Nejčastějšími pergolami jsou pochopitelně pergoly dřevěné. Právě dřevo je ideálním materiálem na stavbu hned z několika důvodů. Jednak představuje ryze přírodní stavební materiál, jednak se s ním velmi dobře pracuje. Konstrukce pergoly ze dřeva se skládá z rámu, který je složen z několika trámů, jež jsou propleteny latěmi většinou o stejné délce. Právě rámy by měly být zkonstruovány jako první. Základem zahradnípergoly ze dřeva musí být betonové patky, na které budou upevněny nosné sloupy pergoly. Dřevo navíc patří mezi nejlevnější materiály. Nejméně vhodné je však dřevo smrkové, příliš se nehodí ani dřevo jedlové, které se při opracování štípe. Lepší je borovice, má však vyšší obsah smolných látek (roní pryskyřici až po opracování), modřín má dobrou odolnost proti povětrnostním vlivům, ale dřevo se často „trhá“. Z domácích listnáčů se na pergoly používá dřevo dubu nebo buku. V posledních letech přišlo do módy dřevo červeného (kanadského) cedru – má vysoký obsah pryskyřičných látek a nepotřebuje prakticky žádnou impregnaci proti hmyzu ani dřevokazným houbám a má dlouhou životnost. Montážní a spojovací prvky pergoly by měly být z nerez materiálu nebo povrchově dobře ošetřeného kovu. Jednotlivé prvky se vzájemně spojují vazbou, která musí být provedena přesně, aby do sebe prvky zapadaly a ve spárách se nedržela voda. Vazby jsou zpravidla doplněny i přibitím nebo přišroubováním prvku, a to nerezavějícími hřeby či vruty. V současné době se používají stále častěji kovové nerezavějící spojky.
Stavba pergoly klasickou cestou z cihel je mnohem náročnější, nicméně výsledek stojí rozhodně také zato. Samotné sloupky u těchto pergol je ideální obložit takzvanými zvonivkami. Jedná se o speciální pálené cihly, které jsou schopny odolat i mnohem silnějším povětrnostním vlivům. Jinak se také sloupky dají zhotovit z kamene, přičemž parametry sloupků z obou materiálů by měly být přibližně stejné. Zděnépergoly se velmi podobají menším zahradním domkům. Pokud je uzavřete, můžete do nich instalovat topení, které umožní zahradní posezení i za nepříznivého počasí. Zděnépergoly se střechou vás rovněž ochrání před deštěm.
Pergoly z kovu jsou spíše uměleckou záležitostí. Kov v upraveném stavu je sice k dostání, nicméně konstruování takovéto pergoly je spíše záležitostí architektů. Většinou je kovová pergola plná ornamentů a různých kovových ozdob. Nicméně stavba takovéto pergoly není nikterak levnou záležitostí. Hutní materiál je velmi drahý, obzvláště pokud se jedná o nějaký ušlechtilý kov.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování vinné révy na pergole je velmi oblíbené a na konci léta to působí zajímavě, když pod prgolou odpočíváte a nad vámi visí bohaté hrozny. Obvykle se nechávají vyrůst rostliny tak, aby byl jeden tažeň od země až k vrcholu pergoly a až nahoře se začal větvit. V horních partiích se moc stříhat nemusí, protože vinná réva prosperuje, i když se vůbec nestříhá. Pokud z nějakého důvodu budete potřebovat prořezat, tak to proveďte vždy v únoru nebo začátkem března hned po skončení nejsilnějších mrazů. Počet oček nemusíte moc řešit a zkraťte to jak potřebujete.
Pergoly patří mezi významné zahradní prvky. O to citlivěji je třeba hledat místo, kam je postavit. A postaveny musí být také dobře.
Pergola se obvykle staví tak, aby nás přilákala do zajímavého zákoutí zahrady. Umístění stavby by nám mělo nabídnout jiný zajímavý pohled na zahradní přírodu nebo nás zvát do prostoru zahrady, který je výjimečný třeba svým účelem — je zde zahradní krb a podobně.
Pravoúhlé konstrukce prodlužují pohled a rámují jednotlivé výhledy, zakřivený tvar spíše stavbu důmyslně skryje v zeleni.
Pergola dobře porostlá rostlinami, třeba převislými růžemi, působí vzdušně, barevně. Může také vyznačovat místo, kde se kříží zahradní cestičky.
Pergola bez popínavých rostlin vynikne jako dřevěná stavba, pěkně postavená ozdobí zahradu podobně jako sochy v parku.
Pergola přiléhající ke zdi se stává elegantním přechodem z vnitřního prostoru do vnějšího, zvlášť pokud je v harmonii se stylem domu.
Pergola může také stínit terasu a vytvořit tak intimní prostor k venkovnímu posezení i prostor pro společné stolování.
Zastřešená pergola vydrží déle i díky tomu, že její konstrukce není tolik vystavena přímému dešti. Proti slunci se můžeme snadno bránit položením rákosové rohože na střechu pergoly.
Ke stavbě velké, pevné, samostatně stojící pergoly lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby dobře udržely těžké dřevěné překladové trámy. Střední a menší stavby je vhodné stavět z dřevěných sloupků a nosníků (vazníků). Dobré je používat stejný druh dřeva. Z jehličnanů se hodí víc borovice a modřín než smrk. Bude hezčí, když vazníky ukončíte špičkou nebo když jejich konce seříznete či vytvarujete tak, aby dostaly orientální vzhled.
Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí lze použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.
Oblouky z kovových profilů s plochým, kulatým nebo hranatým průřezem jsou moderní a nevtíravé. Pokovená či plastem potažená konstrukce vydrží déle než dřevo, obvykle vyžaduje jen malou údržbu. Je to ovšem drahé řešení. Existuje také možnost využít výrobky z recyklovaných plastů, známé především jako plotovky.
Vhodným materiálem na výrobu pergoly a ostatních zahradních staveb je borovice. Má v sobě vysoký obsah pryskyřic a dobře odolává vodě. Máte-li možnost, je vhodné na stavbu pergoly zakoupit tlakově impregnovaný materiál. Nejběžnější a nejlevnější na stavbu je smrk.
Kvalitní povrchová úprava a zastřešení dokážou velmi prodloužit životnost celé pergoly.
Patky nezatloukejte až k zemi, hranolky by měly být asi 10 cm nad zemí. Ranní vlhkost nebo mokrá tráva k nim dosáhne hůře a hranolky déle vydrží. Tvar výpletu nebo výplně pergoly můžete zvolit libovolný, záleží na vkusu a také na prostředí, do něhož je celá zahradní stavba umístěna.
Ve svém příspěvku CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY PRO VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Zdravíčko,
existují postřiky (chemikálie / EKO), které jsou kombinované pro více chorob najednou? Např. pro peronosporu a zároveň pro padalí ... nebo musím ošetřovat proti každému zvlášť?
Pokud musím ošetřovat zvlášť, jaké nechat prodlevy mezi jednotlivými postřiky?
Dík za odp., Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eduard.
Mám plíseň na hroznovém víně ,poradíte jaký postřik,mám ho u pergoly,tak vápno být nemůže,dá se ještě zachránit.
A na listech jsou takové puchýře,co je to prosím za nemoc
Dekuji
Pergola přistavěná ke zdi by měla mít skloněnou vrchní část pro případ, že byste se v budoucnosti rozhodli ji zasklít nebo zastřešit a přeměnit ji tak v lodžii nebo v zahradní místnost.
Hlavní výhodou pergol ke zdi je fakt, že si od jara do podzimu zvětšíte obytnou plochu domu. Přijde-li čas, kdy už je možno pobývat na zahradě a počasí to dovolí, můžete využívat prostor pergoly pro pořádání oslav, pro odpočinek a další jiné účely. Díky pergole postavené ke zdi vám vznikne nejen příjemné posezení na čerstvém vzduchu, ale i venkovní pracovna, kuchyňský kout či místo na odpočinkový spánek.
Pergola ke zdi domu může skutečně vypadat jako jeden velký pokoj navíc a přitom zkrášlí okolí vašeho domu i jeho užitné možnosti. Vhodnou kamennou nebo keramickou dlažbou, terasovými prvky ze dřeva nebo PVC zhotovíte opravdu unikátní a elegantní prostor pro celou rodinu. Součástí pergoly ke zdi domu by měl být samozřejmě i zahradní nábytek, ať už ze dřeva nebo ratanu, který poskytne pohodlí pro odpočinek. Pergola může být doplněna o houpací křeslo a jiné příslušenství.
Není nad to si v teplém letním dni otevřít chutné víno a pochutnat si na skvělém grilovaném masíčku. Proto součástí pergoly ke zdi domu bývá často i koutek s elektrickým nebo plynovým grilem, kde pořádáte grilovací party nejen pro sebe, ale i své blízké přátele. Skvělé na tom všem je, že pergola u zdi domu je přímým propojením s domem. Servírování jídelního nádobí a nápojů je pak podstatně jednodušší, než je nosit přes celou zahradu do volně stojící pergoly.
Takto postavené pergoly jsou navíc stabilnější, protože se ukotvují přímo do zdi.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Koupil jsem v zahradnictví 2 hlavy vinné révy.Jedna ani po cca 6-ti letech neměla ani hrozen,druhá odkvete a pak hrozny uschnou.Mám je hlavně jako porost pergoly,ale i tak mě to štve.Dá se s tím něco udělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě nemáte vhodné podmínky pro zakoupenou odrůdu. Je potřeba se podívat po okolí, zda-li někde roste réva, která plodí. Tu si namnožit a nahradit s ní vaše dvě stávající. Taktéž můžete révu na pergole nahradit například vistárií, která vám bude dělat radost svými nádhernými květy a stávající révu pěstovat na jiném místě.
Abyste měli bohatou sklizeň sladkých a velkých plodů, je nejvhodnější zakládat vinice nejvýše do 300 metrů nadmořské výšky. Ve vyšších polohách je pak potřeba rostliny chránit, nebo je sázet u zdí, osvědčily se také nejrůznější pergoly. Vinnou révu lze na zahradách s úspěchem pěstovat i ve skleníku. Možností, jak zkrášlit pergolu révou vinnou, je hned několik, přičemž vždy vycházejí z velikosti pergoly.
Menší pergola
K pergole vysadíme jen jeden keř, a to v místě, kde bude dostatečný přísun vody. Jedna sazenice tak bude mít prostor vytvořit mohutný tvar s rozlehlou vodorovnou korunou. Až do vodorovně umístěné konstrukce vyveďte jen holý kmen, bez postranního obrostu, který bude přecházet do rozvětvené části položené na pergole. Na rameni se provádí řez plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázány vodorovné plochy tak, aby se rostoucí letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvede se paprskovitě několik takto kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné). Síť z drátů tvořící čtverce o velikosti 0,5 m upevníme na vodorovný rám pergoly.
Větší pergola na volném prostranství
Vinná réva se vysází ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, je nutné vysadit více keřů, a to i dovnitř pergoly. Jejich rozvádění se provádí stejným směrem, jak je uvedeno výše u malé pergoly.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Jednoduchou pergolu zvládne šikovný laik postavit za několik dnů. Hotové pergoly lze také zakoupit v obchodních sítích Baumax, Bauhaus, OBI, na zahradních veletrzích a výstavách. Nebo si můžete pergolu nechat postavit odbornou firmou (případně si od ní nechat zhotovit jednotlivé díly a stavbu smontovat sami).
Když už víte, kam pergolu umístíte, jaký bude mít tvar, máte přichystaný všechen potřebný materiál, nařezané hranoly na požadovanou délku a vše natřené, můžete začít se samotnou stavbou.
Nejprve si upevněte a vyrovnejte kovové patky. Kovových patek je více druhů. Některé se šroubují přímo do hlíny, jiné se upevňují do připravených betonových základů. Na místech, kde budou sloupky stát, vyhlubte cca 50 cm hluboké základové jámy o šířce 25–35 cm a napěchujte do nich beton. V případě, že chcete použít sloupky dřevěné, nezapomeňte do betonu zapustit dvojici plochých želez, ke kterým trámky ukotvíte. Vždy nosné sloupy oddělte od základu hydroizolační vrstvou. Když máte patky usazené, vložte do nich stojny a prošroubujte je závitovými tyčemi nebo silnými vruty. Stojny v horní části spojte pomocí tesařského kování s obvodovými hranoly nebo čepováním. Následně stojnu a horní hranol zavětrujte kratšími hranoly seřezanými pod úhlem. Tímto se celá konstrukce zpevní. Nyní na horní obvodový rám dávejte krokve a připevňujte je tesařským kováním.
Nyní máte základní tvar vaší nové pergoly. Pergolu můžete dále opláštit nebo zastřešit, aby vás při odpočinku v ní neobtěžoval vítr nebo déšť.
Jelikož se jako ideální jeví zastřešené pergoly, je třeba v následujícím kroku přišroubovat střešní latě k příčníkům. Odstupy latí musí být pravidelné a jako ideální rozteč se jeví délka 60 centimetrů. Celá konstrukce se tak stane mnohem stabilnější. Při práci je ideální využít aku šroubovák. Jestliže se použijí kratší střešní latě, než je samotná pergola, je třeba je pořádně provázat stejně, jako když se staví zeď z cihel.
Zajímavým materiálem na střechu pergoly je například polykarbonát Makrolon. Zastřešení může být složeno ze dvou dílů, přičemž budete ještě potřebovat jeden profil ve tvaru H a krajové profily. Musíte mít také vruty. Makrolon lze sehnat v několika různých variacích. Pořídit se dá jak čirý, kouřový, tak i ve variantě opál. Pokud je terén pod pergolou nerovný, je možné tento nedostatek později upravit v odstupňování zábradlí. Kvůli bezpečnosti je potřebné rohy zábradlí zakulatit.
Pak zbývá opatřit konstrukci ještě pergolovými mřížemi. Na ně použijte běžné laťovky. Velikost polí mříže zvolte podle toho, jestli chcete jen vytvořit pohledovou stěnu, nebo necháte pergolu obrůst popínavými rostlinami. V prvním případě zvolte velikost polí 15–25 cm, v druhém případě větší, tedy 30–45 cm.
Důležitou součástí pergoly je podlaha. Nejčastěji se používá dlažba, daleko atraktivněji však působí podlaha dřevěná. V takovém případě ovšem nezapomeňte na štěrkovou drenáž, která bude odvádět vodu.
V naší poradně s názvem CO JE TO ZA KVĚTINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Herlička.
Nevíte co toto za rostlinu? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to nocenka zahradní (Mirabilis jalapa), nebo také nocenka jalapenská a je jedním z asi 50 až 60 druhů rodu nocenka. Tato původem americká tropická rostlina byla pro půvabné mnohobarevné a vonící květy v minulosti rozšířena do zahrad téměř po celé zeměkouli. Charakteristickým znakem rostliny je otevírání květů v odpoledních hodinách. Zde jsou vidět další fotografie této krásné rostliny: http://www.google.es/search…
Výška zastřešené pergoly by neměla přesahovat dvě stě padesát centimetrů, vyšší prostor postrádá intimitu pro příjemný pocit při odpočinku. Plošné rozměry přizpůsobte svým potřebám, například velikosti terasy nebo proluce mezi budovou a zdí, kde budete pergolu stavět.
Základní prvky dřevěné pergoly tvoří sloupky, podélné trámy a příčné krokve. Nosné dřevěné sloupky mívají obvykle průřez 120 x 120 mm, podélné nosníky se dělají v průřezu 100 x 140 mm a příčné krokve nejčastěji z fošen 40 x 120 mm až 60 x 140 mm. ´Vzdálenost sloupků od sebe bývá 1,5 m až 3,5 m, ´světlá výška pergoly je obvykle 2,5 m (minimálně 2,2 m, ale tato výška již zpravidla působí tísnivě). Všechny uvedené rozměry jsou přibližné, vždy záleží na celkové architektonické koncepci pergoly.
Ve svém příspěvku ZAHRADNÍ BUXUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Přerovská.
Dotaz, přezimoval buxus k politování. Byly velké mrazy, ale je to už víc než čtyři roky, nic se mu nestalo až teď. Náhle vypadá ze spodu jako suchý, stříhala jsem ve výšce asi 60 cm, byl pěkný, také je blízko menší, asi 40 cm, také na obou vypadají jako nemocné.
Není to dlouho co jsem zaslechla že se k nám dostala nějaká housenka z Číny, ani jsem to neposlouchala, teď nevím, jestli to není něco podobného. Pokud máte radu, napište co se asi stalo, myslím, že už bude jenom na vykopání. Fotku nemám, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daniela.
Jedná se o zavíječe zimostrázového a dá se na to koupit postřik. Dva roky zpátky jsem si takto zachránila tři keře. Nejdříve jsem housenky sbírala a ničila, ale bylo jich moooooc. Nejsou vidět nahoře na listech, hledejte uvnitř keře a dobře se dívejte, jsou zelené.
Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“
V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:
doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žádostí potřeba. Zde je blíže rozveden i poslední bod vyhlášky týkající se příslušných výkresů. Budete tedy potřebovat:
celkovou situaci v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
jednoduchý technický popis záměru (jednoduchá technická zpráva – z jakého materiálu bude pergola, jakou bude mít zastavěnou plochu, v jakých vzdálenostech od sousedních pozemků bude pergola umístěna, typ krytiny, výška pergoly, základní popis technického řešení, například spojení budou řešena tradičními tesařskými spoji a ocelovými spojovacími prostředky a tak dále);
půdorys pergoly;
pohledy.
Vhodné je před započetím vyřizování všech stanovisek a veškeré dokumentace nejprve konzultovat vše s konkrétním stavebním úřadem, který bude vaši stavbu pergoly řešit. Tam dostanete nejlepší instrukce o tom, co konkrétní stavební úřad a v jaké podobě pro stavbu pergoly požaduje.
Ve svém příspěvku JAK OSTRIHAT ZAHRADNI JUKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valeria fojtik.
Dobry den potrebuji poradit s jukou .Mam 2stromy krasne kvetou letos maji 8 kvetu rostou jak do vysky tak do sirky.maji zhruba 3 - 4 m a potrebuji ji zkratit .je mozne je uriznout od zeme 1m? Poroste dal? Pri zmene pocasi a hlavne vetru a ze to tady fouka aby nam nespadla na barak.Nebo je mozne je presadit, nevim jak hluboko maji koreny. Dekuji Val. Anglie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Valeria.
Fotka na dotaz jak ostrihat juku a zkratit kmen je li to mozne Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Pergola a popínavé rostliny k sobě neodmyslitelně patří. Vždyť právě hlavní účel této stavby je sloužit jako opora pro popínavé rostliny. V dnešní době velmi oblíbené zastřešené pergoly, které čím dál vídáme na českých zahradách, tak trochu ztrácejí svůj původní smysl a účel a stále více připomínají zastřešené altány, než vzdušné zahradnípergoly. Při výběru vhodného druhu popínavé rostliny musíme zohlednit několik kritérií, které nám napomohou při volbě té správné rostliny: jaký máme prostor kolem pergoly, zda jde o opadavou rostlinu, kvetoucí rostlinu, jak zatíží pergolu, jaké je umístění pergoly (přímé slunce, polostín), jaká je rychlost růstu zvolené popínavé rostliny.
Opletka Aubertova
Má latinský název Polygonum aubertii, jde o bujně rostoucí popínavou dřevinu s bílými květy, dorůstající až do výšky 10 m. Listy jsou kopinaté, tmavě zelené, opadavé. Kvete velmi bohatě od srpna do října. Za rok vyroste opletka 2 až 3 m, potřebuje tedy dostatečně stabilní oporu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.
Zimolez německý
Má latinský název Lonicera periclymenum Belgica. Tato popínavá rostlina dorůstá do výšky 2 až 3 m. Listy jsou okrouhlé, zelené. Květy jsou fialovobílé, vonné. Zimolez kvete v červenci až srpnu. Plody jsou malé, kulovité, mají červenou barvu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.
Ve svém příspěvku NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Mám zahradní ostružinu bez trnů a letos začaly žloutnout listy.Nevím proč,prosím
poraďte.
Před samotnou stavbou pergoly, na níž plánujeme pěstovat vinnou révu, musíme počítat s tím, že se bude jednat o velký pěstitelský tvar. U révy pak platí zásada, že nadzemní část révového keře by měla být takzvaně v rovnovážném stavu s podzemní částí keře, tedy se samotným kořenovým systémem. Pokud tuto zásadu dodržíme, pak jsme na dobré cestě.
Při tvarování pergoly a následné výsadbě sazenic vinné révy bychom měli myslet na to, že pergola může přinášet stín a chládek, ale rostoucí vinná réva potřebuje přesně pravý opak, tedy dostatek světla. Proto se doporučuje, aby většina listové plochy a hroznů byla rozmístěna na stěnách pergoly, a nikoli skryta před paprsky uvnitř. Řešením může být například jednostranná pergola, která je otevřená a slunečním paprskům nic nebrání v kontaktu s hrozny.
V naší poradně s názvem NAHLÍŽENÍ DO KATASTRU PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Říhová.
Dobrý den.Potřebuji vědět,kdo je majitelem nemovitosti Na Švarcavě 1258 50401Nový Bydžov.děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nemovitost v ulici Na Švarcavě 1258 je bytový dům, který tvoří 24 bytových jednotek. Každá jednotka má zpravidla dva vlastníky - manžele. Pro konkrétní vlastníky určité bytové jednotky je třeba znát její číslo.
Zde je seznam čísel bytových jednotek a soupis všech vlastníků.
Vlastníci, jiní oprávnění:
(Jméno, adresa, podíl)
Berná Světlana, Jana Želivského 1801/22, Žižkov, 13000 Praha 3 848/20481
Bláhová Jana Ing., Voborníkova 180/4, Plácky, 50301 Hradec Králové 871/40962
Dohnal Jiří DiS., Na Švarcavě 1258, 50401 Nový Bydžov 854/20481
Jebavá Marie, Na Švarcavě 1259, 50401 Nový Bydžov 871/20481
Klepl Martin, Na Švarcavě 1260, 50401 Nový Bydžov 424/20481
Kleplová Jana, Na Švarcavě 1260, 50401 Nový Bydžov 424/20481
Králíčková Jana, Na Švarcavě 1260, 50401 Nový Bydžov 854/20481
SJM Kubec Zdeněk a Kubecová Oldřiška, Na Švarcavě 1258, 50401 Nový Bydžov 285/6827
Kykal David ING., Třída B. Smetany 1212, 50401 Nový Bydžov 854/20481
SJM Limprecht Vladimír a Limprechtová Lenka, Na Švarcavě 1259, 50401 Nový Bydžov 871/20481
SJM Ludvík Lukáš a Ludvíková Šárka DiS., Zábědov 60, 50401 Nový Bydžov 854/20481
Mališka Jiří, Na Švarcavě 1259, 50401 Nový Bydžov 854/20481
Outlý Petr, Zahradní 446, 50401 Nový Bydžov 871/20481
Pažoutová Dana, Na Švarcavě 1258, 50401 Nový Bydžov 847/20481
SJM Plch Milan a Plchová Michaela Dis., Karla IV. 206, 50401 Nový Bydžov 848/20481
Poddaná Kamila, Fučíkova 35, 50352 Skřivany 854/20481
SJM Slavík František a Slavíková Hana, č. p. 115, 50353 Sloupno 854/20481
Stavební bytové družstvo Hradec Králové, V Lipkách 894/6, 50002 Hradec Králové 854/20481
Suchánek Martin, Murmanská 1470/10, Vršovice, 10000 Praha 10 871/40962
Šafařík Daniel, Na Švarcavě 1260, 50401 Nový Bydžov 830/20481
Štěrbová Šárka, č. p. 104, 50401 Humburky 848/20481
SJM Tyrychtr Jiří a Tyrychtrová Hana, Na Švarcavě 1258, 50401 Nový Bydžov 285/6827
SJM Vincour Petr a Vincourová Zdeňka, U Jatek 878, 50401 Nový Bydžov 830/20481
Vondráčková Marie, Na Švarcavě 1260, 50401 Nový Bydžov 285/6827
Zmítko Petr, F. Palackého 1193, 50401 Nový Bydžov 854/20481
Ženožičková Hana, Na Švarcavě 1258, 50401 Nový Bydžov 847/20481 Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Výsadba vinné révy je závislá na velikosti pergoly. Před samotnou stavbou pergoly, na níž plánujeme pěstovat vinnou révu, musíme počítat s tím, že půjde o velký pěstitelský tvar. U révy pak platí zásada, že nadzemní část révového keře by měla být takzvaně v rovnovážném stavu s podzemní částí keře, tedy se samotným kořenovým systémem. Pokud tuto zásadu dodržíme, pak jsme na dobré cestě.
Plastové zahradní jezírko uložte přesně na místo určení, a to dnem vzhůru. Obrys jezírka si označte, dobře vám k tomu může posloužit písek, vápno či jiná sypká hmota, kterou máte po ruce. Pokud nemáte k dispozici sypký materiál, můžete použít například dřevěné kolíky. Obrys by měl být zhruba deset centimetrů od samotné nádoby. Můžete si vyznačit také jednotlivé hloubky nádrže, ale vzhledem k tomu, že vrchní ornici stejně musíte odstranit, je lepší nechat postupné značení na později.
Výkopové práce
Máte-li jezírko ohraničené, pak před sebou máte nejnáročnější fyzickou dřinu. Jestli si na to netroufáte, objednejte si techniku, která vám s výkopem pomůže. Výkop by měl být vybudován jen o pár centimetrů větší, než je tvar jezírka. Dodržujte postupné klesání, jednotlivé schody, zaoblení, snažte se být co nejpřesnější. Po dokončení výkopových prací ještě jednou vyzkoušejte, že vám jezírko do výkopu pasuje.
Začistění výkopu
Na dně výkopu ani na stranách nesmí zůstat žádná ostrá hrana, která by mohla hotovou nádrž poškodit. Dno připraveného výkopu vysypte vrstvou písku.
Usazení zahradního jezírka
Hotové zahradní jezírko vložte do připraveného a vysypaného výkopu. Pomocí vodováhy zkontrolujte, zda je jezírko uloženo v rovině, pokud by tomu tak nebylo, bude vám voda na jedné straně vytékat z jezírka a na druhé straně bude vidět jeho okraj. Jestliže se vám nepodařilo výkop připravit rovně, srovnejte ho pomocí dosypání písku na potřebnou stranu.
Napuštění zahradního jezírka
Protože jste si zvolili hotové zahradní jezírko, můžete v tuto chvíli začít s jeho napouštěním. Současně můžete začít se zasypáváním obvodu jezírka pískem či štěrkopískem, materiál postupně prolévejte vodou, aby se dostatečně udusal. U hlubších zahradních jezírek doporučuji, abyste si případnou dekoraci, kameny a další materiály, které chcete použít, umístili do jezírka včas, dokud na dno dosáhnete. Musíte však dávat pozor, aby proud z hadice vaši práci neporušil.
Dodělání zahradního jezírka
Teď už je vše jen na vaší fantazii. Zahradní jezírko a jeho blízké okolí doplňte kameny, rostlinami, rybami, filtrací, fontánou. Přesně tak, jak jste si to na samotném začátku vysnili. Jak se o takové jezírko v průběhu roku starat, jaké rostliny či ryby budou vhodné zrovna pro vaše jezírko, se dozvíte v dalších článcích.
Zahradní azalka se u nás pěstuje v mnoha odrůdách a kultivarech. Keříky jsou bohatě větvené, ty nejmenší dorůstají pouze do výšky deseti centimetrů, ty nejvyšší pak mají i přes dva metry. Menší druhy je vhodné umístit do skalky, velké pěstujte jako solitéry. Zahradní azalky jsou obrostlé středně velkými či drobnými matnými nebo lesklými zelenými listy, řídce porostlými chloupky, které se vyskytují často i na květech a semenících.
Podle odrůdy vyžaduje zahradní azalka slunné místo, polostín nebo i zastíněné stanoviště, ale pozor musíte dát především na kvalitu půdy. Všechny azalky totiž pocházejí z oblastí, kde je kyselá, dobře propustná a stále vlhká zemina. A přesně takovou jim musíte dopřát i na své zahrádce. V našich podmínkách ji jen málokde budete mít k dispozici přímo, takže pro azalku musíte připravit dostatečnou zásobu směsi rašeliny, nevápněného kompostu a listovky. Keře nemusíte usazovat hluboko do země, jejich kořeny se mělce rozrůstají doširoka, proto by měl být prostor s kvalitní půdou spíše dosti rozlehlý. Stálou vlhkost azalce zajistíte nejlépe tak, že kolem ní po zasazení položíte tmavou netkanou zahradnickou textilii a na ní rozložíte asi dvoucentimetrovou vrstvu mulčovací kůry. Nejenže to bude dobře vypadat, ale navíc fólií neprorůstá plevel a půda pod ní si při přiměřené zálivce dlouho udrží vlhkost.
Zahradní azalky se množí řízky, které získáte z nekvetoucích mladých kořenových výhonů. Řízky nejlépe zakoření v písku. Jakmile řízky zapustí kořeny, přesaďte je do menších květináčků, a to do zeminy s příměsí rašeliny, hrabanky a písku. Když se keříky rozrostou, můžete je přesadit na vhodné stanoviště.
Než se do samostatného budování jezírka pustíte, je zapotřebí si vše pořádně promyslet, zvážit jednotlivé varianty, které by přicházely v úvahu, a začít tvořit tehdy, až budete mít jasnou představu o výsledku a najdete odpovědi všechny své otázky. Na některé důležité věci byste ale neměli zapomenout.
K čemu má jezírko sloužit
Jak už bylo řečeno, nejdůležitější je rozhodnutí, k čemu má jezírko sloužit, protože od toho se bude odvíjet spousta dalších faktorů. Na výběr máte ony tři styly, které jsme již uvedli: jezírko plné rostlinek, jezírko s rybami anebo koupací jezírko. U koupacího jezírka se očekává, že budete kombinovat několik stylů současně, že tedy v koupacím jezírku také porostou rostliny, popřípadě že vodní plochu určenou k osvěžení nabídnete k životu i různým druhům ryb. Samozřejmě někoho může napadnout, že jezírko může být bez rostlin i bez ryb, určené jen pro osvěžení. Takové jezírko ale na zahradě pravděpodobně nebude plnit ten správný účel, bude bez života, smutné a jednotvárné. Asi by pak bylo lepším řešením pořídit zahradní bazén. První velké rozhodnutí, které musíte udělat, tedy znáte.
Rozloha zahradního jezírka
Rozloha zahradního jezírka musí být samozřejmě v souladu s rozlohou zahrady. S velikostí jezírka souvisí vaše první rozhodnutí, protože okrasné zahradní jezírko s rostlinami bude mělčí a menší než koupací jezírko. O doporučených parametrech se ještě dozvíte, zatím jsme stále u plánování.
Tvar zahradního jezírka
Všechny tvary v zahradě by měly být totožné nebo alespoň podobné. Pokud jste rozhodli, že záhony v zahradě budou mít obdélníkový tvar, a pozemek je v pravidelném tvaru, i vaše jezírko by mělo mít pravidelné, klidně i ostré rysy. Má-li ale zahrada volný obloukovitý styl, i jezírko může být nepravidelné. V podstatě ale vše záleží jen na vašem vkusu a fantazii, důležité je mít jasnou představu o tom, co chcete, abyste byli nakonec se svým dílem spokojení.
Umístění zahradního jezírka
Umístění zahradního jezírka je velice důležité. Jako většina faktorů se odvíjí od toho, k čemu nám jezírko bude sloužit. Obecně ale můžeme říci, že by nemělo být na přímém celodenním slunci ani v celodenním stínu, protože voda by se buď přehřívala a nadměrně by nám v ní rostly řasy, anebo by byla příliš studená a rostlinám ani rybám by nevyhovovala. Určitě bychom se měli vyvarovat umístění jezírka pod vzrostlé stromy, padající listí by nám přidělalo zbytečné starosti, hlavně se znečištěnou vodou.
Zvolené materiály
Předtím, než začneme jezírko budovat, musíme zvolit vhodný materiál, se kterým budeme pracovat. Můžeme se rozhodnout pro již hotové plastové jezírko, lze si také jezírko vybetonovat, ale můžeme vybudovat jezírko rovněž pomocí fólie na jezírka. Měli bychom si promyslet, co naše jezírko bude obsahovat, zda ho obohatíme fontánou, koloběhem vody stékající po kaskádách a podobně. Jak začít stavět, jaké rozměry a hloubku dodržet, se dozvíte ve článcích Jak vybudovat plastové zahradní jezírko a Budujeme fóliové zahradní jezírko.
A ještě jedna rada na závěr. Až budete mít zvolené místo, kde chcete jezírko budovat, přesvědčte se, že tímto místem neprochází žádné vodovodní, elektrické nebo jiné podobné přípojky a že nehodláte budovat na skalnatém terénu.
Následuje stručný přehled různých typů spalovacích kamen, které jsou na trhu k dispozici.
Pyrolytické kotle na dřevo
Pyrolytický znamená zplyňovací kotel na kusové dřevo, dřevní brikety a dřevní odpad, konstruovaný s ohledem na antikorozní úpravu stěn. Vnitřní stěny kvalitního kotle jsou vyrobeny z kotlových plechů tloušťky 5 - 6 mm. Kotel má odolnou keramickou vyzdívku s mikrovýztuhou pro zajištění dlouhodobé stáložárnosti a dlouholeté životnosti. Kotel je určen pro úsporné a komfortní vytápění včetně možnosti ohřevu teplé užitkové vody v objektech jako jsou například rodinné domy, chalupy, dílny, provozovny apod. Zplyňovací kotle se vyznačují úsporným a ekologickým provozem a vysokou účinností (až 90%). Výborná regulace výkonu a kvalitní izolace kotle šetří palivo a čas obsluhy. Pyrolytické kotle vyžadují nepatrnou spotřebou elektrické energie za což se odmění ekologickým provozem, který splňuje náročné normy emisní třídy 3 ČSN EN 303-5 a i nadále je lze provozovat po roce 2022.
Dobrý pyrolytický kotel má velkou přikládací komoru pro délku polen 40 až 80 cm. V přikládací komoře lze bezproblémově spalovat kusové dřevo, dále štěpku nebo dřevěné brikety. Velká přikládací komora společně s výbornou regulací a vysokou účinností zajišťuje velmi dlouhé hoření na jednu vsázku paliva (až 4,5 hodiny). Výborná regulace tepelného výkonu kotle je řízena elektronickým regulátorem, který snímá teplotu kotlové vody, teplotu spalin, popřípadě i teplotu v místnosti a na základě těchto veličin řídí proces spalování. Tím je zaručen vysoký komfort obsluhy a vysoká účinnost spalování.
V této kategorii jde o kotle na tuhá paliva. Kotel na tuhá paliva je svařen z ocelových plechů a trubek. Vnitřní prostor je rozdělen vodní přepážkou na přikládací šachtu, spalovací komoru a výměník, kterým proudí spaliny ke kouřovému hrdlu. Pod spalovací komorou a přikládací šachtou je pohyblivý dvoudílný rošt, obvykle ovládaný z boční strany kotle pákou. Regulace sekundárního vzduchu přiváděného z boků do spalovací komory zvyšuje účinnost tohoto kotle. Primární vzduch je přiváděn regulovatelnou klapkou v popelníkových a přikládacích dvířkách. Regulace se provádí ručně nebo automaticky regulátorem výkonu (TRV), který je dodáván jako příslušenství současně s kotlem. Tyto kotle jsou vhodné pro vytápění bytů, rodinných domků, provozoven a obdobných objektů s tepelnou ztrátou 17-35 kW. Otopný systém může být s otevřenou nebo tlakovou expanzní nádobou, samotížným nebo nuceným oběhem otopné vody, s maximálním přetlakem 200 kPa.
Tyto kotle jsou přednostně určeny pro spalování suchého dřeva, s maximální vlhkostí 20%, například přířezů z kulatiny do pr. 100 mm a délky 310, případně 445 mm (podle velikosti kotle), respektive štípané dříví s kůrou nebo bez kůry. Doporučuje se palivo ukládat do přikládací šachty příčně (vodorovně), aby docházelo k plynulému odhořívání a sesuvu paliva. Při použití tak zvaných dřevěných patrvarů, je nutný zvýšený dohled obsluhy, protože palivo zůstává často viset. Dobrá funkce těchto kotlů je podmíněna kromě odborné instalace také potřebným komínovým tahem a správnou obsluhou.
Tato kamna spalují pelety, vzniklé zhutněním materiálu. K výrobě pelet se používají piliny, štěpky, kůra, odpady ze zemědělských plodin, odpadní papír a jiné organické materiály. Některé typy mohou spalovat i skořápky či jádra z kukuřice.
Tato kamna jsou vhodnější pro provoz a mají mnohem vyšší efektivitu spalování a vytápění než běžná kamna na dřevo, či krby. V důsledku toho, že produkují velmi malé znečištění ovzduší, jsou osvobozeny od požadavků měření emisí. Ve skutečnosti jsou kamna na pelety nejčistším tepelným spotřebičem spalujícím pevná paliva, navíc se spalovacím účinkem 78% až 85%. Kamna na pelety mají topnou kapacitu, která se pohybuje v rozmezí od 2,5kW do 27kW za hodinu a jsou vhodné pro domy, apartmány i byty.
Instalace kotlů na pelety je často levnější než topení na dřevo, a to proto, že mnohé z nich mohou mít přímé odvětrávání a nepotřebují drahé komíny. V důsledku toho mohou být náklady na instalaci celého systému nižší než u běžných kamen na dřevo.
Topení na pelety jsou k dispozici jako volně stojící kamna nebo krbové vložky. Volně stojící kamna připomínají kamna na dřevo v tom, že vyhřívají pokoj, ve kterém jsou nainstalovány, ale ne pokoje sousední, pokud nepoužijete ventilátor, který bude honit teplý vzduch do ostatních místností. Stejné jsou také krbové vložky, které se vejdou do stávajících krbů. Někteří výrobci nabízejí kotle nebo krbové vložky na pelety jako doplnění, nebo nahrazení stávajících kotlů na plyny nebo topné oleje v systémech obytného vytápění.
Všechna topení na pelety mají násypku pro uložení pelet. Tyto násypky jsou pro 16 až 60 kg paliva, což může za normálních podmínek vydržet den i více, než bude potřeba zásobník doplnit. Zařízení funguje tak, že takzvaný šnek dopravuje pelety do spalovací komory. To, jak rychle jsou pelety do komory dodávány, určuje potřebný tepelný výkon. Výfukové plyny jsou odsávány formou malého odtahového potrubí, které je směrováno na střechu nebo ven bočnicí. Pokročilé modely mají malý počítač a termostat, který řídí rychlost podávání pelet.
Kotle na pelety obvykle vyžadují doplnění jednou za den (některé používají systém, kde plnění probíhá automaticky), a protože palivo je dodáváno v pytlích, nemusí provozovatel zvedat těžké, špinavé nádoby. Většina zařízení pro spalování pelet, snad kromě skla na dvířkách, zůstává při svém provozu relativně chladná, což snižuje riziko náhodného popálení. Topení na pelety spaluje své palivo tak úplně, že se v komíně hromadí jen malé množství kreozotu, což představuje menší nebezpečí požáru.
Bohužel, kotle na pelety jsou složitější a mají drahé komponenty, které se mohou rozbít. Vyžadují také elektřinu pro provoz ventilátoru, ovládacích prvků a podavače pelet. Pokud kamna nemají zálohový zdroj napájení, může dojít k tomu, že při výpadku elektrické energie, přestanou topit, či případně mohou zakouřit dům.
Krby byly navrženy jako estetický prvek a zpravidla je tvořilo zdivo s otevřeným prostorem, tyto krby však nelze považovat za topidla. Při topení v těchto krbech docházelo k velkému úniku vzniklého tepla rovnou do komína. Tyto krby způsobují znečištění domácnosti. Ačkoliv některé návrhy těchto krbů se snaží tyto problémy řešit, a to buď skleněnými dveřmi, zásobováním tlakovým vzduchem, či systémem s rekuperací tepla, i přesto jsou krby ti poražení.
Pouze vysoce účinné krbové vložky prokázaly svou účinnost při zvýšení efektivity vytápění staršími krby. V podstatě namontováním vložky do zdiva krbu a použitím stávajícího komína, začne krb fungovat jako kamna na dřevo. Musíte nainstalovat kouřovod, který povede od vložky do horní části komína. Dobře namontovaná krbová vložka může fungovat téměř stejně efektivně, jako kamna na dřevo.
Studie prokázaly, že správná instalace krbových vložek je velmi důležitá. Jen profesionální instalatér prohlídkou krbu a komínu zjistí, zda je použití vložky vhodné. Vložky by měly být co nejvíce vzduchotěsné, jak jen to je možné. Čím více vzduchotěsné budou, tím snadněji se bude ovládat oheň a tepelný výkon. Instalatéři by měli používat jen schválené izolační materiály určené pro krby a jimi vyplnit všechny mezery mezi krbovou vložkou a vloženým krytem.
Přesunutí vložky pro vyčištění komína může být obtížné, nejlépe uděláte, když to ponecháte na profesionálním kominíkovi. V některých případech mohou být čistící dvířka umístěna nad vložkou, takže vložka nemusí být přesouvána. Některé modely mají kolečka pro zjednodušení instalace, čištění, opravy a další manipulace s vložkou.
Některé moderní krby na dřevo jsou certifikovány jako nízkoemisní zařízení. Přestože byl krb vytvořen, aby pohled na ohniště zachoval určité tradice, může být tato generace krbů účinným zdrojem tepla. Přes otvory pod topeništěm je vzduch z místnosti nasáván, zahřán přes výměník tepla a poslán zpět do domu, a to buď prostřednictvím otvorů v horní části krbu, nebo prostřednictvím kanálů - otvorů vedoucích do okolních místností ve zdi. Některé z těchto krbů umožňují přídavným ventilátorem vhánět ohřátý vzduch do suterénu. Vzduch poté putuje kanály do jiných místností v domě. Krb by měl mít pro spalování přívod venkovního vzduchu.
Kouřovod je únikem tepla a teplého vzduchu z vašeho domu. Pokud máte krb, který nepoužíváte, utěsněte kouřovod. Pokud krb používáte, zajistěte si, aby byl komín zavřený v době, kdy krb není v provozu. Dala by se použít i nafukovací zátka, běžně dostupná, která dočasně utěsní váš komín a zabrání úniku vzduchu přes komín.
Zděná topení jsou známá také jako ruský, sibiřský nebo finský krb. Produkují více tepla a méně znečišťují, než jiná zařízení na dřevo nebo pelety. Zděná topení jsou složena z topeniště, které je ze zdícího materiálu (například cihel) a dlouhého, klikatého, kouřového kanálu. Požářiště jsou vystavěny z pálených cihel, žáruvzdorného betonu nebo podobných materiálů, které vydrží teplotu přes 1100°C.
Malý horký oheň, rozdělán jednou nebo dvakrát denně, uvolňuje vyhřívané plyny do dlouhých zděných tunelů. Zdivo pohlcuje teplo a pak ho pomalu uvolňuje do domu po dobu 12 až 20 hodin. Zděná topení běžně dosahují účinnosti spalování 90%.
Většina z nich jsou určeny pro spalování dřeva, v minulosti byly určeny ke spalování téměř jakéhokoliv typu tuhého paliva. Relativně malý, ale intenzivní oheň má rovněž za následek velmi malé znečištění ovzduší a velmi malé nahromadění kreozotu v komíně. Protože většina tepla z paliva se převádí do zdiva a pomalu se přes den uvolňuje do místností, nemusí být v tomto typu ohřívače přikládáno palivo tak často, jako u jiných druhů spotřebičů pro vytápění dřevem. Kromě toho, pokud je zdivo topení postaveno tam, kde na něj může v zimě přímo svítit sluneční záření, bude ohřívač absorbovat i sluneční teplo a uvolňovat ho pomalu do místnosti.
K dispozici je široká nabídka vzorů a stylů zděných topení. Větší modely se podobají klasickým krbům a mohou zabírat celou stěnu. Menší modely zabírají asi tolik místa jako kamna na dřevo nebo pelety. Mohou být postaveny na zakázku nebo zakoupeny jako prefabrikáty. Plány a soupravy jsou běžně k dispozici, ale není snadná jejich montáž a je zapotřebí odborných znalostí zdiva.
Kromě výše jejich nákladů mají zděná topení ještě jednu nevýhodu při srovnání s běžnými kamny na dřevo, či krby, a to, že nemohou rychle poskytnout teplo v chladné místnosti.
Stavba kamen a krbů není jednoduchou záležitostí. Kamna a krby mají své specifika a jejich konstrukce, materiály i pracovní postupy se vyvíjely stovky let. Pokud mají krby či kamna sloužit mnoho let a spolehlivě plnit všechny své funkce, je nanejvýš vhodné, aby stavbu krbu a kamen provedli zkušení krbaři a kamnáři.
Umístění a dimenzování komína
Komíny využívají teplo vzniklé z ohně, což se nazývá komínový efekt. Vzhledem k tomu, že teplý vzduch z ohně stoupá, je chladnější vzduch zezdola nasáván přes otvory, které poskytují kyslík, který oheň k hoření potřebuje. Zapálení ohně se správnou teplotou hoření bude podporovat tok vzduchu. Mezi nižší a vyšší tlakovou zónou spočívá v domácím prostředí neutrální tlaková zóna. Neutrální tlaková zóna má tendenci se pohybovat směrem k největšímu úniku vzduchu. Když se horní část komína nachází nad střechou domu (tak to musí být), je neutrální tlaková zóna komína výše než neutrální tlaková zóna domu. Správně umístěný komín vytvoří jemný proud vzduchu od kamen ven z komína, i když kamna nehoří.
Pokud navrhujete nebo budujete nový dům, zvažte umístění komína spíše uvnitř vašeho domu. Více obvyklý komín, postavený podél vnější strany domu, ztratí cenné teplo od chladného venkovního vzduchu. Pokud komínová teplota vzduchu klesne, může vzniknout nízký tlakový efekt a do domu se táhne zapáchající vzduch z komína. V takovém případě se dům stane lepším komínem, než komín samotný, a když zapálíme oheň, tak kouř zaplní místnost.
Komíny musí odpovídat velikosti kotle, což znamená, že velikost roury odvodu spalin by měla být stejná jako u vývodu z kamen. Pokud je komínové potrubí větší než vývod z kamen, zvyšuje se nahromadění kreozotu a tím klesá účinnost. Izolované komíny jsou také více výkonné. Starší zděné komíny lze efektivně a bezpečně renovovat a připojit na nové kotle. Opět by měla být komínová vložka stejných rozměrů jako vývod z kamen. Není neobvyklé, že za komín zaplatíte stejně, jako za kotel.
Volně stojící kamna na dřevo jsou s komínem propojena spojovacím potrubím. Pokud je propojovací trubka delší než dva a půl metru, měli byste zvážit investici dvouplášťové trubky s dva a půl centimetrovým prostorem mezi jednotlivými vrstvami potrubí. Efektivní moderní kamna produkují velké množství tepla. Při použití dlouhé jednovrstvé trubky by se ztrácelo velké množství tepla a tím by se zpomalovalo proudění, což by mohlo mít dopad na celkovou efektivitu vašeho topného systému.
Druhy opory musíte volit podle toho, kde chcete vinnou révu pěstovat, zda ji chcete nechat pnout po pergole, domu, nebo růst u kamenné zdi, či ve volném prostoru. Jestliže se chystáte vysazovat skleníkovou odrůdu, vybírejte ve skleníku místo v rohu, aby rostlina nebránila dalšímu pěstování jiných plodin. Dále je vhodné připravit jednoduchou konstrukci na podporu bujně rostoucích šlahounů tak, aby réva rostla u stropu a nebránila volnému pohybu po skleníku. Pokud se rozhodnete vysazovat sazenici ven, vybírejte nejlépe kryté místo, kde vytvoříte opěrnou konstrukci, nebo můžete nechat vinnou révu růst a plazit se po pergole. Při pěstování u zdi formou takzvané palmety, kdy se réva rozrůstá podél zdi do šířky, dodržte vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Rostlinu zasaďte ke zděné stěně a oporu zakotvěte do ní. Pokud chcete mít úrodu hroznů, nenechávejte révu příliš rozrůst; a pozor, nesázejte révu poblíž studny, táhne se za vodou a její kořeny by vám mohly prorůst i pod nejnižší skruží do studny.
Pro pergoly a loubí, po nichž se sazenice mají pnout do výšky i šířky, bude vzdálenost záviset na tom, zda je povedete více do výšky nebo do šířky. V případě, že chcete révu pěstovat na volném prostranství, například na jižním svahu pozemku, musíte pro ni vytvořit opory. Vzdálenost mezi sazenicemi pak bývá jeden metr. Protože musíte v prvních letech vypěstovat rovný kmínek, použijte opěrný kůl, který může být z nejrůznějších materiálů: dřeva, kovu nebo plastu. Podle způsobu vedení révy (nízké, střední, vysoké) se pak pro rostliny vytvářejí podpůrné konstrukce, po kterých se od třetího roku začnou pnout. Jsou to různé typy pergol či drátěnek. Mezi nosné sloupky a případně trámky se pak napíná nosný a vodicí drát. Různé způsoby vedení a opor najdete podrobně popsané například na těchto stránkách: způsoby vedení a opor.
Zkušení pěstitelé například postupují takto: Na dvě až tři rostlinky vinné révy postačí dvě staré železné trubky (3/4" nebo 1") z vyřazeného ústředního topení, nebo železné pozinkované trubky ze starého vodovodu, a to v délce 1,8 až 2 metry. Tyto trubky se zatlučou 3 až 4 metry od sebe cca půl metru do země, aby je nevyvrátil ani vítr. Mezi tyto trubky se pak vodorovně natáhnou vodicí dráty – několik řad vzdálených od sebe asi 40 cm. Někteří používají drát z PVC a letorosty vážou provázkem, jiní betonářské pletivo koupené ve stavebninách a mezi trubky natáhnou velmi pevný drát, který přichytí objímkami, aby po trubce nesklouzl. Nedoporučují dřevěnou konstrukci, protože mnoho let nevydrží.
Ve vinařských prodejnách lze zakoupit na vyvazování letorostů speciální drátky, sloupky například nakoupíte zde: potřeby na vyvazování.
Nákres pergoly, pokud si jej vyžaduje stavební úřad, by měl provést stavební projektant nebo architekt, který vše podle zákona zakreslí a napíše technickou zprávu.
