Jak říká Zdeněk Pohlreich, žádná žampionová omáčka nebude dokonalá, pokud do ní nepřidáte víno a parmazán. Díky těmto dvěma ingrediencím získáte žampionovou omáčku, která se vyrovná skvělým omáčkám světa podávaných v luxusních restauracích. Hloubka chuti a pikantnost, které vzniknou jsou famózní. Například je vynikající plněná omeleta dušená v této smetanové žampionové omáčce, nebo je skvělá na steak. Ale úchvatný je pečený batát, vydlabaný a až po okraj plněný žampiony ve smetanové omáčce.
Ingredience: 1 lžička dijonské hořčice, 100 ml 30% smetany, 100 ml suchého bílého vína, 2 lžíce zeleného pepře
Technologický postup: Na pánev do výpeku z masa nalijeme smetanu a víno, provaříme 2 minuty, až se obsah zredukuje. Poté přidáme kuličky pepře a hořčici, zamícháme a část kuliček vařečkou nebo lžící rozdrtíme. Povaříme ještě 1 minutu. Pepřová omáčka je vhodná pro přelití masa i přílohy.
Jako druhý podnik v řadě po slavném Café Imperial otevřel Zdeněk Pohlreich italskou restauraci Divinis. Je to malý, útulný italský wine bar, který večer nabízí pravé italské menu, založené na kvalitních a hlavně sezónních ingrediencích. Interiér podniku je velmi netradiční. Navrhl jej italský architekt Luciano Belcapo. Kombinuje originální interiér starobylého domu v Týnské ulici s moderními dekoracemi a doplňky. Kromě krátkého stálého jídelního lístku nabízí vždy celou řadu sezónních lahůdek, které překvapí. Cenová kategorie restaurace je definitivně vyšší než standard. Restauraci a wine bar Divinis najdete v centru Prahy, v Týnské ulici. Šéfkuchařem a majitelem je zde Zdeněk Pohlreich. Divinis nabízí mnohem víc než jen dobré jídlo z kvalitních a čerstvých surovin. Je to také velmi obsáhlý vinný lístek, kde si na své přijdou milovníci především zahraničních vín. Kuchyně Divinis se specializuje zejména na italskou kuchyni, těstoviny a masa připravovaná na olivovém oleji.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Podle receptu Zdeňka Pohlreicha budeme na čtyři porce omáčky potřebovat 600 g hovězího zadního (loupané plece), 30 g slaniny, sůl a mletý pepř. Dále pak 50 g oleje, 50 g cibule, 45 g hladké mouky, 20 g másla a 75 g sterilovaných okurek.
Z. Pohlreich nejprve hovězí maso protkne slaninou, osolí jej, opepří a ze všech stran zprudka opeče na rozpáleném oleji. Poté opečené maso vyjme a v tuku, který zbyl po opékání masa, připraví cibulový základ, který zalije vodou. Do něj pak vloží opečené maso, nádobu přiklopí poklicí, vloží do rozehřáté trouby a dusí.
Během dušení Zdeněk Pohlreich maso obrací, přelévá šťávou a podlévá. Jakmile je maso měkké, vyjme ho ze šťávy. Šťávu na plotně vydusí na tuk, zapráší moukou, opraží, zalije vodou, rozmíchá a provaří. Na másle orestuje na nudličky nakrájené sterilované okurky, na které posléze přecedí provařenou šťávu.
Za přílohu doporučuje Z. Pohlreich dušenou rýži. Ale záleží samozřejmě na vaší chuti. Omáčku nedochucuje ani se smetanou. Z takto připraveného receptu nevznikne „okurková omáčka“.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Zdeněk Pohlreich, šéfkuchař a spolumajitel Café Imperial, má bohaté zkušenosti z nejlepších hotelů a restaurací nejen v Evropě, ale také Severní Americe a Austrálii. Jeho osobitý styl a charisma mu přinesly nebývalou popularitu. Bez nadsázky se dá říci, že se jedná o nejvýraznější osobnost české gastronomie.
Zdeněk Pohlreich se narodil 10. dubna 1957. Poté, co nesložil přijímací zkoušky na střední školu, nastoupil do učebního oboru kuchař. Vaření jej nejprve vůbec nebavilo. Po vyučení nastoupil do pražského hotelu Stop. Na přelomu 70. a 80. let byl členem reprezentačního baseballového týmu. Po zájezdu do Nizozemska začal uvažovat o emigraci a v roce 1986 se k ní rozhodl. Realizoval ji o tři roky později. Přes jeden rok strávil v Nizozemsku, z něhož po obdržení povolení odjel do australského Adelaide, kde mu v začátcích pomáhal strýc. Začal jako Sous-Chef v restauraci La Guillotine, v níž se později stal šéfkuchařem. Po návratu z emigrace postupně pracoval na stejné pozici v Praze v hotelu Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott. K roku 2010 provozuje Café Imperial a Divinis. Café Imperial je podnik ve stylu prvorepublikových Grand Café. Divinis Ristorante je podnik vedený v italském duchu, od nábytku přes pokrmy a víno. Zdeněk Pohlreich učí na Střední škole gastronomické a hotelové (SŠGH) v Praze. 15. října 2011 se podruhé oženil, u Bodamského jezera si vzal přítelkyni Zdeňku. Má jednoho syna Jana.
Technologický postup: Bílý jogurt nalijeme do menší misky, přidáme Lučinu a důkladně promícháme pomocí vidličky. Dochutíme několika kapkami olivového oleje, osolíme a doladíme čerstvě nadrceným pepřem.
Základem bešamelové omáčky podle Pohlreicha je klasická poctivá jíška z másla a mouky v poměru jedna ku jedné. Pak už jen stačí přidat mléko a koření. Jako koření se nejčastěji používá tradičně sůl a pepř a dále muškátový oříšek a někdy i bobkový list. Zdeněk Pohlreich ještě bešamel zjemňuje smetanou.
Zároveň doporučuje, abyste teplou jíšku zalévali studeným mlékem nebo naopak do teplého mléka přidali studenou jíšku. Pokud by byly obě suroviny teplé, utvořily by se vám po jejich smíchání hrudky. Výhodou bešamelu je jeho snadná skladovatelnost a samozřejmě rozmanitost použití. Pokud zvládnete bešamel bez problému připravit, můžete se přesunout dále.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Postup: Zdeněk Pohlreich ve větším hrnci na rozehřátém oleji za pravidelného míchání restuje asi 5 minut najemno nakrájené očištěné šalotky (měly by změknout a zesklovatět, jak uvádí Pohlreich), pak přidá utřené oloupané stroužky česneku, očištěnou papriku nakrájenou na kostičky, promíchá a po minutě přisype sladkou papriku, chilli i kmín. Na středním plameni smaží, dokud se vše nepropojí, pak přidá mleté maso, vařečkou se snaží rozdělit ho na co nejmenší kousky, a důkladně jej opeče. Mělo by vytvořit malé hnědé hrudky (musí být dokřupava usmažené, nikoliv dušené, to je kouzlo receptu). Poté Zdeněk Pohlreich směs důkladně osolí a opepří. Přilije vývar, přidá konzervovaná rajčata, tymián, čokoládu, špetku cukru, podle chuti sůl i mletý pepř a nakonec vmíchá rajčatový protlak. Vše pak přivede k varu, přiklopí a na malém plameni nechá 20 minut probublávat, občas zamíchá a podle potřeby doporučuje přilít dvě lžíce vody. Nakonec vsype okapané sterilované fazole, znovu přivede k varu a krátce prohřeje, dochutí solí i pepřem. Před podáváním nechává Zdeněk Pohlreich pokrm 10 minut odpočinout.
Ingredience: 250 g polohrubé mouky, 100 g moučkového cukru, 125 g másla, špetka soli, špetka sody, lístky meduňky
Ingredience na náplň: 500 g ovoce (marmelády), 3 lžičky pektinu, třtinový cukr (množství dle sladkosti ovoce), šťáva z 1 citronu, 1 vejce, třtinový cukr na posypání
Postup: Zdeněk Pohlreich meduňku naseká na kousky. Máslo nakrájí a promíchá se zbytkem surovin. Propracuje těsto, zabalí je do fólie a nechá v lednici odpočinout (nejlépe přes noc).
Na náplň krátce povaří ovoce s cukrem, citronovou šťávu smíchá s pektinem, přidá do ovoce a vaří asi 4 minuty. Náplň nechá vychladnout a zželírovat – nejlépe přes noc, to je tajemství moučníku. Ovšem, jak Zdeněk Pohlreich dodává, ovoce lze použít také čerstvé, případně marmeládu z domácího zdroje.
Druhý den Zdeněk Pohlreich vyndá těsto z lednice, odebere dvě třetiny a vyloží jimi dno a stěny koláčové formy o průměru 24 cm. Před vložením těsta formu vymaže máslem a vysype hrubou moukou. Dno propíchá a peče v troubě na 170 °C dorůžova. Korpus naplní ovocnou směsí. Zbytek těsta rozválí a nakrájí pásky, které poklade na povrch koláče. Potře vejcem a posype třtinovým cukrem. Opět vrátí do trouby a peče asi 35 minut (teplota zůstává na 170 °C).
Ingredience: 125 ml smetany, 20 g zeleného pepře, 1 lžička dijonské hořčice, 4 cl brandy, sůl, muškátový oříšek
Technologický postup: Do pánve po smažení steaků nalijeme smetanu, přidáme nakládaný pepř dle chuti (dvě až tři lžičky) a lžičku nebo dvě hořčice. Můžeme přidat kapku brandy nebo portského vína pro lepší aroma. Podle chuti osolíme, můžeme přisypat trochu nastrouhaného muškátového oříšku. Necháme trochu svařit a steaky na talíři omáčkou přelijeme.
Ingredience: 500 g vepřové panenky, 2 lžíce másla, 3 lžíce hladké mouky, 1 lžíce mletého pepře, 200 ml vepřového vývaru, 200 ml smetany ke šlehání, 100 g anglické slaniny, olej
Technologický postup: Maso nakrájíme na plátky a pomocí kloubů je lehce naklepeme. Maso osolíme a osmahneme na pánvi (na malém množství oleje). Pak plátky vyndáme, obalíme je slaninou a dáme stranou. V hrnci si rozehřejeme máslo, přidáme lžíci pepře, zasypeme moukou, poté přidáme vývar a nakonec smetanu. Mícháme, dokud omáčka nezhoustne. Poté maso se slaninou, které jsme dali stranou, vložíme do zapékací mísy a přelijeme ho omáčkou. Dáme péci do trouby předehřáté na 210 °C a pečeme asi 30 minut. Jako přílohu můžeme použít hranolky, krokety nebo americké brambory.
Nejprve si na pánvičce zahřejeme máslo. Na něm pak asi 2 minuty povaříme kuličky zeleného pepře. Poté přilijeme smetanu a vše přivedeme k varu. Poté se podle potřeby přidá mouka, aby mouka zhoustla podle našich představ. Nakonec se omáčka dochutí solí a mletým pepřem.
Nejprve je potřeba si pepř pořádně rozdrtit, aby v omáčce neplavaly celé kuličky. Poté si v hrnci na středním plameni rozehřejeme máslo. Do něj přidáme pokrájenou šalotku. Vše vaříme tak dlouho, dokud šalotka nezměkne. Do omáčky se pak přidá pepř a brandy. Vše se přivede k varu. Poté se do omáčky přilije ještě vývar z hovězího masa. Vše se přivede k varu. Jakmile se omáčka přivede k varu, je třeba plamen snížit a přidat do omáčky smetanu. Omáčka se musí pořádně promíchat a nechat se zahřát, ale bez vaření. Když se omáčka celá prohřeje, začne se znovu mírně zahřívat, dokud dostatečně nezhoustne, obvykle to trvá 5 - 10 minut. Omáčka je možné dosolit podle chuti.
Nejdříve si připravíme pánvičku nebo malý hrnek.do něj nalijeme olivový olej a zahřejeme ho. Mezitím si nakrájíme najemno cibuli. Cibuli i se zeleným pepřem vlijeme do oleje a dvě minuty vše zahříváme. Poté se přidá vývar a víno a vše se zase asi 4 minuty společně povaří. Nakonec se ještě přilije smetane a vše se vaří, dokud omáčka nezhoustne.
