ale po několika týdnech začne stagnace. Rostliny si konkurují o prostor, vodu i živiny. Příliš mnoho petúnií vede ke slabším květům a unavenému vzhledu. Každá rostlina navíc zvyšuje tlak na celý systém, což se projeví právě v plné sezóně, kdy by měl být truhlík nejhezčí.
Je lepší dát víc petúnií pro rychlý efekt, nebo méně pro lepší výsledek?
Pro dlouhodobý výsledek je vždy lepší dát méně rostlin. Hustá výsadba petúnií funguje jen krátkodobě.
Rychlý efekt je lákavý, ale často klame. Po 3–4 týdnech se ukáže, že přehuštěný truhlík nezvládá udržet růst. Méně petúnií znamená silnější kořeny a lepší kvetení. Správné rozhodnutí je myslet na stav za dva měsíce, ne za dva týdny. To je rozdíl mezi amatérským a zkušeným přístupem.
Jak daleko od sebe sázet petúnie, aby rostly rovnoměrně?
Ideální rozestupy petúnií jsou 10–15 cm, což zajišťuje rovnoměrný růst. Rozestupy petúnií ovlivňují výsledek.
Při menších rozestupech dochází k přehustění a boji o živiny. Naopak velké mezery znamenají pomalé zaplnění truhlíku. Optimální rozestupy vytvářejí rovnováhu mezi růstem a hustotou. Správná vzdálenost je jeden z nejjednodušších, ale nejdůležitějších kroků, který rozhoduje o tom, jak bude truhlík vypadat v plné sezóně.
Proč petúnie v truhlíku nerostou do šířky a zůstávají slabé?
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Jaké balkonové rostliny jsou nejlepší na plné slunce?
Nejlepší balkonové rostliny na plné slunce jsou muškáty, gazánie, vitálka, osteospermum, Million Bells a verbena.
Tyto druhy dobře snášejí světlo a při správné zálivce zvládnou i české letní horko. Muškáty jsou nejspolehlivější pro začátečníky, gazánie snese sušší režim a Million Bells udělají bohatý převis. Petúnie a surfinie jsou také vhodné, ale potřebují větší nádobu, častější zálivku a lepší ochranu před větrem a prudkým deštěm.
Které letničky na plné slunce do truhlíků vydrží nejdéle?
Nejdéle obvykle vydrží muškáty, gazánie, vitálka, Million Bells a dobře vedená verbena v dostatečně velkém truhlíku.
Rozhoduje nejen druh rostliny, ale také objem substrátu a pravidelná péče. Letničky na plné slunce do truhlíků potřebují hlavně stabilní vláhu, propustnou zeminu a průběžné přihnojování. Když je zasadíte příliš hustě, budou vypadat krásně v květnu, ale v červenci začnou soupeřit o vodu a živiny. Méně sazenic často znamená lepší výsledek.
Jsou petúnie a surfinie vhodné na přímé slunce?
Petúnie a surfinie jsou vhodné na přímé slunce, ale jen při dostatku vody, živin a ochraně před větrem.
Na slunném balkoně umí vytvořit nádherný převis, ale nejsou úplně bezúdržbové. Surfinie mají vysokou spotřebu vody a v malém truhlíku rychle vadnou. Petúnie s velkými květy navíc hůř vypadají po silném dešti. Nejlépe fungují v samozavlažovacím truhlíku, v chráněnějším místě a s pravidelným odstraňováním poškozených květů.
Co zasadit do truhlíku na jižní balkon?
Do truhlíku na jižní balkon zasaďte muškáty, gazánie, vitálku, osteospermum, Million Bells nebo verbeny.
Jižní balkon je náročný, protože se přehřívá dlouho a rovnoměrně. Proto vybírejte květiny do truhlíku na slunce, které zvládnou horko i krátké proschnutí. Na nejprudší místo dejte odolnější druhy, jemnější bakopu nebo lobelku raději do chráněnější části. Velmi pomůže větší nádoba, světlý obal a samozavlažovací systém.
Jak často zalévat balkonové květiny na plném slunci?
Balkonové květiny na plném slunci kontrolujte v horku denně, ale zalévejte podle skutečné vlhkosti substrátu.
Neplatí, že každá rostlina musí dostat vodu každý večer. Muškáty snesou krátké proschnutí, zatímco petúnie, surfinie a bakopa vadnou rychleji. V horkých dnech může být nutná denní zálivka, u malých nádob i častější kontrola. Přelití je ale stejně nebezpečné jako sucho, hlavně u rostlin citlivých na zahnívání kořenů.
Jsou samozavlažovací truhlíky vhodné na plné slunce?
Ano, medvědí česnek může růst i na slunném balkoně, ale pouze pokud mu zajistíte stínění a stabilní vlhkost substrátu. Přímé polední slunce je rizikové.
Ve svém testu jsem krátce vystavil část truhlíku přímému odpolednímu slunci a špičky listů začaly během dvou dnů zasychat. Medvědí česnek je lesní rostlina, která přirozeně roste v polostínu. Pokud máte jižní balkon, doporučuji umístění ke zdi, použití stínicí textilie nebo vyšší okolní vegetaci. Bez těchto opatření dochází k přehřívání substrátu a stresu cibulek.
Jak hluboko sázet cibulky medvědího česneku do truhlíku?
Cibulky medvědího česneku sázejte přibližně 5 cm hluboko do dobře propustného substrátu. Příliš mělká výsadba vede k nestabilnímu zakořenění.
V mém experimentu mělká výsadba (cca 2–3 cm) způsobila slabší zakořenění a nižší vitalitu ve druhém roce. Optimální hloubka 5 cm umožní stabilní růst a lepší ochranu před vysycháním. Důležité je také dodržet rozestupy 4–5 cm mezi cibulkami, aby nedocházelo ke konkurenci o prostor a živiny.
Kolik vody potřebuje medvědí česnek v nádobě?
Medvědí česnek potřebuje trvale vlhký, ale ne přemokřený substrát. U běžného truhlíku 40 × 20 cm to znamená přibližně 1–2,5 litru vody týdně podle teploty.
Největší chybou je automatické zalévání bez kontroly. V mém tříletém testu vedla nadměrná zálivka k plísni a úhynu části cibulek. Vlhkoměr nebo kontrola prstem je spolehlivější než pevný harmonogram. Substrát má být vlhký na dotek, nikoli mazlavý nebo těžký.
Přezimuje medvědí česnek v truhlíku venku?
Ano, medvědí česnek musí projít zimním chladem, aby na jaře správně vyrašil. Přezimování venku je přirozené a žádoucí.
Jednu sezónu jsem truhlík přenesl do nevytápěné chodby z obavy před mrazem a jarní růst byl opožděný o téměř tři týdny. Krátkodobý mráz cibulkám nevadí, pokud není substrát přemokřený. Důležité je zajistit odtok vody a zabránit dlouhodobému zamrznutí v podmáčené půdě.
Proč medvědí česnek druhý rok roste slabě?
Slabý druhý rok bývá důsledkem příliš intenzivní sklizně nebo špatné struktury substrátu. Cibulky potřebují energii z listů pro další sezónu.
V prvním roce jsem sklidil téměř všechny listy a druhý rok byl růst slabší. Nechte alespoň polovinu listů na každé cibulce a udržujte substrát vzdušný. Přemokření nebo úplné vyschnutí během léta může cibulky oslabit natolik, že další sezóna bude výrazně slabší.
Dalším faktorem může být přehoustnutí cibulek. Ve třetím roce testu bylo patrné, že pokud jsem část trsů nerozdělil, začaly si konkurovat o prostor a živiny. Půda byla fyzicky zaplněná kořeny a růst stagnoval.
V naší poradně s názvem AKSAMITNÍK SÁZET AFRIKÁNY DO TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
jak daleko od sebe sadit afrikány v truhlíku 40 cm dlouhého, stačí 5 cm, nebo méně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
5 afrikánů do truhlíku 40 cm je skvělá volba. Africány budou pěkně bohaté a vytvoří krásnou zelenou peřinu posetou žlutými a oranžovým květy. Ale jen když budete starostlivě zalévat. Rostliny při hustém osazení truhlíku jsou náchylné na vyschnutí. Pro představu vám posílám obrázek, jak by to mohlo vypadat.
Videonávody: praktická videa k výsadbě a péči o balkonové rostliny
U balkonových květin je video užitečné hlavně tam, kde člověk potřebuje vidět objem truhlíku, hustotu výsadby, práci se sazenicí a rozdíl mezi běžnou nádobou a samozavlažovacím systémem. Vybral jsem videa, která se tematicky hodí k výsadbě muškátů, osazování truhlíků, balkonovým rostlinám a samozavlažovacím nádobám. Stopáže níže berte jako praktickou orientaci, na které části videa se zaměřit při kontrole postupu.
Jak pěstovat muškáty – výsadba do truhlíků
Toto video je vhodné pro každého, kdo chce začít s muškáty jako nejjistější volbou na slunný balkon. Zaměřte se hlavně na úvodní část, kde se řeší příprava truhlíku a sazenic, přibližně 0:00–2:00, a potom na část s praktickým zasazením, přibližně 2:00–5:00. Důležité je sledovat, jak hluboko rostlina sedí a kolik prostoru dostane v nádobě.
Muškáty do truhlíku: výsadba a tvarování
Video se hodí jako doplněk k části o muškátech, protože ukazuje nejen samotnou výsadbu, ale i přístup k tvarování rostlin. V prvních minutách sledujte stav sazenic a rozmístění v truhlíku, přibližně 0:00–3:00. Užitečná je také pasáž o úpravě výhonů, přibližně 3:00–6:00, protože právě tvarování rozhoduje o hustotě pozdějšího porostu.
Jak pečovat o muškáty a osadit balkon
Tento návod je užitečný pro čtenáře, kteří neřeší jen výsadbu, ale i následnou péči. Zaměřte se na pasáže o výběru nádoby a průběžné péči, orientačně 0:00–4:00, a potom na část, kde se mluví o tom, aby muškáty bohatě kvetly, přibližně 4:00–8:00. Pro slunný balkon je důležitá hlavně pravidelnost, ne přehnané zásahy.
Minutovka – pěstování balkonovek
Krátké video se hodí jako rychlá vizuální připomínka, že balkonové letničky potřebují správnou nádobu, substrát, výživu a zálivku. Sledujte celé video, protože je koncipované stručně. Pro tento článek je nejdůležitější část věnovaná samozavlažovacím nádobám a základní péči o letničky, přibližně v první polovině videa.
Osazování truhlíku osmi rostlinami
Tohle video je praktické hlavně pro porovnání hustoty výsadby. U slunného balkonu je lákavé dát do truhlíku hodně sazenic, ale v létě se může ukázat, že rostliny nemají dost prostoru. Sledujte rozvržení rostlin v nádobě přibližně 0:00–4:00 a závěrečný vzhled truhlíku přibližně 4:00–7:00.
Samozavlažovací truhlík Bergamot
Video ukazuje princip samozavlažovacího truhlíku, který je pro plné slunce velmi užitečný. Zaměřte se na sestavení a vysvětlení zásobníku vody, přibližně 0:00–3:00, a na osazení nádoby, přibližně 3:00–6:00.
Ve svém příspěvku PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převislé jahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Mospilan 20 SP a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Jahody lze pěstovat ze semen nebo vysazovat přímo sazenice. Asi největší výhodou pěstování jahodníků ze semen je to, že semena a samotné rostliny jsou vždy zdravé, nezavlečou vám na zahrádku žádnou chorobu, jak by se to mohlo stát u sazenic. Výsadbu jahod je třeba provést včas, ať už jde o převislé jahody, popínavé jahody, nebo klasické jahody. Ideální dobou pro vysazení jahod je jak podzim, tak i období na jaře. U jahodníků je velmi důležité, aby pořádně zakořenily. Jestliže se tak nestane, pak je rostlina předurčena k zániku.
Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování převislýchjahod je časné jaro. Ale platí, že rostliny v kontejnerech je možné vysazovat celoročně. Pro sadbu používejte vždy dostatečně velké nádoby. Čím větší objem zeminy bude v nádobě k dispozici, tím lépe budou jahodníky růst. Nezapomeňte na to, aby byly v nádobě dostatečně velké otvory pro odtok přebytečné vody a na dně asi 5 cm silná drenážní vrstva (například hrubý štěrk). Na tuto drenážní vrstvu položte netkanou textilii (běžně používanou například při pěstování zeleniny), aby se zemina nemohla smísit s drenážní vrstvou. Jako zeminu k sázení použijte nejlépe hotový substrát, který je k dostání v každém zahradnictví nebo větším supermarketu. Jahody vysazujte do truhlíků či velkých květináčů asi 30 cm od sebe.
Převislé jahody pěstované v květináčích či truhlících vyžadují mírné zastínění, aby nedošlo k přehřátí kořenového systému. Důležité je také pravidelnější přihnojování během vegetace a pravidelná zálivka. Plody nenechávejte přezrát, vypadají na rostlině sice hezky, ale postupně ztrácejí chuť.
Při pěstování převislýchjahodníků v květináči dbejte na to, aby byla půda vždy rovnoměrně vlhká, jinak rostliny reagují přerušením růstu. Proto, a to zejména po výsadbě a až do okamžiku, kdy jahodník začne růst, soustavně zajišťujte mírnou vlhkost půdy. Nikdy však nezalévejte listy, plody a srdíčko rostliny, předejdete tak tvorbě plísňových infekcí a hnilobě.
Sklizeň plodů bude možná od května do prvních mrazů. Pro požadovaný růst jahodníku je nutné první květy odstranit. Tento krok bude rostlinu stimulovat k nárůstu šlahounů, na nichž se postupně po jednotlivých patrech bude vytvářet velké množství plodů. Na rostlině ale ponechte maximálně 3–4 silné šlahouny. Později přirůstající šlahouny odstraňte, jahody tak budou větší, chutnější a rostlina začne dříve plodit na vzdálenějších patrech. Při dobré péči mohou mít šlahouny až 5 pater a dosahovat délky více než 150 cm. Ale doporučuje se na každém šlahounu ponechat pouze tři patra.
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Typ truhlíku rozhoduje víc, než si myslíte (hloubka, samozavlažovací)
Jedna z nejvíc podceňovaných věcí při rozhodování kolik petúnií do truhlíku dát, je samotný truhlík. Většina lidí řeší délku, ale ignoruje hloubku a objem substrátu. A to je zásadní chyba.
Pokud používáte hluboký / vysoký samozavlažovací truhlík, máte velkou výhodu – rostliny mají stabilní přísun vody a zvládnou i vyšší hustotu výsadby bez stresu.
Já jsem tohle podcenil hned první rok. Měl jsem dva truhlíky stejné délky, ale jeden byl mělký a druhý hlubší. Dal jsem do nich stejný počet rostlin. Výsledek byl úplně jiný.
V mělkém truhlíku se rostliny zastavily už po třech týdnech. V hlubokém rostly dál bez problémů.
Rozdíl nebyl v počtu rostlin, ale v prostoru pro kořeny.
Nejdřív si to ukažme přehledně:
Tabulka vysvětluje, jak typ truhlíku ovlivňuje počet rostlin a výsledek.
Typ truhlíku
Hloubka
Kolik rostlin dát
Co čekat
mělký plastový
10–12 cm
méně (−1 rostlina)
rychlé vysychání, slabší růst
klasický
15–18 cm
standardní počet
vyvážený růst
hluboký
20+ cm
+1 rostlina
silný růst, lepší stabilita
samozavlažovací
20+ cm + zásobník
+1 rostlina
stabilní vlhkost, méně stresu
Největší rozdíl jsem viděl u samozavlažovacího truhlíku. Díky zásobě vody se rostliny nedostaly do stresu ani v horku. To znamenalo lepší růst a víc květů.
Čím větší objem substrátu, tím více rostlin si můžete dovolit bez negativního efektu.
Naopak mělké truhlíky jsou limit. Tam je lepší dát méně rostlin a mít stabilní výsledek než riskovat přehustění.
Foto: porovnání mělkého a hlubokého truhlíku s petúniemi
Ve svém příspěvku OSTEOSPERMUM V TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bozena Hurtikova.
Objednala jsem si tyto kytky, prisli mi docela vyssi a ja je dala do truhliku, ale chtela bych aby byly nizsi. Mohu jee zkratit treba na vysku 15cm?Prosim oradu, ma nekdo zkusenosti? Dekuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Můžeme jistě konstatovat, že základem pro kvalitní růst jahod je nejenom kvalitní sazenice, ale také dostatek živin a pravidelné zavlažování jahodníků. Z hlediska hnojení je pro růst velmi důležitý dusík. Ideální je proto hnojení klasickým kompostem, chlévským hnojem nebo kuřinci. Hnůj je třeba aplikovat již v podzimním období. Samotný kompost stačí k jahodám přiložit až při jejich výsadbě. U převislýchjahod je tomu ale poněkud jinak. Hnůj k nim budeme přikládat asi těžko. Ideální volbou je tedy rašelina a nějaké hnojivo určené pro plod a květ, nejčastěji používaným je například Kristalon.
Přihnojování má samozřejmě vliv na velikost a množství plodů. Pamatujte ale, že živiny z truhlíku nebo květináče jahodník brzy vyčerpá a bohaté úrody se dočkáte jen pravidelným hnojením. Než jahodníky zasadíte do truhlíku, je dobré si předem připravit výživnou zeminu. Zapravte do půdy buď některé komplexní hnojivo, jako je Cererit, nebo v tuto chvíli můžete použít i kuřince či slepičince, nabízené rovněž v granulovaném stavu. Nechte nějakou dobu odpočinout, poté zeminu nasypejte do vybraných nádob a zasaďte jahodníky. Od dubna do začátku srpna můžete dobře zakořeněné rostliny týdně přihnojovat tekutým hnojivem. Po začátku srpna již nehnojte, aby rostliny vstoupily do zimy plně vyzrálé. K přihnojování jahod se nejčastěji používá ledek vápenatý nebo Cererit, můžete použít i Fragarin nebo ve vodě rozpustný Kristalon. Veškerá hnojiva používejte dle návodu na obalu. Jahodník vždy přihnojujte velmi opatrně tak, aby se hnojivo nedostalo na rostlinu, protože by mohlo dojít k popálení listů. Podruhé přihnojujte po sklizni.
Jahodník je rovněž náročný na dodávky vápníku, hořčíku a železa, jehož nedostatek vyvolává žloutnutí listů. Kvůli citlivosti na chlór používejte pouze bezchloridová NPK hnojiva a draselná hnojiva bez chlóru.
A také nezapomeňte, že kromě vydatné výživy má jahodník vysoké nároky na zavlažování. Nejintenzivnější zásobování vodou a živinami připadá na období mezi květem a dozráváním plodů.
Moje zkušenost: dvě chyby, které mi zničily celý truhlík
Když jsem poprvé řešil, kolik petúnií do truhlíku vlastně dát, šel jsem čistě podle pocitu. Měl jsem klasický balkon, truhlík 60 cm a představu, že čím víc rostlin, tím lepší výsledek.
Chyba, která mě stála celý truhlík:
Ten rok jsem do 60 cm truhlíku narval 6 petúnií. Říkal jsem si, že budu mít nejhezčí balkon v domě. První dva týdny jsem byl nadšený – vypadalo to perfektně.
Pak přišlo horko. A během jednoho víkendu se to celé zlomilo.
Listy začaly vadnout, květy se zmenšily a celý truhlík vypadal, jako by zestárl o měsíc během pár dní. Zaléval jsem víc, přidal hnojivo... ale bylo pozdě.
Kořeny byly tak natěsno, že si rostliny doslova braly vodu navzájem.
Po týdnu už bylo jasné, že to nezachráním. Nakonec jsem ten truhlík vyhodil celý. Substrát, rostliny, všechno.
Reálně mě to stálo asi 500 Kč a hlavně celý měsíc času.
Nejhorší nebyly peníze. Nejhorší bylo, že vedle měl soused méně rostlin – a jeho truhlík byl v tu dobu krásný.
Tehdy mi definitivně došlo, že přehustění je nejdražší chyba, jakou můžete udělat.
Když jsem do jednoho truhlíku dal 6 sazenic. Vypadalo to skvěle. První dva týdny. Pak přišla realita.
Začaly se objevovat první problémy – listy ztrácely barvu, květy byly menší a rostliny zpomalily růst. V jednu chvíli to došlo tak daleko, že jsem měl pocit, že celý truhlík stagnuje.
Ve třetím týdnu jsem udělal to, co většina lidí neudělá – vyndal jsem jednu rostlinu. Kořeny byly natěsno, téměř bez prostoru. Tehdy mi došlo něco zásadního:
Nejde o to, kolik rostlin se vejde do truhlíku. Jde o to, kolik rostlin se v něm dokáže dlouhodobě uživit.
O rok později jsem udělal opačnou chybu. Dal jsem jen 2 petúnie do stejného truhlíku. Výsledek? Slabý, řídký truhlík, který se nikdy úplně nezaplnil.
Nejhorší bylo, že i po dvou měsících vypadal „nedodělaně“. Přitom rostliny byly zdravé. Jen jich bylo málo.
Třetí rok jsem konečně našel rovnováhu. Dal jsem 4 rostliny, kvalitní substrát a začal hnojit od druhého týdne. A poprvé jsem měl truhlík, který byl plný celé léto.
Tohle je přesně rozdíl mezi náhodou a systémem.
Od té doby už nikdy nedávám víc než 4 rostliny.
Foto: výsadba petúnií do truhlíku s viditelnými rozestupy
Ve svém příspěvku VÁNOČNÍ KAKTUS STŘÍHÁNÍ A KDY DÁT NA BALKON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.
V truhlíku s muškáty se snaží nějaký opeřenec udělat hnízdo, dala jsem tam alobal, špejle, sáčky a už podruhé je tam do rána malé hnízdečko s peříčky a trávou, vyhodím ho, je pěkné kulaté, ale štve mě to, muškáty jsou krásné růžové, druhý den je to tam zase, ptáky mám ráda, ale ne v truhlíku s muškáty, co mám dělat??
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolik petúnií do truhlíku podle délky (40, 60, 80, 100 cm)
Petúnie patří mezi typické balkonové květiny, kde je hustota výsadby naprosto zásadní. Na rozdíl od jiných druhů totiž velmi rychle reagují na nedostatek prostoru a živin.
Teď k tomu nejdůležitějšímu. Konkrétní čísla. Ale pozor – tahle čísla platí pouze pokud máte standardní hloubku truhlíku (cca 15–18 cm).
Následující tabulka vychází z reálného testování během tří sezón, kdy jsem zkoušel různé kombinace hustoty výsadby.
Tabulka vám ukáže přesný počet rostlin podle délky truhlíku a zároveň upozorní na limity.
Délka truhlíku
Petúnie (ks)
Surfinie (ks)
Reálný výsledek
40 cm
2–3
1–2
rychlé zaplnění, vyšší nároky na péči
60 cm
3–4
2–3
ideální poměr hustoty a růstu
80 cm
4–5
3–4
plný efekt při pravidelném hnojení
100 cm
5–6
4–5
výborný výsledek jen při dostatečné hloubce
Teď důležitá věc, kterou většina článků neříká:
Pokud nemáte čas hnojit a zalévat pravidelně, vždy jděte na spodní hranici počtu rostlin.
V českých podmínkách (hlavně balkon v paneláku) je problém vítr, rychlé vysychání a nerovnoměrné slunce. To znamená, že přehustěný truhlík trpí mnohem víc než na zahradě.
Lokální realita je klíčová.
Správný počet rostlin rozhoduje o všem. Buď budete mít truhlík, který vám budou sousedi závidět, nebo unavenou bedýnku, která vypadá dobře jen první dva týdny.
Kolik petúnií do truhlíku 60 cm?
Do truhlíku 60 cm dejte 3–4 petúnie, aby měly dost prostoru pro kořeny i živiny. Tento počet zajistí plný vzhled bez přehustění a stabilní růst po celé léto.
Petúnie a surfinie: nádherný efekt, ale vyšší nároky
Petúnie, surfinie a převislé petúnie patří mezi nejkrásnější květiny do truhlíku na slunce. Když se povedou, udělají bohatý barevný převis a kvetou tak, že listy téměř nejsou vidět. Jenže právě u nich nejvíc platí, že krása něco stojí. Potřebují dost vody, dost výživy, chráněnější místo a pravidelné čištění po dešti.
Na plném slunci rostou dobře, ale nesmí stát v malém truhlíku, který v poledne vyschne na prach. U surfinií se mi osvědčil samozavlažovací truhlík a pravidelná kontrola zásobníku. Když voda dojde v největším vedru, rostlina rychle svěsí listy i květy. Jednorázové zavadnutí obvykle přežije, ale při opakování se zastaví růst a květy řídnou.
Petúnie mají rády výživný, ale propustný substrát. V těžké mokré zemině trpí, v příliš lehké zase rychle vysychají. Pokud je pěstujete v běžném truhlíku, pomůže přimíchat trochu perlitu a kvalitního kompostu, ale nepřehnat to s dusíkem. Rostliny potom sice rychle narostou, jenže květy nejsou tak bohaté a výhony se snadněji lámou.
Déšť je u petúnií samostatná kapitola. Velkokvěté typy vypadají po prudkém lijáku často unaveně a slepeně. Mnohokvěté a drobnokvěté typy se obnovují lépe. Proto bych na nechráněný balkon bez stříšky volil spíš menší květ, kompaktnější růst nebo Million Bells. Velké petúnie jsou nádherné tam, kde na ně neprší přímo.
Co bych dnes udělal jinak: petúnie a surfinie bych už nesázel do stejného truhlíku s rostlinami, které chtějí sušší režim. Dám jim vlastní samozavlažovací nádobu, pravidelné hnojení a místo, kde mají slunce, ale nejsou v nejsilnějším větru.
Fotografie znázorňuje porovnání dvou truhlíků se surfiniemi: vlevo zdravá bohatá rostlina v samozavlažovacím truhlíku, vpravo přesušená rostlina v malé nádobě.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Volba truhlíku: hloubka, materiál a drenáž rozhodují víc, než jsem čekal
Pokud bych měl označit jeden faktor, který nejvíc ovlivnil úspěch pěstování medvědího česneku v truhlíku, byla by to hloubka nádoby a způsob odvodu vody. První rok jsem to podcenil a rozdíl mezi variantami byl viditelný už po dvou měsících.
Tato fotografie je důležitá, protože jasně ukazuje správnou přípravu drenážní vrstvy v truhlíku, která byla v tříletém testu klíčovým rozdílem mezi úspěšnou a selhávající variantou. Můžete vidět konkrétní množství keramzitu, reálný pracovní postup a strukturu nádoby před nasypáním substrátu. Obrázek tak prakticky vysvětluje, proč je odvod vody zásadní pro prevenci přemokření a plísní.
Minimální hloubka: čísla, která dávají smysl
Kořenový systém medvědího česneku není extrémně hluboký, ale potřebuje prostor pro stabilní vlhkostní profil. Testoval jsem truhlíky 40 × 20 × 20 cm s reálnou hloubkou substrátu cca 18 cm. Pod 15 cm bych dnes nešel.
Optimální hloubka: 18–22 cm
Minimální funkční hloubka: 15 cm
Pod 12 cm: výrazně slabší růst ve 2. roce
V prvním roce jsem měl jeden mělký truhlík (cca 13 cm půdy). Druhý rok byly cibulky menší a listy kratší o přibližně 20 %.
Plast vs. terakota
Plastový truhlík drží vlhkost déle. Terakota více vysychá, ale lépe dýchá. V rámci testu jsem použil plast, protože lépe odpovídá realitě panelákového balkonu.
Na východním balkoně plast fungoval výborně. Na jižní expozici by terakota mohla být bezpečnější kvůli přehřívání substrátu.
Kolik cibulek do truhlíku 40 × 20 cm?
Do jednoho truhlíku jsem vysadil 10 cibulek s rozestupy cca 4–5 cm. Hustší výsadba vedla ve druhém roce k soutěžení o prostor.
Optimální počet: 8–10 cibulek
Maximální krátkodobý počet: 12
Ve 3. roce bylo nutné část přesadit
Samozavlažovací truhlík – ano nebo ne?
Druhou sezónu jsem otestoval i samozavlažovací variantu (u varianty B). Výsledek byl překvapivý: funguje, ale jen při velmi opatrném dávkování vody.
Pokud byl zásobník plný trvale, substrát byl příliš mokrý a objevila se povrchová plíseň. Pokud byl doplňován střídmě, stabilita vlhkosti byla lepší než u klasického řešení.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Afrikány sázejte ven nejčastěji ve druhé polovině května, až pomine riziko mrazíků a půda se ohřeje.
Malé sazenice jsou na chlad citlivější, než se zdá. Když je vysadíte příliš brzy, nemusí uhynout, ale zastaví růst a dlouho se vzpamatovávají. V teplejších oblastech lze začít dříve, ve vyšších polohách raději později. Sledujte hlavně noční teploty a první týden po výsadbě také slimáky a zálivku.
Kdy dělat výsev afrikánů?
Výsev afrikánů se doma nejlépe dělá v březnu až dubnu, aby byly sazenice připravené na květnovou výsadbu.
Semena vysévejte mělce, do jemného substrátu a spíš řidčeji. Po vyklíčení potřebují rostliny hodně světla, jinak se vytáhnou a zeslábnou. Pokud nechcete předpěstovávat, můžete zkusit přímé setí ven v květnu, ale kvetení přijde později a malé rostliny víc ohrozí sucho, chlad i slimáci.
Je afrikán jedlý?
Afrikán je jedlý hlavně u vhodných druhů a čistě pěstovaných rostlin, nejčastěji se používají okvětní lístky.
Do kuchyně dávejte jen květy, o kterých víte, že nebyly chemicky ošetřené. Používejte malé množství, protože chuť je výrazná, nahořklá a bylinná. Nevhodné je jíst rostliny z veřejných záhonů, květinářství nebo míst se zbytky postřiků. U alergiků a citlivých osob platí opatrnost, protože jedlý neznamená vhodný pro každého.
Je afrikán jedovatý pro člověka nebo zvířata?
Afrikán není běžně považovaný za prudce jedovatý, ale není vhodné ho neomezeně jíst ani dávat zvířatům.
U lidí může vadit pyl, silice nebo kontakt s rostlinou, zejména při citlivé pokožce. U psů a koček bych nenechával okusování bez kontroly, protože aromatické rostliny jim mohou podráždit trávení. Nejrozumnější je brát afrikán jako okrasnou a případně střídmě jedlou rostlinu, ne jako krmivo nebo domácí lék.
Pomáhají afrikány proti slimákům?
Afrikány proti slimákům samy o sobě spolehlivě nefungují; mladé sazenice jim naopak často chutnají.
To je časté zklamání. Lidé čekají, že výrazná vůně slimáky odradí, ale v praxi slimáci mladé afrikány běžně okusují. Silnější rostliny poškození snášejí lépe. Pokud máte zahradu plnou slimáků, chraňte výsadbu hned po vysazení, odstraňujte úkryty, kontrolujte záhon večer a nespoléhejte jen na aksamitník.
Odpuzují afrikány škůdce?
Afrikány mohou pomáhat proti některým škůdcům, hlavně v půdě, ale nejsou univerzální ochrana celé zahrady.
Nejčastěji se zmiňuje vliv některých aksamitníků na půdní háďátka. V běžné zahradě ale záleží na druhu, množství rostlin, délce pěstování a stavu půdy. Afrikán berte jako součást pestré výsadby, ne jako náhradu střídání plodin, zdravé půdy a pravidelné kontroly.
Petúnie je oblíbená, voňavá balkonová rostlina. Je velice dekorativní, velmi rychle roste a stále tvoří kvetoucí trsy. Petúnie si můžete vybrat buď převislé, nebo vzpřímené a široká škála barev snad nejde ani vyjmenovat, aby se na nějakou nezapomnělo. Mohou být jednobarevné, dvoubarevné i vícebarevné, pruhované i s bílými okraji. A aby to při výběru nebylo jednoduché, další z možností, kterou musíte zvážit je, zda vybrat petúnie velkokvěté, které budou mít květů méně, ale plné a velké, nebo mnohokvěté, kde budou květy o něco menší, zato v hojném množství. Tvar květů petúnie je trumpetový.
Jak petúnie pěstovat
Petúnii se bude nejvíce dařit na slunném nebo polostinném a teplém místě, ideální volbou je jižní či jihozápadní strana. Petúnie nemusíte pěstovat jen v truhlících a okrasných květináčích, můžete jim najít místo v okrasném záhoně, ale zde nikdy nevyniknou tolik jako právě v závěsných systémech, kde se vám o ně bude i lépe pečovat. Zkuste zajistit, aby tyto rostliny byly co nejvíce chráněny před silným větrem a deštěm, předejdete tak tomu, že byste museli poničené květy ve velkém odstraňovat. Petúnii déšť nezničí definitivně, jen dočasně poničí květy, které když odstraníte, tak brzy vykvetou nové. Velký vítr může pár stonků polámat, ale i ty budou brzy doplněny novými, takže žádná velká tragédie to vlastně nebude. Odstraňování suchých květů a květů poničených deštěm se doporučuje také proto, aby se zbytečně nešířily choroby a plísně, především plíseň šedá.
Plíseň šedá – může napadnout jakoukoliv květinu i zeleninu nebo ovoce na zahradě či balkoně. Stonky a listy jsou pokryty měkkou šedou vatou a tím rostlinám škodí. Chorobě svědčí chladno a vlhko, rychle se šíří. Lze ji zvládnout fungicidy, ale lepší bude, když se postaráte, aby vůbec nepropukla. Proto sbírejte odumřelé listy i květy. Nepodaří-li se vám plísně zbavit, je lepší rostlinu vyrýt a spálit, aby se plíseň nešířila vzduchem dál.
Petúnie vysazujte do dobře propustného substrátu s obsahem hořčíku a vápníku. Vhodný substrát je ideální zakoupit již namíchaný speciálně pro petúnie a seženete ho v jakémkoliv větším zahradnictví nebo hobby marketu. Ideálně zvolenou nádobou pro petúnie je samozavlažovací truhlík, do jednoho truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 3 rostliny, moc hezky bude vypadat, když do jednoho truhlíku nakombinujete více barev, květináč pak bude krásně pestrý a zářivý.
Chcete-li petúnie pěstovat ze semen, pak je potřeba, aby místo, na které je chcete vysévat, mělo alespoň 10 °C, čím vyšší teplota bude, tím semena rychleji vyklíčí, zároveň musí mít dostatek světla, ale ne na přímém slunci.
Videonávody: jak správně sázet a pěstovat petúnie v truhlíku
Vybral jsem 5 reálných videí z YouTube, která přesně doplňují tento článek. Uvidíte v nich věci, které se špatně vysvětlují jen textem – hlavně rozestupy, hustotu výsadby a práci se substrátem.
1. Petúnie – kompletní základ pěstování (CZ)
Proč toto video: Výborný základ, který vysvětluje celé pěstování od začátku – ideální pro pochopení kontextu.
Důležité momenty:
0:40–1:30 – rozdíl typů petúnií (důležité pro počet rostlin)
2:10–3:20 – substrát a jeho význam
4:30+ – péče a hnojení
Co si z toho vzít: Bez pochopení základu (substrát + živiny) nemá smysl řešit počet rostlin.
2. Balkonové květiny – petúnie v truhlíku (CZ)
Proč toto video: Praktická ukázka práce s truhlíkem – přesně to, co řeší tento článek.
Důležité momenty:
0:30–1:30 – výsadba do truhlíku
1:30–2:30 – rozmístění rostlin
2:30+ – péče během sezóny
Co si z toho vzít: Uvidíte reálně, jak vypadají správné rozestupy a práce s truhlíkem.
3. Jak vypěstovat bohaté petúnie (CZ/SK)
Proč toto video: Zaměřuje se na výsledek – tedy hustý a plný truhlík.
Důležité momenty:
1:00–2:00 – co rozhoduje o hustotě
2:30–3:30 – chyby při pěstování
4:00+ – podpora kvetení
Co si z toho vzít: Potvrzuje, že bez hnojení a prostoru hustý efekt nevznikne.
4. Přesazování petúnií – praktický postup (CZ)
Proč toto video: Detailní práce se substrátem a kořeny – přesně to, co rozhoduje o úspěchu.
Důležité momenty:
0:50–1:40 – manipulace s kořeny
1:40–2:40 – správná hloubka výsadby
2:40+ – první zálivka
Co si z toho vzít: Jakmile pokazíte start (kořeny + substrát), už to nedoženete.
5. Pěstování petúnií – zkušenosti z praxe (CZ)
Proč toto video: Reálné zkušenosti z praxe, ne jen návod – přesně styl tohoto článku.
Důležité momenty:
1:00–2:00 – výběr rostlin
2:00–3:00 – umístění na balkon
3:00+ – péče v průběhu sezóny
Co si z toho vzít: Potvrzení, že podmínky (slunce, vítr) zásadně ovlivňují výsledek.
Tip z praxe: Pokud si máte pustit jen jedno video, vyberte druhé (výsadba do truhlíku). Nejvíc odpovídá tomu, co řešíte v tomto článku.
Správnou dobu na zazimování vám určí venkovní teplota. Muškáty by neměly být vystaveny mrazům. Proto je dobré je uklidit dříve, než venku začne mrznout. Nejlepší je rostliny na zazimování připravit postupně a začít jim při klesající teplotě ubírat zálivku. V žádném případě nepřidávejte hnojivo. Chceme, aby rostliny vyzrály a zastavil se u nich růst.
Nejprve je z rostlin potřeba vybrat ty stoprocentně zdravé. Všechny si podrobně prohlédněte, ať na nich nejsou ani choroby, ani škůdci. Pak je důležité seříznout všechny květy i nasazená poupata a také oschlé květy a listy. Jen tak máte jistotu, že se vám nezačne šířit plíseň. Nezapomeňte si na květináč poznamenat druh a barvu.
Poté rostlinám ostrými nůžkami, které je nejméně zatíží, seřízněte letošní výhony, které by je v zimě jen vysilovaly. Když by zůstaly, mohou se při nedostatku světla nepřirozeně vytáhnout a květina uhyne. Výhony seřízněte jednotlivě těsně nad kolínkem tak, aby zůstalo původní větvení.
Nakonec je potřeba květináče umístit do bezmrazé místnosti, ideálně s dostatkem světla. Nejvhodnější je teplo mezi 6 až 8 °C, maximálně 10 °C. Z tohoto důvodu se třeba temperovaný skleník nehodí. Ale například klasická špaletová okna ano. Dobře bude muškátům mezi skly, na prosvětlené půdě nebo v chodbě. Zalévejte jednou týdně tak, aby substrát nebyl ani přemokřený, ani nepřesychal.
Dalším způsobem, jak uchovat v zimě muškáty, je vyndat je z květináče, poté z nich oklepat zeminu a seříznout kořeny a naskládat rostliny zpátky do květináče bez substrátu. Ušetříte tak spoustu místa. Do jedné nádoby uložíte víc rostlin, které jen prosypete rašelinou, pískem nebo pilinami, aby se ke kořenům nedostalo světlo. Také se dají jen s trochou země zabalit do novin. Ale tato metoda má jen málo příznivců, protože je obecně méně úspěšná než tradiční zazimování květináčů.
