Ingredience: 600 g cukru, 250 g čerstvých brusinek, 500 ml vody
Technologický postup: Svařte 500 ml vody s cukrem (400 g), a jakmile se cukr rozpustí, stáhněte sirup z ohně. Nechte ho pár minut chladnout, aby brusinky při zalití sirupem nepopraskaly. Potom brusinky v míse přelijte sirupem a nechte úplně vychladnout. Přikryjte fólií a uložte do druhého dne do lednice. Potom brusinky sceďte. Cukr (200 g) na obalení vsypte na plech a brusinky v něm postupně obalujte. Pokud se utvoří na plechu z cukru hrudky, přidejte nový. Obalené brusinky rozložte na 2 plechy vyložené pečicím papírem a nechte ještě pár hodin zaschnout. Brusinky jsou nejlepší hned v den výroby, ale vydrží vám i týden. Podávejte je například s kozím sýrem a pečivem. Jde o skvělý doplněk nejen k různým sýrům, ale i k pečené drůbeži nebo třeba ke grilovanému masu.
V naší poradně s názvem HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hortenzie se přesazují v době vegetačního klidu, tedy když ztratí většinu listů. Nejlepší doba na přesazování hortenzie je listopad a prosinec, popřípadě pak i leden a únor, pokud není půda zamrzlá. Snažte se přenést co nejvíce kořenového balu z původního stanoviště. Vykopejte velkou jámu, která bude dvakrát širší, než je průměr přenášeného balu. Prostor pak zasypte zeminou, kterou prolejvejte velkým množstvím vody, aby se zemina rovnoměrně naplavila kolem kořenového balu rostliny.
Ingredience: 2 l přebraných brusinek, 500 g cukru, půl strouhaná citronová kůra z jednoho citrónu, jedna lžička mleté skořice, 1/4 l vody
Postup: Cukr svaříme s vodou a sebereme pěnu. Poté do roztoku vložíme oprané a okapané brusinky, necháme přejít varem, brusinky scedíme a vložíme do vymytých a suchých sklenic. Do cukerného roztoku přidáme nastrouhanou citronovou kůru, lžičku skořice a znovu povaříme. Horký roztok vlijeme na brusinky, sklenice dobře uzavřeme, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Ukládáme do temna.
A jaké jsou vaše recepty na zavařované brusinky. Podělte se s nimi.
Ve svém příspěvku POKOJOVÉ KVĚTINY-VÁNOČNÍ HVĚZDA A JEJÍ PÉČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA HOMOLKOVÁ.
ve středu jsem si v květinářství vánoční hvězdu-červené barvy a vánoční kaktus.prosím o radu.jak se mají zalévat.hvězda mně začala opadávat.mněla jsem ji v obývacím pokoji na stolečku a kaktus ,ten je zatím v pořádku.máme tu teplotu stálou 22stupńů.já už nevím co s květinamy.já tam žásdné mýt nemohu a nevím proč.přece kvůli květinám nebudu topit.já jsem ráda,že jsme se ze skřipky dostaly.já už nevímvětrám každý den.co s tím.hvězda ta bude brzy bez listů.dala jsem ji už do chodby ,ale nevím.co s ní.zalévala jsem ji jen trošku.prstem vždy vyzkouším ,jak je zemina vlhká.ale koukám ,že už je nakupovat nikdy nebudu.prosím o pomoc.děkuji a naschledanou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Brusinka je nízký polokeř, 5–20 cm vysoký, s podzemními výběžky. Má střídavé vejčité tuhé lístky, často chomáčkovitě nahlučené, kožovité a přes zimu stále zelené. Vespod jsou světle zelené, nahoře tmavě zelené. Květy jsou převislé hrozny, bílé, narůžovělé, slabě voní a mají zvonkovitou korunu. Jsou obojaké, paprsčité, se srostlými obaly 4- až 5četné. Plody jsou bobule, které mají nejprve zelenou, pak bílou a nakonec červenou barvu. Obsahují červenohnědá rohlíčkovitá semena.
Brusnice brusinka roste od nížin do hor až do výšky 3 000 m n. m. Vyskytuje se v Evropě, v severních částech až po Asii a Japonsko a Severní Ameriku. Dokonce ji lze nalézt i za polárním kruhem. Roste v rašeliništích, v pahorkatinách, na severu převážně v tundře. V jižních částech více v horských oblastech.
Keříky brusinek dosahují výšky do třiceti centimetrů a rozrůstají se obvykle poléhavě do jednoho metru šířky. Většinou jsou samosprašné i cizosprašné, větší bobule (vyšší výnosy) zajišťuje opylení cizím pylem.
Původní druhy brusinek pocházejí z chudých písčitých či rašelinitých a kyselých půd. Odrůdy vyšlechtěné pro pěstování v zahradách mají půdní nároky stejné, vyžadují však slunečná stanoviště s dostatečně vlhkou zeminou. Oproti borůvkám mají brusinky nároky na vodu nižší, ale přeschnutí nebo dlouhodobé sucho jim neprospívá. V suchých oblastech přivítají pravidelnou zálivku (bude-li dešťovou vodou, tím lépe). Mělký kořenový systém brusinek uchráníte i vrstvou podestýlky vhodným materiálem.
Výběr odrůd se v posledních letech rozšířil o několik testovaných odrůd, takže je opravdu z čeho vybírat. Například brusinka 'Ida' tvoří kompaktní a silné cca dvaceticentimetrové keříky. Neodnožuje tolik a může se vysazovat do hustšího sponu. Má velké, chutné a zářivě červené plody.
Brusinky můžete vysazovat po celý rok, nejvhodnějším obdobím ale zůstává jaro nebo podzim. Půda musí být nezaplevelená a obohacená rašelinou (kyselá). Nejlépe uděláte, přidáte-li do každé výsadbové jamky rašelinu pro azalky a rododendrony.
Brusinky porostou i na polostinném stanovišti, ale málo pokvetou. Volte raději slunná místa, kde se dočkáte větší úrody. S přihnojováním brusinek si starosti dělat nemusíte, nejsou náročné a přehnojení vyloženě nesnáší. Pro lepší růst a výnosy ale potřebují dostatek organické hmoty, prospěje jim tedy nastýlání rašelinou, jemně drcenou kůrou, pilinami nebo lesní hrabankou. Podestýlka navíc zamezí odpařování vláhy, v zimě ochrání kořeny brusinek před vysycháním a teplotními výkyvy v půdě v časném jaru.
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silvia.
Dobrý den, koupila jsem od jedneho pěstitele 68ks thuji krásné.Bohužel mi cca za měsic zacali odchazet. Začalo to vrškem thuji. Koupila jsem hořkou sůl a hnojivo na jehličaní. Bohužel nic nepomohlo.Tak ted nevím co im chyby anebo jak im mam jeste pomoct ted na jaře. Děkuji Silvia Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Reklamujte to u prodejce. Nejdříve mu ukažte fotku a snažte se ho dostat na místo, abyste společně mohli lépe najít příčinu. Možná byly túje napadeny houbovou chorobou už z prodejny, a nebo jim nemusí vůbec svědčit zemina, do které přišly. Více se dozvíte při polemizování o náhradě škody.
Brusinky jsou červené bobule, které jsou zdrojem antioxidantů, obsahují vitamíny C, A a E, vlákninu, zlepšují funkci imunitního systému, zlepšují stav ústní dutiny, pomáhají při infekci močových cest, mají protizánětlivé, dezinfekční, močopudné i mírné proti průjmové účinky. Brusinky pomáhají ke snižování hladiny krevního cukru a mají vliv na celkové zdraví. Mohou vyléčit i začínající zánět, využívají se také jako doplňková léčba při horečce a zmírňují otoky. Antibakteriální schopnosti brusinek působí příznivě na celý organismus. Tyto zázračné plody podporují správnou činnost močového ústrojí a jsou dobrou prevencí proti infekcím močových cest. Navíc mají vysoký obsah železa, vápníku a draslíku.
Klikva je rostlina z čeledi vřesovcovitých jako brusinka, rodu klikva (Vaccinium). Plodem rostliny jsou bobule podobné brusince, kulovitého nebo soudkovitého tvaru. Podobně jako brusnice roste klikva v kyselých, na minerály chudých půdách, na vlhkých místech jehličnatých lesů, například na rašeliništích v mírném pásu severní polokoule. Klikvy podobně jako brusinky se zpracovávají v potravinářství jako čerstvé, sušené, v podobě marmelád a podobně a mají i podobné vlastnosti. Na našem trhu se používají klikvy dovážené například z Polska nebo Běloruska, kde se rovněž pěstují a šlechtí stejně jako klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon), pěstovaná v Severní Americe. V češtině jsou klikvy často zaměňovány s brusinkami, stejně jako v angličtině pojmem cranberries se příliš nerozlišuje mezi brusnicí brusinkou, dalšími kyselými brusinkami a popisovanou klikvou.
Pro zajímavost Klikva se dá poznat, pokud je na štítku potravinářského výrobku, kromě českého názvu, název v polském jazyce: Żurawina, v německém jazyce: Gewöhnliche Moosbeere nebo jen Moosbeere nebo ruský: Клюква (Kljukva).
Malé červené plody se každému vybaví především jako nezbytný doplněk svíčkové na smetaně. Brusinky toho ale nabízejí mnohem víc, nemluvě o jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. Návodů co udělat z brusinek je celá řada. Použití a recepty z brusinek jsou opravdu rozmanité. Tak pojďme na to!
V naší poradně s názvem THUJE A RAŠELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, zasadila jsem thuje do podkladu z rašeliny. Radili mi to v zahradnictví, kde jsme je koupila, teď na internetu čtu, že je to pro ně příliš kyselé, mám je přesadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Thuje nepotřebují žádný speciální substrát a vetšinou plně dostačuje zemina z výkopu sazební jámy. Někdy se rostlina srovná s nevhodným substrátem, někdy zahyne. Když budete přesazovat, tak použijte klasickou drnovku, popřípadě ornici.
Tančící brusinky se pomalu stávají hitem – především díky jednoduché přípravě, dokonale vyvážené kombinaci chutí a vizuálnímu efektu. Jemné perlení sektu totiž karmínově červené bobulky rozpohybuje tak, že v nápoji doslova tančí.
Přípravu zvládne opravdu každý. Nejprve doporučujeme propláchnout sušené plody vlažnou vodou, aby se zbavily mastného povlaku. Ten sice zabraňuje jejich slepení, ale mohl by ulpět na povrchu skleničky a pokazit tak výsledný vizuální efekt. Poté nalijte do sklenice typu flétna sekt a postupně do něj vhazujte brusinky, aby vám tolik nepěnil. Na závěr se můžete kochat krásným tanečním představením výsledného drinku.
Ve svém příspěvku CUPHEA HYSSOPIFOLIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý deň,
vedeli by ste mi, prosím, poradiť, čo mám robiť? Kufeu som dostala darom pred mesiacom a pol, hneď sa mi z nej v izbe vyrojili smutnice - nakúpila som lepivé papieriky, hnojivo proti smutniciam, rastlinu som presadila do novej zeminy (vypečenej v rúre). Snažila som sa rastlinu príliš nezalievať, zároveň som však skontrolovala prstom, že zemina ostáva vlhká. Rastlinke sa však vôbec nedarí, listy sú akoby zoschnuté, opadávajú. Z trsu ostáva už len jediná stonka, ktorá je zatiaľ zelená... :( Všade čítam, že je to tá najjednoduchšia rastlina na pestovanie...ale vôbec nerozumiem, čo s ňou môže byť.
Ďakujem za rady.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kg brusinek, 450 g cukru krupice, 10 ks hřebíčku, 2 celé skořice
Postup: Umyté brusinky dáme do mísy, zasypeme cukrem a promícháme. Mísu uložíme na 24 hodin do chladna. Druhý den přesypeme brusinky do hrnce, přidáme hřebíček, celou skořici a přidáme 2 dcl převařené vody. Brusinky přibližně 20 minut zvolna prohříváme na plotně, ale NEVAŘÍME!!! Teplé brusinky plníme do malých skleniček, zavíčkujeme, dáme do zavařovacího hrnce a sterilujeme na 90°C 20 až 25 minut.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ALOE VERA ZLOUTNUTI LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, můžete mi, prosím poradit, proč žloutnou listy aloe vera, na koncích listu až hnědnou. Zalévám odstátou vodou 1x za 3 týdny. Děkuji za odpověď, Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Může za to nevhodná zemina, zálivková voda, nedostatek světla a nebo škůdce. Zkuste přesadit rostlinu do zeminy s drnovkou smíchanou s pískem a zalévejte dešťovou vodou, kterou použijte i na pravidelné rosení a přemístěte rostlinu vice na slunce.
Kapradina je zelená rostlina s vějířovitými listy. I když se krásných zdobných květů u této rostliny rozhodně nedočkáte, neznamená to, že si ji neoblíbíte. Dodá vašemu balkonu či zahradě hned v brzkém jaře krásnou jasně zelenou barvu a bude dokonalým pozadím pro zbylé kvetoucí rostliny. Velmi dobře a rychle se tato rostlina rozrůstá, i když u ní, stejně jako u většiny rostlin, záleží na daném druhu, kterých je několik. Jedny dělají bohaté trsy, sotva 40 cm vysoké, jiné dorůstají do výšky více než 1 m a nejeden druh kapradí je určen do závěsných nádob, protože jde o kapradí převislé – tyto vás mohou překvapit délkou jednotlivých výhonků, protože se umí vytáhnout i do délky kolem 2 m.
Jak kapradinu pěstovat
Kapradina má několik požadavků, kterým byste měli vyhovět. Necháme-li si zálivku na později, pak dalším důležitým požadavkem je stinné místo a humózní, rašelinová půda. Chcete-li kapradinu pěstovat v květináči, pak musí být květináč dostatečně velký, aby měla rostlina dostatek místa pro kořenový bal, a hlavně aby zemina tak rychle nevysychala. Kde se ale bude kapradinám dařit úplně nejlépe, je buď pod vzrostlými stromy, nebo pokud máte na zahradě jezírko, tak na jeho hraně, kde si sama vezme tolik vláhy, kolik bude potřebovat.
Zálivka a hnojení
Zálivka u kapradin by měla být velice vydatná, zemina by nikdy neměla úplně vyschnout. Kapradina určitě uvítá i rosení či kropení listů, protože jí nevyhovuje jen vlhká zemina, ale i vlhký vzduch.
Na rozdíl od zálivky nemusíte u kapradin tak často myslet na hnojení, postačí jim, když jednou za 2 až 3 týdny doplníte zálivku o hnojivo pro zelené rostliny.
Přezimování
Nebavíme-li se o pokojových kapradinách, jsou kapradiny schopny v našich podmínkách přezimovat v půdě. Pěstujete-li kapradinu v květináči, umístěte ji na místo, kde mrzne minimálně, a pokud možno zakryjte například chvojím či pytlem nebo ji umístěte do chladné místnosti, máte-li ale kapradinu venku v záhonu, není potřeba s ní cokoliv dělat, jestliže ji opět zakryjete například chvojím, nic tím nezkazíte.
Množení kapradin
Kapradiny můžete množit dvěma způsoby, ten nejjednodušší je, že oddělíte část kořenového balu a zasadíte ho do nové nádoby nebo na jiné místo. Zeminu používáte pořád stejnou, opět je důležitá důkladná a častá zálivka. Druhý, a ne tak jednoduchý a rychlý způsob je pomocí semínek, která jsou na spodu listů kapradin.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROŠOVÁ.
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevová.
Dobrý den ,dnes jsem si koupila v Lidlu bilou Camelii japonica NOBILISSIMA můžu ji vysadit do zahrady kolínský okres u Kouřimi 4km.Nebo ji mužu přesadit do většího květináče a nechat ji venku v polostínu ze začátku jen ve stínu .Zemina jako na rododendrony stačí.Jak zalévat z vrchu nebo i do podmisky?Díky za odpévěď Vlasta V. ..kdy přihnojovat?
Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.
O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.
Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)
Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.
Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.
Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy. Vyšlechtěny jdou však už i form
Ingredience: 500 g brusinek, 200 g cukru krupice, šťáva z jednoho citronu, 1 bio citron, 125 ml vody, 1 malé kyselé jablko
Technologický postup: 500 g brusinek (i mražených) opláchněte a osušte. V nekovové misce smíchejte s 200 g krupicového cukru a šťávou z 1 citronu. Nechte stát přes noc, jednou až dvakrát promíchejte. Malé kyselé jablko očistěte, nastrouhejte a s nastrouhanou kůrou z 1 bio citronu (nebo 1–2 lžičkami sušené kůry) vložte do hrnce. Přidejte šťávu, kterou pustily brusinky, 2 hrsti plodů a 125 ml vody. Půl hodiny zvolna vařte, dokud směs nezhoustne. Dosypte zbylé brusinky a 5–8 minut ještě vařte.
Sušení je tradiční způsob konzervování ovoce. Brusinky, které byly vysušeny přírodní cestou nebo za použití stroje (sušičky) mají výrazně vyšší trvanlivost, což využijeme především v zimních měsících. Vždy je lepší koupit sušené ovoce nesířené, neslazené, či jinak chemicky upravované. Sušené plody ovoce se s oblibou přidávají do obilninových směsí k snídani.
Ingredience: 200 g cukru, 250 g čerstvých brusinek, 200 ml vody, 1 ks hřebíčku, ½ lžičky citronové kůry
Technologický postup: Čerstvé bobule brusinek propláchneme studenou vodou. V kastrolu promícháme vodu s cukrem a přivedeme k varu. Do vroucího cukerného roztoku přidáme brusinky a vaříme, dokud bobule nepopraskají. Pak teplotu snížíme, přidáme kůru a hřebíček. Marmeládu z čerstvých brusinek vaříme na mírném ohni, za občasného míchání necháme probublávat asi 15 až 20 minut do zhoustnutí. Ještě teplou marmeládu přendáme do sklenic a uzavřeme. Takto připravený džem z čerstvých brusinek s kousky bobulek podáváme jako přílohu k sladkým moučníkům, masu a omáčkám. Můžeme servírovat i ke svíčkové omáčce.
Postup: Přebrané brusinky dáme do hrnce, přidáme cukr a vanilkový cukr, zamícháme a necháme rozvařit. Je potřeba promíchávat a během vaření sbírat pěnu. Nakonec přidáme 3 lžíce rumu. Poté už jen dáme do připravených čistých skleniček, vršek skleničky otřeme dočista, zavřeme a na chvíli postavíme na víčko. Už se nijak nezavařují. Z litru brusinek jsou 4 skleničky od přesnídávky. Takto připravené brusinky jsou výborné jako příloha ke svíčkové, králíkovi na smetaně apod. nebo jsou vynikající ke kachně po Tyrolsku.
TIP! Kachna po Tyrolsku: Kachnu omyjeme, osušíme, osolíme, břišní otvor vyplníme omytými a osušenými jablky. Na tuku osmahneme cibuli nakrájenou na kolečka a kořenovou zeleninu, přidáme divoké koření, zalijeme trochou vody, vložíme kachnu a pečeme v troubě při 180 °C doměkka a do červena. Občas poléváme výpekem. Kachnu poté vyjmeme, šťávu zaprášíme moukou, osmahneme a zalijeme vodou, povaříme. Přidáme cukr, brusinkový džem a nakonec 2 dcl červeného vína. Podle chuti dosolíme, kachnu podáváme s rýží anebo s houskovým knedlíkem. Výborná je také podávaná s opečenými bramborami obloženými pečenými jablky z kachny.
Jenže kosové jsou snad ještě vynalézavější než špačci a i přes síťku jednotlivé bobulky rozklovávají a hodují tak přímo na keřích. I když kombinujeme všechny metody, musíme se smířit s tím, že nějaké ztráty budou. Vraťme se ale na začátek. Minule jsme začali velké téma: zakládání vinice.
Ano, věnovali jsme pozornost klimatickým, stanovištním a půdním podmínkám, ve kterých se révě daří. Pokud jsme si jisti, že tomu tak bude i na našem stanovišti, je potřeba si připravit půdu.
Profesionální vinohradníci si nejprve nechají provést rozbory půd, aby zjistili, co je v půdě v nadbytku, co chybí a co je potřeba přidat. Pedologové, specialisté na zemědělské půdy, vyjadřují množství živin v půdách ve speciálních jednotkách, označovaných ppm, což je počet miligramů té které živiny v jednom kilogramu půdy. Výsledky rozborů tedy zahrnují čísla vyjadřující množství jednotlivých živin právě v ppm. Vinohradník, který chce založit novou vinici, kromě výsledků půdních rozborů potřebuje vědět, jaký půdní druh na své budoucí vinici má a také, kolik procent jílu je v půdě obsaženo. Tyto informace se porovnávají s hodnotami živin, které by v nově zakládané vinici být měly, a pokud v půdě chybí, je nutné tyto živiny ve správném množství do půdy dodat.
Každá živina se v půdě chová jinak. Každý, i začínající zahrádkář ví, že problematický je dusík. Dusík, pokud je dodán například ve formě ledku, v půdě dlouho nevydrží, vyplavuje se. Ostatní formy dusíkatých hnojiv se s časem na ledkovou formu přeměňují (říkáme tomu mineralizace), takže lze obecně říci, že dusíkem nelze hnojit do zásoby. Jedna možnost však existuje. Používala se po řadu předchozích století, v dobách, kdy neexistoval chemický průmysl a průmyslová hnojiva. Naši předkové totiž měli pro pole i pro vinice jen jediné hnojivo, a to hnůj od vlastního dobytka. Dnes můžeme používat nepřeberné množství druhů průmyslových hnojiv, včetně průmyslově vyráběných hnojiv organických.
Myslíte takové ty granule vyrobené z koňského hnoje nebo ze slepičinců?
Třeba, do některých se taky přidává rašelina nebo jiný odpad – drcený biomateriál. Označují se také jako biokomposty.
Drobný pěstitel si vystačí s vlastním kompostem, často obohaceným hnojem domácích zvířat, která chová. Další elegantní možností, jak získat organické hnojivo je tzv. „zelené hnojení“, což jistě každý zahrádkář zná. Důležité je, aby směska na zelené hnojení obsahovala rostliny vytvářející dostatek biohmoty a také rostliny z čeledi bobovitých. Ty totiž žijí v blízkých přátelských vztazích s nitrifikačními bakteriemi, které umí zpracovávat vzdušný dusík z půdního vzduchu. Směska se vysévá obvykle v polovině vegetace, seká se
