Tvaroh je mléčný výrobek smetanové chuti, tužší konzistence a obvykle bílé barvy. Vzniká srážením mléčné bílkoviny – kaseinu. Označují se tak všechny nezralé sýry připravované z odstředěného kravského nebo kozího mléka. Jedná se o velmi hodnotnou potravinu, která ve vhodných úpravách a ve spojení s ostatními vhodnými surovinami dává zdravé, syté a vysoce výživné jídlo. Vzhledem k těmto vlastnostem je vhodné tvaroh přidávat i do bábovek. Takto připravená bábovka je vláčná, chutná a zdravá.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠÁRKA.
Dobrý den, mám dotaz, mám už vysokou modrozelenou tuji asi 5m na výšku
a asi 50cm od domu, obávám se zda její kořeny se mi nedostanou pod dum
a nenaruší nějaké sítě. Děkuji.
Nerada bych ji pokácela , je zdravá a krásná tuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Riziko, že strom pod sebou nebo blízko svého kmene naruší základy a sítě, je vždy a záleží jen na náhodě, zda se tak stane nebo ne. Řešením je rozhodnutí ponechat věci svému osudu a nebo zakročit a tůji pokácet. Dražší řešení je tůji přesadit jinam. Větší zahradnické firmy mají stroje, se kterými dokáží přesadit i vzrostlé stromy.
Postup: Z bílků ušleháme tuhý sníh. Vejce, Heru a cukr vyšleháme do pěny, přidáme tvaroh, dle hustoty přidáme trochu mléka. Pak přisypeme mouku s práškem do pečiva a nakonec vmícháme tuhý sníh. Pečeme zvolna asi 45 minut.
V diskuzi ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Pokud bych chtel pěstovat Aloe Vera celoročně venku v půdě,tak jaky mráz vydrří taková rostlina..?Musi se nějak ošetřit zateplením? Jutou atp.?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stana.
Mráz nevydrží, to je má vlastní zkušenost. Při teplotách +5 až 0°C ještě vypadá jako zdravá, ale už je tou teplotou poškozená. Při poklesu pod nulu je rostlina viditelně poškozená, změklé, položené listy a mají už trochu jinou barvu. To byly rostliny na jaře vysázené do země na chráněném slunném místě. V květináči se rychle rozrostly, měla jsem dost rostlinek na tuto zkoušku. Přeji hodně úspěchů.
Postup: Tuk s 2/3 cukru, vanilkovým cukrem a žloutky vyšleháme do pěny, přidáme mouku smíchanou s kypřicím práškem, tvaroh a promícháme. Potom přidáme jablka a zlehka vmícháme tuhý sníh vyšlehaný s 1/3 cukru. Těstem naplníme vymazanou a hrubou moukou vysypanou bábovkovou formu a upečeme. Pečeme 45 minut při teplotě 160 °C (upečení zkoušíme špejlí). Bábovku necháme trochu zchladnout, vyklopíme ji z formy a po zchladnutí posypeme moučkovým cukrem.
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Ingredience: 160 g másla, 160 g cukru, vanilka (mleté vanilkové lusky) nebo vanilkový cukr, 3 vejce, 500 g tvarohu, 3 banány, kůra a šťáva z poloviny citronu, špetka soli, 200 g krupičky, necelý prášek do pečiva
Postup: V míse utřeme máslo, cukr, vanilku a žloutky do pěny. Ve druhé míse rozmačkáme banány se šťávou z poloviny citronu. Díky citronové šťávě banány nezhnědnou. Přimícháme tvaroh a citronovou kůru. Směs přidáme ke žloutkové pěně. Do krupičky nasypeme necelý prášek do pečiva a spojíme s tvarohovou hmotou. Bílky vyšleháme se špetkou soli dotuha. Sníh z bílků opatrně přimícháme. Pečeme v troubě vyhřáté na 170 °C asi 1 hodinu.
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Postup: Z bílků ušleháme tuhý sníh. Vejce, Heru, cukr vyšleháme do pěny, přidáme tvaroh, dle hustoty přidáme trochu mléka. Pak přidáme mouku s práškem do pečiva a nakonec vmícháme tuhý sníh. Směs nalijeme do vymazané bábovkové formy a dáme péct do vyhřáté trouby. Pečeme cca 45 minut. Pro zpestření chutí můžete do části těsta přidat kakao nebo rum.
Ingredience: 250 g měkkého tvarohu, 2 vejce, 100 g Hery nebo oleje, 0,5 hrnku cukru, 2 hrnky polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, špetka soli
Postup: Do mísy dáme tvaroh, cukr, vejce, tuk (rozpuštěný), špetku soli, případně trošku rumu, a vše rozšleháme dohladka. Poté vmícháme mouku s práškem do pečiva. Je-li třeba, přidáme mouku nebo trochu mléka či vody, aby bylo těsto husté, ale přitom tekuté (závisí na použitém tvarohu). Dále můžeme přidat rozinky a podobně. Těsto vlijeme do vymazané a hrubou moukou vysypané formy, pečeme v rozpálené troubě na 150–200 °C. Těsto vychází pro střední nebo větší bábovkovou formu. Takto připravená bábovka je sama o sobě výborná, je vláčná a chuťově výrazná, i když není mastná a sladká. Příjemná změna je zkusit do těsta přidat půl balíčku pomerančové kůry, nebo půl lahvičky citrónového aroma. Zajímavá varianta pro milovníky skořicové vůně vznikne, když do části těsta vmícháme cca 1–2 lžíce skořice.
Ingredience: 250 g tvarohu, 2 celá vejce, 100 g slunečnicového oleje, 1/3 hrnku třtinového cukru, 1 hrnek polohrubé mouky, 1 hrnek celozrnné pšeničné mouky, 1 sáček prášku do pečiva, špetka soli, případně mléko, na posypání moučkový cukr
Na vymazání formy: máslo/olej, vysypat moukou nebo strouhankou
Dle chuti můžete část těsta obarvit kakaem, také lze přidat sušené rozinky nebo brusinky.
Postup: Ve větší míse rozšleháme dohladka tvaroh, vejce, cukr, olej a špetku soli. Poté vmícháme obě mouky a prášek do pečiva. Těsto musí být před přelitím do formy husté, ale zároveň lehce tekuté, proto je možné přilít trochu mléka. Pokud chceme bábovku dvoubarevnou, část těsta obarvíme kakaem. Těsto přelijeme do řádně vymaštěné a vysypané formy. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 200 °C, zhruba po 15 minutách je dobré si formu přikrýt alobalem, aby nebyl „spodek” bábovky spálený a vrch nedopečený. Zda je bábovka upečená, nejlépe poznáme, když do ní zabodneme dřevěnou špejli a vytáhneme ji neobalenou těstem. Po vychladnutí lze bábovku lehce posypat moučkovým cukrem.
Ingredience: 4 vejce, 1 šlehačka, 500 g polohrubé mouky, 220 g cukru, 0,5 dl oleje, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr, citronová kůra
Postup: Vajíčka vyšleháme zároveň se šlehačkou, pak vsypeme všechny suroviny a přilijeme olej. Vyšlehané těsto vlijeme do vymazané a vysypané formy a pečeme asi 50 minut při teplotě 175 stupňů. Když je šlehačková bábovka hotová, pocukrujeme ji a pak už jen počkáme, až vychladne.
Postup: Všechny ingredience smícháme a čokoládu nastrouháme. Pečeme při 200 °C 40 až 45 minut ve vyhřáté troubě a vymazané formě. Tato bábovka je rychlá a moc dobrá a vždy se vám povede.
V historii se sladké pečivo připravovalo především z mouky, sezonního ovoce a toho, co se dalo uchovávat přes zimu. Čokoláda byla téměř nedostupná, takže se tradiční sladké pečení muselo obstarat z domácích zdrojů. Mezi tradiční české a moravské moučníky patří bezpochyby bábovka, štrúdl, piškotové rolády, buchty a koláče. Na Vánoce nesmí chybět vánočka, o Velikonocích mazance a beránek. Nezapomenutelný je i klasický perník. Rozdíl mezi perníkem a bábovkou je v tom, že perník se peče ve vyšším pekáčku, kdežto bábovka v tradiční formě. Vždyť vláčná bábovka jako od babičky je přímo gastronomický zážitek.
Postup: Mouku smícháme s cukrem, mákem a práškem do pečiva, přidáme mléko, vejce a olej, těsto řádně promícháme, nalijeme do vymazané a vysypané formy a upečeme. Zda je maková bábovka hotová, zkusíme špejlí. Pak vyklopenou pocukrujeme, můžeme polít citronovou polevou, ale nemusíme, je výborná a vláčná i tak.
Postup: Ingredience smícháme a vlijeme do vymazané a vysypané formy. Pečeme při 150 °C asi 30–40 minut. Ještě teplou hrnkovou bábovku vyklopíme a pocukrujeme.
Ingredience: 2,5 hrnku polohrubé mouky, 1 hrnek pískového cukru, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr, 2 vejce, 3/4 hrnku oleje, 1 hrnek mléka, kakao, sádlo nebo olej na vymazání, hrubá mouka na vysypání
Postup: Vše smícháme šlehačem, troubu rozpálíme na 160 °C, formu vymažeme, nalijeme asi půlku těsta, do zbytku (co zbylo v míse) přidáme kakao a poté také nalijeme do formy. Pečeme asi 40 minut. Kontrolujeme špejlí, zda už je bábovka propečená.
Ingredience: 250 g hustého oříškového jogurtu, 200 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 100 g cukru, špetka soli, 4 vejce, 100 ml oleje, 1 vanilkový cukr, 2 lžíce sekaných vlašských ořechů, 1–2 lžíce kakaa
Postup: Vejce vyšleháme se solí a cukry, přidáme olej, jogurt a vše ostatní kromě kakaa. Kakaem obarvíme jen polovinu těsta. Nalijeme střídavě do formy vymazané máslem a vysypané moukou. Pečeme při 170 °C asi 45 minut. Bábovka je vláčná a není moc sladká. Výborná je i z bílého jogurtu.
Postup: Z bílků ušleháme tuhý sníh. Vejce, Heru a cukr vyšleháme do pěny, přidáme tvaroh, dle hustoty přilijeme trochu mléka. Pak přidáme mouku s práškem do pečiva a nakonec vmícháme tuhý sníh. Těsto nalijeme do předem vymazané formy a pečeme na 180 °C 30 až 40 minut. Zda je bábovka upečená, zjistíme pomocí špejle, na kterou se těsto nesmí lepit.
Ingredience: 320–350 g jablek (5 středních), citronová šťáva, 1 lžička skořice, 350 g polohrubé mouky, 1/2 hrnku mléka, 180 g oleje, 200 g cukru krupice, 3 vejce, 1 vanilkový cukr (ale nemusí být), 1 prášek do pečiva, 2 lžíce kakaa
Postup: Nastrouháme jablka nahrubo. V míse ušleháme vejce s cukrem a vanilkovým cukrem. Postupně přiléváme olej, pak přidáme nastrouhaná jablka, skořici a mouku s práškem do pečiva, nakonec mléko. Do poloviny těsta vmícháme kakao. Nalijeme do větší bábovkové formy a pečeme asi 30 minut na 170 stupňů a pak 30 minut na 180. Tato bábovka je vláčná a chutná po jablkách.
