Kapradina je zelená rostlina s vějířovitými listy. I když se krásných zdobných květů u této rostliny rozhodně nedočkáte, neznamená to, že si ji neoblíbíte. Dodá vašemu balkonu či zahradě hned v brzkém jaře krásnou jasně zelenou barvu a bude dokonalým pozadím pro zbylé kvetoucí rostliny. Velmi dobře a rychle se tato rostlina rozrůstá, i když u ní, stejně jako u většiny rostlin, záleží na daném druhu, kterých je několik. Jedny dělají bohaté trsy, sotva 40 cm vysoké, jiné dorůstají do výšky více než 1 m a nejeden druh kapradí je určen do závěsných nádob, protože jde o kapradí převislé – tyto vás mohou překvapit délkou jednotlivých výhonků, protože se umí vytáhnout i do délky kolem 2 m.
Jak kapradinu pěstovat
Kapradina má několik požadavků, kterým byste měli vyhovět. Necháme-li si zálivku na později, pak dalším důležitým požadavkem je stinné místo a humózní, rašelinová půda. Chcete-li kapradinu pěstovat v květináči, pak musí být květináč dostatečně velký, aby měla rostlina dostatek místa pro kořenový bal, a hlavně aby zemina tak rychle nevysychala. Kde se ale bude kapradinám dařit úplně nejlépe, je buď pod vzrostlými stromy, nebo pokud máte na zahradě jezírko, tak na jeho hraně, kde si sama vezme tolik vláhy, kolik bude potřebovat.
Zálivka a hnojení
Zálivka u kapradin by měla být velice vydatná, zemina by nikdy neměla úplně vyschnout. Kapradina určitě uvítá i rosení či kropení listů, protože jí nevyhovuje jen vlhká zemina, ale i vlhký vzduch.
Na rozdíl od zálivky nemusíte u kapradin tak často myslet na hnojení, postačí jim, když jednou za 2 až 3 týdny doplníte zálivku o hnojivo pro zelené rostliny.
Přezimování
Nebavíme-li se o pokojových kapradinách, jsou kapradiny schopny v našich podmínkách přezimovat v půdě. Pěstujete-li kapradinu v květináči, umístěte ji na místo, kde mrzne minimálně, a pokud možno zakryjte například chvojím či pytlem nebo ji umístěte do chladné místnosti, máte-li ale kapradinu venku v záhonu, není potřeba s ní cokoliv dělat, jestliže ji opět zakryjete například chvojím, nic tím nezkazíte.
Množení kapradin
Kapradiny můžete množit dvěma způsoby, ten nejjednodušší je, že oddělíte část kořenového balu a zasadíte ho do nové nádoby nebo na jiné místo. Zeminu používáte pořád stejnou, opět je důležitá důkladná a častá zálivka. Druhý, a ne tak jednoduchý a rychlý způsob je pomocí semínek, která jsou na spodu listů kapradin.
V naší poradně s názvem LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leny.
Před dvěma lety jsem koupila malou rostlinu fikusu elastika se čtyřmi listy. Roste celkem pěkně, přibylo 7 nových listů. Jsou pěkně velké, lesklé, tmavě zelené, ale okraje podél listu se kroutí do spodu. Škůdci na rostlině nejsou. V čem může být chyba? Děkuji za případnou radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů od okrajů do spodu může způsobit přemíra zálivky, špatná zemina, malý květináč, nevhodné hnojivo nebo jeho přemíra.
V naší poradně s názvem HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hortenzie se přesazují v době vegetačního klidu, tedy když ztratí většinu listů. Nejlepší doba na přesazování hortenzie je listopad a prosinec, popřípadě pak i leden a únor, pokud není půda zamrzlá. Snažte se přenést co nejvíce kořenového balu z původního stanoviště. Vykopejte velkou jámu, která bude dvakrát širší, než je průměr přenášeného balu. Prostor pak zasypte zeminou, kterou prolejvejte velkým množstvím vody, aby se zemina rovnoměrně naplavila kolem kořenového balu rostliny.
Ve svém příspěvku POKOJOVÉ KVĚTINY-VÁNOČNÍ HVĚZDA A JEJÍ PÉČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA HOMOLKOVÁ.
ve středu jsem si v květinářství vánoční hvězdu-červené barvy a vánoční kaktus.prosím o radu.jak se mají zalévat.hvězda mně začala opadávat.mněla jsem ji v obývacím pokoji na stolečku a kaktus ,ten je zatím v pořádku.máme tu teplotu stálou 22stupńů.já už nevím co s květinamy.já tam žásdné mýt nemohu a nevím proč.přece kvůli květinám nebudu topit.já jsem ráda,že jsme se ze skřipky dostaly.já už nevímvětrám každý den.co s tím.hvězda ta bude brzy bez listů.dala jsem ji už do chodby ,ale nevím.co s ní.zalévala jsem ji jen trošku.prstem vždy vyzkouším ,jak je zemina vlhká.ale koukám ,že už je nakupovat nikdy nebudu.prosím o pomoc.děkuji a naschledanou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jenže kosové jsou snad ještě vynalézavější než špačci a i přes síťku jednotlivé bobulky rozklovávají a hodují tak přímo na keřích. I když kombinujeme všechny metody, musíme se smířit s tím, že nějaké ztráty budou. Vraťme se ale na začátek. Minule jsme začali velké téma: zakládání vinice.
Ano, věnovali jsme pozornost klimatickým, stanovištním a půdním podmínkám, ve kterých se révě daří. Pokud jsme si jisti, že tomu tak bude i na našem stanovišti, je potřeba si připravit půdu.
Profesionální vinohradníci si nejprve nechají provést rozbory půd, aby zjistili, co je v půdě v nadbytku, co chybí a co je potřeba přidat. Pedologové, specialisté na zemědělské půdy, vyjadřují množství živin v půdách ve speciálních jednotkách, označovaných ppm, což je počet miligramů té které živiny v jednom kilogramu půdy. Výsledky rozborů tedy zahrnují čísla vyjadřující množství jednotlivých živin právě v ppm. Vinohradník, který chce založit novou vinici, kromě výsledků půdních rozborů potřebuje vědět, jaký půdní druh na své budoucí vinici má a také, kolik procent jílu je v půdě obsaženo. Tyto informace se porovnávají s hodnotami živin, které by v nově zakládané vinici být měly, a pokud v půdě chybí, je nutné tyto živiny ve správném množství do půdy dodat.
Každá živina se v půdě chová jinak. Každý, i začínající zahrádkář ví, že problematický je dusík. Dusík, pokud je dodán například ve formě ledku, v půdě dlouho nevydrží, vyplavuje se. Ostatní formy dusíkatých hnojiv se s časem na ledkovou formu přeměňují (říkáme tomu mineralizace), takže lze obecně říci, že dusíkem nelze hnojit do zásoby. Jedna možnost však existuje. Používala se po řadu předchozích století, v dobách, kdy neexistoval chemický průmysl a průmyslová hnojiva. Naši předkové totiž měli pro pole i pro vinice jen jediné hnojivo, a to hnůj od vlastního dobytka. Dnes můžeme používat nepřeberné množství druhů průmyslových hnojiv, včetně průmyslově vyráběných hnojiv organických.
Myslíte takové ty granule vyrobené z koňského hnoje nebo ze slepičinců?
Třeba, do některých se taky přidává rašelina nebo jiný odpad – drcený biomateriál. Označují se také jako biokomposty.
Drobný pěstitel si vystačí s vlastním kompostem, často obohaceným hnojem domácích zvířat, která chová. Další elegantní možností, jak získat organické hnojivo je tzv. „zelené hnojení“, což jistě každý zahrádkář zná. Důležité je, aby směska na zelené hnojení obsahovala rostliny vytvářející dostatek biohmoty a také rostliny z čeledi bobovitých. Ty totiž žijí v blízkých přátelských vztazích s nitrifikačními bakteriemi, které umí zpracovávat vzdušný dusík z půdního vzduchu. Směska se vysévá obvykle v polovině vegetace, seká se
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silvia.
Dobrý den, koupila jsem od jedneho pěstitele 68ks thuji krásné.Bohužel mi cca za měsic zacali odchazet. Začalo to vrškem thuji. Koupila jsem hořkou sůl a hnojivo na jehličaní. Bohužel nic nepomohlo.Tak ted nevím co im chyby anebo jak im mam jeste pomoct ted na jaře. Děkuji Silvia Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Reklamujte to u prodejce. Nejdříve mu ukažte fotku a snažte se ho dostat na místo, abyste společně mohli lépe najít příčinu. Možná byly túje napadeny houbovou chorobou už z prodejny, a nebo jim nemusí vůbec svědčit zemina, do které přišly. Více se dozvíte při polemizování o náhradě škody.
Z marantovitých se vám bude líbit třeba maranta, kalatea, ktenante či stromanthe.
Maranta (Maranta)
Dekorativní listy této rostliny mají na svrchní straně výrazné červené žilkování, po rubu jsou temně purpurové. Zvláštní jsou tím, že se na noc svinují. Květy nejsou významné. I když se maranta dá pěstovat vyvázaná k mechovému kmínku nebo k malé treláži, obvykle je nízká a poléhavá.
Rostlinu pěstujte po většinu roku v polostínu, na zimu ji raději přesuňte na stanoviště s jasným rozptýleným světlem. Příliš jasné světlo má však za následek vadnutí listů a hnědnutí jejich okrajů. Této rostlině vyhovuje normální pokojová teplota, minimálně však 15 stupňů Celsia. Po celou vegetační sezonu marantu vydatně zalévejte a jednou za dva týdny ji přihnojujte standardním tekutým hnojivem. Mezi zálivkami nechte vždy zeminu trochu vyschnout, ale ne úplně. Maranta je rostlina tropických dešťových lesů, která miluje vzdušnou vlhkost. Pěstujete-li ji v teplém pokoji, postavte květináč do misky s navlhčenými oblázky a často roste. K rosení používejte pokud možno dešťovou vodu, která na listech nezanechává stopy. Marantu můžete množit na jaře dělením velkého trsu nebo v létě řízkováním. Použijte zeminu na půdní bázi.
Zde si můžete prohlédnout tuto velmi dekorativní pokojovou rostlinu: maranta foto.
Kalatea (Calathea)
Krásně skvrnité listy kalatey vyrůstají na dlouhých stopkách téměř vertikálně, díky čemuž vynikne kresba na jejich spodní straně. Kromě nádherné barvy listů vás jistě okouzlí i nápadné oranžové květy (viz odkaz na fotografie níže). Kalatea dorůstá obvykle do výšky 35 cm.
Vyžaduje polostín a celoroční teplotu mezi 15 až 25 stupni Celsia. Hojně kalateu zalévejte a v době vegetace přihnojujte dvakrát měsíčně tekutým standardním hnojivem. V zimě zálivku omezte. Vysoká vzdušná vlhkost je nezbytná i u této rostliny. Květináč postavte do misky s vlhkými oblázky a kalateu často roste, nejlépe dešťovou vodou.
Na těchto fotografiích můžete obdivovat krásu kalatey: kalatea foto.
Ktenante (Ctenanthe)
Ktenante je stejně jako všechny marantovité rostliny velmi náročná. Odměnou za péči vám však budou její krásně zbarvené listy, které rostou na vzpřímených stoncích a mají velmi zajímavé zbarvení (viz odkaz na fotografie níže). Ktenante dorůstá většinou do výšky 60 až 80 cm. Za dobrých podmínek i do výšky 1 metru.
Právě zelenolisté druhy ktenante jsou vhodné do tmavších zákoutí. Celoročně těmto rostlinám vyhovuje pokojová teplota. Přes zimu však snesou i nižší teploty (kolem 15 stupňů Celsia). Nemají však rády výraznější změny teplot během dne. Vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost, nesnáší přímé slunce. Přes léto vyžadují
V naší poradně s názvem THUJE A RAŠELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, zasadila jsem thuje do podkladu z rašeliny. Radili mi to v zahradnictví, kde jsme je koupila, teď na internetu čtu, že je to pro ně příliš kyselé, mám je přesadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Thuje nepotřebují žádný speciální substrát a vetšinou plně dostačuje zemina z výkopu sazební jámy. Někdy se rostlina srovná s nevhodným substrátem, někdy zahyne. Když budete přesazovat, tak použijte klasickou drnovku, popřípadě ornici.
Surfinie je převislá bohatě kvetoucí rostlina, jež roste do délky i do šířky. Při správném pěstování kvete skutečně tak hodně, že pokud budete chtít odstraňovat její odkvetlé květy (což není nutné), zabere vám to mnoho času. Květ surfinie se podobá trumpetě a může mít barvu bílou, růžovou červenou či fialovou.
Surfinie by se měly pěstovat v truhlících nebo v zavěšených květináčích, poněvadž musí mít dostatek místa pro své rozrůstání (v letním období jejich výhonky dosahují délky 1 m i více). Tyto rostliny mohou být dokonce tak těžké (díky velkému množství květů), že špatně uchycené truhlíky převrhnou. Surfinie mají rády hodně světla, proto by měly být umístěny na slunné místo. Na rozdíl od muškátů jim však nesvědčí silné deště a vítr, které mohou jejich křehké výhonky polámat a květy poničit. Jestliže se tak přece jen stane, rostlina neodumře, ale poroste dál.
Co se půdy týče, stejně jako u muškátů je dobré zvolit půdu dobře propustnou a bohatou na živiny. Rozhodnete-li se zeminu koupit, tou správnou volbou bude zemina pro muškáty nebo balkonové květiny. Chcete-li si ji namíchat sami, smíchejte zeminu s kompostem a pískem v poměru 2 : 1 : 1. Do truhlíku o délce 50 až 60 cm stačí zasadit 3 rostliny. Pakliže se o ně budete správně starat, hodně se rozrostou.
Zálivka a hnojení
U surfinií na zálivku nesmíte zapomínat: tyto rostliny mají vláhu rády. Nejlepší je pořízení samozavlažovacích truhlíků, které koupíte v každém zahradnictví nebo hobby marketu. Samozavlažovací truhlíky byste měli každý den nebo obden kontrolovat a v případě potřeby dolévat vodu.
Surfinie by se měly v ideálním případě hnojit jednou týdně, a to hnojivem určeným pro muškáty.
Přezimování
I surfinie jsou trvalky. Problém představují v pozdním létě a na podzim pouze plísně: pokud rostliny včas proti plísním neošetříte a plíseň je napadne, nezbude vám než surfinie vyhodit a na jaře koupit nové. Když rostlina zůstane zdravá, zkraťte její šlahouny na cca 20 cm a dejte ji na světlé místo, kde se teploty budou pohybovat mezi 5 °C až 10 °C. Zálivku omezte na minimum (stačí, aby zemina úplně nevyschla) a dopřejte rostlině odpočinek.
Na jaře je potřeba rostlinu zakrátit a přesadit do nového substrátu. A po ledových mužích můžete surfinie vrátit na slunné místo.
Ve svém příspěvku CUPHEA HYSSOPIFOLIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý deň,
vedeli by ste mi, prosím, poradiť, čo mám robiť? Kufeu som dostala darom pred mesiacom a pol, hneď sa mi z nej v izbe vyrojili smutnice - nakúpila som lepivé papieriky, hnojivo proti smutniciam, rastlinu som presadila do novej zeminy (vypečenej v rúre). Snažila som sa rastlinu príliš nezalievať, zároveň som však skontrolovala prstom, že zemina ostáva vlhká. Rastlinke sa však vôbec nedarí, listy sú akoby zoschnuté, opadávajú. Z trsu ostáva už len jediná stonka, ktorá je zatiaľ zelená... :( Všade čítam, že je to tá najjednoduchšia rastlina na pestovanie...ale vôbec nerozumiem, čo s ňou môže byť.
Ďakujem za rady.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Exotická rostlina zamioculcas (česky též zamiokulkas nebo kulkas) svým atraktivním vzhledem a přizpůsobivostí různým podmínkám dobývá české domácnosti. I přesto, že pochází z tropické východní Afriky a Madagaskaru, je péče o zamioculcas překvapivě snadná. Při jeho pěstování dbáme na to, aby rostlinka měla dostatek rozptýleného světla a jednou za týden ji stačí zalít. Je vhodná i pro začátečníky.
Díky tomu, že péče o zamiokulkas nezabere moc času, můžete jej vidět téměř v každém obchodním centru a veřejných prostorech. Při dnešním běžném způsobu života, kdy člověk tráví v práci většinu dne a potýká se s nedostatkem času, představuje zamiokulkas vhodné řešení i pro ty, kteří by si vzhledem ke své zaneprázdněnosti žádnou rostlinu ani netroufli pěstovat.
Když zamiokulkas přinesete domů, vyberte mu vhodné stanoviště. Vyhovuje mu rozptýlené světlo. Je možné, že zvolené místo mu nebude přes zimu, kdy je slunečního světla méně, stačit. V tom případě ho přisuňte blíže k oknu. V létě můžete dát zamiokulkas ven, na zahradě či balkoně mu bude dobře. Zpočátku jen do stínu, kde si postupně zvykne na nové prostředí bez rizika popálení listů sluníčkem.
Rostlinu zalévejte jednou za týden nebo 14 dní mírnou zálivkou, nevadí ji ani krátkodobé přelití nebo sucho. Dlouhodobé přelívání však vede k uhnívání cibulky. Zamiokulkas pěstujte při pokojové teplotě, přes zimu by teplota neměla klesnout pod 12 °C.
Rostlinu hnojte 2x za měsíc od dubna do srpna hnojivem pro kaktusy a sukulenty, případně obyčejným tekutým hnojivem. Rostlinu přesazujte jednou za rok nebo dva na jaře do substrátu složeného ze stejného poměru drnovky, listovky, rašeliny a písku, ideálně do květináče o 5 cm většího.
Ačkoliv vám může připomínat sukulent, bez vody se rozhodně neobejde. Téměř denním zaléváním mu ale také neprospějete, rostlině hrozí riziko vzniku hniloby stonku. Zvykněte si zalévat jej jedenkrát týdně. Počkejte, až substrát vyschne, teprve poté přichází na řadu zálivka. Doporučuje se jej i rosit nebo jednou za čas sprchovat.
Rostlina pěstovaná v květináči časem spotřebuje živiny, které zemina obsahuje. Pak je potřeba přistoupit k jejímu přihnojení. Zatímco v zimě můžete na tuto činnost zapomenout, během sezony je běžný čtrnáctidenní interval.
Pokud se o zamiokulkas budete dobře starat, rozroste se a do květináče se už sotva vejde. Vyrůstá z hlízy, která sice není vidět, ale vězte, že se postupně zvětšuje. Také zemina bude na první pohled zralá na výměnu. Nový květináč vyberte jen o několik centimetrů větší, než je ten původní. Na jeho dno umístěte drenáž ve formě keramzitu nebo kamínků. Tato vrstva poslouží jako ochrana kořenů proti zahnívání, i když rostlinu přelijete, kořínky nebudou stát ve vodě.
V chladnějších měsících roku nezapomínejte, že zamiokulkas je citlivý na nízké teploty. Není proto vhodné pěstovat jej v nevytápěném prostoru nebo jej nechat stát někde, kde táhne. V takových případech často nastydne, což se projevuje černými skvrnami, jež se vytvoří na stoncích.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ALOE VERA ZLOUTNUTI LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, můžete mi, prosím poradit, proč žloutnou listy aloe vera, na koncích listu až hnědnou. Zalévám odstátou vodou 1x za 3 týdny. Děkuji za odpověď, Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Může za to nevhodná zemina, zálivková voda, nedostatek světla a nebo škůdce. Zkuste přesadit rostlinu do zeminy s drnovkou smíchanou s pískem a zalévejte dešťovou vodou, kterou použijte i na pravidelné rosení a přemístěte rostlinu vice na slunce.
Hortenzie vyžaduje lehkou, propustnou a výživnou půdu s pH 5–6,5. Doporučený substrát pro pěstování hortenzií se skládá z 1 dílu rašeliny, 1 dílu jehličnaté zeminy, 1 dílu písku a 1 dílu humusu.
Podivec pestrý (croton) je neopadavý keřík, jehož ozdobou je unikátní pestré zbarvení a kresba listů. Rovněž tvar listů je velmi rozmanitý, jsou přímé, kopinaté, oválné, lopatkové, tvarem podobné kytaře. Okraje listů bývají hladké, stočené do spirály. Na pěstování je tato krásná rostlina však náročná. Potřebuje především vysokou vlhkost vzduchu. Každý den je potřeba ji rosit, otírat jí listy a občas přichystat takzvaný „lázeňský den“.
Kroton nesnáší průvan, proto se nedá pěstovat na zahradě nebo na balkóně. Místo je zapotřebí vybrat velmi světlé, ale ne slunečné. Na jaře a v létě se rostlina přihnojuje každý týden minerálními hnojivy, v zimě a na podzim méně často. Množí se v létě odnožemi a řízky, nejlépe řízky stonkovými. Řízek se usuší a potom se umístí do vody. Pozor, šťáva rostliny je jedovatá.
Aby se rostlina lépe zakořenila, je nutné se řídit těmito pravidly:
řízky ošetřit heteroauxinem,
udržovat stále zvýšenou vlhkost,
řízek přikrýt sklenicí nebo polyetylenovou fólií,
jednou za čas provětrávat,
bezpodmínečně nutný je dolní ohřev.
Při velké suchosti vzduchu rostlinu napadá sviluška, pilous a také hniloba a červec. Jedná se o teplomilnou rostlinu, která v zimě potřebuje teplotu 16 °až 18 °C, minimum je 15 °C.
Podivec pestrý je rovněž světlomilná rostlina, a chcete-li dosáhnout různorodého zbarvení listů, musí mít hodně slunce. Již od jara si musí na svit slunce postupně zvykat. V létě je dobré před poledním žárem mírné přistiňování. V zimě je také nutné světlé stanoviště. Při nedostatku osvětlení se totiž ztrácí zbarvení listů. Ideální místo je tedy na východním nebo západním okně.
Zálivka by měla být od jara do podzimu bohatá, půda by neměla přeschnout. V zimě zálivku zmírníme. Je-li zemina suchá, začne kroton shazovat listy. Přílišná vlhkost však také není dobrá. Je potřeba kontrolovat, zda voda nezůstává stát v květináči či v misce. Vhodná je kvalitní drenáž. V zimě kroton velmi strádá v místnostech s ústředním topením. V suchém prostředí položte květináč do misky s vodou či na vlhký keramzit, ale pozor, neroste při teplotě kolem 17 °C a nižší.
Pro přesazování se jako zemina doporučuje: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 část písku. Rostlinu přesazujte jednou za dva roky. Podivec nemá rád velké nádoby a květináče.
Kroton je toxický, obsahuje bezbarvý latex s diterpenovými estery a rovněž třísloviny a glykosidy, které jsou jedovaté pro všechny druhy zvířat i člověka. Příznakem otravy je pálení v ústech, nevolnost, zvracení, průjem. Při kontaktu šťávy s pokožkou je to podráždění a ekzémy (kontaktní dermatitida).
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROŠOVÁ.
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevová.
Dobrý den ,dnes jsem si koupila v Lidlu bilou Camelii japonica NOBILISSIMA můžu ji vysadit do zahrady kolínský okres u Kouřimi 4km.Nebo ji mužu přesadit do většího květináče a nechat ji venku v polostínu ze začátku jen ve stínu .Zemina jako na rododendrony stačí.Jak zalévat z vrchu nebo i do podmisky?Díky za odpévěď Vlasta V. ..kdy přihnojovat?
Hortenzie se každoročně po odkvětu přesazují do čerstvé zeminy, jejíž pH se musí pohybovat okolo 5,5. Doporučený podíl zeminy se skládá z 1 dílu rašeliny, 1 dílu jehličnaté zeminy, 1 dílu písku a 1 dílu humusu.
Ve svém příspěvku ČESNEK V SOLI NA USKLADNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Sehnálek.
Někde jsem četl, že je možno česnek naloupat a do sklenice 0,7 l dát 1cm soli, na toto naloupaný česnek ale již nevím, zda vysát vzduch nebo jak dále uskladnit a jak dlouho česnek vydrží. Pokud mi dáte informaci k požadovanému tak předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vyzkoušejte to na malém množství. Použijte k tomu skleničky od Krenexu. U jedné zkuste vysát vzduch a druhé ne. Obě skleničky pak uskladněte v temnu při pokojové teplotě. Podle výsledku testu pak zjistíte, který postup vám vyhovuje. Domnívám se, že sůl vytáhne ze stroužků jejich vlhkost a ty se pak zcvrknou a budou takové gumové.
Chcete-li česnek dlouhodobě skladovat, je potřeba nechat ho pořádně usušit. Řádné vysušení vám zajistí, že si budete moct vychutnat chuť letní sklizně i v mrazivé zimě. Jedna z nejobdivuhodnějších věcí na česneku je, že zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země.
Chcete-li si česnek uskladnit na zimu, je zapotřebí, abyste ho přesunuli na suché, stinné a vzdušné místo. Je jedno, zda to bude na kryté verandě, či v dobře větrané garáži. Položte česnek nejlépe jeden vedle druhého, aby měl dobrou cirkulaci vzduchu. Nikdy nedávejte česnek na přímé sluneční světlo, protože na horkém slunci se česneku zhoršuje chuť, minimalizujte tedy množství přímého slunečního svitu nejen v době sušení.
Z česneku před sušením nemusíte odstraňovat ani nečistoty, ani nať, na všechno přijde správný čas, až česnek vysušíte. Nikdy česnek nemyjte, vaším úkolem teď je řádně ho vysušit.
Česnek můžete svázat do svazků za nať a pověsit je. Pokud jste zruční a troufáte si na to, klidně si natě zapleťte. Při pletení uschlé a odpadající části stonku rovnou odstraňujte a vyhazujte. Využijte toho, že některé části stonku jsou ještě zelené a pružné a upletený cop nechte vyschnout na stinném místě.
V průběhu sušení z česneku neodstraňujte listy, protože česnek je schopen čerpat energii z listů až do té doby, než se vlhkost úplně neodpaří. Listy zároveň zabraňují, aby byl česnek napaden houbami či jinými nečistotami před tím, než bude úplně suchý.
Přeje-li dobré počasí, měl by být česnek asi po měsíci dostatečně vysušený, kořeny by měly být scvrklé a listy úplně hnědé. V tomto stadiu je česnek připravený ke skladování, stačí ho jen pro samotné uskladnění připravit. Je potřeba zakrátit kořeny i suché listy, odstranit nečistoty, můžete oloupat pár vrstev obalu paličky, ale dbejte na to, abyste jich neodstranili příliš mnoho. Takto upravený česnek je čistý a připravený k uskladnění. Pokud jste si dali tu práci a nať česneku spletli do copu, nic nezkracujte, snad jen můžete zakrátit zaschlé kořeny a odstranit přebytečné nečistoty, ale česnek můžete nechat spletený až do samotné spotřeby.
Ve svém příspěvku ČESNEK MEDVĚDÍ - V ČR POUZE JEDEN DRUH! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Pokorný.
Pletete si druhy a poddruhy. Česnek medvědí je na celém území pouze jeden druh s dvěma poddruhy - česnek medvědí ukrajinský roste na Moravě, česnek medvědí pravý v Čechách. Mezi poddruhy jsou jen velmi malé rozdíly, zatímco mezi druhy dost velké..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jako pěstební zemina se pro oleandry doporučuje dobrá běžná kompostová zemina s přídavkem rašeliny a písku. Protože jsou oleandry rostliny vděčné za půdu bohatou na živiny, je důležité hnojení, které se ale nemá přehánět, a to hlavně při kombinaci s méně slunečným stanovištěm, kdy pak na rostlině naroste velmi bohaté olistění, ale květů je méně. Zalévejte vydatně, s přicházejícím podzimem zálivku i hnojení snižujte ve prospěch vyzrávání pletiv. Přesazujte 1x za dva roky do většího květináče, a to na jaře.
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Modré hortenzie jsou původně růžové, aby zmodraly, musí se pěstovat v kyselé půdě nebo jim je potřeba přidávat zálivku s roztokem kamence. Nebo stačí, když kousíček od rostliny zapíchnete kus železné tyče, říká se, že si potřebné železo vytáhne sama. Čím kyselejší zemina, tím je hortenzie modřejší, pokud není dostatečně kyselá, zůstane růžová. Existuje i hnojivo na hortenzie, nebo si rovnou můžete vybrat z několika odrůd různých barev a velikostí.
Tip: Když je hortenzie tak akorát rozkvetlá, květ odstřihněte a zavěste vzhůru nohama do vzdušného a stinného místa. Zavěšujte květ jeden po druhém, jinak se zdeformují.
V naší poradně s názvem USKLADNENI CESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den,muzete poradit?
Cesnek jsem oloupala a protlacila lisem.Dala do sklenicek se soli.Ulozila do lednicky a zanedlouho zezelenal.Jinak ma krasnou cesnekovou vuni bez viditelneho poskozeni.
Dekuji za vysvetleni priciny,Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Důvod zezelenání rozmačkaného česneku je jednoduchý - příliš nízká teplota při uskladnění. Když se česnek dostane do teploty nižší než 8 nebo 5 stupňů, tak začne klíčit. A právě toto klíčení doprovází produkce chlorofylu, díky čemu váš česnek zezelenal. Rozmačkaný česnek se solí skladujte ve vakuové misce, v temnu při teplotě 15°C (+- 3°C).
Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.
Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.
Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.
Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.
Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.
Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.
V naší poradně s názvem SUŠENÝ ČESNEK VYLOUPANÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka hurná.
Prosím o radu jestli se dají stroužky česneku nakrájet na plátky a usušit. Nestratí česnek sušením aroma??? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Při sušení česnek vždy ztratí část svého aroma asi o 50%. Dá se to pak dohnat tím, že ho v sušeném stavu spotřebujete více.
Nakrájený česnek na plátky se suší nejlépe. Můžete ho sušit běžně na vzduchu nebo v horkovzdušné sušičce na ovoce.
Aby bylo česnek možné dlouhodobě skladovat, je třeba nechat jej pořádně usušit, jedině tak si jej můžeme vychutnat i během mrazivé zimy. Česnek zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země. Chceme-li česnek dobře uskladnit až pro zimní spotřebu, je třeba jej přesunout na suché, stinné a vzdušné místo. Může to být na kryté verandě, pod střechou nebo ve větrané garáži. Položte česnek jeden vedle druhého – kvůli dobré cirkulaci vzduchu. Česnek nedávejte na přímé sluneční světlo, jinak se na horkém slunci zhorší jeho chuť. Množství přímého slunečního svitu minimalizujeme i v době skladování. Nikdy česnek nemyjte.
Česnek můžete svázat do skupinek za nať a pověsit je. Pokud jste dostatečně zruční, natě zkuste zaplést. Při pletení pak uschlé části stonku rovnou odstraňujte. Části stonku, které jsou ještě zelené a pružné, vám usnadní pletení copu. Takto připravené svazky pak nechte vyschnout na stinném místě. V průběhu sušení již z česneku neodstraňujte listy. Česnek čerpá energii z listů až do doby, než se z nich odpaří všechna vlhkost. Listy rovněž zabraňují napadení houbami. Asi po měsíci budou kořeny scvrklé a listy hnědé. Je tedy třeba kořeny zakrátit, odstranit suché listy a nečistoty, někdy i oloupat pár vrstev obalu z paličky. Jen jich nikdy neodstraňujte příliš mnoho a cop nezkracujte!
Kvůli optimálnímu uskladnění je důležité nenechat copy projít chladem (cca pod 7 °C), to znamená dát je hned po usušení do tepla (kuchyň, spíž), nebo je v opačném případě skladovat v co nechladnějších podmínkách (ideálně 0–3 °C nad nulou) při vlhkosti vzduchu cca 65 %. Krátkodobý a mírný mráz česneku neublíží. Důležité je hlavě česnek po sklizni řádně vysušit.
Česnek se musí skladovat v suchu, ideální nádoby pro skladování představují proutěné koše, síťové tašky, hliněné květináče nebo papírové pytle. Nádoba musí být větratelná a suchá. Je možné využít staré punčochy, které lze zavěsit ke stropu, jednotlivé paličky česneku oddělit uzlem od sebe a postupně česnek odstřihávat. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost asi 60 %. Nižší vlhkost vede k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost zase k uhnívání a plísním. Je třeba využít tmavá místa.
Medvědí česnek roste v přírodě volně. Obvykle se vyskytuje ve stinných a vlhčích místech s bohatým porostem. Nejčastěji se jedná o lužní a listnaté lesy, oblasti kolem potoků nebo v úpatích svahů. Medvědímu česneku se daří v písčitohlinitých až jílovitých půdách, v nichž se dobře drží voda. Můžeme ji ale najít i v zahradách a parcích, kde je pěstována jako okrasná rostlina, stačí k tomu rostlinu dostatečně zalévat. Nejlépe se mu v zahradě bude dařit někde v polostínu pod keři, nebo stromy.
Druhy medvědího česneku
Znalci této rostliny jistě vědí, že není medvědí česnek jako medvědí česnek, protože existují dva druhy, které si jsou velmi podobné. Liší se jen květní stopkou. Medvědí česnek ukrajinský ji má hladkou a medvědí česnek pravý má bradavky. V České republice ukrajinský medvědí česnek roste nejčastěji na Moravě.
Doba květu medvědího česneku
Mnoho lidí zajímá, kdy roste tato léčivá bylina. Medvědí česnek se řadí k rostlinám, které vyrůstají brzy na jaře (dokonce dříve než na stromech začnou růst listy). Během jara nejenže rostlina vykvete a má své plody, ale také její nadzemní část umírá (záhy poté co má plody). Obvykle kvete zhruba ke konci května. Že v lesích (nebo v zahradách) roste medvědí česnek, se v době květu lehce pozná podle vůně, která je velmi silná. V létě již není rostlina viditelná. Její jarní růst je daný i tím, že bylina potřebuje dostatek světla, kterého v lese po olistění stromů pak tolik není, takže medvědí česnek „musí“ stihnout vyrůst dřív než se na stromech listy objeví.
