Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy však bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Těmto rostlinám nejlépe vyhovuje rozptýlené světlo, v létě mohou stát venku na chráněném místě (pozor na velký vítr, který by mohl rostlinu polámat). Dracénám obvykle vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V zimě by neměla teplota poklesnout pod 15 °C. V té době snáší i mírné slunce. Dracény by nikdy neměly stát v průvanu, který jim hodně vadí a hlavně urychluje žloutnutí a opadávání spodních listů. Ale jestli listy žloutnou pomalu a postupně, nebojte se, u dracén je normální, že spodní listy postupně pomalu žloutnou tím, jak stárnou. Listy vydrží na rostlině totiž jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Právě díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.
Od března do září přihnojujte dracény jednou za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno. Protože dračince rostou pomalu, přesazují se podle potřeby. Mladé rostlinky přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vhodná je výsadba do širokých nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste (zejména na jaře), pak za to nejspíš může nedostatek živin. Vyhněte se raději pěstování v plastovém květináči, protože tak často dochází k přemokření rostlin, což se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Některé druhy dracén se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.
Ve svém příspěvku DRACÉNA AŽ KE STROPU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Svobodová.
Dobrý den, chtěla bych poradit. Dcera dostala před 10 lety rostlinku Dracény.
Nyní hlavní kmínek je už ke stropu cca 2,5m a listy začínají od špiček hnědnout a uprostřed kmínku jakoby vadnou. Listy na kmínku začínají až ve výšce cca 1,5m. Z kmínku už jdou další dva kmínky cca 1,5 m a 1m.
Poradí mi prosím někdo co se dá dělat. Moc Vám děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míla.
Dracena je nezmar a normálně vždycky obrazí po seřezání. Normálně ji zkraťte jak uznáte za vhodné. Z ořezaných částí můžete nadělat řízky a namnožit si další rostlinky. Chvíli budete mít jen holé torzo, ale to zanedlouho obrazí rašícími listy.
hnědé špičky a žluté okraje listů dracény – nejčastější příčinou je suchý vzduch, chladný průvan nebo suchý substrát;
vybělené suché skvrny na listech – důvodem je příliš mnoho slunce; rostlinu zachráníte, pokud ji přemístíte na světlé místo, kde bude chráněna před přímými slunečními paprsky;
žloutnutí spodních listů – pokud toto žloutnutí postupuje pomalu, jde o přirozený proces stárnutí listů, listy totiž mají omezenou životnost pouze na 2 roky, poté odumírají;
listy mají hnědé okraje a jsou zkroucené – příčinou je téměř vždy příliš nízká teplota; dracény jsou na teplotu okolí dosti choulostivé;
hnědé skvrny na listech – na vině bývá nedostatek vody;
uhynutí dracény – příčinou může být příliš mnoho vody během zimního období nebo také pěstování rostliny při nízké teplotě.
V naší poradně s názvem NEMOC DRACENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Ptáčková.
Mám od září dracenu, je umístěna u zdi vedle okna-není na přímém slunci,zalévám
ji jednou týdně odstátou vodou a nyní se uprostřed listů začaly dělat žluto-hnědé skvrny a na jiných některých listech jsou malinkaté bílé kuličky. Drobné kuličky jsou i na kmínku. Také jsem ve spodní části rostliny objevila pavučinku.
Můžete mi prosím poradit nějaký postřik, abych se škůdců zbavila.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše to budou svilušky. Ty vytvářejí jemné pavučiny a vysávají listy, na kterých se díky tomu tvoří žluté skvrny postupně hnědnoucí. Nejlepší chemická ochrana proti sviluškám je NISSORUN 10 WP. NISSORUN 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, tzn., proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách. Aplikuje se jedním postřikem, přičemž účinná látka vydrží v rostlině 70 dní. Po přirozeném dožití dospělých svilušek se již nové nenarodí a rostlina je vyléčena. NISSORUN 10 WP je možné běžně koupit v hobby marketech nebo v zahradnictví, a jde také objednat přes internet. Tady můžete vidět kolik NISSORUN 10 WP stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Na zkracování se používá takzvaný Guyotův řez. U révy vždy řežte nad pupenem. Pokud byste dřevo odstranili těsně u něj, může dojít k poškození pletiv a tím pádem k zaschnutí. U svislých výhonů řežte vždy šikmo, aby z rány snadno odtékala voda a rána se rychle hojila. U vodorovně vedených výhonů, které jsou typické například pro Guyotův řez, se vede řez kolmo. Letní odstraňování zálistků a výhonů druhého řádu se provádí ručně. Pokud chcete při pěstování révy vinné použít Guyotův řez, je nutné ho aplikovat již na mladou rostlinu po výsadbě.
Jak tedy na to? Při pěstování na drátěné konstrukci se během první zimní sezony zkrátí hlavní výhon pod spodní drát na dva pupeny. Během léta začne rostlina vytvářet postranní výhony, které ručně zaštípněte hned u hlavního výhonu. Během druhé zimy hlavní výhon opět zkraťte, tentokrát ovšem na tři pupeny. Výška rostliny bude znovu sahat pod spodní drát. Z ponechaných výhonů během léta vyroste trojice bujných výhonů, které připevněte k drátům ve svislé pozici. V průběhu třetí zimy po vysazení zkraťte hlavní výhon zase na tři pupeny. Postranní výhony, tedy tažně, stáhněte do vodorovné polohy, zkraťte stejně jako hlavní výhon na trojici pupenů a upevněte je ke spodnímu drátu. Stejně jako u základního řezu na hlavu a čípek vždy dohlížejte na obnovu dřeva.
Každý rok odstraňujte odplozené dřevo a nahrazujte ho novými výhony, které se postupně tvoří z ponechaných pupenů. Během léta každý rok réva vytvoří na svislých výhonech velké množství dalších svislých výhonů, u nichž vyštipujte všechny fazochy, tedy postranní výhony.
Zkracování a vylamování zálistků (mladých letorostů vyrůstajících v průběhu vegetace z úžlabí listů) provádějte zejména kolem hroznů asi do poloviny plodných letorostů. Zálistky (fazochy) ve spodní části v oblasti hroznů brání provzdušnění a přístupu sluníčka k hroznům, tedy jejich vyzrávání. Naopak zálistky narostlé v horní části letorostů asimilují a vytvářejí cukr v hroznech.
Kvůli přístupu vzduchu i sluníčka k hroznům se někdy odstraňují i některé starší listy v okolí hroznů, které již tolik neasimilují. Avšak pozor, úplné odlistění se nedoporučuje, mohlo by dojít k úpalu na bobulích, které jsou pak nevzhledné, vytvářejí se na nich nahnědlá „líčka“ a hrozny mají následně méně sladkosti.
Je známo asi 40 různých druhů dracén, přičemž jde převážně o stromy nebo keře palmovitého či sukulentního vzhledu. U nás nejznámějšími a nejčastěji pěstovanými druhy jsou:
Dracaena godseffiana – keřovitý dračinec s bíle skvrnitými listy (podobně jako u pomerančovníku), tvoří žlutozelené květy a později i plody;
Dracaena deremensis – má bílé pruhy uprostřed listů; jde o druh, který se v bytových podmínkách pěstuje velmi dobře;
Dracaena fragans – je ze všech dračinců asi nejméně náročná na péči; má tmavě žluté převislé listy;
Dracaena draco (někdy také nazývaná pravý dračinec) – je nenáročný druh s tuhými, tmavě zelenými listovými růžicemi;
Dracaena marginata – snese nejvíce stínu, její dlouhé, špičaté listy mají typické načervenalé okraje;
Dracaena sanderiana – potřebuje pro svůj růst dostatek vzdušné vlhkosti, její listy připomínající kopí jsou světle pruhované.
Kromě dracény sanderiana, která je menšího, takřka drobného vzrůstu, jsou všechny dračince robustní a při dobré péči dorůstají v interiéru 1,5–2 m. D. godseffiana má krásně vonící žlutozelené květy, obvykle až ve stáří kvete D. fragans, a to květy s příjemnou a velmi intenzivní vůní. V pokojových podmínkách však dracény kvetou zřídkakdy.
V naší poradně s názvem NÁZEV ROSTLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evik.
Prosím o určení názvu rostliny. Nevím, jak se o ni starat.
Děkuji. Evik Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět Dracaena steudneri. Péče je jako o běžnou dracenu. Hodně světla a v létě pravidelná vydatná zálivka a přihnojování hnojivem s nižším obsahem dusíku. Když se při hnojení používá hodně dusíku, tak listy ztrácí své světlé ornamenty a rostlina bujně roste, má-li dostatek slunce. Draceny milují letnění. Od konce května až do konce září mohou zůstat venku.
V příliš vlhkém substrátu dracény zahnívají, při vysoké teplotě a při nedostatku světla je pak napadají škůdci. Například suchý úpal podporuje rozšíření svilušek. Na dracéně se mohou objevit také vlnatky či červci, které lze odstranit adekvátním přípravkem. Při správné péči však dracény obvykle na škůdce netrpí.
Ve svém příspěvku DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ružena Lacková.
Dobrý den prosím o radu koncem září jsem přesadila dvě Dracény do jednoho květináče trošku jsem ostříhala kořeny malinko zalila ale listy jakoby zvadli jsou úplně dole jinak je zelená děkuji za každou radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den. V loni jsem taky u draceny ostříhala trošku kořeny, protože jsem četla na internetu, že to dracenám prospívá. Opak byl,ale pravdou
Listy jí zvládli, ale byla zelená a tak jsem si říkala, že to je tím přesazení a po pár dnech se vzpamatuje. Jenže chřadla víc a víc. Tak jsem dracenám vyfotila a se stejným dotazem umístila na web poradte.cz Všechny odpovědi byli stejné, že dracena zahyne a že mám vrchol odříznout dokud to ještě jde, aby pustil kořeny. Pořád jsem draceně dávala šanci na vzpamatování, ale na poslední chvíli jsem vrchol odřízla. Teď mám z odříznutého vrcholu krásnou novou dracena a ta původní opravdu zahynula. Píšu vám jen mojí zkušenost. Počkejte a uvidíte co vám napíšou ostatní. Přeji vám, aby jste o dracena nepřišla.
Dracaena marginata patří mezi nejznámější a nejčastěji pěstované dracény, je charakteristická svým holým stonkem, který nese růžici z úzkých listů zbarvených podle druhu. Například listy Dracaeny marginaty tricolor mají uprostřed zelenou barvu a po obou stranách červený a žlutý pruh, kdežto listy Dracaeny marginaty Colorama jsou načervenalé s červenými pásky na okrajích. Tyto druhy rostou pomalu, obvykle mohou dosáhnout výšky okolo 150 cm. Ve své domovině však dracéna marginata roste jako strom vysoký až 3 m. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět dracéna marginata.
U nás jsou dracény k dostání v mnoha druzích a barevných variacích. Tato exotická a zároveň nenáročná rostlina je vhodná do jakéhokoliv interiéru. Je nejhezčí bez prořezávání, pokud je však příliš velká, je možné ji na jaře seříznout. Dracénám se daří dobře jak samotným na podlaze, tak i ve skupině u okna. Můžete je zasadit samotné do ne příliš velkého květináče nebo i do většího květináče společně s malými rostlinami, které pokryjí zeminu. Při normální péči vydrží krásné po mnoho let.
Ve svém příspěvku DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mužíková.
Dostala jsem od kamarádky vrchol Dracény 35-40 cm. Rostlina hyne zřejmě delší dobu.
Špičky listů zaschlé. To jsem zastřihla. Ráda bych ji zachránila,protože je červeně žíhaná a já mám jen zelenou. Dala jsem ji hned dnes do kbelíku s vodou.
Prosím jak mám ted postupovat??
Předem děkuji...Mužíková.
Fotografii se mi nedaří sem stáhnot. Do mejlu ano,sem ne. Je mi 77 a moc to neumím.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dracéna snese pravidelnou i nárazovou zálivku, zalévejte ji měkkou, odstátou vodou. Pěstujete-li rostlinu při nízké teplotě, nezapomeňte zálivku omezit. Ale protože má tento druh tvrdé listy, snáší na krátkou dobu i sucho. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, abyste zabránili přemokření rostlin. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají. Dracény mají rády vlhko, proto v letních parnech rostliny jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85 %. Zvláště v zimních měsících dávejte pozor na přemokření.
Ve svém příspěvku DRACENA PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Slabá.
Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mužíková.
Dotala jsem špičku 40 cm od skomírající draceny,červeně žíhaná. Dracena byla do 3/4 sucá, lámala se jako suché klavky. Jak ji mohu zachránit? zatím ja 2 dny ve vodě. Vsadit do zeminy, nebo zakoření ve vodě? Možná zmenšit, zkrátit špičku?
Předem moc děkuji za radu.
V tomto případě nejde o keř okrasný, ale užitkový. Josta je totiž kříženec černého rybízu a angreštu. Její plody mají osvěžující chuť černého rybízu a zároveň jemně nakyslou chuť angreštu. Bobule jsou velmi zdravé, neboť mimo jiné ve velké míře obsahují vitamin C, dozrávají obvykle v červenci. Josta netrpí žádnými chorobami ani škůdci (kromě mšic). Oproti angreštu nemá trny.
Tento keř nemá žádné zvláštní nároky na pěstování. Snese i částečné zastínění, ale nejlepší plody jsou přece jen z plně osluněného keře. Chcete-li si zasadit více keřů, umístěte je aspoň dva metry od sebe, protože josta dost vyroste. Plodné větve se mohou ponechat až 8 let. Řez by se měl omezit na prosvětlování keře a zkracování převislých větví. Občas jostu přihnojte.
V naší poradně s názvem DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.
Stromy se dají přesazovat v každém věku. Pokud jsou zdravé a vitální, tak rozhodně stojí za to podstoupit tu námahu a prodloužit jim život na novém stanovišti. Na samém začátku je třeba mít na paměti, že strom je něco trochu jiného než keř.
Důležité je znát správný způsob přesazování, vědět jak na to. Nesmíte si myslet, že starší stromek jednoduše vykopete, přesadíte a on se ujme, to by byla chyba. Hmotnost přesazovaného stromu je závislá od jeho velikosti, má kořenový bal a kmen s větvemi, to vše něco váží. Stromy přesazujeme i s jejich kořenovým balem, který může být značně velký. Při přesadbě většího stromu bych se určitě vyhnul zkracování kořenů, protože během vyjmutí ze země určitě dojde k nějakým ztrátám na kořenech, které se překopnou nebo jinak poničí. V některých případech může být i potřeba k přesazení těžká technika. U velmi vzrostlých stromů, byste tuto práci měli přenechat specializované firmě, která s tím má zkušenosti. Kořenový bal u stromů je zhruba stejně velký jako jeho větve, záleží na druhu stromu (jedná se jen o hrubý odhad).
Kořenový bal by měl být při transportu chráněn, minimálně zabalen do juty. Strom se sází do předem vyhloubené jámy, která musí být větší než současný kořenový bal, bal pak zasypeme a přiměřeně upěchujeme. Strom musíme zpočátku pravidelně zalévat.
Pozor: Túje jsou velmi náchylné na přesazování, proto jim musíme plně zachovat jejich kořenový bal a po přesazení je pravidelně zalévat.
Strunová sekačka je ideálním pomocníkem v místech, která jsou pro běžnou rotační sekačku příliš těsná. Hodí se k dosekávání malých ploch podél cest, plotu a zídek, využijete ji také ke zkracování trávy v okolí stromů, okrasných keřů nebo skalek.
Stroje jsou vybaveny dvoutaktním nebo čtyřtaktním benzínovým motorem o různém výkonu a obsahu, hmotnost se pohybuje okolo 6 kg. Většina této hmotnosti je přenesena do dodávaného ramenního popruhu, a díky skvělému vyvážení je tak ovládání této sekačky velice snadné a pohodlné. Spodní rukojeť je snadno nastavitelná posunem po hřídeli pro lepší vyvážení s ohledem na výšku obsluhy. Dělitelná hřídel je výhodou při přepravě a uskladnění.
Šířka záběru vyžínače je okolo 40 cm, o správnou délku strun se stará poloautomatický systém odvíjení. Pokud se opotřebením během práce struna neúměrně zkrátí, stačí jemně poklepat strunovou hlavou o zem a ta uvolní strunu. Zastřihovač se pak postará o správnou délku a je možné pokračovat v práci bez zastavování a ručního nastavování délky struny.
U strunové sekačky je nezbytné nosit ochranné pomůcky, minimálně brýle, ale vhodnější je obličejový štít i se sluchátky. Některé stroje mohou rezonovat, proto je vhodné nosit rovněž antivibrační rukavice.
Na zkracování je nejvhodnější září a zastříhávat musíte maximálně do tříletého dřeva, jinak by došlo k proschnutí keře. Záleží, o jaký druh se jedná, někdo nazývá tújí jak cypřišek, tak i zeravy. Vzrostlé a víceleté túje se doporučuje zkrátit o půl metru v aktuálním roce a další dva roky o podobnou či menší délku. Při okamžitém zkrácení o větší délky se mohou některé stromky v řadě výrazně poničit.
V prvních letech se provádí výchovný řez – hlavně jde o zkracování výhonů. Nesmí se dopustit zapěstování větve pod příliš ostrým úhlem k terminálu (později se může odlomit pod vahou úrody za větru).
V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud činí přírůstky za rok okolo půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musí se strom zmladit, říznout hlouběji. V tom případě (řežou-li se silnější větve) je dobré pamatovat na Zahnův řez.
Co se týče doby řezu, je vhodná doba koncem března nebo až v době květu (i mladé stromy na počátku plodnosti). Prostě řezat během vegetace jako jiné peckoviny, i když tyto bez problému snesou i konec března. Řez lze provádět až do začátku září.
Vysadíte-li strom na podzim, řežte jej až na jaře. Vysadíte-li jej na jaře, řežte ihned.
Klematis se nesmí zapomínat stříhat. Jeho zkracování může mít různé důvody, jako třeba prosvětlení keře, zmlazení či zkrácení výhonů. Klematis se pak stříhá hned po odkvětu.
Jestli se jedná o klematis kvetoucí v květnu až červnu, nebo v září, tak je potřeba ho ostříhat v listopadu nebo až pak v únoru (předtím než začnou rašit, protože bychom tím oddálili jeho květy až na podzim). Klematis kvetoucí v době léta se pak řeže koncem listopadu, nebo opět v únoru či v březnu.
Proti čemu česnek chráníme takzvaným mořením? Jde o potlačení houbových chorob, háďátka zhoubného a vlnovníku česnekového.
Houbové choroby česneku
Česnek v průběhu vegetace může napadnout několik různých houbových chorob, jsou to například:
Fusarium spp.
Botrytis spp.
Sclerotium cepivorum
Penicillium spp.
Houbové choroby způsobují u česneku různé poškození na listech, kořenu a stroužkách. Postupně dochází ke žloutnutí a vadnutí listů, ke zkracování kořenů a poškození podpučí. Při skladování může u stroužků docházet vlivem napadení k trouchnivění a hnilobě.
Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci)
Rostliny napadené tímto velmi malým škůdcem (cca 1 mm) se deformují. Poškozená rostlina následně hnije.
Vlnovník česnekový (Aceria tulipae)
Vlnovník česnekový patří mezi roztoče. Listy mladých rostlin česneku se po napadení kroutí, kadeří a žloutnou.
Většinou se uvádí, že se moří proti háďátku, ale jeho výskyt je velmi malý, a proto je moření hlavně proti vlnovníku.
Dobrá zpráva na úvod: fíkusy velmi dobře snášejí zkracování a odpustí vám i radikálnější řez. K prořezávání však vždy používejte čisté nástroje. Vhodný je buď ostrý nůž nebo zahradnické nůžky. Budete muset přizpůsobit styl prořezávání v závislosti na tom, proč chcete fíkus zkrátit.
Zkrácení přerostlého fíkusu
Pokud už váš fíkus otírá o strop a tyčí se nad vaší hlavou, je nejvyšší čas zasáhnout. Abyste usměrnili další růst, můžete odvážně odstranit celou korunu stromu. Pomocí zahradnických nůžek jednoduše zastřihněte pokojovou rostlinu na požadovanou výšku.
Zkrácení fíkusu na podporu růstu
Pokud chcete svůj strom povzbudit, aby se rozvětvil, můžete to snadno udělat prořezáváním. Prořezávání na správných místech totiž podpoří strom k tvorbě nových bočních výhonů. Chcete-li to provést, nejprve si dobře prohlédněte svůj fíkus a rozhodněte se, kde chcete, aby nové postranní výhonky vyrostly. Pak hledejte takzvané ‚uzly‘ na kmeni. Poznáte je podle malých hrbolků podél kmene. Z těchto uzlů se po seříznutí vyvinou nové boční výhonky. Proto vždy řežte pár centimetrů nad jedním nebo více uzly v požadované výšce.
Tvarování fíkusu do stylu bonsai
Tento styl pěstování fíkusu spočívá v rozvětvení rostliny hned u země a vedení několika svislých větví přímo vzhůru. Rostlina pak má mohutný olistěný základ hned od spodu. Někdy fíkus ale neroste rovnoměrně nebo se příliš rozvětvuje. To lze také napravit prořezáváním. Chcete-li podpořit tento styl růstu, odřízněte postranní výhonky stromu – buď přímo na kmeni, nebo nad uzlem, kde chcete, aby vyrostly nové větve. Pokud se po zastřižení vytvořily nežádoucí boční výhony, můžete je také odstřihnout. Pokud jsou některé postranní výhonky delší než hlavní výhonky, měli byste je také odříznout. Ty lze zkrátit podle vašeho vkusu a vytvořit požadovaný tvar. Různé varianty tohoto typu pěstování fíkusu můžete vidět zde: fíkus doma foto.
Zkrácení fíkusu v případě napadení chorobami nebo škůdci
Odumřelé nebo zavadlé části rostliny by měly být vždy odstraněny. Pokud jsou části vaší pokojové rostliny napadeny chorobami nebo škůdci, měli byste je také okamžitě odstranit, abyste zabránili dalšímu šíření na celý strom.
Odebrání řízků
Pokud si chcete fíkus namnožit, můžete tak učinit na jaře odběrem řízků. Pro řízky odřízněte ze stromu sedmi až deseticentimetrové výhonky. Dejte do vody nebo čistého vlhkého písku. Po dvou měsících by se na řízcích již měly objevit kořeny.
