ZČERNALÉ VLAŠSKÉ OŘECHY je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Měli jste nadměrnou úrodu ořechů a teď nevíte, co s nimi? Ptáte se, jak uchovat vlašské ořechy? Jak probíhá sterilizace ořechů, třeba i zavařování lískových ořechů? Je to velice jednoduché, i když si určitě říkáte, že netušíte, jak na to. Jednou z možností, jak dlouhodobě ořechy uchovat, je zavařit je. Zvládne to i úplný začátečník, který nikdy nezavařoval. Podmínkou samozřejmě je, abyste dodrželi určitý postup. Pak vám ořechy vydrží i několik let, přičemž jejich vůně i chuť zůstanou stejné.
Jak sterilizovat ořechy
Potřebujete:
zhruba 350 g jader vlašských ořechů na 1 klasickou velkou sklenici (cca 0,7 l)
Postup:
Jak uchovat vyloupané vlašskéořechy? Nejprve je vyloupeme a důkladně vysušíme. To je opravdu nutné. Podobný postup provedeme i se sklenicemi, ve kterých se bude provádět sterilizace ořechů. Důkladně je omyjeme a hlavně vysušíme. Stejně si připravte také víčka. Používáme raději nová. Vyloupané vlašskéořechy nasypeme do připravených sklenic, párkrát sklenicí zatřepeme, ořechy poklesnou a pak se nám jich tam vejde více. Takto připravené a uzavřené sklenice naskládáme do zavařovacího hrnce. Zalijeme vodou zhruba do výše poloviny sklenic. Počkáme, než začne voda vařit, a poté sterilizujeme zhruba 10 minut. Stejně budeme provádět zavařování lískových ořechů. Takto nám vydrží zavařené ořechy zhruba dva roky. Nebo také ne, protože je spotřebujeme dříve. Skladujeme v chladu a temnu. Pokud sklenici s ořechy otevřete, nechte ji v lednici.
V naší poradně s názvem WARFARIN A PARA OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Živnůstková.
Prosím, zda-li je možné k Warfarinu jíst třeba 1 para ořech denně, nebo ob den.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Para ořechy neboli plody stromu Juvie ztepilá mají vysoký obsah vitamínu E a výkyv v příjmu vitamínu E ovlivňuje účinky Warfarinu. Hodně vysoké denní dávky vitamínu E (nad 400 ie) zesilují účinky Warfarinu a hrozí zvýšené riziko krvácení. Mezi další potraviny bohaté na vitamín E patří: mandle, lískové oříšky, majonéza, piniové oříšky, arašídové máslo, slunečnicový olej, slunečnicová semena, olej z pšeničných klíčků. Pokud sníte para ořechy, tak v tom dni snižte příjem zde uvedených potravin. U Warfarinu je důležité nedělat náhlé výkyvy ve výživě. Jeden para ořech denně neublíží, ale nárazově velké množství už může přivodit komplikace.
Borůvky, jahody, maliny a ostružiny, bohaté na antioxidanty a vitamín C, které mohou pomoci v boji proti stresovým hormonům a chránit před poškozením buněk způsobeným stresem.
Špenát: velmi výživný, obsahuje vitamíny A, C a K, železo a hořčík.
Mangold: druh řepy, podobný čínskému zelí.
Kapusta: listová zelenina s vyšším obsahem vlákniny.
Kadeřávek: tmavě zelený listový kel, bohatý na vitamíny a minerály.
Řeřicha: velmi zdravá, má vysoký obsah živin.
Další druhy: celer listový, petrželka (nať), chřest, kadeřávek, merlík, mizuna, portulák (šrucha), šťovík a lebeda.
Ořechy a semínka
Nabízejí zdravé tuky, bílkoviny a hořčík, o kterém je známo, že hraje roli při snižování stresu.
Mandle: jsou bohaté na vitamín E, hořčík a zdravé tuky a jsou známé tím, že podporují zdraví srdce a pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi.
Vlašskéořechy: jsou vynikajícím zdrojem omega-3 mastných kyselin a mohou pomoci snížit cholesterol a riziko srdečních onemocnění.
Kešu ořechy: jsou dobrým zdrojem hořčíku, železa a zinku, které jsou důležité pro imunitní funkce a celkové zdraví.
Pistácie: obsahují řadu vitamínů a minerálů, včetně vitamínu B6 a mědi, a jsou také dobrým zdrojem antioxidantů.
Para ořechy: Zásobárna selenu, minerálu, který hraje zásadní roli ve funkci štítné žlázy a imunitním zdraví.
Lněné semínko: se svým vysokým obsahem vlákniny a ALA omega-3 mastných kyselin může pomoci zlepšit trávení, snížit cholesterol a potenciálně snížit riziko srdečních onemocnění.
Chia semínka: jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, omega-3 mastných kyselin a různých minerálů, jako je vápník, železo a hořčík. Mohou podporovat zdraví kostí a zubů.
Dýňová semínka: obsahují hořčík, zinek a antioxidanty, které jsou prospěšné pro zdraví krvinek a celkovou pohodu.
Slunečnicová semínka: bohatá na vitamín E, hořčík a selen, mohou přispívat ke zdravému imunitnímu systému a chránit před poškozením buněk.
Sladké brambory
Obsahují komplexní sacharidy, které mohou pomoci stabilizovat hladinu cukru v krvi a poskytnout trvalou energii, což potenciálně snižuje dopad stresu.
Avokádo
Dobrý zdroj zdravých tuků a draslíku, které mohou pomoci regulovat krevní tlak a potenciálně snižuje úzkost související se stresem.
Kurkuma
Obsahuje kurkumin, antioxidant, který může pomoci tělu adaptovat se na stres.
Koření
Některá koření, jako je zázvor nebo skořice, lze přidat pro dochucení a mohou nabídnout účinky zmírňující stres.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír burget.
Zčernaly nám též ořechy špatně se z nich sloupává ona černá slupka, plodům uvnitř ale jak se zdá nic není. Abych je očistil udělal jsem si jednoduchou pomůcku do ruční elektrické vrtačky. Na asi 30cm dlouhý kus 13 mm šestihranu /může být i kulatina/ jsem navařil podélně tři lopatky v délce asi 3 x 30 x 80mm uřízl jsem horní část 30 l kanystru nalil do něj asi 10cm vody a do toho nasypal cirka 1/2 vědra ořechů ponořím vrtulku na šestihranu a nechám asi 3min rotovat s ořechy ve vodě. Z ořechů se omele černá slupka ještě je opláchnu v čisté vodě účinnost je asi 90% čisté ořechy dám sušit, ty co jsou ještě ,,špinavé" proženu s další dávkou.
Nejprve vyloupeme vlašskéořechy a necháme je vysušit. To je opravdu nutný proces. Podobný postup provedeme i se sklenicemi, ty je rovněž potřeba důkladně vysušit. Poté do nich naskládáme ořechy. Zavařování ořechů v mikrovlnce je jednoduché. Mikrovlnku nastavíme na plný výkon, vložíme sklenici bez víčka a necháme točit asi dvě minuty. Pak sklenice vyjmeme a takto teplé ještě zavíčkujeme. Sklenice obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Nebojte se, vzniklá pára se zase vstřebá. Takto zavařené vlašskéořechy vám vydrží několik let.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Martinek.
Koupil jsem sazenici bílého venkovního vína, dopravena byla bez poškození.
Na letorostech jsou po střihu (zkrácení) černé plošky.
Otázka: Poroste víno dál ? Nejsou zčernalé plošky střihu na závadu ?
Předem děkuje začátečník za odpověď !
Jiří Martinek
Vyloupeme vlašskéořechy a necháme je pořádně vysušit. Sklenice důkladně omyjeme a vysušíme. Poté do nich naskládáme ořechy a zavíčkujeme. Používáme nejlépe sklenice se šroubovacím víčkem. Plech nebo pekáč, na kterém budeme zavařovat, vysteleme starou utěrkou. Uzavřené sklenice vyskládáme jednu vedle druhé tak, aby se nedotýkaly. Na dno pekáče nalijeme vodu, kterou můžeme během zavařování dolévat dle potřeby. Takto připravené zavařujeme zhruba 20 minut v troubě vyhřáté na 160 stupňů. Již zavařené sklenice vyndáme, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Takto zavařené vlašskéořechy vydrží i několik let bez změny barvy a chuti. Skladujte v temnu a suchu. Pokud sklenici otevřete, dejte ji do lednice.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešáku https://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašskéořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Vyloupané vlašskéořechy necháme vysušit, což je opravdu nezbytný proces před jejich zavařováním. Sklenice je také nutné důkladně omýt a vysušit. Poté do nich naskládáme ořechy a zavíčkujeme. Používáme nejlépe sklenice se šroubovacím víčkem. Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 stupňů. Plech nebo pekáč, na kterém budeme zavařovat, vysteleme starou utěrkou. Uzavřené sklenice vyskládáme jednu vedle druhé tak, aby se nedotýkaly. Potom přilijeme vodu, zhruba 3 cm. Během zavařování můžeme dolít dle potřeby. Klasické velké sklenice zavařujeme přibližně 12 minut a menší 8 minut, samozřejmě se zapnutým horkovzduchem. Zavařené sklenice vyndáme, obrátíme dnem nahoru a necháme vychladnout. Takto zavařené vlašskéořechy vám vydrží i několik let.
Ve svém příspěvku ČERVIVÉ VLAŠSKÉ OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den,
prosím o radu. Máme krásný vzrostlý strom, hodně ořechů, ale teď nám začaly červivět. Mezi skořápkou a zelenou šlupkou jsou červi, když rozloupnu ořech jádro je pěkné, ale než dozraje tak celý ořech zčerná a odpadne. Prosím o radu co s tím máme dělat, existuje nějaký postřik? Děkuji Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Ondráček.
V letošním roce se mě ve zvětšené míře projevil problém červivosti
jader ořechů. Nikdy před tím jsem tento problém neměl. Můj ořešák
má cca 35 až 40 roků a je cca 15 m vysoký. Každý rok úplně odstra-
ním všechno spadané listí. Chemicky ho nijak ošetřovat pro jeho
velikost nemůžu. Je ten problém ovlivněn letošním počasím a nebo
chybí nějaké stopové prvky.
Vyjměte ji z plastového květináče a opatrně odstraňte co nejvíce mechu. Zdravé kořeny by měly být bílé a pevné, s malými zelenými výrůstky.
Odřízněte všechny seschlé, shnilé a zčernalé kořeny.
Dejte rostlinu do nádoby a vyplňte kolem určenou směsí. Směs v květináči by neměla být upěchována, nové, přibývající kořeny zajistí zaplnění květináče a její stabilitu.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Černání stříbra je jedním z efektů technologického vývoje. Ačkoliv se nám to může zdát absurdní, tak ještě přibližně před dvěma sty lety se vyskytovalo minimálně, a proto i pravidelné čištění nebylo nijak obvyklé. Sirovodík, který se nachází v ovzduší, je právě důvodem, proč musíme stříbro jednou za čas čistit. Technologický vývoj má prostě své známé i méně známé negativní účinky.
Doma stříbro můžeme čistit mnoha způsoby, asi nejlepší z nich je zároveň jedním z nejjednodušších. Před čištěním si musíme připravit mýdlo, alobal, skleněnou nebo umělohmotnou (železná se nehodí) nádobu o takové velikosti, aby se tam vešel celý stříbrný předmět, který budeme čistit, voda (nejlepší je destilovaná, ale stačí i z vodovodu) a sůl v množství přibližně pěti lžiček na jeden litr vody (pokud máme doma jedlou sodu nebo prášek do pečiva, tak je na čištění můžeme také použít). Nádobu vyložíme alobalem a vlijeme vařící vodu, do které podle množství nasypeme sůl v uvedeném poměru a rozmícháme. Stříbro omyjeme mýdlem, abychom se zbavili případných nečistot a hlavně mastnoty, pod tekoucí vodou opláchneme a vložíme do slaného roztoku. Tam v závislosti na stadiu zčernání stříbra začne docházet k chemické reakci a stříbro se samo začne čistit. U málo zčernalých předmětů to může být velmi rychlý proces. Pokud máme stříbra více, tak stejný roztok můžeme použít několikrát, jen s každým dalším čištěním se rychlost a síla čištění budou zmenšovat. Pokud už roztok nefunguje vůbec, tak vytvoříme nový – s tím, že je nutné vyměnit i alobal. Když je stříbro čisté, tak ho ještě opláchneme pod tekoucí vodou, abychom ho zbavili slaného nánosu. Tato domácí metoda je považovaná za nejlepší jednak z důvodu minimální náročnosti, jednak proto, že stříbro takto nepoškodíme různými drobnými škrábanci. Občas se může stát, že stříbro máme tak zčernalé, že tato metoda nefunguje. V tom případě buď využijeme služeb specialisty, nebo si koupíme prostředek na čištění stříbra, ale při čištění rozhodně nedrhneme, protože u silného nánosu bychom s jistotou předmět poškodili.
Mezi další metody, které můžeme použít doma, ale nejsou tak úspěšné, patří namáčení stříbra do coly nebo na čtvrt hodiny do vody s octem (přibližně jedna lžíce na jeden litr). Asi nejznámější – ale zároveň asi i nejhorší (no možná kromě dření na sucho) – je čištění stříbra zubní pastou. Negativa tohoto čištění jsou docela samozřejmé. Ať třeme šperk pastou, jak chceme, tak je velmi těžké, ne-li téměř nemožné, se dostat do všech zákoutí čištěného předmětu, a navíc třením stříbro obrušujeme a škrábeme, takže vlastně dotyčný předmět ničíme.
Ovšem všechno má svůj rub i líc, takže budou-li prázdninové dny příjemně teplé, vinohradníci budou muset zaměřit pozornost na houbové choroby. Je to tak?
Jistě. Červencová „ochranářská“ aktivita je velmi podobná té, kterou jsme vykonávali v červnu. Podle průběhu počasí se mohou objevovat příznaky nám už známých onemocnění. V případě delší periody suchého počasí je nutné při kontrole révových keřů zaměřit pozornost na padlí. Fakt, že by mohlo škodit, může napovědět jeho výskyt také na jiných druzích rostlin, např. na růžích, angreštech nebo i na mahonii. Může být celá pokrytá „moučnatým“ povlakem padlí. Sice v těchto případech jde o jiný druh padlí nežli padlí révové, nicméně jeho projevy a škodlivost jsou téměř stejné – napadená pletiva dále nerostou. V tomto měsíci padlí nejvíce škodí na narůstajících bobulích, a pokud není eliminováno vhodným postřikem, může zlikvidovat celou úrodu. Zde je vidět „pomoučení“ listů způsobené padlím révy:
A zde je vidět hrozen masivně napadený padlím révy:
Pokud červenec provázejí časté srážky, nemusíme se padlí příliš obávat, protože to, jak jsme si již řekli dříve, trvalé deště nesnáší. O to víc musíme hlídat plíseň révy neboli peronosporu, které se daří ve vlhku. Ta poškozuje samozřejmě stále listy a také bobule před kvetením, ale i po něm. Mladé hrozny pak zasychají a zčernalé zůstávají na keřích. Zde je vidět list napadený plísní révy („olejovitá“ skvrna):
Jaké chemické přípravky budou v tomto měsíci pro jednotlivá onemocnění nejvhodnější?
Je možné znovu nasadit ty, které jsme použili při předcházejícím ošetření. Časté používání chemických přípravků však s sebou nese nebezpečí, že si na ně původci houbových chorob zvyknou. Přípravky tak přestávají účinkovat. Zvláště při několikrát opakovaných zásazích se tedy přípravky musejí střídat, zejména pak ve druhé polovině vegetace. V souvislosti s používáním chemických přípravků na ochranu před chorobami a škůdci musím upozornit na jednu velmi důležitou věc, a to na ochranné lhůty. Věřím, že většina pěstitelů ví, o co se jedná, ale vzhledem k závažnosti tématu se o tom zmíním.
Každý povolený chemický přípravek na ochranu rostlin před tím, nežli je povolen, musí projít přísnými testy, kterými se zkoumá vliv konkrétní účinné chemické látky na životní prostředí, na ostatní organismy včetně člověka, na včely, na vodní zdroje apod. Teprve pak se smí vyrábět, prodávat a používat. Toto povolení má pro jednotlivé konkrétní přípravky od konkrétních výrobců omezenou účinnost, proto se po čase jejich výroba a prodej zastavuje a objevují se na trhu jiné. Při zahájení výroby chemického přípravku musí být vypracován tzv. bezpe
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
Dobrý den, prosím, a funguje to s tou lepenkou i u jabloní?
- Ještě k ořechům: při uskladnění některé mají posléze dost výrazně oranžové jádro, nedobré. Co to je?
